(14.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Ještě jednu věc bychom chtěli debatovat, ať už to bude dneska, nebo na mimořádné schůzi. My jsme tady společně, poslanci, přijali před více než rokem poslaneckou novelu zákona číslo 416, zjednodušeně, o urychlení výstavby dopravní infrastruktury a té další. A zakotvili jsme, řekl bych dokonce proti vůli úředníků ministerstev, dva nové instituty, a to je fikce souhlasu a předběžná držba. Nemáme vyhodnocení, přestože tehdy bylo slibováno tehdejším ministrem, že do roka a do dne nám přinese statistiku, zda se ty instituty osvědčily, zda byly užity v praxi velkými investorskými organizacemi, jako je Správa železnic a ŘSD, abychom věděli, zda jsme to trefili, nebo jsme střelili vedle. Nemáme žádnou analýzu, zato máme další novelu zákona 416.
Nevím, jestli vládní poslanci, ale my opoziční velmi často čerpáme z eKLEPu a velmi často čteme stanoviska Legislativní rady vlády. A když mluvil bývalý šéf Legislativní rady vlády a také koaliční poslanec, tak bych poprosil pana předsedu Chvojku vaším prostřednictvím, pane předsedo, aby si přečetl stanovisko současné předsedkyně LRV k novele číslo 416. Ano, je mimořádně dlouhé, mimořádně kritické - teď si jenom představuji, co by tam bylo napsáno, kdyby to napsala opozice a ne vlastní ministři - a mimořádně nepříznivé. Přesto ten zákon je tady. Nestudoval jsem hlasování na vládě, ale pravděpodobně je to koaličně dohodnuto. Je to paskvil. A zase máme novou vějičku a zase nám budou někteří s vážnou tváří tvrdit: Změňme zákona a už to půjde.
A já myslím, že bychom my všichni, nejenom hospodářský výbor, ale speciálně hospodářský výbor by měl chtít, jestli se vůbec ta fikce souhlasu a předběžná držba použila? Na kolika stavbách? Zda to reálně pomohlo, nebo jsme si tady jenom všichni zatleskali, že ten zákon přijalo asi 200 poslanců z 200. Už si to přesně nevzpomínám, ale myslím, že bylo skoro víc hlasů pro než přítomných. Nikdo nebyl proti. A my vlastně nevíme, jak to funguje. To jsou reálné problémy v oblasti dopravy, které bychom rádi debatovali.
Je to jenom prosba, nemusí padnout na úrodnou půdu. Pane ministře, zvažte své dnešní vystoupení. Myslím, že to není důstojné následující debaty, abyste nám řekl svůj pohled a kolegové nemohli reagovat. Zvažte to. Je to prosba. Myslím si, že... Hledejme spolu termín, kdy budeme mít dostatek času, kde se do té debaty mohou zapojit i poslanci, kteří se dopravě reálně věnují, nejenom ti, co mají přednostní práva.
Nemusíte mi věřit, ale my to fakt nevnímáme jako politický resort na rozdíl od financí, zdravotnictví, sociálních věcí. Tady bychom spíš měli hledat shodu než hledat rozpory a protichůdná stanoviska. A my takovou debatu, racionální, věcnou, která posune výstavbu dopravní infrastruktury, skutečně nabízíme. Pokud jsem tady dneska trošku použil ironii a možná jsem vás trošku špičkoval, tak je to spíš z toho rozčarování, že tento týden o tom problému prostě v Poslanecké sněmovně z rozhodnutí vládních stran debatovat nebudeme.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Několik omluv. Omlouvá se poslanec Klaus dnes od 17.15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se poslanec Antonín Staněk z dnešního jednání z pracovních důvodů, omlouvá se poslanec Roman Onderka od 14.30 hodin z pracovních důvodů a svoji omluvu stáhl poslanec Beitl, to už jsem uvedl na mikrofon.
Rád bych vás informoval, že jsem obdržel od pana předsedy Faltýnka podpisovou listinu k námitce dle § 54 odst. 6, to jest veto proti zařazení nového bodu do programu 40. schůze k situaci v resortu dopravy, a dále k návrhu poslankyně Pekarové Adamové, bod Postoj Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve věci žaloby České republiky na Evropskou komisi ve věci Agrofertu. Obě listiny obsahují více jak 20 podpisů, případně jsou k nahlédnutí zde.
S přednostním právem je v tuto chvíli na řadě pan ministr Toman. Poté s přednostním právem pan ministr Havlíček.
Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte, abych se vyjádřil k přednesené věci poslankyně Pekarové ve věci podání žaloby na Evropskou komisi k neproplácení dotací.
Já naprosto odmítám její vyjádření v tisku a dalších médiích, že bychom dělali advokáta jakékoliv firmě nebo komukoliv dalšímu. Přistupujeme k tomu naprosto standardním způsobem a naopak chráníme zájmy České republiky a jejích daňových poplatníků. V minulosti jsme již podali šest podobných žalob, dvě odvolání a jde nám skutečně o princip, kdy máme rozdílné stanovisko k některým technickým detailům než Evropská komise, a proto chceme, aby o tom rozhodl nezávislý soud.
Chci také zdůraznit, že žaloba byla podána striktně na doporučení právníků a je to přípustná legitimní součást procedury řešení auditu a je to plně v souladu se zakládacími smlouvami o Evropské unii. 10. února 2020 uplynula lhůta, do které jsme tuto žalobu mohli podat. Pokud bychom tak neučinili, v budoucnu bychom tuto možnost již neměli. Proto jsme navrhli po konzultaci s vládním zmocněncem pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie podat žalobu na neplatnost prováděcího rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2019, kterým došlo k pozastavení průběžných plateb spojených s Programem rozvoje venkova České republiky. Podání žaloby je totiž nejlepší cestou, protože tento problém je dlouhodobý a výkladový a toto je ideální příležitost, jak dostat celou věc před soud a k rozhodnutí.
A že jde o správný postup, potvrdil i vedoucí katedry Evropského práva právnické fakulty Univerzity Karlovy. Dovolte, abych ocitoval jeho slova pro Radiožurnál z minulého týdne: "Domnívám se, že je dobře, že žaloba byla podána. Mohlo by konečně dojít k výkladu, zda je premiér ve střetu zájmu, nebo není. Takový verdikt by byl cenný, protože dosud existují různé názory unijních a českých úřadů. Kdyby se tím zabýval Soudní dvůr Evropské unie, pak by šlo o výklad navýsost autoritativní." Konec citace.
Dámy a pánové, výše uvedená žaloba je legitimním krokem, který členské státy využívají při obraně svých národních zájmů, a proto kdybychom ji nepodali, tak bych to považoval za chybu v zájmu všech našich daňových poplatníků. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. S přednostním právem pan ministr Havlíček, poté pan předseda Kalousek.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych se vyjádřil k resortu dopravy a k některým poznámkám nebo některým připomínkám, které zde byly.
Rozumím té ironii, nechci se tomu ani nijak bránit, do určité míry je to i součástí parlamentu, je to součástí diskuse. A po pravdě řečeno, uvědomuji si i to, že jsem poměrně jednoduchým a jasným cílem v rámci jakékoliv diskuse týkající se ať už resortu dopravy, nebo průmyslu, protože ano, není to úplně obvyklé, že by jedna osoba měla řídit dva resorty.
Já jsem na ten resort nepřišel s žádným despektem, nepřišel jsem tam ani jako šafář, nepřišel jsem tam ani poučovat. Přišel jsem tam proto, že se necítím jako superministr. To mi bylo nějakým způsobem spíše přisouzeno. Možná se cítím superzodpovědný, a to je ten důvod, proč jsem tuto výzvu nebo tuto pozici přijal. Ani jednou jsem nezmínil negativně své předchůdce, ani vás, pane poslanče, kteří tam byli v minulosti, co tam udělali nebo neudělali. Zdá se mi to za prvé nefér a za další si myslím, že ten resort je natolik náročný a složitý, že není tak úplně jednoduché, notabene s odstupem několika let, každého posuzovat a ukazovat, co kdo tam udělal špatně. Vím, že totéž samozřejmě může nastat i v době budoucí a nepochybně se také bude nahlížet i na mě. Přesto si myslím, že ten resort zaslouží celou řadu změn, a znovu říkám, nikoliv proto, že všechno, co bylo předtím, než jsem tam nastoupil, bylo špatně.
Dovolte, abych vám vysvětlil pár souvztažností s několika zakázkami, které zde zmíněny byly, co za nimi případně je a jakým způsobem se s nimi dneska vypořádáváme. Ta zakázka na elektronické viněty, která proběhla a která byla zrušena, tak já jsem skutečně prohlásil, že pravděpodobně procesně proběhla v pořádku.***