(10.40 hodin)
(pokračuje Bendl)
Co bych rád otevřel, i když je to spíš možná záležitost vyhlášky, já už jsem to avizoval panu ministrovi, je oblast týrání zvířat v případě porážek zvířat. Kdo zažíváte nebo znáte ty situace zemědělců, kteří chovají velký dobytek, a zvlášť ten dobytek, který je zvyklý žít od malička na pastvinách, dostat potom do zařízení, kde je možné zvíře usmrtit, tak jaké trauma to zvíře zažívá. Troufnu si říct, že je doslova týráno. A je běžné v Rakousku, v Německu nebo ve vyspělých zemích, že dochází k porážce těch zvířat přímo na pastvině, tak aby prostě ten proces toho odvádění zvířete do míst, kde nakonec bude usmrceno, které je pro to zvíře velmi traumatické, aby se zkrátil na minimální dobu. V civilizovaných zemích se to tak dělá. U nás bohužel ne. U nás je povinnost to zvíře usmrtit v předepsaných boxech, kam dostat to zvíře typu býka apod., který nikdy nežil v téhle oblasti, byl na pastvinách, je často poměrně složité, a troufnu si říct, že to je týrání zvířat a že je možné k tomu přistoupit, tak jak k tomu přistupují v zemích na západ od nás, že je možné usmrtit zvíře přímo na pastvině, samozřejmě za přítomnosti veterináře v souladu s legislativou. Ale když to umí jinde, proč my máme týrat zvířata tím, že je taháme do klecí a do boxů, kde jsou usmrcována.
Já mám připraveno spoustu pozměňovacích návrhů, které tady v tuhle chvíli, myslím, je nadbytečné zmiňovat a zdržovat tím. Je dobře, že tady ten zákon je. Věřím, že nás v oblasti ochrany zvířat proti týrání posune dál. Doufám, že se domluvíme na zněních, která budou přijatelná i pro nás, protože považujeme tuhle oblast za velmi důležitou. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi za jeho vystoupení. Pan poslanec Jan Zahradník, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem v tomto volebním období už vystupoval k novele veterinárního zákona, tedy zákona, který se zabýval podobnou tematikou. Konkrétně jsem se snažil svými pozměňovacími návrhy zpřesnit definici podmínek pro udělování, případně odebírání akreditací útulků. Byl jsem tehdy díky vám částečně úspěšný. Tímto zákonem se také zabývám, protože v podstatě navazuje na to, co zčásti také již řešil zákon veterinární.
Já bych tedy chtěl upozornit na tři takové věci, které mne zaujaly a které bych rád pak zpřesnil svými pozměňovacími návrhy. Je to za prvé skutečnost, že od 1. ledna příštího roku začíná platit povinnost mít psy označeny mikročipem. Tato povinnost někdy vzbuzuje diskuzi, vzbuzuje odpor, je kritizována dokonce natolik, že si někteří majitelé již začali zabývat myšlenkou, jak obejít tuto povinnost, případně jak výsledek té povinnosti, to znamená označení psa například tedy čipem, deaktivovat, případně nějakým způsobem z toho zvířete tento identifikační prvek chirurgicky odstranit, stejně tak jako třeba pozměnit označení toho zvířete tetováním tím, že se to tetování přepíše, nebo případně se ta část těla zvířete prostě odstraní. Má snaha je taková, aby i tato činnost byla zařazena do seznamu týrání zvířete.
Za druhé bych se chtěl zmínit o další věci, která je také poměrně citlivá, a tou věcí je to, že v jednom ze svých paragrafů náš zákon umožňuje výjimku pro útulky poskytovat informace o mláďatech, štěňatech, která ze svého zařízení vydávají. Já tomu dobře rozumím. Je zde snaha o to, aby útulky nesloužily jako zčásti ilegální množírny, to je mi jasné. Zase na druhou stranu ale je třeba si uvědomit, že se může stát, že se do útulku dostane zvíře, které je již tedy ve stavu - třeba fena, která očekává štěňata, a pak tedy je potřeba, aby ta štěňata byla zájemcům vydávána s patřičnými informacemi, aby bylo jasné, že pocházejí z legálního vrhu a že jsou to zvířata, která nemůžou být zaměněna s těmi čistokrevnými, velmi drahými zvířaty, která, jsou-li vybavena průkazem původu, stojí velké částky peněz, tak aby pak tady nedocházelo k tomu, že by bylo s nimi obchodováno za výrazně nižší tzv. adopční poplatek. Tak to je ta druhá věc.
A konečně třetí věc, opět se týká informovanosti o zvířatech v útulku. Pokud je ztracené zvíře přijato útulkem prostřednictvím obce, tak je žádoucí, aby o něm ta informace byla uveřejněna na internetových stránkách. Zákon tam vyžaduje uveřejnění identifikačního čísla mikročipu nebo tetování zvířete, což já považuji za poměrně nebezpečné z toho důvodu, že umožňuje vlastně získání této informace někým, člověkem, který s nekalými úmysly pak může použít tu získanou informaci třeba k vyzvednutí velmi drahého zvířete a za levný poplatek za úschovu v útulku toto zvíře získat. Proto budu navrhovat ve svém návrhu, aby tam tyto poměrně velmi citlivé a důvěrné informace, které by měl mít k dispozici pouze ten majitel, legální majitel toho zvířete, byly nahrazeny informacemi o místě, čase a okolnostech nalezení toho zvířete a jeho odevzdání do útulku.
Samozřejmě pak ve druhém čtení představím konkrétně svoje pozměňovací návrhy a seznámím vás také s jejich podrobným zdůvodněním. V tuto chvíli děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi. Než dám slovo dále přihlášenému panu poslanci Josefu Kottovi, konstatuji dvě omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se pan poslanec Marian Bojko, a to od 12 hodin do konce jednacího dne, a pan poslanec Jiří Ventruba od 11 hodin do konce jednacího dne.
Nyní pan poslanec Josef Kott. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, já si dovoluji poděkovat za předloženou novelu zákona za poslanecký klub ANO, protože i my vnímáme, že to je zapotřebí, a když je to už několikátý zákon, který se tady diskutuje ohledně týrání zvířat a tzv. množíren, tak toto přináší zase nový pohled. Je pravda a je dobře, že se Ministerstvo zemědělství staví pozitivně i k tomu, že odebraná zvířata, že je zapotřebí se o ně postarat, a ministerstvo na sebe bere nějaký finanční závazek. A chtěl bych podpořit tu myšlenku, o které tady hovořil kolega Radek Holomčík, že je třeba to zeširoka prodiskutovat.
A jestli s tím pan ministr nebude mít problém, tak bych si dovolil navrhnout prodloužení lhůtu na jednání o třicet dnů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dvacet dnů je bez souhlasu ministra, třicet dnů je se souhlasem pana ministra. Pokud proti tomu nic navrhovatel nebude mít, tak potom je to možné.
Nyní ještě prosím - pan poslanec Pavel Bělobrádek z místa. Máte slovo, pane poslanče. ***