Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

3.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 326/7/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 326/8. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty. Já mezi námi vítám pana senátora Mikuláše Beka. Je tady sám, žádný kolega ho nedoprovodil. (V sále je hluk.)

Poprosím, aby za navrhovatele se k pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr dopravy Vladimír Kremlík. Poprosím o klid v sále. Děkuji.

Nejprve pan ministr, poté pan senátor jako zástupce Senátu. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená veřejnosti, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila návrh zákona 13. září 2019 na 34. schůzi ve znění celé řady pozměňovacích návrhů a návrh zákona byl postoupen Senátu dne 8. října 2019. Senát následně návrh zákona projednal na své 12. schůzi dne 30. října a vrátil jej Poslanecké sněmovně se dvěma pozměňovacími návrhy.

První z pozměňovacích návrhů zasahuje do právní úpravy kácení dřevin a spočívá ve vypuštění věty, která vymezuje stromoví ohrožující plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy. Podle předkladatele tohoto pozměňovacího návrhu ponecháním této věty v navrhované právní úpravě hrozí, že budou preventivně káceny i zdravé stromy, které žádné reálné riziko pro provoz na dráze nepředstavují. Lze se podle něj zároveň obávat, že preventivní plošná aplikace daného ustanovení by vedla k nehospodárnému využívání peněžních prostředků provozovatelů drah.

Ministerstvo dopravy se s uvedenými argumenty neztotožňuje a s vypuštěním daného vymezení nesouhlasí. Konstatuji, že převážná většina mimořádných událostí, jejichž příčinou byl pád stromů do dráhy, byla způsobena pádem zcela zdravých dřevin. Obavy stran plošného kácení v celém ochranném pásmu dráhy rovněž nejsou opodstatněné, neboť kácení by měly podléhat pouze stromy, které jsou v dopadové vzdálenosti od dráhy, nikoliv tedy všechny stromy. Je nutno vzít v úvahu úvahu, že vedle zájmu na ochraně životního prostředí zde stojí zájem na ochraně lidských životů a na předcházení závažným škodám. Pokud pak jde o zájem na ochraně přírody a krajiny, je nutno připomenout, že s navrhovanou právní úpravou vyslovilo souhlas i Ministerstvo životního prostředí.

Druhý z pozměňovacích návrhů spočívá ve vypuštění části údajů, které by Ministerstvo dopravy mohlo vést v informačním systému jednotných jízdních dokladů. Konkrétně jde o údaje u kupujících jednotného jízdního dokladu poskytnuté při jeho zakoupení.

Ministerstvo dopravy s tímto pozměňovacím návrhem nesouhlasí, neboť evidování údajů o kupujících je důležité pro možnost vystavení faktury a daňového dokladu, založení účtu v rámci uvedeného informačního systému, plnění z přepravní smlouvy a pro kontrolu elektronického jízdního dokladu. Zadání osobních dat do systému kupujícím je zcela dobrovolné. K tomuto postupu existuje alternativa a systém eviduje jen to, co kupující zadá. Ačkoliv je možno připustit, že bez údajů týkajících se kupujícího bude systém funkční, bez možnosti evidovat tyto údaje se však podstatně zhorší zákaznický komfort.

Lze tedy shrnout, že Ministerstvo dopravy navrhuje schválit návrh zákona ve znění, v jakém byl postoupen Poslaneckou sněmovnou Senátu. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Pro záznam s náhradní kartou číslo 22 hlasuje paní poslankyně Němcová.

A já poprosím, aby se slova ujal pan senátor Mikuláš Bek. Prosím, máte slovo.

 

Senátor Mikuláš Bek: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych představil pozměňovací návrhy, se kterými Senát Parlamentu České republiky vrátil Sněmovně novelu zákona o dráhách.

První pozměňovací návrh se týká § 10, který upravuje ochranu dráhy. Senát navrhuje vypustit druhou větu Sněmovnou navrženého nového odstavce třetího, který celý zní takto: "Provozovatel dráhy má právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy v případě, kdy tak po předchozím upozornění provozovatele dráhy neučinil jejich vlastník v přiměřené lhůtě a v rozsahu, které jsou stanoveny v tomto upozornění." A nyní ta inkriminovaná věta: "Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy."

Senát se v tomto případě shodl většinou hlasů napříč většinou senátních klubů na návrhu druhou větu vypustit. Než uvedu věcné důvody, je třeba zmínit fakt, že tato věta tím, že definuje stromoví a porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy, fakticky vynucuje na provozovateli dráhy jejich odstranění. V první větě se sice deklaruje, že jde pouze o právo provozovatele, ale tato definice z práva činí de facto povinnost. Který provozovatel by riskoval neodstranit porosty, které přímo zákon označuje za ohrožení? Lze tedy předpokládat, že v případě schválení sněmovního znění bude odstraňování porostů probíhat plošně a masově.

První a nejpádnější věcný důvod pro vypuštění zmíněné definice spočívá v tom, že tato úprava se měla podle deklarovaného přání dotčených aktérů, například federace strojvůdců, původně týkat železnice, která má z hlediska bezpečnosti provozu zřejmá specifika. Ovšem navržená novela zřejmě opomenutím autorů pozměňovacího návrhu mluví o dráze, což ve smyslu tohoto zákona zahrnuje nejen železnici, ale také tramvajové, trolejbusové a lanové dráhy. Zejména u městských tramvajových a trolejbusových tratí je přitom zcela běžné, že jsou obklopeny blízkými stromy, jež by podle navrhovaného znění novely měly být odstraněny. Šlo by tak například o alej podle tramvajové linky u Pražského hradu nebo o velkou část stromů v parku na Moravském náměstí v Brně. Pochybuji, že autoři novely něco takového zamýšleli, ale znění přijaté Sněmovnou takové kácení implikuje. Již proto by bylo dobré problematickou větu z novely vypustit.

Většina senátorů má však pochybnost, že navržené znění je vhodné i pro železnici samotnou. Úlohou parlamentu je nepochybně artikulovat dílčí zájmy různých aktérů a posléze mezi nimi nalézat funkční kompromis. Nově navržená drastická paušální úprava odstraňování porostů podél železničních tratí je nepochybně na prvním místě v zájmu Správy železniční dopravní cesty jako provozovatele dráhy, jíž by výrazně zjednodušila agendu a ulevila od dosavadní nezbytnosti posuzování a náročného projednávání každého konkrétního případu ohrožení. Může také konvenovat například strojvůdcům, kteří se právem obávají o bezpečnost svoji a cestujících, protože současný zanedbaný stav okolí tratí budí všeobecné obavy. Podle názoru Senátu je však nezbytné při hledání legislativního řešení respektovat i další zájmy, především práva vlastníků přilehlých pozemků na jejich využívání a zájem ochrany životního prostředí. Nešetrné kácení krajních stromů podél tratí může vyvolat zejména v současné situaci ohrožení lesů suchem a kůrovcovou kalamitou rozsáhlá poškození lesních porostů ve větší vzdálenosti od dráhy, než je vzdálenost definovaná v novele. Navíc po chvályhodném přijetí závazku klimatické neutrality v posledním týdnu se zvyšuje role lesů jako přirozeného nástroje v pohlcování kysličníku uhličitého. Práva vlastníků pozemků podél tratí je třeba rovněž respektovat, neboť v posledních dekádách mohli v dobré víře hospodářsky využívat těchto pozemků a necitlivý zásah kácení by jim zejména s ohledem na drastický pokles ceny dřeva v důsledku kůrovcové kalamity způsobil nezanedbatelné škody.

Senát se proto domnívá, že krátkodobým legislativním řešením je přijetí novely bez inkriminované věty. Novelizované znění by i tak umožnilo provozovatelům dráhy zasahovat v odůvodněných případech ohrožení. A mnozí senátoři se domnívají, že je třeba urychleně pracovat na nové, detailnější úpravě této problematiky, jež by kromě varianty kácení stromů otevřela pozitivní řešení problémů bezpečnosti provozu na dráhách zejména směrem k lepšímu technickému zajištění dopravy výstražnými systémy. Také stojí za úvahu to, na co upozorňuji sami strojvůdci. Zatímco v Německu dochází v případě meteorologického varování před vichřicemi k zastavení železniční dopravy s ohledem na bezpečnostní rizika, v České republice jsou strojvůdci nuceni jezdit i v rizikových povětrnostních poměrech.

Jsem přitom přesvědčen, že úprava porostů kolem tratí by měla být z pera Ministerstva dopravy, nikoliv vznikat cestou poslaneckých pozměňovacích návrhů. Měla by vyváženě respektovat hlediska bezpečnosti dopravy, zohlednit zájem ochrany životního prostředí a co nejšetrněji zasahovat do práv soukromých vlastníků.

Druhý pozměňovací návrh se týká zacházení s osobními údaji. Připomenu, že novelou zákona číslo 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, se v souvislosti s jednotnou jízdenkou zavádí centrální databáze provozovaná Ministerstvem dopravy. Do ní se povinně shromažďují jednak údaje, které nemají charakter osobních údajů, a které jsou tím pádem bezproblémové a je užitečné, aby byly centrálně evidovány. Za druhé však navrhovaná úprava rovněž přikazuje, aby se do této centrální databáze terminologií návrhu zákona informačního systému jednotných jízdních dokladů od dopravců a prodejců jízdních dokladů plošně zasílaly údaje o lidech, kteří s nakoupenou jízdenkou cestují, a rovněž o těch, kdo jízdenku nakoupili.

Obsahem návrhu Senátu je vypuštění povinného shromažďování řady údajů o kupujících jízdenek z této centrální evidence, a to osob fyzických i právnických. Senát však neshledal skutečně žádný důvod, aby se centrálně evidovali ti, kdo jízdenky nakupují. Připomínám, že na evropské úrovni se s ohledem na soukromí občanů debatuje o zrušení tzv. systému PNR - Passenger Name Records, tedy systému, který takto shromažďuje osobní údaje o cestujících aerolinek. Původní účel, poměrně silný, konkrétně ochrana před terorismem, neobstál v očích Evropského soudního dvora zejména pro svou plošnost a nezacílenost. Zkrátka se pro jistotu sbírala data o všech. Před dvěma lety rozhodl Evropský soudní dvůr o tom, že dohody o zavedení PNR mezi Evropskou unií a Kanadou odporuje primárnímu evropskému právu. Je proto zjevně neadekvátní, aby se systém evidence cestujících a kupujících jízdenek zaváděl i u elektronických nákupů jízdenek na vlaky.

Podle předkladatele je navíc jediným důvodem centrální evidence kupujících jízdenek to, aby měli možnost uplatnit práva z přepravy. Tento důvod je jednak mnohem slabší než u zmíněného, nyní přehodnocovaného PNR a jednak především není validní. I dnes je totiž možné nakupovat online jízdenku anonymně u většiny dopravců a rovněž se nakupuje a cestuje anonymně při nákupu fyzické jízdenky na pokladně. U nákupu fyzické jízdenky na pokladnách budou anonymní nákup i cestování ostatně zachovány i po této novele, jak uvedl i pan ministr v Senátu. A i dnes je samozřejmě možné reklamovat práva z přepravy, a to pouze na základě předložení jízdního dokladu. Ztotožnění reklamujícího je pak obvyklé právě při tomto úkonu reklamace pro kontakt při reklamačním řízení. Určitě však není nutné předem v okamžiku nákupu jízdenky.

V této souvislosti nelze nevzpomenout čínský systém všeobecné kontroly, která mimo jiné zahrnuje i cestování jednotlivců po železnicích. Neradi bychom zbytečným shromažďováním údajů občanů tvořili i jen teoretické možnosti podobných modelů, anebo i jen prostého zneužití údajů z databáze. Ostatně je smutným faktem, že zneužití osobních údajů ze sebelépe zabezpečené databáze bývá jen otázkou času.

Uzavírám, že důvody pro centrální evidování kupujících jízdenek dle Senátu nejsou jednoznačně dány, a je třeba tedy dbát na zásadu minimalizace zpracování osobních údajů vtělené do legislativy na ochranu osobních údajů, ale ta je v podstatě vtělením ústavní zásady minimalizace zásahů veřejné moci do života občanů, kterou máme zakotvenou v Ústavě.

Žádám vás proto, dámy a pánové, o laskavé posouzení změn navržených Senátem a doufám v jejich férové posouzení. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda se k předloženým návrhům chce vyjádřit zpravodaj garančního výboru, což byl hospodářský výbor, pan poslanec Martin Kolovratník. Máte zájem o vyjádření k tomuto bodu, či nikoli? (Až v rozpravě.) Jste přihlášen do rozpravy. Výborně. Pak zde byl zpravodaj výboru pro bezpečnost pan poslanec Marek Novák. Toho nevidím v sále.

Otevírám tedy rozpravu a jako první je do rozpravy přihlášena paní poslankyně Matušovská. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedo. Dobrý den, kolegyně, kolegové. Ráda bych se vyjádřila ke změně, kterou v novele zákona o drahách udělal Senát. Musím konstatovat, že problematika kácení dřevin tu byla zdlouhavě probírána, a to nejen na plénu Poslanecké sněmovny, ale hlavně na hospodářském výboru, kde jsme si vlastně vyslechli zástupce Správy železniční dopravní cesty, ale i Federace strojvůdců, kolegy z Drážní inspekce, a na podvýboru pro hasiče se tato problematika probírala vzhledem k zásahům podnikových hasičů Správy železniční dopravní cesty. Při této diskusi jsme se všichni shodli, že kácení dřevin v ochranném pásmu drah je zcela nezbytné. Nevím, jestli kolegové ze Senátu měli tyto informace. Škoda, že páni kolegové senátoři nenašli čas a nezjistili si o této problematice více, protože by zjistili, že Mendelova univerzita Lesní fakulta má vlastně certifikovanou metodu kácení dřevin, která je příznivá právě v zájmu ochrany přírody.

Účelem předloženého návrhu bylo vytvořit v rámci zákona o dráhách co nejjednodušší procesní postup pro zajištění bezpečnosti drážní dopravy před nečekanými pády poškozených stromů, ale jak již řekl pan ministr, ale zejména, a to zdůrazňuji, zdravých stromů do kolejiště a následného najetí vlaku na spadlý strom končícího případně vykolejením vlaku. Cílem navržené úpravy je zejména chránit bezpečnost cestujících a obsluhy vlaku, protože po pádu stromu do kolejiště to znamená samozřejmě ohrožení životů, zdraví, bez jakéhokoli nároku na odškodnění.

Stejně tak problematika jednotného jízdného, která je v současnosti velkým problémem, a to hlavně po nedělním nástupu platnosti nového grafikonu vlakové dopravy, kdy výkony po Českých drahách převzali soukromí dopravci na dálkových spojích i v regionech. Tady doufám, že si Ministerstvo dopravy a kraje uvědomují, že si vzalo za rukojmí nevinné cestující. A divím se krajům, které mají většinově schválené standardy kvality veřejné dopravy, že si nezjistily, jestli jimi vybraní dopravci mají dostatečný počet vozového parku splňujících tyto standardy. Také musím konstatovat, že bylo chybou, a v těchto dnech se to i ukazuje, že Ministerstvo dopravy v novele, která je součástí zákona o dráhách, je to zákon o veřejných službách v přepravě cestujících, nevyslyšelo požadavky, které požadujeme a na které jako strana upozorňujeme dlouhodobě, a to na neexistující implementační plán liberalizace trhu osobní železniční dopravy na přechodné období, jak stanovuje čtvrtý železniční balíček. Mohli jsme si odpustit a ušetřit cestujícím problémy, kterým v současnosti čelí. Čtvrtý železniční balíček pro státem zřízené železniční dopravce stanovil takzvané přechodné období deset let, ve kterém mají státy možnost implementovat liberalizaci trhu osobní dopravy postupně a řízeně právě proto, aby nedocházelo ke strukturálním otřesům na železnici, kterých jsme svědky v těchto dnech.

Závěrem bych vás všechny, kolegyně a kolegové, chtěla poprosit o podporu poslanecké verze zákona o dráhách. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další do rozpravy je přihlášen pan poslanec Kolovratník. Omlouvám se, s přednostním právem jsem přehlédl pana předsedu Stanjuru. Nepodíval jsem se vpravo. Omlouvám se.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já vím, že jste zvyklý se dívat vlevo, ale občas doprava neuškodí.

Chtěl bych reagovat na tu část vystoupení pana ministra, kde mluvil o sběru dat. To mi přijde neuvěřitelné, že vládní návrh zákona obsahuje takový nástroj na sbírání dalších a dalších dat o cestujících. Už tam chybí jenom barva očí, velikost bot, případně stav bankovního účtu, ze kterého někdo platil v e-shopu jízdenku. Vůbec tomu nerozumím.

Takhle si představujeme digitalizaci? Žádný argument pro to není. Žádný racionální argument pro to není. Jenom stát, v tomto případě České dráhy jako stoprocentně vlastněná firma chtějí shromažďovat další a další údaje. Jsem si skoro jistý, že ti cestující budou zahrnováni spoustou akčních nabídek od všech dopravců, kteří budou mít ta data k dispozici. Neexistuje jediný racionální důvod. To je hlavní důvod, proč pro tento návrh zákona nemůžeme hlasovat.

Velmi často tady říkám, že stát se chová jako nenasytný otesánek. Zkuste mi, pane ministře, vysvětlit, k čemu ta data ten dopravce potřebuje. Nepotřebuje je k ničemu. Abyste mi řekl, k tomu, aby se opakovaně nejezdilo na elektronickou jízdenku, tak to je úplná blbost. Omlouvám se. Zeptejte se někoho, kdo napsal aspoň jednoduchý program, jak je to složité, nebo jak je to jednoduché tomu zabránit.

Takže přestaňte konečně sbírat další a další data o našich občanech. K ničemu to nepotřebujete. Takové to ujišťování o tom, jak budou data chráněna, myslím, že mnozí z občanů České republiky zažili, když i renomovanějším dopravcům ze západní Evropy hackeři ukradli kompletní seznam všech bankovních karet a podobně. Taky se ty letecké společnosti kasaly tím, že se jim to nikdy nestane a že to bude stoprocentně ochráněno. A stalo se to. Opakovaně se to stalo. Například British Airways, kdybyste chtěli vědět příklad, kdy někdo přišel o miliony platebních karet a k nim údajů a na ty karty se pak platilo podvodně.

Proč toto riziko chceme zvyšovat i v České republice? Protože někdo si využije nákupu na internetu, tím pádem nepotřebuje využívat ty klasické kamenné pokladny, tak ho tím budeme trestat? Nebo plánujete, že když si přijdu koupit na pokladnu, tak budu taky dávat občanku a budete shromažďovat i čísla? Jaký je rozdíl mezi papírovou jízdenkou a elektronickou? Proč vůbec chcete ta data nadále schraňovat? Nemá to žádnou logiku. Ale pan ministr pro to horuje a říká, že tuto část senátního pozměňovacího návrhu odmítá Ministerstvo dopravy. Není pro to žádný důvod. Místo abyste dávno prosadil jednotný jízdní doklad, tak jako náhražku budete sbírat další a další data.

Nemůžeme podpořit tento návrh zákona právě z těchto důvodů.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A nyní tedy už pan poslanec Kolovratník. Nepřehlédl jsem nikoho tentokrát? Ne. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové. Já budu stručný, byť teď jsem smutný ze stanoviska ODS a nečekal jsem tu argumentaci proti návrhu zákona, resp. proti té sněmovní verzi, naopak tedy podporu senátní. Přesto budu mluvit o jiné věci, a to o tom, co se mě týká, o oné větě, která byla předmětem odmítnutí Senátu ve věci kácení dřevin. A opravdu velmi stručně chci vysvětlit to, co jsem vysvětloval řadě občanů, kteří mi posílali e-maily.

Ta věta, ustanovení, tak jak je můj pozměňovací návrh, prosím, není drakonická. Je to opravdu o filozofii celého pohledu na bezpečnost dráhy, na ochranu dráhy. Je potřeba vysvětlit, že ten současný stav opravdu není ideální a nefunguje. Je to o tom, že pokud správce dráhy, infrastruktury SŽDS požádá o kácení, musí poměrně komplikovaně prokazovat nebezpečnost nebo poškození, špatné zdraví stromu. Často je rozhodnuto, že je z dendrologického pohledu v pořádku, a to kácení, byť strom je třeba těsně nad dráhou, umožněno není. Hovořila o tom Květa Matušovská. Ona podávala v legislativním procesu návrh, který byl podle mého názoru, a nemyslím to nijak ve zlém, byl poměrně z mého pohledu mnohem radikálnější, ustanovení zákona 114 o ochraně přírody z něj bylo přímo vyňato. A to by možná bylo to, čeho se báli ochránci přírody. To by mohly znamenat ty potenciální holiny v ochranném pásmu.

A tady chci vysvětlit náš návrh a o to opírám prosbu, abyste podpořili sněmovní verzi, tu původní. Říká, že SŽDC musí požádat drážní správní úřad, tedy Drážní úřad, o povolení a pouze u dřevin, které jsou potenciálně nebezpečné. Představte si nějakou křivku, kde se mění se vzdáleností a výší stromů. Velmi jednoduše, 15- nebo 10metrový strom, který je daleko 20, 25, 30 metrů od dráhy, nikdy nikdo ani nemůže skácet, protože by neprokázal, že takový strom tu dráhu ohrožuje. Ale pravdou je, a to je férové říci, a to je právě o tom pohledu na svět, o tom vyvážení, jestli chceme více upřednostnit zdraví lidí a ochranu a bezpečnost, anebo přírodu. Stromy, které budou těsně u dráhy, a je jich takových bohužel hodně, ve vzdálenosti pěti šesti metrů a jsou vysoké, tak ano, ty po případném přijetí tohoto návrhu káceny být mohou. Podívejte se ale prosím na energetický zákon, kterým jsme se inspirovali. Tam je to zkrátka bez diskuse, tam je to jasně dané.

Nechci zdržovat fotografiemi vykolejených vybouraných vlaků, fotografiemi krve ze stanoviště strojvedoucího. Opravdu jenom díky odvaze strojvedoucích, mašinfírů, a včasným zásahům ty mimořádné události, jen za letošní rok jich bylo zhruba 10 až 15, skončily "zatím jenom" vykolejením nebo drobným zraněním a ne smrtí. Takže prosím, já nechci nijak strašit, ale zkusme se na to podívat z tohoto pohledu. Správce železnice může kácet jen ty stromy, které opravdu blízce ohrožují. Rozhodně - to musím odmítnout - nehrozí drakonické vytváření nějakých průsmyků nebo holin daleko od dráhy.

A poslední doplnění. My jsme o tom s panem senátorem mluvili, já jsem si to ověřoval i u dopravních podniků. Ano, i dopravní podniky to budou moci využít a jsou za to rády. Příklad z mého regionu, z Pardubic. Trolejbusová trať z Pardubic do Lázní Bohdaneč obklopena stromy, není možné ty stromy tam dnes upravit nebo vyčistit a opět to působí nebezpečné situace a také velké náklady. Takže i to by mělo do jisté míry pomoci.

A poslední, to, co jsem zaznamenal ze Senátu. Ta ochranná pásma jsou různá. U lanovek je to pouze 10 metrů, u regionálních drah 30 a pouze u těch celostátních 60. Takže i to je odpověď na tu obavu. Určitě, věřte mi, nebudou po České republice vznikat nějaké šílené holoseče. A snad budiž jakýmsi ujištěním stanovisko Richarda Brabce, ministra životního prostředí, který sám toto vnímá jako jistý rozumný kompromis mezi ochranou lidského zdraví a ochranou přírody. A panu ministrovi za ten přístup chci moc a moc poděkovat. Takže prosím o podporu sněmovní verze. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Faktická poznámka, pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl zareagovat na vystoupení pana poslance Kolovratníka. Já si myslím, že jsem ho nepřekvapil - já jsem nemluvil o dřevinách. Tím, že jste ten návrh zákona zatížili zbytečným sběrem osobních dat, tak jste si snížili počet hlasů pro. Takhle jednoduché to je. Takže bych prosil, abychom v rozpravě argumentovali - pan poslanec Kolovratník mluvil o dřevinách, já jsem o nich nemluvil vůbec, já jsem z našeho pohledu charakterizoval hlavní překážku toho, abychom ten návrh podpořili. Ať už ve sněmovní, nebo v senátní verzi. Ta senátní verze to ovšem vypouští. Možná senátní verze mohla jít ještě radikálněji ve vypuštění, to připouštím, ale abychom prosím reagovali, argumentovali na svého předřečníka, ne něčím jiným. To je všechno.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Do rozpravy je přihlášena paní poslankyně Balcarová.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych ráda reagovala na slova pana kolegy Kolovratníka, který tady říkal, že nechce strašit, ale přitom tady mluvil o krvi strojvedoucích. Mně to přijde, že to opravdu strašení je a je to vnášení zbytečně aspektu, který podle mě do této rozpravy vůbec nepatří. Stejně tak sem nepatří to, jestli stojí proti sobě ochrana a zdraví cestujících a jejich bezpečnost a ochrana stromů, ochrana přírody. Protože tak tomu v tomto případě vůbec není. V tomto případě jde o to, že si někdo chce pouze zjednodušit možnost plošně kácet kolem tratí. Protože současná legislativa, tak jak je, už možnost kácet kolem tratí umožňuje, a to jednak ve zrychleném režimu 15 dnů, to znamená, že ten, kdo chce kácet kolem tratí, když do 15 dnů toto oznámí orgánu ochrany životního prostředí, to se k tomu pouze vyjádří, jestli zde není nějakým způsobem ohrožené území, jako třeba území Natura 2000 nebo chráněná území, kde samozřejmě je potřeba kácení obzvláště zvažovat. A v případě vážného rizika se dokonce může kácet okamžitě a dodatečně toto oznámit. Už v tuto chvíli toto zákon umožňuje, takže já třeba nevidím vůbec důvod, proč někdo požaduje, aby se možnost kácení ještě prolomila do té míry, že se bude moci kácet bez jakéhokoli oznámení v docela velkém rozsahu.

Nevím, jestli by byl pan Kolovratník schopen říct, o kolik stromů, jak velkou plochu v České republice jde. O kolik stromů bychom schválením tohoto zákona, této novely, tak jak on navrhuje svým pozměňovacím návrhem, přišli. Protože když se podíváme, jak hustá je síť železnic v České republice, a většinou vede údolími, kde na svazích rostou stromy, tak si sama nedovedu představit, jak velká újma na životním prostředí by to byla. Takže pane kolego Kolovratníku, můžete mi nějakým způsobem vyčíslit, jaký by to mělo dopad? Děkuji. Prostřednictvím pana předsedajícího samozřejmě se ptám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ano, děkuji za dodržení jednacího řádu. A pan poslanec Kolovratník vám teď nemůže odpovědět, protože jsou zde dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Adamec, poté pan poslanec Jurečka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, tak já tedy musím říct jednu věc. Kdybych si měl vybrat z těch verzí, tak bych si vybral z každé něco. Ale jinak, když se tu bavíme o bezpečnosti, tak si myslím, že bezpečnost lidí na tratích obecně by měla být priorita číslo 1. Představa nějakého divokého kácení podle mě nehrozí, protože to stojí velké množství peněz. A přiznám se, že mě moc mrzí, že došlo k té úpravě v Senátu, protože pro mě je důležitější ochrana osobních údajů cestujících. A to rozhodne, pro jakou verzi my budeme hlasovat. To je ten problém, který já v tom vidím. Samozřejmě o těch stromech jsme se bavili dlouho. Nakonec teď běží v televizi krásná reklama, myslím na T-Mobile, jak se koukají na pohádky, když vláček jede krajinou a spadne na trať strom, ubrzdí to šťastně a dívají se na pohádku, vánoční idylka. Jenže v reálu to vypadá úplně jinak. Takže prosím, bezpečnost je jednostranná. Na druhé straně ale ani ta senátní verze nezpochybňuje to, že je potřeba okolí trati dráhy udržovat. Takže z tohoto důvodu my podpoříme senátní verzi, protože ochrana osobních dat pro nás je priorita číslo 1. Je to o osobní svobodě každého cestujícího.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Jurečka, faktická poznámka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedo. Milé kolegyně, kolegové, já reaguji fakticky na paní kolegyni poslankyni Balcarovou prostřednictvím pana předsedajícího. Chtěl bych uvést konkrétní příklad, se kterým mám osobní zkušenost, tedy ještě coby ministr zemědělství, kdy se na mě obraceli opakovaně ředitelé podniků povodí coby majitelé pozemků okolo drážního tělesa, že jim drážní úřad uložil, aby provedli kácení některých dřevin, které byly rizikové pro ohrožení provozu na tom drážním tělese. Ale okamžitě proti tomu rozhodnutí v řádu dnů přišlo rozhodnutí orgánu ochrany přírody, které řeklo - nekácet. A teď stála proti sobě dvě rozhodnutí se stejnou právní silou a mohla se maximálně lišit ve výši té sankce. A jak se ten ředitel měl rozhodovat? A tyto spory jsme řešili i několik měsíců a nepodařilo se nám je vyřešit.

Tato sněmovní verze jednoznačně říká, že v těchto klíčových momentech je přece jenom o něco přednější zdraví strojvedoucích a zdraví cestujících a jejich bezpečnost. Můj tatínek je celoživotně strojvedoucí. Zkuste si představit optiku, že jste v kabině lokomotivy, která jede 160 km v hodině, a spadne vám tam velký strom. Budete riskovat to, že budete ohroženi na zdraví nebo na vážném poškození zdraví? Sněmovní verze neříká, že všechno okolo trati do výšky stromů a vzdálenosti od toho drážního tělesa bude vykáceno. To ani náhodou neříká. Ale dává tu sílu vah o něco víc ve prospěch bezpečnosti těch, kteří jedou tím vlakem. A to si myslím, že je v pořádku.

Děkuji za pozornost. (Ozývá se potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. V tuto chvíli nevidím nikoho přihlášeného do rozpravy. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení. Nikoho nevidím. Rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Pan ministr i pan senátor budou mít závěrečné slovo. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Tak děkuji moc. Já bych si dovolil jenom krátce zareagovat. A zdůrazňuji - jedná se o možnost, nikoliv povinnost provozovatele dráhy oklešťovat či odstraňovat stromy. To je první, nejdůležitější věc. Nebudou tady žádné holé pláně, jak se tady z některých slov předřečníků může vytvářet dojem.

A druhá věc. Dovolil bych si zaujmout stanovisko k osobním údajům. Já jako ministr dopravy mám stejný zájem jako kolegové po mé pravici na ochraně osobních údajů. Kolegové se tady ptali, proč ty údaje o kupujících jsou potřeba. A já říkám, že každý, kdo si kupuje elektronickou jízdenku, každý, kdo si kupuje na internetu doklady, pořizuje různé věci, tak některé údaje poskytuje, je to běžné. Tak proč jsou potřeba v daném případě? Tak je to proto, aby bylo možno vystavit fakturu. Aby bylo možno vystavit daňový doklad. Je to proto, aby bylo možno vůbec založit účet v rámci informačního systému. Aby bylo možno tento systém využívat i prostřednictvím mobilní aplikace. Tento systém bude možno využít i bez registrace, pokud si to kupující bude přát. Ale pokaždé pak bude muset znovu zadávat minimálně mailovou adresu atp. Proč to potřebuje nadále? Proč je to třeba? A to pro plnění ze samotné přepravní smlouvy, kdy prostředky v případě vrácení jízdného, zaplacení kompenzace za zpoždění atd. budou placeny ve prospěch toho kupujícího. Tyto údaje, které tam kupující dobrovolně bude dávat, jsou v jeho prospěch. Děkuji.

Dovolil bych si požádat o schválení sněmovní verze. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. A nyní má slovo pan senátor.

 

Senátor Mikuláš Bek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, už jen stručnou poznámku. Major Terazky říká: Popíliť! Všetky popíliť! A ta věta je samozřejmě komická v kontextu té knihy svojí bizarností, protože prostě ten krok není v proporci k zdravému rozumu.

Já myslím, že každý zásah do soukromých práv vlastníků má být v proporci k míře ohrožení. A já nevím, jestli jste si všichni vědomi těch čísel, která stojí za tou naší debatou. V posledních šesti letech počty srážek vlaků se stromy dosahují zhruba 70 až 90 ročně. Naštěstí se při nich nikdo nezabil a zraněných jsou jednotky, mezi jedním a třemi ročně. V roce 2018 došlo naproti tomu k 13 tisícům srážek aut se zvěří, při nichž došlo ke spoustě úmrtí, zranění těžkých, lehkých, ale nikoho z nás nenapadlo, že bychom vybili všechnu zvěř preventivně. A kácení stromů v tom dosahu jízdní dráhy je prostě podobně radikální krok.

A já nemohu souhlasit s tvrzením, že je to pouze právo toho provozovatele. Právě ta inkriminovaná věta de facto dělá z toho práva povinnost, protože prostě žádný provozovatel nebude riskovat, že náhodou při nehodě, protože nenaplnil zákon, který říká, že je to riziko, nejednal preventivně. A proto se lidé budou uchylovat k tomu kácení z preventivních důvodů, aby se ochránili, protože zákon říká, co jsou ohrožující dřeviny. Takže z pohledu Senátu, opakuji, jde o příliš ostré vymezení a Senát se domnívá, že je namístě zvážit jinou podobu toho opatření, které by specifikovalo tuhle problematickou část. A nepochybně k tomu bude příležitost při nejbližší novelizaci drážního zákona. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. A já nyní tedy přivolám naše kolegy z předsálí, protože přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Eviduji žádost o odhlášení, které jsem právě vyhověl, a poprosím, aby se všichni přítomní znovu přihlásili svými kartami. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 326/7, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 326/8."

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro znění schválené Senátem. Kdo je proti?

Hlasování 359, přihlášeno je 176 poslanců, pro 68, proti 93. Návrh přijat nebyl.

 

Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Kvorum máme nastaveno správně na informační tabuli.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 326/7."

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování 360, přihlášeno je 180 poslanců, pro 132, proti 28. Návrh byl přijat. Já konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.

 

Děkuji panu senátorovi, děkuji vám všem a končím tento bod.

 

Otevírám bod číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.