(11.00 hodin)
(pokračuje Plaga)
Tedy k důvodům, které mě vedly k předložení tohoto návrhu.
Zaprvé. Studie České školní inspekce jednoznačně ukazuje, a my na to budeme reagovat změnou rámcových vzdělávacích programů, že to, co je napsáno v rámcových vzdělávacích programech, nebývá odučeno na úrovni všech studentů. Prostě nestíhá se to. Stíhá se to možná odvykládat, nestíhá se to procvičit. Chceme-li, aby tu znalost studenti měli, aby uměli používat matematiku, tak nestačí pouze hrát si na to, že je to uvedeno v rámcovém vzdělávacím programu, ale musí být vytvořen dostatečný prostor na to, aby to, co je aplikovaná užitečná matematika, používání matematiky v praxi, také mohlo být na těch školách náležitě probráno a aby na těch školách to také mohlo býti opakováno, byl dostatek času k tomu ty jádrové věci a kompetence ve škole získat. To je argument číslo jedna.
Argument číslo dva. Udělali jsme mimořádné šetření nedostatku učitelů, respektive toho stavu, který je na základních a středních školách. Nejvíce chybějícími aprobacemi je matematika a fyzika. Takže pokud bychom se tady bavili, že už dávno k tomu mělo dojít, tak prostě ti učitelé nejsou. Ano, ty výsledky jsou závislé na učitelích, ať chceme, nebo nechceme. Nejsou závislé na tom, co napíšete do rámcového vzdělávacího programu, ale jsou závislé na tom, jestli na školách jsou podmínky pro to, aby to bylo naučeno. Jsem velmi rád, že v tom systému učitele máme, máme spoustu dobrých učitelů matematiky a fyziky, ale jestli k tomu ještě něco dalšího chybí, tak je to samozřejmě ta podpora, o které jsem třeba mluvil, a jasně určené oblasti, které mají býti učeny.
Když pak k tomu dáte ještě informace z posledních tří let o vývoji dobrovolné maturity z matematiky, kde ten vývoj rozhodně není pozitivní, tak mě to přivedlo k tomu, abych si přes léto nechal ukázat to, po čem jsme všichni volali a voláme nadále, aby studenti uměli matematiku používat, aby to byla ta aplikovaná matematika, to znamená matematika v praxi. Ne naučené vzorečky, byť samozřejmě některé penzum znalostí musí být osvojeno memorováním a nadrilováno, ale to podstatné se skrývá v tom, že když jsem si nechal ukázat neúspěšnost u maturitních zkoušek právě z těch aplikovaných úloh, které jsou ty, které chce průmysl - průmysl chce, aby studenti uměli používat matematiku -, tak v těchto typech úloh je ta míra selhávání ještě větší. Přiznejme si tedy, že současně nastavený systém není schopen vytvořit takové podmínky, aby studenti v této plošné variantě byli u matematiky úspěšní.
Odklon od té povinnosti, která nepřinese radost z matematiky, nepřinese ani větší znalost matematiky, je vcelku logický. Ale všem, kteří v tom meziprostoru vypouštěli informace, že tím končí matematika - nekončí. Ty kroky, které byly tady uvedeny v době, kdy se schvalovala povinná maturita z matematiky, nabíhají postupně. Holt takhle funguje školský systém. To znamená, pokud se mluvilo o tom, že má přinést větší kvalitu vzdělávání možnost dělení hodin matematiky, tak tento systém nabíhá od 1. 9. letošního roku díky změně financování regionálního školství. Plně bude financován tímto způsobem od ledna. Takže těžko mohl zafungovat v předchozích třech nebo čtyřech letech, když nabíhá teď. Ale je to podmínka nutná pro to, aby skutečně mohlo být větší zaměření na matematiku jako takovou.
Druhá věc - metodické kabinety, sdílení příkladů dobré praxe. Protože chceme, aby dobří učitelé matematiky sdíleli tu moderní výuku zaměřenou na aplikovanou matematiku mezi sebou. Ano, metodické kabinety v rámci evropského projektu, který spravuje ministerstvo, se rozbíhají, jsou velmi chváleny, ale bude trvat, než se ten efekt projeví. Toto je další argument, že ty kroky se dějí pro podporu matematiky.
Třetí věc, kterou mohu zmínit, že matematika rozhodně ministerstvo zajímá, a to měrou nemalou, tak je to, že dobíhá pilotní ověřování takzvané matematiky rozšiřující, nebo chcete-li matematiky plus. To znamená vyšší úrovně maturity z matematiky. Ano, uznávám, i ta je dobrovolná, ale byl by to ten level, po kterém jsme tady volali, který ukazuje vysokým školám, obzvláště technického zaměření, že student má matematiku na takové úrovni, že tato matematika plus osvědčuje, že by v podstatě na tu školu opravdu mohl bez přijímaček z matematiky a že hlavně je schopen v té škole úspěšně dál pokračovat.
Toto jsou argumenty, které mě vedly k předložení tohoto návrhu zákona. Nemyslím si, že když zůstane povinnost, tak kromě neúspěšnosti studentů, že je tímto bičem naučíme se učit, když jsem teď řekl minimálně tři argumenty, které směřují k tomu, že nejsou podmínky pro takto plošnou povinnost. Zároveň matematiku a maturitu z matematiky nikdo neruší celkově, ale návrh počítá se zachováním volby mezi matematikou a cizím jazykem v případě maturitní zkoušky.
Zároveň bych chtěl využít tohoto úvodního slova k apelu na vás. Jsem otevřen diskusi, protože ta matematika je a bude důležitá, ale musíme podle mě společně chtít, aby se matematika projevovala znalostí, nikoliv tím, že se někdo naučí na jednu zkoušku nebo třetina lidí z té zkoušky vypadne a bude tam studijní neúspěch. Takže jsem připraven diskutovat nejenom na tomto fóru, ale celkově i o nápadech z vaší strany, jak zlepšit výuku matematiky. Jsem připraven ji následně aplikovat do praxe.
A možná nejdůležitější poznámka na úvod. Je namístě vzhledem k měnící se vzdělávací soustavě, respektive požadavkům na vzdělání v současné době a v budoucnosti, je naprosto namístě, abychom se bavili na tomto politickém fóru také o podobě maturitní zkoušky a jejím významu jako celku. I tuto debatu nad rámec obyčejné debaty nad povinností či nepovinností maturity z matematiky navrhuji, vítám a věřím, že bude vyslyšena, ať to bude mít povahu kulatého stolu, či čehokoliv jiného. Je potřeba se skutečně podívat na to, co je obsahem a jestli skutečně testujeme v rámci celkové maturitní zkoušky to, co skutečně je v tom moderním světě a budoucím světě potřeba.
Nad rámec tohoto hlavního tématu samozřejmě návrh obsahuje i tu část, která směřuje k tomu, abychom na úrovni státu ponechali pouze didaktické testy a vrátili třeba slohovky nebo v případě jazykových zkoušek i to přezkoušení zpět na školy. Myslím si, že je to krok rozumný. Stát by si měl zachovat kontrolní funkci přes didaktické testy, přes nějakou základní laťku, a tu důvěru, možnost přizpůsobit zkoušku, by měl vrátit, samozřejmě v zákonných mantinelech, zpátky školám.
Děkuji za úvodní slovo.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu ministrovi. Konstatuji, že poslanec Běhounek ruší svou omluvu od 11 hodin a je přítomen. Nyní dám ještě slovo panu zpravodaji. Zpravodajem pro prvé čtení je poslanec Lukáš Bartoň. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, vláda předložila Sněmovně návrh zákona 13. listopadu 2019. Navrhovatel navrhl Sněmovně projednání návrhu zákona tak, aby s ním Sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvním čtení, nicméně již jsme zaznamenali veto dvou poslaneckých klubu, a tak to možné nebude.
Pan ministr zmínil základní body tohoto návrhu, týkající se především maturit. Já jenom zmíním, že obsahuje takové tři hlavní kapitoly, a to je přesun písemné práce a ústní zkoušky ze společné části maturitní zkoušky do profilové části maturity, která je již v gesci škol. Státní maturita by se tak omezovala pouze na didaktické testy. Další kapitola je o zachování volby mezi povinnou matematikou a povinnou zkouškou z cizích jazyků, tak jako je tomu doposud, což je asi ta mediálně nejzajímavější věc. A třetí, menší část je zavedení nepovinné zkoušky, takzvané matematiky rozšiřující v rámci společné části maturitní zkoušky.
Tolik má úvodní zpráva zpravodaje. Zároveň vzhledem k tomu, že v Poslanecké sněmovně je již předložen návrh školského zákona také řešící maturity jako poslanecký návrh zákona a zařadili jsme ho hned za tento bod, tak bych požádal pana předsedajícího, aby mě přijal jako prvního v obecné rozpravě, abych mohl navrhnout sloučení rozpravy pro oba dva tyto body. Takže hlásím se s přednostním právem do obecné rozpravy.***