(11.20 hodin)
(pokračuje Farský)
To co se tady ale ukazuje na tom návrhu, že se to řeší na poslední chvíli, že tady zoufale selhává CERMAT, ale i politická reprezentace a v tomto případě i Ministerstvo školství, protože přijít dva roky předtím, že se opět předělají maturity, je prostě špatně. Jestli někde je potřeba dlouhodobá kontinuita a jistota, tak je to ve školství a ve vzdělávání, pak přináší výsledky. Ve chvíli, kdy do toho prostupuje politika tím, že když se část veřejnosti vzbouří, že se teď obávají dlouhodobě dohodnutého stylu fungování, a my vyskočíme a splníme jejich hlasité požadavky, tak v součtu ztrácíme. Z toho taky vyplývá, že pořád ještě nevíme, a teď mluvím úplně za všechny, protože si myslím, že právě vzdělávání by se mělo sunout přes jednotlivá politická období a mělo by mít daleko větší kontinuitu než jenom tu vládní čtyřletou. Na druhou stranu musím říct, že je dobře, že pan ministr tam vydržel už nad rámec průměrné životnosti ministrů, protože prostě pro tento resort určitá stabilita nutná je.
Co ale pořád ukazuje tahle debata, je, že nevíme, jak zkouška z dospělosti, maturita, by vlastně měla vypadat. Debaty kolem slohových prací, jejich hodnocení, maturity z matematiky. Prostě pořád se dostáváme k základu, aniž bychom měli toto uzavřené. Z toho pohledu vítáme, že pan ministr vyslyšel naše žádosti o to, ať se tady skutečně sejdou experti všech politických stran a hledají řešení, které přežije volební období, které bude dlouhodobé právě proto, aby studenti, když si vybírají školu, věděli, co je čeká na závěr. Mimochodem už já si pamatuju v roce 1995, dva roky před maturitou, když přišla hláška, že budeme povinně maturovat z matematiky. A my jsme se tehdy taky vzbouřili a řekli jsme, no nemůžete nám v průběhu našeho studia, když už jsme si tady odkroutili dva roky, říkat, že se mění podmínky, na základě kterých jsme tady začali studovat. Teď to děláme. (Hluk v sále.)
Takže z tohohle pohledu jsme rádi za to, že ta iniciativa je, že je vyvolaná ze strany pana ministra. Je důležité, abychom se sešli všichni u jednoho stolu a tam skutečně s dlouhodobou perspektivou řešili, jakým směrem se české školství bude ubírat, aby odpovídalo té změněné situaci 21. století, kdy už není vůbec problém v tom získat data, získat fakta, ale s těmi daty a fakty umět spolupracovat, a také jsme dokázali čelit tomu, že prostě svět se mění a mění se i možnost uplatnění daleko rychleji, než se v minulosti měnila. Takové ty modely, že někdo nastoupil do továrny blízko svého bydliště, kde prožil celý svůj produktivní život, už se dějí zcela výjimečně, ale dřív byly pravidlem.
Za Starosty a nezávislé jsme už někdy na konci srpna představili svoji představu, jakým směrem by se vzdělání mělo měnit. A s tím také budeme přistupovat k tomuto kulatému stolu, který bude ministerstvem svolán. Myslíme si, že státní maturita nemá opodstatnění a měla by skončit, že by závěrečná zkouška a její podoba měla být na rozhodnutí té které střední školy, ale že by stát měl určit jakési středoškolské minimum v lehčí i náročnější verzi, ale tak, aby i student si mohl v průběhu studia toto absolvovat a případně opakovat, aby byl zaručený nějaký minimální standard. Ale porovnatelnost maturit v tuto chvíli nedává smysl. Středoškolské minimum je z naší strany základ.
Co bychom také chtěli, aby střední škola doznala změn v tom, že kromě toho minima v hlavních předmětech, které bude tím středoškolským minimem a dávat ten základ pro orientaci ve světě, aby pak člověk mohl měnit svoji kariéru, nebyl už jednou poslán na jednu cestu při vstupu, ať už na osmileté gymnázium, nebo třeba učňovskou školu, ale aby mohl několikrát za život svoji kariéru změnit, tak kromě minima v hlavních předmětech dát větší svobodu do dalších předmětů, vytvořit takzvaný švédský stůl, kdy si tu svoji budoucnost a kariéru sestaví z kusu sám a odpovídající jeho schopnostem a vlohám.
Jsme také přesvědčeni o tom, že českému školství nesvědčí to, jak se rozbíhá a už ve velice raném věku se určuje vlastně budoucnost, kariéra, ta cesta, kterou student bude pokračovat. Proto myslíme, že by bylo dobré dát školy pod jednu střechu, aby ta prostupnost mezi praktickým vzděláním a vyloženě studijními typy byla co možná velká.
Jsme rádi, že se konečně takový kulatý stůl bude konat, protože si myslíme, že to je cesta k tomu, aby vzdělání nebylo jenom od voleb k volbám, od výměny ministra k výměně ministra, ale aby mělo tu stabilitu a trvání, které zaručí, že studenti, kteří nastupují na školy, budou vědět, za jakých podmínek je také budou dokončovat a co to pro ně bude znamenat. Myslím, že je to zcela zásadní pro naši zemi, a proto svolání tohoto kulatého stolu vítáme a děkujeme za něj.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Děkuji. Už jsem ani nedoufala, že budu moct. Jelikož je faktická, budu se snažit být stručná. Tady padají různé argumenty. Budu reagovat jak na pana ministra školství, tak na pana předřečníka. Ale všechno, co tady padá, jsou takové obecné floskule, co se týká argumentů, proč tento školský zákon by měl být projednáván. Tak mně přijdou všechny ty argumenty vcelku liché, protože nebyly projednány ani v tripartitě, Pedagogická komora, Unie akademických senátů pedagogických fakult k tomu daly negativní stanovisko. A ano, mně je konkrétně jako učiteli velice líto těch studentů, že si s nimi takto neustále zahráváme. Ale to není problém posledních pár let. To je problém školství od let devadesátých, protože se na to kašlalo, to si přiznejme. Nebyl to nikdy silový resort.
A jediné - jediné - kam se musí školství vrátit, je ke vzdělávání. A vůbec tady nebudeme mluvit o moderním školství 21. století a tak. Tak jak důslednost ve výchově je vychovat, tak důslednost ve školství je naučit a vyučovat. A tenhleten zákon, který z mého pohledu, pardon, je paskvil a má se tady projednávat v nějaké zkrácené lhůtě, která tedy díkybohu byla vetována. Když se na to tak dlouho kašlalo, tak rozhodně není rozumné něco uspěchávat tím, že se předloží nějaký slepenec. To si tedy ty naše děti a ti naši studenti a ti kantoři, kteří se jim věnují, nezaslouží.
A co se týká argumentů, proč maturitu z matematiky ano, tak dalším velice silným argumentem je, že kromě českého jazyka už od základní školy je na ni vynaložena jedna z největších časových dotací - v první třídě tři hodiny (upozornění na čas), ve druhé čtyři, od třetí pět hodin až po maturitu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, paní poslankyně, skončil čas pro faktickou poznámku. (Poslankyně Majerová: Děkuji.) Děkuji. S faktickou poznámkou pan ministr Plaga. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně, děkuji za váš vzrušený vstup do debaty. Já se s vámi shodnu na tom, že přece cílem má být, aby školy vzdělávaly. A já jsem tady ve svém úvodním slově mluvil o tom, že jsme to zase vzali počesku od béčka, dali jsme povinnost maturity z matematiky. A přiznal jsem díl viny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na tom, že ten stav je neutěšený.
Ten stav je neutěšený. Nejjednodušší, co jsem já mohl udělat, bylo to, že bych nad tím zavřel oči, protože v roce 2021 přijdou k té zkoušce gymnazisté. A ti tu úspěšnost nějak tristní nemají, takže by to ještě vypadalo dobře. A v roce 2022, po funkčním období této vlády, by teprve nastal ten problém. Z politického hlediska by bylo nejlepší, kdybych nedělal nic. Máte pravdu. Ale protože ta čísla, která jsem si nechal ukázat, a šel jsem i do detailů, do těch testů, ukázala ten problém uvnitř, tak je načase si sundat ty brýle a říkat, že vyřeší něco povinná zkouška z matematiky, a přiznat si, že pokud nebudeme investovat do vzdělávací soustavy, a trvá to dlouho, než tam ty změny proběhnou, pokud nebudeme podporovat trvale výuku matematiky, techniky a neproměníme obsah vzdělávání, to je to o té modernosti, o které jste mluvila. A jsme zase ve shodě. Já také chci, aby školy vzdělávaly. Ale musíme jim k tomu vytvořit podmínky nejen finanční, ale i materiální. A jestli jsme v něčem fatálně selhali jako stát, tak je to v podpoře učitelů a ředitelů. A to se snažíme napravit. Takže v tom jsme ve shodě.
A jedna moje faktická poznámka je k tomu, že jste tady vyjmenovala průmysl, tripartitu atd. A já bych vás chtěl opravit. Ano, souhlasím s vámi. Ale uvádíte Pedagogickou komoru. Tak už si přestaňme lhát. Pedagogická komora není komorou ve slova smyslu povinného členství učitelů. Je to zájmový spolek několika lidí, který se vyjadřuje ke všemu, a sám není schopen říct, kolik má konkrétních členů, a doložit jejich seznam - mimo jiné. To znamená, prosím, neuvádějte... (Upozornění na čas.) Co jsem chtěl, jsem řekl. Děkuji. ***