(16.50 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Jelínek: Já jen krátce, protože Správa železniční dopravní cesty nebo respektive Správa železnic je, řekl bych, odborná organizace. Asi žádný běžný cestující nebude říkat, že jde na nádraží Správy železnic, ale že jde prostě na nádraží, takže myslím si, že úprava toho názvu pro běžného občana zase tak významná není. Mně spíš vadí možná to, když víme, že Slovenské železnice tady nebudou nikdy působit, proč prostě tu zkratku nepovolit. Bylo by to opravdu zkrácení a nějaké zproduktivnění. To je asi všechno. Já se ale obávám, že ty náklady budou celkově vyšší, protože to nebude jenom v tom názvu a v těch papírech, ale prostě i v dalších označeních. To je všechno, děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr, má zájem? Ne. Takže pokročíme dál. Dalším v pořadí je paní poslankyně Dana Balcarová na pana ministra Richarda Brabce, který asi není přítomen v tuto chvíli. Prosím. Můžete vznést interpelaci. Pokud pan ministr není přítomen, tak bude na ni odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem. Dobře, takže stahujete svoji interpelaci. Dalším v pořadí je pan poslanec Jaroslav Martinů s interpelací na pana Miroslava Tomana. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Martinů: Hezký dobrý den. Pan ministr Toman opětovně chybí a já si osobně na něj počkám, takže děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pokročíme dál. Pan poslanec Bohuslav Svoboda vystoupí s interpelací na pana vicepremiéra Karla Havlíčka, který je přítomen a bude odpovídat. Prosím, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, poslední úsek pražského okruhu byl otevřen v roce 2010, tedy před deseti lety. Za těch deset let drží hnutí ANO resort dopravy už sedmým rokem. Bohužel se za tu dobu příprava této klíčové stavby nepohnula. Jen pro příklad, výstavba úseku mezi Běchovicemi a D1 měla začít v roce 2017. Pak jsme se posunuli na rok 2021. Nyní jsme opět o rok dál a začátek výstavby je plánován na 2022. Celý okruh by tak měl být hotový v roce 2028, přitom se tedy ale v podstatě deset nekoplo do země.
Pane ministře, v poslední době všude čtu, jak jste supervýkonný manažer. Máte tedy plán, jak zajistit, aby se dokončení do osmi let stihlo? Seznámil jste se s problematikou této klíčové dopravní stavby? Jak je možné, že vznikají takové průtahy, a jaké podniknete konkrétní kroky, aby nebyli Pražané neustále omezováni tranzitní dopravou z celé republiky, abychom byli posledním hlavní město v Evropě, které okruh nemá?
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana vicepremiéra o odpověď.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane poslanče, děkuji moc za dotaz. Já myslím, že ani nejsem supervýkonný manažer, já jsem hlavně zodpovědný manažer a s tím jsem do té práce šel, protože myslím, že je i po vás co napravovat.
Ale co se týká té Prahy, sám víte, že to není úplně jednoduchá záležitost. A mimo jiné i proto se mění stavební zákon. Mimo jiné i proto jsme tady diskutovali včera vládní návrh po mnoha a mnoha letech na takzvaný liniový zákon. To jsou všechno zásadní věci legislativního charakteru, které prostě tady už dávno měly být ukonány a které se snažíme v tuto chvíli změnit, a sám i víte, že to není úplně jednoduché.
V každém případě, co se týká shody s hlavním městem Prahou, došlo ke shodě s hlavním městem Prahou tedy na neměnitelnosti trasy, což myslím, že je velmi důležitý výkop, a je to tedy stanovené v tuto chvíli v zásadách územního rozvoje jak Prahy, tak Středočeského kraje.
A teď konkrétně, tak jak jste zmiňoval, tam máte celou řadu věcí správně.
Jihovýchodní segment, Běchovice a D1, čili takzvaná 511, tam probíhá v tuto chvíli vypořádání námitek a všech připomínek v rámci územního řízení. Víte, že to je na Uhříněvsi, což je velmi specifické z tohoto úhlu pohledu. Stavební úřad se nyní s návrhem vypořádání připomínek obrátil na dotčené orgány, požádal o jejich souhlas s vypořádáním. A opětovně říkám, to je ten důvod, proč se, mimo jiné, snažíme změnit stavební zákon. A věřím, že se nám to podaří a že i Sněmovna k tomu tak přistoupí.
Původně avizovaný termín vydání územního rozhodnutí byl v březnu 2020 a je třeba říct, že je opětovně díky tomuto ohrožen. S jistotou lze ovšem očekávat, že po vydání územního rozhodnutí dojde k odvolání, které bude řešit Magistrát hlavního města Prahy. Právní moc územního rozhodnutí lze očekávat nejdříve na konci roku 2020. S Prahou se ale snažíme vykupovat pozemky, které jsou společně pro hlavní trasu a Prahu sledované, takzvané zelené pásy. Komplexní majetková příprava může být zahájena v okamžiku získání pravomocného územního rozhodnutí, a dokumentace pro stavební povolení se projektuje tím pádem i s rizikem neexistence toho územka. Zahájení stavby nelze i při optimistickém vývoji, který je nepravděpodobný, předpokládat dříve než na konci roku 2022.
Teď severní segment, Ruzyně, Suchdol, Březiněves, to je 518, 519. Tam je nutnost opakování procesu EIA z 18. 12. 2019, kdy MŽP vydalo závěry zjišťovacího řízení, kde stanovilo jasné podmínky pro dokumentaci EIA, a jednou z těch zásadních podmínek je věnovat se všem relevantním variantám. Relevantní v tomto případě mohou být pouze varianty souladné s koncepcí územního rozhodnutí. Mimo jiné tedy ŘSD zpracovává technické studie na variantní řešení a tyto následně zahrne do výsledku posouzení a do dokumentace EIA.
A teď poslední, severovýchodní segment, Březiněves, Satalice. Je zpracována technická studie obsahující tři varianty významně se lišící rozsahem zahloubení, respektive i rozsahem těch tunelových úseků, a tím logicky tedy i náklady, které se zatím vyčíslují mezi 9 až 21 miliardami. 12. 2. 2020 bude studie představena starostům, což myslím, že je dobrá zpráva, a dle zpětné vazby se na Ministerstvu dopravy za účasti pochopitelně ŘSD rozhodne o variantě, která bude zaimplementována nebo sledována v rámci procesu EIA. A co se týká času, tak zahájení této stavby v současném stavu přípravy, z našeho pohledu nezodpovědné ještě předjímat, ale optimistický termín by mohl připadat na rok 2026. Pochopitelně, bude-li souhlas dotčených obcí. Děkuji mockrát.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Vidím, že ano. Prosím, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za odpověď. Z vaší odpovědi tedy vyplývá, že ten termín 2028, který je teď definován, není reálný, protože v okamžiku, kdy začnete jednat o změně trasování, tak celý ten proces po té dohodě o tom trasování bude trvat šest let. Míň, nevěřím tomu, že zákonná úprava liniových staveb to zásadním způsobem změní. Jaká je tedy vaše představa nebo odhad toho, kdy bychom ten okruh mohli vnímat jako pro Pražany slib, že bude dokončen?
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji. Já dotazu rozumím, ale z mé strany by bylo nezodpovědné, abych na to teď odpovídal. Ne snad proto, že jsem krátce v té pozici, ale proto, že právě z tohoto důvodu se snažíme tu legislativu změnit. Jak stavební zákon, tak liniový zákon. Pokud prostě všechno půjde dobře a v tomto roce ten liniový zákon zvládneme, tak z našeho úhlu pohledu by se mělo všechno snížit přibližně o třetinu. Zatím podle všech odborných indicií by to tak skutečně mohlo dospět, ale já skutečně se necítím v tuhle chvíli kompetentní, abych tady teď řekl datum, za které by se prostě člověk mohl postavit, a za to se omlouvám, ale jsem připraven třeba při nějaké další interpelaci, i s ohledem, jak se budou vyvíjet ty zákony, se pochopitelně k tomu vrátit a můžeme i osobně tu (nesroz.) vyřešit.
Já myslím, že je to důležitá věc je, na tom se shodneme. A určitě se shodneme i na tom, že ten stav legislativy, a myslíme tím to, jak funguje stavební zákon a liniový zákon, je nevyhovující. A když se povzneseme nad to, kdo všechno to tady způsobil za těch posledních dvacet let, pětadvacet let té nečinnosti, tak máme šanci, tato Sněmovna, to změnit a byla by velká škoda, kdybychom toho nevyužili.***