Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

291.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad jednání 40. schůze bylo předloženo celkem 33 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

A nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Nejprve je zde interpelace na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka, který odpověděl na interpelaci poslance Zdeňka Ondráčka ve věci údajného prodeje lázeňského domu Mercur v Mariánských Lázních. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 611. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti prvního místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka. Nemýlím-li se, tak jsem četl před chvílí jeho omluvu z dopoledního jednání. Je to tak. Nemohu tedy pokračovat v projednávání tohoto bodu. Budeme pokračovat, až bude přítomen pan ministr.

Další interpelací je interpelace na místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou, která odpověděla na interpelaci poslance Ivana Bartoše ve věci zprávy o finančních opravách EU prostředků v České republice. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 656. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno v rozpravě. V okamžiku přerušení byl přihlášen k vystoupení v rozpravě pan poslanec Ivan Bartoš. Toho v tuto chvíli nevidím, tak můžeme tedy pokračovat v rozpravě. Ptám se, zda má někdo zájem o vystoupení k tomuto bodu? Pan místopředseda Pikal.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych měl v tuto chvíli takovou nestandardní žádost. Pan předseda z důvodu nenadálých osobních důvodů tady bohužel není přítomen, tak já bych chtěl požádat o přerušení.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Mohli bychom o tom hlasovat. (Mpř. Pikal diskutuje s předsedajícím o postupu.) Já jsem na začátku poučil ve smyslu § 112. Je tomu tak. Takže paní ministryně, nedá se nic dělat, v tomto bodu nebudeme pokračovat.

Dále zde máme interpelaci na předsedu vlády Andreje Babiše, který odpověděl na interpelaci poslance Miroslava Grebeníčka ve věci kroků a opatření, kterými předseda vlády a vláda dosud reagovali a které kabinet připravuje v souvislosti s usnesením Poslanecké sněmovny ze dne 6. června 2019, kterým Sněmovna požádala vládu, aby navrhla účinnou změnu trestněprávních předpisů tak, aby bylo možné zločiny způsobené při privatizaci dále stíhat a potrestat, aby nedošlo k jejich promlčení včetně posouzení, zda nedošlo v určitém období k situaci, kdy promlčecí doba ani nemohla běžet. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 659. V tuto chvíli pan předseda vlády přítomen není. Já zahajuji rozpravu a prosím pana poslance. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, zaznělo tady, že pan premiér není přítomen. Za těch okolností bych vás chtěl požádat o vyslovení souhlasu s přerušením projednávání této interpelace až do doby přítomnosti pana premiéra. Děkuji za pochopení.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ano. Já vám děkuji. O návrhu samozřejmě můžeme hlasovat. Já přivolám kolegy z předsálí. (Po chvíli.) Počet hlasujících už vypadá mnohem optimističtěji než před chvílí.

 

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přerušení tohoto bodu do přítomnosti předsedy vlády. Kdo je proti?

Hlasování číslo 58, přihlášeno je 67, pro 44, proti 2. Návrh byl přijat. Přerušuji tedy projednávání této interpelace.

 

Další interpelací je interpelace na ministra dopravy Vladimíra Kremlíka, který odpověděl na interpelaci poslance Ondřeje Polanského ve věci výběrového řízení na členy představenstva Českých drah. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 667. Pane poslanče, zahajuji rozpravu a dávám vám slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Dobré ráno, pane předsedající, děkuji za slovo. Jak už tady zaznělo, z důvodu nepřítomnosti, možná neexistence ministra dopravy bych ctěnou Sněmovnu požádal o přerušení interpelace do přítomnosti ministra. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ministra dopravy. Z hlediska výkladu zákona je pan Vladimír Kremlík do půlnoci ministrem dopravy, jenom pro vaši informaci.

Mezitím přečtu několik omluv a ta první je právě omluva pana ministra, který se omlouvá do konce jednacího dne. Omlouvá se pan poslanec Jan Kubík mezi 9.15 a 11.00 hodin z důvodu návštěvy lékaře, omlouvá se pan ministr zemědělství Miroslav Toman z důvodu zahraniční služební cesty na celý den, omlouvá se pan poslanec Jan Pošvář od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Kolovratník od 9 do 10 hodin a poté od 11 do 12 hodin a pak od 14 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Pavel Jelínek ze zdravotních důvodů mezi 9. a 11. hodinou z dnešního dne, omlouvá se pan poslanec Pavel Blažek dnes mezi 10. a 13. hodinou z pracovních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Richterová dnes do 9.40 hodin z důvodu jednání výboru, omlouvá se paní poslankyně Ivana Nevludová od 9 do 10.30 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Margita Balaštíková od 13 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Miroslava Němcová od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

 

A nyní bychom tedy hlasovali o přerušení do přítomnosti ministra dopravy. Je to hlasovatelné.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

Hlasování číslo 59, přihlášeno je 71, pro 35, proti nikdo. Návrh nebyl přijat.

 

Pokračujeme tedy v rozpravě. Ptám se, zda má někdo zájem o vystoupení k tomuto bodu. Ani pan poslanec. Takže se tedy ptám, zda má návrh na usnesení.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Bez přítomnosti pana ministra nemá vůbec žádný smysl v té interpelaci pokračovat. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám rozumím. Nicméně na závěr projednání písemné interpelace může Sněmovna přijmout usnesení k odpovědi na písemnou interpelaci, zda souhlasí, či nesouhlasí. Takže vaše vyjádření beru, že ani nenavrhujete žádné usnesení. Nebo ano? Prosím máte slovo, máme prostor.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Dobrá tedy. Tak v tom případě navrhuji usnesení, že Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra dopravy na interpelaci.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ano, děkuji. Hlasovatelný návrh.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 60, přihlášeno je 71 poslanců, pro 28, proti 18. Návrh nebyl přijat. Končím projednávání této interpelace.

 

Další interpelací je taktéž interpelace na ministra dopravy, který odpověděl na interpelaci pana poslance Ondřeje Polanského ve věci dotovaného jízdného. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk - (Poslanec Polanský vstupuje předsedajícímu do řeči.)

 

Poslanec Ondřej Polanský: Já bych v prvé řadě chtěl poděkovat všem kolegům za velmi důstojnou atmosféru, za které tady to jednání -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Nic ve zlém, pane poslanče, ale já uděluji slovo! Já bych vám ho dal, ale nechte mě dokončit, co je třeba. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 668. Zahajuji rozpravu, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji. Žádám Sněmovnu o přerušení interpelace do přítomnosti ministra dopravy, libovolného ministra dopravy.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: O tomto návrhu budeme hlasovat. Teď přivolám kolegy.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení této interpelace do přítomnosti ministra dopravy? Kdo je proti?

Hlasování číslo 61, přihlášeno je 73, pro 39, proti 1. Návrh byl v tomto případě přijat. Přerušuji tedy projednávání této odpovědi na písemnou interpelaci do přítomnosti ministra dopravy.

 

Další interpelací je interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, který odpověděl na interpelaci poslance Lubomíra Volného ve věci váženého pana armádního kapitána v záloze Josefa Vybírala, systém včasné radiolokační výstrahy, a jeho kolegů se záležitostí přiznání důstojných důchodů pro dlouholeté vojáky z povolání. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 672. Zahajuji rozpravu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem se rozhodl překvapit celou Sněmovnu s nečekanou žádostí o přerušení této interpelace do přítomnosti pana premiéra. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ano. Návrh zní tedy na přerušení této odpovědi na písemnou interpelaci do přítomnosti předsedy vlády.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 62, přihlášeno je 76, pro 37, proti 3. Návrh nebyl přijat. Pokračujeme tedy v rozpravě a hlásí se pan poslanec Volný. Máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji. Já se tedy pokusím tuto zprávu poslat panu premiérovi prostřednictvím záznamu z tohoto jednání a poté navrhnu text usnesení.

Takže pane premiére, vaše odpověď na mou písemnou interpelaci ve věci životní situace váženého pana kapitána Vybírala obsahuje mimo jiné sdělení, že z hlediska Ministerstva obrany České republiky se jeví jako velmi nepravděpodobné, velmi nepravděpodobné, nikoliv však zcela nemožné či vyloučené, že orgány Ministerstva obrany by mu byla v roce 1994 podána informace, na základě které by nabyl oprávněně dojmu, že nárok na starobní důchod mu vznikne dovršením věku 55 let.

Po opětovné schůzce s panem kapitánem Vybíralem v říjnu letošního roku nicméně právě vámi zmiňované pochybnosti nadále přetrvávají. Žádám vás proto, abyste pověřil pana ministra obrany tím, aby přesně prověřil podle záznamu ze spisové služby a patřičných archivů korespondenci mezi Ministerstvem obrany a panem kapitánem Vybíralem, aby došlo k jednoznačného vyjasnění situace, zda takový přípis existoval, či nikoliv.

Pan kapitán Vybíral je totiž dodnes přesvědčen, že od 90. let minulého století, kdy z armády odešel, mu byl shora citovaný dokument zaslán, že šlo o formu zápočtového listu, a on se pak logicky podle tohoto řídil přes 22 let až do roku 2016, kdy začal řešit svůj předpokládaný nárok na starobní důchod. Někdejší ministryně práce a sociálních věcí paní Ing. Jaroslava Němcová slíbila panu kapitánu Vybíralovi, že věc osobně prověří a také mu ona sama odpoví, nicméně pak celou věc opět převzali již pouze její podřízení úředníci.

Domnívám se, že by měla vláda České republiky v souladu se svým programovým prohlášením přistupovat k záležitostem profesionálních vojáků s nejvyšší možnou péčí, profesionalitou a nutnou citlivostí. Děkuji vám..

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo návrh na vystoupení v rozpravě k tomuto bodu. Jestliže ne, tak tedy požádám pana poslance Volného, aby rovnou sdělil, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji. Takže já navrhuji usnesení ve smyslu, že Poslanecká sněmovna žádá pana premiéra o odpověď v této záležitosti kapitána Vybírala...

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Podle jednacího řádu pouze, zda Sněmovna souhlasí, nebo nesouhlasí s odpovědí na písemnou interpelaci.

 

Poslanec Lubomír Volný: Omlouvám se, dobře. Takže Sněmovna souhlasí, nebo nesouhlasí (smích v jednací síni) s žádostí Lubomíra Volného o to, aby pan premiér odpověděl kapitánu Vybíralovi v této jeho složité životní situaci, kdy sloužil jako příslušník Armády České republiky, a v současné době předkládá svou žádost. Děkuji. (Porada s jedním z poslanců.) Zase špatně?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Musíte si vybrat, jestli tedy chcete, abychom souhlasili, nebo nesouhlasili. A já mám z vás pocit...

 

Poslanec Lubomír Volný: Já bych chtěl, abyste souhlasili. Děkuji. (Smích v jednací síni.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Souhlasit s odpovědí pana premiéra?

 

Poslanec Lubomír Volný: Tak dobře, Poslanecká sněmovna vyjadřuje nesouhlas s odpovědí pana premiéra. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak, budeme tedy hlasovat usnesení, že Poslanecká sněmovna nesouhlasí.

Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 63, přihlášeno 77, pro 30, proti 7. Návrh nebyl přijat. Usnesení nebylo přijato. Já vám děkuji a končím projednávání této interpelace.

 

Další je interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, který odpověděl na interpelaci poslance Jana Zahradníka ve věci energetické bezpečnosti České republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 684. Zahajuji rozpravu a slovo má pan poslanec Zahradník.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já bych se chtěl také vydat cestou mých předřečníků a dovoluji si vás požádat o to, abyste schválili přerušení projednávání odpovědi na moji interpelaci do doby přítomnosti pana premiéra. Jenom bych si pár slovy dovolil svoji prosbu k vám zdůvodnit.

Pan premiér se k té otázce energetické bezpečnosti - to je věc, která je svrchovaně důležitá. Jsme svědky velkého tlaku na to, aby se jednotlivé státy Unie vyjadřovaly a podnikaly aktivní kroky, které by vedly k tomu, jak bojovat se změnou klimatu. Jsme svědky projednávání nové Zelené dohody pro Evropu, která byla v podobě sdělení předložena Evropskou komisí a ke které se včera vyjádřil také Evropský parlament. Pan premiér se podle mého názoru k tomu vyjadřuje poměrně rozumně. Například bych si dovolil z jeho rozhovoru z 11. ledna v Právu ocitovat: "Nenecháme si od Evropy vnucovat věci, které by měly ohrožovat naše hospodářství. Určitě se nenecháme strhnout k fanatickým zeleným opatřením, která by ohrožovala náš průmysl. To se radši budeme soudit a budeme se v nejhorším dohadovat o sankcích," říká podle mého názoru velmi rozumně pan premiér Babiš.

Úředníci, kteří psali odpověď na moji interpelaci si zřejmě myslí, nebo se domnívají, že si mají myslet něco jiného, a ta čísla, která uvádějí ve svých odpovědích, se dají snadno vyvrátit, zpochybnit. Já jsem si dal práci, že spolu se svými spolupracovníky jsme hledali skutečnost, konzultoval jsem to s dalšími odborníky a byl bych moc rád, kdybych mohl tváří v tvář panu premiérovi tyto svoje argumenty přednést.

Máme jedno z velkých témat - dekarbonizaci naší energetiky. Plánujeme do roku 2050 tak učinit. Plánujeme zavírat uhelné elektrárny. Dobře víme, jaké problémy nás čekají s prosazením dostavby nových zdrojů pro jadernou energii. Evropský parlament je zelený, dneska naše sousední země jsou rovněž pod vlivem zelené politiky. V Rakousku jsou Zelení součástí vládní koalice a v Německu je evidentní, že ten boj proti změně klimatu je veden hlava nehlava. A fotovoltaika právě a větrná energetika a použití biomasy prostě nemůže nahradit případné chybějící zdroje. A já mám argumenty, které bych rád tady přednesl.

Čili dámy a pánové, dovolte mi, abych vás požádal, abyste se hlasováním vyjádřili ve prospěch mého návrhu na přerušení projednávání odpovědi do přítomnosti pana premiéra. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Přivolal jsem kolegy z předsálí a budeme tedy hlasovat o vašem návrhu na přerušení do přítomnosti předsedy vlády.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 64: přihlášeno 77, pro 55, proti nikdo. Návrh na přerušení byl přijat. Přerušuji projednávání této odpovědi na písemnou interpelaci.

 

A budeme pokračovat další, která je adresována také Andreji Babišovi, předsedovi vlády, který odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci "mohl byste mi prosím sdělit, jaký máte program?". Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 687. Zahajuji rozpravu a prosím o slovo pana poslance Michálka.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji vám hezké ráno.

Předmět mé interpelace je poměrně obecný. Navazuje to v podstatě na britskou interpelační tradici, kde každá interpelace předsedy vlády začíná dotazem, jestli byste nám mohl sdělit svůj denní program. Nám se tady stala taková nešťastná situace, že když jsme to naposledy počítali, tak pan předseda vlády přišel na písemné interpelace dvakrát a devatenáctkrát nepřišel. Takže z toho důvodu pokud my s něčím písemně interpelujeme, tak to znamená, že na program této Poslanecké sněmovny, tak jak to předvídá zákon, se to dostane třeba za čtvrt roku, za půl roku, nebo dokonce v tom minulém roce se čekalo tuším deset měsíců, než pan premiér dorazil na písemné interpelace. To znamená, v podstatě ten zákonný mechanismus, kterým mají poslanci kontrolovat vládu, je znemožněn, protože libovolná věc se začne řešit teprve potom, co proběhne ta písemná výměna, která trvá třeba dva měsíce. Protože poslanec pošle dopis, potom čeká tedy třicet dnů na odpověď, potom musí navrhnout zařazení na program schůze, musí přijít na schůzi a pak se čeká deset měsíců, než pan premiér dorazí na písemné interpelace.

Takže proto já jsem přišel tedy s tím bodem "jaký máte program?" a vzhledem k tomu, že nedává smysl, abychom my vždycky čekali rok, než se začne projednávat to téma na programu Poslanecké sněmovny, tak na každé ty písemné interpelace zařadíme tento bod, který se týká programu pana premiéra, a budeme si povídat o těch aktuálních záležitostech, které zrovna nás zajímají a které chceme jako opozice řešit. A doufám, že aspoň někdy dorazí pan premiér a na něco nám odpoví. Já samozřejmě mám připraveny konkrétní dotazy, které se týkají předmětu té interpelace, ale vzhledem k tomu, že pan premiér tady není, tak si myslím, že by bylo vhodnější počkat, než dorazí.

Myslím si, že by Poslanecká sněmovna tedy měla, pokud nedorazí ani příště, tak by měla být svolána mimořádná schůze, kde pan premiér bude odpovídat na ty interpelace, případně by Poslanecká sněmovna měla schválit usnesení k tomu, že žádá, aby se dostavil na písemné interpelace. A teď tedy navrhuji přerušení do přítomnosti předsedy vlády.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Návrh na přerušení zazněl. Já o něm nechám hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení této interpelace? Kdo je proti?

Hlasování číslo 65, přihlášeno 77, pro 30, proti 1. Tento návrh přijat nebyl.

 

Ptám se, kdo má zájem o vystoupení v rozpravě k tomuto bodu. Pan poslanec Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já si toho opravdu velmi vážím, že Poslanecká sněmovna má zájem moji interpelaci projednat. A v podstatě možná předdiskutovat předtím, než přijde pan premiér.

Takže já bych se chtěl zeptat pana premiéra, doufám, že některý z ministrů mu to vyřídí, nebo případně prostřednictvím předsedy Poslanecké sněmovny, jakým způsobem vlastně funguje plánování od dlouhodobého programu, kterým tedy, předpokládám, je ten volební manifest, ta knížka O čem sním, když zrovna spím - já ho tady mám dokonce vytištěný, už jsem se s ním seznámil - a jak se to potom propisuje do té reality. Protože největším problémem všech vlád na světě je, že ony sice slíbí různé sliby, ale potom neexistuje jasný mechanismus, jak je dohnat k tomu, aby ty sliby plnily.

Chtěl jsem ocenit, že vláda zřídila informační systém, ve kterém zachycuje plnění jednotlivých volebních slibů. Údajně je to rozpracované až na úroveň úkolů pro jednotlivá ministerstva. Dodávala to společnost Microsoft. A tento software funguje na Úřadu vlády a umožňuje sledovat, jakým způsobem, v jaké úrovni se plní jednotlivé úkoly, které jsou v programovém prohlášení. Já jsem poprosil Úřad vlády, aby mi poskytl výstup z tohoto informačního systému. Nicméně bohužel jsem dostal pouze obecné údaje o tom, kolik je tam úkolů, které jsou rozpracovány, které jsou nějakým způsobem zadány, které jsou plněny, které jsou neplněny, ale už jsem se nedostal na tu úroveň, abych věděl, co konkrétně vláda plní a co konkrétně vláda neplní.

Takže vláda má tyto údaje k dispozici, ale odmítá je dát nám poslancům, abychom ji mohli kontrolovat. Asi tedy předpokládá, že my si budeme dělat výpisky z toho čtyřicetistránkového programového prohlášení vlády a kontrolovat tedy tu konkrétní věc a budeme posílat stošestku na každou tu danou záležitost. Já si myslím, že to je poněkud nehospodárný přístup, který by zatěžoval veřejnou správu, protože v okamžiku, kdy vláda má ty informace k dispozici, tak není důvod, aby si každý poslanec dával žádost o informace k tomu, jakým způsobem je naplněn ten který bod programového prohlášení.

Takže to je asi ta nejdůležitější věc, abychom my jako poslanci měli možnost kontrolovat vládu, aby bylo nějakým rozumným, přehledným způsobem znázorněno, jak na tom vláda je s plněním těch svých slibů. Ony samozřejmě existují různé neziskové projekty, které to mapují. Já jsem se koukal na některé projekty, které má třeba organizace Demagog.cz. Ta skutečně mapuje, do jaké míry jsou plněny některé sliby. Ale myslím si, že to nedosahuje úplně toho rozsahu, který má vláda k dispozici v tom informačním systému.

Ono totiž pro odpovědnost vlády za plnění toho programového prohlášení je potřeba, aby ty informace byly skutečně přehledné, vizualizované, protože se ukazuje, že když se tyhlety věci v podstatě zanoří do nějaké nečitelné změti toho, že to je někde v nějakých usneseních, a člověk si to musí dohledávat, tak pak tam skutečně ta zpětnovazební smyčka odpovědnosti nefunguje. Takže proto je ideální, aby se to vizualizovalo nějakým dashboardem, třeba i semaforem u každého toho úkolu, jestli je plněn, nebo není plněn z toho programového prohlášení vlády. A možná by to dalo i bič panu předsedovi vlády, který tedy kandidoval do voleb s tím, že bude dobrý manažer, že se bude moct obracet na jednotlivé ministry, kteří třeba neplní úplně ty úkoly, jak by je plnit měli, aby trošku zrychlili realizaci těch cílů, které jim vláda uložila.

Ono když se podíváme totiž na tu publikaci O čem sním, tak tam je celá řada různých slibů. A myslím si, že velká část z nich vlastně vůbec není plněna, není realizována. A myslím si, že by bylo dobré, abychom měli skutečně hodnověrná data, na základě kterých můžeme podložit, doložit a třeba i trošku zrychlit ty vnitřní úřední mechanismy v rámci vlády, protože samozřejmě máme různá připomínková řízení a tak dále, aby se to posunulo.

Já si pamatuju, že jsme tady interpelovali pana předsedu vlády, aby předložil zákon o whistleblowingu. On tady na to reagoval, že to je jeho absolutní priorita, že chce, aby skutečně whistleblowing se probíral tady v rámci Poslanecké sněmovny, aby byl předložen ten zákon. Ale realita je taková, že do dnešního dne ten zákon nebyl do Poslanecké sněmovny předložen, a co hůř, nebyl předložen ani na vládu, dokonce ani na Legislativní radu vlády. Ten zákon zkrátka Ministerstvo spravedlnosti nepřipravilo. Zdůvodňovalo to tím, že čekalo na nějakou evropskou legislativu, která bude přijata, která bude upravovat whistleblowing. Takže se to samozřejmě protáhlo. A výsledkem je absurdní stav, kdy zákon o whistleblowingu bude přijat nebo nabude účinnosti na konci volebního období. To znamená, ta vláda vlastně sice kandiduje do voleb s tím, že bude prosazovat nějaké priority, jako že třeba něco zprůhlední a tak dále, ale šibalsky to zkrátka zrealizuje tak, že to nabude účinnosti až na konci volebního období, tak aby to případně platilo pro ty nástupce. A to ještě nevíme, jestli se vůbec podaří, že ten zákon o whistleblowingu v tom volebním období bude schválen.

Takže to jsou věci, které bychom měli mít zmapovány, jestli skutečně pan premiér a jeho vláda dělají to, co říkají, nebo jestli jsou to jenom proklamace. Protože jsme to tady viděli v celé řadě případů, kdy premiér třeba slíbil, že bude prosazovat přísnější postihy za týrání zvířat, a pak ve výsledku tady v Poslanecké sněmovně se ukázalo, že to poslanci neodhlasují. Samozřejmě se vyrojila řada různých spekulací, jestli to nějakým způsobem souvisí s tím byznysem, kde v Agrofertu je chov velkého počtu zvířat.

Ale myslím si, že pro nás jako pro opoziční poslance úplně postačí, pokud budeme mít tu základní informaci o tom, jak je realizován který bod v programu. Vzhledem k tomu, že ta problematika je široká, tak bych rád nechal i možnost ostatním poslancům se vyjádřit. A já věřím, že pan premiér se seznámí s tou rozpravou a že nám poskytne informace, které od něho požadujeme, a myslím si, které by měl představit i svým voličům, protože ti jeho voliči se samozřejmě také ptají, jakým způsobem jsou realizovány ty věci, které slíbil ve svém volebním programu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, zda je někdo další do rozpravy. Pan poslanec Ferjenčík. Faktická poznámka pan poslanec Valenta, omlouvám se. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedo. Mně stačí jenom ta faktická poznámka, dvě minuty.

Já musím říci, že si do jisté míry práce pana předsedy vlády Babiše vážím. Na druhé straně jsem měl obdobné problémy jako kolega Michálek. Čekal jsem na projednávání své odmítnuté interpelace skoro rok, takže jsem byl nucen pana premiéra Babiše zhruba v listopadu, myslím, že to bylo 6. listopadu, zde interpelovat ústně kvůli jeho nepřítomnosti. A možná by vás mohla zajímat jeho písemná odpověď, kterou vám v této souvislosti přečtu:

Vážený pane poslanče, interpeloval jste mě ve věci absencí na jednání Poslanecké sněmovny. Ano, máte pravdu v tom, že vyjádřeno v procentech nevypadá má přítomnost na jednání Sněmovny ideálně. Nicméně vy sám v interpelaci nepopíráte, že by penzum vládou odvedené práce ve prospěch našich občanů bylo malé. A přesně to si myslím, že je mnohem podstatnější fakt než má absence na jednání Sněmovny. Navíc reprezentuji naši zemi nejen doma, ale často také v zahraničí.

Myšlenku zavést do našeho právního řádu institut takzvaného klouzavého mandátu poslance Parlamentu ČR samozřejmě vítám. Dokonce už v minulém volebním období jsem to sám navrhoval. Proto podpořím co nejrychlejší zařazení k projednání sněmovního tisku číslo 390, což je tedy ta novela ústavního zákona, Poslaneckou sněmovnou.

To jenom pro vaši informaci, abyste věděli, z jakých důvodů tedy pan premiér nechodí na jednání Poslanecké sněmovny, když se projednávají interpelace. Samozřejmě jsem zastánce názoru, který zde prezentoval i kolega Michálek, že premiér této vlády by tady býti měl. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že především poslanci hnutí ANO neodhlasovali přerušení této interpelace, tak mně nezbývá nic jiného než ty dotazy, které jsem chtěl klást panu premiérovi přímo, až tu bude, tak je musím položit teď, protože jinak ta interpelace skončí bez nějakého výsledku, což se bohužel děje poměrně často.

Chtěl jsem se zeptat, jak se vyvíjí vyjednávání na úrovni vlády ohledně zavedení, respektive zrušení superhrubé mzdy. Zajímalo by mě konkrétně, jakým způsobem hnutí ANO hodlá současně zavést 19% daň ze mzdy, která by tedy snižovala tu dnešní více než 20% daň. A při tom zrušení institutu superhrubé mzdy jak hodlá dosáhnout toho, aby se nezvýšilo zdanění OSVČ, prostě živnostníků, drobných podnikatelů. Protože dneska ta konstrukce je taková, že se platí 15 % ze superhrubé mzdy, což je u zaměstnanců něco přes 20 %, ale u živnostníků se ten jejich obrat počítá už jako základ daně, takže díky tomu živnostníci platí patnáct. Pokud by se ta superhrubá mzda zrušila, tak by logicky v tu chvíli živnostníci místo 15 platili 19 %, což ale pan premiér, alespoň jak jsem zachytil v jeho vyjádřeních, nechce. Píše, že chce, aby žádná skupina daňových poplatníků v důsledku zrušení superhrubé mzdy neplatila vyšší daně.

Tak by mě zajímalo, jak se to hnutí ANO chystá přesně navrhnout, jestli budou dvě sazby, jedna pro OSVČ, jedna pro zaměstnance, nebo jestli proběhnou nějaké změny ve výdajových paušálech nebo jestli je tam ještě nějaká jiná konstrukce, kterou jsem nepromyslel, jak by mohla fungovat. Tohle by mě zajímalo, jaké je řešení tohoto problému, a především i v souvislosti s tématem této interpelace, jak probíhá koaliční vyjednávání na toto téma. Vím, že ČSSD také slibovala snížení zdanění práce především těch nejchudších zaměstnanců, což si myslím, že je velmi žádoucí. Ostatně jsem opakovaně navrhoval zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Tak bych prosil pana premiéra o informaci, jak to vyjednávání probíhá a jestli je šance, že ještě v tomto volebním období se podaří snížit zdanění práce. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Faktická poznámka - pan místopředseda Pikal. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Když se tedy máme přiblížit k tomu britskému modelu, nejdříve bych chtěl zareagovat na jednu věc, která tady zazněla. To, že je někdo současně poslancem a ministrem, ho možná může omlouvat z přítomnosti na hlasování Sněmovny, ale nemůže ho to omlouvat z přítomnosti na interpelacích. To je prostě věc, která takhle je, to je součástí práce člena vlády, chodit zde na interpelace, být zde přítomen, a nezmění se to ani se zavedením klouzavého mandátu. To bych chtěl předeslat.

Další věc, o které jsem chtěl mluvit. Prakticky včera jsme odhlasovali, nebo respektive neodhlasovali zavedení korespondenční volby a možnosti hlasovat na ambasádách ve volbách do Evropského parlamentu. Jedním ze zásadních důvodů, proč byly tyto změny odmítnuty, je, že se připravuje novela zákona o správě voleb. A já bych se chtěl zeptat, kdy ji můžeme konečně očekávat ve Sněmovně, jak dlouho bude ještě trvat připomínkové řízení, protože ten termín se neustále odsouvá, odsouvá se již několik volebních období. Věřím, že toto volební období jsme blízko tomu, aby se to konečně dostalo do Sněmovny, takže bych se rád zeptal kdy, protože ten čas, během kterého můžeme stihnout nějakou náročnější legislativní práci, se prostě krátí.

A nakonec bych se chtěl ještě pana premiéra zeptat - oznámil, že se chystá podat trestní oznámení ve věci kauzy prodejních míst na elektronické dálniční kupony, tak bych se také chtěl zeptat, kdy máme toto trestní oznámení případně očekávat, protože nechceme samozřejmě duplikovat tuto práci, takže kdy od ní máme případně očekávat nějaké výsledky nebo podání tohoto trestního oznámení. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Přečtu několik omluv, poté faktická poznámka poslance Valenty. Omlouvá se poslankyně Mračková Vildumetzová od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se poslanec František Navrkal mezi 10. a 11. hodinou? Ne, z celé schůze. Omlouvá se z dnešního jednání poslanec Vlastimil Válek z pracovních důvodů, omlouvá se poslankyně Kateřina Valachová mezi 9. a 11. hodinou z pracovních důvodů z dnešního jednání, omlouvá se poslanec Jakub Janda od 9 do 11 hodin z osobních důvodů, omlouvá se poslanec Vít Kaňkovský mezi 9. a 11. hodinou z rodinných důvodů, omlouvá se poslanec Miloslav Janulík mezi 9.45 a 11.30 z pracovních důvodů. Tak.

Faktická poznámka, poslanec Valenta, poté poslanec Feranec.

 

Poslanec Jiří Valenta: Nechci nikterak zdržovat, pouze reakce na mého předřečníka, kolegu Pikala. Také já jsem interpeloval pana premiéra Babiše z jeho nepřítomnosti ve Sněmovně jako celek. To znamená i při projednávání rozličných zákonů, kde by svou přítomností projednávání těchto zákonů garantovat měl, tudíž v případě zavedení klouzavého mandátu by toto nesporně pomohlo. Samozřejmě, co se týče interpelací, je věc úplně odlišná. Děkuji za pochopení.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Náhradní kartou číslo 6 hlasuje poslanec Ferjenčík, jsem zapomněl na záznam říct. A faktická poznámka - poslanec Feranec.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já bych jenom rád poučil sice ne právníka, ale přece jenom místopředsedu Sněmovny, že trestní oznámení se nepodává orgánům Sněmovny, ale orgánům činným v trestním řízení. O jeho výsledku nerozhoduje ani Sněmovna, ani vláda, ale zase orgány činné v trestním řízení. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda je zde ještě zájem, už je po faktických poznámkách. Poslanec Martínek.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, pochopil jsem, že to pan Pikal myslel trochu jinak, ale teď k mé věci. Mám zde připravenou interpelaci na pana ministra dopravy, bohužel v tuto chvíli nevím, na koho přesně bych měl tuto interpelaci podat, takže jsem ji podal jak na pana ministra Kremlíka, tak na pana Havlíčka. Poněvadž mám informace, že tady pravděpodobně ani jeden z nich dnes odpoledne nebude, tak bych se rád otázal osoby odpovědné za danou agendu v tuto chvíli, tedy pana nepřítomného premiéra Babiše.

Máme zde v poslední době kauzu ohledně společnosti, která by měla vytvářet e-shop pro prodej dálničních kuponů. Předmětem mé interpelace není to, jakým způsobem byla společnost vybrána, o jakou částku se jedná a podobně, ale chci se zeptat na další věc, protože bude pravděpodobně docházet podle mediálních výstupů z poslední doby ke změně aktuální smlouvy. A poněvadž ani ze stávajících materiálů jsem nevyčetl, jak by měla fungovat daná, řekněme, platební brána pro platbu za kupony, tak bych se chtěl ujistit, jak to bude. Jde mi o to, jestli peníze za ty konkrétní jednotlivé platby za dálniční kupony budou chodit na účet, který bude spravován státem, nebo to bude na účet, který bude spravován tou danou společností, která bude mít na starosti tu platební bránu pro dálniční kupony. Pokud je to tak, že ty jednotlivé platby budou chodit na účet dané společnosti, chci se zeptat, jak bude zajištěno, že nedojde k vytunelování daných prostředků. V jakých intervalech by se měly dané prostředky převádět na účet státu, co by se stalo v případě úpadku dané společnosti?

Jde mi o to, že velká část prostředků, konkrétně jednotky až zhruba deset miliard korun, se vybere většinou v lednu každého roku. A samozřejmě mít tyto velké prostředky na jednom účtu soukromé společnosti je poměrně značné riziko. Jsou to prostředky, které potom mají přijít do státního rozpočtu, a nerad bych tady řešil nějakou kauzu, že v době, kdy měl přijít převod daných prostředků na účet státu, že ty prostředky najednou zmizely, ta společnost zkrachovala nebo něco podobného. Proto se chci zeptat, jak je zajištěno, že se o ty prostředky nepřijde. Případně mi to můžete samozřejmě potvrdit tím, že prostředky za jednotlivé platby za dálniční kupony budou chodit přímo na účet, který bude pod kontrolou nějaké státní organizace nebo přímo státu. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Já jsem vás nepřerušil, nechal jsem vás dokončit vaše dotazy. Jenom bych chtěl upozornit, že původní interpelace zněla: Jaký máte program, pane premiére? Vy jste to pojali už potom, že se ptáte na konkrétní účty.

Při vší úctě k britské parlamentní tradici máme jinou tradici, máme českou tradici, a já jsem přesvědčen, že zákonodárce, když přijímal jednací řád, tak měl jiné záměry. A v České republice podle jednacího řádu, myslím, že musíme projednávat něco konkrétního. Tímto způsobem obcházíte jednací řád, když dáte interpelaci Jaký máte program? a pak budete říkat, že se můžeme bavit o čemkoli. Tady se musíme bavit o něčem konkrétním a k věci. Myslím si, teď to řešit nebudeme, ale asi bychom se měli společně sejít a o tomhle si promluvit, protože tuhle praxi bychom neměli připouštět i ve vašem vlastním zájmu, kolegové z pirátské strany. Nikdy nevíte. Děkuju.

Ptám se, jestli ještě někdo k tomuto bodu. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Já souhlasím s panem předsedou Sněmovny v tom, že bychom to takhle neměli vést a že by pan premiér měl být přítomen na interpelacích. Je to prostě základ parlamentní kontroly vlády a je ostudné, jak často tu není. A holt problém této vlády je, že své programové priority otáčí de facto každý týden. Člověk se nemůže spolehnout na nějaký daný směr, viditelně to vychází z marketingových průzkumů. A tak se potřebujeme přeptat na ty priority, protože stejně tak jsou nějaké zákony v legislativním plánu vlády, ty se mění, nebo se dozvíme, že je vláda vůbec nepíše, že je jenom předala nějakým lobbistickým skupinám, a obdobná závažná manažerská selhání.

Já se v souvislosti s tímto chci zeptat na rezortismus, protože panu premiérovi se tady ministři točí jak na orloji. Programové prohlášení vlády podle mne není příliš plněno, a dokud se nepřekoná tato řevnivost mezi rezorty a nepovedou rezorty manažeři, kteří si dokážou uhlídat i vcelku jednoduché věci, což se bohužel v této vládě neděje, tak se nemůžeme nikam posunout. Tento problém je zvláště u mezioborových témat, typicky veřejné zakázky, dotace anebo digitalizace, protože digitalizace není o jednom rezortu, o nahrazení jednoho papírového procesu jiným. Je to o celkové změně myšlení, změně konceptu a proniknutí do jádra výměny informací mezi rezorty a podobně. Ale kdykoli se na to ptám, kdykoli zkoumám konkrétní příklady, tak se vlastně dozvím, že ty rezorty spolu nespolupracují. Takže pan premiér tady v několika projevech se vyjadřoval, že tohle se určitě jeho vlády netýká, že on s tím zatočí. Ale výsledky žádné nevidíme.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ptám se, kdo ještě má zájem o vystoupení v rozpravě. Pan předseda Michálek, prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vystoupení pana předsedy Poslanecké sněmovny mi opravdu mluví z duše. Skutečně by bylo vhodné, abychom měli předem připravená témata, o kterých se budeme bavit, ale jak už jsem vysvětlil, to není možné, pokud je tam desetiměsíční interval mezi tím, co my podáme nějakou písemnou interpelaci, a pan premiér se dostaví do Poslanecké sněmovny na písemné interpelace. A to se skutečně stalo. A teď když se k té nefunkčnosti písemných interpelací připočte ještě to, co jsme zažili v jedněch z posledních ústních interpelací, kdy pan premiér skutečně funguje tak, že třeba vůbec neodpovídá na to téma - když dostal dotaz na Istanbulskou úmluvu a mluvil o svém střetu zájmů -, tak se prakticky znemožňuje způsob, abychom se my ptali a dostávali jsme odpovědi na naše otázky. A bohužel ústní interpelace už nám taky trošku zdegenerovaly do toho, že přijde ministr nebo premiér a v první části přečte nějaký text, který má předpřipravený, který je většinou takové obecné povídání, z něhož půlka je o tom, jaké má vláda úspěchy v budování školek a zvyšování důchodů, a ve druhé části často udělá nějaký osobní útok, protože už na něj není možné reagovat v další odpovědi. Protože se tam vždycky střídá jeden-druhý, jeden-druhý, konec. Takže takovýmto způsobem jsou znemožněny i ústní interpelace. A pokud je takový stav, pokud se vláda nezodpovídá Poslanecké sněmovně, tak je namístě, aby opozice hledala i kreativní řešení k tomu, aby dostala svoje témata na plénum Poslanecké sněmovny a aby motivovala předsedu vlády, aby se dostavil na půdu Poslanecké sněmovny a Poslanecké sněmovně se zde zodpovídal.

Takže předpokládám, že pokud budete vést hluboký rozhovor s námi jakožto s opozicí, tak součástí toho rozhovoru bude i diskuze s předsedou vlády, protože vy jste vysoký ústavní představitel, tak určitě to zodpovědně zhodnotíte a budete apelovat na předsedu vlády, aby se dostavil na písemné interpelace. Ostatně tak jak nám slíbil i v odpovědi na jinou naši písemnou interpelaci, kde uvedl, že se na nás těší a že určitě přijde tento rok do Poslanecké sněmovny. Bylo by dobré, kdyby to nebylo jenom tento rok, ale třeba i tento měsíc nebo tuto schůzi.

Já mám připravena i další témata, která jsem chtěl probrat, a skutečně je to k tomu tématu, čili k tomu programu. Já jsem si ho tady vytiskl, program pana premiéra Babiše, mám ho tady vytištěný. (Ukazuje.) Mám tady podtržena témata, na která jsem se chtěl ptát, ale vzhledem k tomu, že jsou přihlášeni i další kolegové se svými písemnými interpelacemi, tak jim chci dát prostor.

Proto předkládám znovu návrh na přerušení této písemné interpelace do příštích interpelací, aby dostali i další kolegové prostor vyjádřit se k tématům, na která tady sedí ministři. Ale pokud samozřejmě Poslanecká sněmovna jako suverén rozhodne, tak jsem připraven pokračovat a těším se na tu další diskusi.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já si myslím, že je to možné. I když hlasujeme vlastně podruhé o stejné věci. Do příští schůze, do čtvrtka. (Poslanec Michálek chce ještě upřesnit.) Máte slovo, prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji, pane předsedo. Já jsem to chtěl jenom upřesnit. Ten předchozí návrh byl o přerušení do přítomnosti předsedy vlády, současný návrh je přerušení do příštích písemných interpelací, to znamená čtvrtek.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Dobře, děkuji. Je zde žádost o odhlášení. Přivolal jsem kolegy z předsálí, tak jim dáme nějaký prostor. (Po chvilce.) Počet hlasujících se nám relativně ustálil a v tuto chvíli Sněmovna není usnášeníschopná. (Podle tabule přítomno 56.) Přerušuji jednání do 10.05 a uvidíme, zda se podaří zajistit kvorum.

 

(Jednání přerušeno od 10.00 do 10.05 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Přestávka pro zajištění přítomnosti jednotlivých klubů na jednání skončila. Máme před sebou tedy nový návrh na přerušení, který předložil pan poslanec Michálek. (Žádosti o odhlášení.) Dobře, pokud žádáte o odhlášení, znovu vás odhlásím, požádám vás o novou registraci, přihlaste se svými identifikačními kartami. O návrhu na přerušení do příštího čtvrtka u interpelace pana poslance Michálka na předsedu vlády Andreje Babiše rozhodneme v hlasování číslo šedesát šest. Ještě posečkám chvilku na přihlášení... a můžeme hlasovat. Já chápu, že někteří si rádi pohrají s hlasovací kartou...

 

V hlasování číslo 66 rozhodneme o návrhu na přerušení interpelace poslance Michálka na předsedu vlády.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro přerušení? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 66, z přítomných 80 pro 44, proti nikdo. Návrh byl přijat. Jednání o této interpelaci bylo přerušeno.

 

Další interpelací bude interpelace moje na ministra obrany Lubomíra Metnara ve věci plánovaného nákupu vrtulníků pro Armádu České republiky, jedná se o sněmovní tisk 700. Požádám o vystřídání, abych mohl uvést svou interpelaci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, přebírám předsedání a zahajuji rozpravu. Pan místopředseda Filip se hlásí, takže prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, pane ministře, členové vlády, dovolím si krátce uvést svou interpelaci na ministra obrany Lubomíra Metnara ve věci nestandardního nákupu vrtulníků pro Armádu České republiky.

Začnu poměrně netradičně, a to že jsem rád, že v posledním čísle Review pro obranný a bezpečnostní průmysl vyšel nádherný článek, kde se První brněnská strojírna chlubí - a docela oprávněně - tím, že dosáhla významného milníku tisíce vyrobených pomocných energetických jednotek pro vrtulníky MIL. Myslím si, že to je důležité sdělení, protože náš obranný průmysl patří k těm, které patří ke světové špičce, jak v kvalitě, tak ve vysokých technologiích, výzkumu a vývoji.

Mimo jiné vrtulníky MIL mají být nahrazeny jinými vrtulníky, a tady začnu v roce 2018, i když bych mohl sáhnout hlouběji do minulosti, a to dopisem ze 7. února. 2018, kdy velení armády, tedy náčelník Generálního štábu, tehdy Josef Bečvář, oslovil bývalou ministryni obrany, naši kolegyni Karlu Šlechtovou, ve věci analýzy dostupnosti vrtulníků dle požadavku Armády České republiky.

Pan náčelník Generálního štábu, bývalý, píše doslova, že z marketingového průzkumu svým rozsahem omezeným (omezeného?) vychází, že požadavky ve specifikaci na víceúčelový vrtulník jsou reálné a na trhu dostupné. Zohledňují především úkoly kladené na vrtulníkovou letku v rámci Armády České republiky a úkoly plněné v zahraničních operacích ve spolupráci s aliančními jednotkami NATO, reagují jak na soudobé, tak i na budoucí hrozby s ohledem na vývoj specifikace těch vojenských konfliktů.

Z výsledků marketingového průzkumu dále vychází, že výrobci vrtulníků jsou schopni a ochotni se smluvně zavázat a splnit požadavky uvedené ve specifikaci Armády České republiky, a výkonové a letové charakteristiky splňují všechny moderní vrtulníky v kategorii střední víceúčelový vrtulník, v oblasti výzbroje jsou požadavky v souladu s celosvětovým trendem vyzbrojování.

Z uvedeného vyplývá, že vrtulník splňující podmínky specifikace, UH-60 Black Hawk s kitem Battlehawk, je reálný příklad, který splňuje nejen požadavky na výzbroj, ale jako čistě vojenský výrobek i požadavky na použití v bojovém prostředí. Ostatní výrobci, například Eurocopter nebo Leonardo, jsou, jak prokázal i marketingový průzkum, schopni reagovat v oblasti výzbroje dle požadavku zákazníka.

A tak se vyvíjela debata ve velení Armády České republiky, na Ministerstvu obrany, ať už pod vedením bývalé ministryně, nebo současného ministra obrany, a v té odpovědi já zpochybňuji to, že podle Ministerstva obrany žádný výběr probíhat nemůže, respektive nemusí, protože marketingový průzkum prý prokázal, že kromě řešení nabídnutého USA neexistuje žádné jiné vhodné řešení.

To já opravdu nemohu přijmout, protože už 9. ledna loňského roku ředitel Leonardo Helicopters Cutillo píše ministrovi, že očekávají, že bude postupováno férově, jak bylo avizováno, a budou porovnány nabídky několika uchazečů. Mimo jiné je připomenuto, že nabídka Leonardo byla stoprocentně odpovídající technickým požadavkům, i jsou vyzdviženy výhody vrtulníků AW139 i samotné nabídky. (V sále je velmi hlučno.)

18. 2. italské Ministerstvo obrany píše náměstkovi Říhovi, že poskytnutí pozitivní reference na Leonardo, co se týká schopnosti uživatelských úprav a integrace požadovaných zbraní, vyzdvihuje ekonomickou výhodnost, připomíná právní rámec Evropské unie pro výběrová řízení.

20. 2. pověřený náměstek Koudelka odpovídá panu řediteli Cutillovi na dopis z 9. ledna, že probíhá finalizace tendru a že budou v roce 2019 přímo osloveni vybraní uchazeči.

17. 5 CEO -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane místopředsedo, já si dovolím vás přerušit a požádám vaše kolegy ve sněmovně o větší klid. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Leonardo píše ministrovi, že je připravena se zúčastnit se soutěže, a byla zaslána vyžadovaná nabídka. Leonardo tak zareagovala na zprávy, že se jedná se Spojenými státy americkými o jejich nabídce. Poté došlo k určitému zádrhelu a začala právní bitva. A to je ten problém, pro který si myslím, že je potřeba se tím zabývat, a aby ministr obrany odpověděl, jestli nám něco hrozí, nebo nehrozí.

Protože odpověď ministra obrany poukazuje na to, že zákon o výběrovém řízení v § 192 odst. 2 písm. c), že vláda - vláda, tedy jednání mezi vládami dvou států, může znamenat, že se uplatní výjimka. To ale je možné v případě, že by ta hospodářská soutěž skutečně v Evropě neexistovala, ale hospodářská soutěž v Evropské unii prokazatelně existuje. Musíme se podívat na to, jakým způsobem v Evropě existují výrobci těch vrtulníků, ať už bojových, nebo dopravních, a samozřejmě kromě Leonarda najdeme jistě nejen tedy Eurocopter, tedy ty dceřiné společnosti Airbusu apod.

Minimálně tedy Leonardo předložila nabídku, která je významně levnější. Jde o cca 8 miliard korun proti 14,6 miliardy, které nás má stát nákup ze Spojených států amerických, byla dokonce dodána dříve, a to dosažení úplné operability je v případě USA 2026 a u italského dodavatele 2024. A hlavně splňuje všechny požadavky, aby byly specifikovány tak, jak je Armáda České republiky požadovala. Je to doložitelné i na straně Ministerstva obrany. A právní zástupce, český advokát italské firmy, tvrdí, že má k dispozici dokumenty, které prokazují, že marketingový výběr prokázal existenci více způsobilých dodavatelů, a prokazuje, že s tím před rokem bylo počítáno, s tím, že cílem je provést výběr z většího počtu nabídek.

To mě vede k té úvaze, kterou musím chtěj nechtěj říct, a to je, jaké dopady může mít ten nákup ze Spojených států amerických, který, protože kontrakt je podepsán, na právní postavení České republiky, na případné škody, které mohou vzniknout aktivitami firmy Leonardo, když tvrdí, že tady existuje jak ta soutěžní možnost v rámci Evropy, tak existují samozřejmě i postupy, které naplňují ty principy už zahájeného výběrového řízení. Leonardo je přesvědčena, že výše uvedený postup na Ministerstvu obrany je prokazatelně neférový, respektive nezákonný přístup, a je připravena využít dostupných prostředků obrany. Momentálně tedy jsme svědky toho, a pan ministr pravděpodobně dosvědčí, že před Úřadem pro hospodářskou soutěž už je příslušné podání firmy Leonardo, a navíc italská strana hrozí, že se obrátí na Evropskou komisi, pokud by jim Úřad pro hospodářskou soutěž nevyhověl, a je ochotna se obrátit na mezinárodní arbitráž.

Rozhodně tedy nelze vyloučit, že se tento akviziční projekt negativně dotkne České republiky, a to ať už jejího renomé, či státního rozpočtu. Penále od Úřadu pro hospodářskou soutěž, či dokonce nějaké nároky Evropské komise vůči České republice, že jsme nenakupovali v Evropě, může znamenat pro Českou republiku výrazně velkou škodu. Při znalosti případu CASA nelze zřejmě vyloučit ani trestní postihy fyzických osob. Jestli jsem správně informován, projektem se zbývá i Vojenská policie, která má jistě lepší přehled než já.

Když se podívám na ten časový postup, tak musím říct, že ten nákup byl proveden dříve, než bylo doručeno rozhodnutí o námitkách, o záměru uzavřít smlouvu, což odporuje § 246 odst. 1 písm. a) a případně písm. b), případně c) nebo d), to znamená, že tam ty lhůty, ve kterých se uzavírá smlouva, nejsou dodrženy. To je ta první moje obava.

Druhá věc, kterou chci vysvětlit od pana ministra obrany, je, když už jsme sáhli k tomu postupu, vláda - vláda, a teď nezpochybňuji to politické rozhodnutí, ale zpochybňuji ten vztah ke státnímu rozpočtu, tedy k prostředkům daňových poplatníků, proč jsme nevyužili toho přímého nákupu prostřednictvím toho centrálního nakupování Aliance a jaké vlastně podmínky nám nabídla americká strana, abychom byli zajištěni, co se týče případného servisu nebo dodávek dílů.

Víme, že předtím, než došlo k uzavření smlouvy, Spojené státy americké z Aera Vodochody stáhly výrobu kabin pro jeden typ vrtulníků, nikoli pro vrtulníky Viper, ale to neznamená, že se k tomu nemůžeme vrátit, a proto jsem začínal citací Review obranného a bezpečnostního průmyslu, že Česká republika je certifikovaným dodavatelem pro většinu letadel malého typu, případně podzvukových letadel, ale i vrtulníků pro řadu světových dodavatelů, a to jak v Evropě, tak ve Spojených státech amerických, případně jinde ve světě, ať už jde o Ruskou federaci, Čínu, Koreu a podobně. A jak tedy dopadá ten nákup na budoucnost našeho obranného průmyslu, jestli bude využitelný a v jaké kapacitě, jestli tedy dává zpátky práci občanům České republiky.

To je asi to nejpodstatnější, co bych chtěl vědět, ty tři okruhy otázek. To znamená, jestli hrozí, pane ministře, ta škoda s tím, že se budeme soudit s italským dodavatelem, nebo jakým způsobem se s ním hodláme dohodnout v nějakém jednání, ať už na úrovni politické, nebo politicko-právní, to znamená před Evropskou komisí, tak aby nedošlo k žalobě ani k arbitráži. Druhá věc, jakým způsobem bude kompenzována ta zvýšená cena. Protože rozumím tomu, že nikdo nesmí nakoupit laciněji, než nakupuje armáda Spojených států od amerických výrobců, to znamená, že cenu nelze upravit, a v tom případě tedy jestli proti té ceně bude i nějaká výroba pro dodávané vrtulníky v České republice. A třetí je ta odpověď, jestli jste jednali v rámci centrálního nákupu Aliance, a to si myslím, že je potřeba, abyste nám odpověděl.

Na závěr mi dovolte připomenout, že Česká republika má v leteckém průmyslu výhradní postavení, a pokud bychom chtěli, mohli bychom ještě vedle Leonarda alespoň vytvořit výcvikovou základnu pro střední a východní Evropu na podzvukové letouny. A myslím si, že v tomto ohledu je před námi hodně kroků, které by měla Armáda České republiky udělat ať už v rámci přímo armády, nebo Leteckých opraven Malešice vůči dodavateli Aeru Vodochody, abychom náš letoun L-39NG dostali do povědomí celého světa tak jako jeho původní verze. Myslím, že ve více než čtyřech tisících kusech létá dodnes po celém světě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Budeme pokračovat v rozpravě, do které se hlásí pan ministr. Prosím.

 

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi v úvodu stručně zrekapitulovat vývoj projektu nákupu vojenského vrtulníku pro Armádu České republiky.

Vláda České republiky v květnu 2011 schválila takzvanou Bílou knihu o obraně, ve které byl poprvé zmíněn záměr vyřazení bitevních vrtulníků Mi-24 ruské provenience. Následně v červnu 2015 vláda schválila Dlouhodobý výhled pro obranu do roku 2030. V návaznosti na tento dokument došlo k zahájení realizace výběru vojenského vrtulníku. Taktéž následně schválený dokument v prosinci 2015, takzvaná Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2025, tento záměr realizovat výměnu těchto vrtulníků a nákup nových rozpracovávala a rozpracovává dodnes.

Následně proběhlo několik průzkumů trhu, jak tady zaznělo z úst pana předsedy Filipa, a to za účelem zjištění, jaké vrtulníky se v této kategorii na trhu nacházejí. Byly osloveny - a tady zdůrazňuji - vlády Francie, Itálie, Spojených států. Dodatečně došlo k oslovení Německa a Jižní Koreje. Po obdržení podkladů a provedení analýzy byly z dalšího hodnocení vyřazeny Francie, Německo a Jižní Korea z důvodu, že jejich nabídky nevyhovovaly požadavkům a neodpovídaly požadavkům Armády České republiky.

Protože byly provedeny tři průzkumy trhu, tým expertů Ministerstva obrany složený z armádních pilotů, logistiků a techniků vyhodnotil tyto průzkumy, kdy hodnocení potvrdilo, že na trhu Evropské unie není v současnosti řešení, které by odpovídalo požadavkům Armády České republiky. Z hodnocení nabídek nejlépe naplňuje všechny požadavky armády na vojenský víceúčelový vrtulník s výzbrojí komplexní zbraňový systém, a to nabídnutý systém Spojených států H-1, který se skládá z osmi vrtulníků Venom a ze čtyř vrtulníků Viper. Jeho zařazením do výzbroje dojde k výraznému navýšení bojových schopností Armády České republiky. Tento vrtulník je v 80 procentech konstrukčně shodný, z jeho konstrukčních celků, a zaručuje efektivnost a úsporu nákladů na výcvik a logistickou podporu v průběhu celého životního cyklu vrtulníku. Dodavatel je schopen všechny vrtulníky dodat již v roce 2023, což přináší výhodu ukončení provozu stávajících vrtulníků Mi-24, kterým dochází životní cyklus, je tam zvýšená poruchovost a závadovost, a samozřejmě nemusím hovořit o problematice servisu a údržby těchto vrtulníků, včetně dodávek náhradních dílů, a to nemluvím o tom, že tyto vrtulníky nejsou interoperabilní se stroji v rámci NATO. Další výhodou je, že vláda Spojených států dodání vrtulníků za stejných podmínek včetně finančních garantuje, jako by tyto vrtulníky pořizovala pro své ozbrojené síly, to znamená, ověřená rovněž výhodnost nabídky i z pohledu ceny.

Následně jsem o této zakázce po těchto vyhodnoceních, po veškerých těchto procesech v souladu s vnitrolegislativou Ministerstva obrany a v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek informoval vládu a na základě pověření byla potom následně podepsána smlouva se Spojenými státy na dodávku tohoto systému H-1.

Pořízení nových vojenských vrtulníků je plně v souladu s bezpečnostními zájmy České republiky a s potřebami zajištění bezpečnosti území České republiky. Odpovídá našim závazkům vůči Severoatlantické alianci, zvyšuje interoperabilitu naší vojenské techniky v rámci NATO a snižuje závislost České republiky na zbrojním průmyslu Ruské federace.

Není pravda, že pořízení vrtulníků od vlády Spojených států není v zájmu občanů České republiky. Firma Bell sama deklarovala možnost zapojení českého obranného průmyslu včetně státních podniků, jako je LOM Praha a Vojenský technický ústav v rámci pořízení vrtulníků a zabezpečení jejich životního cyklu, a to v hodnotě vyšší než 30 % z celkové hodnoty zakázky. Tento servis, údržba a zajištění tohoto celoživotního cyklu těchto vrtulníků po dodání po roce 2023 samozřejmě přinese možnosti pro nová pracovní místa, a tím pádem i peníze našim občanům.

Ministerstvo obrany v případě této veřejné zakázky od počátku postupovalo plně v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Zadavatel zvolil zadávací postup, který plně odpovídá všem tuzemským i unijním obecně závazným předpisům, a Ministerstvo obrany je připraveno zákonnost všech kroků doložit. Ministerstvo obrany vždy řádně a včas vypořádalo podané dotazy nebo námitky společnosti Leonardo. Na všechny dotazy v rámci zadávacích řízení reagujeme.

Dodávky nových vrtulníků jsou pro Českou republiku významným krokem v modernizaci armády, kterou schválila vláda ČR. Jedná se o kvalitní vrtulníky, na vysoké technické úrovni, ověřené v podmínkách reálného bojového nasazení v operacích.

Dále bych chtěl zareagovat konkrétně na některé věci, které tady zazněly. Ve vztahu k nabídce společnosti Leonardo není pravda, že splnili všechny technické požadavky, a to zejména nenabízeli vyzbrojený vrtulník. Zároveň nebyl tento vrtulník, který italská strana nabízela, nikdy použit v boji. A pro úplnost, jedná se o přestavěný civilní vrtulník, který nebyl vyvíjen jako vojenský. Aby splňoval všechny požadavky Armády ČR, musel by proběhnout dovývoj.

A dále bych chtěl říct, že marketingový průzkum, který zmiňoval pan předseda, byl překonán, tak jak jsem říkal, protože byly tři, následným, dalším navazujícím průzkumem.

Co se týká NATO, agenturu využíváme, ale v tomto případě není přijatelná cesta využít agentury, která provádí nákupy, hlavně hromadné nákupy, tzv. agentura NSPA v rámci NATO. A rovněž by agentura neměla možnost zajistit zapojení mnou zmiňovaného obranného průmyslu České republiky, který, jak jsem říkal, činí více jak 30 % z hodnoty zakázky. To, co je vyhodnoceno jako námitka podle zákona o zadávání veřejných zakázek, jsme v zákonném termínu - a chci podotknout, v zákonném termínu - opravdu zodpověděli.

Na závěr bych svoji reakci, své vystoupení zakončil tím, že opravdu v rámci celého procesu vyhodnocení těch marketingových průzkumů nám nikdo jiný než americká strana nenabídl vojenský operačně ověřený vrtulník s certifikovanou výzbrojí, kterou požadovala Armáda ČR. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Než budeme pokračovat v rozpravě, mám zde nějaké stárnoucí omluvenky. Pan poslanec Kalousek se nám omlouvá mezi 9. a 10. hodinou z pracovních důvodů, pan poslanec Ferjenčík se omlouval mezi 9.00 a 9.15 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Holomčík se omlouvá mezi 9. a 11. hodinou z osobních důvodů, paní poslankyně Maříková se omlouvá dnes od 14.30 hodin do konce jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Kopřiva se omlouvá z dnešního jednání mezi 9.45 a 10.30 hodin, paní poslankyně Rutová se omlouvá mezi 15. a 18. hodinou z pracovních důvodů a pan poslanec Mihola se omlouvá mezi 9. a 10. hodinou z pracovních důvodů, paní poslankyně Adamová se omlouvá mezi 9. a 10. hodinou taktéž z pracovních důvodů.

A nyní pan místopředseda Filip se dále hlásí do rozpravy. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, já děkuji za dvě informace, a to, že ta dodávka má být dokončena do roku 2023 - to je výrazná změna proti té informaci, kterou jsem měl. To jistě je dobré. I za to, že to zapojení českého obranného průmyslu je zajištěno. Rozumím i té výhradě, a tedy ten dotaz považuji za zodpovězený, pokud jde o nákup přes agenturu v rámci Aliance.

Ale žel jsem nedostal od vás odpověď na to, zda jednáte s italskou stranou - a teď opravdu opakuji: Jestli v rámci EU, nebo v rámci Aliance, protože to jsem nerozuměl, té vaší poznámce o interoperabilitě, vzhledem k tomu, že Itálie je členským státem Aliance, a pochybuji tedy, že by interoperabilita byla narušena, když jde o alianční stát. Takže tam mě zajímá, jestli nám tedy něco hrozí, pokud jde o ty mezinárodněprávní závazky, které máme k Evropě a jejímu evropskému trhu, a případně ta arbitráž. Pokud nemáte na to odpověď, já budu muset navrhnout odmítnutí vaší odpovědi. V případě, že to Poslanecká sněmovna neschválí, samozřejmě slibuji i vám, pane ministře, že to dál budu sledovat a budu opravdu dbát na to, aby naši úředníci, ať už na Ministerstvu obrany, na ÚOHS, případně na úřadu pro zastupování majetkových práv státu, nezanedbali vůbec nic, protože ta zakázka není, jak se říká, za korunu, je to otázka mírně velkého nákladu peněz daňových poplatníků. A pokud by měla být zatížena nějakou právní vadou, tak by to znamenalo pokuty, které by nebyly možné využít ani pro rozvoj našeho průmyslu, ani pro jiné účely ve státním rozpočtu.

Takže tolik ode mě. Jestli máte k tomu něco, pane ministře, budu rád.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak děkuji. Ano, pan ministr se hlásí dále do rozpravy. Samozřejmě může se přihlásit i někdo jiný. Prosím, pane ministře.

 

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Děkuji vám, pane předsedající. Já bych chtěl pár poznámek. Co se týče interoperability, tak to se výhradně týkalo vrtulníků, mnou zmiňovaných vrtulníků Mi-24 ruské výroby, kde tam je ten problém, o kterém jsem hovořil.

Co se týče možné hrozby, nebo nějakého podání žaloby. Tady jsem naprosto, si myslím, odpověděl v tom duchu - jsme připraveni, za svým postupem si jednoznačně stojíme a jsme připraveni své kroky obhájit na jakékoliv úrovni v prověřování toho našeho procesu, našeho postupu.

Co se týče spolupráce s italskou stranou, tak tady bych chtěl podotknout, s italskou stranou máme dlouhodobé, velmi dobré přátelské vztahy i v rámci obranného průmyslu. Tady bych chtěl podotknout, že italská strana nám za poslední čtyři roky v rámci obranného průmyslu dodává materiály a vojenské komponenty a techniku v hodnotě cca 5 mld. korun. Naopak Česká republika dává zlomek, vyváží zlomek do Itálie, což za stejnou dobu, o které jsem hovořil, činí asi půl miliardy korun.

Pokud by to takto stačilo. Protože zapojení domácího průmyslu je garantováno i ze strany firmy Bell, která s možnými subjekty, s možnými firmami České republiky, jak jsem říkal, státními podniky i dalšími firmami, byla podepsána memoranda o připravované spolupráci do budoucna, po dodání po roce 2023 těchto vrtulníků, kdy tam dojde de facto k přípravě a realizaci udržování toho životního cyklu formou servisu, údržby a dalších věcí.

Dále bych chtěl říct, že je to umocněno tím, že výměnou vrtulníků Mi-24 nedojde úplně k ukončení provozování vrtulníků ruské provenience, protože Armáda ČR má ve výzbroji další vrtulníky Mi-17, Mi-171, přepravní. Takže nákup amerických vrtulníků vidím jako rozšíření portfolia těchto českých firem a zapojení, protože bude pokračovat dál ještě, než dojde k obměně a ukončení životního cyklu vrtulníků ruské provenience a přezbrojení. Teď v současné době dojde u těchto podniků k rozšíření z hlediska techniky a používání dodaných vrtulníků od americké strany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan místopředseda Filip se ještě hlásí do rozpravy. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě jednou děkuji, pane ministře. No, bez urážky, vy máte velkou důvěru v právní službu ministerstva. Já po zkušenostech s CASA a s jinými věcmi tak úplně velkou důvěru nemám. Proto tedy jaksi navrhnu odmítnutí vaší odpovědi, nikoliv z těch věcných důvodů, ale z toho důvodu, že neumíme odpovědět na to, jakým způsobem se bude vyvíjet ten právní spor, protože zatím odpověď z ÚOHS neznáme. A na rovinu řečeno, nechci psát novou interpelaci, a pokud se shodneme na tom, že například dostanu odpověď v nějakém relativně krátkém čase, i když vím, že vy to nemůžete ovlivnit od ÚOHS, tak bych netrval ani na odmítnutí vaší odpovědi. Té dodatečné, tu já přijímám, děkuji za to. Ale v té věci toho právního vztahu, i když vím, že to, co jste řekl, ukazuje na poměrně silný argument. Pokud my nakupujeme z Itálie cirka za pět miliard a prodáváme za půl miliardy, tak by se měli Italové zachovat jako dobrý obchodní partner a případné žaloby stáhnout. Ale důvěru v to úplnou nemám.

Takže můj závěrečný návrh je - a to pouze z důvodu té případné právní vady - odmítnout vaši odpověď na moji interpelaci. S ostatními částmi odpovědi jsem spokojen.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Takže to chápu jako návrh na nesouhlasné stanovisko. Nicméně ještě stále můžeme pokračovat v rozpravě. Takže pokud se ještě někdo hlásí, dal bych prostor. Pokud se již nikdo nehlásí, tak tedy rozpravu končím a budeme hlasovat. Svolám kolegy do sálu. (Po chvíli.) Vypadá to, že jsou zde všichni, kteří zde chtějí být... Tak už. Zopakuji pro ty, kteří přicházejí právě nyní, že budeme hlasovat o nesouhlasném stanovisku Sněmovny s odpovědí ministra obrany Lubomíra Metnara na interpelaci poslance Vojtěcha Filipa ve věci plánovaného nákupu vrtulníků pro armádu České republiky. Ještě stále přicházejí kolegové. Je zde žádost o odhlášení, já vás tedy odhlásím. Přihlaste se prosím znovu svými kartami.

 

V čase, než se nám počet přihlášených ustálí, zopakuji, že budeme hlasovat o nesouhlasném stanovisku s odpovědí na písemnou interpelaci místopředsedy Filipa na pana ministra Metnara. Tak jste všichni.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro nesouhlas. Kdo je proti nesouhlasu? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 67 bylo nakonec přihlášeno 80 poslanců a poslankyň, pro 21, proti 8. Takže nesouhlasné stanovisko nebylo přijato.

 

Já vám děkuji. Tato interpelace tímto končí a vracím předsedání.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme pokračovat v odpovědích na písemné interpelace, se kterými nevyslovili poslanci souhlas. Další takovou interpelací je interpelace paní poslankyně Olgy Richterové na ministra zdravotnictví Vojtěcha Adama ve věci úmrtí ženy po darování vajíček pro potřebu umělého oplodnění a ve věci souvisejícího byznysu. Interpelace má sněmovní tisk 706. Paní Olga Richterová je připravena. Prosím máte slovo. Pan ministr je přítomen.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já vás zdravím a současně chci trošku uvést to téma, protože ono by se to mohlo zdát, že to není věc, která je přímo na interpelaci ministra zdravotnictví. Jenže jde o téma dotýkající se čím dál tím většího počtu lidí. Umělé oplodnění je realita, například se stoupajícím věkem, ale hlavně jde taky o velký byznys. A jde o byznys, který má souvislosti i přímo k zájmům našeho předsedy vlády, respektive jeho svěřeneckých fondů. I proto si zaslouží tento byznys významnou veřejnou kontrolu. A potom tam jde o velmi velká zdravotní rizika. O souvislosti, kde převáží-li byznysové zájmy nad hájením zdraví lidí, tak zase ve finále dochází jak k tragédiím, a kvůli jedné tragédii tahle interpelace vznikla, tak ale i čistě ekonomicky k obrovským veřejným nákladům.

Já jenom shrnu pár čísel, pak samozřejmě budou následovat ty otázky, kvůli kterým jsem vyslovila nesouhlas s odpovědí ministra zdravotnictví. Ale jen pro představu k té velmoci v oblasti asistované reprodukce, kterou naše země je. Je tady 43 center asistované reprodukce podle údajů z roku 2017 a jezdí k nám masově ženy prý zhruba z 60 zemí světa. Obrat tohoto odvětví přesáhl podle údajů z roku 2017 čtyři miliardy korun. Není to opravdu žádná maličkost.

A já jsem se ptala na to, jak ministerstvo řeší právě třeba souvislosti k velkým zdravotním potížím žen, které buď byly dárkyně, anebo podstoupily ten proces, a zejména, jak řeší úmrtí ženy po darování vajíček pro potřeby umělého oplodnění. Jde o to, že ty případy opravdu vážných komplikací nejsou ojedinělé a že jde o celý systém, jak je nastaveno odebírání vajíček dárkyním.

Já si dovolím odbočku. Jak víte, věnuji se zejména sociálním věcem. A bohužel v téhle oblasti jde o tu souvislost, že kvůli chybějícímu registru dárkyň je opravdu možné dnes v naší zemi - a stává se to lidem, kteří mi pak dávají prostě podklady z terénu, aby v situaci, kdy třeba někdo nemá na nájem, tak aby žena řekla, tak já půjdu darovat. A protože není registr dárkyň, tak to nebezpečné opakované darování s krátkými rozestupy a v nevhodně vysokém počtu, protože tam musí být nějaký limit, aby právě nedošlo k těm vysoce pravděpodobným komplikacím, tak tohle u nás nemáme. A je prostě možné jít z kliniky na kliniku a tímto způsobem třeba zaplatit nájem. Jsou to reálné případy, o kterých mi lidé říkají. A je to děsivé, protože potom máme zákon, který vůbec neplatí.

V tom zákoně je, že darování má být bezplatné, čistě s úhradou těch nákladů, co ten člověk, který tu část svého těla, v tomto případě tedy vajíčka, daruje. Ale v praxi, v praxi jsou ty platby okolo 20, 25 tisíc korun. Otázkou je, jak se ten zákon vymáhá. A to je právě jedna z věcí, na které se chci ptát.

Pan ministr odpověděl, že existuje komise pro reprodukční medicínu zřízená v roce 2017, a že tedy - předpokládám, že na základě mého podnětu - bude v lednu svoláno její jednání a že ty otázky věcné, které jsem položila, tato komise zodpoví. Jenže už není řečeno, a teď se dostávám k těm otázkám, jak Ministerstvo zdravotnictví zajistí, aby členové této komise sami nebyli ve střetu zájmů, aby neměli profit z toho byznysu, který jsem popsala, který prostě potřebuje přísný dohled.

A stejně tak mě zajímá, v jaké míře budou v té komisi zastoupeny další odbornosti; odbornosti, které řeší následnou péči o ženy a děti v případě komplikací souvisejících třeba právě s tou oblastí umělého oplodnění - neurologové, internisté, dětští lékaři, endokrinologové.

A ještě jedna věc mě enormně zajímá, jestli si ministerstvo plánuje nechat vypracovat statistiky o dopadech asistované reprodukce na zdraví žen, a to na základě existujících dat zdravotních pojišťoven. Jde o to znát celková rizika a potom na to dárkyně adekvátně upozorňovat. To je totiž nejčastější věc, kterou mi ženy dárkyně psaly, že vůbec nevěděly, jak velká rizika s tím darováním jsou spojená. Takže to je poslední velká otázka na ministerstvo, jakým způsobem se postará, aby skutečně to nebyly formální informované souhlasy, ale aby si opravdu ty ženy byly vědomy těch vysokých rizik spojených zejména s tím opakovaným darováním.

Na závěr ještě poznámka k těmto dotazům. Nemyslím si, že je tou správnou cestou de facto zlegalizovat současnou praxi. A bohužel tak to z odpovědi ministerstva vypadá, že toto je v záměru. Těším se na odpovědi pana ministra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Richterové. Pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch je připraven rozšířit svou písemnou odpověď i na dodatečné otázky paní poslankyně. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, paní poslankyně, děkuji za ty dotazy. Já myslím, že v té písemné odpovědi z mého pohledu tedy to bylo poměrně dobře vysvětleno, ale zkusím tedy znovu to zevrubně probrat.

Určitě pokud jde o nějaký byznys někoho konkrétního, to z mého pohledu vůbec nehraje roli. Mimo jiné ta komise, která se založila, tak jak jste správně řekla, se založila v roce 2017. To znamená ještě dávno předtím, než jsem přišel na Ministerstvo zdravotnictví. A samozřejmě ta komise je nějak složena, jsou tam jednotlivé odborné společnosti a zabývá se reprodukční medicínou v souladu se zdravotní politikou státu. Ta komise byla založena zkrátka proto, že tato oblast je bezesporu aktuální. Víme, že roste průměrný věk rodiček, že skutečně umělé oplodnění je metodou, která je využívána, a je namístě, aby ministerstvo v tomto směru mělo nějaký poradní orgán, který se tomuto bude věnovat a bude se k tomu vyjadřovat. Složení té komise a veškeré zápisy z jejích jednání jsou dnes zveřejněny, protože my jsme byli první, já jsem byl první, kdo vytvořil portál poradních orgánů ministerstva, kde si může každý veřejně, otevřeně, transparentně rozkliknout veškeré komise a poradní orgány Ministerstva zdravotnictví včetně zápisů z jednání a podobně. Takže vše je zveřejněno. To nikdy nebylo. Takže toto je k dispozici. A pokud se bavíme o nějakém doplnění třeba, určitě s tím nemám problém. Pokud budete mít návrh, kdo by v té komisi ještě měl být zastoupen, tak určitě jsem připraven případně, pokud to bude dávat smysl, tu komisi doplnit.

Ale nemyslím si, že zkrátka ta komise, tak jak je nastavena dnes, že by tam byl nějaký zásadní střet zájmů, případně by ho museli ti daní zástupci jasně deklarovat. To znamená, ta komise tedy byla zřízena. My všechny tyto věci děláme nikoliv na bázi nějakých názorů, ale skutečně ve spolupráci s odbornými společnostmi. A proto také jsme řekli, že i v rámci té vaší interpelace budeme chtít, aby všechny ty otázky byly projednány danou komisí, protože skutečně řada těch otázek není politických, jsou to skutečně čistě odborné otázky a i odborná veřejnost k tomu musí mít názor. Mimo jiné ta komise zasedá 26. února 2020, kdy tedy bude se tomuto věnovat, jak jsem ostatně v té písemné odpovědi na vaši interpelaci přislíbil.

Pokud jde o ty jednotlivé otázky a doplnění, tak my souhlasíme s tím, že je namístě zavést určitou míru regulace v této oblasti, že skutečně, a tam já s vámi souhlasím, že není dobře, že v současné době za prvé není nikterak zastropována ta finanční odměna pro ty dárkyně. Tam si myslíme, že by měla být zastropována, podobně jako je to v jiných státech. Na Slovensku je to tisíc eur, maximální částka. To znamená, v této souvislosti si myslíme, že to je nějaká inspirace i v našich podmínkách. To je ta první věc, pokud jde o to odměňování.

Pokud jde o počet těch darování, tam rovněž souhlasím s tím, že by mělo dojít k omezení počtu darování na tři až pět maximálně za život dárkyně. V současné době skutečně tyto limity dány nejsou. To znamená, je to věc, která určitě bude tématem pro jednání dané komise tak, abychom omezili počet darování.

A co je také velmi důležité, a tam s vámi také souhlasím, že v současné době neexistuje žádná evidence. Pokud zkrátka nějaká dárkyně vajíček obchází jedno centrum po druhém po celé republice, tak navzájem nejsou informace o tom, kde již tedy byl tento výkon poskytnut, kde tedy již bylo to darování vajíček, kde proběhlo, v jakém centru. A může se tedy stát, že takováto dárkyně zkrátka obchází jedno centrum po druhém, aniž by bylo zřejmě, že už třeba proběhlo předtím několik takovýchto darování. Takže tady my velmi vážně uvažujeme o zavedení registru, který by evidoval dané dárkyně, byť musíme vymyslet s odborníky, jak řešit otázku anonymity, protože tyto informace by neměly být zveřejňovány, respektive ty dárkyně, takže my chceme, abychom vymysleli nějaký mechanismus anonymní evidence. Ale souhlasím s tím, že je to problém, že skutečně v tomto směru hrozí i určitá rizika, byť jde o relativně vzácné komplikace, ovšem o to závažnější, jako je například nitrobřišní krvácení, jak bohužel se stalo v tom jednom z případů. Bohužel v současné době nemáme k dispozici, a proto jsme vám ani nemohli odpovědět, statistiky, které by vlastně nám ukazovaly počet žen, které po hormonální stimulaci a odběru vajíček měly zdravotní problémy vyžadující hospitalizaci nebo u nich došlo k nějakému trvalému poškození zdraví. To je bohužel fakt, to znamená, tyto statistiky neexistují. A i tato záležitost bude projednána právě na jednání příslušné komise.

Takže já si myslím, že tady nejsme v zásadě ve sporu. Možná, že je to o nějaké spíš precizaci, ale která skutečně by měla vzejít až z té debaty v rámci odborné komise. Jsme k tomu připraveni, a pokud máte nějaké další návrhy, tak určitě není žádný problém na příslušné komisi je projednat a pak vám dát podrobnější informace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zdravotnictví a ptám se, kdo dál v rozpravě - paní poslankyně Richterová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za odpovědi. Protože se téměř nachýlil čas, zkusím velice rychle shrnout tedy ty otázky, co mám na komisi, a sice: To její složení není veřejně přístupné, protože portál je až pod přihlášením. Takže tam je vlastně potřeba se nějak registrovat, ale není na to registrování odkaz. Takto se to aspoň stalo mně.

Potom druhá věc, jde tedy přímo na tu otázku: zavedete registr dárkyň? Říkal jste, že ano, že to budete zkoumat. Samozřejmě registry jsou i jinde, takže tam se určitě máte kde inspirovat. Takže tam já se pak budu jenom ptát, dokdy to bude.

Potom k té statistice. Tam je to prostě obrovsky, obrovsky důležitá věc. Jde v podstatě o statistiku kvality v téhle oblasti. Takže tam zase se domnívám, že by ministerstvo informace mít mělo.

No a konečně pro komisi otázka ještě k tématu podpory skutečně řešení levnějšími a méně invazivními cestami. Takže já ještě chci připomenout, že i v odpovědi bylo napsáno, že není tak pečlivě léčené to, čemu se říká mužská neplodnost, a ta IVF centra nemají nasmlouvána podrobná vyšetření. Takže mě zajímá, zda bude komise řešit i to, aby se primárně podporovaly levnější a také zdraví méně škodlivé postupy, například ta kompletní vyšetření na odhalení příčin právě třeba u mužů.

Tak to by byly moje věcné dotazy s tím, že děkuji za snahu pana ministra zodpovědět, a považuji to tady na tomto plénu za vyřízené. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, jestli - tak, už se neptám pana ministra, protože dodatečné odpovědi nemohu připustit, je 11 hodin. A paní poslankyně nenavrhovala odmítnutí interpelace, nemáme ani co k hlasování. Uzavírám bod písemné interpelace. Skončili jsme odpovědí pana ministra zdravotnictví na interpelaci paní poslankyně Richterové.

Pokračovat budeme podle pevně zařazených bodů, pokud ovšem se někdo nehlásí do rozpravy, kterou mohu v 11 hodin ve čtvrtek otevřít ke změně programu. Pokud tomu tak není, budeme se řídit pevně zařazenými body. Prvním bodem je bod číslo 290, to je sněmovní dokument 4100 - hospodaření poslaneckých klubů na rok 2020. A pokračují body 229, 230, 231, 232, 233, a to jsou petice, doporučení veřejného ochránce práv a činnost veřejného ochránce práv. Tolik tedy k tomu a předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobrý den. Paní poslankyně Majerová Zahradníková hlasuje s náhradní kartou číslo 15.

 

Protože nezazněly návrhy na změnu schváleného pořadu schůze, budeme se věnovat bodu číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.