(12.30 hodin)
(pokračuje Baxa)
Vedle tohoto argumentu, který hovoří o tom, že v tuhle chvíli jakoby se chystáme vrhnout část středoškoláků vstříc zkoušce, kterou nemají dostatečně dobře, nebo na kterou nejsou dostatečně dobře připraveni, ale z různých důvodů, ne proto, že by na to sami nestačili nebo že by ty školy byly špatné, tak je tu ten samotný argument, jak se tedy vlastně učí matematika na středních školách. Protože, jak jsem říkal, jsem svou profesí gymnaziální nebo středoškolský učitel zeměpisu a dějepisu, tak jsem se nakonec rozhodl namísto nějakých svých úvah vám tady přečíst takový článek, nebo text, který napsal středoškolský učitel matematiky, absolvent matematiky na matematicko-fyzikální fakultě, to znamená člověk, který je na první pohled v tom, jak se ta veřejná diskuse o tom zjednodušeně vede, předurčen k tomu, aby hájil státní maturitu z matematiky. Tak mi dovolte, abych možná trošku déle, ale myslím si užitečně tady přečetl významnou část článku pana dr. Luďka Šnircha Co očekáváme od povinné maturity z matematiky. Jsou tam uváděny různé časové údaje, tak já jenom uvedu, že tento článek byl zveřejněn 27. září letošního roku, to znamená, už obsahuje čísla z letošního jarního termínu státních maturit:
Často se setkávám s názorem, že povinná maturita z matematiky je správný směr vzdělávání pro budoucnost. Autoři uvádějí spoustu nezpochybnitelných důvodů, proč matematiku vyučovat. Jsou to však i důvody pro povinnou maturitu z matematiky, navíc jednotnou pro všechny typy škol?
Dovednosti, které matematika může rozvíjet. Kvalitní výuka matematiky pomáhá budovat dovednosti, které absolvent v 21. století potřebuje v profesním i osobním životě: učí pečlivosti; vede k vytrvalosti a logickému myšlení; učí pochopit princip problému, umět pružně reagovat; buduje systematické myšlení v souvislostech a posiluje důkladnost a bystrost. To všechno platí zejména tehdy, když je student vnitřně motivován a díky vhodné formě výuky a učiteli má šanci učivu porozumět a pochopit je. Proto se také matematika na středních školách vyučuje. Jak to ale souvisí s tím, že se má povinně maturovat z matematiky téměř na všech středních školách? Řečnická otázka.
Po devíti ročnících jednotného maturitního testu z matematiky se nabízejí tyto otázky: Přispělo testování k dosahování požadovaných dovedností absolventů? Vyvolalo testování požadovanou změnu kvality výuky matematiky, změnu přístupu studentů i vyučujících? Jsou studenti dobrovolně maturující z matematiky vnitřně motivováni k pochopení matematiky? A jsou v pochopení matematiky úspěšní?
Jednotná státní maturita z matematiky, současný model. - Mimochodem, do toho vložím poznámku, možná to samo o sobě je užitečné, aby všichni ti, kteří tu diskusi chtěli poslouchat, věděli, o čem konkrétně vlastně v případě maturity z matematiky je řeč. - Didaktický test z matematiky se skládá z 26 úloh, které obsahují 37 samostatně hodnocených otázek. Polovinu bodů lze získat u otázek, v nichž maturant vybírá z nabízených možností a kde je přesně jedna možnost správná, takzvané uzavřené úlohy. Druhou polovinu bodů lze získat vlastní formulací odpovědi, přičemž ale jen u čtyř otázek se hodnotí celý postup. U zbývajících jen výsledek. Je jasné, že tento model byl zvolen hlavně pro snadnost vyhodnocování testů počítačem. K tomu ostatně slouží jednotný formulář pro zapsání odpovědi, který Cermat následně vyhodnocuje.
Jednotná státní maturita z matematiky má tedy nyní mimo jiné tyto vlastnosti: Maturant má na jednu otázku přibližně tři minuty času, má zvládnout 37 otázek za 120 minut. Namísto sestavení rovnic a vzorců, po kterém se tolik volá, se preferuje dosazení do vzorců a numerický výpočet. Pokud se otázka na sestavení výrazu či rovnice objeví, selže každoročně vysoké procento prvomaturantů, kteří si maturitu z matematiky dobrovolně zvolili. Například letošní jarní otázka číslo 3.2 měla 85 % neúspěšných, tedy včetně velké většiny gymnazistů. Výpočetní technika není u státní maturity povolena, je zakázána dokonce i část kalkulaček či hodinek. Zkouška tedy vlastně konzervuje technologický stav z počátku 80. let 20. století a míjí se se všemi strategiemi vzdělávací politiky, které žádají propojení výuky s ICT technikou. Tato forma maturity vede pouze k rutinním výpočtům bez velkého přemýšlení. Originalita řešení a přemýšlení je vlastně trestána ztrátou času, a tedy hrozbou nedokončení testu. Výsledný protokol poskytuje jen minimálně zpětnou vazbu učiteli, který studenta vzdělával. A konečně, sebemenší chyba znamená obvykle ztrátu bodů, a to bez zdůvodnění.
Neúspěch u takové maturity z matematiky může být způsoben tedy nejen nedostatkem píle, ale také špatnou prací některých škol či učitelů, případně je daní za nepodnětné rodinné zázemí studenta. Děti ze sociálně a vzdělanostně slabšího prostředí např. nedosáhnou na různé placené přípravné kurzy, mají velmi zúžené možnosti nápravy, pokud jim škola nevytvoří podmínky. Vydělá na tom společnost, když tito studenti neuspějí? Testovanou látku lze zčásti dočasně nacvičit a tak se to také děje. Ale zdaleka to není totéž jako ji pochopit. Matematické dovednosti si tak studenti neosvojí a krátkodobě získané tzv. matematické znalosti zase rychle zapomenou. Ostatně jako matematik a absolvent matematicko-fyzikální fakulty si pravidelně dělám maturitní test z češtiny. Větným rozborům nerozumím, protože jsem nikdy nenašel motivaci se je učit. Nejsem ale na to pyšný. Dobře chápu, proč někoho nebaví matematika. Má to s ní jako já s češtinou a větnými rozbory, vidí v tom jen formalismus a neužitečné pojmy. Bohemistou či novinářem nejsem a nechci být, stejně ale jako někdo jiný se nechce stát matematikem.
Jak tedy vypadá analýza devíti ročníků maturit z matematiky, jaké jsou závěry a co nám volitelná státní maturita přinesla?
Mezi roky 2012 až 2019 je pokles počtu prvomaturantů, kteří si zvolili dobrovolně matematiku, ze 40 500 na 14 500. - Dámy a pánové, já to číslo ještě jednou zdůrazním: 40 500, když maturita z matematiky začínala, až pokles na 14 500. - V procentech jde o pokles ze 44 % prvomaturantů na 21,4 %. Za druhé z těch, kteří si vybrali matematiku, byl v roce 2012 podíl studentů z gymnázií 25,2 %, v roce 2019 se gymnazisté již na celkovém počtu podíleli 45 %. Za další, neúspěšnost z matematiky zůstává na stejné úrovni či se meziročně lepší jen díky trvale rostoucímu podílu gymnazistů, na což Cermat ve své analýze upozorňuje. Ve skutečnosti neúspěšnost z matematiky na všech typech škol včetně gymnázií vzrostla, srovnání 2019 oproti 2013. Devět ročníků maturit již mělo pozitivní změnu přinést, pokud byla forma maturity stanovena správně a výuka matematiky správně zareagovala. Forma testů je dlouho známá, předvídatelná, je k dispozici hodně testů k procvičování.
Podporuje tedy v kontextu těchto čísel státní maturita z matematiky rozvíjení matematických dovedností? A pokud se to nedaří, známe důvody? A když je neznáme, proč tedy místo jejich porozumění nařídit povinnost maturovat z matematiky?
Už se, dámy a pánové, blížím ke konci.
Budou dvě povinné úrovni maturitních textů z matematiky pro rozdílné typy škol s rozdílnými RVP, s rozdílnými hodinovými dotacemi, jak už o tom mnoho politiků jako o logickém kroku mluvilo? Do roku 2012 byly volitelné nepovinné testy vyšší úrovně. V roce 2012 si dobrovolně vybrala vyšší úroveň matematiky jen necelá 2 % maturantů a poté, co se Cermatu nepodařilo odhadnout časovou náročnost testu a musel dodatečně měnit i hodnocení, byly testy vyšší úrovně v zákoně zrušeny.***