(14.10 hodin)
(pokračuje Vondráček)
Nyní prosím poslankyně a poslance, aby se případně k návrhu vyjádřili. S přednostním právem jako první pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo. A poprosím kolegyně a kolegy o klid v sále, abyste, pokud možno, setrvali na svých místech. Děkuji všem diskutujícím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, teď poprosím o pozornost zejména těch, kteří chodí na grémium Poslanecké sněmovny, protože udělám neobvyklý krok. A skutečně to není porušení dohod. Je to pokus o vysvětlení nedorozumění a požádání o pochopení.
My jsme se na grémiu dohodli, že 31. ledna jako první bod po písemných interpelacích bude zařazen bod vyšetřovací komise k OKD. Když jsme tady ale projednávali bod zřízení vyšetřovací komise k vlivu autoritativních režimů, byl tento bod přerušen do 31. ledna 11.00 hodin. Přerušen byl v situaci, kdy došlo k ukončení obecné rozpravy, a dokončení tohoto bodu je tedy otázkou pěti, maximálně deseti minut.
Řada z nás si vysvětlila to přerušení do čtvrtka 31. 1. jako pevné - (Poslanec Faltýnek z místa: 30. ledna.) Pardon, třicátého. Omlouvám se. 30. 1. si řada z nás vysvětlila jako pevné zařazení. Legislativa to vykládá jinak s tím, že to může být kdykoliv po čtvrtku po jedenácté hodině. To znamená, že pravděpodobně by se na této schůzi už k tomu nedostalo. Já vás velmi prosím o pochopení, že tedy předložím - a doufám, že to je poprvé a naposled v tomto volebním období - pozměňující návrh k návrhu grémia, aby jako první bod bylo zařazeno dokončení bodu 30. 1. po písemných interpelacích, aby bylo zařazeno dokončení bodu vyšetřovací komise k autoritativním režimům, opravdu ujišťuji, že to je otázka několika minut, a abychom pak tedy pokračovali bodem vyšetřovací komise k OKD. Já vám děkuji za pochopení.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Tento návrh vnímám jako protinávrh k návrhu grémia s tím, že bychom o všech návrzích předložených grémiem hlasovali jedním hlasováním. Poté bychom hlasovali o protinávrhu pana předsedy Kalouska, poté případně o původním návrhu z grémia.
Tak. Ptám se, kdo další k pořadu schůze. S přednostním právem pan předseda Michálek.
Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dobré odpoledne. Já bych chtěl navrhnout zařazení bodu 118, sněmovní tisk 390. Jde o návrh novely Ústavy o klouzavém mandátu, tak aby byl zařazen za body 68 a 69, které mají být podle návrhu grémia pevně zařazeny. To znamená, navrhuje se ten návrh klouzavého mandátu, který předkládáme spolu s kolegy Farským, Faltýnkem, Okamurou a řadou dalších, zařadit do toho bloku, který se týká jednacího řádu Poslanecké sněmovny.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Tak. Jestliže nevidím nikoho dalšího s přednostním právem, tak jako první s písemnou přihláškou k pořadu schůze prosím paní poslankyni Janu Černochovou.
S náhradní kartou číslo 16 hlasuje paní poslankyně Kozlová. (V sále je velmi hlučno.)
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Krásné odpoledne, dámy a pánové. V posledních letech, zhruba od 11. září 2001, jsme svědky poměrně zásadní proměny bezpečnostní situace v mezinárodním prostředí. Vrství se celá řada bezpečnostních hrozeb, rizik. Množí se počty mezinárodních konfliktů, stoupá riziko terorismu, vzrůstá počet nestátních aktérů ohrožujících mír, bezpečnost a stabilitu.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás přeruším. Paní poslankyně má na to smůlu trošku. Já vás poprosím o klid v sále! Už začala schůze. Děkuji.
Poslankyně Jana Černochová: Naštěstí si to neberu osobně, pane předsedo. (Se smíchem.)
Dochází rovněž k návratu v širokospektrálním chápání způsobu ovlivňování bezpečnosti, kdy kombinace diplomatických, ekonomických, zpravodajských a vojenských nástrojů, populárně se to nazývá jako hybridní válečnictví, je návratem k méně rozlišitelnému užívání všech efektivních nástrojů k prosazení zájmů státu.
S touto proměnou úzce souvisí významné zkrácení takzvané varovací doby, a tudíž zároveň i nezbytná schopnost státu reagovat na bezpečnostní hrozby flexibilně, rychle a efektivně. Takovou schopnost reakce vyžadují jednak naše spojenecké závazky, a očekávají ji od nás naši spojenci jak v rámci Severoatlantické aliance, tak i v rámci Evropské unie. Mám na mysli schopnost vysílat flexibilně ozbrojené síly do společných operací. Ale tuto schopnost vyžadují rovněž případy, kdy je nezbytná záchrana českých občanů zadržovaných v zahraničí. Tuto flexibilitu bohužel ale neumožňuje stávající právní úprava obsažená v naší Ústavě a jedná se o problém, na který opakovaně poukazuji.
Stále častěji se množí případy, kdy armáda, resp. Ministerstvo obrany, musely zažádat o jakési obecné bianko šeky pro případné vyslání ozbrojených sil do blíže neurčených lokalit v nadsazeném počtu vojáků. Proto jsme zde na půdě Poslanecké sněmovny... (Odmlka pro hluk.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené paní kolegyně, ale hlavně vážení páni kolegové, já vidím, že jste se dlouho neviděli, tak si to běžte říct ven! Děkuji.
Poslankyně Jana Černochová: Proto jsme zde na půdě Poslanecké sněmovny zahájili již v minulém volebním období diskuzi o změně příslušných ustanovení Ústavy obsažených v článku 43 a jejím výsledkem je tento návrh novely Ústavy, který předkládám společně s dalšími kolegy již podruhé, neboť v minulosti nedošlo na jeho projednání.
Jedná se o návrh, který je zcela záměrně a symbolicky společnou iniciativou více jak šedesáti poslanců pěti stran, zastávající jednoznačnou pozici, že naše ozbrojené síly by měly i nadále participovat na systému kolektivní obrany a měly by být za současné bezpečnostní situace, jejíž aspekty jsem zde nastínila v úvodu, schopny rychlé a hlavně pružné reakce. Nová formulace článku 43 Ústavy obsažená v této novele dá například vládě možnost vyslat ozbrojené síly do zahraničí na dobu nejdéle šedesáti dnů bez splnění dalších podmínek, mimo jiné kromě informování obou komor Parlamentu. To umožní například právě vyslat operativně ozbrojené síly za účelem záchrany protiprávně zadržovaných rukojmích, ale také vyslat jednotky vyčleněné pro síly velmi rychlé reakce NATO, které mají reagovat na krizové situace v řádu desítek hodin, nebo do operací pod patronací Evropské unie či OSN při řešení krizových situací vojenského i nevojenského charakteru.
Vzhledem k tomu, že Česká republika má od tohoto roku povinnost vyčlenit tisíce vojáků pro síly velmi rychlé reakce NATO, je přijetí této novely jednoznačně ještě aktuálnější, neboť mohou skutečně nastat situace, kdy rychlé vysílání těchto vojáků bude tedy vládou na žádost Aliance nutné řešit a stávající zakotvení v naší Ústavě může být sporné. Chtěla bych zde zdůraznit, vážené kolegyně a kolegové, že tento návrh v žádném případě neoslabuje kontrolní pravomoc obou komor Parlamentu České republiky, který může nadpoloviční většinou kterékoli z nich rozhodnutí vlády zrušit a zaměnit (zamezit?) vyslání sil, či vládě zakázat, nebo vládu zavázat k jejich stažení. Zároveň bych chtěla uvést, že již stávající znění Ústavy vládě tuto pravomoc v určitých případech přiznává, a že se tedy nejedná až o tak zásadní změnu, která by pravomoci exekutivy významně posilovala. Jde pouze o to, aby reakce ozbrojených sil v akutních případech byla pokud možno bezprostřední, pružná a bez zbytečného prodlení, tak jak si současná mezinárodní situace vyžaduje. ***