(17.20 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Bauer: Já jsem vám chtěl jenom, vážená paní ministryně, poděkovat, protože rozumím tomu, a předmětem žádné interpelace nemá být řešení regionálních nebo lokálních problémů, protože nemůžete logicky mít dostatečné informace. Mým cílem této interpelace je snaha o medializaci této věci. Já samozřejmě záměrně nechci ani zmiňovat, kterých účastníků a kterých pěstounů se to bude týkat, to si tady možná můžeme říci potom následně. Ale spíš jsem vás chtěl požádat, jestli v případě, pokud ode mě dostanete nějaké konkrétní informace, jestli byste mohla iniciovat případné šetření na příslušném OSPOD. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, paní ministryně, jestli máte zájem. Máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Určitě zachováme ochranu osobních údajů. Nicméně můžeme celou situaci prověřit.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Dominik Feri s interpelací na pana ministra Roberta Plagu. Prosím, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Mohu se, pane předsedající, jenom zeptat, zda byl pan Plaga omluven?
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: To já teď nedokážu říct. Na tom seznamu, který tady je od rána, tak tady není. Ale je možné, že byl omluven dodatečně tady v těchto -
Poslanec Dominik Feri: Dobrá, dobrá. Protože to je velmi, velmi aktuální. Děkuji za slovo. Já tedy svoji interpelaci stahuji a ministra budu kontaktovat jiným způsobem. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Tomáš Martínek s interpelací na paní vicepremiéru Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci nekalých praktik při poskytování tzv. zpětných hypoték. Tento produkt cílí zejména na seniory, kteří nemají dost našetřeno, ale vlastní byt nebo dům. Na základě smlouvy čerpají úvěr proti zástavě bydlení. Nastavení parametrů záleží na typu smlouvy, buď mohou obdržet celou částku půjčky na začátku, nebo mohou půjčku čerpat pomocí splátek, případně pak existují kombinace obojího zmíněného. Finanční produkt může znít pro důchodce, kteří nemají dostatečné finanční prostředky, výhodně, avšak nese s sebou velká rizika. Nejenže tento instrument s sebou nese jistá rizika pro dědice. Zpětná hypotéka je založena na tom, že senior úvěr po dobu čerpání nesplácí. Ke standardnímu splacení úvěru dojde až po smrti klienta, buď výnosem z prodeje nemovitosti, nebo splacením ze strany dědiců. Dále pak v některých případech není dořešeno, co se stane v případě, kdy senior žije déle, než je předpokládaná doba ve smlouvě, a svou nemovitost prodat nechce.
Zásadním problémem, na který upozornila Česká národní banka, jsou varianty zpětných hypoték, kdy přestává být senior majitelem zastavené nemovitosti. V případě úpadku společnosti by tak senior přišel o své peníze i nemovitost. ČNB považuje produkt zpětné hypotéky za velmi rizikový, protože ten, kdo prodá nemovitost s příslibem budoucích plateb, může v případě úpadku poskytovatele zpětných hypoték přijít o vše - o nemovitost i příjem.
Ptám se vás tedy, jakým způsobem řeší Ministerstvo financí tuto problematiku a zda zamýšlí podniknout opatření, která by seniory, mnohdy v tíživé finanční situaci, před podobným rizikem ochránila? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Poprosím paní vicepremiérku o slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, budu trošku delší v úvodu, protože si myslím, že většina kolegů, při vší úctě, možná neví, o čem se budeme bavit.
Pod pojmem reverzní hypotéka se může skrývat řada různých a často velmi odlišných konstrukcí, které mají však společné jedno, že typickým klientem je senior, který se vzdá vlastnického práva k nemovitosti s tím, že ji může užívat k bydlení nadále, a to do smrti nebo do uplynutí dohodnuté doby. Za to pak dostává od protistrany poskytovatele reverzní hypotéky určité protiplnění. Může se jednat o jednorázovou peněžní částku, doživotní nebo časově omezenou rentu, úlevu na splátkách klasické hypotéky nebo jiné půjčky, neúčelový úvěr se splátkou v podobě budoucí realizace zástavního práva poskytovatele k nemovitosti či kombinací.
Z toho vyplývá, že pojem reverzní hypotéka není ustálený. Jedná se jen o pojem marketingový, který reálně nemusí vyjadřovat podstatu produktu, o kterém jste hovořil před chvílí, tak jak jej vnímá zákon o spotřebitelském úvěru nebo občanský zákoník. Právní úprava se tedy uplatní vždy podle konkrétního typu smluvního vztahu. Protože jak už jsem zmiňovala, nejedná se o homogenní produkt, často nejde ani tak o službu finanční jako spíš realitní.
Jaká jsou rizika pro spotřebitele. Kdybych to náhodou nestihla, tak vás potom poprosím o doplňující otázku. Velkým etickým problémem reverzní hypotéky je už ta samotná konstrukce tohoto produktu, která obsahuje jednak prvek spekulace, nebo také tzv. sázky na smrt klienta, protože existuje přímá úměra - čím dříve klient zemře, tím více poskytovatel reverzní hypotéky vydělá.
Rizikem pro klienty může samozřejmě být, jak bylo zmíněno i v interpelaci, dožití se věku, s nímž je spojeno ukončení závazku poskytovatele reverzní hypotéky vyplácet klientovi rentu. Klient v takové situaci přichází o významnou část svých pravidelných příjmů, k čemuž dochází v pozdějším seniorském věku, kdy naopak senior potřebuje spíš více peněz, protože se může dostat do složité životní situace spojené s nemocí, ztrátou partnera apod. Dalším rizikem pro klienta může být značná ekonomická nevýhodnost té směny, v uvozovkách, nemovitosti za jednorázovou částku nebo časově omezenou rentu. Suma sjednaných závazků poskytovatele reverzní hypotéky může být například jen jedna třetina tržní ceny nemovitosti. V neposlední řadě je zde nutno zvážit i riziko plynoucí z bankrotu poskytovatele reverzní hypotéky: spotřebitel již nemusí být vlastníkem nemovitosti a zároveň přijde o vyplácený sjednaný příjem.
A teď se omlouvám tedy za ten delší úvod - považovala jsem to za nutné - a pokusím se odpovědět na položené otázky. Jak už jsem říkala, ne vždy může tedy reverzní hypotéka být finanční službou, produktem ve smyslu tedy spotřebitelského úvěru na bydlení, to je vztahem mezi věřitelem a dlužníkem, který má Ministerstvo financí ve své legislativní působnosti. Je nutné si uvědomit, že role Ministerstva financí je na finančním trhu omezena pouze na oblast regulace, tedy na předkládání návrhů zákonů.
Pokud v daném případě produkt rysy spotřebitelského úvěru naplňuje, řídí se pak samozřejmě zákonem o spotřebitelském úvěru, který byl prosazen v minulém volebním období, když ministrem financí byl Andrej Babiš, a jeho poměrně přísnými ustanoveními na ochranu spotřebitele. Zmíním především omezení sankcí z prodlení, zákaz nekalých obchodních praktik a nepřiměřených obchodních podmínek, povinnost jednat s odbornou péčí, plnit řadu informačních povinností apod. Plnění těchto povinností pak posuzuje Česká národní banka coby příslušný orgán dohledu.
Nejedná-li se o regulovanou finanční službu, je bez znalostí konkrétní smlouvy problematické určit, kdo v konkrétním případě vykonává dohled. Může to být Česká obchodní inspekce, mohou to být živnostenské úřady. A řešit soukromoprávní spor jsou potom příslušné soudy. V případě regulovaných finančních služeb pak finanční arbitr, který je sice nezávislý, ale je zařazen do rezortu Ministerstva financí.
Ministerstvo financí potom podobně jako Česká národní banka již v minulosti před reverzními hypotékami a jejich riziky varovalo. Na druhou stranu nelze paušalizovat, protože si lze představit situace, kdy v konkrétním případě může takový produkt pomoci spotřebiteli vyřešit jeho složitou finanční situaci.
Obecná rada je stejná jako v jakékoliv jiné situaci, když si něco kupujeme nebo obstaráváme. Vždy je potřeba důkladně zvážit, co získáváme, co za to zaplatíme. Poradit se s nezávislým odborníkem, nejednat impulzivně. A smlouvu, u které máme sebemenší pochybnosti, nepodepisovat.
Na podporu vyšší finanční gramotnosti občanu České republiky vytvořilo Ministerstvo financí aktualizovanou národní strategii finančního vzdělávání, kterou vláda schválila 13. ledna tohoto roku a kde právě máme ambici po deseti letech, kdy se Ministerstvo financí zaměřovalo na vzdělávání ve školách malých dětí, studentů, zaměřit se právě na nejzranitelnější skupiny obyvatel (upozornění na čas), seniory a sociálně slabé.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec zcela jistě položí doplňující otázku a vytvoří prostor pro dopovězení.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Já v návaznosti se chci vlastně zeptat, jestli tedy není vhodné to legislativně upravit, co je konkrétně zpětná hypotéka, aby nebyly pochybnosti, kdo je regulátor, jaká má mít pravidla apod. Například jako je u cestovních kanceláří, aby se poté dalo definovat, že ty společnosti musí být například pojištěny proti úpadku, což by řešilo část těch problémů, které současně v tuto chvíli nastávají. Tak jestli právě Ministerstvo financí nehledá nějakou možnost legislativní úpravy jasné definice zpětné hypotéky a případně jejích pravidel. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím. ***