(10.00 hodin)
(pokračuje Schillerová)
6. zpřesnění úhrady odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci;
7. zpřesnění úpravy ustanovení, která se týkají řízení státního dluhu. Jedná se o doplnění textu § 36, který jednoznačně vymezuje metodiku vykazování korunové výše státního dluhu denominovaného v cizích měnách, se zdůrazněním skutečnosti, že korunová hodnota státního dluhu, s nímž souvisí úhrada jmenovité hodnoty nebo jistiny finančních derivátů, zajištěného prostřednictvím finančních derivátů, musí zohledňovat smluvní měnový kurz;
8. doplnění úpravy Národního fondu. Kromě již nyní v zákoně vyjmenovaných prostředků tvoří Národní fond i prostředky Fondu solidarity Evropské unie. Fond solidarity Evropské unie je upraven nařízením Rady číslo 212/2002 ze dne 11. listopadu 2002, o zřízení Fondu solidarity Evropské unie. Pokud jde o poskytování dotací z Národního fondu, navrhuje se vztáhnout na toto poskytování i všechna ustanovení, která se týkají poskytování dotací ze státního rozpočtu. Navrhuje se také zakotvit správné označení Evropského námořního a rybářského fondu.
Pokud jde o úpravu zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, to je zákon č. 250/2000 Sb., navazuje tato úprava na zpřesnění zmocnění k vydání vyhlášky o rozpočtové skladbě a rovněž je snižováno penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně, stejně jako v rozpočtových pravidlech. Dále jsou v tomto zákoně provedeny legislativně technické změny.
Novely zákona o zemědělství, zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci jsou předkládány proto, aby dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu podle nich poskytované byly vedeny v rozpočtovém systému programového financování evidenčně. (Trvalý hluk v sále.)
Navrhovaná novela zákona o státní službě má za cíl zjednodušit projednávání změn systemizace v průběhu roku a navazuje na navrhovanou povinnost vázat prostředky státního rozpočtu na platy za neobsazená místa v organizačních složkách státu.
Navrhovaná novela zákona o registru smluv má pouze technický charakter a jejím cílem je odkázat na správné ustanovení rozpočtových pravidel.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Děkuji paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí za její úvodní slovo. Nyní požádám zpravodajku pro prvé čtení, paní poslankyni Miloslavu Vostrou, aby přednesla tuto zpravodajskou zprávu a zároveň, ještě než vám udělím slovo, paní poslankyně, požádám opět sněmovnu o klid. Zatím mám jednu přihlášku z místa do rozpravy, tu eviduji, takže pokud se někdo chce přihlásit, znovu upozorňuji, že elektronická přihláška má přednost. Máte slovo.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, vážená paní vicepremiérko a ministryně financí, členové vlády, kolegyně, kolegové, co ještě dodat k tomu zevrubnému představení tohoto vládního návrhu, tak jak tady zaznělo z úst paní ministryně financí? Já si dovolím ve své zpravodajské zprávě vyjadřovat více souhrnně.
Vládou navrhovaná předloha je svým rozsahem poměrně obsáhlá. Navrhují se novely celkem sedmi stávajících zákonů, a to kromě zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech - mimochodem, jestli jsem dobře počítala, tak od roku 2000 je to již 66. novela tohoto zákona - se dále novelizuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, zákon č. 132/2002 Sb., o podpoře výzkumu a experimentálního vývoje a inovací, zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí, zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, a konečně zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv.
K nejvýznamnějším změnám tohoto souhrnu novel patří zpřesnění zmocnění k vydání vyhlášky o rozpočtové skladbě, úprava programového financování, změna vázání prostředků na platy a souvisejících prostředků za neobsazená místa v organizačních složkách státu a úprava oprávnění Ministerstva financí k obdržení údajů o příjemcích prostředků ze státního rozpočtu a další legislativně technické úpravy. Všechny tyto věci jsou upraveny zákonem, a tak změny právní úpravy proto nelze dosáhnout jinak než změnou zákona. Proto tedy ta v podstatě obsáhlá novelizace celkem sedmi zákonů. Nejvýznamnější a také nejrozsáhlejší jsou úpravy právě v zákonu o rozpočtových pravidlech, ale paní ministryně to tady výstižně popsala, takže u toho už se zastavovat nebudu.
Nejsem si jako zpravodaj vědoma nějakých problematických prvků předloženého vládního návrhu, snad kromě zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, navrženého vypuštění nutnosti souhlasu Poslanecké sněmovny s použitím peněžních prostředků vytvořených v minulosti z výsledků rozpočtového hospodaření a soustředěných na zvláštním účtu státních finančních aktiv. Nicméně si myslím, že toto je spíše téma do rozpočtového výboru, kde se určitě tímto budeme zabývat.
Takže tolik má krátká zpravodajská zpráva a jako zpravodaj si nemyslím, že by tento tisk měl být přiřazen jiným výborům Poslanecké sněmovny. Myslím si, že to je tisk, který sluší a přísluší právě zatím jen rozpočtovému výboru. Takže nebudu navrhovat žádný jiný výbor ani případně podporovat zařazení do jiného výboru k projednání. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce za její zpravodajskou zprávu. Otevírám rozpravu a mám do ní zatím jednu přihlášku, a to pana poslance Ferjenčíka, kterému udělím slovo. Těžko mohu evidovat faktickou poznámku pana kolegy Bělobrádka, protože zatím ještě rozprava neprobíhá, ale pane kolego, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, my k tomuto návrhu máme několik výhrad. Ta první je asi to, že ten návrh bohužel není ambicióznější ve snaze ztransparentnit rozpočtování státu. My bychom uvítali například rozklikávací rozpočet. Ale teď tedy k tomu, co v tom návrhu je.
Já mám obavu ohledně nezamýšlených důsledků toho návrhu na vázání platů na obsazenost. On ten návrh opticky vypadá dobře, že úřad, když nemá obsazená místa, tak tedy neutratí ty peníze, jenže když zavádíme pravidlo, že pokud má neobsazená místa, tak o ty peníze přijde, tak to také vede k tomu, že ten úřad bude za každou cenu ta místa obsazovat, a ne nutně to bude ku prospěchu věci. Ono to v praxi funguje tak, že třeba část toho platu nakonec tomu úřadu zůstane pro ostatní zaměstnance, takže třeba pokud nabere zaměstnance s nízkou kvalifikací, kteří nebudou očekávat vysoké odměny, tak potom bude mít prostor skrze nabrání těchto méně kvalifikovaných zaměstnanců financovat odměny těch dalších. Takže paradoxně tenhle návrh může vést k zvýšení nákladů státního rozpočtu, zvýšení nákladů státu a zvýšení počtu státních úředníků.
Takže podle mě si to zaslouží důkladnější debatu. Mě na to upozornil přímo člověk ze státní správy, že bohužel tento jev se podle jeho názoru začne dít a v některých oblastech už se děje i dnes, že právě z obavy, aby nedošlo ke krácení rozpočtu, se za každou cenu ta místa obsazují. Já si myslím, že naopak lepší cesta by bylo naopak stanovit, kolik peněz je potřeba na zajištění určité agendy, a pak dát naopak těm úřadům větší volnost v tom, jakým způsobem budou ty svoje lidi odměňovat. Myslím si, že by to vedlo k lepším výsledkům. Tohle je jedna problematická věc.
Další problematická věc je novelizační bod 54, který umožňuje outsourcing toho, co dneska dělá ministerstvo, soukromým podnikatelským subjektům. Ve chvíli, kdy vláda deklaruje, že nesouhlasí s outsourcingem, a snaží se ho omezovat, tak si myslím, že je nešťastné zavádět tady paragraf, který umožňuje naopak část agendy státu outsourcovat na soukromé firmy. Ano, jsem si vědom, že jsou tam nějaká omezení, ale je to změna směrem k větším možnostem outsourcingu.***