(17.40 hodin)
(pokračuje Havlíček)
Nicméně je třeba objektivně vidět, že svět je z valné míry postaven na jádru, v současné době 450 jaderných reaktorů, 50 dalších se jich staví, 11 evropských zemí se jasně postavilo za jadernou energii. Konečně třeba jenom Francie má 58 jaderných reaktorů. A Česká republika sehrává v jádru významnou roli. My jsme jasně deklarovali a neustoupíme z toho, ani nemůžeme díky soběstačnosti a nějakému ekonomickému režimu ustoupit od jádra, to znamená hlubinné úložiště je skutečně věc, kterou musíme řešit.
Je celá řada variant, jak se to řeší. Je to nabíledni. Ve Finsku to vyřešili skutečně excelentním úložištěm, které je skutečně obrovskou laboratoří, velmi kvalitně udělanou. To je zajímavé, ve finále dokonce soutěžily dvě finální obce o to, jestli budou nebo nebudou vybrány, protože ty ekonomické benefity, ale i ty ekologické, které jsou s tím spjaty, převýšily jednoznačně obavy. Je to o komunikaci, je to o vysvětlování, je to o edukaci, je to o slušnosti a je to o tom, že se tady musí nastavit nějaký režim důvěry, nikoliv diktátu, a to je to, o co se snažíme, jakkoliv rozumíme tomu, že to pro někoho může být citlivé téma. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Lukáš Černohorský s interpelací na paní vicepremiérku Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. V Ostravě mají v nejbližších letech vyrůst dvě miliardové stavby, a to Černá kostka a koncertní hala, a jedna několikasetmilionová, Bílý stín. V těchto případech se počítá se stěžejním příspěvkem státu. V minulosti jste prý měla uvést, že spolufinancování státu v krajích a městech bude maximálně 10 %, což se u nás v kraji týká hned několika projektů s většinovým finančním podílem státu. Platí tedy předchozí dohoda, že tyto stavby budou spolufinancovány dle dohody, nebo se na ně bude vztahovat tento desetiprocentní limit?
Jedná se tedy o tyto stavby:
Černá kostka, odhadované náklady zhruba 1,35 mld. Kč bez DPH, stát měl dodat 800 mil. Kč, Moravskoslezský kraj 400 mil. Kč a město Ostrava 150 mil. Kč.
Koncertní hala, tam byly odhadované náklady zhruba 1,5 mld. Kč bez DPH, stát měl dodat 600 mil. Kč, Moravskoslezský kraj zhruba 300 mil. Kč a město Ostrava 600 mil. Kč.
Bílý stín, tam jsou odhadované náklady zhruba 600 mil. Kč bez DPH, stát měl poskytnout 300 mil. Kč, Moravskoslezský kraj 150 mil. Kč a město Ostrava 150 mil. Kč.
Pokud by tedy platila ta informace, že by stát poskytl pouze 10 %, tedy podílel se ve výši 10 % na spolufinancování, zdali o tom byl informován Moravskoslezský kraj, případně město Ostrava a případně tedy, kdy k té informaci došlo. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím o odpověď.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, já nejdříve trošku obecně, protože jsem nevěděla přesně, kam budete cílit svou interpelací.
Takže nejdříve mi dovolte sdělit - protože vaše interpelace zněla finanční příspěvek státu na vybrané investiční akce v národním investičním plánu, obecně jsem si připravila odpověď, která se trošku míjí účinkem, že v podstatě se vytvořil národní investiční plán především proto, že velice často je problémem kuriózně ne financování, ale nepřipravenost akcí. To znamená, že v podstatě máme - a teď mluvím obecně - napříč resorty, nebavím se o rezortu kultury, toto je Ministerstvo kultury, já se k tomu dostanu za chvíli, takže samozřejmě vždy se nějakým způsobem řeší financování průběhu několika let. Je tam nejdříve projektová dokumentace. Financování - nedá se říci, že financování bude jenom záležitostí státního rozpočtu. Myslím teď do budoucna. Musíme zapojit i úvěry, například máme možnost jednat o úvěrech EIB, samozřejmě musíme sledovat, aby úrokové sazby byly výhodné, nebyly méně výhodné, než když si půjčujeme na finančních trzích, máme možnost PPP projektů, což je něco, co neumíme pořádně dělat. Chce to samozřejmě pořádnou právní smlouvu, neprůstřelnou, aby na tom stát v budoucnu neprodělal, ale je to něco - máme tady jenom jednu dálnici, kterou vlastně děláme léta jako PPP projekt, pořádně se to nedotáhlo a myslím si, že to je cesta, která ve světě - my se účastníme různých konferencí - dostává zelenou a zapojení i soukromých peněz je cesta. Ale samozřejmě musíme odrážet fiskální pravidla atd.
Vy se ptáte na konkrétní věci. Já samozřejmě nevím, o jakých deseti procentech je řeč. Já jsem nikdy nic takového nikde neřešila ani nekomentovala. To bych skutečně musela dostat nějaký konkrétní - a určitě jsem se nevyjadřovala k financování budov v Ostravě. Je to Ministerstvo kultury v tuto chvíli, protože Ministerstvo financí nefinancuje konkrétní stavby. Ministerstvo financí zajišťuje dotační programy. Jednotlivé akce vypisují resorty v souladu a ony připravují nový investiční program kofinancování projektů kulturní infrastruktury, tak se bude jmenovat ten program, který umožní výstavbu nových kulturních zařízení pro poskytování veřejných kulturních služeb, koncertních sálů, divadel, knihoven, výstavních síní, muzeí, galerií na území celého státu v souladu se soudobými světovými trendy a standardy, takže do programu mají být zařazeny akce potom na základě požadavků shromážděných od Asociace krajů a plánuje se ten program na devět let.
V tuto chvíli je to jediné, co vám k tomu mohu jako informaci podat, případně, pokud se mě doptáte ještě písemně, tak vám odpovím písemně.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem ještě o doplňující otázku. Prosím.
Poslanec Lukáš Černohorský: Já jsem spíše chtěl jenom poděkovat paní ministryni. Já se určitě doptám písemně, protože ta informace totiž padla z úst jednoho jakoby opozičního zastupitele. Právě konkrétně zmiňoval, že ministryně Schillerová se vyjádřila, že spolufinancování státu v krajích a městech bude maximálně 10 %, což se týká i nás atd. Takže pro náš kraj by bylo docela důležité zjistit, jak na tom budeme. Já vám když tak pošlu písemnou interpelaci, případně se tady sejdeme, předpokládám, že s vámi na rozdíl od premiéra. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak já chodím pravidelně. Myslím si, že docházku mám velmi vzornou, takže určitě přijdu. To bych musela být jedině v zahraničí třeba na Ecofinu, nebo bych musela onemocnět, ale zaklepávám, nemocná jsem nebyla už dlouho, tak doufám, že mě to nepotká.
Myslím si, že ta informace je zmatená. Myslím si, že to jsou fámy, které jsou spojené s tím, že budeme muset připravit novou formu kofinancování v souladu s víceletým finančním rámcem. Na tom se pracuje. Samozřejmě musíme znát nakonec celkový budget, celkovou částku, kterou získáme v rámci tohoto vyjednávání, a pak to nastavíme. Že by stát platil 10 % na nějaké takovéto akce, to je prostě nesmysl. To absolutně vylučuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přečtu omluvu. Paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová se omlouvá dnes mezi 18. a 23. hodinou z pracovních důvodů.
Další v pořadí je pan poslanec Marek Výborný s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, pěkný podvečer. Rád bych vás požádal o vysvětlení, na základě jakých úvah se vaše vláda, potažmo vaše ministerstvo, mám tím na mysli Ministerstvo průmyslu a obchodu, rozhodlo přijít s ideou sjednocení log všech ministerstev, která by měla údajně získat stejný vzhled, a to v podobě malého státního znaku. Proč navrhujete toto sjednocení a použití právě malého státního znaku? Nebylo by vhodnější v tomto případě sjednocení použít, pokud ho považujete za skutečně nutné, velký státní znak, kde jsou vyobrazeny zemské symboly všech částí naší země, tedy Čech, Moravy i Slezska? Domnívám se, že ministerstva jsou tolik důležitými institucemi, které i v rovině symbolické by měly reprezentovat celou společnost a všechny územní celky státu a jejich obyvatele.
Děkuji pěkně za vysvětlení.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana vicepremiéra o odpověď.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane poslanče, děkuji moc za dotaz. Já nejdříve dojdu k tomu, jakým způsobem vlastně to vzniklo. My jsme přišli přednedávnem s technologickou značkou Česká republika, země pro budoucnost, která do určité míry navazovala na novou inovační strategii a na vizi v oblasti výzkumu, vývoje a v oblasti nových technologií. Ta značka se velmi dobře chytla, začala se přirozeným způsobem šířit, začaly ji využívat instituce odborné i méně odborné, školy, Akademie věd, začaly ji využívat firmy a my jsme byli pod určitým, v dobrém slova smyslu, tlakem toho, abychom navázali na tuto značku.
Zamyslete se nad tím, jakým způsobem se vlastně Česká republika a jednotlivé instituce prezentují. Tady, když se potom podíváme do detailu do jednotlivých resortů, tak zjistíme skutečně, že co ministerstvo, to jiný znak, a když se třeba podíváme, jak to funguje v Německu, jak to funguje v jiných zemích, tak ta symbolika a ta takzvaná identita je velmi dobrá, sjednocující, má, řekněme, určitý profesionální rys, a když to trošku řeknu s nadsázkou, nikoliv tak jak kdo kdy přišel a vzal si svého grafika a udělal si svůj resort, což nevyčítám nikomu v minulosti, prostě to nějakým způsobem takto vznikalo. Došli jsme k závěru na vládě, že by to skutečně chtělo sjednotit.***