Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

28.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu
zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb.,
o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 514/ - prvé čtení

Jakmile se sněmovna uklidní, tak udělím slovo panu ministru zemědělství vlády České republiky Miroslavu Tomanovi, který je z pověření vlády tím, kdo bude tisk 514 uvádět. Ještě chviličku, pane ministře, až se rozpustí ony hloučky... Pokud chcete diskutovat něco jiného, než je ochrana zvířat proti týrání, tak zásadně v předsálí, páni kolegové, paní kolegyně.

Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Předkládaná novela provádí transpozici směrnice Evropské unie o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely na základě dodatečných požadavků Evropské komise. V návaznosti na diskusi týkající se množíren psů novela zavádí definici množírny, která v sobě spojuje již existující zákaz chovu zvířat v nevhodných podmínkách s akcentovanou otázkou chovu většího množství psů a koček. Výslovně stanoví zákaz chovat nebo rozmnožovat psy nebo kočky v množírně, dále zavádí evidenční a informační povinnosti při prodeji a darování štěňat, to je ten evidenční list vrhu štěněte, rozšiřuje okruh subjektů, na které se tyto povinnosti chovatelů vztahují, vedle podnikatelů, chovatelských sdružení a jejich členů i na chovatele tří a více fen. Základní povinnosti při rozmnožování psů a koček platí pro všechny chovatele. (Hluk v sále.)

Novela stanoví také zakázané činnosti s vybranými druhy šelem a lidoopy, zejména mazlení a venčení na veřejném prostranství, zpřísňuje podmínky jejich chovů, zejména velikost a vybavení prostor, a zavádí kurzy k péči o tato zvířata. Dále novela zavádí licenci k provádění veřejného vystoupení s vybranými druhy šelem a jejich rozmnožování, například v cirkusech. Novela dále navrhuje zpřísnění podmínek pro chovatele druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči, zejména v zájmových chovech. Na základě rozšířeného zmocnění budou nově ve vyhlášce upraveny také požadavky týkající se péče -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vás ještě jednou přeruším a požádám sněmovnu o klid. Myslím, že jsme se shodli docela jasně na tom, že ten, kdo chce hovořit k dané věci, dostane slovo, bude-li přihlášen, a ti, kteří diskutují něco jiného, tak nemohou rušit toho, komu bylo slovo uděleno. Prosím, pokračujte.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Novela dále navrhuje zpřísnění podmínek pro chovatele druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči, jak jsem řekl, v zájmových chovech. Na základě rozšířeného zmocnění budou nově ve vyhlášce upraveny také požadavky týkající se péče, požadavky na prostory a vybavení pro chov těchto zvířat.

Dalším cílem návrhu zákona je zabezpečit, aby obecní úřady obcí s rozšířenou působností neměly zásadní finanční problémy při umísťování týraných zvířat do předběžné náhradní péče nebo náhradní péče. Nově bude Ministerstvo zemědělství hradit účelně vynaložené náklady spojené se zajištěním péče o zvířata na základě žádosti podané obecním úřadem obce s rozšířenou působností za podmínek stanovených zákonem.

Návrh zákona dále zpřesňuje a výslovně upravuje povinnost zajistit, aby zvíře jednoho chovatele nezranilo ani neusmrtilo zvíře jiného chovatele, upravuje povinnosti při provádění deratizace, rozšiřuje obecním úřadům obcí s rozšířenou působností možnosti, kdy uložit správní trest propadnutí zvířete nebo ochranné opatření k zabrání zvířete.

Součástí návrhu zákona je novela zákona o správních poplatcích. Zavádí nový správní poplatek za udělení licence k provádění veřejného vystoupení s vybranými druhy šelem a jejich rozmnožování, zejména v cirkusech. Zvyšuje správní poplatky za povolení chovu pro chovatele vybraných druhů šelem a lidoopů. Zvyšuje správní poplatky za oprávnění k používání pokusných zvířat a za oprávnění k chovu nebo dodávce pokusných zvířat. Zavádí také správní poplatek za schválení projektu pokusů.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, Ministerstvo zemědělství si je vědomo, že se ozývají také hlasy, že by mělo být upraveno právo vstupu Policie České republiky a pracovníků veterinárních správ do prostor, kde je důvodné podezření na týrání zvířat. Musím říci, že tato otázka není v novele v současné době upravena, neboť jsme se nesetkali se souhlasem při minulých novelách a je tam nejednoznačný přístup při této novelizaci. My jsme tuto problematiku v případě politické podpory připraveni řešit pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi. Požádám zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Pavla Kováčika, aby přednesl zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, paní a pánové, pan ministr zde velmi podrobně představil onu novelu, která přichází podle mého soudu právě včas, aby reagovala na jednak novou situaci i v evropské legislativě, ale také na měnící se nálady a názorovou hladinu občanů České republiky, zejména těch, kteří se tedy nejen zabývají chovem a zacházením s těmito zvířaty, ale také té širší veřejnosti, kde přichází do povědomí čím dál tím více takový ten ochranářský princip, a myslím si, že je to naprosto, ale naprosto namístě.

Mně tedy zbývá jenom to, abych zde v souladu s povinností zpravodaje uvedl, že navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, nejsou zde známy žádné nálezy Ústavního soudu, čili soulad se nedefinuje. Je v souladu s předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Tolik moje zpravodajská zpráva a těším se jako zpravodaj na diskusi. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Pavlu Kováčikovi. Otevírám rozpravu. Jako první je připraven pan poslanec Radek Holomčík, připraví se paní poslankyně Mauritzová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Já děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, my máme připraveno poměrně velké množství pozměňovacích návrhů. Já se moc těším na druhé čtení a projednávání ve výborech a potom na třetí čtení. O těch návrzích teď hovořit nebudu. Chtěl bych něco říct ve vztahu k tomuto zákonu, respektive k té původní předloze a obecně k systémovým záležitostem, které se týkají ochrany zvířat před týráním v naší zemi.

K zákonu samotnému. Já vlastně tento zákon vnímám tak, že by měl být jakýmsi návodem, tento zákon a jeho prováděcí předpisy by měly být jakýmsi návodem, kdy člověk, který nějakým způsobem chová, nebo pracuje se zvířaty, tak se podívá, co může, co nemůže, aby měl jistotu, že pokud dodrží ty věci, které jsou stanovené, tak se nedopustí něčeho nekalého ať už ve vztahu k zákonu, tak samozřejmě i ve vztahu ke zvířatům jako takovým. Myslím si, že v roce 1992, kdy se zákon stal součástí české legislativy, tak to byl významný posun, protože do té doby byla v české legislativě problematika týrání zvířat řešena pouze v § 6, předchůdci dnešního veterinárního zákona, a vlastně celá ochrana zvířat před týráním byla řešena větou "zvířata nesmějí být týrána", což je principiálně správně, ale otázka je, jak to bylo použitelné.

Takže to, že se tento zákon stal součástí české legislativy, byl určitě velice významný počin. Bohužel za ty roky, kdy je v platnosti a kdy se novelizuje, tak se do něj dostala spousta, řekněme, logických i technických nesoudržností. Jsou tam prostě ustanovení, která si odporují. Uvedu takový úsměvný příklad. Vlastně hned na začátku toho zákona se píše, že ten zákon se týká obratlovců. A když se podíváme o pár paragrafů dál, tak tam v tom vymezení, kde říkáme, že máme zvířata zájmová, zvířata hospodářská, zvířata volně žijící a zvířata pokusná, tak u pokusných zvířat najdeme hlavonožce, což prostě obratlovec není. A to je jenom takový úsměvný příklad. Co už tak úsměvné není, že prostě řada lidí, ať už chovatelů, ale i třeba si na to stěžují i lidé z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, pedagogové, že jsou tam ustanovení, která jdou proti sobě, a i jim to způsobuje problémy ve výuce.

Takže si myslím, že nastala doba začít se bavit o tom, že bychom se na ten zákon podívali nějak komplexně a zkusili ho nějak novelizovat zásadním způsobem, protože si myslím, že si tato oblast zaslouží mít funkční a srozumitelný zákon na ochranu zvířat proti týrání.

A s tím souvisí další věc. Já si myslím, že je samozřejmě správně, že součástí české legislativy, ať už v tomto zákoně, nebo i v občanském zákoníku, je to, že zvíře už není chápáno jako věc, ale jako živá bytost, která cítí utrpení a bolest, a bylo by dobré, pokud to myslíme vážně, abychom se podívali na celý systém chovu zvířat, na celý systém i státní správy ve vztahu k chovu zvířat a hledali cesty, jak tu ochranu posouvat ještě dál.

Tohle je trošičku výzva na kolegy z ostatních stran. Pokud vás tohle téma zajímá, budu rád, kdybychom utvořili třeba nějakou pracovní skupinu ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, protože to není jenom o zákonech. To je samozřejmě i o tom, a to je potřeba si říct, pokud chceme více chránit zvířata před týráním a zajistit jim lepší podmínky pro život, tak nás to prostě bude i něco stát. A tohle jsou věci, které musí jít ruku v roce: změny legislativy a zajištění financování. Nechat to jenom na chovatelích, prostě nemyslím si, že by to byla dobrá cesta, obzvlášť pokud se teď mluví o významu například živočišné výroby jako zdroje organické hmoty pro krajinu. Nemyslím si, že by to prostě bylo správně.

A s tím souvisí další a už poslední věc a to je věc praktická. Veterináři a i lidé, kteří se zabývají ochranou zvířat před týráním, si stěžují, že v případě velkých zvířat, jako jsou třeba koně nebo větší hospodářská zvířata, tak i když naleznou nějaký případ týrání, tak vlastně ta zvířata dost často zůstávají u toho trýznitele, u toho chovatele, protože prostě je není kam dát, protože jsou natolik velká, že nejsou volné kapacity, kam by mohla být přemístěna. Když se najde třeba množírna psů nebo koček, ale spíš zejména psů, tak tam zpravidla jsou schopny ty neziskovky si to nějakým způsobem pošetřit a najít kapacity, kam jsou třeba ti pejsci umísťováni, byť to také není ideální, ale u těch velkých zvířat je to skutečně problém. Já jsem se na to ptal i teď v minulém týdnu na zemědělském výboru. Dostal jsem informaci, že Ministerstvo životního prostředí, pana ministra tu teď nevidím, snad plánuje někdy do roku, jestli jsem si to dobře zapamatoval, 2021 udělat nějaké záchytné zařízení pro zvířata v CITESu. A já si myslím, že souběžně s tím bychom se měli bavit i o nějakém záchytném zařízení nebo třeba systému záchytných zařízení i pro další velká zvířata, tak aby skutečně to odhalování případů týrání zvířat bylo dotaženo do konce a ta zvířata prostě nezůstávala v těch špatných podmínkách, kde jsou nalezena.

Tolik jsou moje připomínky k této problematice ochrany zvířat před týráním a já se moc těším na projednávání ve výborech. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Radek Holomčík, a než dám slovo paní poslankyni Mauritzové, s faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Helena Válková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já naprosto souhlasím se slovy předřečníka a i s tím, co tady řekl pan ministr, když uváděl návrh této novely. Chci upozornit v této souvislosti i na to, že teď se komplexně zabýváme problematikou zlepšení ochrany zvířat před týráním v tom širším smyslu slova. Je tady dokonce již po druhém čtení - a v ústavně-právním výboru příští týden budeme projednávat již i hlasovací proceduru - novela trestního zákona, která zavádí novou skutkovou podstatu. Ale protože mám jenom dvě minuty, tak to zkrátím. Bylo by dobré vnímat tuto ochranu před týráním zvířat komplexně i v rámci legislativního procesu tak, abychom na jedné straně něco neudělali příliš intenzivní, aniž bychom věděli, že zpřísňujeme tu kontrolu; mám na mysli tedy třeba v oblasti trestní, v té oblasti mimotrestní. Ony jsou to provázané nádoby. Rozhodně jsem pro zpřísnění i v oblasti trestní, ale s přihlédnutím k tomu, co se v současné době projednává právě dnes, právě nyní. Čili budu samozřejmě velmi podporovat, aby se tento návrh dostal dále. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Mauritzová, připraví se pan poslanec Petr Bendl, poté kolega Zahradník. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Ilona Mauritzová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně a poslanci, jsem velice ráda, že tento návrh zákona se dostal na projednávání na plénu, a to nejenom kvůli tomu, že cítíme potřebu řešit například problematiku množíren, protože zvířata v nich opravdu jen přežívají, nikoliv žijí. Ale tento vládní návrh zákona by měl také odstranit chyby a nedostatky, které výrazně ztěžují práci českých výzkumných pracovníků a které je třeba, abychom pak ve sněmovních výborech řešili a přijali takové pozměňovací návrhy, které jim nebudou komplikovat život.

Sešla jsem se s výzkumnými pracovníky například Biomedicínského centra v Plzni a ti mě upozornili například na ten fakt, že máme možnost zrušit pětileté intervaly akreditace pro chov pokusných zvířat, které nijak nepřispívají ke zlepšení úrovně ochrany zvířat, ale navíc výrazně zatěžují konkurenceschopnost naší české vědy. Toto opatření, které by nebylo nijak v rozporu s evropským právem, neboť není povinností členských států, aby tato oprávnění časově omezovaly. Byli bychom tedy v České republice daleko přísnější k našim výzkumným pracovníkům, než je třeba, a to si myslím, že by jejich konkurenceschopnost velice oslabilo a samozřejmě by jim to i velmi ztížilo situaci při podávání výzkumných grantů. Je nutné tedy podotknout, že pro zrušení tohoto omezení hovoří i fakt, že kontrola chovatelských, dodavatelských a uživatelských zařízení je natolik přísná včetně možnosti odnětí oprávnění, že skutečně není nutné, abychom tuto akreditaci omezovali na pět let.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu hlasovat pro propuštění tohoto zákona do druhého čtení, abychom mohli vyřešit nejen tedy mediálně známé problémy chovu zvířat, ale abychom pomohli i českým výzkumným pracovníkům pozměňovacími návrhy ke zjednodušení jejich práce. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Mauritzové, nyní pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, návrh zákona na ochranu zvířat proti týrání je navýsost citlivá věc, protože si musíme dát pozor, abychom na jednu stranu neztížili život těm, kteří se o zvířata velmi dobře starají a chovají se k nim citlivě po všech stránkách, abychom jim zbytečnou byrokracií život nezkomplikovali, aby se dál mohli zvířatům věnovat tak, jak se jim věnují. Já jako člověk, který je se zvířaty denně, a teď nemám na mysli Poslaneckou sněmovnu, ale mám na mysli své koně, ovce a kozy - ale o co mi jde? Tenhle návrh zákona v některých případech jde podle mě nadbytečně nad rámec směrnic EU. Paní kolegyně Mauritzová už tady mluvila o jedné věci, kdy zavádíme udělování akreditace výzkumným institucím na pět let, přičemž je to může velmi omezovat v získávání grantů, pro které budou muset prokazovat, že mají oprávnění na to, aby se zvířaty v duchu samozřejmě legislativy pracovaly. A v okamžiku, kdy nebudou moct prokázat, protože požádají o grant rok před ukončením akreditace, tak to bude jedna z podmínek, kdy si na ty granty nebudou vůbec moct sáhnout. To si myslím, že je nadbytečné a že bychom se mohli domluvit na tom, že tam to pětileté období vymizí a že je možné takovýmto institucím, Univerzitě Karlově, která má svoji pobočku v Plzni například, udělit, aniž bychom je omezovali časově. EU to po nás nechce a našim vědcům by to zcela určitě pomohlo.

Ten návrh, kdybych trošku úsměvně tady také něco řekl, třeba zakazuje mucholapky. To si nemyslím, že je úplně řeknu cílem toho zákona, abychom šli až takhle daleko. Potom podrobně se o tom budeme bavit na jednání zemědělského výboru. Pokud by pan ministr chtěl, můžu i tady předvést, který paragraf to říká. My zakazujeme používat lepidlo jako nástroj, kterým by docházelo k odchycení zvířat, a protože tam vymizelo to slovo obratlovci, tak už se to tedy týká i much. Takže si myslím, že některé ty věci by se měly vrátit zcela určitě zpátky.

Co bych rád otevřel, i když je to spíš možná záležitost vyhlášky, já už jsem to avizoval panu ministrovi, je oblast týrání zvířat v případě porážek zvířat. Kdo zažíváte nebo znáte ty situace zemědělců, kteří chovají velký dobytek, a zvlášť ten dobytek, který je zvyklý žít od malička na pastvinách, dostat potom do zařízení, kde je možné zvíře usmrtit, tak jaké trauma to zvíře zažívá. Troufnu si říct, že je doslova týráno. A je běžné v Rakousku, v Německu nebo ve vyspělých zemích, že dochází k porážce těch zvířat přímo na pastvině, tak aby prostě ten proces toho odvádění zvířete do míst, kde nakonec bude usmrceno, které je pro to zvíře velmi traumatické, aby se zkrátil na minimální dobu. V civilizovaných zemích se to tak dělá. U nás bohužel ne. U nás je povinnost to zvíře usmrtit v předepsaných boxech, kam dostat to zvíře typu býka apod., který nikdy nežil v téhle oblasti, byl na pastvinách, je často poměrně složité, a troufnu si říct, že to je týrání zvířat a že je možné k tomu přistoupit, tak jak k tomu přistupují v zemích na západ od nás, že je možné usmrtit zvíře přímo na pastvině, samozřejmě za přítomnosti veterináře v souladu s legislativou. Ale když to umí jinde, proč my máme týrat zvířata tím, že je taháme do klecí a do boxů, kde jsou usmrcována.

Já mám připraveno spoustu pozměňovacích návrhů, které tady v tuhle chvíli, myslím, je nadbytečné zmiňovat a zdržovat tím. Je dobře, že tady ten zákon je. Věřím, že nás v oblasti ochrany zvířat proti týrání posune dál. Doufám, že se domluvíme na zněních, která budou přijatelná i pro nás, protože považujeme tuhle oblast za velmi důležitou. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi za jeho vystoupení. Pan poslanec Jan Zahradník, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem v tomto volebním období už vystupoval k novele veterinárního zákona, tedy zákona, který se zabýval podobnou tematikou. Konkrétně jsem se snažil svými pozměňovacími návrhy zpřesnit definici podmínek pro udělování, případně odebírání akreditací útulků. Byl jsem tehdy díky vám částečně úspěšný. Tímto zákonem se také zabývám, protože v podstatě navazuje na to, co zčásti také již řešil zákon veterinární.

Já bych tedy chtěl upozornit na tři takové věci, které mne zaujaly a které bych rád pak zpřesnil svými pozměňovacími návrhy. Je to za prvé skutečnost, že od 1. ledna příštího roku začíná platit povinnost mít psy označeny mikročipem. Tato povinnost někdy vzbuzuje diskuzi, vzbuzuje odpor, je kritizována dokonce natolik, že si někteří majitelé již začali zabývat myšlenkou, jak obejít tuto povinnost, případně jak výsledek té povinnosti, to znamená označení psa například tedy čipem, deaktivovat, případně nějakým způsobem z toho zvířete tento identifikační prvek chirurgicky odstranit, stejně tak jako třeba pozměnit označení toho zvířete tetováním tím, že se to tetování přepíše, nebo případně se ta část těla zvířete prostě odstraní. Má snaha je taková, aby i tato činnost byla zařazena do seznamu týrání zvířete.

Za druhé bych se chtěl zmínit o další věci, která je také poměrně citlivá, a tou věcí je to, že v jednom ze svých paragrafů náš zákon umožňuje výjimku pro útulky poskytovat informace o mláďatech, štěňatech, která ze svého zařízení vydávají. Já tomu dobře rozumím. Je zde snaha o to, aby útulky nesloužily jako zčásti ilegální množírny, to je mi jasné. Zase na druhou stranu ale je třeba si uvědomit, že se může stát, že se do útulku dostane zvíře, které je již tedy ve stavu - třeba fena, která očekává štěňata, a pak tedy je potřeba, aby ta štěňata byla zájemcům vydávána s patřičnými informacemi, aby bylo jasné, že pocházejí z legálního vrhu a že jsou to zvířata, která nemůžou být zaměněna s těmi čistokrevnými, velmi drahými zvířaty, která, jsou-li vybavena průkazem původu, stojí velké částky peněz, tak aby pak tady nedocházelo k tomu, že by bylo s nimi obchodováno za výrazně nižší tzv. adopční poplatek. Tak to je ta druhá věc.

A konečně třetí věc, opět se týká informovanosti o zvířatech v útulku. Pokud je ztracené zvíře přijato útulkem prostřednictvím obce, tak je žádoucí, aby o něm ta informace byla uveřejněna na internetových stránkách. Zákon tam vyžaduje uveřejnění identifikačního čísla mikročipu nebo tetování zvířete, což já považuji za poměrně nebezpečné z toho důvodu, že umožňuje vlastně získání této informace někým, člověkem, který s nekalými úmysly pak může použít tu získanou informaci třeba k vyzvednutí velmi drahého zvířete a za levný poplatek za úschovu v útulku toto zvíře získat. Proto budu navrhovat ve svém návrhu, aby tam tyto poměrně velmi citlivé a důvěrné informace, které by měl mít k dispozici pouze ten majitel, legální majitel toho zvířete, byly nahrazeny informacemi o místě, čase a okolnostech nalezení toho zvířete a jeho odevzdání do útulku.

Samozřejmě pak ve druhém čtení představím konkrétně svoje pozměňovací návrhy a seznámím vás také s jejich podrobným zdůvodněním. V tuto chvíli děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi. Než dám slovo dále přihlášenému panu poslanci Josefu Kottovi, konstatuji dvě omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se pan poslanec Marian Bojko, a to od 12 hodin do konce jednacího dne, a pan poslanec Jiří Ventruba od 11 hodin do konce jednacího dne.

Nyní pan poslanec Josef Kott. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, já si dovoluji poděkovat za předloženou novelu zákona za poslanecký klub ANO, protože i my vnímáme, že to je zapotřebí, a když je to už několikátý zákon, který se tady diskutuje ohledně týrání zvířat a tzv. množíren, tak toto přináší zase nový pohled. Je pravda a je dobře, že se Ministerstvo zemědělství staví pozitivně i k tomu, že odebraná zvířata, že je zapotřebí se o ně postarat, a ministerstvo na sebe bere nějaký finanční závazek. A chtěl bych podpořit tu myšlenku, o které tady hovořil kolega Radek Holomčík, že je třeba to zeširoka prodiskutovat.

A jestli s tím pan ministr nebude mít problém, tak bych si dovolil navrhnout prodloužení lhůtu na jednání o třicet dnů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dvacet dnů je bez souhlasu ministra, třicet dnů je se souhlasem pana ministra. Pokud proti tomu nic navrhovatel nebude mít, tak potom je to možné.

Nyní ještě prosím - pan poslanec Pavel Bělobrádek z místa. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, já chci upozornit jenom na tři věci. Ta první je, měli jsme tady novelu trestního zákoníku, tak jenom abychom to měli spárované, aby se to nebilo.

Druhá věc se týká těch cirkusových zvířat. Jen abychom si potom v té diskusi taky uvědomili, že v některých zemích třeba slon je hospodářské zvíře, tak abychom zase nešlápli někam vedle, abychom si tady uvědomovali, že žirafa nebo tygr je něco jiného než slon apod.

A ta třetí je, myslím si, že velmi důležité potom při tom projednávání skutečně bude i to, abychom si rozmysleli - já se přiznám, že nevím, jestli tam ty mucholapky, jak o tom mluvil kolega Bendl, jsou, ale jestli budeme prolamovat to, že zvíře podle zákona je obratlovec kromě člověka, jestli to prolamovat je úplně namístě.

Tak to jsou tři věci a myslím si, že ta debata rozhodně bude složitá, ale doufám, že bude věcná.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bělobrádkovi. To byl zatím poslední přihlášený do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí z místa, rozpravu končím. Ještě než budeme pokračovat, a to závěrečnými slovy, tak konstatuji omluvu paní ministryně Schillerové z dnešního jednání z pracovních důvodů.

Ptám se - pane ministře, máte zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak. Pan zpravodaj? Ano. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, jsem rád, že v té debatě, která tady byla, nepadl žádný návrh na zamítnutí nebo vrácení k dopracování. Konstatuji pouze, že padl návrh na prodloužení lhůty o 30 dnů, se kterým jako zpravodaj velmi souhlasím, protože je to téma, nebo soubor témat, která budou vyžadovat diskusi podrobnějšího charakteru. Už to první čtení, rozprava tady ukázala, že jsou, řekněme, velmi široké rozptyly v jednotlivých názorech.

Jako příklad uvedu právě to, co zde proběhlo o porážení zvířat na pastvině. No, jednotlivé zvíře za dodržení přísného hygienického standardu možná by bylo z hlediska ochrany spotřebitele možné, ale nedovedu si představit porážku většího souboru těch zvířat na pastvině bez základních nějakých postupů a vybavení, která zaručují, že produkt, který vznikne z takto poražených zvířat, bude zdravotně nezávadný a bude splňovat všechny ty přísné standardy, které z hlediska ochrany spotřebitele jsou vyžadovány. Doporučuji, abychom se podívali i dále do světa, nejen do těch jmenovaných příkladů, které tady byly, např. na pastviny ve Spojených státech, kde jsou přepravovány velké soubory zvířat právě do velkých zpracoven, velkých jatek, kde dochází tedy, aniž by tam byly nějaké stížnosti na týrání, k téměř průmyslovému zpracování. Čili je třeba se rozhlédnout při těchto tématech nejen po tom našem malém dvorku, ale vyjít i na velkou zahradu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a budeme tedy rozhodovat o jednotlivých návrzích. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo jiný garanční výbor? Není tomu tak.

 

Rozhodneme tedy v hlasování číslo 351, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zemědělský výbor jako výbor garanční. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování 351 z přítomných 167 pro 150, proti nikdo. Návrh byl schválen. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Má někdo jiný návrh? Ano, prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Schiller: Děkuji. Já bych chtěl navrhnout, aby to projednával i výbor pro životní prostředí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, výbor pro životní prostředí. Je ještě jiný návrh na výbor? Dobře, jiný návrh nepadl.

 

Rozhodneme v hlasování 352. Kdo je pro výbor pro životní prostředí jako druhý výbor, který bude projednávat tento tisk? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 352 z přítomných 167 pro 129, proti 4. I tento návrh byl schválen.

 

Nyní k návrhu pana poslance Kotta, který se souhlasem ministra zemědělství, tedy se souhlasem předkladatele, navrhuje prodloužit lhůtu k projednání o 30 dnů.

 

O tomto návrhu rozhodneme v hlasování číslo 353, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro, aby lhůta k projednání byla prodloužena o 30 dnů. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování 353 z přítomných 168 pro 143, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že lhůta k projednání bude 90 dnů a garančním výborem je zemědělský výbor a dalším výborem výbor zemědělský. Tím mohu ukončit bod číslo 28, poděkovat ministru zemědělství a zpravodaji. Uvolňuji je od stolku zpravodajů, protože dalším bodem našeho jednání bude bod číslo 29. Tím je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.