(15.50 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za ten dotaz. Podle energetického zákona stojí v čele ERÚ rada, která má pět členů. Kdysi tam byla Vitásková. Nevíte, proč vznikla ta rada? Asi se jí chtěli zbavit, ne? Nebo jak to bylo? Znáte to dlouho, já to moc dlouho neznám. Podivná rada je to. Funkční období členů rady je pět let a každý má jiné období. My tady máme všechno nezávislé, ale občas jsou tyto lidi v těch radách... nemají hlavní cíl páchat dobro pro naše občany. Potom to musíme nějak řešit.
Členy rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Po odvolání dvou členů rady - Ing. Vladimíra Outraty a Ing. Vladimíra Vlka - s účinností od 31. července 2019 a po skončení mandátu předsedy rady Ing. Jana Pokorného byli jmenováni noví členové rady: Ing. Stanislav Trávníček s účinností od 1. srpna 2019 do 31. července 2024 a byl jmenován předsedou rady od 1. srpna 2019 do 31. července 2022; Petr Kusý s účinností od 1. srpna 2019 do 31. července 2022, ten byl jmenován za odvolaného Ing. Vladimíra Vlka; a Ing. Martina Krčová s účinností od 1. srpna 2019 do 31. července 2021. A další členové rady jsou Ing. Krejcar, Ing. Havel.
Patnáctého října 2019 předložila rada návrh systemizace na Energetickém regulačním úřadě. Formálním impulzem pro sestavení nové systemizace ERÚ bylo usnesení číslo 783 ze dne 29. listopadu 2018, kterým vláda České republiky uložila ministru vnitra ve spolupráci s ministrem financí připravit do 31. března 2019 harmonogram prací na přípravě systemizace služebních a pracovních míst podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, s účinností k 1. lednu 2020.
Původní požadavek Ministerstva financí předpokládal snížení početního stavu zaměstnanců ERÚ až o 40 z původních 321 míst, což by představovalo pokles o téměř 12,5 %. Teprve díky následnému vyjednávání se podařilo avizovanou redukci omezit na 25 míst s tím, že systemizace proběhne důsledně s ohledem na skutečné potřeby regulátora a nepůjde o pouhé formální rušení těch tabulkových míst, která byla toho času neobsazena.
Dne 18. listopadu 2019 byl vládou projednán a jejím usnesením číslo 811 schválen návrh systemizace služebních a pracovních míst ERÚ s účinností k 1. lednu 2020 v předloženém znění:
Z 321 míst pro rok 2019 měl ERÚ snížit počet zaměstnanců na 296, přičemž z celkového počtu 25 rušených míst bylo 17 služebních a 8 pracovních. Zásadní změnou v navrhované organizační struktuře Úřadu bylo její podstatné zeštíhlení a snížení počtu představených a vedoucích zaměstnanců. Před schválenou systemizací pro rok 2020 připadalo na jednoho vedoucího pracovníka ERÚ méně než 5 podřízených, zatímco průměrně v institucích státní správy měl vedoucí pracovník na starosti přibližně o polovinu podřízených více. V rámci popisovaných opatření bylo zrušeno 20 vedoucích pozic. Rozsáhlá restrukturalizace úřadu se dotkla všech stupňů vedení a všech pracovišť. Případné disproporce mezi rušenými a nově systemizovanými místy napříč lokalitami odrážejí potřebu posílit útvary zabývající se regulací a správními řízeními, tedy hlavními činnostmi regulátora.
Významným motivem restrukturalizace byla také snaha scelit jednotlivé úseky, neboť územní roztříštěnost sekcí, která postupuje až na úroveň odborů, omezuje efektivitu jejich fungování, respektive přispívá k navyšování interní administrativní zátěže úřadu. Popisovaný postup zároveň vysvětluje, proč došlo ke zrušení 65 systemizovaných míst a vytvoření 40 nových. Došlo k vytvoření potřebných nových pozic na úkor těch, které se v měnícím se regulatorním prostředí a ve světle požadavku snížit celkový počet zaměstnanců staly zbytnými. Po provedené změně systemizace ERÚ s účinnosti od 1. ledna 2020 je 120 míst systemizováno v Jihlavě, 104 v Praze a 72 v Ostravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz, takže prosím.
Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Pane premiére, já jsem se vás, popravdě řečeno, neptal, jak tu destrukci provádíte. Spíše jsem se vás ptal, zdali jste si vědomi toho, že tady probíhá destrukce toho úřadu, že skutečně takto významný úřad není možné v této době takto likvidovat, když nás čekají poměrně významné energetické problémy. Pokud se uskuteční ta Zelená dohoda pro Evropu, pokud budete chtít navýšit podíl obnovitelných zdrojů na oněch 22 % do roku 2030, to je za deset let, tak to s naší energetikou významně pohne. Pohne to s cenotvorbou. Dotkne se to obrovským způsobem cen za elektrickou energii. A proti tomu, co se bude dít, bude ten tunel, jak vy říkáte, solární, ze kterého jste nás obvinil, já s tím nesouhlasím, to bude legrace. Čili proč likvidujete takový úřad (upozornění na čas), by mu příslušela významná role v té budoucí energetické situaci?
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím o odpověď na doplňující dotaz.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane poslanče, ne, ne. Fakt ten váš tunel nás bude stát 300 miliard do roku 2030. Ale my nikoho nelikvidujeme. Víte, co mě štve na těch úřadech? Nezávislých? Takzvaných nezávislých? Že my navyšujeme dramaticky důchody, navyšujeme platy a tyhle úřady přihlížejí. ČTÚ, velká debata na nejdražší data v Evropě. Jak to, že pan bývalý předseda ČTÚ nereagoval, když mu Evropská komise napsala dopis, že tady není konkurence na trhu mobilních operátorů? Jak to, že na to nereagoval? Kdo to reguluje? Proč máme tak drahou elektřinu a proud? Kdo to dělá? Je to ERÚ? Já nevím. To jsou nezávislé úřady. Občas jsou trošku moc závislé, občas. Víte?
Takže my tam potřebujeme mít poctivé lidi, kteří dělají ve prospěch této země a ve prospěch těchto občanů, protože samozřejmě tady máme monopoly. Já nevím, jak jste to všechno privatizovali? Voda, plyn je pryč, všechno je pryč. A potom máme úřad, který má na to dohlížet. A samozřejmě lidi to potom musí platit. A to nemluvím o tom vašem tunelu, samozřejmě. Já neříkám, že tyhle úřady mě rozčilují v tom, že zkrátka ty náklady domácností stoupají. Oni by to měli dělat jako poctivě a na to dohlížet. A proč je tam pět lidí, já tomu nerozumím. Kdysi tam byl jeden. Ale možná vy si to pamatujete. Já ne.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A zřejmě poslední interpelací bude poslanec Michálek interpelovat ve věci: proč tak často nechodíte do práce? Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane předsedo, vysvětlete prosím občanům, proč z 25 termínů písemných interpelací jste přišel sem do Poslanecké sněmovny čtyřikrát a 21krát jste nepřišel. Čili vaše docházka na písemné interpelace je na 16 procentech. Kdy konkrétně plánujete dorazit? Chápu, že máte povinnosti v zahraničí, ale na písemných interpelacích se řeší důležité otázky, které trápí občany, ať už jsou to slevy na jízdném pro invalidy, bydlení, energetická bezpečnost, sociálně vyloučené lokality, příprava na předsednictví Evropské unie nebo duplicitní kontroly, které se tady bohužel nepovedlo probrat, protože jste se nedostavil. Vím, že dneska jste nepřišel, podle toho, co jsem viděl, kvůli tomu, že jste byl na stadionu v Litvínově. Skvělé, hokej skvělé. Ale myslím si, že by to zvládla i paní Dostálová sama nebo s panem Hniličkou. Byli tam na to dva, takže tu tribunu by zvládli vyjednat sami.
Bylo by možné, kdybyste začal chodit na písemné interpelace? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra ve zbývajícím čase o odpověď.***