(17.10 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Zde se jedná zejména o navrhované povinné zveřejnění každého zajišťovacího příkazu na úřední desce soudu. Zatímco dnes zajišťovací příkazy nejsou zveřejňovány a jsou chráněny daňovou mlčenlivostí, podle návrhu by byl každý daňový subjekt, vůči němuž by byl zajišťovací příkaz vydán, automaticky veřejně pranýřován. Oproti dnešnímu stavu jde tedy o podstatně větší zásah do osobních i hospodářských práv daňového subjektu a třetích osob, který lze chápat i jako veřejné zostuzení a ztrátu dobrého jména.
Z pohledu práv daňového subjektu stojí za zmínku také to, že návrh daňového subjektu upírá plnohodnotný opravný prostředek proti zajišťovacímu příkazu. Zatímco dnes se může odvolat daňový subjekt do 30 dnů proti tomu zajišťovacímu příkazu a navíc tam platí, je tam speciální úprava, že pokud do 30 dnů není o odvolání rozhodnuto, tak zajišťovací příkaz pozbývá účinnosti, tak podle návrhu by mohl daňový subjekt proti výsledku do 15 dnů brojit pouze obsahově a procesně limitovanou kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu, k čemuž by si musel ještě zajistit povinně zastoupení advokátem.
Takže ze všech těchto důvodů nemohu souhlasit s předloženým návrhem.
Ještě si dovolím takovou malou - nevím, jestli to bude vidět - statistiku. Skutečně je to počet zajišťovacích příkazů - modrý sloupec, červený je částka, zelený je počet subjektů. Podívejte se pro zajímavost, mám to pouze v tomto menším formátu, což se omlouvám, ukazuji to napravo. (Prezentuje list formátu A4.) Tohle jsou vlastně počty - červená je částka, počty vydané v roce 2013 a částka je ta nejvyšší a tady máte vlastně do poloviny, nebo do konce srpna vydané zajišťovací příkazy v roce 2019. Takže skutečně ten posun po vydání metodiky, která naprosto zohledňuje - a uznávají to i odborné kapacity v této zemi - plně judikaturu, konzistentní judikaturu Nejvyššího správního soudu, se projevuje nejen v kvalitě zajišťovacích příkazů, ale i v mnohem menší kvantitě.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já děkuji paní ministryni a mám tady dvě faktické poznámky. S první se přihlásil pan poslanec Dominik Feri, připraví se pan poslanec Ferjenčík a s přednostním právem pan poslanec Kalousek.
Přečtu omluvy. Pan poslanec Václav Klaus se omlouvá dnes od 18.25 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Jan Skopeček dnes od 18 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů.
Prosím, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, když se podíváte na vládní stanovisko u tohoto tisku, tak uvidíte, že je velmi rozsáhlé, a paní zpravodajka ho prostřednictvím pana předsedajícího velmi detailně přiblížila. A je z toho myslím poznat, že vládě na institutu zajišťovacího příkazu velmi sejde. A kdybych měl shrnout vlastně narativ celého toho vládního stanoviska, tak je velmi jednoduchý, a sice nechceme si nechat svazovat ruce, chceme možnost jít s kanonem na vrabce, a už se nechceme starat o to, jestli vlastně tu ránu z toho kanonu ten vrabec vůbec přežije.
Jak tento návrh dopadne, je myslím s ohledem na to, co tu zmínila paní ministryně, jasné. Ale co mě potěšilo, ať z toho vyjdu aspoň trochu pozitivně, tak je ten mimořádný zájem o správní soudnictví, o to, jak je správní soudnictví přetíženo, a vnímám to trochu už jako závazek, že v návrhu státního rozpočtu na rok 2021 bude navýšena částka na personální vybavení správních úseků krajských soudů, a tím nemyslím na soudce, tím myslím na nesoudcovský personál, na vyšší soudní úředníky, asistenty soudců, aby se ta věc dařila vyřizovat rychleji, a věřím také v plnou součinnost vlády ve věci novely soudního řádu správního, která upravuje nepřijatelnost podání kasační stížnosti na Nejvyšší správní soud, kde se ten nápad věcí za posledních deset let téměř zdvojnásobil a začíná to být skutečně nezvladatelné. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Dalším v pořadí je pan poslanec Ferjenčík s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl jenom stručně reagovat na paní ministryni, která vlastně tvrdí, že zákon není potřeba, protože se to řeší na exekutivní úrovni. Nicméně mě by tedy zajímalo, jestli bude pan Janeček, který je zodpovědný za praxi zajišťovacích příkazů u nás, která vede třeba k tomu, že stát platí na úrocích miliony a miliony korun těm firmám, kterým neoprávněně zadržuje peníze, tak jestli pan Janeček místo toho, že dostal jako držhubné trafiku, že je stále ředitelem na krajském finančním ředitelství místo toho, aby byl tedy vykopnut za to, co tady předvedl v této agendě, tak jestli bude tedy osobně zodpovědný za tyhle škody, které státu vznikly, a jak máme věřit tomu, že ve chvíli, kdy takovíhle lidé stále na Finanční správě dělají, že skutečně ta praxe se změní dlouhodobě, a nejenom dokud je tady nějaký mediální zájem o to téma.
Tak to je jedna otázka a tohle je i důvod, proč Piráti nepodpoří zamítnutí tohoto návrhu, protože si myslíme, že je namístě ten obří průšvih, který se stal se zajišťovacími příkazy v ČR, řešit.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Miroslav Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já možná mnohé z vás překvapím, ale já dám skutečně paní ministryni za pravdu, že v posledním roce došlo k výraznému zlepšení metodického řízení v oblasti zajišťovacích příkazů, že došlo k akceptování jurisdikce správního soudu i Nejvyššího soudu na rozdíl od předcházejících časů, kdy skutečně si Finanční správa troufla dokonce ani nerespektovat rozhodnutí Nejvyššího soudu, že takhle situace se výrazně zlepšila, a to je pravda. Jestli to datovat od okamžiku personální změny na pozici generálního finančního ředitele, nebo ne, to je věc diskuze. Já si myslím, že ano, ale k tomu zlepšení nepochybně došlo a já to tady chci ocenit.
Jenže když už jednou došlo k tomu - paní ministryně tady správně řekla, že ta praxe běží poměrně dlouho, od roku 2012, ten institut nikdy nebyl zneužíván. Najednou přišel rok 2014 a došlo k poměrně masivnímu z mého pohledu zneužívání tohoto nástroje vyjádřeného onou slavnou větou z nahrávky údajně nepotvrzeně autentické, ale tu větu známe všichni: Naši na ně klekli. Prostě v letech 2014, 2015, 2016 se začalo klekat. A začalo se klekat způsobem, který skutečně vybočoval ze zákonných mezí, a soudy to také později tímto způsobem rozhodly. Ale ty zničené firmy už nikdo zpátky na nohy nepostaví. Co když to přijde znovu? Co když zase přijde nějaký jiný ministr financí podobného typu na Ministerstvo financí a jiný Janeček podobného typu na Generální finanční ředitelství a zase si řeknou, že na ně klekneme. Tak to je tady prostě ta brzda a ta pojistka, že to nemůže být zvůle správce daně, ale že je tady kontrola nezávislého soudu.
Víte, já jsem slyšel připomínky, jak by to byl nesystémový zásah moci soudní do moci výkonné. My, co už je nám pár let, si pamatujeme, jak kdysi o vazbě rozhodoval soudruh prokurátor, a rozhodoval, jen to svištělo. A když s příchodem svobody se také posilovala lidská práva a jistoty a měnila se legislativa ve smyslu, že o vazbě může rozhodnout ne soudruh prokurátor, ale jenom nezávislý soudce na návrh státního zástupce, tak jsem slyšel před těmi 30 lety v podstatě úplně stejné výtky: To je nesystémový zásah moci soudní do exekutivy, to nedělejme! My jsme to udělali a já si myslím, že dneska si nikdo už nedokáže představit, že by na někoho byla uvalena vazba bez rozhodnutí nezávislého soudce.
Tady se sice nejedná o omezení osobní svobody, jedná se o likvidaci firmy, ale možná, že někteří ti, jejichž firma byla zvůlí Finanční správy zlikvidována, by to za těch pár dní vazby i vyměnili. To je prostě podobný případ. A já si nemyslím, že to je nesystémový zásah soudní moci do exekutivy, ale že je to zvýšení jistoty daňového poplatníka, že exekutiva se nedopustí zvůle a že na ni dohlíží nezávislá moc soudní. Děkuji. ***