(18.20 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V rozpravě vystoupí pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych byl nerad, aby se ta polemika strhla na to, jestli se má mladým zmírnit regulace, nebo ne. Samozřejmě že ano, ale všem. To je to. To je ta vějička na to, abychom to podpořili. Samozřejmě že je to správně, ale nestačí to. Kdo z nás by vědomě ztěžoval mladým nějaké postavení třeba na hypotečním trhu? Ale to nám nesmí stačit. Takže když je vám 37 nebo 38 nebo 39, a teď bych mohl pokračovat, tak už nejste tak dobrý klient? A jak to víme? Nebylo by tedy řešením, když se tak bojíme o ty banky, jak to tak blbě dělají, že by pan guvernér a jeho instituce byla jediná, kdo by poskytoval hypotéky? To by byla asi stoprocentní jistota, že všichni všechno vrátí, kdybychom měli jednu státní banku, ta by všechno posuzovala a ty hloupé komerční banky, které produkují ty problémy, by z toho nebezpečného procesu vypadly. Doufám, že to nikdo nenavrhne. To by bylo skutečně jenom dodatečně ad absurdum - to, co je tady navrženo.
Přece abychom ten problém vůbec začali řešit, tak bych chtěl znát důvody, proč jej budeme řešit. Je největší problém bankovního sektoru nesplácení hypotečních úvěrů? Ano, nebo ne? Poprosím potom pana guvernéra, až bude vystupovat, aby mi odpověděl, zda největší problém v bankovním sektoru je nesplácení hypotečních úvěrů. Ano, nebo ne. Kolik jich je? Jsou ty úvěry kryty majetkem, nebo vznikají nedobytné pohledávky, velké problémy a ztráty? Až si na všechny tyhle otázky odpovíme ano, ano, ano, velký problém, vznikají nedobytné pohledávky, nemáme větší problém v bankovním sektoru než hypotéky, tak se bavme o regulacích.
Pokud mě paměť neklame, tak tuhle část zákona si nějak osvojilo Ministerstvo financí, ale nebyl to úplně jejich nápad. Dnes proti tomu ministryně financí neprotestuje, ale podle mých informací iniciátorem byla Česká národní banka. Když jiné skupiny píšou zákon pro sebe, tak mnozí poslanci říkají: pozor, pozor, ten, koho se to týká, vám připravil pozměňovací návrh, ten, koho se to týká, napsal ten návrh zákona. Vzpomeňme si na debatu o stavebním zákoně, kdo ho vlastně napsal, připravil a jaký je to problém - a oprávněně je to problém. A tady si Česká národní banka napíše zákon o České národní bance a málem každý kritik je označován za někoho, kdo by k tomu vystupovat neměl. Není to divné, že si ČNB píše zákon pro sebe, o sobě, že si zvyšuje další kompetence? Já tomu nerozumím. Velmi často slyšíme z úst guvernéra, a já to rád slyším, náš bankovní a finanční sektor je zdravý. A když si pak přečteme odůvodnění tohoto návrhu zákona, tak se musím ptát - co platí? Platí první věta, že náš bankovní a finanční sektor je zdravý a silný a přežije i případné otřesy, které by k nám přišly zvenku, ne zevnitř? Anebo máme tak velký problém, že musíme zavádět nové regulace a zpřísňovat podmínky pro hypotéku?
Já klidně řeknu svoji osobní vzpomínku. Já jsem byl ten, který dostal stoprocentní hypotéku - stoprocentní. A už mi nebylo 36, už jsem byl starší. Ano, banka po nás chtěla hodně podkladů, ano, taky jsme se dlouho rozmýšleli, jestli to riziko, ten dlouholetý závazek přijmeme. Ale pan guvernér a vy, kteří pro to chcete hlasovat, byste lidem, kteří se ocitnou v podobné životní situaci, vlastně znemožnili, aby tak postupovali. Znemožnili byste tu svobodnou debatu mezi bankou a klientem a to konkrétní vyhodnocení rizik na obou dvou stranách, jestli ten, kdo si ty peníze půjčuje, má předpoklady pro to, aby dostál svým závazkům, a současně banka posoudí, zda současná či budoucí situace těch klientů je pro ni přijatelné riziko, aby takový úvěr poskytla.
Takže já tomu vlastně vůbec nerozumím. Proč to vlastně vůbec řešíme? A říkám, ta pochopitelná a správná úleva pro ty mladé nás nesmí odvést od toho, že by to mělo být pro všechny, nebo nejlépe vůbec.
V těchto měsících a letech platí doporučení České národní banky. Pane guvernére, je to tak? Tak já bych chtěl od vás slyšet informaci, zda máte vyhodnoceno, jak se komerční subjekty řídí doporučením regulátora. Kašlou na to? Postupují podle toho? V kolika procentech podle toho? A pokud na to nekašlou a řídí se doporučením regulátora, a já se jim nedivím, oprávněně se bojí regulátora a to je správné, tak proč to zase potřebujeme uzákonit? Preventivně? Řešíme problém Spojených států z roku 2010 v České republice v roce 2020 - Lehman Brothers? Co to má s námi společného v roce 2020? Co to má se situací v České republice společného? Odpověď je úplně jednoduchá. Vůbec nic. Je to pouze výmluva a je to pouze snaha České národní banky, docela pochopitelná, jako každé státní instituce mít víc a víc kompetencí, mít víc a víc vlivu. Nic jiného, nic racionálního za tím nevidím.
Určitě podpořím návrh na vrácení či zamítnutí tohoto návrhu zákona. (Potlesk v pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vznikla tady mírná přátelská nejistota, nikoliv spor, zda pan poslanec Martínek předložil návrh na vrácení k přepracování. Aby ta nejistota neexistovala, já stejně jako pan poslanec Martínek předkládám návrh na vrácení k přepracování.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, předložil. Pan poslanec Martínek předložil návrh na vrácení tohoto materiálu k dopracování. Jelikož nemám nikoho přihlášeného v rozpravě, tak udělím v rozpravě slovo panu guvernérovi Rusnokovi. Prosím, máte slovo, pane guvernére.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, děkuji vám za možnost reagovat aspoň na některé výtky na adresu této novely zákona.
Já jsem tady strávil jistou část svého života. Vždycky jsem tušil, že je to tajemné místo, a dnes se mi to tedy znovu potvrdilo, protože jsem netušil, co všechno lze odvodit z této novely, za co všechno tato novela, potažmo její spoluautor ČNB, může. Ale k věci.
Prosím vás, tady je rozsáhlá kritika, že se vlastně připravujeme na něco, co není. Nemáme problém se špatnými úvěry. Potvrzuji v tuto chvíli, že nemáme žádný zásadnější problém se špatnými úvěry. Bylo by to také divné v zemi, která ekonomicky prosperuje, abychom takový problém měli. Ale ta logika, proč chcete mít nějaký repertoár nějakých nástrojů, v podstatě nástrojů zvládání nějakých rizik, když se nic neděje, je asi logika, jako že na co máme zákon o krizovém řízení, když zrovna teď není ani povodeň, ani není nějaká katastrofa, požáry nebo něco takového. To je prostě logika, kterou, se omlouvám, nemohu přijmout, protože ta legislativa se pokud možno v normální slušně fungující zemi obecně vytváří pokud možno na dlouhou dobu a vytváří nějaké prostředí, které je schopno reagovat na různé situace, na ten normální vývoj, ale i na ten vývoj, který nebude normální, standardní. A těžko budeme schvalovat zákon, až nedej bože jednou bude nějaká horší doba, přijde nějaká krize, a my potom asi za několik dnů těžko schválíme zákon, který umožní regulátorovi nebo jiným orgánům na to včas reagovat. ***