Pátek 6. prosince 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
30.
Návrh poslanců Lukáše Bartoně, Lenky Kozlové, Martina Baxy, Františka Váchy,
Jiřího Miholy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 506/ - prvé čtení
Stanovisko vlády máme doručeno jako sněmovní tisk 506/1. Zástupcem navrhovatelů je v tomto případě pan poslanec Lukáš Bartoň, který bude mít nyní úvodní slovo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Pokusím se být co nejstručnější.
V době, kdy vláda předkládala do připomínkového řízení vládní návrh zákona, v kterém uvažovala, že maturity se v roce 2020 posunou z roku 2021 na rok 2022, myslím tím ta povinná část maturit ve společné části maturitní zkoušky, tak skupina poslanců, za které tady předkládám, předložila návrh na to, aby se toto nestalo. Dali jsme to jako alternativní návrh k tomuto vládnímu návrhu zákona a požadovali jsme tam, aby právě zůstala zachována volba mezi cizím jazykem a matematikou. Zároveň protože jsme to dávali jako alternativní návrh, použili jsme to, v čem jsme se shodovali s vládním návrhem zákona, a to je vrácení písemných a ústních zkoušek zpět na školy.
Čím jsme se zároveň také ještě odlišovali, je třetí část, která řeší to, jak naložit se studentem, který vystudoval střední školu, ale neukončil ji maturitou. Zde jsme navrhli, aby ten student, žák, který ukončí všechny ročníky střední školy čtyřletého oboru nebo i osmiletého gymnaziálního, tak aby získal střední vzdělání. Střední vzdělání v zákoně je definované, má tři úrovně. Střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitou. Střední vzdělání bez výučního listu, bez maturity je obor, který je jednoletý, dvouletý, a studenti, kteří absolvují všechny čtyři ročníky studia, jsou podle současného zákona považováni za ty, kteří mají základní vzdělání. Mají tedy úroveň ještě nižší než ty jednoleté, dvouleté obory. Proto jsme navrhli, aby z pohledu zákona měli alespoň tuto úroveň středního vzdělání.
Samozřejmě všechny ostatní podmínky v zákoně dané zůstávají, kupříkladu nemůže nastoupit na vysokou školu, není to podmínka pro vázané profese, kde je vyžadována maturitní zkouška. Je to jen jisté zlepšení pro ty absolventy středních škol, kteří buď nejdou vůbec k maturitě, nebo ji nesplní a vstupují na trh práce, tak aby nevstupovali s označením podle zákona, že mají pouze základní vzdělání. Tolik ke mně. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V tomto případě pan poslanec Bartoň vystupoval jako zástupce navrhovatelů. U toho druhého bodu je zpravodajem. A abychom učinili všem správným postupům zadost, tak teď by se slova měl ujmout zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Ivo Pojezný. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Nebudu opakovat, co říkal pan předkladatel, pan kolega Bartoň. Jenom bych chtěl upozornit na to, že se tímto návrhem zabývala vláda, která má k němu neutrální stanovisko. Já bych snad jenom upozornil, že co se týče těch, kteří neodmaturují, nicméně ukončí čtvrtý ročník střední školy, tak předkladatelé navrhují, že získají střední vzdělání. Tady je to trošičku konflikt se stávajícím zákonem. Pan kolega Bartoň už na to upozornil, že toto vzdělání získávají žáci, kteří ukončili první nebo druhý ročník, takzvané pro nás, pro laiky, pomocné školy, to znamená, že není možné, aby došlo k shodě středního vzdělání těch, kteří nesplní maturitu, nicméně střední školu dokončí, a těchto dětí se středním až těžkým mentálním hendikepem. Tady by muselo dojít pravděpodobně k nějaké jiné úpravě. Možná že by bylo řešení, aby získali úplné střední bez maturity, a možná by to tím bylo vyřešeno. Tolik z mé strany. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A nyní tedy pro jistotu ještě jednou otevírám sloučenou obecnou rozpravu k bodu číslo 29 a k bodu číslo 30.
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.