Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

176.
Návrh poslanců Lucie Šafránkové, Tomia Okamury, Radima Fialy
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 652/ - prvé čtení

K tomuto tisku jsme obdrželi stanovisko vlády jako sněmovní tisk 652/1. A já teď prosím paní poslankyni Lucii Šafránkovou, aby se za navrhovatele ujala slova a představila nám předložený návrh. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Dobrý podvečer, pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Jménem poslaneckého klubu SPD si vám dovoluji představit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Jde o soubor sedmi změn, který by měl odstranit nebo alespoň minimalizovat nejrůznější formy zneužívání dávek pomoci v hmotné nouzi, posílit kontrolní možnosti a kompetence pracovníků Úřadu práce, který je orgánem, jenž tuto agendu zastřešuje a který za ni ze zákona zodpovídá, a taktéž umožnit udělení opravdu citelných sankcí těm osobám, které systém pomoci v hmotné nouzi zneužívají, a dlouhodobě tak okrádají své poctivé pracující spoluobčany, kteří je nedobrovolně financují.

Tento návrh vznikal v těsné interakci s odborníky z terénu a praxe. Zejména se samozřejmě jednalo o pracovníky Úřadu práce a sociálních odborů i ředitele škol a pedagogy, mimo jiné i z měst a obcí silně zasažených problematikou zneužívání sociálních dávek, resp. s ní úzce související tematikou ostudy českého státu, takzvaných vyloučených lokalit, ghett, kde bují byznys s chudobou, kriminalita a sociálněpatologické jevy a které jsou časovanou bombou v našem systému. Vyrůstají zde generace dětí bez šance na slušnou budoucnost a život v jejich sousedství je pro slušné pracující občany nebezpečím a noční můrou.

Je povinností státu zde nekompromisně zasáhnout. Vláda je v tom dlouhodobě nečinná, proto přicházíme s tímto svým návrhem, který jistě není všespasitelný, ale je prvním nezbytným krokem k tomu, aby se systém postavený na hlavu pomalu začal obracet zpět na nohy.

Dovolte mi ještě v této souvislosti vyjádřit obdiv a úctu všem pracovníkům Úřadu práce a sociálních odborů měst a obcí, ale i České správy sociálního zabezpečení, kteří vykonávají těžkou a záslužnou práci, hájí zájmy a peníze státu takříkajíc v první linii. Jsou pod ohromným tlakem, často čelí nátlaku a výhrůžkám neúspěšných či agresivních žadatelů o sociální dávky, vesměs podporovaných nejrůznějšími neziskovými organizacemi napojenými na dávkový byznys. Je naší povinností tyto pracovníky ocenit a podpořit, v první řadě samozřejmě finančně, protože se na ně při zvyšování platů nepochopitelně zapomíná ve prospěch jiných skupin, ale i morálně a právně. Musíme jim říci a dokázat takto i v praxi, že si jejich práce vážíme a že za nimi vždy budeme stát, ať se nebojí rozhodovat dle zákona a svého svědomí.

Společným jmenovatelem navrhovaných změn je tedy snaha docílit prostřednictvím zpřísnění podmínek kontrolních a sankčních mechanismů omezení zneužívání finančních prostředků nepojistných sociálních dávek v oblasti státní pomoci v hmotné nouzi. Tato pomoc se musí stát pouze mimořádným prostředkem pro situace, kdy si její příjemce z objektivních důvodů nemůže obstarat příjem vlastní prací či podnikáním nebo když mu nízký pracovní příjem nestačí na pokrytí základních životních potřeb pro něho, pro jeho rodinu a jeho děti.

Současné legislativní nastavení v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi umožňuje v mnoha ohledech netransparentní a účelové jednání jejich příjemců a žadatelů o ně. Proto je třeba v zákoně učinit takové změny, které by pracovníkům orgánů pomoci v hmotné nouzi umožnily provádět efektivnější kontrolu včetně možnosti užití příslušných sankcí v oblasti zneužívání nepojistných sociálních dávek pomoci v hmotné nouzi a současně by vedly k významné úspoře veřejných prostředků.

A toto jsou další hlavní cíle námi předkládané novely: zvýšení adresnosti vyplácení příslušných dávek, snížení celkového objemu státem vyplácených prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi, zejména těch neodůvodněných, a snížení počtu příjemců těchto dávek a jejich omezení pouze na osoby, které se dočasně ocitly bez vlastního přičinění v hmotné nouzi a snaží se z této situace vlastními silami aktivně dostat.

Zneužívání dávek pomoci v hmotné nouzi má mnoho podob. Nejvíce se týká takzvaného doplatku na bydlení, což je dávka, která si zaslouží vlastní komplexní úpravu, na kterou taktéž čekáme léta. Snad se i zde začne blýskat na lepší časy.

Výrazné úpravy jsou zapotřebí i u takzvané mimořádné okamžité pomoci, ale to je specifická materie a předmětem tohoto návrhu není.

Dále se jedná mimo jiné o nepřiznávání a zatajování finančních příjmů adresátů dávek, o práci načerno a nelegální získávání příjmů, o fiktivní změny bydliště a podvody s tím spojené, o fiktivní pronájmy nemovitostí například mezi příbuznými, dlouhodobé vyhýbání se práci a jejímu hledání, masivní zneužívání režimu pracovní neschopnosti.

Samostatnou kapitolou je pak zneužívání pěstounských dávek, zejména pak takzvané odměny pěstouna v rámci spekulativního pěstounství v rodině, kdy je pěstounem dítěte například prarodič, ačkoliv má k dítěti odvozenou vyživovací povinnost a přestože rodiče dítěte žijí a mohli by se o ně fakticky starat.

Prozatím tedy navrhuji provést v zákoně o pomoci v hmotné nouzi těchto sedm změn:

První změnou chceme rozšířit okruh osob, které mohou být vyřazeny z okruhu příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi z důvodu neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky, i osoby, které neplní tyto povinnosti ve vztahu k povinnému předškolnímu vzdělávání. Povinnost zajistit řádnou docházku a účast dítěte na posledním roce předškolního vzdělávání a na přípravě na docházku do základní školy je zcela srovnatelná s povinností rodiče zajistit řádné plnění povinné školní docházky dítěte. Povinná školní docházka a povinná roční příprava na ni jsou jedním ze základních nástrojů socializace dítěte a jeho integrace do společnosti i z pohledu přípravy na budoucí další studium či výkon profese. A současně není ospravedlnitelné vyplácet sociální dávky těm osobám, které neplní své zákonné povinnosti ve vztahu ke státu a ke svým dětem. Rozšíření příslušného ustanovení o odkaz na dodržování školského zákona je nutné z toho důvodu, že tato právní norma upravuje i povinnosti zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků, mezi které patří mimo jiné povinnost zajistit, aby dítě a žák docházeli řádně do školy nebo školského zařízení, a dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem.

Za druhé navrhujeme přiznat orgánům pomoci v hmotné nouzi možnost vyřadit z okruhu příjemců dávek ty osoby, které porušily během pobírání dávek režim práce neschopného, resp. režim takzvané dočasné neschopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodů nemoci nebo úrazu. Nynější právní úprava neumožňuje ty osoby, které i opakovaně porušily pravidla režimu práce neschopného, vyřadit z okruhu osob majících právo čerpat dávky pomoci v hmotné nouzi. Že se jedná o závažný problém, dokládá i nedávná statistika Úřadu práce, která hovoří o tom, že během prvního pololetí roku 2018 se jeho pracovníci zaměřili na dodržování režimu takzvané dočasné neschopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání a případné zneužívání nepojistných sociálních dávek v této souvislosti. V předmětné době evidoval Úřad práce 22 tisíc osob, které nemusely na základě lékařského potvrzení plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. V průběhu prvního pololetí roku 2018 tudíž zaměstnanci Úřadu práce provedli 15 791 kontrol a zjistili přitom 4 307 porušení stanoveného režimu, což je tedy téměř ve 30 % případů, přičemž současná úprava zde umožňuje pouze vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, nikoliv z okruhu příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi.

Třetí změnou navrhujeme přiznat orgánům pomoci v hmotné nouzi možnost vyřadit z okruhu příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi ty osoby, které setrvávají v pracovní neschopnosti, resp. v režimu takzvané dočasné neschopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu i po uplynutí doby, která je ekvivalentem maximální podpůrčí době pro pobírání nemocenské včetně doby, o kterou může být tato doba maximálně prodloužena příslušným pracovištěm České správy sociálního zabezpečení, což je celkem 730 kalendářních dní po sobě jdoucích. To znamená, že tyto osoby by si měly před uplynutím této doby buď zažádat na příslušném pracovišti České správy sociálního zabezpečení o přiznání snížené pracovní schopnosti a invalidního důchodu, anebo nastoupit do zaměstnání, resp. začít si znovu aktivně zaměstnání hledat prostřednictvím Úřadu práce jako osoby tamtéž evidované, to znamená řádně plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Na základě informací pracovníků Úřadu práce nyní vím, že mnohé osoby setrvávají v režimu pracovní neschopnosti i mnoho let, velmi často například více než tři roky, a zaznamenaným rekordmanem svého druhu je i případ takovéto devítileté pracovní neschopnosti.

Čtvrtou změnou navrhujeme zjednodušení a zrychlení procedury vyloučení osoby z okruhu tzv. společně posuzovaných osob, to je osob, jejichž poměry jsou prověřovány společně s příjemci dávek hmotné nouze a žadateli o ně, jestliže neplní příslušné podmínky pro status společně posuzované osoby ve smyslu zákona o pomoci v hmotné nouzi, a to v případě, jestliže tyto skutečnosti příslušný žadatel o dávky v hmotné nouzi beze vší pochybnosti prokáže. Jde hlavně o důkaz toho typu, že daná osoba společně s žadatelem o dávku pomoci v hmotné nouzi neužívá společně byt, anebo o případy, kdy je sice užívá, ale nepodílí se prokazatelně na úhradě nákladů společných potřeb. To znamená, jde o přenesení tzv. důkazního břemene na žadatele o dávku, což pomůže zejména enormně přetíženým pracovníkům Úřadů práce v nejproblémovějších regionech, ale současně to neznamená žádný bianko šek pro žadatele o dávky. Jestliže následná kontrola zjistí, že uvedené údaje neodpovídají skutečnosti, nebo jestli bude vstup do příslušné nemovitosti kontrolorovi Úřadu práce odepřen, příslušná dávka bude okamžitě odebrána.

Pátou změnou navrhujeme do zákona implementovat podklad pro vyloučení z okruhu tzv. společně posuzovaných osob u těch osob, které nepřiznávají žádné příjmy, nepracují, nepodnikají a ani si práci aktivně nehledají. Speciálně se toto týká například těch rodičů, kteří deklarují jako osobu v hmotné nouzi a žadatele o dávky pomoci v hmotné nouzi své dítě, které je z hlediska zákona osobou v hmotné nouzi vždy, a chtějí tak navýšit výpočet stanoveného existenčního minima, a tím i výši celkového příjmu rodiny z dávek z pomoci v hmotné nouzi. Jde tedy o osoby, které nejsou v evidenci Úřadu práce, ať už z vlastního rozhodnutí, anebo z ní byli vyloučeni pro neplnění či porušení příslušných povinností.

Šestou změnou navrhujeme zavedení povinnosti zahrnout mezi příjmy deklarované v žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi i příjmy z dávek pěstounské péče. Zejména jde o tzv. odměnu pěstouna zatím v těch případech, jestliže se jedná o pěstounství v rámci rodiny a blízkých přímých příbuzenských vztahů. Opatření také směřuje proti tzv. spekulativnímu rodinnému pěstounství, jehož smyslem je docílit toho, aby tzv. rodinní pěstouni, kteří žádají o různé pomoci v hmotné nouzi, museli mezi svými příjmy rozhodnými pro přiznání příslušné dávky uvádět i příjmy z dávek pěstounské péče. Tento návrh ve své logice vychází i z toho, že například tzv. odměna pěstouna je posuzována jako příjem ze závislé činnosti i pro účely daně z příjmů, pojistného na sociální zabezpečení, pojistného na úrazové pojištění a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.

Poslední změnou navrhujeme zjednodušit a zpřísnit proceduru odejmutí či snížení dávky pomoci v hmotné nouzi, resp. zamítnutí žádosti o takovou dávku, jestliže příjemce dávky nebo žadatel o ni nedá orgánu pomoci v hmotné nouzi souhlas se vstupem do obydlí, znemožní provedení sociálního šetření nebo šetření v místě směřující k nutnému ověření skutečností rozhodných pro vznik nároku na příslušnou dávku pomoci v hmotné nouzi nebo na určení její výše. Cílem je jednoznačné předcházení podvodnému a spekulativnímu jednání v souvislosti s čerpáním dávek hmotné nouze a úspora veřejných prostředků. I proto se současně navrhuje prodloužení doby, po kterou může být dávka pomoci v hmotné nouzi odebrána či snížena, a to ze současných tří měsíců na mnohem citelnější dobu jednoho roku.

Účinnost tohoto zákona se navrhuje k prvnímu dni prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Předkládané úpravy jsou v souladu s ústavním zákonem číslo 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, včetně Listiny základních práv a svobod, a respektují obecné zásady ústavního pořádku České republiky a nejsou ani v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky. Naprosto klíčový je zde odstavec 3 článku 26 Listiny základních práv a svobod. Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje. Podmínky stanoví zákon.

Navrhované právní úpravy nejsou v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Kompatibilitu návrhu s evropským právem dosvědčuje stanovisko Parlamentního institutu.

Navrhované úpravy nezakládají negativní dopady na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty ve smyslu zvýšení výdajů, naopak, jejich implementací do právního řádu dojde ke snížení veřejných výdajů v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi. Rozsah tohoto snížení nelze přesně a kvalifikovaně predikovat, jelikož je závislé na více proměnách. Ale odhady pracovníků resortu Ministerstva práce a sociálních věcí hovoří minimálně o zhruba 20 až 30 procentech příjemců dávek v hmotné nouzi, kteří systém určitým způsobem zneužívají. Výše zmíněné výsledky kontrolního šetření Úřadu práce v oblasti dodržování režimu pracovní neschopnosti osob v jeho evidenci by tomu docela odpovídaly při vědomí jejich rámcového a orientačního charakteru pro potenciální zobecnění.

Navrhované úpravy mohou mít dopad na určitý specifický segment pseudopodnikání, a to v oblasti pronájmu některých nemovitostí, zejména ubytoven, které primárně využívají příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi zejména v lokalitách s vyšším stupněm sociálního vyloučení. To znamená, že tyto úpravy mohou vést k omezení tzv. obchodu s chudobou prostřednictvím omezení poptávky po něm.

Navrhované změny budou mít přímé dopady na dosavadní příjemce dávek pomoci v hmotné nouzi a žadatele o ně, kteří v jejich důsledku již nebudou mít na tyto dávky právní nárok, resp. dojde v jejich případě ke snížení výše těchto dávek. V tomto smyslu mohou mít tyto úpravy na dotčené osoby jak krátkodobý negativní, což je momentální snížení disponibilního příjmu, tak i možný a dlouhodobý pozitivní dopad, tím myslím zvýšenou aktivitu při hledání zaměstnání, nástup do něj a zajištění si příjmu vlastními silami, prací či podnikáním. Jedním z dílčích cílů návrhu je totiž i snaha nevytvářet prostřednictvím nejrůznější dávkové podpory a pomoci prakticky trvalou závislost na nich a ztrátu pracovních návyků, které ve svých důsledcích vedou nebo mohou vést k prohlubování sociálního vyloučení příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi a které brání jejich sociální reintegraci.

Předložené návrhy nesměřují proti občanům ve složité sociální situaci. Chceme jen odstavit od veřejných zdrojů ty, kteří odmítají pracovat, podvádějí a žijí na úkor svých spoluobčanů, kterým se přitom ještě mnohdy nepokrytě vysmívají.

Dámy a pánové, nebráníme se jakékoliv diskusi nad tímto návrhem nebo jeho částmi. Těšíme se na věcnou, kritickou diskusi, neboť jenom ta nás může posunout vpřed. Jsme připraveni vždy k jednání ve prospěch cíle. Opravdu už v oblasti současného tristního nastavení systému sociálních dávek se všemi negativními důsledky nemůžeme dál na nic čekat. Chceme jen konečně nastartovat pozitivní změny v této oblasti. V zájmu samotných příjemců dávek, v zájmu jejich dětí a všech obětí negativního fenoménu vyloučených lokalit, v zájmu sociálních pracovníků a pracovníků Úřadu práce, kteří bez odezvy na alarmující situaci upozorňují léta, v zájmu slušných, pracujících občanů, kteří toto plýtvání svým charakterem na hranici výpalného platí. Prosím vás tedy o propuštění do druhého čtení a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Zpravodajkou pro prvé čtení je paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Prosím, paní zpravodajko, ujměte se slova.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu tak obsáhlá jako předkladatelka tohoto sněmovního tisku. Jenom mi dovolte, než potom budu říkat svůj vlastní názor při přihlášení do rozpravy, abych se ujmula pozice zpravodajky sněmovního tisku 652, novely o pomoci v hmotné nouzi. Chtěla bych říci, že tento sněmovní tisk reaguje, jak tady bylo i řečeno, vlastně na dlouhodobou neutěšenou situaci, co se týče, můžeme říci, až zneužívání, ale v tak velké míře, sto procentech, to v žádném případě není, sociálního systému. Každopádně strukturálně postižené kraje to trápí velice a projevují se právě záležitosti, které tady byly zmíněny, značně.

Tento sněmovní tisk nereaguje na situaci sám, my jsme v minulých týdnech projednávali i sněmovní tisk 290, což je také novela o hmotné nouzi z dílny kolegů ODS.

Já bych jenom chtěla říci, že tento poslanecký návrh má neutrální stanovisko vlády. Musím říci, že pro mě to bylo překvapující, každopádně i vláda si uvědomuje, že jak slíbila v září 2018 a vydefinovala 15 opatření v boji s chudobou, že s touto situací chce něco dělat, tak jsem přesvědčena, že i v další kritice, která se nese k tomuto sněmovnímu tisku, své neutrální stanoviska dala právě proto, že si je vědoma těch problémů, které tam stále jsou.

Také bych chtěla zdůraznit, že vláda se ztotožňuje s cílem omezit zneužívání dávek pomoci hmotné nouzi, nicméně upozorňuje, že způsob, jakým to činí předložený návrh, je nesystémový a vyvolává i pochybnosti z hlediska souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami. Paní předkladatelka tady uvedla, že to není pravda, ale tak jak jsem podrobně studovala celý návrh, tak musím říci, že ať se snaží o nějakých sedm pozic, sedm zásadních změn, tak ten samotný návrh je napsán velice legislativně technicky špatně. Nemůžeme odepřít to, že poslanci za SPD chtějí zásadně změnit situaci. Otázka je, jak k tomu přistupovali, protože opravdu jsou tam zásadní legislativně technické chyby. A pokud bychom se o tom měli bavit dál, vlastně propustit v nějaké podobě k dalšímu jednání, tak by musel přijít komplexní pozměňovací návrh, který by tuto oblast řešil.

Zároveň bych chtěla říci, že zde vlastně paní ministryně Maláčová, která už je zde, bude asi v březnu předkládat vládní novelu, která vlastně mění celý ten systém přídavků, nebo respektive ze státní sociální podpory příspěvku a hmotné nouzi doplatku na bydlení na jednu dávku a toto navržené opatření zahrnuje i do své vládní podoby. Takže jsem přesvědčena, že pokud bychom tuto poslaneckou novelu propustili do druhého čtení, tak by musela opravdu doznat dalších komplexních změn, nehledě na to, že by se pak musela reagovat na ten vládní návrh, který přijde z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní zpravodajce. Jedna omluva. Poslanec Jan Skopeček se omlouvá od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Otevírám rozpravu. Nejprve v rozpravě vystoupí s přednostními právy pan místopředseda Sněmovny Tomio Okamura, potom paní ministryně Maláčová a pak dostanou slovo poslankyně a poslanci, jak jsou přihlášeni do obecné rozpravy. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, máme tady teď na programu novelu zákona z pera SPD, která ukončí zneužívání sociálních dávek takzvanými nepřizpůsobivými občany a bude je motivovat k řádnému životu. Na úvod mi dovolte říci tu nejzásadnější informaci.

Návrh změn, které v této novele předkládají poslanci SPD, fakticky vznikl na četné žádosti a připomínky z postižených měst a obcí a od pracovníků úřadů práce a sociálních úřadů, kteří dlouhodobě upozorňují na zneužívání sociálního systému lidmi, kteří dlouhodobě odmítají pracovat, přestože jsou práceschopní, a parazitují na stávajícím sociálním systému. Pracovníci z praxe, s kterými jsme konzultovali, a jak jsem říkal, jsou to vedoucí pracovníci Úřadu práce České republiky, jsou to vedoucí pracovníci sociálních odborů magistrátů či radnic postižených měst a obcí v České republice, tak tito pracovníci z praxe označili řadu legislativních mezer, které je třeba vyřešit. A to nejen v zájmu toho, abychom zabránili zneužívání sociálních podpor, ale také proto, aby systém na druhé straně měl víc peněz pro ty, kdo sociální pomoc potřebují oprávněně. S těmito všemi odborníky jsme tento návrh zákona konzultovali, oni společně s námi na něm několik měsíců pracovali a i finální verzi tohoto zákona jsme znovu s nimi ještě konzultovali, s lidmi, kteří 30 pracují třeba ve vedoucích pozicích na sociálních odborech, magistrátu nebo na úřadech práce.

Samozřejmě to, že vládní poslanci, to znamená, jsou to poslanci z tohoto pohledu ČSSD a KSČM, že to tady kritizují a vymlouvají se, že ta novela je nějaká nesystémová nebo že není snad nějaká optimální, tak to jsou jen výmluvy, protože nechtějí změnit ten stav. Protože tím pádem říkáte, že ti odborníci z praxe, kterými není ani paní ministryně, ani paní poslankyně za KSČM není, tak že vlastně tito odborníci z praxe - paní ministryně se směje, směje se tomu, že říkám, že není odborníkem ve srovnání s těmi lidmi, kteří desítky let pracují na úřadu práce a desítky let pracují na sociálním odboru, tak vy se tomu smějete, já na tom trvám, že nejste tím odborníkem, nejste, třeba si na něj hrajete, ale nejste, ale to uslyšíme, protože budete vystupovat po mně, tak tyto pracovníky zpochybňujete, vlastně ty jejich návrhy. To se mi nelíbí.

Chtěl bych, abychom tady měli věcnou rozpravu, protože ten problém tady existuje, a proto vás prosím, vážené kolegyně a vážení kolegové, abyste proto tento návrh nevnímali politicky, ale čistě prakticky. A o to bych chtěl požádat i paní ministryni Maláčovou z ČSSD, která se tady před chvílí smála. Myslím, že ten problém zneužívání sociálních dávek nepřizpůsobivými vůbec není k smíchu. Paní ministryně se směje, když o tom hovořím. Já si myslím, my v SPD si myslíme, že to k smíchu není. Nevím, co je na tom, že chceme ukončit zneužívání sociálních dávek takzvanými nepřizpůsobivými a motivovat je k řádnému životu, co je na tom k smíchu. Ano, možná se smějete tomu, paní ministryně, že ČSSD spolu s ODS jste byli nejdéle u vlády od roku 1989, nic jste nezměnili, naopak jste tento systém nastavili a naopak tento systém tady dlouhodobě udržujete. Ale to přece vůbec není k smíchu, že slušní a řádní lidé doplácí na ty parazitující a že jste to tady nikdy nechtěli změnit. A teď nám tady za chvíli budete říkat, paní ministryně, jak přicházíte s vlastními návrhy.

Všimli jsme si, že poté, co jsme tu novelu podali a tato naše novela je široce medializována, tak po těch 20 či více letech, co je ČSSD v politice, vlastně téměř 30 let, tak jste si některé ty body vyzobli, což je v pořádku, a prý budete chystat nějakou vládní novelu. Tak to už teď víme, že to bude novela neúčinná, a jestli vůbec ji předložíte, jestli vůbec projde, tak stejně ten systém, kdy ti nepřizpůsobiví lidé parazitují na systému, bude pokračovat dále, protože to nelze řešit dílčími změnami a nějakými proklamacemi, jak se všechno bude měnit. To jste jako ČSSD tady říkali už téměř 30 let. A nezměnili jste nic.

Takže já bych se zpátky vrátil k tomu našemu návrhu. Musel jsem se vyjádřit k tomu, že se tady paní ministryně Maláčová směje tomu, že to chceme změnit.

Návrh zákona z pera SPD má i motivační charakter. Jedním z navrhovaných předpokladů pro vyhovění žadateli o sociální pomoc je i řádné plnění rodičovských povinností včetně řádné zákonem požadované předškolní a školní docházky. To samozřejmě navrhujeme, abychom upřesnili tyto povinnosti. Věřím, že všichni se shodneme na tom, že klíčem k tomu, aby se alespoň děti vymanily z chudoby a neskončily na sociálních dávkách jako rodiče a prarodiče, je vzdělání a výchova. A nedělejme si iluze, řádnou výchovu děti sociálně nepřizpůsobivých v rodině nemají, naopak se tam učí od rodiny stejnému životu bez práce a často mimo zákon. Jedinou naší i jejich nadějí na změnu životního stylu je škola a školka. Zvláště škola, alespoň povinná roční předškolní příprava, je zcela zásadní hlavně u romských dětí. Mnohé z nich neumí pořádně ani český jazyk, takže už od první třídy mají daleko horší výchozí podmínky pro to být v učení úspěšní.

Další extrémní hendikep dětí nejen romských, ale z rodin sociálně nepřizpůsobivých je absolutně nedostatečné zázemí doma. I tady je třeba, aby sociální úřady měly páku na rodiče a donutily je, aby svým dětem poskytli zázemí, které jim umožní se na školu co nejlépe připravovat. Samozřejmě je to také nutnost donutit rodiče, aby děti vůbec do školy posílali, byť už dnes lze teoreticky rodiče za takové jednání trestněprávně stíhat. V praxi se tento institut využívá jen minimálně. A uznejme, že naším cílem přece není dostat rodiče za každou cenu do vězení, ale pravý opak, tedy motivovat je k řádnému životu a k tomu, aby své děti řádně vychovávali a vedli k povinnostem, k nimž v prvé řadě patří školní docházka. Nárok na sociální pomoc se tak v tomto momentě stává pozitivní motivací pro rodiče plnit své povinnosti.

Samozřejmě jedním z cílů námi navrhované novely zákona je nejen adresnost, ale současně i snížení počtu příjemců sociálních dávek a omezení na občany, kteří se dočasně ocitli bez vlastního přičinění v hmotné nouzi a snaží se z této situace vlastními silami aktivně dostat. Tady doufáme, že naše novela bude jen jedním z kamínků v mozaice systémových změn. Stát a obce musí umět lidem nabídnout nejen přechodnou sociální pomoc, ale nejlépe ihned řádnou práci. To znamená, peníze ihned za práci. A tady narážíme samozřejmě na další problém, a to je rozsáhlé zneužívání přiznávání invalidních důchodů ze strany takzvaných nepřizpůsobivých.

Z praxe opět víme, že na jednu stranu skuteční invalidé často po těžkých úrazech nebo po velmi těžkých chorobách, jako je rakovina, mají problém získat invalidní důchod a s tím potřebné sociální zabezpečení. Ale na druhé straně současný systém umožňuje, že máme velmi velké množství invalidů v uvozovkách, kteří jsou v produktivním věku a v městech se projíždějí v černých mercedesech a bavorácích. Myslím, že by stálo za to iniciovat rozsáhlou revizi takových invalidních důchodů a změnit nastavení tak, aby skutečně potřební, nemohoucí občané měli možnost invalidní důchod nejen získat, ale aby byl na důstojné úrovni, tedy minimálně aby byl nad hranicí chudoby podle měření Evropského statistického úřadu, což je dnes pro Českou republiku cca 14 tisíc čistého měsíčně. A naopak těm, kteří jsou takzvaně nepřizpůsobiví a systém zneužívají, bychom měli podporu odebrat.

Zákon, který zavádí a zaručuje minimální důstojný důchod pro starobní a invalidní důchodce ve výši hranice chudoby, jsme již za SPD podali a čeká tady ve Sněmovně také na projednání. Samozřejmě pro starobní důchodce za zachování podmínky odpracovaných let a od základní částky výše zásluhově. A popravdě nevidím důvod, proč bychom ho neměli přijmout, protože si troufám tvrdit, že nikdo zde v této Sněmovně si, věřím, nepřeje, aby staří lidé, kteří celý život pracovali, nebo lidé, kteří jsou skutečně nemohoucí a invalidní, žili jako žebráci pod hranicí chudoby. Navíc jejich podpora formou sociálních dávek je nejen ponižující a nedůstojná, ale stojí další peníze, které místo aby je dostali potřební, vynakládáme na správu komplikovaného systému, na úředníky a byrokracii s tím spojenou.

Já bych ještě jednou chtěl apelovat, protože jsem se tady doslechl, že tento návrh nebude propuštěn vládní koalicí hnutí ANO, ČSSD a KSČM do dalšího čtení, a doslechl jsem se, že by ho snad chtěli vrátit k dopracování. K dopracování čeho, když ten návrh byl zpracován mnoha lidmi, odborníky z praxe, kteří nám to konzultovali, z praxe těch, kteří každodenně čelí právě práci s těmi nepřizpůsobivými občany? Každodenně ti pracovníci ze sociálních odborů do těch lokalit chodí, a všichni to vědí, i ti, kteří tady říkají, že to chtějí vrátit, moc dobře to vědí! Moc dobře to ví i paní poslankyně Aulická za KSČM, protože je z Ústeckého kraje a ví, že právě i magistrát, sociální odbor Magistrátu Ústí nad Labem, nám pomáhal s tou novelou, paní poslankyně. Takže je asi dost chybné, když říkáte, že ten návrh není dobře zpracovaný, protože je samozřejmě dobře zpracovaný, je velice dobře zpracovaný, paní poslankyně Aulická, a vy přece nemůžete, protože jste také z Ústeckého kraje, hlasovat pro vrácení. Můžete, ale pak se ukáže, že vám nejde o ten problém, a já vás znám, že si určitě uvnitř myslíte, že ten návrh je správný, že byste ho také chtěla, tak se na mě tady naopak hezky usmíváte. Trošku jinak než paní ministryně, která se spíš vysmívala.

Takže já jsem jenom chtěl apelovat na to, vážené dámy a přátelé, je tady po mnoha letech skutečně celkem komplexní novela, která ten daný segment alespoň do určité míry komplexněji, bych řekl, řeší, a byl by to dobrý výchozí bod pro diskusi v druhém čtení, abychom to konečně posunuli. Protože ta vaše argumentace tím, že vláda předloží svůj návrh, to jsme tady slyšeli, občané to už slyší 30 let, a nikdy žádný návrh předložen nebyl. A dál občané, slušní a pracující občané, doplácejí na ty parazitující.

Takže pakliže tady budeme čekat zase další měsíc na to, jestli vůbec navrhnete nějaký dílčí návrh, a zatím paní ministryně, která bude vystupovat po mně, tak představila, ano, vyzobla si konečně z našeho návrhu, takže to ČSSD trošku nakoplo, protože samozřejmě se dívají, kde by nahnali preference, to je legitimní, to je v pořádku, to se díváme všichni, tak si vyzobla jenom něco, a opět je to málo, nedostatečné a špatné. Ale hlavně je ten problém v tom, že tím, že byste nám to nepropustili dál, tak vlastně ČSSD a ministryně Maláčová způsobuje, že další měsíce tady budou vlastně doplácet slušní a řádní občané na ty parazitující, protože se to zase pozdrží. A to je fakt! To je fakt! To všichni víme, jak tady trvá dlouho legislativní proces. Takže teď buď paní ministryně to bude odmítat, jak se tady před chvílí vysmívala našemu návrhu, to znamená, rovná se to tomu, že nadále budou další měsíce a měsíce a dlouhou dobu doplácet slušní a řádní lidé na ty parazitující, nebo to posuneme dál, a paní ministryně a vládní koalice si vloží své pozměňující návrhy v rámci druhého čtení do tohoto našeho návrhu. To je přece férová nabídka. A urychlíme to pro všechny. My vám nabízíme řešení. Takže jestli máte nějaké připomínky, vložte si to v rámci druhého čtení, ukážete tím svoji konstruktivnost, posuneme to dál, celkem během velice krátké doby může tady být změna zákona na světě a konečně slušní a řádní lidé budou na prvním místě, což je ostatně heslo SPD.

Jinak jsem chtěl ještě tady dodat k tomu návrhu, že my jsme ten návrh konzultovali nejenom s profesionály, ale my jsme ho konzultovali s postiženými městy a obcemi, které nám poslaly dopis. Já jsem osobně tato místa navštívil, mám na mysli třeba konkrétně město Úpice v Královéhradeckém kraji, kde jsem je osobně navštívil tady s poslankyní Šafránkovou a s naším poslancem Podalem, byli jsme tam za SPD, a my jsme jim dali tu novelu k připomínkování. Takže se opět k tomu vyjadřovali, byli tam dva ředitelé místní základní školy, starosta, místostarostové, sociální odborníci. A shodli jsme se na tom, že ty naše návrhy jsou dobré, že ta novela SPD je dobrá, a říkali, že by jim to opravdu pomohlo. Stejně tak si stěžuje město Bílina v Ústeckém kraji. Problémy jsou v Rotavě v Karlovarském kraji, v Moravskoslezském kraji, všude. Ti slušní a řádní lidé i ta města jako na smilování čekají na vyřešení této problematiky a my, SPD, s tím přicházíme jako první. Konečně jsme s tím přišli jako první politická strana, a teď tady od paní ministryně Maláčové, od paní poslankyně Aulické, to znamená ČSSD, KSČM, slyšíme, že je to špatně. To znamená, města, starostové říkají, že je to dobře, odborníci říkají, že je to dobře, ředitelé základních škol, kteří se potýkají s obrovskými problémy i v rámci školních dětí z nepřizpůsobivých rodin na základních školách, říkají, že je to dobře, takže ti, co se s tím potýkají každý den a jsou profesionálové v oboru, desítky let v tom dělají, říkají, že je to dobře, ale ti, co se v tom nepohybují, ale politikaří, a paní ministryně se tady pasuje na odborníka na tyto sociální dávky, tak říkají, že to není dobře, jenom proto, že to navrhovala SPD, a oni si chtějí přihrát politickou polívku za ČSSD, potažmo za vládní koalici ještě s hnutím ANO a KSČM, a prostě to chcete zase zamítnout, aby lidi platili jako mourovatí.

Mně to trošku připadá, ten návrh ohledně doplatku na bydlení z minulého volebního období. SPD přišlo s vynikajícím návrhem, který jsme konzultovali také s odborníky, který měl řešit zneužívané doplatky na bydlení. Tenkrát tady ministryně Marksová Tominová s panem ministrem Dienstbierem slíbili, zase říkali minulé volební období, že ten náš návrh je nedokonalý, zamítli nám ho s tím, že do půl roku přijdou s vlastní novelou. Nejenom že nepřišli do půl roku s vlastní novelou, přišli asi po roce nebo po dvou. To znamená, ČSSD svým politikařením vytáhlo z kapes českého rozpočtu doslova částku odhadovanou v rámci miliard, protože více než rok, nebo rok a půl se zneužíval dál ten doplatek na bydlení jenom proto, že ČSSD politikařilo, a místo aby přijalo náš zákon a ve druhém čtení se případně upravil, tak jenom aby tehdejší Úsvit neměl politické body, tak se to zamítlo, a pak jsme tady rok nebo rok a půl nebo dva roky čekali na váš návrh, který stejně nebyl dokonalý, ale v podstatě okopíroval ten náš návrh. Principiálně ho okopíroval. Jenom aby se neřeklo, že SPD prosazuje dobré návrhy, že to byla ČSSD. Ale jak víte, ve volbách to ČSSD stejně nepomohlo.

Chci říci, že i tato zkušenost, kterou jste přeci vy v ČSSD udělali ve volbách, by vám měla přeci říct, pojďte spolupracovat, nezamítejte dobré návrhy a pojďte radši ty dobré návrhy posunovat.

Mám tady dopis z Úpice, kde si stěžují. A také jsem podal interpelace jak na pana ministra Hamáčka, tak na ministra školství Plagu. Zajímavé je, že přestože už uběhl termín, tak stále ještě nemám odpověď od pana ministra školství Plagy za hnutí ANO. Přestože tam přikládám ten dopis města Úpice, kde si to město, ředitelé základních škol stěžují, že prostě je tady špatný systém. A já se ptám pana ministra, jak to chce změnit, aby ta výuka na základních školách byla trošku komfortní, aby ty slušné děti nedoplácely na ty neslušné. Od pana ministra Plagy hnutí ANO nemám odpověď. Asi nemá zájem situaci řešit. Ale od pana ministra Hamáčka jsem odpověď dostal, ale samozřejmě nic neřešící odpověď.

My tady v SPD stojíme a pomáháme přímo konkrétními kroky městům a obcím, které jsou postiženy touto problematikou. A znovu jsem vás chtěl tady požádat, abyste nám neházeli klacky pod nohy. Prosím, propusťme to do druhého čtení a tam dejme ty pozměňováky. My rádi řekneme, že to bylo ve spolupráci i s dalšími politickými stranami. Nebudeme si to přivlastňovat. Ale pojďme to posunout prosím dál. Znova jsem vás chtěl tady vyzvat, abyste to nevraceli k dopracování. To jenom pro ty, kteří si tenhle ten projev poslechnou, to je takový terminus technicus ve Sněmovně, když něco chcete odmítnout, tak to ty vládní strany vrátí jakoby k dopracování, přitom tam není co dopracovávat, protože dopracovat se to může ve druhém čtení, ale ne, protože by to bylo špatně, ale protože se udělá politický konsenzus.

Závěrem bych vás chtěl, vážené kolegyně a kolegové, požádat o propuštění našeho návrhu do druhého čtení a rádi budeme diskutovat i vaše věcné připomínky.

A teď si tedy poslechneme po mně paní ministryni Maláčovou, která ten náš návrh určitě zkritizuje, poplive, jak je špatný, hlavně aby nemusel být přijat, hlavně aby se to oddálilo. Takže to bude teď ještě další reality show v přímém přenosu.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Ještě než dám slovo paní ministryni, tak je zde faktická poznámka. Ale nejprve vás seznámím s omluvami. Paní poslankyně Majerová Zahradníková se omlouvá od 18.30 bez udání důvodu. Z pracovních důvodů se omlouvá od 17.30 do 23 hodin pan poslanec Vlastimil Válek. A pan poslanec Petr Venhoda se omlouvá z důvodu návštěvy lékaře mezi 18. a 19. hodinou.

Budeme postupovat tak, že nejprve dostane slovo pan poslanec Jiří Bláha s faktickou poznámkou, potom s přednostním právem paní ministryně Maláčová a s přednostním právem paní poslankyně Aulická Jírovcová, která je zde zpravodajkou, a pak budeme pokračovat těmi, kdo jsou řádně přihlášeni. Pan poslanec Bláha - faktická poznámka. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych jenom reagovat na to, co tady zaznělo. Rozhodně bych nechtěl říkat, jestli je něco špatně uděláno, nebo není, protože to opravdu nejsem schopen říct. To, že se dávky zneužívají, je nám všem jasné. To, že to je pozůstatek posledních třiceti let, tak jak se ten celý systém vyvíjel, to nám je asi všem taky jasné. To, že se dávky zneužívají napříč celým spektrem, že to nezneužívají jenom ti nepřizpůsobiví, ale všichni občané, protože řekněme si na rovinu, pokud můžu na něco dosáhnout, tak na to sáhnu. Mám v paměti třeba zaměstnankyni, která za mnou přišla a říkala hele, jsou teď dávky na svobodné matky s dětmi, my se asi s rodinou rozvedeme, abychom si na to sáhli. A takhle bychom mohli jít celým tím spektrem. Teď naposled přišel kluk, který se ve dvaatřiceti poprvé nechal zaměstnat, a když zjistil, že bude mít výplatu, kvůli které mu seberou přídavky na bydlení, nebo příspěvky na bydlení, tak okamžitě praštil s prací. Tak to je.

Informace napříč celou sociální správou přicházejí dnes a denně, to znamená, že kamkoli jdete, tam to slyšíte, říkají vám o tom ti úředníci, kteří se s tím setkávají, nevědí si s tím rady, jak postupovat, a tak dále. Zase, zneužívání vadí nám všem. Myslím si, že nenajdeme mezi námi člověka, který by neřekl, vadí mi, nebo nevadí. Všichni říkáme vadí. Vadí to i těm, kteří zneužívají, protože si navzájem závidí ty dávky, které někdo získal větší a druhý menší. Takže tak to bohužel mezi námi je.

Ale myslíte, že bychom měli tenhle komplexní zákon předkládat tím, že to předloží poslanci? Já osobně si myslím, že by to mělo předložit ministerstvo, ale hlavně na základě podnětů celého politického spektra, protože já osobně si myslím, že bychom (upozornění na čas) k tomu měli přistoupit jako v případě exekucí a jít do toho všichni.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní je na řadě paní ministryně s přednostním právem. A jedna omluva - paní poslankyně Jana Levová od 18.15 hodin se omlouvá z důvodu ošetřování rodinného příslušníka do konce jednacího dne. Paní ministryně, prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající, za slovo k záležitosti, na kterou je pravděpodobně odborníkem každý kromě ministryně práce a sociálních věcí. Ale nebudu jízlivá. Panu předsedovi jsem se nesmála. Já jsem se na něho usmívala. Myslím si, že lidé můžou mít různé názory, ale mají se přesto na sebe usmívat a chovat se k sobě hezky a slušně, protože kam bychom jinak došli. Takže ještě jednou, pane místopředsedo, já jsem se vám nevysmívala, já jsem se na vás usmívala.

Co se týká toho návrhu, tak přestože se můžeme na sebe takto hezky usmívat, tak přesto musím konstatovat, že ten návrh není dobře napsaný. Je dokonce technicky velmi špatně napsaný a z tohoto důvodu vláda k tomuto návrhu dala takové stanovisko, jaké dala. Myslím si, že celý ten problém obchodu s chudobou je velmi komplikovaný. Každý si do něho projektuje to svoje. Já za sebe několik měsíců konzistentně říkám, že to je jeden z nejtěžších úkolů, které Ministerstvo práce a sociálních věcí před sebou má.

Počet vyloučených lokalit se nám neustále zvyšuje. Ztrojnásobil se nám za posledních deset let i přes tu pozornost a péči, kterou jsme nejenom v exekutivě, ale zejména v Parlamentu České republiky tomuto problému věnovali. Problémy, které s narůstajícím obchodem s chudobou souvisejí, se nám také neustále zvětšují. Není to jenom otázka takzvaného zneužívání dávek. Je to zejména otázka zpustošených sídlišť, dětí bez vzdělání a bez jakékoli budoucnosti a také zpustošených obcí bez perspektivy, kde není dobrá hospodářská situace, kde nejsou téměř žádná kvalitní pracovní místa, kde je čím dál tím více prázdných, opuštěných bytů. A to je výborná příležitost pro tyto obchodníky s chudobou, aby sem nastěhovali lidi, kteří nemají na výběr, jsou závislí na sociálním systému. A tím pádem se nám pak ty problémy koncentrují a posilují.

Takže ještě jednou. Obchod s chudobou opravdu k smíchu není a vyžaduje komplexní řešení.

Moje otázka na pana místopředsedu by byla, pokud obchod s chudobou považuje za tak důležité téma, tak proč se zástupce SPD neúčastnil té pracovní skupiny jako jeden jediný ze všech parlamentních politických stran, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí svolalo a která se několik měsíců velmi intenzivně potkávala. Protože pokud se shodneme na tom, že to je opravdu velký problém, tak proč zástupce SPD se na činnosti této pracovní skupiny nepodílel? V té pracovní skupině byly zastoupeny parlamentní strany, byly tam zastoupeny obce, kterých se tento problém týká, byly tam zastoupeny ale také neziskové organizace a ostatní resorty, protože obchod s chudobou není pouze problém Ministerstva práce a sociálních věcí. Velmi úzce souvisí s bydlením, to znamená Ministerstvo pro místní rozvoj. Velmi úzce souvisí právě se vzděláním, to znamená Ministerstvo školství. Ale také s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zdravotnictví.

Jak už tady padlo, tak já jsem před vánočními svátky poslala do meziresortního připomínkového řízení vládní návrh dvou zákonů. Je to vlastně novela, která se týká dávek na bydlení, nově přídavku na bydlení. Protože bavíme se v souvislosti s obchodem s chudobou zejména - (vypnut mikrofon)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám, se, paní ministryně. Při předávání řízení jsem vás na chvíli vypnul. Nebylo to úmyslně, můžete pokračovat. (Místopředseda Okamura reaguje mimo mikrofon.)

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Pan místopředseda Okamura tvrdí, že to nebylo, ale já si to ještě ověřím. (Se smíchem.) To je legrace, pane místopředsedo, opět. Ale nedělám si z vás srandu, ale myslím to dobře.

To znamená, obchod s chudobou se týká zejména dávek na bydlení a potom zaměstnanosti a podpory v nezaměstnanosti.

Nedávno skončilo před dvěma týdny meziresortní připomínkové řízení a v tuto chvíli věcné rozdílné názory, které máme, vypořádáváme. A předpokládám, že ten vládní návrh poputuje do Poslanecké sněmovny v několika příštích měsících.

Ráda bych se také vyjádřila k tomu, že jsme opsali návrhy od SPD. Není to pravda. Myslím si, že to bylo opačně, protože vládní návrh obsahuje celkem 23 konkrétních kroků. Velmi dobře vydiskutovaných konkrétních kroků jak legislativního charakteru - to jsou ty dva zákony, které jsem zmiňovala -, tak nelegislativního charakteru. Je tam v tom nelegislativním balíčku obsažena zejména systémová sociální práce na obcích. To znamená pomoc dotčeným obcím. Je tam zmíněna reorganizace úřadů práce tak, aby úřady práce měly lepší nástroje na to, jak v daných lokalitách problémy řešit. Ale je tam i navýšení životního a existenčního minima pro ty, kteří pracovat skutečně nemohou. Je tam i navýšení částek nezabavitelného minima. My jsme se s paní ministryní spravedlnosti v minulých týdnech dohodli na této změně a mám velkou radost, že Ministerstvo spravedlnosti tento návrh vysílá do meziresortního připomínkového řízení.

Když mám stručně ten vládní návrh zákona popsat, tak bych ho popsala výrazem vybalancování práv a povinností. Protože se skutečně domnívám, že to je ten správný funkční přístup. Pomoci těm, kteří pomoc potřebují a měli by dostat férovou šanci se ze svých problémů vymanit, ale zároveň očekávat, že budou své problémy aktivně řešit. To znamená ještě jednou - vybalancování práv a povinností.

Poslední věc, kterou bych k těmto návrhům chtěla říci, povinná školní docházka a odebírání dávek na bydlení, pokud nebudou děti chodit do školy. Já si myslím, že bychom měli nechat emoce stranou a zamyslet se nad tím, jestli současná situace, kdy tyto děti do školy nechodí a vycházejí ze základní školy negramotné, jestli je vyhovující. Já se domnívám, že tomu tak není. V Karlovarském a v Ústeckém kraji máme 16 % dětí bez ukončené základní školní docházky. A myslím si, že to jsou děti bez budoucnosti, a proto se snažím například tímto návrhem jejich situaci řešit tak, aby nějakou šanci v životě měly. A logicky také, pokud nebudeme problém vyloučení a chudoby přenášet z generace na generaci, tak budeme mít větší šanci obchodu s chudobou učinit přítrž.

Takže toliko za mne. Považuji to za velmi závažný problém. Jeden z největších úkolů, který před Ministerstvem práce a sociálních věcí stojí, a to říkám v kontextu důchodové reformy, novely zákona o sociálních službách, podpory rodin, balíčku zaměstnanosti a všech těch výzev, které Ministerstvo práce a sociálních věcí v tuto chvíli řeší. A pevně doufám, že se věcně shodneme na těch návrzích řešení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní tady mám dvě přednostní práva, takže zpravodajka paní poslankyně Aulická Jírovcová, pak se připraví předseda klubu SPD Radim Fiala. Tak prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se teď dostala do stavu, že nevím, jak mám reagovat. Protože jsem chtěla reagovat na pana místopředsedu, tak snad vaším prostřednictvím na vás samotného - jenom abychom doznali těch správných záležitostí, co se týče jednacího řádu.

Já se opravdu musím teď vyjádřit k tomu, co tady řekl pan Okamura, protože mě se to dotklo osobně a nemyslím si, že jeho reakce byla prostě adekvátní. Mám pocit, že už prostě docházejí argumenty, tak se tady začíná stříkat populismem, ale ten populismus vlastně vzrostl přes tu trapnost, která se tady opravdu odehrála.

Za prvé bych chtěla říci, že KSČM není žádná koalice, ale že my tolerujeme koalici, resp. vládu, která tady vznikla. Takže bych byla ráda, kdybyste přestal s neustálým, že jsme KSČM jako koaliční. Není to pravda. A to, že tady řekneme reálný názor, který je popravdě, že ten návrh sice míří, ač populisticky, ale míří na tu situaci, kterou tady dlouhodobě projednáváme, ale je legislativně technicky špatný, tak vám se nelíbí, že vám zhodnotíme návrh, který opravdu je špatně napsaný. A my jako KSČM nebudeme podporovat špatně napsané zákony! To po nás nechtějte! Protože to jsou záležitosti, které se pak budou odehrávat v praxi, a ta praxe bude řešit ty dopady jenom proto, že my jsme tady schválili špatně napsané zákony. A tohle opravdu já nemůžu brát!

Absolutně se mi nelíbí to, že reagujete, že nejsme odborníky. Samozřejmě, vy si nemyslíte, že my tady nejednáme? Já jsem od roku 2015 přivezla do Mostu a do Ústeckého kraje dvakrát výbor pro sociální politiku, přivezla jsem tam výbor pro zdravotnictví, přivezla jsem tam pana premiéra. Ano, byl to velký problém, ale ten tlak se vyvinul aspoň v těch 15 opatření boje s chudobou, i když na to bohužel vláda pana premiéra nereaguje tak adekvátně, jak bychom si představovali. Ale výsledek je aspoň to, že máme od Ministerstva pro místní rozvoj hodnotové mapy a v souladu s tím se připravil zákon o přídavku na bydlení, který KSČM plně podporuje. Protože to je první velká novela a první velký přínos, který přichází pro strukturálně postižené kraje.

Chtěla bych říci na adresu pana ministra Plagy. Pan ministr Plaga, ač se neúčastní velmi často jednání Poslanecké sněmovny, tak ale reaguje i na tu situaci ve strukturálně postižených krajích. Třeba v Ústeckém kraji byl několikrát. Teď řešíme další návštěvu a řešíme i tu situaci, která v té nedocházce je. Ano, my máme třeba v Chánově průměrný počet omluvených hodin 160! Vám přijde zcela normální, že bychom měli této situaci neustále přihlížet? Mně tedy ne. A já se vůbec nebojím říci ano, je tu velký problém toho, že nám děti nedochází do škol, a paní ministryně Maláčová v té vládní novele to má také, i když vy samozřejmě také, nedochází do škol a my budeme říkat ano, my vám pomůžeme, této rodině, ale je nám absolutně jedno, jaké povinnosti si plníte, nebo ne. Tak my říkáme ne! Pojďme konečně říci ano, my, stát vám pomůže, stát se o vás postará, ale vy tomu státu také musíte něco odvádět. Ať je to v tom, že budeme plnit klasické věci, které plní ostatní rodiny.

Chtěla bych říci, že dlouho jsme také čekali na revizi nepojistného dávkového systému, a musím říct, že jsem zklamána z toho, v jaké podobě nakonec přišel nebo nepřišel. Ale aspoň se tedy udělal nějaký krok dopředu a věřím tomu, že je to bohužel ještě další práce i pro další Sněmovnu, protože víme všichni, jak tady vlastně projednávání takovýchto oblastí trvá.

Chybí mi ale soulad dalších ministerstev. Paní ministryně Maláčová to tady řekla. Patnáct opatření boje s chudobou je šest ministerstev! Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo školství, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo práce a Ministerstvo pro místní rozvoj. Prostě zatím zafungovalo jenom MMR a MPSV. De facto můžeme se bavit částečně i Ministerstvo zdravotnictví, protože tam se udělaly aspoň nějaké metodické posuny v oblasti štěnic, které bohužel nás také trápí.

Ale musím říci, že argumenty, které tady padly na moji hlavu, že víceméně nekomunikujeme a že tady předkládáme nebo podporujeme věci, které nemáme vykomunikované, tak to je prostě absurdní. A ohrazuji se tady proti tomu, protože já jsem ta, která navštěvuje neustále pracovní skupiny, která komunikuje s odborníky, s úřady práce, s kraji, jak se zdravotnictvím a sociálními oblastmi, ale chodí samozřejmě i do těch problémových lokalit. A mě velice mrzí, když potom opravdu se tady dozvídám takovéto věci, které se nezakládají na pravdě a jsou říkány jenom v tom smyslu, abychom byli populističtí a abychom ukázali, že my si tady hrajeme na ty, kteří tady mají spásnou novelu, která je opravdu špatně napsána.

A jenom bych chtěla říci - opatření obecné povahy bylo z dílny ODS a myslím, že ho tenkrát předložil pan kolega Vilímec, který dnes sedí v Senátu, a my se dneska s opatřením obecné povahy vypořádáváme v těch strukturálně postižených krajích a vlastně i čekáme na ty parametry ústavní žaloby, která byla podána skupinou senátorů, protože stále nás to ovlivňuje i v těch dalších rozhodovacích pravomocech těch samospráv. A chtěla bych říci jenom zase, pane předsedající, vám, že opatření obecné povahy způsobuje to, že doplatky z hmotné nouze nejsou vydávány. Takže bych byla ráda, kdybychom aspoň věděli, o čem mluvíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem vystoupí předseda klubu SPD Radim Fiala. Prosím, máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, udělal jsem si pár poznámek.

Nejdřív, co mě zaujalo - a já musím říct, že nejsem odborník na sociální věci, ale přece jenom už tady chvilku sedím a pamatuji si, co jsme tady probírali - že paní Aulická, paní kolegyně poslankyně Aulická, prostřednictvím pana předsedajícího, říkala, že KSČM není součástí koalice. Není součástí koalice, ale funkčně víme, že bez nich - ano tolerují vládu - bez nich by prostě nic neprošlo. To znamená, funkčně, to znamená, to samo.

Další věc, kterou jsem chtěl říct - chápu vás, je to politika. Co je z pera SPD, tak je špatně, ale je to špatně proto, že vláda a ti, kteří tu vládu tolerují, mají napsanou novou novelu, která samozřejmě bude mít, nebo už teď je nám všem jasné, že projde, protože vládní koalice plus KSČM, která vládu toleruje, má dostatek hlasů na to, aby tato vládní novela prošla. Mimochodem, já jsem ji ještě neviděl, je to takový holub na střeše, ale pravděpodobně existuje a brzo ji uvidíme. Nicméně my jsme se aspoň pokusili s tím něco udělat.

Vrátil bych se ještě k paní ministryni. Paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího, možná i bez prostřednictví, protože na ministry se můžu obracet přímo, já si myslím, že máme všichni společný zájem, že chceme zabránit zneužívání sociálních dávek, že ti lidé, kteří si myslí, že nebudou pracovat a budou mít nohy nahoře a budou je živit ti, kteří pracují a řádně platí daně, že tomu bychom měli zabránit. Já si myslím, že to je velký přínos do státního rozpočtu, ale stejně tak si nepřeji, abychom tyto peníze, které bychom zabráněním zneužívání dávek dostali do státního rozpočtu, rozpustili někam jinam. Ale já si dokážu představit, že pomocí těchto finančních prostředků jsme schopni například dostat ty děti do škol, ty, které tam nechodí. Jsme schopni zajistit spoustu dalších věcí, které dnes zajistit nemůžeme, protože na ně nemáme dostatek finančních prostředků a raději ty peníze dáváme lidem, kteří říkají, že se jim nevyplatí pracovat, protože stát se o ně dobře postará.

Další věc, které jsem si všiml. Paní ministryně neustále říkala, že jde o obchod s chudobou. Já si to nemyslím. My jsme přece bojovali s obchodem s chudobou v době, kdy obchodníci pronajímali za neuvěřitelné peníze malé garsonky bez hygienických zařízení lidem, kteří prostě neměli své vlastní bydlení. S tím také přišlo SPD, aby se s tím skončilo, aby ty peníze, které stát vydává tady na ty malometrážní byty a ty věci, se nějakým způsobem optimalizovaly, a to se nakonec stalo. Ale myslím, že víc než obchod s chudobou teď řešíme boj s chudobou, to je to správné sousloví a ten správný obrat ve zneužívání dávek.

A já jsem přesvědčen, že peníze, které bychom získali tím, že se přestanou zneužívat, část, aspoň malá část sociálních dávek, můžeme velmi racionálně a dobře využít tak, abychom zajistili například, aby děti chodily do škol, aby se vzdělávaly, aby ta společnost se nějakým způsobem posunovala a aby nám nevznikalo tolik vyloučených lokalit tak, jak všichni víme, že jich neustále přibývá.

Takže paní ministryně, já myslím - a to ne že bych vás chtěl opravovat - ale myslím, že ne obchod s chudobou, ale boj s chudobou je to správné sousloví, které bychom teď měli akcentovat a se kterým bychom měli pracovat. Takže jenom tak na vysvětlenou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Jaroslav Holík a připraví se pan poslanec Jiří Bláha. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a vážení kolegové, já se teď malinko zamyslím. Je řešení tohoto zákona problém, nebo není? Já si myslím, že je to problém a že by se s tím mělo něco dělat. A místo toho, abychom to společně řešili, tak tady vytahujeme jeden na druhého protichůdné argumenty. Prosím vás, udělejme jednu věc - dejme všem lidem zhruba stejné podmínky, ne aby to někdo zneužíval a někdo ne. Já si myslím, že naše společnost si toto zaslouží.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: S další faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Bláha, zatím jediná faktická poznámka. Připraví se paní poslankyně Monika Jarošová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl opravdu poděkovat SPD, že s tím přišla. Protože samozřejmě vyprovokovala nějakou debatu a můžeme jít tou cestou dál. Já osobně bych vás chtěl poprosit, to téma je tak obrovsky široké, tak velice důležité, že je zbytečné se tady urážet, kdo co proč, něco si vyčítat, že někdo populisticky, někdo zase stranicky, někdo v rámci vládní garnitury. Já si myslím, že hoďme to za hlavu. Vždyť přece na exekucích jsme zatím dokázali, že jsme schopni spolu mluvit o problémech, že jsme schopni najít cesty a že jsme schopni ty cesty posouvat. Tak pojďme se domluvit, že ať už do dneska dopadne, nebo až se to bude hlasovat, jak, že prostě je potřeba, jestli přinese něco ministerstvo, tak v první řadě si všichni sednout, otevřít, říct svoje návrhy, říct svoje poznatky a na základě toho najít tu správnou cestu, kudy bychom měli jít a jak bychom to mohli nastavit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Monika Jarošová a připraví se pan poslanec Radek Koten. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Dobrý večer, vážené dámy a pánové. Jistě se zde všichni shodneme, že dávky hmotné nouze by měly být prostředkem k překlenutí tíživé životní situace a k zajištění důstojného přežití těch, kteří jsou na ně momentálně odkázáni. V žádném případě však nemohou být způsobem snadného života pro ty, kteří se z nich rozhodli pohodlně žít na úkor nás všech. Přesto je žádoucí, aby výše dávek zajišťovala důstojný život. Musí být jejich vyplácení nastaveno tak, aby neodstraňovaly motivaci poctivě pracovat. Bohužel pro některé příjemce těchto dávek je motivace k poctivé práci tím posledním, čím by se chtěli nechat vzrušovat.

Pokud známe případy, kdy jsou někteří příjemci těchto dávek na nich závislí i desítky let a prochází jim to, pak je v tomto systému něco nastaveno špatně. Jednak tito příjemci ztrácejí postupně sociální návyky, mezi které pracovat rozhodně patří, jednak vychovávají generaci dětí, které nikdy své rodiče neviděly pracovat a nemají žádnou motivaci k tomu, aby to v jejich případě bylo jiné.

V době, kdy se naše firmy potýkají s nedostatkem pracovníků, včetně těch s nejnižší možnou kvalifikací, je vyplácení dávky chronickým odmítačům práce neobhajitelné. Tyto peníze pak chybí v případě těch opravdu potřebných, jako jsou naši senioři, zdravotně postižení nebo rodiče samoživitelé. Často slýcháme z úst našich politiků, že do budoucna nebude dost peněz na důchody pro lidi, kteří celý život poctivě pracovali. A to je přesně ten příklad, kdy se ty peníze vyplácejí těm, kdo na ně nemají nárok.

Jsem přesvědčena, že novela zákona o hmotné nouzi, tak jak je předkládá hnutí SPD, přispěje k větší adresnosti a spravedlivějšímu vyplácení těm opravdu potřebným. Věřím, že napomůže i tomu navracet dlouhodobě nezaměstnané zpět do pracovního procesu. Nehledě na to, že tito rodiče budou dobrým příkladem pro jejich děti, které ve škole na dotaz, čím chtějí být, odpovídají, že chtějí být jako rodiče na úřadu práce.

Vážené dámy a pánové, ačkoliv není před volbami a neprobíhá žádná kampaň, kde mnohé strany slibují svým voličům nápravu zneužívání sociálních dávek, prosím vás o podporu tohoto zákona. Tímto gestem svým voličům dokážete, že to myslíte vážně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Radek Koten a připraví se pan poslanec Jan Bauer. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Dámy a pánové, vážený pane předsedající, dovolte mi představit několik postřehů k novele zákona o pomoci v hmotné nouzi. Povinná školní docházka a povinná roční příprava na ni jsou jedním z těch základních nástrojů socializace dítěte a jeho integrace do společnosti, jeho ukotvení, a to hlavně z pohledu přípravy na budoucí vyšší studium nebo výkon nějaké kvalifikované profese. Současně není ospravedlnitelné vyplácet sociální dávky těm osobám, které neplní své zákonné povinnosti ve vztahu ke státu a zásadně ke svým dětem. Bojkotování školní docházky dlouhodobě způsobuje problémy ve vzdělávacím systému, a tím i nižší šance pro budoucí uplatnění dětí, které díky absencím nemají později v dospělosti šanci na samostatný a produktivní život a stávají se z nich opět příjemci sociálních dávek. Bohužel špatný příklad rodičů v tom hraje velmi významnou roli. Je tedy nutné, aby i ti byli nuceni přehodnotit svoje postoje, aby si osvojili pracovní návyky.

Tato změna je velmi potřebná, neboť současný stav bych přirovnal k pyramidovým hrám, a to z důvodu, že každých 15 let se díky štědré a neadresné státní podpoře zneužívání dávek právě počet vyplácených dávek z důvodu nárůstu populace zneužívajících zdvojnásobí. Náklady na rozpočet pro vyplácení těch dávek rostou samozřejmě ve stejném poměru. Tedy s výhledem na dalších třicet let je stávající systém prakticky i fakticky neudržitelný. Proto je nutné novelu zákona o hmotné nouzi přijmout a vytvořit tak podmínky pro budoucí generaci pracujících a zastavit naprosté drancování sociálního systému těmi, kdo ho pouze zneužívají, ale zároveň do něj ani korunou nepřispívají.

Doufám, že i tady z vládních řad pro tento zákon bude podpora, protože v případě, že nebude, tak ten systém jednoho krásného dne dojde a myslím si, že tohle tady nechce nikdo. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jana Bauera a připraví se paní poslankyně Babišová.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé dámy a pánové, ono je už strašně málo času, tak mám skoro pocit, že bych vám raději měl popřát hezký večer. Ale já jsem tady měl připraveno několik dotazů a na to nesporně, když se podívám na ten časový rozvrh, určitě nedojde. Ale tak jenom pár poznámek. Chci říci, že určitě nebudu a nechci vystupovat jako advokát tohoto sněmovního tisku, ale i pod dojmem jednání výboru pro sociální politiku z minulého týdne si myslím, že ty argumenty se velmi podobají a jsou hodně podobné tomu, co jsme prožili minulý týden.

Mám tady první poznámku, ta je shodou okolností na vás, pane místopředsedo prostřednictvím vás. SPD přichází jako první s tím, aby se tento problém řešil. Já bych vás chtěl jenom upozornit, že určitě nejste první. My jsme přibližně před rokem předložili podobnou, i když ne možná tak rozsáhlou, novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi a možná jste zaznamenal, ten pracovní název se jmenuje třikrát a dost. My jsme chtěli řešit především ty v těch vyloučených lokalitách, kteří se opakovaně dopouštějí vážných přestupků. A možná jste zaznamenal, že i pod tímto návrhem byla podepsána vaše paní kolegyně Lucie Šafránková. Takže jste nebyli první a ten návrh tady byl předložen před rokem, a dokonce prošel přes první čtení.

Druhou poznámku, možná na konto pana kolegy Jirky Bláhy prostřednictvím pana předsedajícího. Všechny velké zákony má předkládat nejlépe ministerstvo, v tomto případě Ministerstvo práce a sociálních věcí. Já bych si to také velice přál. Ale řekněme si na rovinu, ani tak závažné věci, jako jsou liniové stavby a budování dálnic v České republice, se nerealizovaly a to zlepšení a urychlení se nerealizovalo přes vládní návrh. A my jsme dokonce museli tu 316 (?) dávat dohromady jako poslanecký návrh. A ono to vypovídá o schopnosti a kvalitě jednotlivých ministerstev vůbec ty velké věci řešit a předkládat do Sněmovny.

Další poznámku, tu mám pocit, že řekla paní ministryně. Je to těžké téma na jednoho člověka, je toho skoro až moc. Já tomu rozumím, že na bedra paní ministryně práce a sociálních věcí strana a vláda naložily opravdu velké úkoly, protože má na starost řešit důchodovou reformu, má na starost řešit financování sociálních služeb, balíček zaměstnanosti, prorodinnou politiku, a dokonce teď přichází s přídavkem na bydlení. Já tomu rozumím tak, že jak vláda, tak strana od vás očekávají hodně, ale ony bohužel žádné výsledky ani v jedné té oblasti, které jsem tady jmenoval, skutečně nejsou. A já si myslím, že to je ten hlavní důvod, proč se právě na půdě Sněmovny setkáváme s jednotlivými poslaneckými návrhy, ať už to byl náš návrh třikrát a dost, anebo teď návrh ze strany SPD, protože konkrétní ministerstvo není schopno nějaký ucelený návrh na změnu dané problematiky předložit.

U toho přídavku na bydlení bych chtěl, vážená paní ministryně, jenom říci prostřednictvím pana předsedajícího, že jsem se nejenom setkal s významným nesouhlasem ze strany některých skupin. Já jsem na začátku avizoval i na výboru pro sociální politiku, že mnohé ty věci jsou mi sympatické, ale chtěl bych vás upozornit, že při diskuzi s vašimi členy ze strany sociální demokracie jsem zjistil, že možná oni budou tou největší překážkou, protože oni s tímto návrhem mají velké problémy. A tam byste především měla hledat svoji podporu.

Poslední věc, kterou chci zmínit - já už jsem to tady také několikrát řekl - jsou tři čísla. Ministerstvo práce a sociálních věcí disponuje rozpočtem, to je ta kapitola 313, přibližně 686 miliard korun. Je to 44 % státního rozpočtu a z této kapitoly přibližně 94 % jsou mandatorní výdaje. A oproti loňskému roku ty mandatorní výdaje stouply přibližně o 9 %. Já to říkám z toho důvodu, že každý, a nemusí mít nějaké ekonomické vzdělání nebo Harvard, pochopí, že financování této kapitoly je dlouhodobě neudržitelné a že jedním z hlavních témat a hlavním úkolem Ministerstva práce by měla být revize těchto dávek. A my jsme k té revizi vyzývali jako opozice. Já mám pocit, že k revizi sociálních dávek vyzývala paní ministryně financí, a dokonce i pan premiér, a my jsme se do této chvíle žádné revize sociálních dávek nedočkali. Což si myslím, že je velký problém.

Druhý okruh, se kterým se potýkáme a se kterým souvisí tento sněmovní tisk, je, jakým způsobem je těch 686 miliard korun vlastně redistribuováno v rámci všech dávek. Uznávám, že významnou část tvoří důchody, a i to navýšení těch mandatorních výdajů tvoří důchody. Ale skutečně je to velké téma a my jsme vás opakovaně žádali, abyste se nad tou redistribucí, to znamená nad tím využíváním a alokací těch sociálních dávek, zamysleli.

Nic do Poslanecké sněmovny, mimo toho přídavku na bydlení, doposud nedošlo, a z tohoto důvodu si myslím, že je elementárním právem buď každého poslance, nebo nějakého poslaneckého klubu, pokud z Ministerstva práce skutečně nic nepřichází - vy jste dokonce neudělali nic ani s těmi patnácti opatřeními na vyloučené lokality -, tak je právem sem ty návrhy předkládat.

A opakuji, já nechci být obhájcem tohoto sněmovního tisku, ale myslím si, že tak jak jsem si těch sedm opatření nastudoval, že stojí za to, aby dostal šanci, aby prošel prostřednictvím našeho hlasování do dalšího čtení, protože na ani jednom tom opatření, které tam zmiňujete, nevidím nic, čím by se tato Sněmovna, případně příslušné výbory neměly zabývat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak neuvěřitelně přesně jste ukončil projev. Přesně, když naskočilo 19.00 hodin, tak to je obdivuhodné. Takže já tím pádem, snad ani nemusím ukončovat, přerušovat vaše vystoupení, takže já přerušuji dnešní schůzi a uvidíme se zítra v devět hodin, budeme pokračovat. Přeji krásný večer.

 

(Jednání skončilo v 19.00 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.