(11.20 hodin)
(pokračuje Babiš)
Držíme připravený Národní architektonický rámec a Národní architektonický plán, dva klíčové standardy pro státní správu, které dávají návod, jak dělat IT. Nemáme v plánu budovat čtrnáct eGovernmentů pro každý rezort, ale jeden centrální eGovernment v rámci jednotného řízení. Máme tři klíčové dokumenty: Informační koncepce České republiky, Národní architektonický rámec a Národní architektonický plán. Všechny rezorty se musí dát do souladu. Budeme mít jednu platební bránu, jednu datovou schránku, jeden systém na přihlašování. Když jsem v dokumentech, máme desítky strategií, které se vážou k digitalizaci. V příštím roce začnou ubývat. Zahájili jsme projekt k tomu, abychom nechali jenom ty nutné a pozavírali všechny staré a neplatné strategie.
Legislativa - co není v legislativě, to nemůžeme dělat. Proto je tak důležitý zákon o právu na digitální službu, který nám spoustu překážek odstraňuje. Staví mimo jiné digitální jednání na rovnocennou úroveň s jednáním fyzickým, umožňuje nám sdílení dat mezi systémy. Co nám přinese? Předvyplněné formuláře. Ukládá vytvořit katalog služeb do jednoho roku, mít plán a ten pak do čtyř let realizovat. Do pěti let budeme mít všechno digitální. Nastavujeme systém, který zdědí další vlády, a budou na něm stavět. Na zákon o právu na digitální služby navazuje dalších 150 zákonů. Všechny finalizujeme a 15. ledna 2020 začínáme připomínkový proces. Nikdy nebylo v oblasti digitalizace tolik legislativních změn. A nebojím se tvrdit, když se tento proces ukončí, že máme nejlíp uchopenou legislativu k digitalizaci na světě. Máme nové věci, ale posouváme i stávající. Předělali jsme datové schránky na uživatelsky přívětivější. Narostlo nám jejich používání, měsíční průměr je 8 mil. zpráv. Uživatelů je přes 1,4 mil. Podání přes datové schránky jsou dnes stovky.
Portál občana. Brána do světla on-line služeb dostupný 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Vidíme v něm doklady a jejich platnost, zůstatek bodů k našim řidičským schopnostem, výpis ze živnostenského rejstříku, výpis z katastru nemovitostí, služby České správy sociálního zabezpečení, Finanční správy a ještě více. Připojujeme a připojíme všechny portály ministerstev, připojujeme města, ať máme komunikaci se státem jednodušší. Máme tam funkční notifikace, takže dostanete zprávu, že vám končí doklady nebo technická. Připravujeme výběrové řízení na platební bránu, jedno centrální místo, státu zaplatíte tak, jak jste zvyklí v e-shopu. Narazili jsme ale na to, že stále máme málo občanů využívajících elektronickou identitu. Momentálně jich je 550 tis., a to je strašně málo. Dali jsme se dohromady s bankami a výsledkem je dnes schválený zákon o bankovní identitě - BankID. Po přijetí odpovídající legislativy a přípravě systému bankami se bude moci do Portálu občana přihlásit 5,5 mil. lidí stejně tak jednoduše jako do svého elektronického bankovnictví. Začínáme úplně novou éru v tom, jak se budou využívat služby, již za rok tato revoluční změna. Jak jsme slíbili, vzor Estonsko, tam lidi už na úřady de facto nechodí.
Slíbili jsme tři klíčové zákony v tomto roce, a tady je třetí, dnes schválená legislativa k digitálně technickým mapám, což je předpoklad ke zrychlení stavebního řízení. Kromě map vznikne i Portál stavebníka, Datové úložiště kolaudací, rozhodnutí a vyjádření dotčených orgánů, Datové úložiště projektové dokumentace a Národní geoportál územního plánování. Na návrhu pracovali zástupci MMR, dopravy a další spolu s katastrálními úřady, kraji, městy, odbornými organizacemi a privátním sektorem, včetně poslanců napříč politickým spektrem. Pokud vím, tedy hlavně pan Kupka a paní Kořanová. Digitalizace procesu schvalování se společně s rekodifikací stavebního zákona stává průlomem ve změnách stavebního řízení. Víme, že proces stavebního řízení u nás trvá dlouho, měníme to a velká část je po dnešku legislativně vyřešena.
Velký posun ve zdravotnictví by pak mělo znamenat v příštím roce předpokládané schválení legislativy k digitalizaci zdravotnictví. Hotové paragrafové znění, čekáme diskusi, a následná implementace nás posouvá o pořádný kus dál. Od 1. ledna 2020 spouštíme eNeschopenku. Veškerá data mezi lékařem, zaměstnavatelem a pacientem budou digitální. Dáváme již jenom jeden doklad, a to potvrzení neschopnosti pro pacienta. I to změníme a občan dostane potvrzení do datové schránky.
Stejně tak pracujeme na Portálu Ministerstva dopravy, Portálu podnikatele a dalších. Každý rezort bude publikovat služby, které budou dostupné občanům on-line. Základem budou předvyplněné formuláře. Taky digitalizujeme vnitřek úřadů a snažíme se digitalizovat jejich postupy, například projekty eLegislativa, eSbírka, eJustice a tak dále.
Dalším důležitým portálem je portál Moje daně. Už dnes můžeme podávat daně elektronicky. My se snažíme, aby když už se rozhodnete podat daně tímto způsobem, bylo co nejvíce údajů předvyplněných. Ve čtvrtém kvartálu příštího roku spustíme první etapu a následně budeme rozvíjet dál.
Celá digitalizace je také příležitost k velké revizi. V rámci controllingu děláme evidenci všech systémů a nákladů na IT za všechny rezorty, abychom přesně věděli, kam jdou peníze. Budeme přesně vědět, na co rezorty peníze mají, na co potřebují a co za investované peníze dostaneme. Tady taky připomínám, že vláda na příští rok vyčlenila 492 mil. nad rámec rozpočtu rezortu na digitalizaci. Rezorty peníze dostaly, toto jsou peníze na služby, které budou používat všechny rezorty. Investice do Czech POINTu, základních registrů, plán realizace zákona o právu na digitální službu, Portál občana, ale taky Portál podnikatele a kontrolní web.
Digitalizace však není jen o státní správě, patří sem digitální ekonomika a vlastně celá digitální společnost. Na tomto poli se hodně angažujeme, aby nám v porovnání v jinými státy přestal ujíždět vlak. Vytvořili jsme Digital Innovation Hubs, Centrum pro digitální inovace, což je neziskový subjekt s cílem podporovat digitální transformaci společnosti, zejména malých a středních podniků, organizaci veřejné správy a vzdělávacích institucí. Máme národní strategii umělé inteligence a usilujeme o vybudování centra excelence v České republice. Máme studii potenciálu nových technologií blockchain. Hodně se věnujeme rozvoji konceptu Smart Cities. Tlačíme hodně na budování a rozvoj sítí 5G v České republice. Máme k tomu Akční plán 2.0, který si klade za cíl zjednodušit a zlevnit výstavbu sítí. Udělali jsme revoluční kroky, které nás posunou dál. A na jednání tripartity nás dokonce pochválili.
Jednou z klíčových strategií je pro nás samozřejmě školství. My jsme jasně prohlásili v programovém prohlášení vlády, že na školství nám mimořádně záleží. A my samozřejmě to, co je tam napsáno, splníme - v programovém prohlášení vlády. A je potřeba si ještě připomenout, co jsme udělali z hlediska změny financování regionálního školství. Na plynulý přechod na rozvoj způsobu financování jsme připravili MŠMT tři rozvojové programy. Za prvé Rozvojový program finanční překrytí přímé pedagogické činnosti učitelů se zohledněním provozu mateřských škol. Od ledna 2019 mohly mateřské školy zajistit překrývání učitelek ve všech třídách, od září pak i prodloužit dobu provozu. Na rozvojový program byly zajištěny finanční prostředky ve výši 1,8 mld. Základní a střední školy pak mohly od 1. 9. 2019 na základě dalšího rozvojového programu více dělit výuky dle vlastní potřeby do výše takzvaného PHmax. Na rozvojový program byly zajištěny finanční prostředky ve výši 0,7 mld. korun. Rozvojový program Částečné vyrovnání mezikrajových rozdílů odměňování pedagogických pracovníků mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a školních družin v roce 2019 byl celoroční a byl cílený na částečné vyrovnání mezikrajových rozdílů nenárokové složky platu pedagogů. V rozvojovém programu bylo již na jednotlivé kraje rozepsáno celkem 1 mld. 52 mil.
Změna financování je pro rok 2020 v rozpočtu MŠMT dostatečně finančně zajištěna. Vedle objemu na 10 % navýšení platů všech rozpočtových pedagogických pracovníků a cca 10 % navýšení platů všech rozpočtovaných nepedagogických zaměstnanců, to znamená 11 mld. 95 mil. pro pedagogy a 2 mld. 274 mil. pro nepedagogy, je v rozpočtu 2020 zajištěno nad rozpočet 2019, a to 600 mil. korun na zvýšení kvality vzdělávání díky prostoru danému PHmax, to znamená dělení hodin a skupinová výuka, a 400 mil. - zvýšení kvality vzdělávání díky zajištění překryvu učitelek mateřských škol a prodloužení doby provozu mateřských škol. Miliarda 9 mil. model nepedagogických zaměstnanců, zvýšení počtu pedagogů o 10 % v mateřských školkách a o 10 % v základních školách a o 5 % ve středních školách. Samostatně je také plně pokryt nárůst pedagogické práce spojené s růstem výkonů v regionálním školství o 1 mld. 738 mil. na nové třídy. ***