(16.10 hodin)
(pokračuje Kovářová)
Možná problematickým bodem pro nás je to, že výnosy půjdou tedy celé, čistě budou příjmem do státního rozpočtu, tak je možné, zda by nebylo dobré uvažovat o tom, že jestliže se jedná o digitální daň, tak jestli by také neměly ty peníze směřovat tímto směrem, tedy na investice do klíčové infrastruktury, digitalizace a podobně. A možná bych si trochu přihřála polívčičku ohledně obcí a krajů, zda by nebylo dobré zařadit digitální daň do systému sdílených daní, aby z ní měly užitek také naše kraje, města a obce a jejich občané.
Tedy závěrem potvrzuji, že propustíme tento návrh do druhého čtení, podpoříme i prodloužení lhůty k projednání a budeme navrhovat snížení daně na 5 %. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Juříčka a připraví se pan poslanec Kalousek. Prosím.
Poslanec Pavel Juříček: Dobrý den, dámy a pánové. Asi tady v Sněmovně nenajdeme poslance, který by (ne)souhlasil se zavedením digitální daně, protože samozřejmě míru spravedlnosti je potřeba taky vyhledávat, ale nicméně musím férově říct, že vzhledem k tomu, že se znám s velvyslancem Spojených států v ČR Stephenem Kingem a několikrát mě kontaktoval Stacey Weston, jeho obchodní rada, s tím, že samozřejmě je to pro ně velmi citlivá záležitost a že by chtěli vysvětlení, proč 7 procent. Většina států má tři nebo pět. Je pravdou to, že Maďarsko uvažuje o 7,5 procenta. V podstatě jde o tu částku, protože tam vyčuhujeme. Takže pokud mám poslední informace, tak pan velvyslanec se nahlásil k panu premiérovi k jednání.
Myslím si, že bychom taky měli dát prostor potom na to prodloužení o 20 dnů, protože je potřeba si uvědomit fakta mimo digitální firmy v České republice, tak exportujeme do Spojených států ročně 100 miliard. A pokud by případně odvetná opatření byla někde v rozsahu 10 až 20 procent, tak právě Svaz průmyslu nyní dělá analýzu a jejich první odhady jsou, že by export mohl spadnout ze 100 miliard na 50 miliard. Ale to jsou první odhady. Vzhledem k tomu, že tu dopadovou studii prostě zatím ještě v tuto chvíli v rukou nemáme, tak bych byl v tomhle směru právě opatrný, jestliže budeme vyčuhovat z té úrovně toho křoví v rámci EU. Notabene ale na druhou stranu je dobře, že se to vyvolalo, protože jestliže se o tom jedná šest let a zatím se nic nedělo, tak jak říkám, míra spravedlnosti se musí vyhledávat, tak bych byl velmi opatrný k tomu, aby právě ty exportní firmy nebyly zatíženy vlastně tím, že samozřejmě se to neprojeví okamžitě během jednoho měsíce, ale může to znamenat rizika. A vzhledem k tomu, že v letošním rozpočtu je počítáno s digitální daní ve výši 2 miliardy a v příštím roce 5 miliard, tak si myslím, že je potřeba udělat právě tu správnou analýzu, finanční analýzu a balanc, co je pro nás výhodnější, jestli 7 procent, nebo 5 procent zároveň při zachování jakési neutrality toho potenciálního a existujícího exportu do Spojených států.
Takže já jako podnikatel a jako člověk, který se vždycky snaží věci vyvažovat moudře, bych doporučoval, abychom opravdu udělali to prodloužení té lhůty na vyjednávání tak - to, co se podaří udělat, a pak následně i zapojit celou EU do toho vyjednávání, které bude komplexní. Ono už to tady zaznělo. OECD šest let nechtělo jednat a teď, když je to na stole, tak samozřejmě už to vyvolává reakce. A já jsem vám chtěl férově říct, že ty reakce byly i směrem ke mně, protože vy víte, že jsem podnikatel a že s některými lidmi i v zahraničí se znám. Takže jsem chtěl na to upozornit. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Podotknu, že ten návrh na prodloužení o 20 dní zde je. Samozřejmě lze předložit i návrh na prodloužení delší.
A nyní prosím pana poslance Kalouska, který je přihlášen v rozpravě. Připraví se pan poslanec Klaus.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi tři poznámky k předloženému návrhu.
Poznámka první. Státní rozpočet na rok 2020 již počítá s příjmy z tohoto návrhu, který projednáváme v prvním čtení. Já jsem zažil za všech vlád od roku 1990 situace, kdy byl schvalován státní rozpočet, který počítal s příjmy návrhů zákonů, které ještě v tu chvíli nebyly schváleny ve třetím čtení. To ano, to si pamatuji. Byl to sice nešvar, ale takový zavedený nešvar. Ale abychom měli v prvním čtení návrh zákona, s jehož příjmy počítá rozpočet, který byl schválen před měsícem, tak to si ještě nepamatuji, to je precedens, který tady máme poprvé, a já bych velmi prosil, aby to bylo naposledy. To je opravdu mimořádný nešvar. Takže to byla poznámka první.
Poznámka druhá se týká fiskálního dopadu do veřejných rozpočtů, který bude plus. Bude to znamenat vyšší příjem. Argumentujeme přitom tady efektivní a spravedlivou mírou zdanění pro digitální firmy, které v rámci globální ekonomiky tu mají svoji míru efektivního zdanění mnohem nižší. Ale pokud nám jde opravdu jenom o spravedlnost, tak proč na druhé straně není nějaký návrh, který by udělal fiskálně neutrální dopad? Proč, když v zájmu spravedlnosti v případě digitální daně zvyšujeme příjmy státního rozpočtu a zvyšujeme celkovou míru zdanění v zemi, proč jsme museli tolik trvat na tom, že lidé budou platit větší poplatky na katastrálním úřadu? Proč jsme nemohli když ne zrušit, tak alespoň snížit ve stejném finančním objemu třeba daň z převodu nemovitostí nebo jakýkoliv odvod vázaný na pracovním místě? Proč to vždycky ve jménu spravedlnosti nebo boje se závislostí nebo jakýmkoliv jiným zástupným argumentem, proč to musí být vždycky jenom zvýšení daní? Zatímco máme-li někde nějaký výpadek, tak hned chvátáme to kompenzovat navýšením někde jinde. Bohužel tímto přístupem vláda oslabuje své argumenty, které tady nějaké relevantní jsou, a zesiluje ten argument základní, který jsme tu mnohokrát opakovali už při projednávání daňového balíčku, že primárním cílem je vydrancovat co nejvíc peněz do veřejných rozpočtů. A všechny ostatní argumenty, jakkoliv ušlechtile pronášené, jsou argumenty většinou zástupné.
A teď tedy poznámka třetí, v podstatě zásadní, protože se týká té předlohy. Ano, všichni se shodneme, že skutečně efektivní míra zdanění digitálních obrů je naprosto nespravedlivá vůči jinému podnikání a že je potřeba najít nějaký nástroj, jak tuhle nespravedlnost narovnat. A jsem ochoten připustit i to, že digitální daň tím nástrojem je. Přál bych si samozřejmě, kdyby to někde jinde bylo kompenzováno snížením a podobně. Nicméně přiznávám, že digitální daň je nástrojem, jak do určité míry napravit tu nespravedlnost, a chcete-li, tu neomalenost digitálních monopolů daně pokud možno neplatit, nebo platit co nejmenší. ***