(15.20 hodin)
(pokračuje Vilímec)
Hlavním účelem daňového balíčku, koneckonců obsaženým i v jeho názvu, je zvýšení příjmů veřejných rozpočtů. Zástupkyně předkladatele paní ministryně Schillerová v Senátu i zde uváděla i další důvody, spočívající ve vytvoření takzvaného férového daňového prostředí a boje se závislostmi vyvolávajícími velké společenské náklady a v jednom případě při zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků i zajištění souladu s právem Evropské unie. Přesto považuji ony další důvody za spíše doprovodné efekty, vedlejší efekty hlavního cíle, jímž je zvýšení příjmů do veřejných rozpočtů.
Já nechci mluvit samozřejmě o celém tom daňovém balíčku, to bychom tady byli dlouho, a vzhledem k tomu, že asi bude ještě další diskuse, tak bychom se velmi složitě dočkali pak konečného hlasování. V tom daňovém balíčku jsou věci, které je třeba přivítat, není jich moc, ale minimálně týkající se takzvaných korunových dluhopisů vydaných do roku 2013 a i některých pasáží a osvobození v případě daně z nemovitostí.
Mnohé změny v tomto zákoně jsou však velmi kontroverzní, s negativním dopadem na občany a daňové poplatníky. To je třeba si uvědomit. Paní ministryně si vlastně položila řečnickou otázku, co by se stalo, kdyby byly schváleny pozměňovací návrhy v Senátu. Stalo by se jedině to, že by služby státu byly pro občana levnější. To by se stalo. (Hluk v sále.) Senát totiž postupoval velmi zodpovědně. Nenapravuje nic, co by mělo fatální dopady do veřejných rozpočtů. Paní ministryně to dobře ví.
Ano, Senát navrhl zrušit část pátou, týkající se novely zákona o správních poplatcích. Jednak novela zákona o správních poplatcích s daňovými zákony souvisí jen velmi vzdáleně. A předkladatel v případě návrhu zvýšení tohoto poplatku jak v Senátu, tak i zde ve Sněmovně v podstatě poukazoval na nezbytnost zvýšení příjmů především s ohledem na zvýšení příjmů pro kapitolu Český zeměměřický a katastrální úřad. A v Senátu ještě to doplnila paní ministryně. Také doplnila argument, že tento poplatek za vklad do katastru nemovitostí se zvyšoval naposledy v roce 2012. 2012 není žádná prehistorie. Pamatuji si na to, byl jsem v té době poslancem, a pro osvěžení paměti bych chtěl uvést, že předtím byl správní poplatek stanoven ve výši 500 korun pro vklad do katastru nemovitostí v roce 1994. To znamená, první změna, první zvýšení proběhlo po osmnácti letech.
Pokud se přijme tento návrh zákona, teď tak proběhne navýšení na dvojnásobek po sedmi letech. Pamatuji si ještě jako poslanec, a ona ta historická paměť je dobrá, že v roce 2008 Poslanecká sněmovna neschválila návrh na zvýšení správního poplatku za vklad do katastru nemovitostí na 1 500 korun. To bylo v roce 2008. I tehdy byly argumenty stejné - vyšší administrativní náklady státu, případně inflace, podobné, jako jsou dnes.
Když mluví paní ministryně o 700 milionech korun, tak já jsem si prostudoval návrh rozpočtové kapitoly 346, myslím, že je to číslo, Českého zeměměřického a katastrálního úřadu. Věřte, že se pro zvýšení příjmů spojených se zvýšením správních poplatků u tohoto úřadu počítá s pouhými 500 miliony korun, nikoliv 700 miliony. Dalších 200 milionů bude plynout do Všeobecné pokladní správy. (Hluk v sále.) Nemyslím si, že by takto stát měl přistupovat k občanům a k daňovým poplatníkům.
Také je namístě připomenout, prostudoval jsem si celé projednávání návrhu rozpočtu na příští rok, že Sněmovna při závěrečném čtení rozpočtu odmítla schválit vybilancovaný návrh poslanců Petra Bendla, Jana Bauera a Vojtěcha Munzara evidovaný pod písmenem B157, kterým by se zvýšily příjmy kapitoly Českého úřadu zeměměřického a katastrálního o částku 640 milionů korun, tedy zhruba o shodnou částku, kterou očekával předkladatel od zvýšení správního poplatku za vklad do katastru nemovitostí. Pokud by tento návrh byl schválen, vůbec by se žádné správní poplatky nemusely zvyšovat a nemuselo by dojít k dalšímu vytahování peněz od občanů.
Takovým hitem, módním trendem - a to se netýká jen správního poplatku za vklad do katastru nemovitostí, ale u správních poplatků v mnoha oblastech - je zvyšování na dvojnásobek. O sto procent. Nevím, jestli od roku 2012 inflace byla v součtu sto procent, to je přece hloupost, tak nevím, proč se to zvyšuje o sto procent v případě správního poplatku.
Z toho důvodu Senát navrhl zrušení této části, která vlastně s těmi daňovými zákony ani nesouvisí a nemá žádný fatální dopad na veřejné rozpočty. Prosím vás, v situaci, kdy příjmy státního rozpočtu jsou přesně ten bilion, nevím, tři sta, čtyři sta miliard korun, tak si Ministerstvo financí musí poradit s problémem pěti set milionů korun zvýšení příjmů pro kapitolu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dalším pozměňovacím návrhem, o kterém mluvila paní ministryně a který přijal Senát, je zrušení části šesté, původně byla část sedmá, týkající se změny zákona o dani z hazardních her. Tato část je problematická přesně z toho důvodu, že se zvyšuje - kupodivu - pouze zdanění výnosu z loterií, tedy společensky nejméně rizikové a nejméně nebezpečné hazardní hry. Sazba daně u ostatních hazardních her, které jsou svou rizikovostí přirovnávány až k technické hře, zůstala na stávající úrovni 23 procent. Tomu nerozumím. Takové změny jsou naprosto nesmyslné a naprosto nelogické. A nějaký hodně užívaný argument v této oblasti, boj se závislostmi, by tak doznal značných trhlin. Já vím, že to nenavrhovala vláda, že to tady vzniklo v nějaké tvůrčí inspiraci v Poslanecké sněmovně, ale nikdo jiný než poslanci vládní koalice, s podporou tedy komunistických poslanců, ten daňový balíček nenavrhoval. Takže jednoznačně i za tuto změnu v hlasování nese odpovědnost vládní koalice. (Hluk v sále.)
Senát se odmítl pouštět do úpravy zdanění v této oblasti, protože, víte, ta výše zdanění u těch hazardních her musí vycházet z jasných odborných argumentů, a nikoliv nástřelů prosazených na poslední chvíli, jako tomu bylo v Poslanecké sněmovně. To k ničemu nevede. Z tohoto důvodu Senát doporučuje zrušit celou část novely zákona o dani z hazardních her.***