Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

17.
Vládní návrh zákona o dani z digitálních služeb
/sněmovní tisk 658/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova. Paní ministryně, prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vám představila návrh zákona o dani z digitálních služeb. Hlavním cílem návrhu zákona je zavést daň, kterou se bude zdaňovat úplatné poskytování vybraných digitálních služeb na území České republiky. Návrh zákona vychází z návrhu směrnice, který byl projednáván v Evropské unii, ale pro který nebyla nalezena jednomyslná shoda, a tak směrnice nakonec nebyla přijata. Pro vaši informaci, já jsem ji podporovala velmi aktivně. V různých členských státech Evropské unie se v současné době buď jednostranně zavádějí, nebo dokonce již byly zavedeny daně, které vycházejí z tohoto návrhu směrnice, například jde o Francii, Rakousko, Španělsko, Portugalsko, ale i další země, které na úpravě pracují.

Nad rámec evropského návrhu obsahuje předložený návrh zákona dopracování některých problémů, které návrh směrnice doposud neřešil, avšak předmět zdanění je velmi podobný původnímu návrhu, tak aby subjekty daně nebyly zatíženy různým rozsahem zdanění v různých státech Evropské unie.

Do působnosti zákona spadají následující digitální služby, které zákon označuje jako zdanitelné.

Za prvé, provedení cílené reklamní kampaně, která spočívá v umísťování cílené reklamy na digitálním rozhraní a s ní související poskytování doplňkových služeb.

Za druhé, využití mnohostranného digitálního rozhraní, které spočívá v umožnění uzavírání transakcí mezi uživateli mnohostranného digitálního rozhraní a další způsoby jeho využití.

Za třetí, poskytnutí dat o uživatelích, která byly získána a shromážděna o uživatelích digitálních rozhraní. Subjekt daně, který je označován jako plátce, se určí pomocí čtyř zákonem stanovených prahů posuzovaných za rozhodné období, které zjednodušeně řečeno odpovídá poslednímu účetnímu období, za které je k dispozici účetní závěrka.

První práh stanovuje, že subjektem daně budou ty právnické osoby, které buď patří do skupiny s konsolidovaným výnosem přesahujícím 750 mil. eur, nebo které takového výnosu dosahují samy.

Druhý práh stanovuje, že současně musí tyto právnické osoby samy nebo v rámci skupiny inkasovat úhrn části úplat za uskutečněné zdanitelné služby, které připadají na Českou republiku, přesahující 100 mil. korun.

Třetí práh stanovuje, že subjektem daně v případě provedení cílené reklamní kampaně a poskytnutí dat o uživatelích budou právnické osoby, u nichž úhrn části úplat za uskutečněné zdanitelné služby připadající na Českou republiku přesáhne 5 mil. korun. Využití mnohostranného digitálního rozhraní budou mít právnické osoby, u nichž musí toto rozhraní mít více než 200 tis. uživatelských účtů.

Čtvrtý práh stanovuje, že subjektem daně budou pouze ty právnické osoby, u kterých není poskytování zdanitelných služeb pouze malým zlomkem jejich celkové činnosti, tedy jedná se o podniky nebo skupiny podniků, které podnikají převážně digitálně. Vyloučeny budou ty podniky nebo skupiny podniků, u nichž podíl inkasa ze zdanitelných služeb v rámci Evropy na jejich celkových výnosech v rámci Evropy činí nejvýše 10 %.

Zároveň se pro účely zamezení obcházení tohoto zákona zavádí oznamovací povinnost subjektů, které sice přesáhnou první a druhý práh, nicméně tento čtvrtý práh nepřesáhnou. Oznamovací povinnost může být v rámci skupiny splněna i souhrnně tak, že se podá jedno oznámení za více členských entit téže skupiny.

Tyto prahy omezují působnost zákona na subjekty určité velikosti, a to v případech, kdy existuje významná digitální přítomnost těchto společností na území České republiky v souvislosti s poskytováním některé ze zdanitelných služeb. Zároveň je zamezeno tomu, aby daň nepříznivě dopadla na společnosti, které sice jsou součástí nadnárodní skupiny, která je významná digitálně přítomná na území České republiky, ale samy tyto zdanitelné služby neposkytují, nebo je poskytují, avšak dosahují zákonných limitů, či je poskytují pouze okrajově.

Sazba daně je 7 %, a to jednotně pro všechny zdanitelné služby. Zdaňovacím obdobím bude kalendářní rok. Subjekt daně, kterému nově vznikne daňová povinnost k dani z digitálních služeb, bude mít povinnost podat přihlášku k registraci. Při správě daně se použije takzvané samovyměření, daň se tak bude stanovovat právní fikcí přímo na základě podání daňového přiznání. Jde o standardní a moderní způsob správy daní, který je používán u nově zavedených daní a který je obvyklý i v zahraničí. Daň bude placena primárně zálohově, a to v měsíčních zálohách odpovídajících jedné dvanáctině daně tvrzené za předchozí zdaňovací období. V prvním období po registraci k dani výše záloh bude vycházet z částky rozhodné pro účely již zmíněného druhého prahu.

Návrh zákona dále obsahuje zvláštní následek porušení povinnosti při správě této daně, a to institut nespolehlivého plátce daně z digitálních služeb. Důvodem zavedení tohoto opatření je zejména skutečnost, že subjektem daně budou ve významné míře zahraniční právnické osoby, u kterých nelze očekávat, že by měly v České republice majetek postižitelný daňovou exekucí a které lze jen velmi těžko postihnout sankcemi za platební delikty. Účinnějším se totiž v těchto případech jeví postihnutí reputace takového subjektu než jeho majetku. Informace, že subjekt je nespolehlivým plátcem, bude zveřejněna na internetu. Jedná se o obdobnou úpravu, jaká je dnes v případě daně z přidané hodnoty.

Účinnost zákona se navrhuje patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Zákon však není retroaktivní, zdaňovat se budou pouze skutečnosti, které nastanou po účinnosti tohoto zákona, i když nabude účinnosti v průběhu zdaňovacího období.

V návrhu zákona o dani z digitálních služeb je z důvodu zvýšení právní jistoty adresátů výslovně zakotveno omezení použitelnosti tohoto zákona ve vazbě na konkrétní zdaňovací období, kdy posledním zdaňovacím obdobím bude zdaňovací období roku 2024. Daň z digitálních služeb představuje tedy překlenovací opatření, které má být aplikováno v období, než bude dosaženo shody na globálním řešení zdanění digitálních služeb, na jehož přípravě probíhají v současné době intenzívní práce zejména na poli Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Nicméně je nutné podotknout, že tyto práce probíhají již od roku 2013.

Důvodem omezení použitelnosti tohoto zákona je zejména to, že nejefektivnějším řešením v reakci na nové výzvy digitální ekonomiky pro současné daňové systémy jsou opatření, která budou prosazována a zaváděna v širokém mezinárodním kontextu. Vlastní národní úprava dočasného charakteru má za cíl vytvořit společně s dalšími státy Evropské unie, které vlastní úpravu zavádějí nebo zavedly, tlak na mezinárodní instituce a na uspíšení prací na globálním řešení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Václav Votava. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, členové vlády, dovolte, abych vás seznámil s velice stručnou zpravodajskou zprávou, protože paní ministryně financí tady už velice pečlivě a velice podrobně hovořila o principech digitální daně, tak jak je v návrhu tisku 658 zákona o dani z digitálních služeb. Já bych tedy jenom připomněl ty nejdůležitější věci.

Návrh tedy zavádí digitální daň ve výši 7 % na vybrané internetové služby poskytované v České republice. Budou jí podléhat společnosti s globálním obratem nad 750 mil. eur ročně, které na území České republiky dosáhnou za kalendářní rok obratu minimálně 100 mil. korun za uskutečněné, tedy zdanitelné služby. Dani přitom budou podléhat jednotlivé služby tehdy, pokud u nich bude překročena minimální hranice jejich zdanění.

Je třeba říci, že internetoví giganti u nás neplatí daně v míře, která by odpovídala jejich ziskům v naší zemi, což si myslím, že je nefér vůči ostatním firmám v České republice, které tu daně odvádějí. Je třeba také říci, že Česká republika dlouhodobě podporuje nalezení společného mezinárodního řešení jednáním na úrovni Evropské unie a OECD, avšak bohužel to ještě nějakou dobu potrvá, přitom tedy přichází tato koalice s vlastním řešením.

Jak jsem řekl, návrh zákona zavádí 7% daň u společností se stanoveným obratem ve třech blíže specifikovaných oblastech - paní ministryně je tady vyjmenovala. Digitální dani přitom bude poskytování těchto služeb podléhat jedině za předpokladu, že bude u daného plátce překročena minimální hranice pro jejich zdanění, to bych chtěl zdůraznit. V případě provedení cílené reklamní kampaně o poskytnutí dat o uživatelích je touto hranicí v obou případech obrat za danou službu v České republice ve výši minimálně 5 mil. korun.

Závěrem bych chtěl říci, že předložený návrh je tedy v souladu s programovým prohlášením vlády, která se zavázala aktivně řešit fenomén digitální a sdílené ekonomiky, a účinnost zákona se bude odvíjet od legislativního procesu. Předpokládaný start digitální daně v České republice je v polovině roku 2020 a předpokládaný roční výnos digitální daně do státního rozpočtu na rok 2020 byl zahrnut již ve státním rozpočtu ve výši, jestli se nemýlím, 5 mld. korun.

Děkuji. Tolik moje stručná zpravodajská zpráva. Pane místopředsedo, hlásím se rovnou do rozpravy.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano. A jako zpravodaj máte přednostní právo, můžete vystoupit kdykoli. Takže já tedy otevírám obecnou rozpravu, jsou tam sice dva přihlášení poslanci, ale zpravodaj může kdykoli vystoupit, takže můžete s přednostním právem hned. Chcete vystoupit hned? (Ano.) Zpravodaj má právo vystoupit kdykoliv, takže prosím, máte slovo a připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Ještě jednou děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, digitální ekonomika proměňuje naše životy každým dnem a internetoví giganti dosahují v naší zemi nadměrných zisků. Pokud se ale podíváme na to, v jaké míře u nás tyto firmy platí daně, tak ty jejich ziskům neodpovídají ani vzdáleně.

Když se podívám na náš český trh - a jistě jste to v médiích také zaznamenali - tak např. společnost Seznam u nás platí třicetkrát více na daních než internetový gigant Google. Určitě se zde shodneme, že takto nastavený daňový systém není fér, a to jak vůči našim firmám, které zde poctivě odvádějí daně, ale především vůči občanům, kteří drží státní kasu svou prací a spotřebou nad vodou, a to mnohem více než tyto nadnárodní korporace. Nemají totiž takové finanční a personální zdroje, jako mají velké firmy, aby optimalizovali své daňové zatížení.

I proto jsem rád, že sociální demokracie přišla jako první s digitální daní. Ještě teď si živě pamatuji, jak jsme byli za tento nápad vysmíváni, a myslím, že nad principem této daně bychom se zde v dolní komoře mohli většinově shodnout. Toho, že je odliv kapitálu z digitálního prostředí problém, jsme si totiž nevšimli jen my. Tento problém reflektuje celá Evropa. Jen prostě společného celounijního řešení jsme se bohužel dosud nedočkali. Proto tato vláda, koaliční vláda, přichází s vlastním návrhem.

I proto jsem rád, že nejsme sami, kdo k této dani přistupuje. Jen pro zajímavost, Francie má 3% digitální daň a na rozdíl od našeho návrhu platí retroaktivně. Rakousko pak zavádí pro internetové giganty 5% daň z příjmů z online reklamy. Náš návrh na 7% daň se bude týkat jak umisťování cílené reklamy na internetu, tak jí budou podléhat i některé platformy digitální ekonomiky, které se doteď placení daní oklikou vyhýbaly. Zavedení vyššího zdanění digitálních služeb je jednoznačný úspěch sociální demokracie. Chtěli jsme si posvítit na odtok nezdaněného kapitálu ze země a našli jsme také reálné řešení. I když se tomu někteří samozřejmě zasmějí.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, možná jste v poslední době v médiích zaznamenali stejně jako já, že i nám kvůli této dani Spojené státy americké pohrozily obchodní válkou, i když zřejmě zatím jen neoficiálně. Já se jim ani nedivím, moc dobře si uvědomují, jak je pro jejich firmy Česká republika snadným cílem pro jejich lehce nabyté renty. Osobně si ale myslím, že bychom neměli tomuto pomyslnému chrastění řetězy ustupovat. Z České republiky odteklo již dost nezdaněných peněz a je třeba tomu udělat také přítrž. Neděláme politiku pro diplomaty, ale pro lidi. Tomu, že chceme, aby hodnoty, jež jsou v naší zemi vytvořeny, byly i v naší zemi důsledně daněny, se nemůže přece nikdo divit, a aby se také tyto korporace na digitálním trhu více podílely na rozvoji České republiky a na růstu životní úrovně našich občanů. Roční výnos se podle výpočtu Ministerstva financí očekává v rozmezí 2,4 až 6,6 mld. korun. Výsledný rozpočtový dopad se pak pohybuje na polovině tohoto intervalu, což je okolo 5 mld. korun. Již jsem i ve své zpravodajské zprávě hovořil o tom, že do rozpočtu je počítáno v příštím roce s cca 5 mld. korun výnosu. Jsou to prostředky, které můžeme samozřejmě využít na navýšení platů, na valorizaci důchodů nebo na investice.

Vážené kolegyně, kolegové, současný stav je ve stále více globalizovaném a propojeném světě jednoznačně neudržitelný a vede ke stále větším a rozmanitějším příležitostem pro vyhýbání se daňovým povinnostem. I proto přicházíme s touto daní. A já bych vás chtěl tímto všechny moc požádat o její podporu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní mám tady jednu faktickou poznámku, takže prostor dostane pan poslanec Jan Hrnčíř a připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji vám, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já bych chtěl jenom krátce zareagovat na to, co tady zaznělo k tzv. digitální dani. V podstatě tuto digitální daň podporujeme, protože se ukázalo, že neexistují standardní efektivní nástroje, kdy by se dala skutečně efektivně vybrat daň v tom digitálním prostředí. Je nemravné, že tady prostě nadnárodní korporace realizují miliardové zisky, které platí naše firmy, náš spotřebitel, a de facto daně neplatí téměř žádné. To je samozřejmě v pořádku.

Problém je v tom, že navrhovaná 7% daň by v tuto chvíli patřila k nejvyšším v Evropě, na což samozřejmě reagoval už i Donald Trump. Američané nám hrozí odvetnými cly apod. Samozřejmě jsme suverénním státem, to znamená, máme legitimní právo daň zavést, nicméně když většina států tuto daň má 3 %, sousední Rakousko 5 %, tak nevidím v tuto chvíli prostor, abychom tu daň dávali takto vysoko a měli ji největší ze všech evropských států, protože v konečném důsledku samozřejmě to dopadne na zadavatele reklamy, na naše firmy a samozřejmě tuzemského spotřebitele, který to ve finále zaplatí. Proto na to reagujeme i pozměňovacím návrhem, kdy navrhujeme daň 5%, tak jako je v sousedním Rakousku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem má zájem vystoupit předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Ten už je připraven delší dobu. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Dobrý den, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, dovolte mi krátké vystoupení k tomuto návrhu. Myslím si, že myšlenka daně z digitálních služeb je správná. Nicméně v té podobě, jak je předložena, v čase, ve kterém je předložena, je poměrně riskantní. A za nás, občanské demokraty, budu chtít slyšet ujištění od paní ministryně, možná od pana premiéra, že v případě, že by čeští zákonodárci takový návrh schválili, nepřijdou protiopatření z americké strany.

Já myslím, že mnohem lepší je to zdlouhavé, komplikované vyjednávání na úrovni OECD, že to řešení by mohly akceptovat i Spojené státy, ne náhodou se tomu zákonu říká GAFA podle čtyř největších amerických firem v této branži, a... myslím, že to je i v důvodové zprávě, první evropská země, která zavedla digitální daň, je Francie. Dokonce zpětně. A pokud si přečteme zprávy z tohoto týdne, právě z tohoto týdne, tak poté, co americká administrativa pohrozila odvetnými kroky, zejména v celní oblasti, tak se Francie a Spojené státy domluvily o pozastavení účinnosti tohoto zákona.

Máme skvělé české firmy i v branži IT, pro které americký trh je naprosto zásadní, a neuvážené rozhodnutí z naší strany by mohlo vést k poškození jejich oprávněných obchodních zájmů a ekonomických výsledků. Myslím, že to všechno musíme zvažovat v okamžiku, kdy budeme rozhodovat například ve třetím čtení o tomto návrhu zákona. My se určitě nebráníme debatě, jsme připraveni o tom racionálně debatovat dnes, ve druhém čtení, na rozpočtovém výboru, ale ta rizika musíme vnímat.

Ano, je nespravedlivé k českým daňovým poplatníkům, že tyto firmy, když řeknu zjednodušeně GAFA, neplatí skoro žádné daně na území České republiky. Možná někteří kolegové se ptají - Google, Amazon, Facebook a Apple. Myslím, že Američané tomu říkají, že to není žádná digitální daň, nebo z digitálních služeb, ale že je to namířené, já nevím, jestli je to náhoda, nebo ne, ale jsou to všechno americké firmy a jsou to ty firmy, které velmi úspěšně podnikají na českém trhu a neplatí tady skoro žádné daně. Toho jsme si naprosto vědomi. Proto říkám, že ten princip je správný, ale ta jednání na úrovni OECD zatím bohužel nevedla k výsledku. A není to Česká republika, která to má v rukou, která tam přijde, něco předloží a všechny ostatní partnery... Ta jednání budou komplikovaná.

Ve Spojených státech běží letos prezidentská kampaň. Můžeme si o tom myslet, co chceme, ale jedním ze silných témat minulé i této prezidentské kampaně bude ochrana amerického trhu, a nerad bych byl, abychom svým rozhodnutím, i když říkám, chápu ty důvody, chápu, že by to bylo narovnání ve prospěch českých daňových poplatníků, abychom jiným firmám neztížili přístup na americký trh, nesnížili jejich tržby, případně aby nedošlo ke zvýšení ceny jejich produktů. I tak, když to schválíme, nakonec to velmi pravděpodobně dopadne v cenách na české uživatele. To si také musíme říct, že to tak prostě je.

Já myslím, že lepší cesta by byla, kdybychom uvažovali o snížení daňového zatížení českých daňových subjektů. To nám připadá bezpečnější, mnohem lepší. Tady ano, můžeme vybrat jednotky miliard podle toho návrhu, ale dopady na tom obchodním trhu a ztráty českých firem na trhu v Americe mohou být mnohem vyšší než tyto nakreslené jednotky miliard v rozpočtu.

I ta sazba je mimořádně vysoká. To si řekněme otevřeně. Žádná z těch zemí, kde se to debatuje, a nejsme zdaleka jediná země v Evropě, kde se to debatuje, to je třeba poctivě přiznat, nepřemýšlí, paní ministryně to řekla - já jsem chtěl demonstrovat shodu s opozicí, často se nám to nestává, ale v tomto případě ano. Nikde jinde o tak vysoké sazbě neuvažují. Ale to číslo není důležité. Není důležité sedm, pět nebo tři. Důležitý je ten princip a ta obava z kroků, z protiopatření zejména z americké strany. A není to legrace. Není to jednoduché. Není to něco, co pokud dneska řekne paní ministryně nebo dneska pan premiér, si nemyslím, i když to budou myslet vážně, že je to věc, na kterou se můžeme spolehnout. To se podle mě musí dojednat dopředu, než o tom bude hlasováno. Ano, nejsme rozhodující trh v Evropě, to si zase přiznejme, ani pro tyto internetové giganty, ale oni budou hájit svoje zájmy a bude jim v tom pomáhat americká administrativa. To je úplně jasné.

Ano, klidně to propusťme do druhého čtení. Já bych možná, pokud by paní ministryně souhlasila, že bychom mohli prodloužit lhůtu mezi prvním a druhým čtením. A chtěl bych, aby nás vláda informovala, jaká konkrétní jednání vedla a jak nás ubezpečí a jaké budeme mít záruky, že pokud by takový návrh zákona Sněmovna přijala, že nepřijdou protiopatření.

Současně, a to říkám podruhé, ale chci, abychom na to nezapomněli, české firmy, které podnikají v té samé branži, oprávněně říkají, že ony tady platí 19% daň, a ti vlastně neplatí nic. Ale to řešení je opravdu na úrovni OECD, nebo minimálně na úrovni vztahů Evropské unie a Spojených států amerických. Pokud budeme jediná evropská země, která ten zákon bude mít platný a účinný, tak se obávám, že ta protiopatření přijdou. A vzhledem k tomu, že ten náš trh není tak důležitý, tak mohou být velmi razantní a velmi nebezpečná pro některé z podnikatelských subjektů. A my bychom vědomě, nebo nevědomě, já bych řekl, že o tom víme, takže už to není nevědomě, neměli ztěžovat podnikání nikomu, nikomu v České republice.

Tolik z naší strany upozornění na ta rizika. Přesto ten princip podporujeme, jenom bych byl mnohem raději, kdyby to bylo domluveno na té mezinárodní bázi, protože jinak můžeme zplakat nad výdělkem.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní jedna faktická poznámka, pan poslanec Patrik Nacher, a připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pěkné odpoledne. Děkuji za slovo. Já jenom lehce pár myšlenek v reakci na vystoupení pana předsedy. Já bych mu chtěl poděkovat za ten smířlivý tón a za to, že vlastně odsouhlasil ten samotný princip, protože podle mě s tím se nesouhlasit nedá, s tím principem. Důkazem toho, že je správné, že to tady řešíme, je to, že nejsme jediná země. Kdybychom byli jediná země, tak rozumím tomu, že nám někdo může vytýkat, že tady objevujeme kolo nebo něco podobného.

Na tom, že se jedná o evidentní nespravedlnost z pohledu daňového poplatníka a principu, že by se mělo danit tam, kde se ty hodnoty vytváří, se taky shodneme. A shodneme se podle mě i na tom, že podle mého názoru ta jednání tady probíhala roky, a důkazem toho je, že teprve k vážným jednáním došlo v momentu, kdy ty země přijaly digitální daň, že ta digitální daň je určitým tlakem v momentu, kdy se to celé zastavilo, neustále se jedná, ale výsledek není hmatatelný. To mně přijde zcela jasné, a my jako suverénní země prostě přijdeme s nějakým návrhem, který může vyprovokovat nějaká další jednání.

Ten argument, který jsem slyšel, že to může vyvolat nějaká protiopatření, nějakou reciprocitu, za mě - nikoliv tedy z vašich úst, ale tedy z úst Spojených států - mně přijde slabý. Prostě ta jakoby opatření typu "víme, že to je nespravedlivé, ale my jsme velcí, vy jste malí, tak to takhle nechme, protože jinak my se rozzlobíme", to mně přijde slabé. Já bych tam chtěl vidět nějaký argument, který by se týkal třeba rozvoje sdílené ekonomiky, digitální ekonomiky apod. Nějaký argument, který by se týkal obsahu, nikoliv jenom jakoby fajn, vy nám zavedete tohle, my uděláme protiopatření.

Takže tolik krátké poznámky. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ještě jedna faktická poznámka - předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Omlouvám se za přetažení času. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pro pana poslance Nachera. Mně to slabé nepřipadá právě ve světle toho, Francie je bezesporu pro Spojené státy důležitější než Česká republika. Je to logické. Na tom není nic špatného. Podle počtu obyvatel, počtu spotřebitelů, síly ekonomiky. A přesto ten zákon v této chvíli účinný není. Ta rizika prostě existují. A není to podle mě slabý argument.

A já jsem dvakrát mluvil o té nespravedlnosti. Já s vámi naprosto souhlasím, že je to nespravedlivé vůči českým daňovým podnikatelům - některým. ale když teď tu nespravedlnost napravíme, tak můžeme vyrobit problémy jiným podnikatelům. A proto jsem mluvil o těch rizicích a proto bych rád slyšel kroky, nejenom ujištění, co všechno se pro to udělá, aby to nehrozilo. Jestli bychom měli debatovat s partnery ze Spojených států o sazbě, o objemu lokálních příjmů a podobných věcech. Já myslím, že ano. Můžeme si to nakreslit, jak chceme. Můžeme si říct, že to je skvělé a že odstraníme nespravedlnost. A může to být pravda, že jsme tu nespravedlnost odstranili - v jednom segmentu. Ale můžeme způsobit velké problémy všem našim exportérům na americký trh. A není to zanedbatelné. Když se podíváte, kolik exportujeme z České republiky do Spojených států, není to sice zdaleka tolik jako do Evropské unie, ale není to zanedbatelné číslo. A dotýká se to konkrétních firem, kterým bychom naším špatným rozhodnutím mohli výrazným způsobem zkomplikovat jejich podnikání. O tom jsem mluvil. O těch rizicích.

Ten smířlivý tón - děkuji za ocenění, protože si myslím, že ta nespravedlnost existuje a že to musíme řešit. Na tom se shodujeme. Otázka je kdy, jak a s kým. A na to bychom si měli jít hledat poctivé odpovědi. Proto jsem třeba říkal, že bychom prodloužili na 80 nebo 90 dnů lhůtu mezi prvním a druhým čtením, ničemu neublížíme podle mě a dáme vládě větší - protože to musí vyjednávat vláda, to nejsme schopni my ve Sněmovně nějak dojednat, aby protiopatření nepřišla. Já se jich opravdu obávám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Tomáš Martínek a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Tak konečně, pane poslanče. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi se vyjádřit také za Piráty k dani z digitálních služeb nadnárodních korporací. Jako Piráti chápeme potřebu řešit problematiku, kdy české společnosti jsou v konkurenční nevýhodě oproti nadnárodním korporacím, které zde neodvádějí adekvátní daně. Například společnost Seznam.cz platí v České republice na daních zhruba 30krát více než společnost Google. Google či Facebook poté většinu své evropské daňové povinnosti plní v Irsku, kde díky využívání daňových rájů, jako jsou Bermudy, politice tamní vlády se speciálními úlevami pro nadnárodní korporace odvádějí výrazně nižší daně. Nadnárodní společnosti se sídlem v Irsku tak mají oproti českým společnostem na českém trhu výraznou výhodu.

Chtěli bychom, aby došlo k přijetí celosvětového řešení na úrovni OECD, nebo alespoň Evropské unie. Už jen projednávání daného návrhu může podpořit snahy k hledání řešení mírnící nerovnost na tomto konkurenčním prostředí. Proto jsem taky požádal již v únoru 2019 Ministerstvo financí na podvýboru pro digitální ekonomiku, aby začalo připravovat národní legislativu. To mělo podpořit hledání společného řešení na jednání Ecofinu. Upozorňujeme ovšem na naše dobré ekonomické vztahy se Spojenými státy, odkud pochází většina vlastníků společností, na které by daň dopadla. Výše navrhovaného zdanění obratu by mohla pro některé dotčené společnosti činit nepřiměřený ekvivalent daně z příjmu i více než 30 %. Proto je nutné legislativu upravit podle ostatních zemí Evropské unie. Nelze předkládat návrh s enormně vysokou sazbou 7 %, kterou žádná jiná země Evropské unie nemá. Proto navrhneme snížení této sazby na 5 %, kterou zavádějí i jiné členské státy Evropské unie.

S ohledem na nedávný vývoj vztahů mezi prezidenty Trumpem a Macronem, kde Francie odložila účinnost obdoby této daně a jejího zavedení, aby bylo možné hledat řešení na úrovni OECD, navrhuji u nás prodloužit lhůtu na projednávání ve výborech o 20 dnů, pokud bude případně souhlasit předkladatel, i o více. Samotné projednávání může podpořit tlak k nalezení mezinárodní dohody.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Navrhujete prodloužit lhůtu o 20 dní? (Ano.) Dobře. Nyní se mi hlásil s přednostním právem pan ministr Petříček a potom se připraví paní poslankyně Věra Kovářová.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Vážený pane předsedající, poslankyně, poslanci, jenom krátce k dotazům, které zde padají ohledně možných dopadů daně, kterou bychom narovnali podmínky v oblasti digitálních služeb, protože se skutečně jedná především o narovnání podmínek pro subjekty, které na českém trhu v této oblasti působí. A v tom se myslím principiálně, alespoň z těch vystoupení, Sněmovna shoduje. Takže principiální shoda zde existuje.

Jenom bych doplnil, co se týče, protože zde padaly argumenty ohledně stažení návrhu ze strany Francie, nicméně můžeme také říci, že Velká Británie ve svém plánu pokračuje, stejně tak to potvrdil ministr financí Velké Británie. Podobná daň platí od počátku letošního roku v Itálii. A samozřejmě naším cílem je vytvořit mezinárodní rámec, ve kterém by byly vytvořeny spravedlivé podmínky pro všechny podnikající subjekty v oblasti digitálních služeb. Nicméně od roku 2013 ta jednání v rámci OECD neprobíhají. A je zde i jasný signál, že Evropská unie a její členské státy chtějí tato jednání obnovit.

Takže pokud se Sněmovna rozhodne podpořit tento návrh, bude to v podstatě i signál pro naše partnery, že zavádíme prozatímní řešení do doby, než bude vytvořen spravedlivý systém, jak regulovat podnikání v této oblasti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem ještě paní ministryně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Původně jsem chtěla reagovat až v závěrečném slovu, ale budu reagovat už teď. Jestli mě pan předseda Stanjura bude poslouchat, budu ráda. Děkuju. Také oceňuji to, že tady vedeme po dlouhé době konstruktivní debatu.

Chtěla bych vysvětlit jednu věc. Od počátku, co jsem ministryně financí, dokonce si myslím, že jsem byla na nějakém jednání i jako náměstkyně, podporujeme platformu OECD. Od roku 2013 se dojednává. My jsme aktivní. My vystupujeme, podporujeme, zdůrazňujeme a tak dále. Loni, když Bruno Le Maire, ministr financí Francie, přišel s evropským řešením, tak jsem to taky velmi aktivně podpořila. Řekla jsem ano, dobře, nejlepší by bylo OECD, ale když nemáme OECD, pojďme se domluvit. Nedalo se to. X států tam musí mít jednomyslnost, to je v pořádku, ale prostě x států to zablokovalo. No a prostě rok od roku 2013 to máme sedm let. Sedm let jednání. A Spojené státy americké při vší úctě to mají v rukách. Vy jste jmenoval ty firmy. To jsou firmy americké. Ale ta naše úprava čistě teoreticky nemusí na všechny tyto firmy dopadnout, a naopak může dopadnout na jiné zahraniční firmy z jiných zemí, nejenom americké. Není to cíleno opravdu, není to šito na míru těmto firmám, i když samozřejmě tam některé z nich spadnou. A USA to mají v rukách. A mají v rukách ovlivnění vyřešení platformy OECD.

My jsme právní úpravu na technické úrovni řešili i s ambasádou USA. Byli tam jejich experti. Vysvětlovali jsme jim tuto právní úpravu. Takže my nemáme žádnou oficiální informaci, že by se vůči nám něco chystalo. Technická spolupráce tam byla. Když můj technický tým zpracovával ten návrh, tak jsme se bavili s jejich experty z ambasády a vysvětlovali jsme jim celou tu úpravu a dvě zásadní věci, že tu úpravu bereme jako dočasnou na čtyři roky a že jsme připraveni ji kdykoli zrušit v okamžiku, kdy v podstatě se dohodne a přijme OECD řešení.

To, co jste říkal, pane předsedo, já jsem si s Francií včera ověřovala, se stálým zastoupením, jsem byla v Bruselu, tak mi to tam ověřovali, Francie skutečně tu úpravu přijala jako retroaktivní, to my nechceme. A po schůzce čelných představitelů USA a Francie, to, co tedy máme z dostupných zdrojů, se dohodli, že se odloží do konce tohoto roku splatnost, která už jakoby nabíhá pro tuto daň za předpokladu, že se přijme OECD řešení. To znamená, to je turborychlost oproti tomu, co se dělo doposud. Jiné signály my nemáme.

Ještě bych chtěla upozornit na vyjádření komisaře Hogana, který se jasně vyjádřil, že pokud by došlo k nějakému opatření vůči kterékoli zemi Evropské unie ze strany Spojených států, tak to bude řešit, bude na to reagovat Evropská unie jako celek. To znamená, my jsme členy Evropské unie a rozhodně bychom v tom nezůstali sami. To znamená, ten problém by se posunul na platformu Evropské unie. A já jsem přesvědčena o tom, že musíme dát jasně najevo, že to myslíme vážně.

Vy jste to správně řekl, že je to nespravedlivé vůči českým firmám, českým firmám podobného typu, nebo menšího typu, které tady platí velké daně, a podnikají vedle nich firmy, které tady neplatí nic. A já jsem to už několikrát přirovnávala k tomu, že mezinárodní rychlík neprojede přes Českou republiku, pokud tady nebudou koleje. A ty firmy tady podnikají na nějakých IT strukturách. Čili ať nám tady z toho zaplatí nějaké daně. To je prostě v pořádku a my dáváme najevo, že to myslíme vážně, a současně říkáme: chceme to jenom čtyři roky, a pokud to bude - a to jsme ujistili i technické týmy z ambasády - v podstatě zavedeno, to celosvětové řešení, tak my ustoupíme a zrušíme naši úpravu. A dokonce myslím si, že skutečně se začaly ledy hýbat, protože jsem byla na Ecofinu, Radě ministrů financí, a byl to jeden z bodů - prostě podpora a tlak na vytvoření celorepublikového řešení. A to jednoznačně, otevřeně a vždycky podporujeme a budeme podporovat. To znamená ale, je to naše národní právo, je to spravedlivé vůči českým firmám a my musíme dát najevo, že to myslíme vážně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Dobrý podvečer všem. Než dorazí k mikrofonu pan poslanec Lipavský, který je přihlášen s faktickou poznámkou, seznámím vás s omluvenkou. Pan poslanec Výborný se omlouvá dnes od 15.45 do 16.30 hodin z pracovních důvodů.

Nyní prosím pana poslance Lipavského, připraví se pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím říct, že mě těší míra konsenzuálnosti této debaty. Já jsem chtěl vystoupit s faktickou poznámkou, abych jenom doplnil harmonogram OECD, kdy teprve letos se má domluvit ten hrubý rámec v roce 2020. Někdy na konci roku by dokonce měl proběhnout summit G20, tzn. těch nejvýznamnějších zemí. A teprve potom další dva roky, 2021 a 2022, by vznikal mezinárodní instrument, ta mezinárodní smlouva, která by potom doputovala sem do parlamentu, kterou my bychom ratifikovali, a ten problém vyřešila. Takže pokud to půjde tím harmonogramem tak, jak to v OECD mají vymyšleno, a samozřejmě my jsme členy OECD, a jsme velice aktivními členy OECD, to já chválím, tak to jsou pořád ty čtyři nebo tři roky, po které by ten problém zůstával neřešen.

Na úrovni Evropské unie by ten problém samozřejmě také šel řešit, ale jsou tam státy jako Irsko, Švédsko, Dánsko, které prostě z určitých důvodů proti té dani brojí. A pak už nám tedy zbývá udělat tu národní úroveň. Takže to je důvod, proč to podporujeme. Kolega Martínek říkal, že ta sazba je příliš vysoká, takže my budeme navrhovat snížení na 5 % a věřím, že se nám podaří to parlamentem protáhnout. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a s další faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Myslím, že všichni říkáme přibližně totéž, možná se lišíme v termínu kolik, kdy a jak. Ale já jsem si říkal, paní ministryně, jestli je to úmyslem, nebo náhodou, zda si předkladatelé uvědomili, že ta daň by mohla dopadnout i na české firmy, které platí tady daně, ale současně je jejich globální obrat vyšší než částka 750 milionů eur ročně. I takové máme české firmy, i ony zpeněžují reklamy z některých bezplatných služeb na území České republiky. To znamená, přestože tady platí normální daně, naprostá většina zaměstnanců je tady, platí za ně odvody, tak by ještě na ně dopadla nová daň z digitálních služeb. Jestli si to někdo uvědomil. Zda jste si to uvědomili, zda to skutečně chcete, aby ještě platily navíc k tomu, co mají. To mně přijde jako nezamýšlený efekt. Nebo zamýšlený? To by mě docela zajímalo. Protože jsou české firmy, které jsou tak úspěšné a platí daně tady, že by mohly platit ještě tu novou daň k tomu, co už platí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní ministryně chce reagovat s faktickou poznámkou, můžete. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Ano, děkuji za ten dotaz, pane předsedo. Samozřejmě jsme se tím zaobírali. Proto jsme velmi detailně ten návrh, a já jsem ho nakonec na vládě ještě modifikovala, protože jsme v mezirezortním připomínkovém řízení měli ty parametry trošku jinak, tak jsme ho detailně diskutovali se Svazem průmyslu a dopravy, s Komorou daňových poradců, s dalšími, určitě i Hospodářskou komorou atd. My nemůžeme napsat návrh, to by bylo protiústavní, to by bylo na nějaký možná i další hlubší spor, my nemůžeme napsat návrh: je to daň na toho a na toho. My to prostě musíme napsat obecně, ten předmět. Proto jsme to detailně debatovali, abychom tato rizika minimalizovali, ale samozřejmě musí to být obecně stanoveno. Takže je to stanoveno tak, jak to je, prodiskutováno, akceptovala jsem celou řadu připomínek, které zaznívaly nejvíc ze Svazu průmyslu a dopravy, tam jsme nejdéle vedli debatu. A nakonec, než jsem zákon poslala do Poslanecké sněmovny, tak jsem měla i jejich předběžný souhlas. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a tím se posuneme zpět do obecné rozpravy. Nyní je přihlášena paní poslankyně Kovářová, připraví se pan poslanec Juříček. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se také ráda vyjádřila za klub Starostů a nezávislých k návrhu zákona o digitální dani. Myslím si, že tady zaznívají podobné názory, které má náš klub. Zkrátka a dobře, doba je turbulentní, co se týče hospodářského vývoje a pokroku, a myslím si, že digitální daň jako daň nová nebude určitě poslední daní, která v budoucnu bude zaváděna. Ještě některé parametry rozhodně neznáme, ať se to týká zdanění robotů apod., tak si myslím - neříkám, že v tomto volebním období, ale v řádu desítek let rozhodně ke změně jako takové dojde. Proto si myslím, že digitální daň je správnou cestou, protože narovnává nespravedlivé prostředí v tuzemsku. A jak zde již zaznělo, například Seznam odvede na daních 30krát více než pobočka Googlu, a přitom obě firmy z hlediska tržního podílu jsou srovnatelné. Ale Google, jak také zaznělo, přiznává většinu tržeb z Česka v Irsku.

To jsou základní parametry, které zde zazněly. Ta 7% výše, globální výnosy nad 750 mil. eur a obrat v České republice 100 mil. korun. Jednou z našich připomínek, a to také se budu opakovat po kolezích, že bychom rádi snížili daň na 5 %, a to z toho důvodu, že Francie zavádí např. 3%, Rakousko 5%. Takže my bychom navrhovali 5%. Paní ministryně, myslím, jasně vysvětlila důvody, proč se zavádí i přechodná platnost do roku 2024. Samozřejmě, že co se týče té výše si můžeme klást otázku, proč máme daň 7%, zda to neslouží také trošku k tomu, aby se získaly peníze do státního rozpočtu navíc.

Samozřejmě, že argument zavedení daně kvůli narovnání podnikatelského prostředí a posílení férovosti daňového systému, ten je samozřejmě platný a ten můžeme jen podporovat. Co zde ovšem zaznělo, že Česká republika není jedinou zemí, která má digitální daň. Ale těch zemí není mnoho. Francie od toho přechodně ustoupila. A jestliže se skutečně nedohodneme na evropské úrovni, ale to je málo samozřejmě, a paní ministryně říká, že tedy je platforma na úrovni OECD, tak samozřejmě doufám, že to za ty čtyři roky bude možné zvládnout. A očekávám, že tedy dojde k nějakému jednání mezi Spojenými státy a EU, a pak nás paní ministryně ujistí, že nebudou postiženy sankcemi některé naše firmy.

Možná problematickým bodem pro nás je to, že výnosy půjdou tedy celé, čistě budou příjmem do státního rozpočtu, tak je možné, zda by nebylo dobré uvažovat o tom, že jestliže se jedná o digitální daň, tak jestli by také neměly ty peníze směřovat tímto směrem, tedy na investice do klíčové infrastruktury, digitalizace a podobně. A možná bych si trochu přihřála polívčičku ohledně obcí a krajů, zda by nebylo dobré zařadit digitální daň do systému sdílených daní, aby z ní měly užitek také naše kraje, města a obce a jejich občané.

Tedy závěrem potvrzuji, že propustíme tento návrh do druhého čtení, podpoříme i prodloužení lhůty k projednání a budeme navrhovat snížení daně na 5 %. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Juříčka a připraví se pan poslanec Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Pavel Juříček: Dobrý den, dámy a pánové. Asi tady v Sněmovně nenajdeme poslance, který by (ne)souhlasil se zavedením digitální daně, protože samozřejmě míru spravedlnosti je potřeba taky vyhledávat, ale nicméně musím férově říct, že vzhledem k tomu, že se znám s velvyslancem Spojených států v ČR Stephenem Kingem a několikrát mě kontaktoval Stacey Weston, jeho obchodní rada, s tím, že samozřejmě je to pro ně velmi citlivá záležitost a že by chtěli vysvětlení, proč 7 procent. Většina států má tři nebo pět. Je pravdou to, že Maďarsko uvažuje o 7,5 procenta. V podstatě jde o tu částku, protože tam vyčuhujeme. Takže pokud mám poslední informace, tak pan velvyslanec se nahlásil k panu premiérovi k jednání.

Myslím si, že bychom taky měli dát prostor potom na to prodloužení o 20 dnů, protože je potřeba si uvědomit fakta mimo digitální firmy v České republice, tak exportujeme do Spojených států ročně 100 miliard. A pokud by případně odvetná opatření byla někde v rozsahu 10 až 20 procent, tak právě Svaz průmyslu nyní dělá analýzu a jejich první odhady jsou, že by export mohl spadnout ze 100 miliard na 50 miliard. Ale to jsou první odhady. Vzhledem k tomu, že tu dopadovou studii prostě zatím ještě v tuto chvíli v rukou nemáme, tak bych byl v tomhle směru právě opatrný, jestliže budeme vyčuhovat z té úrovně toho křoví v rámci EU. Notabene ale na druhou stranu je dobře, že se to vyvolalo, protože jestliže se o tom jedná šest let a zatím se nic nedělo, tak jak říkám, míra spravedlnosti se musí vyhledávat, tak bych byl velmi opatrný k tomu, aby právě ty exportní firmy nebyly zatíženy vlastně tím, že samozřejmě se to neprojeví okamžitě během jednoho měsíce, ale může to znamenat rizika. A vzhledem k tomu, že v letošním rozpočtu je počítáno s digitální daní ve výši 2 miliardy a v příštím roce 5 miliard, tak si myslím, že je potřeba udělat právě tu správnou analýzu, finanční analýzu a balanc, co je pro nás výhodnější, jestli 7 procent, nebo 5 procent zároveň při zachování jakési neutrality toho potenciálního a existujícího exportu do Spojených států.

Takže já jako podnikatel a jako člověk, který se vždycky snaží věci vyvažovat moudře, bych doporučoval, abychom opravdu udělali to prodloužení té lhůty na vyjednávání tak - to, co se podaří udělat, a pak následně i zapojit celou EU do toho vyjednávání, které bude komplexní. Ono už to tady zaznělo. OECD šest let nechtělo jednat a teď, když je to na stole, tak samozřejmě už to vyvolává reakce. A já jsem vám chtěl férově říct, že ty reakce byly i směrem ke mně, protože vy víte, že jsem podnikatel a že s některými lidmi i v zahraničí se znám. Takže jsem chtěl na to upozornit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Podotknu, že ten návrh na prodloužení o 20 dní zde je. Samozřejmě lze předložit i návrh na prodloužení delší.

A nyní prosím pana poslance Kalouska, který je přihlášen v rozpravě. Připraví se pan poslanec Klaus.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi tři poznámky k předloženému návrhu.

Poznámka první. Státní rozpočet na rok 2020 již počítá s příjmy z tohoto návrhu, který projednáváme v prvním čtení. Já jsem zažil za všech vlád od roku 1990 situace, kdy byl schvalován státní rozpočet, který počítal s příjmy návrhů zákonů, které ještě v tu chvíli nebyly schváleny ve třetím čtení. To ano, to si pamatuji. Byl to sice nešvar, ale takový zavedený nešvar. Ale abychom měli v prvním čtení návrh zákona, s jehož příjmy počítá rozpočet, který byl schválen před měsícem, tak to si ještě nepamatuji, to je precedens, který tady máme poprvé, a já bych velmi prosil, aby to bylo naposledy. To je opravdu mimořádný nešvar. Takže to byla poznámka první.

Poznámka druhá se týká fiskálního dopadu do veřejných rozpočtů, který bude plus. Bude to znamenat vyšší příjem. Argumentujeme přitom tady efektivní a spravedlivou mírou zdanění pro digitální firmy, které v rámci globální ekonomiky tu mají svoji míru efektivního zdanění mnohem nižší. Ale pokud nám jde opravdu jenom o spravedlnost, tak proč na druhé straně není nějaký návrh, který by udělal fiskálně neutrální dopad? Proč, když v zájmu spravedlnosti v případě digitální daně zvyšujeme příjmy státního rozpočtu a zvyšujeme celkovou míru zdanění v zemi, proč jsme museli tolik trvat na tom, že lidé budou platit větší poplatky na katastrálním úřadu? Proč jsme nemohli když ne zrušit, tak alespoň snížit ve stejném finančním objemu třeba daň z převodu nemovitostí nebo jakýkoliv odvod vázaný na pracovním místě? Proč to vždycky ve jménu spravedlnosti nebo boje se závislostí nebo jakýmkoliv jiným zástupným argumentem, proč to musí být vždycky jenom zvýšení daní? Zatímco máme-li někde nějaký výpadek, tak hned chvátáme to kompenzovat navýšením někde jinde. Bohužel tímto přístupem vláda oslabuje své argumenty, které tady nějaké relevantní jsou, a zesiluje ten argument základní, který jsme tu mnohokrát opakovali už při projednávání daňového balíčku, že primárním cílem je vydrancovat co nejvíc peněz do veřejných rozpočtů. A všechny ostatní argumenty, jakkoliv ušlechtile pronášené, jsou argumenty většinou zástupné.

A teď tedy poznámka třetí, v podstatě zásadní, protože se týká té předlohy. Ano, všichni se shodneme, že skutečně efektivní míra zdanění digitálních obrů je naprosto nespravedlivá vůči jinému podnikání a že je potřeba najít nějaký nástroj, jak tuhle nespravedlnost narovnat. A jsem ochoten připustit i to, že digitální daň tím nástrojem je. Přál bych si samozřejmě, kdyby to někde jinde bylo kompenzováno snížením a podobně. Nicméně přiznávám, že digitální daň je nástrojem, jak do určité míry napravit tu nespravedlnost, a chcete-li, tu neomalenost digitálních monopolů daně pokud možno neplatit, nebo platit co nejmenší.

Otázkou je, abychom se přitom nedopustili víc škody než užitku. To, co tady navrhujeme ve výši 7 %, není (je?) bezprecedentní v rámci Evropské unie nejenom z hlediska výše té sazby - připomínám, že ve Francii schválili 3 % -, ale i co se týče limitu lokálního obratu. Povinnost, a ten parametr vyplývá ze směrnice, s tím nikdo z nás nehne, do téhle povinnosti spadnou všechny firmy, které mají globální obrat na celé zeměkouli 750 mil. eur a více, ale pak je otázka, kolik je obrat na území té dané země, která tu lokální daň zavádí, a tady Ministerstvo financí navrhuje, aby do toho z těchto firem spadly všechny firmy, jejichž minimální lokální obrat je 100 mil. korun a více. Strašně nízký. Jenom dám zase porovnání s Francií. Ve Francii je to 15 mil. eur, to je nějakých 670 mil. Takže my dáváme víc než dvojnásobnou sazbu, než dala Francie, a co se týče limitu lokálního obratu, dáváme více než šestkrát méně, než nastavila Francie.

Pan předseda Stanjura tady položil otázku na paní ministryni financí, popř. i na pana premiéra, že by rád slyšel záruku, že pokud to takhle schválíme, nepřijdou reciproční ekonomická opatření ze strany Spojených států. A já bych si skoro troufl říct, že v případě těchto parametrů tu záruku můžeme dát teď hned. Pokud to schválíme takhle, pokud opravdu schválíme 7 % a 100 mil. ročního lokálního obratu, no tak ty sankce přijdou. Není možné si myslet, že ne. A která z těch dvou ekonomik a která z těch dvou zemí bude v tu chvíli tahat za kratší a delší konec, to asi nemusím rozvádět - dívám se do očí podnikatelů a exportérů ve vašich lavicích.

Takže jsem přesvědčen, že ten problém, jakkoli ho musíme řešit, a já se tomu nevyhýbám, si opravdu zaslouží svoji důkladnou diskuzi. Přál bych si, což samozřejmě není v silách Poslanecké sněmovny, aby během té diskuze byly rozžhavené příslušné diplomatické linky a abychom měli dostatečnou vůli a flexibilitu k úpravě těch parametrů, které jsou v zákoně navrženy. Paní ministryně financí tady uvedla příklad naprosto správný, že Google platí třicetkrát menší daň, než platí náš Seznam, který tady má sídlo a tady platí daň, a to je fakt a to je absolutně nefér. Ale můžeme říct také jiný příklad. Jedna z nejúspěšnějších firem, která podniká v moderních technologiích, Avast, už má objem, globální celosvětový objem, přes 750 mil. eur, takže tam spadne, a jako domácí firma má samozřejmě na lokálním obratu daleko víc než těch 100 mil. Je to firma, která má sídlo v České republice, platí daně v České republice, zaměstnává lidi v České republice, je to jeden z největších plátců daní v České republice, a protože se jí tak daří, tak my jí ještě takhle šoupneme na krk digitální daň. To je vážná věc, to je nespravedlivost z druhé strany. A i tu musíme tedy diskutovat, protože jestli je to v zájmu toho, abychom odstranili nespravedlnost v efektivní míře zdanění, tak tu nespravedlnost nemůžeme napravit tak, že se jiných nespravedlností budeme dopouštět.

Když někdy mám tu čest něco říkat studentům na ekonomických školách, tak velmi rád při tom používám nonverbální pomůcku. Vezmu takový ten dětský balonek, nafouknu ho z půlky a říkám: podívejte se, regulátor tady vidí problém a v dobré víře ten problém vyřešit ze všech sil tady na tomhle kousku zmáčkne. Ale on ten systém je potřeba vidět v celku, protože ono se vám to na té druhé straně vyboulí a možná, že ta boule na té druhé straně bude mnohem palčivější a bolestivější než ten původní problém, který jste chtěli řešit. Tohle je riziko, ke kterému přistupujeme, a s touhle předlohou to opravdu není tak jednoduché. Abychom těm zlým neplatičům daní trošku přišlápli krk, je potřeba řešit to s mimořádnou mírou ohledů na celý ten systém a na všechny sekundární dopady takového kroku a taky s mimořádnou diplomatickou obratností.

O to chci požádat, a proto se samozřejmě přikláním k žádosti, abychom prodloužili dobu projednávání a především abychom tu dobu projednávání nepromarnili, ani co se týče odborné diskuse, ani co se týče diplomatických aktivit. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Než dostane slovo pan poslanec Klaus, jsou zde faktické poznámky. Jako první pan poslanec Martínek, poté pan poslanec Nacher. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Musím říct, že s velkou částí souhlasím, jenom možná k té společnosti Avast, která byla zmíněna. Tam se domnívám, že nenaplňuje ani jednu z těch tří konkrétních věcí, které tam jsou. Jde o to, že vlastně prodává vlastní softwarové produkty, takže neposkytuje mnohostranné digitální rozhraní třetí osobě pro další využití a prodej digitální reklamy asi také nespadá do toho, nebo ten její objem, který prodá, že by splnila ty limity. Takže předpokládám, že tam je to asi takhle, ale nevím. Potvrdí to možná Ministerstvo financí. Tady paní ministryně říká, že to potvrzuje. Větší obavu bych měl možná u české společnosti Kiwi.com, kde možná tenhle problém může nastat. Tam ta obava u mě asi je, ale snad to třeba také ministerstvo vyvrátí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a s další faktickou poznámkou pan poslanec Nacher. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Tak já nechci být detailista, ale reagoval bych na pana předsedu Kalouska vaším prostřednictvím, jak mluvil o obratech v těch zemích. Jestli u nás je 100 mil. a ve Francii, jestli si dobře vzpomínám, 15 mil. eur, tak když si to vynásobíte, tak je to 375 mil., což je 3,7násobek, zatímco počet obyvatel je 67, 68, možná 70 mil. podle Wikipedie, takže to je sedminásobek. Jinými slovy u nás, myslím si, že ten obrat z tohoto úhlu pohledu při srovnání s Francií je nastaven naopak v pořádku. Vůbec tam do toho nepletu ani kupní sílu Francouzů a Čechů. To znamená, že z tohoto úhlu pohledu si myslím, že naopak ten obrat v rámci České republiky je vyšší než v té Francii. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní tedy v obecné rozpravě opět pan poslanec Klaus, připraví se pan poslanec Skopeček. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den, dámy a pánové. Já také kvituji velice klidnou debatu. Přišel jsem sdělit naše stanovisko hnutí Trikolóra. Jak také víte, nikdy nechodím k mluvítku, když říkám to stejné, co všichni moji předřečníci. Tak bych se rád politicky vymezil. S potěšením jsem zaznamenal, že ODS se hlásí k nějaké globální dani OECD. Takže toto není naše politika. Myslíme si, že globalismus je cesta do pekel.

A co se týče samotné digitální daně, tak vám musím říci, že jsme měli poměrně bouřlivou debatu, protože jsme mladé a malé hnutí, o to víc ideově zakotvené, takže jsme měli vášnivou debatu, jaká daň se vůbec smí zvýšit, jaká nesmí. Samozřejmě také všichni znáte můj slib, že nebudu hlasovat pro nic, co zvyšuje daně. Na druhou stranu je naší politikou ochrana národního průmyslu, takže tady jsme v naprostém ideovém rozporu, a protože je skutečně pravda, že velcí internetoví giganti, čeští a zahraniční, mají v České republice úplně odlišné podmínky, úplně odlišně platí daně - a to říkám jako člověk, který asi není největším miláčkem Seznamu, jak tak sleduji náš mediální prostor.

Takže naše řešení je toto: My jsme ochotni tento zákon, za prvé, pustit do druhého čtení. A za druhé, jsme pro něj ochotni hlasovat v případě, že bude přijat náš pozměňovací návrh k tomuto zákonu, který bude znít, že stejně vysoká částka, která se vybere na této dani, bude z daní odebrána na straně daní fyzických osob, aby to bylo daňově neutrální. Takže toto je naše pozice. To číslo spočítat není příliš těžké. A chceme to odečíst z té základní odečitatelné položky k dani, kterou platí každý český člověk. Když se tedy podaří snížit nebo zdanit internetové giganty tak, aby to dostali čeští občané. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Vystoupení vyvolalo faktické poznámky. Jako první pan poslanec Benešík, s druhou pak pan poslanec Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, myslím si, že ta diskuze svědčí o tom, že v principu se asi napříč politickým spektrem shodujeme. Podobné stanovisko jak většina z vás zastává i KDU-ČSL. Tento byznys je potřeba danit. Otázka je té procedury, jak k tomu dospět, a načasování. Taktéž považuji za neodpovědné, že příjmová stránka státního rozpočtu počítá s příjmy, které v podstatě ještě nemáme. Dokonce na ně jsme nepřijali ještě ani žádný zákon, o něm teprve debatujeme.

A pokud tady máme globální podnikání, a my ho tady máme, a jestli se nám to líbí, nebo se nám to nelíbí, tak je dobré, a evidentně se ukazuje, že by bylo dobré, aby bylo také globálně zdaněno, nebo alespoň zdaněno podle pravidel, která respektuje a používá většina. Takže je evidentně špatně, z té diskuze to také vyplývá a z praxe také, když se globálně podniká, ale už se potom globálně nedaní. Takže ona ta globalizace je trošku dvojsečná. A pokud, tak už prostě ti, kteří globálně podnikají, musí také nést globálně náklady.

A KDU-ČSL se kloní k tomu, abychom parametry tohoto zákona nastavili podle pravidel, která se dojednají v OECD do konce tohoto roku, tak abychom tady neházeli čísly sedm, tři, pět procent. To jsou obrovské rozdíly. A myslím si, že těch několik měsíců, kdy ten zákon může být podstatně kvalitnější, protože si počkáme na tu dohodu, rozhodně stojí za to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Panu poslanci Nacherovi děkuji za upozornění na chybu, kterou jsem řekl. Ve Francii to není ten limit lokálního obratu 15 mil. eur, ale 25 mil. eur. Takže je to nějakých zhruba nějakých 630 mil. českých korun ročně. U nás tedy 100. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byly všechny faktické poznámky a v tuto chvíli poslední. Pan poslanec Martínek se ještě přihlásil dříve, než jsem ho stihl vyvolat. Já se omlouvám. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Já bych se také rád opravil. Tady jsem říkal, že Avast tam asi nespadne, ale úplnou jistotu nemám, tak samozřejmě bych nechtěl říkat něco, co není pravda. Je možné, že teoreticky by tam spadnout mohl za prodej reklamy. Takže by to chtělo ještě ověřit. A proto bych chtěl i poprosit a požádat všechny, aby podpořili můj návrh na prodloužení lhůty na projednávání ve výborech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy pan poslanec Skopeček řádně do rozpravy.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Rovněž oceňuji poměrně věcnou diskuzi o návrhu na zavedení digitální daně. Jenom bych vás na úvod chtěl přivést trošku k zamyšlení, že tu máme situaci, kdy paní ministryně přináší nebo přichází s návrhem daně, a není samotná, o té dani přemýšlí celá řada zemí v Evropské unii. Jednání o nějakém společném postupu v Evropské unii selhala, ale vede se celoevropská snaha nějakým způsobem zajistit větší spravedlnost v tom, aby globální firmy, zejména se sídlem ve Spojených státech, platily za poskytování svých služeb daně i v Evropské unii. A jdeme na to cestou, že vymýšlíme daň, kterou je zatížíme, kterou je poškodíme. A tu spravedlnost hledáme v tom větším zdanění.

Je ale trošku smutné, že ani nás, ani nikoho na půdě Evropské unie nevede ta situace k zamyšlení ve smyslu toho, proč tyto úspěšné inovativní softwarové digitální firmy ve své drtivé většině sídlí ve Spojených státech a proč nesídlí na území některých evropských zemí v rámci Evropské unie. No, to asi nebude náhodou. Ty firmy asi mají ve Spojených státech poměrně lepší podnikatelské prostředí, poměrně výhodnější daňové prostředí, a proto raději sídlí ve Spojených státech a snaží se danit tam, popřípadě v některých jiných zemích. Já myslím, že vedle toho, že přemýšlíme o nějakém novém typu daní, který by zajistil větší spravedlnost, tak bychom se měli zabývat i tím a přemýšlet o tom, jestli není cesta, jak zjednodušit podnikatelské prostředí, jak změnit daňový systém ve smyslu toho, aby pro tyto země byla větší motivace sídlit i v některé z evropských zemí. Protože když se podíváme na ten trh, tak největší globální firmy jsou samozřejmě ve Spojených státech. Díky tomu jsou Spojené státy mnohem inovativnější než Evropa a samozřejmě tyto firmy přispívají k tomu, že Spojené státy rostou... (Odmlka pro hluk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vám rozumím a vyzvu ke klidu u stolku zpravodajů.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Tyto firmy samozřejmě přispívají k rychlejšímu průměrnému tempu hospodářského růstu Spojených států oproti Evropské unii. V Evropské unii vznikaly nejrůznější lisabonské strategie, které měly za cíl, aby Evropská unie dohnala a předehnala Spojené státy už mnoho, mnoho let zpátky. V těch materiálech se slovo inovace a inovativní firmy a start-upy, tak těmito slovy tyto strategie byly plné, ale ve finále se za ta léta v tomto směru nic nepodařilo. A ten náskok Spojených států oproti Evropské unii je -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak, a nyní se neklid přesouvá do celého sálu. Požádal bych o větší klid. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jan Skopeček: Tak já to řeknu asi od začátku, protože už jsem byl přerušen třikrát a pomalu sám nebudu vědět, kde jsem skončil. Ale uzavřu to tím, že vedle hledání nástrojů regulativního typu, vedle hledání nových daní bychom si v České republice i v Evropské unii měli odpovědět na to, proč nemotivujeme, proč nemáme takové prostředí daňové a podnikatelské, aby tyto firmy sídlily i v zemích Evropské unie. O tom tady doposud ještě nikdo nemluvil.

Když ale připustím, že to je cesta trošku trnitější, náročnější a že tu nespravedlnost je potřeba řešit rychleji, a přistoupím na tuto argumentaci, tak je podle mého názoru naivní si myslet, že Česká republika jako ostrůvek v rámci Evropské unie přijde se svým jedinečným zákonem o digitální dani, se svou jedinečnou konstrukcí této daně a se svou jedinečnou sazbou daně, aniž by to byl nějaký úzus v rámci celého našeho regionu, v rámci celé Evropské unie, a budeme si myslet, že Spojené státy tento náš individuální krok budou akceptovat.

Já jenom připomenu, není to tak dlouho, možná pár dní, kdy francouzský prezident odpískal vlastně ambici zavést digitální daň poté, co Spojené státy přišly, pokud se nemýlím, se seznamem sta položek francouzského zboží, na které by uvalily odvetné clo, pokud by Francie jako první země z Evropské unie skutečně digitální daň schválila. A to ještě doplním, že Francie počítala se sazbou daně tříprocentní. Paní ministryně má ve svém návrhu napsánu sazbu sedmiprocentní. Takže tříprocentní sazba ve Francii vedla k velmi ostré reakci ze strany Spojených států a k riziku toho, že vznikne další vlna celních válek. A my přicházíme se sedmiprocentní sazbou. Myslím si, že bez nějaké shody na tom, jak tato daň má být konstruována, a bez nějakého elementárního jednání se Spojenými státy není možné, aby Česká republika samostatně individuálně s nějakým takovým návrhem přišla, aniž by byl dopředu zejména se Spojenými státy projednán tak, aby nehrozilo českým exportérům, že na ně dopadne nějaké odvetné opatření.

Dobře víme, že ta jednání běží na úrovni OECD. Spojené státy prosily a tlačily na Francii, ať se schválením daně počká do té doby, než se podaří najít shodu v rámci organizace vyspělých států OECD, a já myslím, že my nemáme jinou šanci než čekat na nějaký výsledek toho jednání rovněž, protože kdybychom to zavedli separátně bez dohody se Spojenými státy, tak odvetná opatření, která mohou poškodit exportně orientovanou zemi, kterou Česká republika je, tak to riziko je poměrně velké.

Samozřejmě u liberálního ekonoma se v otázce digitální daně perou dva argumenty. Jeden argument říká, že jakákoliv další daň, jakákoliv další distorze na trhu, jakékoliv další vyšší daňové břemeno je pro ekonomiku špatně. Na straně druhé i já musím přiznat, že není dlouhodobě únosné, aby mnohem menší softwarové digitální firmy v České republice, kterým fandíme, aby se staly rovněž globálními hráči a velkými digitálními firmami, aby se svou velikostí platily mnohonásobně vyšší daň než globální firmy s neskonale větší tržní hodnotou.

Nicméně jako liberální ekonom samozřejmě budu na paní ministryni chtít, a pokud s tím nepřijde ona, tak bezesporu s tím přijdeme my, aby vedle toho, že zavede novou daň a zvýší tak už dnes rekordně vysoké daňové břemeno v České republice, tak aby jinde daňové břemeno, daňovou zátěž, snížila, protože nevidím žádný smysl v tom vybrat cca 5 mld. korun navíc od zahraničních subjektů a pouze zvýšit veřejné přerozdělování v České republice. Takže jestli to paní ministryně s tou spravedlností a narovnáním konkurenčního prostředí myslí vážně, tak vedle toho zákona na zavedení digitální daně musí přijít s jiným zákonem nebo s jiným paragrafem, který jinou daň v České republice zruší, tak aby náš daňový systém nebyl komplikovanější, nebo alespoň sníží daňové zatížení.

Já teď nechci říkat jako kolega Klaus, jestli to má být daň z příjmů fyzických osob. To si myslím, že můžeme debatovat o tom, jakou daň v této chvíli bychom potřebovali snížit. Já třeba považuji za vůbec největší problém českého daňového systému vysoké vedlejší náklady práce, vysoké odvody, které zejména zaměstnavatelé platí na sociálním pojištění za své zaměstnance. Ale nechci tu debatu zužovat na nějaký konkrétní typ daní. Pro nás a pro mě bude prioritní, aby vedle toho, že nová daň vzniká, že vzroste daňové zatížení, které má nějakou distorzi, nějakou nespravedlnost na našem trhu narovnávat, tak aby jiná daň byla zrušena nebo aby jiná daň byla snížena, tak aby se nezvýšilo daňové zatížení v České republice, tak aby se novou daní pouze nezkomplikoval již tak dost komplikovaný daňový systém.

A to je možná můj dotaz na paní ministryni, jestli s něčím takovým vůbec počítá. To bude do značné míry rozhodovat o tom, jak se já, a věřím, řada mých kolegů budeme chovat při dalších čteních a při konečném hlasování o této novele. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Ještě budeme v obecné rozpravě pokračovat. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Ferjenčík. Než dorazí k mikrofonu - pan poslanec Staněk hlasuje s náhradní kartou číslo 20. Prosím, pane poslanče Ferjenčíku, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl jenom apelovat na paní ministryni, abychom se shodli, že ten termín 1. července je nerealistický, umožnili jsme delší rozpravu ve výborech a schválili jsme to s účinností k 1. lednu, což mi přijde i u daňového zákona výrazně logičtější termín.

Ještě jsem chtěl vlastně reagovat na pana Kalouska, který zmiňoval, že to je bezprecedentní. Bohužel, vlastně ve stejném režimu teď schvalujeme novelu daňového řádu, která ve skutečnosti přinese státnímu rozpočtu nějakých 16 mld., takže zatímco s těmi 2 mld. by si státní rozpočet myslím poradil, u těch 16 mld. to už je poměrně značná díra do rozpočtu, navíc ještě dalších 8 mld. pro obce a samosprávy. Takže tam to vidím jako daleko vážnější problém než u tohoto tisku, přestože mi to přišlo trochu úsměvné, když třeba církevní restituce naopak do rozpočtu zahrnuty nebyly, přestože schváleny byly.

Takže prosím, ať to dáme fakt k 1. lednu, ať skutečně nemáme nejvyšší daň v Evropské unii, ať skutečně to jsou 3 nebo 5 %.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To je v tuto chvíli poslední přihláška, takže pokud se nikdo další do rozpravy nehlásí, já ji v tuto chvíli končím. Zároveň svolávám kolegy do sálu. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova ze strany ministryně nebo ze strany zpravodaje. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, byla to jistě zajímavá debata okolo digitální daně. Myslím, že nezazněl snad kromě Trikolóry žádný zásadní odpor vůči této digitální dani. Samozřejmě se tu otevřela řada otázek, ať je to tedy otázka postoje, který je zatím jenom neoficiální, co se týká Spojených států amerických, protože právě řada těch firem pochází z této oblasti. Nezazněl návrh na zamítnutí. Zazněl tady návrh na prodloužení lhůty pro projednání ve výborech o dvacet dnů. Já osobně si nemyslím, že těch dvacet dnů nějak změní postoje. Hlasovat se tedy bude o prodloužení lhůty pro projednání ve výborech o dvacet dnů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Myslím, že všichni kolegové již stihli dorazit. To byla závěrečná slova. Jak zaznělo, nebyl ani návrh na vrácení k přepracování, ani návrh na zamítnutí, takže se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? (Ne.) Rozpočtovému výboru přikazujeme.

 

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 55 je přihlášeno 182 poslanců, pro 168, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh nějakému dalšímu výboru k projednání. Má někdo návrh na nějaký další výbor? (Nikdo se nehlásí.)

 

Pokud tomu tak není, tak se ještě vypořádáme s návrhem na prodloužení lhůty pro projednání ve výborech o dvacet dní.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 56 bylo přihlášeno 182 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 5. Návrh nebyl přijat. Děkuji vám. Tím projednávání tohoto tisku v prvním čtení končí.

 

Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.