Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

Sloučená rozprava k bodům 24 a 25
/sněmovní tisky 645 a 506/

Bod 24 je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 645, prvé čtení podle § 90 odst. 2. A dále je zde bod návrh poslanců Lukáše Bartoně, Lenky Kozlové, Martina Baxy, Františka Váchy, Jiřího Miholy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 506 - prvé čtení. (Trvalý hluk v jednací síni.)

Těmito sněmovními tisky jsme se opětovně zabývali 18. prosince 2019 na 39. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme přerušili sloučenou obecnou rozpravu. Připomínám, že bylo vzneseno veto dvou poslaneckých klubů, SPD a KSČM, proti projednávání podle § 90 odst. 2 u sněmovního tisku 645.

Poprosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali ministr školství Robert Plaga a pan poslanec Lukáš Bartoň. Připomínám, že zpravodaji pro první čtení jsou poslanec Lukáš Bartoň, sněmovní tisk 645, a poslanec Ivo Pojezný, sněmovní tisk 506.

Nyní budeme tedy pokračovat v přerušené sloučené obecné rozpravě. Mám zde poznámku, že jednání bylo přerušeno při vystoupení pana poslance Iva Pojezného. Ptám se tedy, zda má zájem o pokračování. (Ano.) Pan poslanec má zájem pokračovat ve svém vystoupení. Prosím, máte slovo. Všechny ostatní zúčastněné prosím o klid v sále. Máte-li něco k diskusi, prosím, přesuňte svoji debatu do předsálí. Děkuji. Zvláště u stolku zpravodajů a před stolkem řečníka prosím o klid. Děkuji.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Dovolte, abych pokračoval v té řeči, která bohužel byla přerušena. Chci říct tedy, že ne vše, co se přerušuje, je příjemné, zvláště když jste v polovině projevu, ale když to bylo přerušeno vánočními svátky, tak to není až tak zlé.

Já jsem hovořil o odborném názoru velmi fundovaného člověka, který učí matematiku a anglický jazyk, člověka, který je deset let spolupracovníkem při vytváření hodnocení a validaci didaktických testů, certifikovaný hodnotitel ústní zkoušky z anglického jazyka, člověka, který dělal předsedu mnoha maturitních komisí a v současné době je i maturitním komisařem. Velmi zkráceně řeknu, hovořil nejen o matematice, ale také českém jazyce a cizím jazyce. On sám se staví proti změně hodnocení ať už z těch důvodů, že současné testy jsou mezinárodně porovnatelné, odpovídají mezinárodním standardům. Jednoznačně řekl, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se aktuálně snaží o to, aby se písemné práce a ústní zkoušky vrátily do profilové části, což naprosto postrádá logiku ucelenosti všech tří dílčích zkoušek, a to se potom v následujícím projevu budu snažit také prokázat.

Ta poslední část, o které jsem mluvil, byla o matematice. On sám hovoří o tom, že maturitní zkouška z matematiky není až tak problematická, de facto šikovný deváťák potom, co zvládne matematiku, by na těch 33 %, čili na čtyřku, bez problému zvládl maturitní zkoušku. A řekl jsem v neposlední řadě, že dostatek hodin na matematiku tak, aby tato matematika zůstala povinná i nadále. Studenti nebo žáci proberou tedy vše, co obsahuje katalog požadavků. Je tedy pouze na nich samotných, jak k matematice přistupují a zda se matematiku učí, nebo ne. Žel, mnozí mají pocit, že se do matematiky dá naučit podobně jako do dějepisu či jiných předmětů, tedy tak, že si něco přečtou nebo že se podívají a potom klidně tuto látku nějakým způsobem v uvozovkách okecají. Že se mohou učit jen tím, že se na příklady vypočítané dívají. Ale každý, kdo matematiku studoval, každý, kdo ji učil, ví moc dobře, že tak to není, že se musí vysedět. To znamená tak, že si osvojené učivo - že si k tomu sedne a propočítává si sám různé příklady na základě toho, co se naučil. Myslím, že o tom hovořil také pan kolega Zahradník. Je to tedy tak - máme tady hudebně vzdělané kolegy - je to tedy tak jako například na hudební nástroj. Není možné jenom hudbu poslouchat, dívat se, jak se na něj hraje, ale musíte si k tomu nástroji sednout, vzít do ruky a denně cvičit, abyste něčeho dosáhli. V tom je ta matematika trošku specifičtější oproti jiným předmětům.

Pokud by se ovšem něco mohlo měnit, a souhlasím s paní kolegyní Valachovou, ať se změní třeba nařízení vlády o stanovení oborů, které budou povinnou maturitu z matematiky mít. Ale rozhodně není rozumné vylévat vaničku i s dítětem, což současný návrh Ministerstva školství dělá. A ještě navíc pod touto rouškou chce změnit i český jazyk a literaturu a cizí jazyk. Ostatně tak jak někteří žáci a studenti nechtějí maturovat z matematiky, tak najdeme studenty, kteří mají problémy s českým jazykem a samozřejmě i s cizím jazykem. Bude to znamenat do budoucna, že budeme zvažovat, zda maturovat z českého jazyka nebo z cizího jazyka? Já doufám, že ne. Podle mne by každý úspěšný maturant měl mít své vysvědčení postavené pevně na trojnožce český jazyk - matematika - cizí jazyk v minimální státem stanovené úrovni.

Současní gymnazisté a lyceisté ekonomického lycea, pedagogického lycea, zdravotnického či technického lycea, kteří jsou dnes ve třetím ročníku a za necelý rok, myslím, že to bude koncem tohoto roku, budou podávat přihlášky k maturitě, teď žijí ve velké nejistotě, přestože se na celou tuto skutečnost, že budou maturovat z tohoto trojlístku, chystají podobně jako druhé a první ročníky. O všem se má rozhodnout tady v Poslanecké sněmovně, a třeba, což bych si rozhodně nepřál, se jim kompletně mají změnit pravidla, z čeho mají maturovat i jakým způsobem. Těsně před zkouškou něco takového není fér.

Já jsem dostal na své vystoupení, té první části, v loňském roce několik reakcí v mailu. Většina těch reakcí byla od studentů, kteří byli proti tomu, aby se povinně maturovalo z matematiky. Jeden z těch studentů se držel asi hesla, že drzé čelo je lepší než poplužní dvůr. Chtěl ode mě pouze smysluplnou odpověď, tedy tu, kterou chtěl sám slyšet. Ti ostatní, těm musím vzkázat, že buď mně psali tento mail někde na rande jedním prstem, ale chci jednoznačně říci, že budou mít nejen problémy s matematikou, ale také s českým jazykem. V cizím jazyce mně nikdo nenapsal.

Nicméně jsem dostal taky dopis od další velmi fundované osoby, od členky asociace metodiků cizích jazyků AMATE, expertních týmů CERMAT i Národního ústavu pro vzdělávání, učitelky angličtiny na gymnáziu, která se dlouhodobě zabývá problematikou státní maturitní zkoušky z cizích jazyků. Vy jste dostali nakonec ten mail možná také. Nevím, jestli ve stejné podobě, ale určitě tam byla reakce právě AMATE k maturitní zkoušce z cizího jazyka. Nejen že mně poděkovala za vystoupení, ale píše:

Většina diskutujících se zabývala pouze otázkou zrušení či nezrušení povinné maturity z matematiky. Váš příspěvek jako jediný upozorňuje na závažná rizika spojená s redukcí státní maturitní zkoušky z cizích jazyků pouze na didaktický test. Státní maturita v současné době testuje u cizích jazyků komplexně jak dovednost porozumět psanému a mluvenému textu, tak i dovednost v cizím jazyce psát a mluvit. Novela zákona toto komplexní testování nesystémově rozbíjí, ponechává v rukou státu pouze didaktický test, který formou zaškrtávání správných odpovědí dokáže testovat jen pasivní porozumění. Hodnocení schopnosti aktivní aplikace jazyka, tedy mluvení i psaní, by bylo přesunuto stoprocentně do kompetence škol. Od učitelů cizích jazyků se tedy očekává, že sami připraví písemnou i ústní zkoušku na požadované úrovni, sami si ji definují a sami si definující hodnoticí kritéria pro tyto zkoušky a sami rozhodnou o tom, jaké budou požadavky na jejich splnění.

Tato novela nejen neumožňuje určit v rámci státní maturity dosaženou úroveň řečových dovedností v cizím jazyce, navíc přesouvá ústní a písemnou zkoušku z cizích jazyků zcela do kompetence škol v době, kdy nejsou vytvořeny dostatečné podmínky k tomu, aby k takové nesystémové změně mohlo dojít.

Novela školského zákona má totiž přesunout odpovědnost za komunikační část maturity z cizích jazyků do škol v době, kdy - za prvé - více než třetina, přesně 34,6 %, učitelů cizích jazyků na středních školách, kteří budou maturitu připravovat a realizovat, vyučuje jazyk bez příslušné aprobace, tedy bez garantované odborné způsobilosti. O tomto nakonec hovoří výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2018-2019 a bohužel vývoj aprobovanosti má podle zpráv České školní inspekce klesající tendenci. Za druhé, učitelé nejsou na tuto změnu, která by měla nastat již od příštího školního roku, vůbec připravováni. Za další, na většině středních škol s maturitními obory se před zavedením státní maturity z cizího jazyka nematurovalo, ani aprobovaní učitelé cizích jazyků nemají zkušenosti s přípravou maturitní zkoušky. Za poslední, nepřipravuje se žádná podpora učitelů.

Státní maturitní zkouška z cizího jazyka v současné podobě vyhovuje učitelům i žákům, budoucím zaměstnavatelům dává informaci o minimální dosažené úrovni cizího jazyka. Všechny části zkoušky jsou odborně připravovány a dodržují požadovanou úroveň. Stížnosti na nepřesnosti, nejasnosti, či dokonce chyby v jednotlivých částech zkoušky se v případě maturity z cizího jazyka po celou dobu neobjevily.

V příloze nám paní učitelka uvádí stanovisko AMATE, asociace metodiků cizích jazyků, hlavní důvody, proč považujeme zachování státní maturitní zkoušky ve stávající podobě za zcela zásadní. Vy jste dostali dvě přílohy. Dostal to každý, takže si myslím, že ten, kdo chtěl se s tímto seznámit, se taky seznámil.

Na závěr mi dovolte velmi krátce, jelikož jsem z oblasti, kde učitel národů Jan Amos Komenský byl před takřka čtyřmi sty lety ordinován za kněze, v Žeravicích, v krásném městečku na Kyjovsku, tak věřím, že naše rozhodnutí nakonec nebude takové, aby snížilo a snižovalo úroveň vzdělání našeho národa. Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám a nyní budeme pokračovat tady v rozpravě. Na řadě je písemně přihlášená paní poslankyně Majerová. - Já se omlouvám. Hluboce se omlouvám. Faktická poznámka, pan poslanec Rais má přednost. Nemusíme to udělat... ne, faktická poznámka. Prosím. Ještě nezačala paní poslankyně. My se omlouváme oba, já jsem si nevšiml, že to tam naskočilo.

 

Poslanec Karel Rais: Tak jsme se navzájem všichni všem omluvili. Já jsem v podstatě chtěl říct, že vlastně toto už je třetí jednání, kdy víceméně se tady dávají na jednu hromadu argumenty pro maturitu z matematiky, na druhou stranu argumenty proti matematice. Domnívám se, že to je přesně, že bychom tyto diskuse měli přesunout na školský výbor a tam se domluvit a poté zkrátit projednávání tady tohoto návrhu o třicet dní. To by mělo časově vyjít, abychom to stihli, protože jsme taky v jakémsi časovém presu.

Čili víceméně apel směrem ke kolegům, abychom řadu těch jednání přenesli na školský výbor a zkrátili následně na třicet dní projednávání tohoto tisku. (Hlas z pléna: Vládního tisku.) Tohoto. Ano, hovořím o vládním tisku, protože jinak je tady návrh na zamítnutí, co se týká toho pirátského návrhu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám a nyní tedy paní poslankyně. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Děkuji za slovo. Hezké dobré odpoledne, vážené dámy a pánové, já bych chtěla říct vzhledem k tomu, že je to sloučená rozprava, ke dvěma bodům.

K tomu prvnímu se vyjádřím velice stručně. Trikolóra podporuje, a proto ani nezamítla návrh toho zákona, podporuje to administrativní zjednodušení státních maturit. S tím problém nemáme, nicméně tak jak jsme již dnes v dopoledních hodinách uvedli na naší tiskové konferenci, a je to i součástí našeho programu, všeobecné vzdělání a všeobecná úroveň vzdělání ve vyspělých zemích je naprosto všude podmíněna i maturitou z matematiky. Myslíme si, že maturita jako taková by dokonce neměla mít pouze dva povinné předměty, že v rámci nějaké úrovně dovršené maturitní zkouškou by maturita měla obsahovat tři povinné předměty, a to je čeština, matematika a cizí jazyk.

A teď se vrátím jenom k té maturitě z matematiky jako takové. Ozývají se různé názory a hlasy, že na to společnost nějakým způsobem není připravena, učitelé na to nejsou připraveni. Já jediné, co vnímám, je tu nervozitu dětí. Nicméně v současné legislativě ten zákon takový, jaký je, s tou maturitou z matematiky počítal. Takže pokud by maturita z matematiky byla zachována, tak se vlastně absolutně nic nezmění. My v Trikolóře bráníme maturitu z matematiky z důvodů, které jsem již uvedla, protože to nejen prospívá úrovni vzdělání, ale je to také ve prospěch českého hospodářství a průmyslu.

A ještě pár zmínek k těm průzkumům. Já jsem si všimla právě v rámci té veřejné debaty o tom, na co bychom se měli soustředit a proč to někteří chtějí posouvat, že ti učitelé nejsou dostatečně kompetentní, s čímž nemohu absolutně, absolutně souhlasit, protože my tu matematiku od základní školy ty děti vyučujeme. Matematika je od nějaké třetí třídy v každodenním programu a časová dotace na tento předmět je pět hodin týdně. Je to až do deváté třídy, na střední škole totéž. Přece těm dětem po tolika letech neřekneme, že to bylo jenom tak. Já si myslím, že když je na něco věnována i taková časová dotace, nemluvě o obsahu financí, které to přináší, tak by závěrečná maturitní zkouška z matematiky být měla. A je to správně nastavené a nepřejeme si to měnit.

Další paradox, na který bych velice ráda upozornila, a budu teď citovat, abych ta čísla nějakým způsobem neřekla úplně špatně. Pan ministr školství Robert Plaga tady před Vánoci poskytl nepřesnou informaci při projednávání novely školského zákona ohledně maturit. Řekl jste, že neúspěšnost u maturit z matematiky činila 24 %. Ale já jsem si vytáhla ty oficiální statistiky Cermatu a podle těch statistik činila čistá neúspěšnost prvomaturantů z matematiky v jarním termínu roku 2019 pouze 15,5 % a po opravném termínu na podzim 2019 to bylo 11,7 %, přičemž víme, že žáci mají k dispozici ještě třetí termín, tudíž ten výsledný podíl je potom výrazně nižší.

A jen pro srovnání z těch obav z matematiky - čistá neúspěšnost prvomaturantů z českého jazyka a literatury činila v jarním termínu roku 2019 16,2 %, což je o 0,7 % více neúspěšných maturantů z českého jazyka, než bylo před chvílí mnou zmiňovaných maturantů z matematiky. A z anglického jazyka a z německého jazyka dohromady to bylo nějakých 33,6 %. Takže pokud to hodnotíme z hlediska neúspěšnosti, tak matematika na tom není zdaleka nejhůř. Ba naopak, zdaleka nejhůř jsou na tom cizí jazyky, poté čeština a matematika je na tom chvostu jako takovém.

Uvědomuji si, že v rámci nějakého politického lobby a získávání mladých prvovoličů je velice sympatické a možná přínosné jít na ruku s tím, že povinná maturita z matematiky nebude, protože to pro mnohé je z hlediska nervozity nepříjemná zkouška. Ale právě proto se jí říká maturita. A právě proto by ji neměl mít každý.

Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další do rozpravy je přihlášena paní poslankyně Valachová.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi už jenom krátkou poznámku. Chtěla bych upozornit na Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2019-2023, což je sněmovní tisk 563, který nám byl jako poslancům doručen 2. srpna 2019. Na straně 55 se v případě změny modelu maturitní zkoušky dozvíte toto: "V současné době probíhají mezi MŠMT, asociacemi středních škol, sociálními partnery a zřizovateli diskuze nad dalšími změnami v systému státních maturitních zkoušek. V krátkodobém horizontu do roku 2020 chce MŠMT prosadit v oblasti maturitní zkoušky následující změny:" - vypíchnu jednu, která je podstatná pro naši rozpravu. "Legislativní ukotvení ročního odkladu účinnosti tří povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky - český jazyk, cizí jazyk, matematika - tj. až od školního roku 2021/2022, ve většině oborů vzdělání. Smyslem je realizovat tuto změnu pro všechny obory vzdělání od zkušebního období, tedy gymnázia a lycea už nebudou o rok předsunuta."

Tolik dlouhodobý záměr, který schválila naše skvělá vláda hnutí ANO a sociální demokracie. A je škoda, že tady tomu úplně ten vládní návrh, který projednáváme, neodpovídá. Dovolila bych si pro průchodnost prvním čtením a následnými čteními doporučit, abychom se co nejblíže přiblížili této vůli vlády. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Do rozpravy je dále přihlášen pan poslanec Gazdík. V tuto chvíli není přítomen v sále. Tak pan poslanec Zahradník.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, považuji za svou povinnost přihlásit se do rozpravy k tomuto návrhu zákona, nebo k těmto oběma zákonům, zejména proto, že hlavním tématem debaty je vlastně návrh na zásadní odložení, nebo vlastně zrušení povinné maturity z matematiky.

Musím říci, že jsem zásadně proti tomu, aby ke zrušení povinné maturitní zkoušky došlo. Matematika je jeden ze základních formativních předmětů dnešní vzdělávací soustavy, tak jako tomu bylo v dřívějších staletích v případě latiny, kdy latina formovala logické uvažování, tak postupně přebírala její roli matematika. Matematika byla ta, která učila studenty středních škol logicky myslet, řešit problémy, umět se vyznat v tom, zdali je problém vyřešen, čili nic, nebo zdali závěry, které student získal, jsou reálné. Matematika toto studenty učí. A její zrušení podle mého názoru není správné.

Probíhá tady poměrně značná mediální debata k tomu na různých stránkách - internetových, facebookových, twitterových. A i v novinách pak probíhá debata, různí lidé se vyjadřují. Někdy jsou používány takové obrázky, které vůbec s maturitou nemají nic společného, na těch tabulích, před kterými stojí obvykle nějaká pěkná studentka, jsou zmatené vzorce spíše z nějakého jakoby - asi se autor domnívá - integrálního počtu, ale s maturitou nic společného nemají.

Myslím si, že by bylo dobře, kdybychom neudělali žádný definitivní verdikt. Bylo by dobře, kdybychom propustili tento zákon do druhého čtení. Je nezbytné, aby maturanti... nebo studenti, které čeká maturita v příštím roce, věděli, co je čeká. Mohu sám doložit ze stálého kontaktu se studenty, že je mezi nimi poměrně velká nervozita. Bylo by dobře, aby věděli, jak tomu v roce 2021 bude. A proto je tedy nutné tento zákon projednat.

Zrušit maturitu z matematiky je špatný krok. A mně to připomíná jedno naše rozhodnutí, které se týká jiného zákona, ale také z kadlubu školského. Je to zákon, který má u nás myslím, ano, číslo 26 na programu. Je to novela zákona o pedagogických pracovnících, která by zpátky vrátila možnost učitelům, kteří nemají pedagogické vzdělání, ale mají vzdělání odborné, učit na základních a středních školách. V minulém volebním období tady probíhala poměrně bohatá diskuse, kdy jsme se snažili odvrátit naše kolegy od toho, aby zakázali učitelům, kteří mají například inženýrský titul, ale nemají pedagogické zkoušky, na školách učit. Varovali jsme před tím, že to přinese prohloubení problému s nedostatkem učitelů. Nestalo se tak. Tehdejší koalice ten zákon prohlasovala a dneska sklízí ovoce svého neblahého rozhodnutí. Je nedostatek učitelů. Ředitelé škol musejí obcházet různým způsobem tento zákon, aby mohli nakonec tedy aspoň někoho přijmout. Pak se třeba ukáže, že ten někdo bez toho pedagogického vzdělání je možná lepším učitelem než třeba některý skutečně vzdělaný učitel, který má ten papír k dispozici.

Dneska o tom mluvila v obsáhlém rozhovoru na jedné rádiové stanici paní bývalá ministryně Valachová. Velmi odmítala tuto dnešní novelu. Přimlouvala se za to, ať setrváme u zákazu učit těm, kteří nemají pedagogické vzdělání. Uváděla příklady těch nejvíce odrazujících profesí, které mohou přijít učit na školu a páchat tam různé nepravosti. Mezi nimi uváděla třeba zahradníka. Já myslím, že to nemyslela tak nějak adresně. Ale třeba některý zahradník by mohl na nějaké zahradnické škole učit.

Vidíme, vracíme se k tomu a tu chybu, kterou jsme udělali v minulém období, se snažíme teď napravovat. Má to poměrně nějaký politický kontext a já bych chtěl varovat před tím, abychom si nezavřeli cestu, nezrušili maturitu z matematiky na středních školách a pak se k tomu nevraceli za nějaký rok, protože bychom zjistili, že to přináší pokles vzdělanosti, významnou újmu naší středoškolské vzdělávací soustavě. Ale tady vás musím upozornit, že už to tak snadné nebude. Jakmile tu matematiku u maturity zrušíme, tak prostě už ta silná lobby těch pohodlných mladých lidí, kteří se nechtějí trápit svízelným učením se matematice, bude tak silná, že už nikdy ten návrat ke zdravému rozumu a k tomu, aby součástí maturity aspoň na gymnáziích a na středních školách byla matematika, prostě nedovolí.

Takže já podpořím, abychom to poslali do druhého čtení. Budu sledovat, jak se s tím vypořádá výbor. Doufám, že tam dojde k nějakému kompromisu, který bude znamenat jenom dílčí odložení, vyřešení aktuální situace, a pak se k tomu možná naši nástupci v dalším volebním období vrátí a nějak definitivně otázku maturity z matematiky vyřeší.

Takže rozum do hrsti. Nerušme něco, co tady funguje už mnoho desítek let, staletí. Matematika byla součástí maturity už ve století devatenáctém. Takže nerušme to, ať si matematika uchová svoji významnost, která jí nepopiratelně patří.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a jsou zde dvě faktické poznámky. Nejprve paní poslankyně Valachová, připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte dvě minuty.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já jenom v rámci předchozího vystoupení mého ctihodného kolegy. Rozhodně budu reagovat, ale potom v té debatě v rámci zákona o pedagogických pracovnících - jenom to avizuji, že to samozřejmě neponechám bez reakce, ale teď nebudu zdržovat. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak to byla rychlá faktická. Pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jen velmi stručně v reakci na kolegu Zahradníka. Maturitu z matematiky nikdo neruší, pouze zachovává stávající stav, kdy si žáci mohou vybrat mezi matematikou a cizím jazykem. Je to stejné, co platí dnes, a tak prosím, abychom skutečně nenaznačovali, že tady chce někdo něco zrušit. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní do rozpravy pan poslanec Juříček.

 

Poslanec Pavel Juříček: Dámy a pánové, vážená sněmovno, já už jsem svůj názor řekl posledně, jak jsme se o tom bavili, nicméně teď bych vás chtěl nasměrovat na jednu věc, kterou jsem slyšel v Hyde Parku Civilizace, když jsem se díval na svůj oblíbený pořad s Danielem Stachem, který tam měl hosta, který se jmenuje Simon Peter Worden, bývalý generální ředitel NASA, a společně s dnes už zemřelým Stephenem Hawkingem vymysleli, ještě než Stephen Hawking zemřel v březnu roku 2018, vymysleli program sluneční clony poháněné tisíci lasery, kde ta sluneční clona poletí k naší nejbližší hvězdě Proximě Centauri. A když se Daniel Stach ptal Petera Simona Wordena, co bychom mohli říct případným civilizacím, které bychom potkali na cestě, tak Simon Worden odpověděl: "Určitě bychom měli říct, a je to symbol a základ celé naší civilizace, že umíme matematiku."

Myslím si, že to je jasná ukázka toho, že bychom měli mít veliký respekt a pokoru před těmi nejchytřejšími lidmi, kteří bezpochyby nás doprovázejí na tomto světě, a měli bychom ctít jejich poselství. A myslím si, že je naprosto logické, že povinná matematika, resp. povinná maturita z matematiky je logické vyústění toho, co bychom měli dělat, zvlášť když Česká republika hovoří, že chceme být Country for the Future.

Já jako vývojář a jako podnikatel bych si vůbec neuměl představit, že bych mohl pracovat bez matematiky. A já jsem malinký člověk proti těm velkým géniům, kteří nám toto poselství dali. Myslím si, že byste se všichni nad tím měli zamyslet. A myslím si, že je to naprosto zřejmé, co jsem tímto chtěl říct. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Petr Gazdík je přihlášen do rozpravy.

 

Poslanec Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. To, že je ten sál poloprázdný u tohoto tématu, je velmi s podivem, protože si dovoluji tvrdit, že se potkáváme nad jedním z nejzásadnějších zákonů, které tato Sněmovna patrně bude v tomto volebním období prosazovat nebo schvalovat. Budoucnost školství v České republice je to zásadní, co určí, jak to bude v České republice vypadat v tom dlouhodobějším horizontu. Jak to bude vypadat za dvacet let. Jestli se staneme jenom montovnou nebo područím asijských ekonomik a nějakým skanzenem pro jejich turisty, nebo budeme skutečně dál zemí, která má kvalitní pracovní sílu, může se chlubit vzdělanými lidmi a umí své vzdělání patřičně využít v ekonomice.

Ministerstvo zveřejnilo plán strategie školství do roku 2030. A součástí plánu jsou velmi ambiciózní cíle. Změna kurikula, protože řekněme si otevřeně, dnes nediskutujeme jenom o povinné maturitě z matematiky, ale diskutujeme o tom, jestli naše školství pořád bude školství 19. století, nebo se posuneme do století 21. A my tady trochu v povinné maturitě z matematiky doháníme obrovský rest. My jsme jako politici, jako pedagogové trošku selhali, protože v posledních deseti letech neumíme definovat, jak má vypadat povinná maturita, ta státní maturita. Nejde jenom o matematiku. Maturita se neustále mění: jednou tam slohovka je, jednou tam není. Jednou tam maturita z matematiky je, jednou tam není. Jednou to opravuje Cermat, jednou ve škole, jednou je cizí jazyk takový, podruhé je makový. To jsou věci, které by tak být neměly. A já bych si strašně přál, abychom dnes neřešili jenom povinnou maturitu z matematiky, ale abychom si dali mnohem větší a mnohem ambicióznější cíl: změnit státní maturitu tak, aby vyhovovala školství a aby ukazovala, jak má vypadat školství v 21. století.

Chtěl bych pana ministra školství vyzvat, aby v tuto chvíli se ta situace, která se opakuje posledních deset let, neopakovala. Aby svolal kulatý stůl všech politických stran zastoupených v této Sněmovně a aby politické strany uzavřely společně dohodu, jak bude vypadat povinná státní maturita v příštích deseti letech. Ti studenti, učitelé, odborná veřejnost i rodiče si prostě nezaslouží, aby se ta věc měnila podle toho, jestli je tu u vlády Petr, nebo Pavel, jestli tady vládne taková, nebo maková strana. Naše školství si už zaslouží to, aby bylo stabilní, abychom věděli, co po dětech chceme a jak to má vypadat. Od toho se bude také odvíjet postoj Starostů a nezávislých k tomu, jak naložíme s těmi dvěma zákony. Ale chci připomenout, že už dnes to není jenom o maturitě z matematiky, je to o tom, jestli státní maturita bude odpovídat 21. století, nebo se bude každé dva roky měnit a budeme pořád ve století devatenáctém.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Nejdříve pan poslanec Václav Klaus, poté pan ministr školství.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já faktickou poznámku využiji k reakci na předřečníka, pana poslance Gazdíka, protože přesně o to jde. Jde o to zajistit ve školách stabilní a jednoduché prostředí. Skutečně to nejjednodušší, co my se domníváme, je, že maturita má být z češtiny, cizího jazyka a matematiky ve státní formě co nejjednodušší, aby si stát ověřil tu laťku, a zbytek té složité agendy - ústní, slohy apod. nechat na školách.

Proto opakuji, že my podporujeme tento zákon, ty části zjednodušující. Lišíme se v přístupu k matematice. A upozorňuji, kvůli tomu vlastně vystupuji teď, ještě na jednu věc, že zatímco ti poslanci se tady léta a léta, nebo už je to 10 let, 15 let, neustále dohadují, pak je vždycky před volbami, tak to odsouvají a ruší, tak nám plíživě klesá úroveň té maturity, protože upřímně, ta čísla se nedají jinak číst. Ti maturanti roku 2019 nemohli být o 7 % nebo o kolik lepší, protože moje děti už odmaturovaly předtím, tak teď se to fakt zlepšilo, to je přece nesmysl. Čili každý slušný středoškolský pedagog matematiky vám řekne, že ta maturita začíná připomínat Bělouna z té matematiky. A my ještě děláme pokusy, jak ještě ty děti z toho odebrat, abychom případně získali voličský prvohlas.

To je politika, která není ve prospěch vzdělanosti, není ve prospěch hospodářství, není ve prospěch ničeho. Takže vás prosím, podpořte ten náš pozměňovák a schvalme jinak ten zbytek toho zákona vytvořený Ministerstvem školství.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan ministr.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Dámy a pánové, tři rychlé reakce. Pokud tady zaznělo, že jsem použil nepřesné číslo 24 %, tak pokud já jsem se díval na stenozáznam, tak to bylo ve chvíli, kdy jsem citoval paní poslankyni, tehdy nastupující ministryni Valachovou ohledně neúspěšnosti v tom daném roce. To znamená, nebylo to číslo aktuální, ale číslo z citace.

Co se týká toho, co tady teď padlo, prodloužení doby, resp. zlepšení výsledků o 7 %, tak je ve vazbě na prodloužení doby, která tam byla dána v tom posledním roce. To znamená, tam to zlepšení nejde, že by se zlehčily příklady, ale že se prodloužila doba. Bylo to u specifických vzdělávacích potřeb a u případů, kdy to bylo jakoby doloženo.

Co se týká toho, co říkal pan poslanec Juříček, tak velmi jednoduše. Já se ztotožním a ztotožníme se asi všichni bez ohledu na to, jestli podporujeme povinnou maturitu z matematiky, anebo tu volbu mezi maturitou z matematiky a cizím jazykem, na tom, že tím cílem - to, co padlo v Hyde Parku, že to, co civilizace je, že umíme matematiku, tak musí být tím společným. Já jenom tvrdím, že povinnou maturitou z matematiky nedocílíme toho, aby studenti a děti uměli matematiku. Ten systém je hlubší a papír to nevyřeší. Chceme všichni, aby uměli matematiku. Změna financování regionálního školství, která teď úspěšně startuje, umožňuje dělení hodin, ale ano, ty problémy jsou nastřádány během 15-20 let a souvisí i s tím, že je nedostatek učitelů matematiky a fyziky. A já jsem nikdy neřekl, že učitelé učí nekvalitně matematiku. Já jsem mluvil o nedostatku učitelů. To znamená tam, kde je nekvalifikovaný učitel, i ten může učit dobře, ale podmínky k tomu má rozhodně horší než někdo, kdo to vystudoval.

To je v reakci na to, co tady padlo, a myslím, že jsme ve shodě, i když se lišíme v tom, jestli má být povinná maturita z matematiky, nebo ne. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Omlouvám se, že jsem vám tam zmáčkl čas. Poslanec se hlásí k faktické poznámce. Vy jste samozřejmě mohl vystoupit s přednostním právem neomezeně, ale vešel jste se, pane ministře. Do rozpravy pan poslanec Vondrák.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já jsem tady minule, když jsme se o tomto zákonu bavili, vystoupil proti odkladu na deset let, protože odklad na deset let je de facto zrušení. Takže to si myslím, že je pro mě a pro celou řadu mých kolegů zcela nepřijatelné.

Chtěl bych říct, že jsme na školské komisi Asociace krajů ČR toto téma projednávali a drtivá většina všech zástupců - drtivá většina všech zástupců - byla proti tomuto zákonu, aby byla maturita z matematiky zrušena. Nicméně nejsme samozřejmě demagogové, nejsme militantní v tom, že si neuvědomujeme, že změnit maturitu z matematiky je nezbytně nutné a nějaký čas k tomu bude potřeba. Proto jsme se na minulém setkání školské komise Asociace krajů dohodli na tom, že posunutí o rok, maximálně o dva je něco, co by vytvořilo prostor na to, aby se maturita z matematiky skutečně nestala strašákem, aby to nebyla jenom písemka, aby to mělo prostě nějakou úroveň, která bude schopna posoudit to, zdali ten dotyčný matematiku umí, nebo jí minimálně rozumí.

Chtěl jsem říct také to, a už to tady zaznělo, že matematika je součástí všeobecného vzdělání a maturita z matematiky je maturitou z myšlení. My dnes nemáme náhradu za to, co nabízí matematika. Někdo říká latina. Ano, já si myslím, že to je také něco, co by možná stálo za úvahu, ale domnívám se, že budoucnost skutečně stojí na maturitě z matematiky pro všechny, byť v tom životě ji nebudou úplně využívat, ale prokážou, že jsou schopni myslet.

Jsem také názoru, že musíme co nejrychleji tento problém vyřešit. Stalo se mi přednedávnem, kdy jsem se setkal s některými našimi studenty gymnázia, že mi řekli, když jsem se jich zeptat, jak to bude s maturitou z matematiky, jak se na ni těší, tak řekli - ona už byla zrušena. Tady už, prosím vás, v mediálním světě funguje to, že vlastně maturita z matematiky byla zrušena. Chtěl bych říct, a to platí tady pro pana poslance Ferjenčíka prostřednictvím pana předsedajícího, že současná legislativní úprava hovoří o povinnosti maturity z matematiky od roku 2021/2022 pro lycea, gymnázia, a 2022/2023 pro všechny ostatní. To znamená, to je současný stav. A myslím si, že bychom to měli respektovat a měli bychom tento problém skutečně rychle uzavřít. Dle mého názoru kompromisy tady jsou, ale nevidím kompromis v tom, že maturitu z matematiky zrušíme. Vidím kompromis v tom, že najdeme cestu, jak udělat maturitu z matematiky takovou, aby byla schopna ohodnotit schopnosti našich studentů a absolventů středních škol. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Několik faktických poznámek. Nejprve paní poslankyně Valachová, potom pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já bych chtěla podpořit to, co tady zaznělo, včetně toho, že znovu odkazuji na dlouhodobý záměr vzdělávací soustavy, což je závazný dokument a dokument, který projednáváme paradoxně paralelně, ale také bych chtěla říct, že právě možný odklad o dva roky je něco, na čem se dokážou shodnout všechny ředitelské asociace, učitelské spolky i školské odbory, to znamená ti aktéři, kteří jsou právě v dlouhodobém záměru zmíněni, a myslím si, že by bylo záhodno, abychom na tom v rámci druhého a třetího čtení pamatovali.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík, poté pan poslanec Klaus. (Posl. Ferjenčík se odhlásil.) Stáhl - ano, vidím, takže pan poslanec Klaus.

 

Poslanec Václav Klaus: Já zareaguji na pana předřečníka, pana poslance Vondráka, vaším prostřednictvím. Ta debata není příliš zpolitizovaná a to je dobře, ale když tady hovoříme o tom, že návrh odsunout to o deset let je de facto zrušením, tak zcela upřímně vám říkám, že návrh odsunout to o dva roky je v bledě modrém to samé. Prostě buď se k tomu postavíme čelem, řekneme si, že to je ve prospěch českého školství, ve prospěch vzdělanosti, necháme to, jak to v tom zákoně je, anebo honíme nějaké politické body, něco přendáváme, posouváme to za volby a to cesta k ničemu není. A když se tady hovoří o tom, aby nebyla matematika strašákem, tak čísla ukazují, že daleko větší neúspěšnost je u němčiny. Takže zrovna tak může vstát poslanec nebo ministr - zrušit maturitní zkoušku z němčiny, protože mladí lidé se toho bojí a der, die, das je hrozně složité a nemůžou z toho odmaturovat. Horší výsledky byly loni i z češtiny, takže za chvíli vstát, že je to stejně jedno, protože žijeme v EU a čeština není důležitá, zrušme češtinu u maturity. A takhle můžeme pokračovat donekonečna.

Čili já bych bránil tomu odkládání, protože to je politická taková jakoby vychytralost, nebo zbabělost, nebo nekoncepčnost, ale není to prostě principiální řešení. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Vondráka. Poté paní poslankyně Valachová.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Už jen stručně. V současné době se hovoří o tom, že gymnázia a lycea 2021/2022, ostatní školy 2022/2023. (Námitky ze sálu.) Ještě posunuto? Aha pardon 2020/2021 a 2021/2022, omlouvám se. Takže jde o to, jestli se ztotožníme s tím, že gymnázia a lycea budou maturovat ve stejný ročník jako ostatní školy, to znamená ten rok posunutí. Ale to posunutí není politický kalkul, tady jde skutečně o to, aby se odpovídajícím způsobem nachystala maturita z matematiky. To znamená, proto ten čas navíc, abychom se mohli shodnout na tom, jak by tato maturita z matematiky měla vypadat. Protože mně také připadá nevhodné, aby maturant, který nenapíše maturitní zkoušku z matematiky tak, že mu chybí jeden jediný bod, neuspěl u maturity. To mi připadá příliš hraniční na to, abychom mohli říct, že tento člověk matematiku neumí. Takže proto tento čas navíc. To znamená, buďto to ztotožníme na všechny školy a dáme tomu maximálně ještě jeden rok, takže to není žádný politický kalkul, není to zbabělost, není to nic jiného. Je to to, na čem jsme se shodli v celé školské komisi Asociace krajů. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní poslankyně Valachová, faktická poznámka.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Musím poctivě přisvědčit Václavu Klausovi mladšímu, že s těmi odklady má samozřejmě pravdu. Koneckonců i ten dnešní bod projednávání, kdy projednáváme odklad odkladu, který jsme schválili, nebo přijali před několika lety, to potvrzuje. Nicméně to rozhodně není z mé strany vychytralost, to, co jsem navrhla, nebo podpořila kolegu Vondráka. Spíš je to snaha, abychom dali jasně najevo školám i studentům, jak to tedy bude. Protože jestliže pečlivě posloucháte rozpravu, která už tady běží třetí plénum, tak každý poslanecký klub má jiný názor, jak to má vypadat, a v rámci poslaneckého klubu jsou ještě další tři názory. To je samozřejmě to nejhorší, co jsme mohli školám a studentům udělat, a je to nefér. Takže ten můj návrh je spíš vstřícný krok, abychom co nejrychleji s jasným výsledkem a většinou tuto debatu uzavřeli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat, a ještě než udělím slovo řádně přihlášenému Jiřímu Miholovi - děkuji paní kolegyni za dodržení času k faktické poznámce - konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, a to od pana poslance Jana Bauera od 15.30 do 18 hodin.

Nyní tedy řádně přihlášený kolega Jiří Mihola, připraví se Jan Skopeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Hezké odpoledne, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Diskuze je dobrá věc, ale já jsem tady skoro nabyl dojmu - a pozorně poslouchám, nikam neodcházím - jako bychom dnes tu matematiku rušili snad zcela, nebo úplně pohřbívali. Zbývá se jenom skládat na věnec a vymýšlet, co bude místo ní. Takhle na mě působí ta debata.

Já nechci v žádném případě polemizovat s tím, jak je matematika důležitá, že určitě patří k nejdůležitějším, klíčovým, předmětům, jak rozvíjí logiku, to si skoro, myslím, nemusíme tady ujasňovat. Ale přece když ona je v každém ročníku, tak tu logiku rozvíjí dál bez ohledu na to, jestli z ní bude maturitní zkouška, nebo ne. Tady zaznělo, a to se musím trošku ohradit v dobrém k jedné kolegyni, že pomalu jako by v civilizované zemi prostě maturita z matematiky byla, a z toho mi tedy logicky vyplývá, že kde není, tak jako by to ani civilizované nebylo, nebo jako by ten, kdo nematuroval z matematiky, byl nějaký student druhé kategorie. To si opravdu, ale opravdu nemyslím. A myslím si, že takto se nedá argumentovat.

Určitě si myslím, že by přispěly trošku i vysoké školy v tom, že by měly určité požadavky, na co matematika potřeba je, a nejede přes to vlak. Tam se zaměřme na to, aby opravdu nám nechodili studenti, kteří nejsou způsobilí, na nějaký obor, kde jim něco klíčového schází. Ale našel bych vám řadu studentů, kteří by se vás ptali: A co my, kteří jsme prošli těmi šesti hodinami matematiky týdně a nevidíme z toho nijaký zvláštní přínos pro praxi nebo pro život nebo nějaký rozdíl oproti tomu, když mají dnes leckde těch hodin méně?

Takže já bych spíš doporučil, abychom trošku popřemýšleli o tom, jak je důležité pro ta klíčová témata - klíčové nejen školské zákony, ale teď máme školství, takže školské zákony - hledat pro ně konsenzus napříč politickými kluby, protože když to tady vezmeme, tak tady není jednota v tom pohledu, jestli to vnímám dobře, ani ve vládní koalici, která by měla ten vývoj tak nějak logicky určovat, jak to tedy bude, nebo nebude.

Vnímám to, že není ani napříč těmi kluby na to jednotný názor. A z toho mi tedy vyplývá, že to, že jsme tuhle debatu takhle vážně zahájili, a teď jsou tady skutečně téměř filozofické meditace o tom, zda maturita z matematiky povinně, nebo ne, tak vlastně jsme ji rovnou odsunuli. To skutečně není seriózní vůči těm studentům, aby - je rok 2020/2021, má být povinná maturita z matematiky podle toho aktuálního znění školského zákona, a tady je to rozpolcené, kam se člověk podívá. To se prostě vžijte do pozice toho studenta, který má z tohohle vycházet. To jde opravdu velmi těžko.

Teď ještě odhlédnu od toho, že padají samozřejmě ty argumenty pro z různých stran, kde chápu, že když ten člověk, který argumentuje pro, je z techniky nebo k tomu má celoživotně vztah, tak najde logicky spíše ty argumenty pro. Na druhé straně někdo zase cítí, že studenti tu matematiku nemají rádi, tak je lepší říkat ne, nedělejme to vůbec. A varoval bych před tím, jak tady zazněly ty přísliby - tak to udělejme do dvou let. Sami víme, jak ten čas rychle běží, a za dva roky budeme před tím stejným problémem.

Třicet let je tady ta matematika volitelně, celkem se nic neodehrálo, a teď se vždycky spustí ty zběsilé diskuze o tom, jestli učit matematiku klasicky, nebo do toho vpustit ty alternativní metody jako Hejný a další, anebo co s tím. Já jsem, už když jsme se bavili předtím, než se rozhodovalo o tom povinném zavedení matematiky, upozorňoval, ať řešíme napřed obsah předmětu. To teď tady taky padá, jako bavme se o obsahu předmětu, o tom, ať je to více spojeno s praxí a tak. Ale sami víte, že to nejde udělat za měsíc. To nezvládneme během té jedné sáhodlouhé diskuze.

Takže prosím, ať se neztrapňujeme před veřejností, ale i před těmi studenty tím, že za dva roky budeme ve stejných nedbalkách řešit, co tedy s tím. Podle mě skutečně, když ta diskuze tady takhle naplno začala, ministr školství, klíčová osoba, v tom má nějaký názor, je tady něco předložené, je tady poslanecký návrh, tak podle mě je to víceméně rozhodnuté a měli bychom jenom urychlit, aby to bylo jasné a nenechávali jsme ty studenty v nejistotě. To je celé.

A mezitím se bavme, nechme si na to opravdu nějaký čas, bavme se na výborech, na seminářích a jinde, co s tím zatraktivněním matematiky udělat. Jako předmět ona zůstává, takže nikdo o logiku nepřijde, nebude mít akorát, když nebude chtít, maturitu z matematiky. Když to mohlo třicet let fungovat, určitě se ani Česká republika, ani svět nezastaví, když tedy se nejdřív zaměříme opravdu na obsah předmětu a na to zaměření pro praxi nebo spojení prostě i s vysokoškolským studiem a podobně a nebudeme dělat nějaká zbrklá rozhodnutí, která - nakonec přijde jiná vláda, a zase to bude úplně jinak. Takže prosím nějaký široký konsenzus a opravdu mysleme na studenty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Miholovi. Vyvolalo to dvě faktické poznámky - pana poslance Pavla Plzáka a pana poslance Jiřího Bláhy. S přednostním právem se hlásí pan ministr školství, ale až po faktických poznámkách. Čili nyní dvě minuty kolega Pavel Plzák. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, dobré odpoledne. Já jsem poslouchal předřečníka a mě napadla taková kacířská myšlenka. Jestli jsem si to dobře vykládal, tak on nám řekl, že vlastně stačí ten předmět absolvovat, ty čtyři roky, a na co dělat nějakou maturitu. Myslel to tedy na tu matematiku. Můžete mi vysvětlit, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, proč se vůbec dělá maturitní zkouška z nějakého předmětu? Tak jak jste to podal, tak by vlastně stačilo absolvovat bez propadnutí tu střední školu, měli bychom dostat nějaký absolventský list a s tím bychom mohli jít dál do života.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Jiřího Bláhy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych měl to samé, trošku v jiném. Tady zaznělo: Co ti žáci? Ale co ti rodiče, kteří se rozhodují, kam to své dítě, které nic neumí, vlastně dají? Jestli vlastně na té škole se bude dělat maturita z matiky, nebo z fyziky, nebo z chemie. A teď koukají, která ta škola by byla ta nejvhodnější, aby ta maturita nakonec byla napsána, aby ten dotyčný člověk, nebo ten dotyčný žák, měl z něčeho maturitu, aby mohl říkat: Hele, já mám tu maturitu, dejte mi více peněz.

Takže my bychom se měli zamyslet nad tou podstatou věci. To znamená, že jestli říkáme: Matematika se vlastně učí teď dobře, tak proč mám dělat maturitu z češtiny, k čemu mi je, že se naučím, kdo napsal jakou knížku? Nebo se naučím citovat básničky? Do života mi to také asi moc nedá, že jo.

Takže tady se zamýšlíme, co s matikou. A opravdu já bych říkal, pojďme se zabývat hlavně tím školstvím, abychom opravdu kvalitně učili, což se mi zdá, po tom, co ke mně chodí do práce ti lidé, kteří mají maturitu, že jsou často méně schopní než ti s tím selským rozumem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy s přednostním právem pan ministr školství a připraven je pan kolega Jan Skopeček. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, tady zazněly velmi zajímavé návrhy, jednak kolegy Gazdíka. Já jsem samozřejmě připraven po přikázání školskému výboru se neomezit jenom na debatu na školském výboru, ale i tato debata a dvě předchozí jsou jasným důkazem toho, že školství je tak průřezové téma, že rozhodně jsem připraven se bavit o budoucnosti školství, nejenom o Strategii 2030+, ale i o tom, jak má vypadat maturita z matematiky a z ostatních předmětů, nebo vůbec závěrečná zkouška ve středním školství, a jak má vůbec vypadat vzdělávací systém České republiky, na tom širším plénu. Takže tu hozenou rukavici zvedám, ale říkám, je to plně v kontextu toho, jak ostatně připravíme Strategii 2030+ jako naprosto otevřený dokument a s veřejným projednáváním.

A druhá věc, která tady zazněla od pana poslance Miholy. Tak zase reakce. Ano, pojďme se bavit o tom, abychom nějakým způsobem naplnili to, co se kdysi po maturitě z matematiky chtělo, a to aby to byla nějaká vstupenka na vysokou školu. Ale ve chvíli, kdy tam máte úroveň matematiky pro všechny, bez rozdílu vah, tak ty vysoké školy, zcela logicky, to nebraly ani v tomto volitelném systému jako bernou minci.

To řešení se nabízí, protože je v tuto chvíli po pokusném ověřování Matematika+, tedy obtížnější matematika. A již myslím sedmnáct fakult ji bere jako bernou minci při přijímačkách. Samozřejmě, zase budu upřímný, v době, kdy máte demografické sedlo a máte nejmenší věkovou kohortu devatenáctiletých, tak na vysoké školy není takový přetlak. Ale ta situace se změní, a to během několika let. A pokud dostaneme Matematiku+ jako zcela jasný nástroj toho, a to je na moji debatu s Českou konferencí rektorů, jako nástroj, který bude akceptován vysokými školami, tak je to přesně ta chtěná věc, jak dostat vyšší úroveň matematiky na vstup na vysoké školy.

A to, co tomu dle mého názoru chybí, a zase se k tomu nabízím, je, aby na podobě té Matematiky+, která mimochodem je tedy chválena, ale samozřejmě je to na debatu i o tom obsahu s těmi vysokými školami, tam ti lidé s tímto typem maturity přecházejí. Pak si myslím, že tou Matematikou+ můžeme, samozřejmě dobrovolnou, nikoliv povinnou pro všechny, můžeme to očekávání, které kdysi bylo po maturitě z matematiky, také naplnit. Je to další nástroj, jak říkám, jsem připraven se o něm bavit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi školství Robertu Plagovi. Nyní pan poslanec Jan Skopeček, řádně přihlášený. Připraví se kolega Ferjenčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já to nebudu dlouho zdržovat, protože jsou tu určitě povolanější matematici a dlouholetí učitelé, kteří k tomu mají co říct. Navíc souhlasím s tím, že to hlavní, co bychom také měli udělat, dát studentům jistou jistotu nebo informaci, z čeho skutečně maturovat budou, nebo nebudou, a že není příliš fér, je držet v nejistotě. Nicméně pár argumentů řeknu.

Já se chci zastat povinné maturity z matematiky, byť to není populární názor třeba právě u mladé generace. Můj hlavní argument je ten, že podle mého názoru - a řada z vás to tady říkala opakovaně - matematika kultivuje a rozvíjí logické myšlení, a já prostě nesouhlasím s argumentací, že jsou profese, které matematiku nebudou ve svém životě potřebovat, nebo ti lidé, kteří ty profese budou vykonávat. Já si myslím, že to je hloupost, že logické myšlení, kritické myšlení, schopnost dávat věci do souvislostí budeme potřebovat všichni, nebo potřebujeme v životě všichni, ať už se věnujeme profesi jakékoli.

Ten další argument, proč pléduji za matematiku, je jednoduchý. My jsme jedna z nejprůmyslovějších zemí v EU. My zkrátka pro budoucí úspěch, pro budoucí blahobyt potřebujeme velmi kvalifikovanou, technicky, matematicky, přírodovědně kvalifikovanou pracovní sílu, protože bez té zkrátka ten průmysl, techniku, dál rozvíjet nebudeme. I to, že vlastně v první republice jsme patřili mezi jednu z nejvyspělejších zemí, co se týče průmyslu, tak za to jsme vděčili i v té době tomu, že v té populaci matematika a technické vědy byly na velmi, velmi vysoké úrovni. Zároveň si myslím, a řada testů to potvrzuje, že ty země, kde je dobrá znalost, nadprůměrná znalost z matematiky, tak jsou úspěšnější, je tam více inovací, vynálezů, ta země jde zkrátka dopředu. A já si myslím, že pokud chceme posunovat Českou republiku dopředu, že bychom neměli naše nároky snižovat, ale že bychom naopak ty nároky měli zvyšovat.

Souhlasím nicméně s tím, abychom byli fér ke studentům a rychle jsme rozhodli a dali studentům jasnou zprávu o tom, jak budou maturovat. I když se musím trošku tomu pousmát, protože já jsem maturoval v roce 1998. Když jsem nastupoval na první ročník střední školy, tak nás tehdejší profesorka matematiky varovala, že kolegové v ročníku nad námi ještě tu maturitu mít nebudou, že oni budou jenom tím testovacím ročníkem, který bude testovacím způsobem vyplňovat - tehdy se to jmenovalo Scio testy z matematiky, a že my už budeme skutečně těmi, kteří budou maturovat. To byl rok... maturoval jsem v roce 1998, čili v nějakém roce 1994. Ta neschopnost státu od té doby v tomto smyslu udělat jakýkoliv pokrok je prostě neuvěřitelná.

A já souhlasím s tím, že pokud tady projde návrh na to, že odložíme maturitu z matematiky na deset let, tak si jenom lžeme do kapsy, protože to není žádné odložení, ale to je zrušení povinné maturity z matematiky na v uvozovkách věčné časy. Myslím si, že ani oddálení povinné maturity z matematiky o dva roky nic neřeší, protože je-li argumentem dneska, že se matematika neumí učit a že je na to potřeba se připravit, tak si nejsem jistý, že za dva roky se v našem školství stane něco tak zásadního, že si tady za dva roky řekneme, že už konečně máme to školství zlepšené a výuku matematiky vylepšenou tak, že teď s klidným srdcem můžeme tu maturitu pustit dál.

Myslím si a také bych chtěl zdůraznit to, že podle mého názoru nemůže být argumentem pro to, jestli povinnou maturitu z matematiky zavádět, nebo nezavádět, nemůže být úspěšnost v těch předcházejících ročnících. Přiznejme si, že ta neúspěšnost v minulých letech je dána podle mého názoru dvěma fenomény. Jeden ten fenomén je, že řada studentů se bála maturovat z cizího jazyka ještě více než z matematiky, a i ti studenti, kteří zkrátka k matematice nemají přirozený sklon, si to z menší obavy vybrali a poté skončili špatně.

Ten druhý fenomén je podle mého názoru vážnější. Tkví v tom, že řada oborů, které v minulých letech, nebo před deseti lety, dvaceti lety končily výučním listem, tak jsme z nich hloupě, stát z nich hloupě nechal udělat maturitní obory, tak aby se o ně zvýšil zájem. A je zřejmé, že v těchto dřívějších učebních oborech, které končily výučním listem, zkrátka úspěšnost maturity bude prachbídná a velmi nízká, ale to by nás nemělo vést k tomu, že budeme rušit povinnou maturity z matematiky nebo ji oddalovat, ale mělo by nás to vést k tomu, resp. kraje, které střední školy zřizují, by to mělo vést k jisté oborové optimalizaci a návratu některých oborů z těch maturitních zpět do výučních. Protože zkrátka není normální, když máme některé školy, kde drtivá většina studentů u té maturity neuspěje. To není chyba těch studentů, to není jejich hloupost, to je prostě hloupost krajského zřízení a ředitele té školy, že takový obor na škole má, že ho má vedený jako maturitní a že se snaží dovést tyto studenty, děti, které mohly v klidu skončit s výučním listem a uplatnit se na trhu práce, tak je táhne k maturitnímu vzdělání.

To je mých pár argumentů pro to, abychom povinnou maturitu zavedli.

Ještě možná jeden. Já jsem nakonec z matematiky maturovat nemusel, ale matematice jsem se stejně věnovat musel, protože přijímací zkoušky na vysoké školy ekonomického směru zkrátka matematiku vyžadovaly, čili i ti, co nematurovali z matematiky a na tento typ škol šli, tak se matematiku museli ve stejné úrovni, ve které se ji učili maturanti, doučit, protože jinak by samozřejmě šanci na přijetí na vysokou školu tohoto typu neměli.

Když se podíváme dneska na to, jak fungují přijímací zkoušky, tak na střední školu se dostanou vesměs všichni, takže tam matematiku netestujeme po základní škole jako v minulosti. Když ten maturant školu úspěšně ukončí, tak jde na vysokou školu a na řadě vysokých škol tato podmínka přijímacích zkoušek z matematiky padla rovněž, takže i v tomto smyslu se jakéhokoliv testování matematiky u studentů zbavujeme. Myslím si, že aspoň ten jediný test, to znamená povinná maturita, by v tom měl zůstat. Koneckonců matematika je předmětem, kterému se věnuje ve školství hodně času od první třídy a je hloupé, aby si stát v žádné fázi studia žáka a studenta alespoň elementárně neověřil, jak matematiku ti učitelé, které stát platí, dokážou vyučovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Skopečkovi. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Valachové a potom stále připravený pan poslanec Ferjenčík. Prosím, paní kolegyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já jenom zareaguji na předřečníka. Co se týká té analýzy fenoménu, proč máme takzvaně neúspěšné studenty v matematice, s tím bych plně souhlasila. Ta vzpomínka na studentská léta, to samozřejmě se evokuje asi každému tady v sále, protože ten strašák státních maturit nebo maturity z matematiky vlastně pronásleduje opravdu už mnoho generací.

Já bych jenom chtěla zareagovat na tu poznámku, že tady vlastně stát, nebo vláda, nejsme schopni připravit ten start a trvá to dlouhé roky. Není to zas tak úplně, že by se ty minulé roky nic nedělo. Už od roku 2015 jsme masivně zvýšili počty hodin matematiky ve všech oborech.

Co se týká toho, aby studenti věděli, z čeho budou maturovat, tak to také platí od roku 2016, protože tehdy poprvé dělali přijímací zkoušky z matematiky, takže si mohli zkusit, jak na tom jsou, a také ve všech oborech věděli, když se hlásili na střední školu nebo gymnázium, zda a kdy budou maturovat. Řekla bych, že tu nejistotu jsme do toho vnesli až nyní, v tuto chvíli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan poslanec Baxa. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl za prvé stručně reagovat na kolegu Vondráka ohledně toho, co je současný stav a co je stav budoucí. Tak prostě faktem je to, že letos ještě mají studenti svobodu volby, příští rok se to má změnit, a právě proto je předkládán tenhle návrh.

Každopádně pár poznámek k tomuto tématu jako celku. Já si myslím, že hlavní problém vůbec i vnímání maturity a problematiky, co má být povinné a co ne, je to, že se slučují dvě role maturity, to znamená role, kdy se člověk v nějakých předmětech podrobněji připravuje na vysokou školu, a role toho, co má být povinné minimum, které zvládnou všichni středoškolští studenti. Myslím si, že právě v oblasti cizích jazyků a matematiky se tyhle věci dostávají do kolize.

Já mám maturitu jak z České republiky, tak z Velké Británie, v obou zemích shodou okolností jsem maturoval z matematiky i z cizího jazyka. V Británii šli skutečně cestou maturity jako přípravy na vysokou školu a vlastně nemají žádné povinné maturitní předměty, pouze pokud chce člověk na nějakou vysokou školu, tak potom potřebuje ty předměty, které jsou potřeba pro ten obor. To znamená, když se hlásí na fyziku, jako jsem se hlásil já, tak musí maturovat z matematiky a fyziky. Když se naopak hlásí třeba na anglistiku, tak samozřejmě z angličtiny a třeba z nějakého cizího jazyka. A je to otázka vysokých škol. Ta chvíle, kdy je nějaký ten celonárodní srovnávací test, je v 16 letech. Mají GCSE zkoušku, kde mají všichni povinné matematické minimum, co mají zvládnout všichni absolventi středních škol.

Já si myslím, že to je rozumná cesta, prostě oddělit ty dvě části maturitní zkoušky. Je otázka, jak se to bude jmenovat, čeho se to bude týkat, ale mít odděleně skutečně přípravu na vysokou školu a mít odděleně ten minimální standard. A právě u toho minimálního standardu je potřeba, aby laťka nebyla příliš vysoko. Podle mě je potřeba, aby studenti, co maturují, uměli trojčlenku, aby uměli pracovat s procenty. Takové základní věci. A ve skutečnosti nastavení testů v současnosti vůbec nevede k tomuto cíli, protože v důsledku toho, že je to nějaký velký test s řadou otázek, na které se dá našprtat, tak to vůbec nevede k výuce logického myšlení, ale k tomu, že se školy věnují přípravě na ten test a studenti, kteří by se chtěli učit matematiku na vysoké škole, musí naopak absolvovat spousty hodin, kdy se jejich méně talentované spolužáci připravují na test, a naopak ti, co se chystají na ten test, vůbec nemají prostor se seznámit s těmi základními a nejdůležitějšími principy toho, prostě jak si spočítat přímou úměrnost, jak pracovat s procenty, a místo toho se drtí testové otázky.

Já bych si dovolil trochu oponovat tomu tvrzení, že větší důraz na maturitu z matematiky povede k lepší výuce, k přemýšlení a k logickému myšlení na středních školách. Naopak se obávám, že to bude mít i řadu negativních dopadů.

To si myslím, že (by) byl dobrý závěr této debaty. Líbí se mi velmi návrh kolegy Gazdíka a pozitivní reakce pana ministra. Skutečně, pokusit se oddělit ty dvě složky maturity, to znamená přípravu na vysokou školu - jsem velmi rád, že už se to děje ohledně Matematiky+ - a tu otázku povinného minima, které podle mě by nutně ani nemuselo být zásadní pro ty studenty, jestli to bude, řekněme, síto pro absolvování střední školy, anebo jenom jestli budeme měřit znalost jednotlivých ročníků třeba v matematice. To by podle mě bylo také velmi užitečné vůbec získat data pro to, jak se pochopení matematiky u absolventů středních škol vyvíjí. Velmi bych poprosil Ministerstvo školství, aby se na tuto otázku zaměřilo a aby nastavilo povinné minimum toho, co mají umět absolventi v matematice a v cizím jazyku, a ať maturita skutečně slouží jako příprava na vysokou školu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ferjenčíkovi. Nyní pan poslanec Martin Baxa, připraví se pan poslanec Juránek. Pardon, faktická poznámka pana kolegy Gazdíka. Máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Petr Gazdík: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, já si velmi vážím slov vzácného kolegy pana Ferjenčíka o tom, jak by měla vypadat matematika. Jenom jednu faktickou přesnost - pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, chci vás ujistit jako učitel matematiky, že trojčlenka je látka šestého či sedmého ročníku základní školy a jako znalost střední školy z matematiky to skutečně nestačí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Vondráka, poté Ferjenčíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Jenom krátce. Já si nemyslím, že matematika je vstupenka na vysokou školu. Matematiku potřebují i ti, kteří ji vůbec nemají. A myslím si, že by v tomto neměla být podceňována. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji také za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Ferjenčíka. Máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já si dovolím reagovat na oba své předřečníky. Problém je v tom, že trojčlenka se sice učí na základce, ale spousta i úspěšných maturantů z matematiky ji neumí. To je ve skutečnosti ten problém, protože ty testy dneska umožňují odmaturovat z matematiky bez znalosti trojčlenky. Stejně tak umožňují odmaturovat z matematiky bez znalosti procent. Tak fungují všechny plošné testy, na které se je možné našprtat, že se člověk prostě naučí ty testové úlohy a vůbec nemusí rozumět tomu, co je za tím, a zvládne se tím prokousat. Ve skutečnosti právě ty základy ze základní školy by skutečně měl umět každý, ale reálně. Měl by tomu rozumět, a to se dneska absolutně neděje.

Co se týče matematiky a vysoké školy, jak hovořil pan kolega Vondrák, tak já naprosto souhlasím s tím, že matematika je užitečná pro všechny, a souhlasím i s tím, aby v nějaké fázi středoškolského vzdělání všichni absolventi absolvovali nějaký test, který změří jejich dovednosti. A můžeme se bavit o tom, jestli to má být po druhém ročníku, nebo po čtvrtém ročníku, ale myslím si, že je velmi nešťastné slučovat maturitu a ten minimální standard matematických dovedností na střední škole. Myslím si, že úplně stejně nešťastné je to v oblasti cizích jazyků, protože potom logicky vysoké školy, které potřebují matematiku pro své studenty, nemohou vůbec využívat známky z maturity jako nějakou bernou minci při přijímacích zkouškách.

Já bych si přál, aby člověk, co dá matematiku na 90 %, tak aby u něj bylo jasné, že může jít na technickou střední školu. Podobně bych si přál, aby -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil čas k vaší faktické poznámce. Trojčlenka nám vyvolala další tři faktické poznámky. Pan ministr se hlásí s faktickou také. To jste čtvrtý. Kolegu Baxu uklidním, protože máme pořadí faktických poznámek. Lukáš Bartoň, Karel Rais, Ivo Vondrák a pan ministr Plaga. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Já bych reagoval na onen britský model, kde jsou testy CGSE, de facto je o ověřování matematiky, která je u nás na úrovni základní školy. A jeden z argumentů, co nejvíc zaznívá, studenti střední školy, maturanti neumějí matematiku základní školy.

Ještě k panu poslanci Gazdíkovi. Rád bych ho upozornil, pokud se podívá na test, maturitní test z matematiky, jarní termín, tak trojčlenka je příklad hned první nebo druhý.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Karel Rais, připraví se Ivo Vondrák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Směrem k předřečníkům. Já si myslím, jestli patří trojčlenka do šesté třídy, nebo do druhého ročníku gymnázia, to jsou přesně ty problémy, které by se měly řešit někde jinde, ne tady ve Sněmovně. Jen tak bokem, když budu pokračovat v tom jejich duchu, jsem zkoušel teď zrovna o víkendu, je to problém i pro vysokoškoláky. To jenom na okraj.

Druhá záležitost. Plně souhlasím s britským systémem, s tím nemám žádný duševní problém, ale myslím si, že je potřeba zvážit jakási specifika našeho vysokoškolského zákona. Tím myslím autonomnost. Čili to záleží na školách, jak se rozhodnou, co se týká tzv. vstupenky na vysokou školu. To není tak naprosto jednoznačné. Čili my vybereme z toho britského systému jenom to, co se nám jenom líbí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Ivo Vondrák s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Opakování matka moudrosti, otec neznámý, jak se říká. Říkám potřetí, jestliže ta maturita z matematiky nefunguje, a ona nefunguje, tak ji prostě změňme tak, aby fungovala, a nerušme ji. To je smysl toho, co tady říkám. Abychom prostě upravili maturitu tak, aby skutečně ověřovala znalosti, a ne aby se vyplňovaly testy. To je to, co si myslím, že je třeba udělat, a proto je potřebná nějaká doba na to, aby se to nachystalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana ministra školství Roberta Plagy. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. Jenom upřesnění. To, co říkal Karel Rais, je stoprocentní pravda. Já jsem u Matematiky+ hovořil o tom, že by to bylo tak, jak je to teď, to znamená druhá úroveň, protože vysokým školám nemůžeme nakázat, aby k tomu přihlížely. Ale říkal jsem, pojďme najít ten model, kdy vysoké školy řeknou, že to má natolik velkou kvalitu, že ten, kdo to bude mít, tak osvědčuje a sedí nám do toho vzorce, dostává nějaké body z matematiky, a to může být a mělo by být motivační pro studenty, aby si udělali těžší maturitu z matematiky dobrovolnou, protože to bude doprovázeno tím, že při přijímačkách třeba na matfyz, technické univerzity atd. se dostanou dopředu díky tomu, že dostanou plný počet bodů. Samozřejmě systém adaptivních testů, to znamená, že by se to započítávalo částečně, to je hudba budoucnosti. Ale skutečně toto je debata na ten kulatý stůl, nikoliv na první čtení ve Sněmovně podle mě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce, pane ministře. A nyní pan poslanec Martin Baxa, připraví se pan poslanec Stanislav Juránek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Dobré odpoledne vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, já jsem si na úvod svého příspěvku našel takovou statistiku, která říká, jak je to vlastně s ukončováním středoškolského studia v jednotlivých členských státech Evropské unie, a musím říci, že i já sám jsem byl překvapen. Jenom pro zajímavost, dámy a pánové, byť se to samozřejmě obtížně srovnává, tak podle těch podkladů, které mám k dispozici, nějaká závěrečná zkouška ve vyšším vzdělávání, sekundární, tohoto typu je zavedena ve 22 zemích Evropské unie z 28, samozřejmě včetně České republiky. Jenom pro zajímavost, u těch států, ve kterých je taková zkouška zavedena, je povinná maturita z matematiky v osmi zemích. Pouze ve významné menší části zemí. Jenom pro zajímavost, je to Estonsko, Chorvatsko, Kypr, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Řecko a Slovinsko. To jenom na téma toho, kde se povinně maturuje z matematiky a že to je téma, které řešíme nějakým způsobem zde v kontextu České republiky, ale když si dovolím říci, tak to rozhodně není převažující model ve státech Evropské unie.

Ale dovolím si tady reagovat na několik argumentů, které tady zazněly a které podle mého názoru ilustrují složitost debaty o státní maturitě z matematiky. Úvodem chci říci to, co už jsem říkal ve svém předvánočním vystoupení. Já jsem zastáncem toho, aby po dobu existence státní maturity v současné podobě, to znamená státní maturitní zkoušky podle zákona, zůstala zachována volba mezi matematikou a cizím jazykem. Já se nechci schovávat za nějaké argumenty o tom, že by se to mělo ještě o rok odložit, o dva odložit, něco připravovat, něco nějakým způsobem modifikovat. Jsem prostě přesvědčen o tom, že v situaci, kdy se před mnoha lety tento stát rozhodl pro to, že bude existovat státní maturitní zkouška pro všechny školy, školy všeho typu, kde jsou maturitní obory stejné, tak je podle mého názoru dokonce nezbytně nutné, aby zůstala zachována volba mezi cizím jazykem a matematikou v té kategorii maturitních předmětů u státní maturity.

Pokusů o reformu státní maturity za těch mnoho posledních let, nebo za ta poslední léta, bylo povícero. Já sám jsem učil na střední škole od roku 1999, tak jsem zažil období před státní maturitou, po jejím zavedení, zažil jsem období, kdy byly dvě úrovně státní maturity, zažil jsem také opravdu tristní rok, kdy ještě na podzim toho daného kalendářního roku studenti nevěděli, z čeho budou maturovat v příštím roce. Těch kotrmelců a změn byla celá řada, a já jsem prostě přesvědčen o tom, že v současné situaci různých změn, proměn ve školství je zachování volby mezi cizím jazykem a matematikou správné.

Argumentů, proč by to tak mělo být, je povícero. Pro mě ten základní je čistě pragmatický a nasměrovaný směrem k žákům těchto středních škol. A musím říct, že do určité míry považuji až za urážející argumenty, které tady od některých kolegů zazněly, kteří mluvili o prvovoličích a kteří vlastně jako by se snažili naznačit, že my, co zastáváme zachování volby mezi cizím jazykem a matematikou, to děláme jenom proto, a nejenom proto, abychom nalákali líné studenty středních škol k tomu, aby volili naše politické strany, a podle toho měníme naše názory.

To já naprosto odmítám. A chci říct jednu důležitou věc a obrátit naši pozornost ke statistikám Cermatu z loňského a minulého roku. Prostě stále platí, že pro studenty gymnázií státní maturita v současné podobě je relativně malou překážkou. Nechci říct, že je to úplně snadné, ale je to opravdu malá překážka, snadno zvládnutelná část zakončení středoškolského studia. Pro řadu středních škol, které mají maturitní obory, škol negymnaziálního typu, se jedná o vážný problém. A já si opravdu nemyslím, že je to tím, že by se nějak snižovaly nároky nebo že by tam studovali hloupí studenti nebo že se tam ta matematika učí tak špatně, že to vůbec nemůžou zvládnout. Já jsem prostě přesvědčený o tom, že tam studují studenti, kteří mají nějaké zaměření, kteří mají nějaké priority ohledně volby vzdělávacích cest, a že mají nějakou vzdělávací orientaci, která prostě chtě nechtě vede k tomu, že u té státní maturity prostě neobstávají. A to je nijak nedehonestuje, neshazuje, je to prostě jenom holý fakt.

Z toho důvodu mně připadá vlastně úplně jako nesrozumitelné v této logice nebo v tomto konceptu zavádět povinnou maturitu z matematiky, a tedy ty tři povinné maturitní předměty. Rád bych slyšel od kolegů, kteří zastávají tu tezi, že by se to tak opravdu mělo dít, aby odpověděli potom na otázku, co budeme dělat s těmi studenty, kteří prostě v tomto systému neobstojí. A bezpochyby se tak stane. Ta čísla, ty statistiky Cermatu jsou v tomto ohledu neúprosné. Ukazuje se narůstající počet gymnazistů, kteří si vybírají volitelnou maturitu z matematiky, klesající počet žáků z odborných škol. Vidíme - někdo tady argumentoval vysokou neúspěšností státní maturity z německého jazyka. Tak si jenom, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, kteří jste k tomu vystupovali, tak si jenom odpovězme na otázku, co se bude dít za tři nebo za čtyři roky, až se tento systém spustí. A nechci být nějak ošklivý, ale bych rád, abychom se my všichni, kdo to tady případně takto podpoříme, potom postavili před ty školy a řekli: tak my jsme rádi, že těch mnoho desítek procent studentů maturitních ročníků neuspělo, protože to vlastně ukázalo, že to současné školství nejde dobrým směrem, že se ta matematika neučí dobře, že se snižují ty nároky, že ti studenti jsou třeba líní a tak podobně. Já bych tedy tu odvahu neměl. Protože já ze své učitelské praxe vím, že na těch školách studují studenti opravdu různí, každý z nich má nějaké dovednosti, vlohy pro něco jiného, a posílat je předem na popravu mi prostě připadá, že je nezodpovědné a nesprávné.

Tak to je ten jeden podle mého názoru z klíčových argumentů k tomu, aby v současné době nebyl zaveden systém, kdy musejí všichni, kteří studují obory s maturitou, absolvovat stejnou úroveň státní maturitní zkoušky z matematiky i z cizího jazyka současně.

Pak je tady několik argumentů, které jsou, nechci říci vedlejší, ale pro současnou diskusi spíš řekněme koncepčnější nebo systémovější. Určitě je jako dobré tady slyšet výzvy k tomu, aby se uskutečnila jakási debata u kulatého stolu o budoucí podobě maturitní zkoušky, abychom se bavili, jaké kompetence, znalosti, dovednosti mají maturanti mít. To ale podle mě, dámy a pánové, pane ministře, nepatří sem, na tuto půdu. To není účelem v tomto okamžiku projednávání, kdy zde ve Sněmovně jsou novely školského zákona, řešit. Mluvíme o Strategii 2030+, mluvíme o budoucnosti vzdělávání. Je to téma velmi důležité a ta diskuse, jakkoliv to možná zná neambiciózně, může trvat několik let, o tom, co má být vzděláváním od dvacátých let 21. století, k čemu chceme směřovat, jak má vypadat studium, kolik se toho mají žáci učit, jaký má být poměr mezi učením informací a dalších znalostí. Ale to prostě nepatří sem.

Co patří sem, je rozhodnutí o tom, jak se teď postavit tváří v tvář blížícímu se zavedení státní maturity z matematiky. A moje odpověď na tuto výzvu zní: tak, že bychom měli zachovat volbu mezi cizím jazykem a matematikou, a pokud by tedy zde ve Sněmovně nějakým způsobem se objevovalo směřování k tomu, že státní maturita z matematiky by měla být zavedena, tak alespoň schválit nějaké její delší odložení. Je to výraz odpovědnosti vůči těm generacím studentů, kteří teď studují, i těm, kteří se na ty školy chystají.

A pak mi dovolte, abych na závěr reagoval ještě na těch několik argumentů, které tady zazněly ohledně té diskuse o stavu českého školství. Já jsem učil téměř dvacet let. Předpokládám, že se k té práci znovu vrátím. Já hluboce nesouhlasím s tím, že by docházelo k nějakému dlouhodobému snižování nároků v našich školách. Slýchám stížnosti na to, že na vysoké školy přicházejí studenti, kteří mají méně znalostí, než mívávali. Ale prostě takový argument by platil v době, kdy na základě toho takzvaného boloňského systému nebylo zavedeno masové vysoké školství. A musím říci, že bych byl rád, kdyby to tady zmiňovali i ti z vás, kteří jste vysokoškolští profesoři, nebo dokonce rektoři emeritních univerzit, že diskuse o tom, co současní studenti umějí nebo neumějí, musí prostě zaznívat v kontextu toho, kolik studentů dnes studuje na vysokých školách. Tak to prostě je. Já odmítám názor ten, že na středních školách tím pádem je nějaká horší výuka, než byla. Není prostě. Víc žáků chodí na střední školy a víc studentů chodí studovat univerzity. A to se musí v nějaké podobě projevit.

Chtěl bych také říci, že matematika, nebo povinná maturita z matematiky, podle mého názor nemá sloužit jako nějaký boční nástroj k tomu, aby se na studenty kladly vyšší nároky nebo aby studenti byli zvyklí se více učit než v minulosti. Já vám řeknu jeden příklad. Nechci tady zatěžovat diskusi na půdě Poslanecké sněmovny nějakými konkrétními příklady z praxe, ale sám během své výuky posledních let geografie jsem velice dobře zaznamenal to, že žáci, kteří mají samozřejmě relativně přirozené sklony si občas ulehčovat hodnocení vzdělávání, nakonec byli raději, když se psal ten takzvaný test, na který se naučili zpaměti nějaké penzum znalostí, než když dostali nějakou náročnější samostatnou práci, která vyžadovala nějakou samostatnou přípravu. Ve druhém ročníku jsem vždycky zadával studentům, aby vypracovali samostatnou práci, která vyžadovala to, aby si podklady nastudovali a přečetli v angličtině. A mnohokrát jsem zažil, jak studenti říkali: radši mi tam, pane profesore, dejte test, my se naučíme 150 řek na slepou mapu mechanicky, než abychom se museli mořit s tou samostatnou prací a něco někde překládat, psát nějaký text, ověřovat si ho, někde ho prezentovat. Takže opravdu si nemyslím, že platí to, že by povinná maturita z matematiky měla sloužit k tomu, aby žáci ve školách byli pilnější a byli zvyklí více pracovat, než tomu bylo v minulosti.

A co se týká volby, nebo co se týká toho, co tady říkal pan rektor Vondrák a někteří další, kteří směřují (?), o potřebě našeho hospodářství, to je bezpochyby pravda. Ale já jsem přesvědčený z té své dvacetileté praxe gymnaziálního učitele o tom, že ti studenti nakonec velice dobře vědí, co je bude čekat na vysoké škole, kterou si vyberou, a zcela přirozeně, chtějí-li studovat technickou, přírodovědeckou, lékařskou vysokou školu, tak maturují z oborů, které s tím studiem souvisejí, nebo dokonce se věnují nějakému dodatečnému vzdělávání nebo nějaké dodatečné přípravě na ty přijímací zkoušky, aby zvládli to studium, které si vybrali a které třeba vyžaduje znalosti z matematiky. A platí to, dámy a pánové, i obráceně. Ten, kdo chtěl studovat sociální vědy, nejenže musel maturovat z nějakého příslušného předmětu, z historie, ze společenských věd, ale vedle toho se nadále připravoval i na toto studium.

Tolik tedy jsem chtěl dodat k těm argumentů, které tady zaznívaly. A chtěl bych závěrem vyzvat k tomu, abyste velice pečlivě promýšleli své argumenty pro to, zda v současné době zavádět povinnou maturitu z matematiky, k čemu je to dobré, jaké to má plnit účely. Já jsem přesvědčen o tom, že to není v současné době dobré. A současně souhlasím s tím, že musí být vedena nějaká dlouhodobá koncepční diskuse o podobě ukončování studia na střední škole a nechť se na základě takového uvážení, mezinárodních srovnání a tak podobně třeba rozhodne o tom, že má být povinná maturita z matematiky. Podle mého názoru to ale nemůže být funkční v současném systému ukončování vzdělávání v České republice, struktuře oborů a různých typech škol, které máme.

A také apeluji na to, abychom se opravdu zamysleli nad tím, čemu vystavujeme studenty našich škol, a to bez kontextu podle mého názoru trochu urážlivých komentářů o tom, že bychom na ně my, kteří se tímto tématem zabýváme, koukali jako na prvovoliče.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Baxovi. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Ivo Vondráka, pan kolega Juránek je připraven. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Já si dovolím zareagovat na předřečníka. Pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, vy máte obavy z toho, kolik tedy těch studentů středních škol bude neúspěšných z maturity z matematiky za ty čtyři roky. Já vám chci říct, že dnes neúspěšnost bakalářského studia v České republice je 60 procent! Na některých fakultách technických 90 procent! To nikdo neřeší! A víte proč? Protože se dostanou, mají střední školu, dostanou se na vysokou školu, která je ráda vezme.

Takže já si myslím, že když uděláme jaksi přísnější dohled na tím, kdo má tu maturitu z matematiky, tak si myslím, že trošku omezíme i tu masovost, která se dneska tlačí na vysoké školy, a nedostudují. To je důležité. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Kolegu Juránka ještě uklidním, protože tady máme další čtyři faktické poznámky. První faktická poznámka je paní poslankyně Valachové, poté kolega Bartoň a poté kolega Baxa. Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji vám, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, opravdu, musím se usmívat, protože možná nějaký pozitivní posun tady je za těch posledních čtyři pět let, protože v roce 2016 tady debata vypadala tak, že zavedeme maturitu z matematiky hned, okamžitě, o obsahu se nikdo nebavil, o tom, jak mají vypadat otázky, jestli něco potřebujeme, to vám doporučuji všem v rámci stenozáznamu nastudovat, kdo budete mít zájem, a byl velký úspěch a tehdejší vládní koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL měla velký problém takzvaně odložit maturitu tak, aby tedy to bylo jasné - jdu na střední školu, jdu na gymnázium, vím tedy jak, vím co, a potom byla velká bitva na vládě, jak už jsem řekla, s telefonním seznamem úkolů pro MŠMT, co se tedy všechno má udělat, jaký je plán implementační a jak to bude fungovat. Tak posun to je.

Nyní se už tedy nebavíme, že se zítra zavedeme matematiku. Bavíme se o tom, jak má vůbec maturita vypadat. To si myslím, že je příznivé. Nepříznivé je to, že ty debaty opravdu vedeme na můj vkus až příliš dlouho. A například co se týká maturity, není pravda, že se nic nezměnilo. Bylo velké téma, že mají být testy udělány tak, aby to nebylo ano-ne, raz-dva-tři, a-b-c, ale že to má být otevřená otázka, má to být směrem k logice atd. Ale k čemu to vedlo? Potom jsme byli strašně překvapeni, že tedy logický úsudek někde chybí, zvýší se nám neúspěšnost, anebo že se dozvíme od stávající šéfky Cermatu, že studenti takzvaně - já už jsem o tom mluvila několikrát tady na plénu - zadání neučtou. To znamená, že jim chybí čtenářská gramotnost. Takže jsme v češtině.

Takže skončíme tak, že zrušíme mateřský jazyk, kolegové?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Lukáš Bartoň s faktickou poznámkou, potom faktická poznámka pana kolegy Baxy. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Já bych zareagoval na pana poslance Vondráka vaším prostřednictvím, pane předsedající. Pan poslanec mluvil jako bývalý rektor vysoké školy, i v minulých příspěvcích, o tom, ponechme autonomii vysokých škol, koho mohou přijímat. Nicméně stále potom volá po tom, aby byla vlastně zavedena další zkouška u maturity, a ten, kdo nemá maturitu, nemůže na vysokou školu. Tedy méně lidí bude se potom hlásit na vysokou školu. Tedy je omezena autonomie vysokých škol, koho mohou přijímat, protože zákonem je dáno, že člověk bez maturity nemůže jít na vysokou školu. Tedy pokud to není umělecký obor.

Zároveň k paní poslankyni Valachové. Trošku mě mate postoj ČSSD, který tady prezentuje k povinné zkoušce, k povinné maturitě z matematiky. Vezmu-li jenom experta ČSSD, dokonce bývalého politického náměstka na Ministerstvu školství za ČSSD, pana Petra Pavlíka, tak ten uvádí: Povinnou maturitu z matematiky do dokumentu Strategie 2020 prosadil ministr Chládek jako ústupek Svazu průmyslu a obchodu a Hospodářské komoře. Učinil tak proti odporu odborného zázemí ČSSD a v rozporu se vzdělávací koncepcí ČSSD.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka Martina Baxy, poté ještě jedna faktická poznámka kolegyně Valachové. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji, pane předsedající. Já určitě tedy nechci vést polemiku o tom, kdo které v jaké straně zastává jaký názor. Je patrné z té rozpravy, ani v mé politické straně na to není jednoznačný názor.

Ale já bych se chtěl prostřednictvím pana předsedajícího, pane emeritní rektore a pane hejtmane, obrátit na vás. Já se musím přiznat, že tomu typu argumentu, který jste tady ve své faktické poznámce řekl, opravdu nerozumím. Jestli tomu dobře rozumím, tak se díváte na zavedení povinné maturity z matematiky jako na další nástroj, který má omezit získávání vyššího vzdělávání pro mladé lidi v Česku. Já se omlouvám, já tomu fakt nijak nerozumím. Pokud vy dáváte do souvislosti to, že řeknete, že na vaší vysoké škole, předpokládám na Technické univerzitě v Ostravě, je šedesáti- či devadesátiprocentní neúspěšnost, tak za to může fakt, že se tam dostali studenti, kteří tam nemají být, a ti, kteří tam nemají být, se tam dostali proto, že jich víc odmaturovalo a že jim nikdo nevysvětlil, že na té vaší škole, na té vaší univerzitě být nemají. Nerozumím tomu.

Také bych tedy připomněl, že váš kraj je krajem, který podal zákonodárnou iniciativu na to takzvané cut-off score, což já považuji - podle mého názoru to byl Karlovarský kraj asi, nebo nevím.Vy jste to každopádně podporoval. Já s tím hluboce nesouhlasím. Já prostě nikdy nemůžu jako člověk, který byl dlouholetý učitel, souhlasit s tím, že vzdělávací systém má mít zabudované nějaké jakoby automatické překážky nebo brány, které se mají zavírat pro mladé lidi na základě nějakých domněnek o tom, kdo by měl nebo neměl mít vyšší vzdělávání. Já takové školství prostě odmítám. A to jsem učil na gymnáziu, které patří mezi určitě ta nejlepší v České republice a kde jsme měli opravdu samé vybrané studenty.

Já bych opravdu chtěl slyšet ten argument, proč vy říkáte, že by měla být zavedena maturita jako zjevná překážka ke studiu pro mladé lidi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Valachová, poté kolega Vondrák, kolegyně Majerová, všichni s faktickou poznámkou. Kolega Juránek je na čekačce. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já nebudu komentovat to, co tady citoval, jednoho z členů sociální demokracie, kolega zpravodaj, protože upřímně řečeno, na rozdíl od jeho citace já jsem neměla a nemám ve zvyku při řešení problémů, které mám na stole, ať jako ministryně, nebo jako poslankyně, se odkazovat na to, že za to může můj předchůdce. Toto trapné fňukání, řekla bych, není můj styl.

A co se týká toho, o čem tady jednáme. My jednáme, vážený kolego, a teď promluvím jako právnička, o platném právu, o platném zákonu. Budete se divit, možná někteří občané a občanky znají ještě, že máme nějaké zákony a jsou platné, a představte si, že oni si třeba trapně několik let mysleli, že opravdu platí to, že v roce 2021 budou nějaká pravidla pro maturitu a v roce 2022 také. A když tady tak pláčete nad tím, že máme několik procent neúspěšných studentů z matematiky, škoda, že si nevážíte práce těch studentů, kterých je tady, já nevím, 92 nebo 94 %, kteří jsou úspěšní a kteří naopak do svého studia vkládají to, že vědí, jaká jsou pravidla maturitní zkoušky, a připravují se v rámci matematické gramotnosti právě na ten rok 2021 a 2022. Také prosím za ně minutu ticha.

A co se týká triády, to znamená, přírodní věda, cizí jazyk a čeština, tuto triádu má většina zemí. Většina zemí. A nejsem si jista, jestli naše studenty ti, kteří se jim chtějí populisticky zalíbit, uspokojí, že netrváme na matematice a oni můžou zvolit chemii nebo fyziku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Vondráka, připraví se kolegyně Majerová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Já vám to rád vysvětlím, pane poslanče, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího. Vy tady skutečně pláčete nad procenty neúspěšných maturantů z matematiky, a nikomu nevadí, že 60 % studentů bakalářského studia neuspěje, což je ještě výrazně dražší studium. Takže to jsem chtěl tímto říct. Takže to zaprvé.

A zadruhé tvrdím, že neúspěšnost na vysokoškolském studiu je dána tím, že znalosti absolventů středních škol jsou stále nižší a nižší. A jestliže budeme snižovat další nároky na maturitu, tak se to nezmění. To prostě bude pořád horší a horší. Takže si myslím, že kvalitu vysokého školství, středního školství, základního školství nezlepšíme tím, že budeme snižovat nároky. To jsem tím myslel. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Pane ministře, já vás zařadím mezi faktické poznámky, protože jich mám teď momentálně další čtyři, vy jste pátý. Nyní paní poslankyně Majerová, připraví se kolega Bláha, Ferjenčík, Výborný a poté ministr Plaga. Máte slovo, paní poslankyně, k faktické poznámce.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Děkuji. Ráda bych zareagovala nejprve na dřívějšího předřečníka prostřednictvím pana předsedajícího, pana Miholu. Ano, my tady 30 let... ty maturity jsou v nějakém stavu. Ale tak se právě podívejme na to, jak se za posledních 30 let propadá české školství a kde v tabulce úspěšnosti a vzdělanosti stojí. Protože před 30 lety jsme byli na příčce v předních liniích, a teď jsme opravdu v druhé části tabulky zemí světa. To je jedna věc.

A druhá věc, a to bych chtěla reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na kolegu Baxu. Já osobně si myslím, že na tom není ale absolutně vůbec nic - a já si před tu školu klidně půjdu stoupnout - že nebudeme mít v rámci naší země 80 % vysokoškolsky vzdělaných lidí bez reálné možnosti uplatnění. Ba naopak si myslím, že je daleko důležitější, aby se opět vrátily do hry učňovské listy a lidé, žáci, kteří něco umějí a jsou schopni to vyprodukovat, než abychom tady za každou cenu dělali maturity pro všechny, a pak se stalo to, co tady bylo řečeno, že 60 % studentů při bakalářském studiu neuspěje.

Já si opravdu nemyslím, že prosperita země je o tom mít vysokoškolsky vzdělané lidi. Myslím si, že prosperita země je o tom mít lidi, kteří se umějí uživit a kteří něco dokážou. A tohle se vzděláním opravdu nesouvisí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jiří Bláha. Připraví se kolega Ferjenčík. Všichni s faktickými poznámkami. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci jenom potvrdit slova, která tady zazněla, to znamená, že náš národ hloupne. A opravdu hloupne geometrickou řadou. A k čemu nám jsou tituly filozofů, kteří prostě nevyřeší vůbec nic? Všichni filozofujeme, ale když se pak máme postavit k reálnému životu, to je to nejdůležitější, to znamená, že blbě si umět spočítat nákup - jenom jedna a dva a tři a čtyři - tak to prostě nedokážeme. A věřte tomu, že dneska jsme se dostali do stavu, že lidé s vysokoškolským titulem nejsou schopni zvládnout práci obyčejných dělníků, ale nemyslím teď manuální, ale ty myšlenkové pochody. Prostě nejsou to schopni domyslet, dopočítat, posunout v rovině logického uvažování. To nám obrovsky chybí, ta praxe logického života. Všechno máme jasně načárkované. Všechno máme přesně ve svých regálech. Přesně víme, kde si co koupíme, a tím pádem hloupneme všichni úplně. Za chvíli budeme muset napsat, že na záchod se dojde vpravo a pak dlouho rovně chodbou a pak doleva a jsme na záchodě. Tak to dneska vypadá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Ferjenčíka. Připraví se kolega Výborný, také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Chtěl jsem jenom stručně reagovat na kolegu Vondráka ohledně neúspěšnosti na vysokých školách. Zaprvé je podle mě velká chyba, že stát neustále zvedá minimální kvalifikační předpoklady pro celou řadu profesí ve státní správě, čímž právě vyrobil celou tu inflaci titulů, vyrobil tím trh pro soukromé vysoké školy nevalné úrovně - samozřejmě některé jsou i dobré, ale bohužel řada těchhle škol vznikla proto, že stát začal vyžadovat vysokoškolské vzdělání v oblastech, kde to objektivně vůbec nebylo potřeba. Extrémní příklad jsou zdravotní sestry, kde ta inflace vzdělávání má velký dopad na naše zdravotnictví. Tohle je jeden problém.

Druhá věc je, že těch 60 % je samozřejmě způsobeno tím, že vysoké školy jsou financované podle počtu žáků. A můžeme se určitě bavit o tom, jak na tohle případně reagovat. Každopádně řešení formou zavedení povinné maturity z matematiky mi přijde zcela nefunkční, protože ve skutečnosti povede jenom k tomu, že žáci nebudou mít takový prostor se na střední škole připravovat na ty předměty, které se chystají studovat na vysoké škole, a místo toho se budou drtit matematiku. Takže na všech školách s výjimkou matematicky a technicky zaměřených naopak se to zhorší, a naopak na těch matematicky a technicky zaměřených se budou žáci soustředit na střední škole na cizí jazyk, aby se vůbec mohli na tu školu přihlásit. A jejich výchozí pozice na vysoké škole, kde potřebují mít co nejlepší znalosti z předmětu, který se chystají studovat, a ne z těch obecných, tak naopak jejich šance se na to nachystat je výrazně horší.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Marek Výborný. Připraví se pan ministr Plaga. Všichni s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dlouho jsem nevystupoval, ale vidím, že ta matematika budí obrovské emoce. Všichni jsme chodili do školy. Pokusil bych se to skutečně vrátit tam, kde to je. Pokud tady někdo říká, že rušíme maturitu z matematiky, není to pravda. Nesnižujeme také nároky, jak tady někdo říkal. Prostě pouze bude zachován současný stav, to znamená možnost volby mezi cizím jazykem a matematikou.

A pokud jde, prostřednictvím pana místopředsedy pane kolego Vondráku, o vysoké školy, tak znovu opakuji, už dnes, pravda, pouze v takzvaném pokusném ověřování, máme rozšiřující zkoušku Matematika+. Pokud se nepletu, tak v zákoně je uvedeno i to, že se to překlopí z pokusného ověřování do standardní nepovinné zkoušky. A nic nebrání vysokým školám, nic nebrání vysokým školám si dát jako podmínku, že uchazeč o studium musí absolvovat tuto zkoušku v rámci své maturitní zkoušky na nějaké úrovni. To je úplně jedno. To si stanovte, jak chcete. Lze samozřejmě všechny tyto věci vyžadovat. A potom nikdo nemůže říkat, že ta matematika nemá být.

Já samozřejmě vnímám i to, že matematika je důležitá. Ano, je to jazyk přírodních věd. Ale to jediné, o čem se tu dnes vede debata, jestli jsme připraveni na to - a vůbec se nebavíme o gymnáziích nebo lyceích, bavíme se o odborných školách - jestli jsme připraveni skutečně s plnou zodpovědností tento systém spustit, tak jak je dnes v tom zákoně nastaveno.

Když se k této debatě vrátíme, pojďme to taky prosím velmi rychle ukončit a poslat to do výboru. Tam se debata povede dál. Pak se to vrátí sem na plénum. Protože jsem absolvoval za poslední půl rok několik diskusí se studenty středních škol, a všem vadí ta nejistota, to, že tady je něco rozdiskutované. Oni nevědí - bude to tak, nebo onak? A to už vůbec nemluvím o ředitelích škol, kteří připravují samozřejmě strukturu maturitní zkoušky pro příští školní rok, a nevědí vůbec, na čem jsou a na čem budou. Čili to je ta nezodpovědnost, to je ta nejistota, která podle mě je tím největším problémem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil čas k vaší faktické poznámce. (Poslanec Výborný: Já vím, končím.) Nyní faktická poznámka pana ministra školství Roberta Plagy. Připraví se kolega Martin Baxa, Jiří Mihola, Ivo Vondrák a Kateřina Valachová. To jsou zatím faktické poznámky, které jsou před námi. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji. Co se týká situace na vysokých školách, dovolím si skutečně noticku, neb jsem působil jako náměstek pro vysoké školy, vědu a výzkum. Na ten problém jsme si zadělali masifikací českého vysokého školství v letech 2008, 2009, 2010. Od roku 2015 nefinancujeme vysoké školy na hlavu, to znamená, není to ta honba za každým, a vysoká škola má autonomii a může si brát. A do roku 2015 mohla říkat, že musí brát, protože když nevezme, stát jí dá o to míň peněz. Od roku 2015, kdy došlo k zamrazení, tak se to už nepromítá tak, že každý student, kterého vezmou, jim přináší peníze. Naopak jsme v následujících letech umožnili školám, aby se soustředily více na kvalitu, a při rozumném poklesu studentů je zachována i sociální podpora, neřkuli v posledních letech jim roste. Takže je to zodpovědnost vysokých škol. Ale protože jsme si vědomi - nikdo je netlačí z pohledu státu a financování k tomu, aby braly co nejvíce studentů, dneska, posledních pět let.

A co se týká neúspěšných studií, tak poslední dva nebo tři roky jsme zavedli sledování dropoutu, tedy neúspěšných studií, jako jedno z kritérií financování vysokých škol. To znamená, kdo se o ty studenty nestará nebo podcení výběr, musí to pocítit i na financích. Takže to tam také je. A když jsem si dneska přečetl, že 7,5 % studentů skončí těsně před státnicemi, tak to je selhání té školy. Pokud je to v prváku u technických škol, proto to také do toho dropoutu nedáváme, tak pokud je to v prváku, technické školy mají velký odpad, mají síto v prváku, OK, dobře, tak jsme se zbavili. Ale pokud ho vylijou těsně před koncem po třech letech, tak je to selhání. Toto ta vysoká škola ve své autonomii měla odhalit dřív. Zabýváme se tím problémem na úrovni státu, ale ruku k dílu také musí dát vysoké školy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce, pane ministře. Nyní pan poslanec Martin Baxa s faktickou poznámkou. Připraví se k faktické poznámce Jiří Mihola. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji. Já jsem nečekal, že moje vystoupení na obhajobu zrušení povinné maturity z matematiky vyvolá takovou záplavu reakcí. Jsem za ni rád, za tu diskusi, určitě bych rád také vedl někdy rozpravu s panem emeritním rektorem Vondrákem na téma, jak má vlastně vypadat vůbec vzdělávací systém a střední školství v České republice, protože v tom si asi poměrně významně nerozumíme.

Musím znovu odmítnout představu, že kladení dalších a dalších překážek tomu, aby studovali studenti úspěšně střední školy, má k něčemu být dobré nebo má nějak řešit situaci na vysokých školách. A jsem rád, že pan ministr tady reagoval se sérií několika poznámek na toto téma.

Ale proč jsem chtěl vystoupit, je, abych reagoval, pane předsedající, vaším prostřednictvím, na vystoupení paní poslankyně Majerové Zahradníkové. Já jsem učil od roku 1999, dívám se na paní poslankyni, v době těch 30 let, o kterých mluvím. A paní poslankyně, musím říct, že to, co vy jste tady řekla, je podle mého názoru nejen nestoudné, ale je to především urážka českých učitelů za posledních 30 let. Paní poslankyně, říkat to, že jsou dnes děti, nebo že české školství je podstatně horší, než bylo před 30 lety, je prostě urážkou českých učitelů. Nezlobte se na mě, ale je to prostě tak! (Nesouhlasné reakce některých poslanců.) Učí mnoho desítek tisíc, 150 tisíc učitelů, kteří odvádějí skvělou práci. A říci, že za posledních 30 let dělali svou práci tak, že dneska je školství mnohem horší než před 30 lety, mě osobně uráží. Nebo mě osobně to neuráží, já jsem svou učitelskou práci dělal, jak jsem nejlépe uměl. Ale jestli toto říkáte, tak to řekněte všem těm učitelům, kteří 30 let na českých školách působí a snaží se dělat tu práci, jak nejlépe mohou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Jiřího Miholy. Připraví se Ivo Vondrák, Kateřina Valachová, Zuzana Majerová. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Já jsem chtěl podobně jako pan kolega Baxa zareagovat vaším prostřednictvím na kolegyni Majerovou. Také nesouhlasím s tou tezí, kterou pronesla, nebo bych si ji takto nedovolil pronést. Protože abychom nepletli hrušky a jablka a všechno možné a nemožné. Už jsme tady byli najednou u vysokých škol, inflace titulu. Vzpomeňte si, jak jsme si vzali mustr z Pobaltí, bylo to někdy po roce 2000, že je tam 80 % těch, co mají bakalářské studium. To bylo za Topolánka, začali jsme to potom dohánět. Pamatuji tu opravdu s prominutím hloupý mustr a bohužel se to tak rozmohlo, že mně taky nepřijde normální, aby dneska student dělal tři vysoké školy zaráz, ještě chodil na brigády a tak. I když jsou i geniální, nicméně asi se to netýká úplně většiny.

Ale zpátky k matematice a maturitě, ať to uzavřeme nějak konstruktivně, kolegyně a kolegové. Já předpokládám, jak jsem naznačil už předtím v tom vystoupení, že prostě povinná maturita z matematiky se odsune, že to teď v tom hlasování takto uzavřeme, nebo postupně v těch čteních. Ale byl bych také rád, abychom se zaměřili na to, co je velmi podstatné, na ten obsah předmětu. Já nevím - existuje nějaká pracovní skupina, já vím, že je to takový strašidelný název, ale na ministerstvu, kde by byli třeba zastoupeni všichni z každého poslaneckého klubu, aby se tam něco takového tvarovalo? Aby za dva roky, za tři, za pět zase nebyla stejně nekonečná debata a vlastně jenom lkaní nad tím, že se to nevyřeší za dva roky, že se to nestihne a deset že je zase moc. Tak zkusme být konstruktivní a něco k tomu obsahu předmětu, ať něco pro tu matematiku a pro všechny studenty uděláme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Ivo Vondrák, připraví se Kateřina Valachová - s faktickými poznámkami. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Děkuji. Tři body. Zaznělo tady, že si stát vymýšlí, kdo co musí mít za vysokou školu. Prosím vás, já bych chtěl říct, že neúspěšnost vysokoškolského studia se týká kamenných univerzit stejně jako těch, které vznikaly po 90. letech. Čili není to otázka nějakých vymyšlených nových pozic, i když samozřejmě mám k těmto obskurním různým požadavkům také svůj názor. To za prvé.

Za druhé k panu Výbornému prostřednictvím předsedajícího. Ten současný stav neúspěšnosti, ten současný stav, kdy se propadáme v mezinárodních hodnoceních, je daný tím, co tady ve středním školství máme. To znamená, současný stav nám nevyhovuje. Ukazuje se, že požadavky jsou takové, že to dneska udělá každý. Každý se dostane na vysokou školu. Je to tak! A já to můžu říct. Když jsem učil před 30 lety, tak absolvent střední školy toho uměl více, než dneska umí doktorand. A to tady zaznívalo mnohdy, mnohokrát. (Potlesk některých poslanců.) To si myslím, že je třeba si říct, že ten současný stav nám už nevyhovuje. Že je třeba ho změnit.

A chtěl bych říct, a to je zase k poslanci Baxovi prostřednictvím předsedajícího. Tím, že chceme zvýšit požadavky, neklademe překážky! To je zásadní rozdíl! Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Kateřina Valachová. Kolegyně Zahradníková se -

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já chci zareagovat na kolegu Miholu -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, ještě jsem vám neudělil slovo. Po vás pan kolega Mašek a poté Václav Klaus. A já vám budu měřit čas k faktické poznámce. To je moje povinnost. Máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji vám, pane předsedající, omlouvám se. Já chci zareagovat na své předřečníky a v tom duchu, co zmínil Jiří Mihola ohledně toho pojďme s tím něco udělat, pracovní skupinu. Abychom zase nepodléhali tomu, že maturitu z matematiky nám vymyslela nějaká bezhmotná nejmenovaná průmyslová lobby. Takhle jednoduché to nebylo. Neříkám, že průmyslová lobby a průmyslové podniky nejdou každému ministrovi či ministryni školství po krku. V případě řekněme posílení matematických dovedností to určitě ano. Nicméně to, že by způsobily právě ony, že máme v oné triádě společné maturitní zkoušky matematiku, tak takhle to nebylo.

A chtěla bych jenom citovat z oficiálního dokumentu vlády, kde je přesně zmíněn a citován zápis z kulatého stolu - takže se pobavíte, protože ty debaty jsou pořád stejné - z roku 2014, říkalo se tomu národní kulatý stůl, takže to mělo úroveň. A tohle je závěr ke společné maturitní zkoušce s těmito třemi předměty: S navrhovaným modelem tří povinných zkoušek všichni členové souhlasí. A konstatovali, že neexistují žádné zásadní důvody, proč by některý z navržených oborů vzdělání neměl mít povinnou maturitní zkoušky z matematiky. - To znamená, byli přísnější, všichni matematiku a nazdar. Členy byli zástupci České školství inspekce, Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání, Asociace ředitelů gymnázií, školské komise Rady Asociace krajů, Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, České středoškolská unie, Asociace středoškolských češtinářů, Jednoty českých matematiků a fyziků, Asociace ředitelů konzervatoří, Sdružení metodiků cizích jazyků, Unie školských asociací a Národního ústavu pro vzdělávání. Takže tolik závěr z roku 2014. Tak vás chci jenom upozornit, že kromě práce už vlastně bylo všechno vydiskutováno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka Jiřího Maška, připraví se pan poslanec Václav Klaus. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, není to úplně můj obor, ale protože se tady řada řečníků zrecyklovala už několikrát a točíme se malinko v kruhu, tak za prvé bych se chtěl zastat paní poslankyně Majerové, která tady udělala pokus porovnání ve světovém nebo evropském měřítku. A buď jsme se propadli, nebo jsme se nepropadli. Jestliže jsme se propadli, tak jsme se možná propadli proto, že naši učitelé to dělají stejně skvěle jako předtím, ale ti okolo to dělají ještě líp. Takže nedělejme si na tom politické body a nezastávejme se učitelů.

Já tam ale vidím jiný problém a je to problém toho, kdo se dostává už na střední školy, o tom, kdo by měl skončit v učňovském školství, a bylo by tam těm lidem dobře a něco by těma rukama dokázali a ti lidé nám teď chybí, anebo jestli tedy musí každá kadeřnice nebo každý automechanik mít maturitu. K tomuhle se vraťme a potom nebudeme mít ten problém s maturitami.

Další věc. Ještě bych doporučil, když to tak poslouchám, my vůbec nemáme institut ukončení středního školství bez maturity. To se může také stát. A ten člověk něco vstřebal, všemi ročníky školy prošel, všechny zkoušky udělal. Neodmaturoval. Mělo by to být pořád ještě víc než jenom základní škola, kam my ho vlastně srážíme, protože on tu střední školu nemůže uplatnit. Takže je to o uplatnění. A dneska se na tu vysokou školu technických směrů, chemických směrů, ekonomických směrů dostane opravdu bez zkoušky každý, bez té zkoušky z matematiky, a je to na rok, a všichni to víme, stojí to ohromné peníze a ti lidé z toho vypadávají. To je ta neúspěšnost, o které tady mluvil pan profesor Vondrák.

Takže skutečně já myslím, že těch věcí, o kterých bychom měli přemýšlet, je celá řada, a že bychom o tom měli mluvit v kontextu a dívat se na to mezinárodní srovnání. Ono nám něco napovídá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Maškovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Václav Klaus, připraví se kolega Baxa a Ferjenčík. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já už nechci tu debatu protahovat, už jsem nechtěl vystupovat, ale v televizi jsem viděl vystoupení, na které chci reagovat, pana poslance Baxy vaším prostřednictvím. Pane Baxo, promiňte, já jsem vás poslouchal. Vy tady 25 minut nebo kolik mluvíte stylem uspávač hadů, což nemělo obsah, ani nic tam nebylo jiného kromě toho, že jste proti maturitě z matematiky, tak dobře, je to váš styl vystupování, ale pak se nestydíte využít příležitosti a osobně zaútočit na poslankyni Majerovou, která nic z toho, co jste říkal, neřekla. To, že jsme se propadli v hodnocení TIMSS i PISA za posledních 30 let, to není vina paní poslankyně Majerové. Neřekla ani slovo, že by tím zaútočila na české učitele, ale čeští učitelé mají svázané ruce politiky, třeba jako jste vy. Měl byste se stydět a měl byste se omluvit za to své vystoupení!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Baxa a Ferjenčík - také s faktickými poznámkami. Kolega Juránek se možná dočká svého vystoupení. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji. Nebylo to osobní. Jenom chci zdůraznit, že já jsem reagoval na to, co řekla paní poslankyně Majerová, která tvrdí, že za posledních 30 let se úroveň českého školství propadla. A jestliže tady prostřednictvím pana předsedajícího, pane poslanče Klausi, mluvíte o testech PISA a těch dalších, tak si jenom řekněme, že to jsou testy, které se konají, když je těm žákům 15 let. To znamená, že to jsou absolventi základních škol. To nemá nic společného s tím, co tady říkal pan kolega poslanec, jaké děti se dostávají na střední školy nebo kolik kam se jich dostává. To jsou testy, které hodnotí znalosti 15letých dětí v případě PISA, tedy abych byl konkrétní, to znamená absolventů základních škol. Tak já se potom logicky musím ptát, co znamená věta, že za 30 let se výrazně zhoršilo české školství nebo výsledky vzdělávání, když se bavíme o dětech, které jsou absolventy základních škol.

A je to tedy jako čím, paní poslankyně Majerová prostřednictvím pana předsedajícího? Tak co jste tím tedy měla na mysli? Co se za těch 30 let stalo? Zhlouply děti? Nebo změnil se nějak systém? Já jsem si z toho jenom dovodil to, že pokud vy takto hodnotíte na základě jediných testů, které máme, to znamená testů 15letých dětí, absolventy základních škol, tak jediné, co jsem si z toho dovodil sám pro sebe, je to, že nejste spokojena s tím, jak učí čeští učitelé. Tečka. To je jako celý výsledek toho vašeho vystoupení, nebo závěr, který si z vašeho vystoupení dělám, když mluvíte o tom, že se propadly výsledky vzdělávání v ČR v posledních 30 letech, bavíte se o absolventech základních škol, tak jenom si můžu říct, tak prostě kritizujete české učitele. Já se českých učitelů zastávám, protože se poměry v českých školách výrazně změnily, tak jako se změnil svět kolem - vstoupilo společné vzdělávání, zásadně se změnil přístup k informacím, vstoupili jsme do digitální éry a s tím se vyrovnávají čeští učitelé, těch více než 100 tisíc učitelů, kteří učí, a já jim za tuto práci děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil váš čas k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Ferjenčíka a kolega Juránek ještě posečká, protože mám další dvě faktické poznámky - kolegy Volného a Klause. Nyní pan poslanec Ferjenčík s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jen velmi stručně reagovat na kolegu Vondráka s tím, že ve chvíli, kdy ten populační ročník na vysoké škole je násobně větší procento toho populačního ročníku celého, to znamená, kdy jde studovat třeba 60 % ročníku místo 10 % v minulosti, tak logicky ta průměrná úroveň musí klesnout. To je samozřejmě fakt, nicméně je to daleko více žáků, po kterých chcete ten stejný standard jako po těch nejlepších absolventech z minulosti, a to prostě je významný rozdíl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka Lubomíra Volného, připraví se kolega Klaus k faktické poznámce. A poté kolega Benešík. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Původně jsem chtěl toto vystoupení pojmout jako takovou obranu paní kolegyně Majerové, nicméně předpokládám, že ona se ubrání, když bude potřebovat, sama. Já se jenom podělím o svou vlastní zkušenost.

Osobně si myslím, že i čeští učitelé učí někdy nedostatečně, někdy dostatečně, někdy dobře, někdy chvalitebně a někdy výborně. Každý z nás má právo na slabší i na ty lepší dny a na temné i světlé okamžiky. Každý, kdo učil, si určitě pamatuje i doby temna, kdy se mu do školy nechodilo úplně nejlépe a ten jeho výkon nebyl úplně skvělý. Nicméně já jsem poprvé nastoupil do školy v roce 2000 a dostal jsem klíč od kabinetu a stůl. To bylo všechno. Po dvou letech učení v Anglii a po třech letech učení na Novém Zélandu jsem se vrátil do České republiky a dostal jsem něco, co jsem v Anglii ani na Novém Zélandu nedostal. Dostal jsem osobní notebook. A proč jsem dostal osobní notebook? Protože objem byrokratické práce - mne jako učitele tělesné výchovy a technické výchovy - stoupl asi o 150 %.

Takže ne, vina za to, že české školství se opravdu zhoršuje, neleží na bedrech učitelů ani základních, ani středních škol, ale leží v téhle Sněmovně. Leží v tom, kam se to školství rozhodnutím našich předchůdců i některými našimi rozhodnutími za posledních 30 let ubíralo. Poslední klasická ukázka je školní inkluze, jejíž výsledky ve všech mezinárodních testech na půdě této Sněmovny budou velice negativně, to si buďme naprosto jisti, oceňovat naši budoucí kolegové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Václav Klaus s faktickou poznámkou, připraví se Ondřej Benešík. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Tak já jsem ještě čerstvý v úterý, takže vám nenechám poslední slovo, pane Baxo, vaším prostřednictvím. Vaše dvě vystoupení se totiž lišila. Vy jste v tom druhém říkal, že paní poslankyně řekla, že jsme za 30 let klesli ve srovnání, a jak jste to myslela. To je zcela legitimní. To vám nikdo nebere, kdybyste se takhle zeptal. Ale vy jste to v tom prvním vystoupení neudělal. Vy jste v tom prvním vystoupení na ni zaútočil, že uráží české učitele. A to je to, proč já jsem kvůli tomu přišel k mluvítku, protože to je osobní útok.

Já chápu, že ve vedení ODS to máte v genech, pan předseda, když paní poslankyně odcházela z klubu, také reagoval osobním útokem, ale ty pravé grády to bude mít, až tady bude ten starosta Novotný, teprve ty osobní útoky. Tak zatím se zklidněte, držte se věcné debaty a neútočte na své kolegyně osobně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Ondřej Benešík, připraví se kolega Baxa. Pane kolego, ještě ne. - Tak. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Už se to tady vede trošičku jako seminář, tak já budu mít takovou seminární otázku. Zaznívá tady, resp. spousta kolegů a kolegyň diskutuje a srovnává kvalitu českého, popř. československého školství před 30 lety. Já se ptám, já skutečně nevím, nenarazil jsem na to - existují nějaká relevantní data? Existovalo v roce 1985 relevantní mezinárodní srovnání našeho školství například se školstvím ve Spojených státech nebo na Novém Zélandu nebo ve Francii? Já se opravdu ptám. Já si myslím, že pokud taková data existovala, tak asi nemohla být za prvé moc přesná, ale spíš si myslím, že ani neexistují, takže srovnávat naše školství před 30 lety s tím dnešním je poměrně asi na vodě. Můžeme ho srovnávat tak, jak bylo třeba před 25 lety, jestli už existovaly takové. Ale myslím se, že dřív ne. I sám pan prezident Zeman kdysi uznal, nebo byl možná z toho usvědčen, že když na Letné v roce 1989 mluvil o tom, jak se naše školství propadlo za tu poslední dobu, že jsme v podstatě to školství zhoršili v době normalizace, tak se nakonec ukázalo, že používal hausnumera.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Měl jsem ambici, abych udělil kolegu Juránkovi slovo, protože byl poslední přihlášený do rozpravy, když jsem nastupoval k řízení schůze, to se mi nepodařilo. Nyní pan poslanec Martin Baxa a kolega Rais mají ještě faktické poznámky. Takže pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Martin Baxa: Já už opravdu naposledy, a to z toho důvodu, že mě tady znovu obvinil pan kolega Klaus z osobního útoku na paní poslankyni Majerovou Zahradníkovou. Tak já prostě znovu říkám, že to žádný osobní útok na paní poslankyni nebyl. Kdybych se v nějakém pominutí smyslů něčeho takového dopustil, bezpochyby bych to uznal a paní poslankyni bych se omluvil. Ale to žádný osobní útok nebyl. Protože já znovu zopakuji to, co paní poslankyně řekla. Řekla, že za posledních třicet let se české školství propadlo ve své kvalitě. Paní poslankyně to kýváním hlavy potvrzuje. A já na to prostě říkám, že pokud ona toto tvrdí, tak jediné, co si já z toho vyvozuji, je to, že paní poslankyně se domnívá, že prostě špatně učí čeští učitelé. Jiný důvod prostě k tomu není.

Pan kolega Klaus, druhý poslanec za hnutí Trikolóra, se pokusil dovysvětlit její vystoupení tím, že tím měla na mysli nějaké výsledky vzdělávání. Tak jenom znovu jsem se ještě teď díval, vzdělávací zkoušky TIMSS sledují žáky ve čtvrtém a osmém ročníku základních škol, vzdělávací výsledky PISA patnáctileté děti. To znamená, bavíme se o vzdělávání na základních školách. A já jsem prostě přesvědčen o tom, že čeští učitelé na základních školách navzdory všem těžkostem, problémům, měnící se situaci, jak už jsem tady o tom hovořil, odvádějí dobrou práci. A za tím si stojím a budu to opakovat pořád, protože si myslím, že je to pravda, a protože jsem přesvědčen o tom, že právě bez těch učitelů na prvním a druhém stupni základních škol bychom nejenom nemohli mít náš vzdělávací systém, ale ani bychom nemohli vést takovou odbornou diskuzi, kterou tady vedu třeba s panem kolegou Vondrákem o tom, jak vypadají střední školy a co se děje na vysokých školách. Já jsem prostě přesvědčen o tom, že čeští učitelé na základních školách přes všechny obtíže, starosti a problémy dělají co mohou. Tečka.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, dobré odpoledne. Pan poslanec Karel Rais s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Václav Klaus. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Tady mě vyzvali, abych řekl něco normálního. Takže za prvé směrem ke kolegovi Benešíkovi. Jednak probíhají každoročně mezinárodní testy PISA. A já jsem to říkal minule, v podstatě tam dopadají ti naši studenti líp než předminule, nebo plus minus stejně. Takže žádné nějaké dramatické změny se nedějí, byť prostě ta situace - samozřejmě mnohdy je málo lidí a podobně. To všechno známe a za chvíli to budeme projednávat. Takže já znovu apeluji, přesuňme to tedy buď na výbory, anebo k lahvi červeného vína večer. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A pan poslanec Klaus, faktická poznámka. Máte slovo prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Já už jenom krátce nejprve k panu kolegu Benešíkovi. Ta data samozřejmě existují, jsou k nalezení. Jedna konkrétní jsou na Centru pro občanské svobody na webu, kde je to srovnání v mnoha letech. Pan kolega Rais má pravdu. V posledních letech už spíš stagnujeme. Ten propad přišel od roku 1994 od těch prvních měření.

Jinak dva poslanci - já to myslím příjemně - jsou živoucím důkazem nutnosti zavedení matematiky u maturity. Vy, pane kolego Benešíku, když argumentujete dobou před třiceti lety a říkáte 1985, tak bych rád trval na tom, že 2020 minus 30 je 1990.

A pan kolega Baxa říká, že logicky není jiné vysvětlení, než že čeští učitelé špatně učí, když jsme se zhoršili v mezinárodním srovnání. Tak to se hluboce mýlíte. Důvodů může být daleko více. Například, že ostatní země se výrazněji zlepšily, nebo že čeští politici házejí klacky pod nohy českým učitelům, a tak dále, a tak dále, a tak dále. Mohla populace nějakým způsobem klesnout - to je nepravděpodobné. Ale jsou tisíce dalších důvodů, které jsou vysvětlující. Ale to právě učí matematika. Čili nemůžete říct logicky, že existuje jediné vysvětlení. To je matematická nepravda a vy jste živoucím důkazem toho, že maturita z matematiky je potřebná, aby lidi jako vy to absolvovali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pane ministře, před vámi je ještě přihlášen pan poslanec Benešík. A potom pan ministr Plaga, faktické poznámky. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Já děkuji za slovo. Tak ten příklad, který tady uváděl pan poslanec Klaus, myslím si, není matematický. Ale nás učili ve škole, že je rozdíl mezi počty a matematikou. Já jsem si byl naprosto přesně vědom toho, že jsme srovnávali něco před třiceti lety, a před třiceti lety byl rok 1990. To samozřejmě velmi dobře vím. Ale ta data se přece musela nějakou dobu sbírat a srovnávat. Proto jsem řekl například v roce 1985, protože jsem si nemyslel, že zrovna v roce 1990 se začalo něco celosvětově měřit. Takže jsem se schválně ptal na dobu předtím. Aby bylo srovnání i v tom roce 1990. Takže jako pan kolega Klaus se snažil být vtipný, ale moc vtipné to nebylo, a myslím si, že pokud tady vykládal něco o tom, že bychom si měli odpustit osobní invektivy, tak bych ho chtěl poprosit o to také.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan ministr Plaga s faktickou poznámkou. Prosím máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji, dámy a pánové. Úkolem ministra školství je edukovat. Takže první šetření PISA proběhlo v roce 2000 na čtenářské gramotnosti a matematická v roce 2003. To znamená, že žádná šetření neprobíhala předtím. Ale co se týká toho, k čemu se všichni odvoláváme, tak ten sběr začal přesně před dvaceti lety. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Blažek s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Já snad musím reagovat na ta paušalizující tvrzení, že před třiceti lety bylo školství nějaké lepší. Tak prosím vás, možná v matematice, což já samozřejmě nedokážu nějak ohodnotit. Ale vždyť to nemůže být pravda, když v tehdejší době - není jenom matematika - ale v tehdejší době, pokud jde o dějepis, literaturu, občanskou nauku a spoustu dalších předmětů, tady vůbec nevycházely knihy, které z 80 % určovaly tehdejší trendy v těchto oborech. Nevycházeli naši autoři, a dokonce se nesměli učit. Takže jakékoliv tvrzení o tom, že jde školství dolů, už z tohoto hlediska pravdivé prostě být nemůže. Matematika skutečně není jediný předmět, ale školství v roce 1990 nemělo k dispozici skoro vůbec nic k tomu, aby mohlo dávat opravdové vzdělání v oborech i jiných, a teď mám na mysli zejména ty humanitní. Ale domnívám se osobně, že ani v biologii a dalších předmětech jsme vůbec neměli tušení, co se dělo na Západě, který byl jednoznačně před tím než to, co se dělo v tom takzvaném východním bloku.

Takže tohle tvrzení odmítám. Nehodnotím to pouze z pohledu matematiky. Ale prosím vás, ta paušální tvrzení jsou zcela zavádějící a naprosto nepravdivá a mě až dráždí. Tím neříkám - abych zase řekl jinou větu -, ano i za komunismu se chodilo normálně do školy, normálně se učilo, ale poskytování vědomostí bylo v neuvěřitelně omezeném rozsahu ve srovnání s nějakým Bavorskem. Tam se mohlo svobodně mluvit úplně o všem a byla tam dostupná nejodbornější literatura a ze všech oborů. Tady nebylo skoro nic. Kromě sovětské literatury. To uznávám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Další faktická poznámka v tuto chvíli není. Takže přicházíme k paní poslanci Juránkovi, který je přihlášen do obecné rozpravy, připraví se pan poslanec Jiránek. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, jsem velmi překvapen, že jsem se dostal ke slovu po hodině a půl, co jsem přihlášený. Ale nechci navazovat na nic, co tady bylo. Myslím si, že je důležité spíš vytvářet určitou atmosféru. A já jsem nerad, že je tady taková atmosféra nemít matematiku rád, anebo na té matematice založit úplně všechno. Ale já vám chci říct jaksi svoje svědectví, které je staré, a velmi staré, protože já jsem maturoval před 45 lety. A před 53 lety jsem se přitom zapojil do osmileté výuky gymnázia, které mělo ve svém vínku matematiku a fyziku.

A chtěl bych říct při této příležitosti, že matematika je na prvním místě příležitost pro naše školství. A prosím, abychom si tuto věc řekli. Je to jednoznačná příležitost, která byla vyzkoušena, a byla vyzkoušena tak, že dokonce celou dobu existuje kontinuita. Takže já až půjdu letos na oslavu, nebo nevím, jestli je to ještě oslava, ale až si budu připomínat 45 let po maturitě na našem gymnáziu v Brně, tak si budu také připomínat to, že jsme dostali mimořádnou příležitost právě díky tomu experimentu osmiletého gymnázia s matematikou a fyzikou. A protože vím, že v tu dobu byly v celém Československu jenom tři takové školy, tak se mi v mém věku dostalo něčeho, čehož se nedostalo mnohým jiným, kteří jsou výrazně mladší než já. A na nás ten experiment Matematika+ byl vyzkoušen už tenkrát.

To znamená, Matematika+ je dobře. Ale v průběhu těch časů, které zde jsou, je zapotřebí si říct, že musíme využít právě té kontinuity a i těch výsledků několika škol, protože i vysoké školy vědí, že když jim někdo přijde z určitého gymnázia, a já úmyslně nejmenuji ani to své vlastní, tak vědí, že studenti, kteří odtamtud přijdou, budou kvalitnější, protože už to mají dávno vyzkoušené. A já si troufnu říci, že jsou tedy tady gymnázia, která vlastně už dopředu říkají, a v průběhu celé své existence, co existují, prokazují, že ta matematika je naše česká cesta, která nám může pomoci zlepšit úroveň vyučování jako takového.

Tady nejde na prvním místě o to, jestli bude maturita povinná, nebo nepovinná. Tady jde o to, že já jsem se díky tomu spolu se svými spolužáky naučil systémovému myšlení. Pro mě je to obrovský dar. A kdyby se to týkalo jenom mé osoby, tak takových skvělých učitelů na školách a na každé škole jsou takoví, kteří to dokážou předat, a dokážou to předat celé třídě, ale my jsme to dostali všichni, protože... Jako skutečně když si vezmu jednoho svého spolužáka vedle druhého, a teď mohu mluvit i o těch, kteří přišli čtyři roky po mně, osm roků po mně, tak jsme se v tom světě, který je teď, neztratili.

A prosím vás, bez ohledu na to, jaká byla tehdy doba, jaká je doba teď, tak to gymnázium stále, tyto školy, tato gymnázia stále přinášejí to, co může přinést právě matematika. A já teď řeknu, můžeme založit naše školství na čemkoliv jiném. V Řecku to založili třeba na filozofii, že? Takže můžeme si říct - a já se teď vás zeptám: Můžeme si říct, že nahradíme matematiku filozofií? Já si na to odpovím: U nás ne. My jsme našli tu cestu k tomu přemýšlení, protože tady nejde na prvním místě o to, kolik budu mít těch znalostí z matematiky. Tady jde o to, abych se naučil takhle myslet ve všech předmětech, abych to dokázal převést do svého života. A já si pamatuji, že když s námi dělali tenkrát ten experiment, protože my jsme se jmenovali experiment a začínali jsme jako experimentální škola, tak nám vlastně ten systémový přístup zpřístupňovali skrze všechny předměty.

Já si pamatuji velmi živě na to, jak nám v zeměpise nepřišel učitel říct, jak to je s těmi monzuny. On se nás zeptal, a řekl: Pojďte teď přemýšlet společně, půjdeme přemýšlet, jak vlastně vznikají monzunové deště. A my jsme si všechno možné vymýšleli, až jsme došli k tomu, že je rozdíl teploty nad vodní plochou a nad zemí. Ale my jsme k tomu přišli! A protože takto k nám přistupovali ve všech předmětech, tak se tento experiment velmi výrazně zdařil. Ale já vám teď o něm říkám, protože existuje, že stále funguje, že to je třeba teď ta současná Matematika+ a že my musíme hledat ve školství právě to, co nám pomůže, abychom byli sami sebou. Abychom využili toho, co my máme v hlavách. Ne abychom si tam místo toho dávali něco jiného. A matematika není jenom něco k naučení. Matematika je způsob myšlení. A já si troufnu říct na základě toho experimentu, ke kterému došlo i na mé osobě, že je to způsob myšlení, který je nám blízký.

Jsem přesvědčen o tom, že když získáváme nějaké plusy ve školství, když ho získáváme na všech úrovních, tak ho získáváme proto, že stále existují kantoři, učitelé, že stále existují školy, a teď řeknu vysoké školy, které těchto lidí dokážou využít, že na základě toho pořád tu úroveň máme ve světě velmi vysokou. Koneckonců kdysi se zkusil experiment s tou matematikou už od první třídy. Většina z vás si to nemůže pamatovat. Ale tehdy se řeklo, tak zkusíme množinový systém. Zkusíme učit množiny. A v rámci těch množin je naučíme lépe přemýšlet. Protože to nebylo úplně dobře připraveno, tak se to nepodařilo a bylo to velmi těžké, byl to velký zásah. Ale byl to zase znovu určitý pokus, abychom využili matematiky k tomu, abychom posunuli vzdělanost jako takovou.

Já tady nechci mluvit o maturitě z matematiky. A řeknu zase jako lesák. Nic nemůže spadnout z nebe. Nemůžu ze dne na den rozhodnout, že maturita z matematiky bude, nebo nebude. A teď je otázka toho zvážení, a tam bych to viděl skutečně jako zvážení na té odborné úrovni, nebo alespoň ve výboru, aby se skutečně zvážilo, v jakém jsme stavu, protože zcela určitě nejsme ve stavu nula. A já jako lesák jsem zvyklý čekat dlouho. Máme v současné době tady kůrovce a já vám jako lesák říkám: No, pro mě je to jedno jediné. Já, protože se uvažuje vždycky v lesnictví nejméně na deset let, tak vám říkám, my to máme vyřešeno. Teď se bude deset roků sázet. A my to víme. A my víme, jak se má sázet, a když to necháte na lesnících a budete jim pomáhat a všichni budete sázet, no tak se dočkáme nějakého výsledku. Ale u těch stromů je to za mnoho desítek let. Ale u těch studentů to není z roku na rok.

Takže teď si musíme říct spíš u té maturity, a já jsem pro povinnou maturitu z matematiky jako způsob, který zavedeme do školství, tak je velmi důležité, abychom si řekli, v jakém jsme stavu a kolik na to potřebujeme přípravy, aby nám ti žáci vyrostli. Teď to říkám jako to podobenství s těmi lesy, které teď budeme sázet. Takže já vůbec nepochybuji o tom, že budeme matematiku sázet a že bychom ji měli sázet, ale chtěl bych vytvořit tu pozitivní atmosféru. A znovu se k tomu vracím. Nejdůležitější není, kdy bude povinná maturita z matematiky. Důležité je, jestli přijmeme tento způsob. A já jsem prosím měl příležitost v Jihomoravském kraji se šest roků věnovat školství. Není to málo, věřte mi. Mám i tu výhodu, že jsem z velkého kraje a že zároveň jsem mohl působit ve správních radách jak Masarykovy univerzity, tak Mendelovy univerzity, která je moje alma mater. A měl jsem tedy možnost řadu věcí posoudit a některé věci v rámci toho Jihomoravského kraje posunout.

Já vás ujišťuji, že musíme najít nějaký jednoticí prvek v rámci České republiky, který přesahuje rámec těch krajů. A já jsem se zatím nesetkal s žádným jiným než s tím, že zkusíme využít toho, jak může u nás matematika napomoci celkovému přemýšlení a celkové úrovni našich postupů. Prosím, abyste to vzali tak, že je to nabídka i do diskuze, protože já si myslím, že odborné věci se musí brát, jak tady řekl jeden z mých předřečníků, a probírat nejenom na tom výboru, ale i s těmi odborníky, kteří to dělají. Ale je tady jedna věc, že musí nastat rozhodnutí, kterou cestou jako Česká republika půjdeme. A já se tedy přimlouvám za to, abychom hledali, jak té matematiky využít, a abychom matematiku nebrali ani jako podmínku existence, ale také ani jako nepřítele. Abychom zkusili využít všeho, v čem nám ta matematika, ten způsob přemýšlení, abych to ještě jedno zdůraznil, může pomoci. Věřte mi, že je velká řada lidí, na kterých už byl experiment matematika vyzkoušen, a byl úspěšný i na těch, kteří v současné době jsou profesory dějepisu. A já budu velmi rád, když tento malý vzorek lidí, kteří to mají na sobě vyzkoušeno celoživotně, také promluví do toho přemýšlení o tom, jak dál.

Děkuji vám, že jste mě poslouchali, alespoň někteří, a prosím - řeknu tu větu, se kterou jsem začínal - prosím, berme matematiku jako příležitost. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Jaroslav Holík. Máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych navázal na kolegu Juránka. Já jsem maturoval před 43 lety a na střední škole jsme měli nějakého profesora Remana, který matematice nerozuměl. On nám přednášel látku ze svých poznámek a většina třídy prostě matematiku nenáviděla a nechápala ji. Došlo pak k tomu, že v té době nás přebral nějaký profesor Machalíček, který byl skutečný kantor. On nás vtáhl do toho učení. On prostě dokázal ukázat tu matematiku tak, že to není jenom prosté biflování, ale že je to věda.

Chci říci jedno, pokud chceme mít dobré studenty, musíme mít velice dobré kantory, kteří tu látku dokážou vysvětlit. Já bych chtěl panu ministru Plagovi popřát, aby měl šťastnou ruku při výběru kantorů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Martin Jiránek v obecné rozpravě, zatím poslední přihlášený. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Jiránek: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Ta diskuse byla celou dobu velmi zajímavá. Musím říci, že příspěvek pana kolegy Juránka i následující pana kolegy Holíka vlastně celou diskusi velmi uklidnil a posunuly ji myslím velmi konstruktivním směrem.

Já bych chtěl také trošičku zavzpomínat, když už vzpomínali oni dva přede mnou, ale bude to velmi rychlé. (Nesrozumitelný protest ze sálu.) Ale no tak. Ježíši, snad ne. (Směje se.) No tak já nebudu vzpomínat, abyste tady nebyli naštvaní. Děkuji. (Odchází od mikrofonu.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Prosím o klid. Prosím o to, aby všichni zachovávali nějaké důstojné jednání, abychom mohli postupovat v debatě tak, jak máme. Pane poslanče, vy jste skončil se svým vystoupením? (Ano.) Ano.

Do rozpravy je nyní přihlášen pan zpravodaj Lukáš Bartoň. Jsme pořád v rozpravě, ještě to nejsou závěrečná slova. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Nejen zpravodaj, ale i předkladatel druhého sněmovního tisku. Vzhledem k tomu, že už se nám blíží debata ke konci, já bych uvedl, že zde vlastně zaznělo veto i na projednávání vládního návrhu v § 19 (90), tedy ve zrychleném čtení, které zaznělo od SPD a KSČM, veto na devadesátku. Ještě do konce obecné rozpravy je možno toto veto stáhnout, nechci apelovat, nicméně je zde i ten druhý poslanecký návrh. De facto tyto oba návrhy jsou podobné. Ten poslanecký se liší ještě i v tom, že řeší onen institut ukončení střední školy bez maturity, jak zmiňoval pan poslanec Mašek.

Z debaty bych rád shrnul ty pohledy, které tady zaznívaly. Myslím, že hodně zaznívaly pohledy toho gymnaziálního typu. Když vezmu výsledky maturit z matematiky či cizích jazyků, tak u gymnázií není takový problém. Když vezmu jenom čistě matematiku, jedná se o čtyři, dvě procenta absolventů, kteří ji nezvládnou. Problém je u středních odborných škol. Z čísel mohu říci, když začnu třeba s nástavbovým studiem, 50 % neúspěšných, kteří si zvolili dobrovolně, rok předtím 60 %, střední odborné vzdělání s maturitou a s odborným výcvikem 38 % neúspěšných, rok předtím 50 % neúspěšných, střední odborné vzdělání s maturitou, tedy ta největší masa středních odborných škol, 23 % neúspěšných, rok předtím 33 % neúspěšných, tedy těch, co si zvolili matematiku dobrovolně jako svůj maturitní předmět. U cizího jazyka je to procento menší. Je to asi do 5 %, pokud tedy počítáme anglický jazyk. U němčiny je tam nějakých 40 %, ale to je, myslím, jiná otázka.

Takže problém je u středních odborných škol, problém je v tom, že máme maturitu ve společné části stejnou pro střední odborné školy i pro gymnázia a nastavená zkouška je pro ty více vyhovující gymnáziím. Absolventi středních odborných škol jsou znevýhodněni oproti gymnáziím, protože jsou více zaměřeni na svůj obor, což je logické, ale testy na závěr musí dělat stejné.

Samozřejmě to vyvolává otázku, zdali vůbec mít maturitu v této podobě do budoucna. Pod záštitou školského výboru jsem zde uspořádal seminář o budoucnosti maturit, kde se toto hodně zmiňovalo. Vystoupil zde i zástupce slovenského Ministerstva školství, kdy Slovensko se vydalo francouzským modelem, to znamená oddělilo maturitu střední odborné školy a maturitu gymnázia, oddělilo nároky na ně.

Dále se na tomto semináři zmiňoval i jistý názor Platformy pro školství od pana profesora Drahoše, předsedy školského výboru Senátu, který zmiňoval více ten anglosaský model, tedy přesunutí povinné hranice, která se musí přeskočit, více do studia. Jsou to ty testy GCSE, čímž by se zajistilo to, že na to minimum, které každý student musí splnit, by měl více času a nebyla by to pouze závěrečná zkouška, kdy student, který neudělá test úplně na závěr, tak vlastně propadá a končí se základním vzděláním.

Osobně dávám přednost tomu anglickému modelu, i když ten francouzský by byl také řešením. Ale zase zde vyvstává otázka - myslím, že nikdo není spokojen se současným modelem, každý zde cítí, že by se něco mělo změnit. To něco není pouze, že si řekneme další zkouška, povinná u maturity, ale v celém modelu toho, jak je nastavena střední škola a jak je testování úplně na konci, by se něco mělo změnit. Úplně se neshodujeme v tom, co přesně, ale cítíme, že tam něco je. A o tom by se měla rozproudit debata. Hodit teď brzdu na to, že zavádíme další povinný předmět, a více se zabývat tím, jaká je vůbec poptávka státu, co má maturita ověřovat. To dosud nevíme. Není taková poptávka. Dosud nevíme, zdali když se zavedly státní maturity, jediná analýza neexistuje, jestli byly tyto státní maturity, to zavedení, prospěšné, k čemu nám jsou, jestli jsme dosáhli něčeho lepšího tím, že máme státní maturity. Víme, že jsme za ně utratili už přes miliardu, že je máme, ale nevíme, jestli nám k něčemu jsou, jestli jsou prospěšné. Tohle a další jsou otázky, které je potřeba řešit, ale je potřeba je řešit v budoucnu. Určitě by nebylo dobré dělat unáhlená rozhodnutí a řešit je nyní.

Nyní navrhuji dát zpátečku, nezavádět teď povinnou zkoušku z cizího jazyka a matematiky. Obecně také vnímám to, že se často mluví o povinné zkoušce z matematiky, ale opomíjí se, že se tím zavádí i povinná zkouška z cizího jazyka. A zejména u těch, kteří bojují za technické vzdělávání, tak toto bude mít negativní vliv vůbec na technické vysoké školy. Zejména technické vysoké školy, tam ta skladba studentů - sám jsem učil na technické fakultě - je tak porovnatelná, že je tam jedna obrovská skupina gymnazistů a jedna obrovská skupina absolventů střední odborné školy, zejména té střední odborné školy, která si daný typ studia už vybrala na své střední škole. Jsou to studenti, kteří mají zájem o ten obor.

Hodně omezíme tuto skupinu absolventů středních odborných škol. Protože nejenže, a teď řeknu, 33 %, 23 % neúspěšných u matematiky, ale jsou to i studenti, kteří jsou technicky nadaní, nemají problém s matematikou, ale my je tam nepustíme, protože třeba neudělali zkoušku z cizího jazyka. Zavádíme povinnou zkoušku z cizího jazyka. Tu zavádíme už od roku 2021 pro střední odborné školy. V roce 2021 si dokonce středoškoláci ze středních odborných škol nemohou vybrat mezi cizím jazykem a matematikou. Oni budou mít povinně cizí jazyk a v roce 2022 budou mít povinně cizí jazyk a matematiku. Vůbec jim nedáváme tu možnost, zatímco gymnazisté budou mít v roce 2021 obojí.

Takže můj návrh - pusťme do druhého čtení, případně kdyby jeden z nich neprošel, třeba ten poslanecký, určitě budu pro to a bojovat za to, aby prošel ten vládní, a samozřejmě pokud by ten institut ukončení střední školy bez maturity padl pod stůl, rád ho doplním v druhém čtení, pokud na něm bude shoda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Karel Rais. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já jenom zopakuji to, co jsem říkal při svém prvním vystoupení, že bych žádal o zkrácení projednávání u tisku 645, to je u vládního zákona o 30 dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, mám poznamenáno. Paní poslankyně Tereza Hyťhová s faktickou poznámkou je přihlášena. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Já jsem chtěla také připomenout svůj návrh na zamítnutí tisku 506, školský zákon. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. To je zde na rozdíl od návrhu pana poslance Raise už poznamenáno. Děkuji. Vyrovnáme se s tím vším hlasováním. Žádnou další přihlášku do sloučené rozpravy nevidím. Hlásí se ještě někdo? Nehlásí. Rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Pan ministr nemá zájem. Pan zpravodaj k tomuto bodu má zájem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Já bych jenom z pozice zpravodaje zopakoval: Padl návrh na veto § 90 sněmovního tisku 645 od SPD a KSČM, takže to platí. Nepadl na tento sněmovní tisk návrh na zamítnutí, ale padl návrh na zkrácení projednávání od pana poslance Raise na 30 dní.

U poslaneckého návrhu zákona sněmovní tisk 506 padl návrh na zamítnutí od paní poslankyně Hyťhové a od pana poslance Staňka. Nepadl žádný návrh na prodloužení jednání nebo zkrácení.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Já potom prosím u jednotlivých tisků, až se jimi budeme zabývat, ještě pohlídat, abychom všechno odhlasovali. Je zájem o závěrečné slovo u druhého bodu pana poslance Pojezného? Není. (Konec sloučené rozpravy.)

 

Nyní znovu otevírám bod, a musím přečíst celý název. Jde o

Aktualizováno 25. 5. 2020 v 17:48.