(16.10 hodin)
(pokračuje Okamura)
Cituji: "K dysfunkci ve veřejné správě nejčastěji docházelo proto, že státní úředníci a osoby, které zastávají veřejné funkce, neměly dostatečnou odpovědnost za důsledky vlastních rozhodnutí. V některých případech tato odpovědnost zcela chyběla. Často byly uzavírány nevýhodné smlouvy a veřejné zakázky byly svěřovány firmám s nejasnou vlastnickou strukturou, nebo byly zadávány bez výběrového řízení. Výsledkem bylo špatné hospodaření se svěřeným majetkem, kdy však nedocházelo k trestným činům a prokazování míry zavinění bylo velmi obtížné. Odpovědnost konkrétních osob se mnohdy vytrácela během schvalovacího procesu, při kterém se přenášela z jedné osoby na druhou, aniž by byly přesně vymezeny podíl a úloha každé ze zúčastněných osob na výsledném rozhodnutí. Následkem této praxe bylo vyvádění veřejných peněz do soukromých rukou. Důsledkem nebyly pouze nezanedbatelné ekonomické dopady na veřejné rozpočty, ale rovněž oslabování efektivnosti, důvěryhodnosti výkonu veřejné správy. V případě formálního i obsahového dodržení platných norem by k tomuto jevu vůbec nedošlo." Konec citace ze zprávy Bezpečnostní informační služby, BIS.
K tomu bych chtěl říci, že tato konstatování platí i dnes. A pokud naši zemi něco skutečně velmi ohrožuje, tak jsou to miliardy, které mizí díky absenci systémových opatření proti zneužívání, rozkrádání veřejných peněz. Chyby se mohou stát všude. Všude se může najít pár jedinců, kteří kradou nebo poškozují firmu. To je přirozený jev. Na druhou stranu jediné systémové řešení je tyto věci kontinuálně odhalovat pomocí nezávislých kontrol a následně také ihned stíhat a odpovědné vést k odpovědnosti. Od nezávislých kontrol tu máme skutečně profesionální instituci, Nejvyšší kontrolní úřad, a není jediný důvod, proč její aparát nevyužívat všude, kde je to možné.
Zlodějny podkopávají víru občanů ve spravedlnost. Podkopávají ekonomiku a samozřejmě způsobují ztráty, které se pak odrážejí na neschopnosti či neochotě státu řešit chudobu a sociální problémy lidí, kteří si skutečně sami nemohou pomoci. Máme tu dnes spokojené milionáře a miliardáře. Na druhé straně invalidy a důchodce, kteří žebrají na ulici. Máme tu bohatý stát, který rozdává miliardové zakázky, nebo třeba půlmiliardové, jako jsme teď aktuálně svědkem v případě zakázky na e-shop pod vedením Ministerstva dopravy za hnutí ANO. A musím říci, že na jednu stranu tady stát rozdává neúčelně stamiliony, miliardy, předražuje zakázky, ale invalidům a starobním důchodcům, kteří celý život pracovali, není schopen zajistit alespoň minimální důstojný důchod v důstojné výši.
Tady bych připomenul, že návrh zákona z pera SPD na uzákonění minimálního důstojného důchodu ve výši hranici chudoby, což je dneska cca 14 tisíc čistého, tady již měsíce leží ve Sněmovně a není ze strany vlády ochota ho přijmout. Takže na jednu stranu půlmiliardová předražená zakázka na e-shop ANO, ale projednat tady návrh SPD na minimální důstojný důchod ve výši hranice chudoby pro starobní a invalidní důchodce, to vláda nechce. A pochopitelně chybí i peníze na účelné investice, které by státu do budoucna přinášely zisky.
Dámy a pánové, na tohle myslete, až budeme hlasovat o tom, v jaké podobě zákon o NKÚ přijmeme. Čím více výjimek, tím více děr v cedníku, ze kterého odtékají veřejné peníze, peníze nás všech, peníze našich občanů, peníze, které bychom mohli používat daleko účelněji. Takže hnutí SPD bude sledovat tu finální verzi, a v každém případě my prosazujeme - ale jak tak koukám na základě dosavadního projednávání, SPD je jedinou stranou, která tady prosazuje -, aby veškeré subjekty, které hospodaří s veřejnými prostředky, byly kontrolovány Nejvyšším kontrolním úřadem, tak doufám, že se k podobnému výsledku dobereme, a v každém případě SPD samozřejmě podporuje rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Poslanecké sněmovny Tomio Okamurovi a dále v rozpravě vystoupí pan poslanec František Vácha a připraví se pan poslanec Martin Kupka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, k návrhu novely zákona o NKÚ jsem předložil do systému pozměňovací návrh, který právě vyjímal z toho zákona vysoké školy. Podobně tak předložila kolegyně Melková z našeho výboru pozměňovací návrh, který vyjímal veřejné výzkumné instituce, nicméně pak samozřejmě kontrolní výbor přijal usnesení 360/8, ten komplexní pozměňovací návrh, který tohle všechno zahrnuje. A chtěl jsem se jenom zeptat paní ministryně, já jsem z toho vašeho vystoupení úplně nepostřehl, jestli ten komplexní pozměňovací návrh kontrolního výboru doporučíte ke schválení. Kýváte, že doporučíte. Já bych jinak ten svůj pozměňovací návrh načetl, ale pokud bude obecná shoda na podpoře komplexního pozměňovacího návrhu z kontrolního výboru, tak nic načítat nebudu, protože by to nemělo smysl.
K vystoupení pana kolegy Okamury. Já nevím, jak je to možné, ale my jsme v roce 2019 měli u nás na Jihočeské univerzitě, u nás na fakultě, NKÚ tři měsíce a kontroloval peníze, které přišly na dlouhodobý koncepční rozvoj organizací, což znamená, že jednu pracovní sílu musíte - a nejenom pracovní sílu, ale musíte vyčlenit i jednu místnost, která má okno a je uzamykatelná. To všechno musíte na té instituci mít pro kontroly připravené a ta kontrola přišla asi, teď možná to budu přehánět, týden po tom, co tam byla kontrola z finančního úřadu, která kontrolovala prakticky to samé, a bylo to asi několik měsíců poté, co tam byla kontrola z Ministerstva školství, která také kontrolovala úplně to samé. To znamená, tady nejde o to, abychom chránili nějaké instituce, aby nebyly kontrolované, ale abychom chránili nějaké instituce, aby nebyly kontrolované mnohonásobně. Musíte si uvědomit, že ti lidé, kteří musí mít součinnost s tím kontrolním orgánem, to znamená chodit do archivu, přinést každou účtenku, normálně vykazují i jinou práci a jako třeba u nás ty dámy z administrativního oddělení - což jsou skvělí zaměstnanci, já bych jim chtěl tímto poděkovat - to dělají za 22 tisíc hrubého.
Vysoké školy, to není tak, že by se tvrdilo, že to jsou instituce, kam chodí obrovské miliardy. Vysoké školy jsou dneska podfinancovány několika desítkami miliard. Na vysoké školy jde nějakých 0,4 HDP, přitom OECD chce, nebo my bychom si představovali, nebo společnost by si představovala, aby tam šlo mnohem víc. To znamená, to není tak, že by ty vysoké školy nějakým způsobem měly přebytek, který si rozdělují někam, nevím kam. Tam je to tak, že se každá koruna obrací dvakrát v dlani a přemýšlíte, na co ji máte vynaložit. A jestli bychom se měli někam zaměřit, tak si myslím, že by to měl být spíš zákon o veřejných zakázkách, který nás nutí dělat takové věci, jako například dynamický nákupní systém nebo smlouvy. Takže pak se vám dostanou počítače, které musíte kupovat o několik tisíc dráž, než byste si je koupili třeba na nějakém e-shopu.
Takže to bylo všechno. Já bych poprosil stáhnout svoji přihlášku z podrobné rozpravy, protože jsem dostal ujištění od paní ministryně. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Váchovi. Nyní pan poslanec Martin Kupka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Kupka: Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vám rád představil pozměňovací návrh, který se vydává jiným směrem, než je to doposud diskutované rozšíření pravomocí NKÚ, ale s rozšířením pravomocí NKÚ souvisí velmi úzce rovněž. Ten pozměňovací návrh předkládáme spolu s panem kolegou Markem Výborným, Vítem Rakušanem a Markem Bendou. Jediný cíl toho pozměňovacího návrhu je vyřešit jeden z vážných problémů České republiky, totiž nadměrnou kontrolní zátěž, o které se tolik nemluví, ale která často vede rovněž k neefektivním kontrolám tam, kde dochází například k nekoordinované činnosti kontrolních orgánů, které ve stejný okamžik, zejména u malých obcí, ale třeba i u malých firem provádějí své kontroly a dokážou ochromit jakoukoliv další činnost těch subjektů, v případě obcí všechno, co je potřeba zařídit a zajistit pro občany toho území, v případě malých firem pak mohou ochromit i vytváření jakékoliv hodnoty, která je přirozeně primárním cílem těchto společností.***