Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

11.
Návrh poslanců Zdeňka Ondráčka, Jiřího Maška, Ivany Nevludové,
Jana Bartoška a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 550/ - druhé čtení

Já prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele poslanec Zdeněk Ondráček. (Hluk v sále.) Ale než mu dám slovo, tak požádám sněmovnu o klid a pana poslance o strpení, než se kolegové, kteří se nechtějí věnovat projednávání tohoto zákona, odeberou k diskusím do předsálí.... Myslím, že klid je dostatečný. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, předstupuji před vás za skupinu poslanců, navrhovatelů novely zákona o obecní policii. Jenom ve zkratce řeknu, jak tento návrh vznikl.

Na jednání podvýboru pro Policii České republiky, obecní policie a soukromé bezpečnostní služby jsme se v loňském roce na jaře, cca v tuto dobu, sešli se zástupci Ministerstva vnitra a kolegiem statutárních měst, ředitelů statutárních měst a hlavního města Prahy a řešili jsme zákon o obecní policii a požadavky obecní policie pro výkon jejich služby. Na základě tohoto jednání podvýboru vznikla potřeba se podívat na zákon o obecní policii. Ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, kterému bych chtěl touto cestou poděkovat za celý legislativní proces, vznikla novela, kterou jsme předložili jako skupina poslanců napříč politickým spektrem, členů podvýboru pro policii, popřípadě výboru pro bezpečnost. Na základě toho vláda vydala své doporučující stanovisko s tím, že vytkla některé nedostatky, které jsme v průběhu legislativního procesu odstranili.

Jsme teď v současné době ve druhém čtení, takže ještě touto cestou bych poděkoval, že jste umožnili projednání v rámci druhého čtení na této schůzi, tak jak jsem vás o to opakovaně žádal v prvním týdnu této schůze. Předpokládám, pozměňovací návrhy, které jsme zpracovali jako podvýbor pro policii, blíže představí pan zpravodaj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne. Děkuji zástupci navrhovatelů a nyní, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si vás seznámit s projednáním předloženého návrhu zákona ve výboru pro bezpečnost.

Výbor pro bezpečnost jako výbor garanční návrh zákona nejprve projednával na své 27. schůzi 4. 10. 2019, kde ale přerušil projednávání návrhu zákona do doby, než ho projedná podvýbor pro Policii České republiky, obecní policii a soukromé bezpečností služby.

Tento podvýbor návrh projednal dne 12. 12. 2019 a doporučil výboru pro bezpečnost s návrhem zákona vyslovit souhlas, nicméně k němu navrhl několik pozměňovacích návrhů. Jednalo se zejména o zapracování připomínek, které k návrhu zákona vznesla vláda, konkrétně o to, že:

- v úpravě podmínky bezúhonnosti v předkládaném návrhu zákona o obecní policii, čl. I bod 5, nebylo ve výčtu tzv. odklonů obsaženo odstoupení od trestního stíhání podle § 70 zákona o soudnictví ve věcech mládeže;

- dále v § 4b odst. 4 předkládaného návrhu zákona o obecní policii, čl. I bod 6, chybělo určení způsobu, jakým bude docházet k předávání žádostí a následně opisů z evidence přestupků mezi obcí a rejstříkem trestů, a přitom na jiném místě, např. § 24c odst. 4 návrhu zákona o obecní policii, toto předkladatel zakotvil;

- taktéž v navrhované nové formulaci podmínek pro odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v § 17a odst. 3 písm. c) předkládaného návrhu zákona o obecní policii, čl. I bod 34, byl použit pojem "oprávněná osoba", který byl značně neurčitý a mohl by působit výkladové potíže;

- dále nově zaváděná skutková podstata přestupku podle § 28 odst. 3 písm. b) předkládaného návrhu zákona o obecní policii, čl. I. bod 50, byla částečně duplicitní s již platnou a účinnou skutkovou podstatou § 125d odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu;

- a konečně část druhá předkládaného návrhu zákona obsahující novelu zákona o rejstříku trestů se jevila jako nadbytečná, neboť tuto úpravu předkladatel zakotvil již v § 4b odst. 4 návrh zákona o obecní policii, čl. I bod 6), což lze považovat za dostačující.

Všechny tyto nedostatky tak byly pozměňovacími návrhy v podvýboru odstraněny.

Nad rámec připomínek vlády k návrhu zákona byly vzneseny na podvýboru pro Policii České republiky, obecní policii a soukromé bezpečností služby ještě další dva pozměňovací návrhy, a to návrh na zpřesnění úpravy při podání vysvětlení osobou mladší 15 let. Při tomto úkonu dle současné právní úpravy musí být zajištěna přítomnost jejího zákonného zástupce, ale je jaksi opomenuto, pokud má osoba mladší 15 let ustanoveného opatrovníka. To bylo tedy pozměňovacím návrhem podvýboru upraveno a taktéž byl přidán dodatek, že nelze-li přítomnost zákonného zástupce nebo opatrovníka při podaní vysvětlení osobou mladší 15 let zajistit a věc nesnese odkladu, musí být zajištěna přítomnost alespoň pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí. O takto provedeném podání vysvětlení bude pak zákonný zástupce nebo opatrovník obecní policií vyrozuměn.

Druhým pozměňovacím návrhem podvýboru nad rámec připomínek vlády pak byl návrh na zpřesnění oprávnění strážníka při používání pout jako donucovacího prostředku. Nově do této právní úpravy bylo přidáno oprávnění strážníka použít pouta nejen proti osobě, která ohrožuje vlastní život, jak je to podle současné právní úpravy, ale také pokud ohrožuje i pouze svoje zdraví, a dále také proti osobě, která se pokusí bezprostředně po zákroku strážníka o útěk. Doposud je to upraveno tak, že strážník může použít pouta, pouze pokud se osoba pokusí o útěk při samotném zákroku strážníka.

Ve znění těchto všech pozměňovacích návrhů, které jsem přednesl, podvýbor pro Policii České republiky, obecní policii a soukromé bezpečností služby doporučil výboru pro bezpečnost vyslovit souhlas s návrhem zákona.

Nad rámec výše uvedeného bych k těmto pozměňovacím návrhům chtěl ještě dodat, že všechny tyto pozměňovací návrhy byly konzultovány z legislativního hlediska i s Ministerstvem vnitra. Návrhem zákona, včetně těchto pozměňovací návrhů, se tak znovu zabýval výbor pro bezpečnost na své další schůzi dne 9. 1. 2020. Výbor se celkově s předkládaným návrhem zákona a s pozměňovacími návrhy podvýboru pro Policii České republiky, obecní policii a soukromé bezpečností služby ztotožnil, a tak na svém daném jednání výbor pro bezpečnost doporučil Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas ve znění oněch pozměňovacích návrhů, o kterých jsem mluvil a které jsou obsahem předmětného usnesení výboru pro bezpečnost, sněmovní tisk číslo 550/5.

Vzhledem k tomu, že předložený návrh zákona počítal s účinností od 1. ledna 2020, což logicky je nyní neproveditelné, navrhl dále výbor pro bezpečnost datum nabytí účinnosti předloženého návrhu zákona na 1. ledna roku 2021, a to i s ohledem na to, aby byl dostatek času na proškolení strážníků s tou novou úpravou.

Dámy a pánové, předmětný návrh zákona projednal ještě výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj 1. 11. 2019, kde pod sněmovním tiskem 550/3 přerušil projednávání, a následně výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal návrh zákona na svém zasedání 12. 12. 2019, které bylo poslancům doručeno jako sněmovní tisk 550/4, kde tento výbor doporučuje schválit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zpravodaji garančního výboru panu poslanci Josefu Bělicovi, a protože byl, jak už bylo řečeno, tisk přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, všechna usnesení máte doručena jako sněmovní tisky 550/2 až 5, tak bych požádal nyní zpravodaje výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pana poslance Jana Schillera, aby se ujal slova se svou zpravodajskou zprávou za výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Schiller: Děkuji, pane místopředsedo. Tak já potvrdím to, co říkal kolega. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 31. schůzi dne 12. prosince 2019 doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 550 projednat a schválit v předloženém znění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji, a protože to byly všechny zprávy zpravodajů, tak nyní otevírám rozpravu, do které mám několik přihlášek. Jako první paní poslankyně Nevludová. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Nevludová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já jako členka podvýboru pro obecní policie celou tuto věc také sleduji. V navržené novele navrhuji zrušit § 4b odst. 3 a 5, a to z důvodu, že na základě domněnek či podezření nemohou úředníci obcí a Policejního prezidia ČR rozhodovat, co je a co není založení, podpora, propagace nebo sympatizování s hnutím, které směřuje k potlačování práv a svobod člověka, co je, nebo není národnostní, náboženská anebo rasová zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, a to v tom smyslu, kdy to zasahuje do osobnostních práv a svobod člověka. Toto může spolehlivě rozhodnout z doložených důkazů pouze příslušný soud dle právního řádu České republiky. Navrhované znění odst. 3 nespecifikuje konkrétní skutečnosti, které by byly podnětem pro zahájení takového řízení. Slovní spojení "zjištěné skutečnosti" je nejednoznačné. Návrh by se tedy stal lehce ohebným, libovolně aplikovatelným na kohokoliv, kdo například svobodně vyjádří svůj názor na shromáždění, na demonstraci na sociálních sítích, na internetu, v médiích apod., což člověku umožňuje Listina základních práv a svobod.

Pokud by obec měla důkazy, které by nasvědčovaly, že uchazeč o pracovní pozici strážníka, čekatel či strážník by páchal trestnou činnost motivovanou rasovou, národnostní nebo jinou sociální nenávistí, jednalo by se o jednání, které naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu nebo přestupku, a jeho pohnutkou by tak byla apriorní nenávist vyplývající z příslušnosti adresáta útoku k rase, národnosti, náboženství, třídě či jiné sociální skupině, přičemž specifickým typem zařaditelným do této kategorie kriminality jsou také útoky proti symbolům či představitelům existujícího společenského systému, jsou-li motivované apriorní nenávistí vůči němu. V tom případě má obec či jakýkoli dotčený subjekt možnost zahájit v této věci trestní řízení ve smyslu § 403 trestního zákona, a tím pádem v případě pravomocného uznání viny by zcela logicky ztratil podmínku bezúhonnosti, na kterou současné znění zákona o obecní policii již pamatuje.

Pravděpodobně neexistuje člověk, který by někdy nepocítil zášť vůči jiné osobě. Stejně tak pravděpodobně neexistuje člověk, který by někdy nebyl terčem zášti. Zášť lze definovat jako nelibost, zlobu, nevraživost pociťovanou vůči druhému, jež je výsledkem nějakého druhu osobní nespokojenost. A zde je ta velice tenká hranice mezi slovy zášť a svobodně projevený názor. Když budu někde demonstrovat, tak jako třeba demonstrují teď lidé z Milionu chvilek, kdy mají transparenty s šibenicí, napsáno Babiš, Zeman, tak je to jejich názor, nebo je to jejich zášť? Když budu demonstrovat proti pochodu Prague Pride, kdy se nechci dívat na něčí holý zadek, je to zášť, nebo je to názor? Tady je velice tenká hranice a je nebezpečné se pouštět na tento tenký led.

Dalším svým pozměňovacím návrhem navrhuji zrušit § 5a odst. 2, a to z důvodu, že toto navržené ustanovení je zcela zbytečné a zavádějící. Proti tomuto znění lze namítnout, že oznamovací povinnost vůči obci mají v současném platném znění zákona č. 553/1991 zakotvenu jednak orgány činné v trestním řízení v § 25, a jednak je tato povinnost pro čekatele nebo i strážníka zanesena v § 4a odst. 3 v trestní rovině a v § 4b odst. 5 v přestupkové rovině. Navíc nesplnění této oznamovací povinnosti strážníkem je kvalifikováno jako přestupek podle § 28 odst. 1 a 2 zákona č. 553/1991. Je tedy logické, že pokud strážník nesplní svou oznamovací povinnost, že byl pravomocně uznán vinným z přestupku, kterou mu ukládá stávající znění zákona o obecní policii, dopustí se tak dalšího přestupku, a tím pádem ztrácí podmínku spolehlivosti a je to důvodem pro rozvázání pracovního poměru.

Z logiky věci tedy vyplývá, že současná úprava je zcela dostačující a není třeba zde doplňovat navržené opatření, že si skutečnosti zjistí obec věrohodným způsobem sama. Toto ustanovení navíc nijak nedefinuje pojem hodnověrným způsobem a mohlo by to tudíž vést k tomu, že díky takovému znění zákona by mohl zaměstnavatel dostat do rukou velice nebezpečný nástroj vůči svým zaměstnancům. V době, kdy se všechny bezpečnostní složky potýkají s nedostatkem uchazečů o tyto profese a dlouhodobě vládne personální podstav, je nelogické, že v návrhu novely zákona o obecní policii dochází k dalšímu zpřísňování podmínek spolehlivosti a bezúhonnosti čekatelů a strážníků.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní by měl být do rozpravy přihlášen pan poslanec Mašek. Než mu dám slovo, než dorazí k mikrofonu, seznámím vás s omluvou pana poslance Jurečky, který se omlouvá do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, milé dámy, vážení pánové, chtěl bych vás seznámit s mým pozměňovacím návrhem, čili poslance Jiřího Maška, ke sněmovnímu tisku 550, který je zaevidován jako sněmovní dokument 4289. V podstatě navazuje na to, co tady říkala moje předřečnice. Zde jsem přesvědčen o tom, že určitá spolehlivost strážníků obecní policie musí být definována. A návrhem je, že v § 4b odst. 3 by bylo následující znění: "Spolehlivým pro účely tohoto zákona není dále ten, u něhož zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že založil, podporuje nebo aktivně propaguje hnutí, které směřuje k potlačování základních práv a svobod člověka." Jako odůvodnění bych chtěl říct, že v daném případě se jedná o poněkud zužující variantu stávajícího § 4b odst. 3 z poslaneckého návrhu novely zákona o obecní policii. Nicméně jde o návrh, který zachovává základní smysl původně navrženého ustanovení, tedy institutu spolehlivosti, jehož cílem je zabránění působení problematických osob v rámci obecní policie. To je první pozměňovací návrh.

Dále bych chtěl načíst pozměňovací návrh Jiřího Maška, Zdeňka Ondráčka a Jana Bartoška. Je to pozměňovací návrh, který se týká odchodného strážníků obecní policie. Tady bych chtěl poděkovat kolegovi Bartoškovi, protože on měl připravený svůj návrh, jak řešit odchodné, ale po diskusi jsme se dohodli a udělali jsme průnik a s tímto průnikovým návrhem, kde došlo ke shodě, bych vás chtěl seznámit. Jedná se o to, že v § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:

§ 8a Odchodné

Strážníkovi, který plnil úkoly podle tohoto zákona v hlavním pracovním poměru po dobu nejméně 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního poměru podle § 48 odst. 1 písm. a) nebo b), anebo podle odstavce 2 zákoníku práce; to neplatí, pokud pracovní poměr skončí výpovědí podle § 52 písm. f) až h), nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 zákoníku práce, anebo dohodou z týchž důvodů. Pro účely odchodného se sčítají veškeré předchozí doby pracovního poměru, kdy byl zaměstnanec obce zařazen na pracovní pozici strážník, s výjimkou doby trvání pracovního poměru, který skončil výpovědí podle § 52 písm. f) až h), nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 zákoníku práce, anebo dohodou z týchž důvodů. Tyto doby lze započíst pro účely odchodného pouze jednou. Do doby trvání pracovního poměru podle odstavce 1 se nezapočítává doba pracovního poměru po dobu převedení strážníka na jinou práci podle § 41 zákoníku práce a podle § 5a tohoto zákona, vyjma případu uvedeného v § 5a odst. 2.

Odchodné hradí obec, k níž je strážník v pracovním poměru ke dni jeho skončení podle odstavce 1.

Základní výše odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek strážníka uvedeného v odstavci 1. Za každý ukončený rok pracovního poměru podle odstavce 1 nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku strážníka. Celková výše odchodného nesmí překročit šestinásobek jeho průměrného měsíčního výdělku.

Odchodné vyplatí obec po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u obce pro výplatu platu, pokud se strážníkem nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

Pro účely odchodného se průměrným měsíčním výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce.

Odchodné není složkou platu a nezapočítává se pro účely zjišťování průměrného výdělku podle zákoníku práce.

Nyní k odůvodnění změny zákona. Ze strany obcí, obecních policií je dlouhodobě voláno po možnosti zavedení určitých finančních kompenzací ve prospěch strážníků, resp. po zavedení systému sociálních výhod pro tuto specifickou kategorii zaměstnanců při skončení jejich pracovního poměru. Již stávající právní úprava, např. zákoník práce, umožňuje obci podílet se na řešení dané problematiky různými způsoby. Platná právní úprava však není dostatečná.

Zařazení nového § 8a si klade za cíl nad rámec stávajícího odstupného upraveného v § 67 a 68 zákoníku práce určitým způsobem ocenit dlouholetý výkon práce uvedené pro obec a její obyvatele, a to práce vysoce fyzicky a psychicky náročné, která je srovnatelně náročná jako výkon služby příslušníka Policie České republiky vykonávajícího standardní činnost v rámci služby pořádkové a dopravní policie, pokud pracovní poměr strážníka skončí běžným způsobem, jako je např. odchod do starobního důchodu, zrušení obecní policie nebo ztráta jeho zdravotní způsobilosti apod.

Nárok na odchodné samozřejmě nevznikne v případech, kdy zaviněním strážníka dojde u zaměstnavatele k ukončení pracovního poměru strážníka výpovědí ze strany obce v případech podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce, kdy

strážník nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce. Spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci, rozumějme strážníkovi, z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v posledních 12 měsících písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil;

u strážníka jsou dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k strážníkem vykonávané práci. Pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonané práci je možné dát zaměstnanci, strážníkovi, výpověď, jestliže byl v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušováním povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi;

nebo strážník poruší zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a.

Nárok na odchodné též nevzniká, pokud došlo k okamžitému zrušení pracovního poměru ze strany obce z důvodu uvedeného v § 55 odst. 1 zákoníku práce, to je, byl-li strážník pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců, dále, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

Konstrukce navrhovaného ustanovení ideově vychází z ustanovení § 28a zákona číslo 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatel zastává názor, že fyzická a psychická náročnost výkonu zaměstnání strážníka je nesrovnatelně vyšší, než je tomu u většiny ostatních zaměstnání v režimu zákoníku práce. Pokud obec disponuje prostředky na další odstupné např. pro úředníky, je více než spravedlivé poskytnout obdobné plnění i strážníkům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Martin Baxa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji, dobrý podvečer, pane předsedající, dámy a pánové. Já bych se chtěl optat prostřednictvím pana předsedajícího pana poslance na jednu část, která zazněla v tom odůvodnění, a to je, pane poslanče, ta část, kde hovoříte o tom, že obce volají po tom, aby se zavedl institut odchodného. Já to nemyslím jakýmkoli způsobem ironicky nebo kriticky, jenom se opravdu na to reálně ptám, protože sám jsem starostou, primátorem města, které má velkou městskou policii, která má 300 zaměstnanců, velice významná část našeho rozpočtu slouží k financování městské policie. Chtěl bych jenom připomenout, že také poměrně významně vzrostly odměny strážníků zařazených do městské policie ať už v souvislosti se změnou nařízení vlády o platech, kdy nebylo jenom to plošné navýšení, ale také to, že díky iniciativě Ministerstva vnitra byli strážníci zařazeni o jeden stupeň - nemýlím-li se - výše v té platové tabulce, tak nás to stálo hodně peněz. Z druhé strany my prostě městskou policii velice potřebujeme a vážíme si jí. Nicméně to, co vy navrhujete, je každopádně nový výdaj z rozpočtů obcí v samostatné působnosti. A tak by mě opravdu jenom zajímalo, jakou cestou, jestli stanoviskem Svazu měst a obcí nebo některého jiného sdružení těchto samospráv bylo voláno po tom, aby se zavedl institut odchodného, a tedy aby se zvýšily výdaje z rozpočtu měst a obcí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Pan poslanec Jiří Mašek s faktickou poznámkou a jeho dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený kolego, děkuji za otázku. Na přímou otázku přímá odpověď. Obce volají po tom, aby kvalita těch strážníků byla co nejlepší, aby si mohli vybírat. A skutečně po vysvětlení nejprve se tomu obce trošku bránily, máte pravdu, že k tomu přišlo i vyjádření, řekněme, neutrální, ale po vysvětlení právě těch parametrů, že ty parametry jsou jeden plat po 15 letech odsloužených, resp. to narůstá maximálně do šesti platů, a když se to porovná třeba s odstupným, které se dává úředníkům po vykonané práci apod., tak dochází k tomu, že tam si myslím, že už jsme v tuhle chvíli v souladu. A ta pozitiva ve výběru kvalitních strážníků převažují. A pro strážníky je to určitý benefit, při kterém třeba i zvažují, jestli do téhle funkce nebo pozice strážníka nastoupí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Pavel Žáček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, ačkoli jsme poměrně podrobně probírali tento návrh na několika jednáních ve výboru i podvýboru, dovolte mi sebekriticky konstatovat, že stále nejsem úplně přesvědčen o jeho nezbytnosti, přestože volání po novelizaci zákona o obecní policii není žádnou novinkou. Hlasy jsou občas slyšet jak přímo od Ministerstva vnitra, některých odborových svazů, od strážníků samotných, ale i od představitelů obcí. Jít nicméně cestou poslanecké iniciativy považuji přinejmenším za nešťastné. Absentuje totiž holistický přístup a pohled na celou problematiku obecní policie, který je rozhodně nezbytný. Když neznáme strategii a koncepci záměru dalšího směřování obecní policie, která spadá do samostatné působnosti municipalit, neměl by zákonodárný sbor chrlit další a další novely, které jen bezkoncepčně látají díry nedostatků plynoucích z aplikační praxe. To od počátku vytýkáme předloženému návrhu naší skupiny poslanců, kterému mj. logicky chybí podstatná část - analýza potřebnosti a vyhodnocení, zda se stávající systém osvědčil. Pokud ne, měla by samozřejmě vláda, nikoliv poslanci přijít s návrhem řešení.

Návrh se vyznačuje, přes označování jako "technická novela", řadu menších či větších změn co do zpřesnění výkladu některých ustanovení, které na straně jedné mohou skutečně vést k ulehčení práce strážníků obecní policie, což nerozporuji, ale na straně druhé vyvolávají otázky, zda jsou některé změny skutečně zapotřebí a nedochází k přiznání větší míry pravomocí strážníkům obecních policií. Předloha by měla být podrobena podrobnější odborné diskusi, která bude analyzovat tvrdá data, a nikoli vycházet jen z pocitů.

Na jednání podvýboru pro Policii České republiky, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby nás zástupci Ministerstva vnitra ujišťovali, že novela vychází z poslední vládní novely a navazuje na ni, což údajně znamená, že potřebnými daty již Ministerstvo vnitra disponovalo při přípravě vládní novely, a je tedy poslanecká novela žádoucí. Přesto žádná data na jednání neprezentovali a ani nebyla představena ucelená koncepce, strategie a vize dalšího směřování obecní policie jako takové, která by měla odpovědět na otázku, jakou obecní policii vlastně chceme a co od ní očekáváme. Zástupci odborů mj. uvedli - cituji: "Bylo by nejprve zapotřebí stanovit, jakým směrem by se měl institut obecní policie do budoucna ubírat, jaké požadavky na obecní policii chce společnost klást, jakou roli by obecní policie měla zastávat v rámci bezpečnosti společnosti a státu, zkrátka co od obecní policie společnost vyžaduje a bude vyžadovat, a podle toho pak vytvořit patřičný a účinný zákon, který by její fungování upravoval." Konec citátu.

S tímto názorem se ztotožňuji. Stejně jako s jejich dalším postojem, kdy dále zástupci UBS uvedli, že - cituji: "Zákon nemůže reagovat a brát v potaz pouze návrhy předložené velkými městskými policiemi zastoupenými zejména kolegiem ředitelů městských policií statutárních měst a hlavního města Prahy, ale je třeba, aby se bral ohled i na ty nejmenší obecní policie, kterých je absolutní většina a které mají mnohdy jen pár strážníků." Konec citátu.

K tomu lze jen pro doplnění dodat, že sporných, problematických a donekonečna diskutovaných otázek a ustanovení týkajících se obecní policie je mnohem více a je možné je nalézt napříč celým právním řádem, nejen v zákoně o obecní policii. Mějme prosím na paměti, že existence a činnost obecní policie byla od počátku míněna pouze jako doplňková ve vztahu k činnosti Policie ČR, a nikoliv aby její činnost nahrazovala či se jejich hranice působnosti a pravomocí smazávaly. Spolupráce Policie ČR a obecní policie je jistě žádoucí, ale nemůžeme přistoupit na to, že když Policie ČR již nestačí na některé své povinnosti, budeme její práci nahrazovat prací obecní policie místo toho, abychom vytvářeli adekvátní podmínky pro práci policistů.

Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že se úkoly a pravomoci policie státní a obecní překrývají, tak není nic vzdálenějšího pravdě. Mají pouze styčné body, kterými jsou právě a pouze místní záležitosti veřejného pořádku a dopravy. Pro policii jsou například specifické úkoly v trestním řízení a s tím související pravomoci, které jsou na hony vzdálené obecní policii, která se k nim může dostat nanejvýš v případě zjištění trestného činu, kde může zasahovat pouze v postavení běžného občana - oznamovatele, případně může provést občanské zadržení pachatele. Strážník je v pracovním poměru k obci, může tedy zastupovat obec v trestním řízení na základě pověření, ale subjektem trestního řízení obecní policie jako instituce být nemůže. Pravomoci strážníků se tak v represivní politice státu zužují pouze na dokumentaci a vyřizování vybraných přestupků.

Zástupci Ministerstva vnitra členy podvýboru dále ujišťovali, že nedochází k dalšímu rozšiřování kompetencí obecní policie, ale k upřesňování formulací. Já si to nemyslím, protože když si jen zběžně prolistujeme předlohou před námi a zjistíme, o jaký rozsah novely se jedná, je jasné, že jde nad rámce pouhého zpřesňování. Dokonce při jednáních několikrát zaznělo, že by měla mít obecní policie stejné pravomoci de facto jako služba pořádkové policie. Nechám na vašem zvážení, kolegyně a kolegové, zda je to cesta, kterou se máme vydat. Argumenty zástupců odborů obsahovaly i některé vnitřní rozpory. Na jednu stranu vyjadřovaly znepokojení nad rostoucími povinnostmi pro obecní strážníky a suplování práce policie a na stranu druhou zároveň požadovaly navýšení svých pravomocí i do budoucna, aby mohli strážníci nápor lépe zvládat a v některých oblastech suplovat a odbřemenit Policii ČR. Takováto schizofrenie je jen důsledkem již několikrát zmíněné absence vize a směřování obecní policie, která je jedním z důležitých prvků bezpečnosti a ochrany místního veřejného pořádku.

Zákony by ale neměly být psány na míru bezpečnostním sborům a organizacím, jak si je ony samy přejí, ale měly by vycházet z důkladné analýzy a nejenom z toho, že je potřeba něco změnit a upřesnit. Rozhodně by se také u takto důležitých norem nemělo jednat o poslanecké iniciativy, které mohou do budoucna zakládat problém. Bez odborně fundovaného aparátu, který se problematikou zabývá dlouhodobě, jejž má k dispozici příslušné ministerstvo, pochopitelně bude každý takovýto návrh potenciální časovanou bombou. Absence plnohodnotného připomínkového řízení nahrazeného pouze hlasováním ve vládě se může projevit fatálními externalitami, což právnímu státu příliš neprospěje.

Navíc musíme mít všichni na paměti, že tato legislativa je určena i pro ty nejmenší obce a pro obecní policie, které mají třeba i jediného strážníka. A přestože si práce strážníků obecní policie v řadě případů skutečně vážím, protože to nemají mnohdy jednoduché, tak přiznejme, že kvalita některých strážníků není valná. Tak to prostě je. Nejsou to policisté, které stát na své náklady vycvičí a vyškolí a připravuje je na náročnou práci, při které mnohdy zasahují do základních lidských práv a svobod. Do základních lidských práv a svobod nás všech. Nadneseně řečeno, máme tolik obecních policií, kolik máme obcí. A věřte mi, že ve svých řadách mají i takové, které na práci policistů nemají, a právě proto slouží u obecních policií, kde na ně nejsou kladeny tak vysoké nároky. Strážníci obecní policie tu nejsou od toho, aby suplovali práci policistů.

Zákon o obecní policii byl přijat již na sklonku roku 1991. Zákon vychází z filozofie doby, kdy ještě fungovalo federativní uspořádání a společnost byla ochotná vstřebávat zásadní změny. Komunistický Sbor národní bezpečnosti se transformoval na Policii ČR. Byla zrušena Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti, prudce narůstala kriminalita a policie nebyla schopna zajistit bezpečnost zejména v městských aglomeracích. Přijetím zákona o obecní policii byla představitelům měst a obcí dána možnost zajistit pro své občany větší pocit bezpečí. Od té doby se obecní policie z béčka Policie ČR vyvinula v plnohodnotnou bezpečnostní službu na korporátním principu. A taková služba potřebuje pevná pravidla.

Je otázkou, zda pouhé přezkušování strážníků Ministerstvem vnitra ještě dostačuje, když jim přiznáváme více povinností a pravomocí, s nimiž musí přijít i lepší kontrola a odpovědnost. Některé jednotky obecní policie dnes nejsou nepodobné soukromým bezpečnostním sborům pracujícím ve prospěch vládnoucích představitelů obecní komunity. Jakkoliv rozšiřovat pravomoci obecní policie, byť i pod záminkou zpřesnění, mi nepřijde v tuto chvíli vhodné. Obávám se, že pokračující autonomizace obecní policie by mohla přinést pouze další prohlubování problému s nekontrolovanými a nehlídanými strážníky. Nabízí se rovněž otázka, co bude dál. Bude dalším krokem přiblížení pracovního poměru strážníků služebnímu poměru příslušníků bezpečnostních sborů?

Ministr vnitra by zkrátka měl jasně říci, jakou má představu o tom, kam bude směřovat, vizi obecní policie, jaké bude mít postavení a pravomoci, zda Ministerstvo vnitra neuvažuje o centrálním řízení jednotek obecní policie, zda neplánuje služební poměr pro strážníky, výsluhové nároky, změnu sociálního postavení a podobně. Může nám na tyto otázky odpovědět, nebo lépe představit jasnou vizi a kroky, které podnikne? Vítám, že vedeme diskuzi k tématu o směřování obecní policie ve výborech, podvýborech, ale i zde na plénu Poslanecké sněmovny. Ale zdůrazňuji opět, že suplujeme práci vlády.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych tady zareagoval na pana poslance Maška. Možná i na to, co říkal kolega Žáček. Ono víte, je to složitý problém, protože obecní policie kontrolované jsou, a jsou kontrolované samosprávou a občany města, obce, kde ta městská policie je. To, že je tam pravidelné proškolení a takové ty věci, to tady padlo. Já si myslím, že tohle je diskuze na trošku jiný prostor, na výbor a vůbec říct si filozofii dál směřování policie jako takové. Prostě obecní policie se ukotvily v právním řádu České republiky a musíme s nimi počítat, ať chceme, nebo nechceme. A pokud nenajdeme jiné a lepší systémové řešení, tak si tady můžeme při každé novele říkat ty názory, tak jak to každý cítí.

Co mě ale trošku překvapilo a přiznám se, že s tím nejsem ztotožněn, je tzv. odchodné, a i když je koncipované, že po patnácti letech a podobně. Trošku mi to zavání něčím, co se jmenuje služební poměr. A je potřeba říct, že k tomu ty policie a ti strážníci nikdy nebyli koncipováni, tak aby jednou skončili ve služebním poměru. Já si myslím, že jakýkoliv závazek finanční obcím do budoucna podle mě je špatně. Je špatně, protože opravdu ti policisté slouží na pracovní smlouvu. Samozřejmě mají složitý pracovní řád, všechno má svoje meze. Chápu to. A na druhou stranu nechápu obce, které by volaly po odchodném.

Pokud chceme mít kvalitní strážníky, je to o těch platech, to si řekněme na rovinu. O nic jiného jim nejde. A já musím říct, že teď se stala výrazná změna, kdy došlo ke změně katalogů prací a obecní strážníci byli zařazeni do jiné třídy. A já opravdu prosím, abychom zákonem neudávali to odchodné. Je to spíš prosba, abyste se nad tím zamysleli, protože jakýkoliv závazek do budoucna tohoto typu se nám může (upozornění na čas) vzhledem mstít. Já už skončím. A prosil bych, abychom to řešili jinou formou, podporu těch strážníků.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Tak paní poslankyně Jana Černochová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já vlastně navážu na kolegu Adamce, protože ono v řadě případů to tou jinou formou na obcích už řešíme. Motivujeme strážníky například obecními byty, nebo třeba v rozpočtech máme položky na odměny, u nichž vždycky dohlížíme na to, aby byly do přímého výkonu služby, takže tohle všechno vlastně je v pravomoci, dnes ti starostové tam kde obecní či městské policie jsou zřízené, toto všechno mají. Já si kladu otázku, jestli jim to má diktovat Poslanecká sněmovna, co mají dělat. Pokud někde jsou s prací strážníků spokojeni, tak už dnes starosta motivační možnost má.

Víte, určitě si zaslouží obrovské poděkování i úctu, už to tady zaznělo, že vlastně třeba i na rozdíl od některých policistů oni na ty přezkumy chodí, oni musí prokazovat v pravidelných intervalech znalost právního řádu, takže určitě by se dala najít i nějaká forma, jak třeba finančně podporovat jejich motivaci v nějakém dalším vzdělávání, ale tak jak to tady bylo zatím odprezentováno, já mám celou řadu otázek, protože nevím, kde na to některé obce vezmou, a byla bych nerada, aby se obecní policie na některých malých obcích z důvodu nedostatku finančních prostředků musely rušit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Ivan Adamec s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, já jen abych to domluvil, protože mi nestačily ty dvě minuty. Já se omlouvám.

Když obec má peníze, chce městskou policii nějakým způsobem motivovat, tak si to zařídí v tom čase, v ekonomickém období, které zrovna je, ale do budoucna závazky, to je velký problém. Skutečně to potom může odradit starosty, rady, zastupitelstva třeba navyšovat podle potřeby sbor městských policistů. Asi tohle není ten správný motivační prvek k tomu, aby městská policie v obcích byla v dostatečném počtu a dobře fungovala.

Ale co tady zaznělo třeba od kolegy Žáčka - já si také myslím, že je potřeba na tom pracovat, na změnách, protože i já mám někdy pocit, že státní policie využívá té obecní policie v místě, a někdy mám pocit, že až zneužívá. Já tady nechci říkat ty případy, protože jsme si to vysvětlovali u nás v regionu, a možná by někdy stálo za to přesněji kvalifikovat, co má dělat obecní městská policie a co ta státní, ale to my tady nevyřešíme na tomto plénu. K tomu se musejí sejít odborníci v tomto oboru a předložit nám nějaký životaschopný návrh, který budeme schopni průřezově podpořit.

Já znovu opakuji, zvedání platů podle ekonomické situace - proč ne? Když budou mít kvalifikaci, proč ne? Jsem ochoten slyšet dejme tomu i na nějaké posuny v hierarchii městské policie, ale prosím, ne výsluhy a ne odchodné. Ono je to totiž trošku podobné, akorát výsluhy jsou pak pravidelné, kdežto odchodné je jen jednou. Ale opravdu je to závazek do budoucna a já bych to nedělal.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. S další faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Černochová. Než jí dám slovo, přečtu omluvu pana poslance Lukáše Kolaříka od 17.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Já bych se navrhovatelů toho ustanovení, o kterém tak diskutujeme, chtěla zeptat, jak to bude v případech, kdy se bude jednat například o policistu nebo o vojáka z povolání, který ukončil služební poměr a který pobírá výsluhové nároky od státu, tedy v rámci bezpečnostního či ozbrojeného sboru, a nastoupí k obecní policii. Patnáct let, dalších patnáct let, dá se to zvládnout. Tak jestli ty výsluhové nároky budou pozastaveny, nebo jakou formou to bude řešeno. Byla tady zmínka o odchodném, nikoliv o výsluhových nárocích. Tak jenom abychom si upřesnili pojmy.

Mrzí mě, že se této diskuse neúčastní pan ministr vnitra, protože já bych chtěla ubezpečit hlavně od ministra vnitra, že nebude přebírat další pravomoci městská policie, protože skutečně ten podstav, který je u Policie České republiky, je obrovský. Jenom v Praze nám, kolegyně a kolegové, chybí něco kolem tisícovky policistů. Jenom v hlavním městě Praze.

Takže já jsem vždy podporovala městské policie, obecní policie a jsem ráda za to, že je můžeme zřizovat. Jenom bych skutečně nechtěla, aby to vyvolalo na obcích nějaké problémy, že naopak tím, že budou mít tento nový finanční nárok, tak to pro ně bude znamenat, že budou zvažovat, že budou buďto snižovat počty strážníků, nebo budou nuceny obecní městské policie rušit. To bych skutečně byla nerada, aby k něčemu takovému došlo. Jsme ve druhém čtení, máme možnost to probrat třeba i s našimi obvodními řediteli příslušných městských policií. Já tak učiním. Díky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další s faktickou poznámkou, pan poslanec Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Já mám jednu otázku a jednu námitku proti úvaze o odchodném. Z mých zkušeností odchodné je věc, která vyzývá lidi, aby po patnácti letech odešli. Já tu zkušenost mám. Oni, když se blíží k tomu věku, tak jich významné procento využije tu možnost a odejde. To je první věc.

A ta druhá je moje otázka. Co budeme dělat, když budu mít zaměstnance obecní policie, který odsloužil patnáct let, ale každých pět let v jiné obci? Kdo mu to zaplatí? Ta poslední obec, ve které je? Nebo ta první? Nevím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nemám nikoho přihlášeného do rozpravy ani elektronicky ani z místa ani s faktickými, takže končím v tuto chvíli obecnou rozpravu. Ptám se na případná závěrečná slova navrhovatele i zpravodaje. Máte zájem o závěrečná slova? Nemáte zájem.

V tuto chvíli zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Prosím paní poslankyni Nevludovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Nevludová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se přihlašuji ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsou v systému pod čísly 4125 a 4378. Odůvodnila jsem je již v rozpravě obecné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Jiří Mašek v podrobné rozpravě.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se přihlašuji také ke dvěma pozměňovacím návrhům. Ty jsou v systému pod čísly 4289 a 4379. Též jsem je odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli nevidím nikoho přihlášeného z místa. Končím podrobnou rozpravu. Zeptám se, jestli je zájem o případná závěrečná slova. Není zájem. Končím druhé čtení tohoto návrhu.

Jelikož máme dvě minuty do konce, navrhuji vyhlásit přestávku do 18.00 hodin. V 18.00 hodin budeme projednávat pevně zařazený bod, druhé kolo volby veřejného ochránce práv.

 

(Jednání bylo přerušeno v 17.58 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme projednávat pevně zařazený bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.