Úterý 21. ledna 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
7.
Návrh poslanců Lukáše Černohorského, Tomáše Martínka, Jakuba Michálka,
Ivana Bartoše a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění zákon
č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 229/ - druhé čtení
Než požádám pana poslance Lukáše Černohorského, který za předkladatele uvede tento tisk, konstatuji, že zpravodaji jsou za ústavně-právní výbor Jan Farský, za kontrolní výbor Roman Kubíček a za výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Jiří Dolejš. Garančním výborem u tohoto tisku je ústavně-právní výbor.
Nyní tedy pan poslanec Lukáš Černohorský. Máte slovo.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Dobrý den. Cílem návrhu zákona je rozšířit omezený rozsah ústavních kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu. Návrh novely Ústavy je současně doprovázen novelou zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších návrhů, která navrhované změny Ústavy konkretizuje. Jedná se tedy o již projednaný sněmovní tisk 360 a o ten tisk, který bude následovat, což je sněmovní tisk 230.
Dosavadní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu je Ústavou omezena na kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Tato rámcově vymezená působnost je na základě Ústavy rozpracována v zákoně č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, a to především v § 3 tohoto zákona. Na základě stávající ústavní úpravy tedy může Nejvyšší kontrolní úřad provádět kontrolu hospodaření jiných subjektů než státu, to znamená jiných osob včetně obcí a krajů, jen v případě, kdy hospodaří se státním majetkem včetně finančních prostředků. Úprava obsažená v § 3 zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu však dosavadnímu ústavnímu vymezení kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu ne zcela odpovídá.
Navrhovaná právní úprava vede k širšímu rozsahu působností nejvyšších kontrolních institucí, reaguje tedy na nově koncipované znění článku 97, které pod kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu podřazuje hospodaření s veřejnými prostředky, kterými se podle navazující novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu rozumí zejména majetek nebo dluh státu nebo územního samosprávného celku, jakož i majetek nebo dluh jiné právnické osoby, přičemž navrhovaná novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu tyto jiné právnické osoby vymezuje. Tato úprava je přitom koncipována tak, aby bylo respektováno specifické postavení územních samosprávných celků garantované Ústavou.
Vedle toho se navrhuje rozšířit působnost Nejvyššího kontrolního úřadu i na další právnické osoby, které by mohly podléhat jeho kontrolní činnosti, a to za předpokladu, že jde o právnické osoby, v nichž má majetkovou účast stát nebo územní samosprávný celek. Takto koncipované znění ustanovení o působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu také vyžaduje souběžnou novelizaci příslušných ustanovení zákona č. 166/1993, o Nejvyšším kontrolním úřadu, které konkretizuje okruh těchto právnických osob podléhajících kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Tím se však budeme zabývat, tou specifikací, až v tom případném tisku následujícím.
Činnost Nejvyššího kontrolního úřadu nevyúsťuje ve zjednání nápravy zjištěných nedostatků, neboť se jedná o orgán bez exekutivních pravomocí. Nejvyšší kontrolní úřad je orgánem vyhledávacím, jehož úkolem je upozorňovat na existující problémy. Jeho činnost tak představuje významnou zpětnou vazbu, která slouží Parlamentu České republiky, vládě, popř. dalším orgánům veřejné moci včetně orgánů územních samosprávných celků a všem občanům jako informační zdroj, zda jsou při hospodaření s veřejnými prostředky dodržovány zákony, a např. upozorňuje i na zvýšenou byrokracii, což se v některých kontrolních závěrech projevilo následnou úpravou procesů a jejich zjednodušením, a naopak se třeba přestaly kontroly duplikovat.
Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán kontrolnímu výboru, stálé komisi Poslanecké sněmovny pro Ústavu České republiky a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výboru nám byla doručena jako sněmovní tisky 229/2 až 229/9. A já prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavně-právního výboru, tedy garančního výboru, pan poslanec Jan Farský a informoval nás o jednání ve výboru. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Farský: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, novelou Ústavy se ústavně-právní výbor zabýval dvakrát v dubnu loňského roku, kdy přerušil projednávání, a následně 13. prosince loňského roku, kdy se shodl po dlouhých debatách o pozměňovacích návrzích v kompromisu, který odpovídá většinové shodě. Změna Ústavy je podmínkou samozřejmě pro to, abychom přijímali změny zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu tak, abychom konkretizovali jeho pravomoci. Samotné usnesení - na něj si dovolím odkázat, protože je docela obsáhlé - vstupuje k tomu, že se už sahá i do článku 97, který upravuje postavení NKÚ a konkretizuje ho, a zároveň vstupuje i do článků 2 a 3, čímž v podstatě nahrazuje původní znění předloženého návrhu ústavního zákona, tak jak byl projednán.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a nyní prosím, aby se postupně ujali slova zpravodaj kontrolního výboru pan poslanec Roman Kubíček a pak další. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kontrolní výbor projednal tento tisk na své 20. schůzi dne 12. června roku 2019 s následujícím usnesením: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním výkladu zástupce předkladatelů poslance Lukáše Černohorského, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka, stanovisku viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu Zdeňky Horníkové a po rozpravě
I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh poslanců Lukáše Černohorského, Tomáše Martínka, Jakuba Michálka, Ivana Bartoše a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění zákon číslo 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, sněmovní tisk 229, schválila ve znění tohoto pozměňovacího návrhu:
V návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, článek I zní:
Článek I. Ústavní zákon číslo 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona číslo 347/1997 Sb., ústavního zákona číslo 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb., ústavního zákona číslo 448/2001 Sb., ústavního zákona číslo 515/2002 Sb., ústavního zákona číslo 319/2009 Sb., ústavního zákona číslo 71/2012 Sb., a ústavního zákona číslo 98/2013 Sb., se mění takto:
1. V článku 97 odst, 1 se slova "se státním majetkem" nahrazují slovem "státu".
2. V článku 97 se za odst. 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
"Nejvyšší kontrolní úřad v rozsahu stanoveném zákonem vykonává kontrolu hospodaření s dalšími veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů.
(3) Nejvyšší kontrolní úřad dále v rozsahu stanoveném zákonem vykonává kontrolu hospodaření právnických osob, ve kterých mají stát nebo územní samosprávný celek samostatně nebo s jiným územně samosprávným celkem většinový podíl na základním kapitálu nebo vůči kterým jsou stát nebo územní samosprávný celek samostatně nebo s jiným územně samosprávným celkem v postavení ovládající osoby."
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
II. Kontrolní výbor zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy;
III. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR;
IV. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR.
Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji kontrolního výboru. A jak jsem vás již informoval, tak se tímto návrhem zabývala také stálá komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu České republiky. S výsledky jednání nás seznámí paní poslankyně Valachová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji vám. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, dovolte mi, abych vás seznámila s usneseními stálé komise pro Ústavu České republiky. Předem bych se chtěla, vážené kolegyně, vážení kolegové, omluvit, že tato usnesení jste nemohli nalézt v písemné podobě v našem elektronickém systému. Bylo to administrativní nedopatření, protože stálá komise pro Ústavu, jak víte, je novou institucí, a za toto administrativní nedopatření se omlouvám. Dohodla jsem se s organizačním výborem a s kolegy z legislativy, že postačí, pokud vás tímto způsobem ústně a pečlivě seznámím s usneseními, která jsme přijali.
Co se týká stálé komise pro Ústavu České republiky, tak jednala o novele Ústavy tak, jak ji projednáváme, několikrát. Stejně tak o této věci několikrát jednala se stálou komisí pro Ústavu Senátu Parlamentu České republiky. Snažili jsme se najít shodu v tom, jakým způsobem Ústavu upravit tak, abychom měli šanci na schválení oběma komorami Parlamentu.
Co se týká usnesení komise, tak 12. června 2019 jsme na 12. schůzi Stálé komise pro Ústavu České republiky přijali toto usnesení:
"Stálá komise pro Ústavu České republiky
I. konstatuje, že
a) předložený návrh novely Ústavy, tisk 229, navazuje na dlouhodobé snahy o rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "NKÚ");
b) nelze přijmout návrh novely zákona o NKÚ bez přijetí návrhu novely Ústavy. - Bez změn Ústavy by totiž byla novela zákona o NKÚ protiústavní, neboť z nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 26/94 vyplývá, že působnost NKÚ nelze proti textu článku 97 Ústavy rozšířit běžným zákonem;
c) předložený návrh novely Ústavy dává Parlamentu široký prostor pro uvážení, jak široce vymezit působnost NKÚ v prováděcím zákoně. Je však nutné dbát na soulad návrhu prováděcího zákona s návrhem novely Ústavy;
II. navrhuje - stálá komise pro Ústavu - pro dosažení shody se Senátem zahrnutí zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu do výčtu zákonů vyžadujících souhlas Senátu podle článku 40 Ústavy a pověřuje předsedkyni komise Kateřinu Valachovou iniciováním společného jednání se stálou komisí Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury;
III. podporuje rozšíření působnosti NKÚ v tomto volebním období.
Na toto usnesení jsme tedy zareagovali jednak zformulováním pozměňovacího návrhu, který tedy odpovídajícím způsobem rozšiřuje článek 40 Ústavy, a zároveň jsme tento pozměňovací návrh projednali dne 30. října 2019 na 15. schůzi stálé komise pro Ústavu České republiky. K tomu stálá komise pro Ústavu České republiky doporučila navíc - podotýkám navíc, to je poměrně důležité zdůraznit -, aby v tomto pozměňovacím návrhu poslankyně Kateřiny Valachové k návrhu ústavního zákona rozšiřujícímu působnosti NKÚ, tisk 229, navrhované znění k článku 97 odst. 3 Ústavy znělo: "(3) Nejvyšší kontrolní úřad dále vykonává kontrolu hospodaření veřejných institucí, u kterých to stanoví zákon."
Tolik tedy usnesení stálé komise pro Ústavu České republiky. Jenom bych chtěla říct, že jsme tyto návrhy, tyto výsledky projednali i na ústavně-právním výboru. Nedosáhli jsme tam, řekněme, kýžené shody, proto se tyto věci nepromítly do usnesení ústavně-právního výboru.
Co se týká pozměňovacího návrhu mého, tedy jako předsedkyně stálé komise pro Ústavu k článku 40 Ústavy, ten vám, vážené kolegyně a kolegové, představím v rámci svých běžných přihlášek v obecné a podrobné rozpravě. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S projednáním ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj nás seznámí pan poslanec Jiří Dolejš, zpravodaj výboru. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Dolejš: Ano, do plejády výboru ještě jeden. Budu velmi stručný. Podobně jako jsme svým většinovým hlasováním podpořili předchozí tisk, a bude tomu podobně i v tom následujícím tisku, tak také zde jsme podpořili. Sice vnímáme, jak je to senzitivní otázka i v oblasti veřejné správy, ale při vědomí toho, že je to ústavní záležitost a že bychom se neměli dopouštět na tomto výboru nějakého ústavodárného kutilství, tak jsme nepřičinili nějaké pozměňovací návrhy, takže je to pouhá podpora tohoto tisku bez jakýchkoliv pozměňovacích návrhů. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Mezitím přišly dvě omluvy: pan poslanec Radek Koten se omlouvá dnes od 17.50 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů, pan poslanec Petr Pávek se omlouvá dnes od 14.30 do 16.30 hodin z důvodu návštěvy lékaře.
Nyní otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je jako první přihlášena paní poslankyně Kateřina Valachová a připraví se pan poslanec Marek Benda. Prosím pány poslance u řečnického pultu, aby umožnili paní poslankyni vystoupit. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji, pane předsedající. Naštěstí jsem štíhlá, takže jsem se k pultíku dostala.
Pane předsedající, vážené paní poslankyně, poslanci, vážená vládo, co se týká předložené novely Ústavy, já se vám přiznám, že jsem opravdu dlouhodobě velkou zastánkyní rozšíření kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu. Necítím se být tady ovšem ve střetu zájmů, ba přímo naopak, cítím se být povolána za tu dlouhou dobu, ve které se debata o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu vede, se k tomu vyjádřit.
Myslím si, že je bezpochyby velká ostuda, pokud jsme tedy na tom tak, že po desetileté debatě nejsme schopni na všechny veřejné prostředky kontrolu a dohled Nejvyššího kontrolního úřadu nasadit, povolat, notabene když Nejvyšší kontrolní úřad je jakousi prodlouženou rukou Sněmovny a mělo by být naším zájmem, abychom samozřejmě sledovali využití veřejných prostředků nejenom z pohledu prostých paragrafů, ale také efektivity nakládání s veřejnými prostředky včetně účelnosti. Ta dlouhá doba, která nám tedy bohužel nepřinesla kýžené rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, podle mého soudu uplynula především proto, že samozřejmě obce, města, statutární města a kraje se obávají toho, že by tedy byly ještě více zatíženy různou kontrolou už dosavadních kontrolních institucí, a také se samozřejmě dlouhodobě obávají jakéhosi v uvozovkách zneužití toho, co je hospodárné, co je účelné, že zkrátka Nejvyšší kontrolní úřad to nebude moci posoudit. Já se domnívám, že Nejvyšší kontrolní úřad má v tuto chvíli nastaveny standardy, které by nic takového nemohly dovolit, stejně tak máme nastaveny standardy z hlediska běžné auditorské praxe v rámci Evropy, a že by bylo záhodno, kdyby opravdu rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu umožnilo v Ústavě a následně v prováděcím zákoně zasažení opravdu všech veřejných prostředků.
Co se týká novely Ústavy, tak dlouhodobou snahou Senátu Parlamentu České republiky je tedy rozšíření článku 40. Zjednodušeně řečeno to znamená, že senátoři a senátorky opakovaně žádali, aby tento zákon rozšířil výčet zákonů, kde potřebujeme palec nahoru od obou komor, jinak zkrátka danou novelu Ústavy nepodpoří. Já bych chtěla říct, že i ten článek 40, ten pozměňovací návrh, jak ho načítám, je snahou z mé strany následně vytvořit prostor k debatě garančního výboru a případně konečného hlasování Poslanecké sněmovny pro to, abychom našli takovou změnu a následně ji podpořili i v Senátu, aby konečně Nejvyšší kontrolní úřad rozšířené kompetence měl a my jsme opravdu tímto způsobem kontrolovali maximum veřejných prostředků.
Co se týká Nejvyššího kontrolního úřadu, pokládám za poctivé a důležité říct, že samotný Nejvyšší kontrolní úřad, i tedy jeho šéf, ten pozměňovací návrh na rozšíření článku 40 odmítají. Obávají se tedy zase toho, že by byl Nejvyšší kontrolní úřad paralyzován a že by potom vždycky musel i u drobných změn zákona hledat podporu obou komor. Pokládám za důležité vám tady říct obě strany mince, abyste o tom mohli následně diskutovat nejenom na garančním výboru, ale i na plénu Sněmovny.
Já sama se následně v podrobné rozpravě přihlásím k tomuto pozměňovacímu návrhu především proto, že chci rozšířit kompetence NKÚ, chci pro to vytvořit prostor, a myslím si, že tento pozměňovací návrh následně v garančním výboru nebo na plénu tento prostor, následně i pro schválení Senátem, otevřít může. Takže proto tedy tento pozměňovací návrh nakonec načtu a nakonec se k němu přihlásím. Chtěla jsem to takto vysvětlit a chtěla jsem poctivě říct, co je pro a co je proti a jaká je historie rozšiřování článku 40 Ústavy.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dalším přihlášeným v obecné rozpravě je pan poslanec Marek Benda. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předkladateli, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, já teď vystupuji spíš jakoby jenom formálně. Nechci nijak zpochybňovat tento tisk, ale z diskusí, které jsme spolu s paní kolegyní Valachovou a mnoha dalšími vedli s tím Senátem, mám pocit, že jsme v situaci, že ve třetím čtení, v okamžiku, kdy bylo správně předřadit před ty ostatní body Ústavu, to asi všichni tušíme, že projednávat NKÚ bez schválené Ústavy nedává smysl, že pak by správné řešení mělo být: schválit novelu Ústavy a dojít v hlasování o těch dalších doprovodných zákonech měnících Nejvyšší kontrolní úřad až do okamžiku před závěrečné hlasování, aby bylo jasné, co Sněmovna projednala, co je její většinová vůle, a v tu chvíli přerušit do okamžiku, než projde Ústava. Protože pokud pošleme do Senátu novelu Ústavy upravující rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu a současně novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, tak u té Ústavy Senát má neomezený čas, může nám ji vracet. Máme tady člunek, může se stát mnoho věcí. Každopádně má neomezený čas.
U zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu máme přesně těch 30 dní. Pokud by se náhodou do 30 dnů Senát nevyjádřil, platí, že návrh zákona byl schválen, a to bez ústavní změny, což bychom se dostávali do relativně obskurní situace, kdy by nám pak asi musel prezident republiky ten zákon vrátit, protože by říkal, že není v souladu s ústavním pořádkem. A jak známe našeho pana prezidenta, tak by si nás hodně vychutnal. Myslím, že bychom si to opravdu za rámeček nedali. Takže mám dojem, že prostě nemůžeme posílat obojí současně.
A současně opakovaně v minulosti se Senát usnášel, že chce vědět, co bude v tom doprovodném zákoně, zejména kdyby nebyla novelizace článku 40. Pokud bude novelizace článku 40 a projde, byla by dříve, tak se to ještě dejme tomu dá. Ale pokud nebude, tak si myslím, že by bylo opravdu správné, abychom hlasování o těchto bodech dovedli až před to závěrečné hlasování, aby Senát věděl, jaká je tady většinová vůle, vyřazují-li se ještě statutární města, malá města, vysoké školy, co si tam navymyslíme, co tedy odsud odejde, a že současně nesmíme připustit to závěrečné hlasování, protože pak bychom se dostávali do ústavně neřešitelné situace.
Jenom jsem to chtěl říct teď tady, protože tohle beru jako ten hlavní nosič, i když veškerá pozornost se soustředí na ty doprovodné zákony, kde se vede diskuze o tom, koho se to ještě bude týkat a koho nebude. Ale myslím, že tady je třeba říct a navrhnout Sněmovně postup do budoucna. Teď o něm nechci hlasovat, jenom chci, abyste to takhle viděli a vnímali, že v případě projednávání těch dalších bodů budeme navrhovat jiné řazení. A že si samozřejmě myslím, že mezi třetími čteními musíme nejprve projednávat novelu ústavního zákona, a pak teprve případné novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou bude reagovat paní poslankyně Helena Válková. Prosím máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Milé kolegyně a milí kolegové, já bych jenom podpořila to, co tady zaznělo, protože nám by se mohlo podařit, stejně jako se to už jednou v nedávné době téměř podařilo tím, že jsme riskovali, že neschválíme zákon o tlumočnících, takový ústavní paskvil, respektive jeden zákon, který by brzdil přijetí druhého zákona pro nedostatek ústavnosti. Takže podporuji naprosto ten postup, který tady navrhl předřečník pan poslanec Benda.
A chci na to upozornit i v souvislosti s tím, jak tady hovořila další předřečnice, paní poslankyně Valachová, že je sice hezké dávat pozměňovací návrhy, ale teď je absolutně klíčové se domluvit, v jakém pořadí a jakým způsobem je budeme projednávat. Protože jinak by se mohlo stát, že i sebelepší pozměňovací návrh, který míří správným směrem, potom ve výsledku bude vést minimálně ke zpochybnění celého procesu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Další přihlášku do obecné rozpravy nemám ani nikoho nevidím, že by se hlásil. Obecnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě není. Otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy je jako první přihlášena paní poslankyně Kateřina Valachová. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji vám. Tímto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu číslo 3584 a odůvodňuji ho tedy nutností dosáhnout maximální shody o rozšíření kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu v Ústavě a souhlasu obou komor Parlamentu. Jedná se o to, že by článek 40 byl tedy rozšířen i o zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu a napříště by k jeho změnám byl potřeba souhlas obou komor Parlamentu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Martin Kupka. Prosím máte slovo.
Poslanec Martin Kupka: Já si dovoluji načíst také jenom velmi jednoduchý, stručný pozměňovací návrh zanesený v systému pod číslem 4163, který také začleňuje právě zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu do článku 40 Ústavy.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Nehlásí, podrobnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova? Pan navrhovatel? (Ne.) Pan zpravodaj? (Ne.) Není zájem o závěrečná slova. A protože nezazněl návrh, o kterém bychom nyní měli hlasovat, tak končím druhé čtení tohoto návrhu.
Otevírám další bod, což je
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.