Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

196.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020
/sněmovní tisk 605/ - třetí čtení

V tuto chvíli, abych vás informoval o situaci, mám několik přihlášek s přednostním právem po otevření bodu. Jako první 3. 12. v 8.00 byl přihlášen pan předseda vlády Andrej Babiš, poté se 3. 12. v 10.45 přihlásil pan předseda Ivan Bartoš, poté se přihlásila 12.15 paní ministryně Schillerová a nyní se přihlásil v 9.43 pan místopředseda Tomio Okamura. Po krátké konzultaci - v případě, že paní ministryně, která je v tuto chvíli v Senátu a předkládá takzvaný daňový balíček, by ještě nebyla přítomna, bude nejprve hovořit pan Tomio Okamura, teprve poté paní ministryně. V tuto chvíli mi přišla další přednostní práva: pan předseda Vít Rakušan a paní předsedkyně Pekarová Adamová. Samozřejmě musím respektovat § 67, takže těmto všem bude uděleno slovo, až poté bych předal slovo paní zpravodajce, která nás provede pozměňovacími návrhy.

Takže v tuto chvíli má slovo předseda vlády Andrej Babiš. Poté pana předsedu poprosím, aby zaujal své místo u stolku zpravodajů, protože až do přítomnosti místopředsedkyně vlády a ministryně financí bude také zastupovat vládu jako předkladatel.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Děkuju za možnost tady vystoupit. Jsem kritizován, že málo vystupuji, tak dnes se to budu snažit dohnat.

Začal bych od toho, co se stalo včera. Včera se stalo to, že od rána do večera média krmila občany dezinformací, že Česká republika bude vracet peníze kvůli střetu zájmů Babiše. A znovu bych zopakoval, že to není pravda, že Česká republika nebude vracet peníze, protože na to není ani nejmenší důvod. Celý den se média předháněla v tom, kolik vlastně se má vracet. Nemá se vracet nic. Slovíčkaření, že je to finální pozice. Ano. Přišel audit, auditorská zpráva. Mimochodem byl už avizován tím známým serverem, který je asi napojen online na Evropskou komisi, že už to věděli ve středu, a přišlo to až v pátek. Pikantní na tom je to, že vlastně to bylo doručeno jako poslední akt této Komise, která skončila v sobotu, a v neděli 1. 12. nastoupila nová Komise. A není to Komise. Je to auditní orgán. Auditní orgán, který provedl audit na jednotlivých ministerstvech. A už ten předběžný audit, pozice České republiky byla zásadně odmítající. Takže celý den se některá vybraná média snažila vlastně vsugerovat lidem, že se něco bude vracet.

A když pan Faltýnek byl večer v televizi a chtěl jenom připomenout, že už definitivně se vracelo díky tradičním demokratickým stranám z titulu korupce a manipulace s evropskými penězi 36,4 miliardy, tak pan redaktor mu skákal do řeči. On to nechtěl slyšet. Když jsem poslal esemesku České televizi, tak ve večerních událostech nepřečetli celou esemesku, jenom první větu, protože nechtěli slyšet to, co chceme říct.

Takže zaprvé - není pravda, že se budou vracet peníze. Není na to nejmenší důvod. Považuji za absurdní, že evropští auditoři vykládají české právo, poučují nás, jak ho vykládat.

Vrátil bych se k celé té genezi toho střetu zájmů. Já jsem se stal 29. ledna 2014 místopředsedou vlády a ministrem financí. Odešel jsem z orgánů firmy. A nic se nedělo.

V roce 2015 předložila česká vláda návrh zákona o střetu zájmů a tento zákon hlavně proto, že někomu vadilo, že preference hnutí ANO jsou vysoké, a bylo potřeba je zarazit a hlavně dostat Babiše ven z politiky, byl změněn na lex Babiš. Byla to spolupráce TOP 09 a ČSSD, které předložily ty pozměňovací návrhy, a 26. 9. 2016 Poslanecká sněmovna postoupila schválený zákon Senátu a následně to bylo postoupeno prezidentu republiky, ten to vrátil Sněmovně a 11. ledna 2017 to znovu bylo odhlasováno a plná účinnost lex Babiš nastala 1. 9. 2017. A 9. 2. 2017 byla částečná účinnost. A já jsem postupoval podle toho zákona. Bývalou firmu jsem vložil do svěřenských fondů, založil jsem svěřenské fondy 1. 2. 2017 a 3. 2. 2017 jsem vložil akcie do svěřenských fondů.

Takže samozřejmě je to lex Babiš, je to zákon proti Babišovi, je to zákon zlikvidovat Babiše, aby nebyl v politice, protože vadí. Protože Babiše nemůže nikdo zkorumpovat. Babiš nemá žádné výběrčí. A to vadí. No a samozřejmě k tomu, protože tenhle zákon, jsem přesvědčen, je protiústavní. Já nejsem právník, ale právníci, kteří tomu rozumí, říkají, že je protiústavní, že je v rozporu s evropským právem A prezident republiky na to podal stížnost 15. 2. 2017 a taky poslanci za hnutí ANO dali stížnost na Ústavní soud 8. března 2017. A v únoru to budou tři roky a Ústavní soud nerozhodl. Zajímavé, u církevních restitucí rozhodl za půl roku. Takže doufejme, že rozhodne, a pokud poslouchám názory právníků, tak by měl rozhodnout, že ten zákon je protiústavní.

V každém případě, jsem o tom přesvědčen, že auditoři Evropské komise nemají vykládat český zákon. Že to mají být české soudy a česká justice a ne Brusel. Pikantní na tom je to, že média tvrdí: Všechno se bude vracet! To je zajímavé, že i včera, když pan Faltýnek byl v České televizi a chtěl panu redaktorovi, zase mu skočil do řeči. Tady je titulek: "Evropská komise udělila Česku pokutu 22 milionů. Faltýnek byl podle ní ve střetu zájmů." (Ukazuje vytištěné zprávy.) A nestalo se. A nikdo ani neřekl, že... Promiňte, říkali jsme něco, co není pravda. Potom tady byl titulek, že se nebude platit.

Taky pikantní je na tom to, že ten člověk, který stojí za zosnováním toho auditu, bývalý náměstek ministra financí, toho času Pirát, který vlastně byl na Ministerstvu financí, aby bojoval za Evropskou unii a chránil její zájmy, a chránil to tak dobře, že je chránil proti českým zájmům, a před čtyřmi lety vlastně pan náměstek, to bylo v lednu 2015, řekl, že je podezření na podplácení a kartelovou dohodu, a udal Českou republiku do Bruselu. To byl ten spor s paní Šlechtovou, kdy bylo tvrzeno, že je tam trestný čin a že je tam nějaký podvod. Všechno bylo vyšetřeno a nic se nestalo. A tady je titulek: "Kartel, který nebyl, stál Česko téměř miliardu." Česká republika díky tomuto pánovi přišla o 800 milionů, nenávratně. (Ukazuje vytištěné zprávy.) Ale to samozřejmě nevyhovuje některým médiím. A novináři se ani neptají na to, jak to vlastně bylo. Dneska tenhle pán vystupuje jako největší expert a mluví o tom, že se má něco vracet. Ale to, že on způsobil škodu České republice 820 milionů, tak o tom není žádná řeč.

Takže bych chtěl jenom říct, že pokud opozice vyzývá vládu, že máme něco zveřejňovat, prosím vás, my nemáme co zveřejňovat. Je to záležitost auditních orgánů a já budu velice rád, když pan Hřib to zveřejní. Piráti, nevím, jestli pan Hřib zašel do Bruselu to nějak ještě vyřídit, aby to mohl zveřejnit, tak já se budu těšit, klidně to zveřejněte! Já s tím nemám absolutně žádný problém. S čím mám problém, je to, že se lže, že se bude něco vracet a že je to definitivní. A není to pravda. Protože to, co přišlo, kde auditor vlastně vyzývá Českou republiku, aby informovala, zda přijme, nebo nepřijme závěry toho auditu. Takže přijme, nebo nepřijme. Takže je jasné, že sice je to definitivní audit auditorů, ale není to definitivní rozhodnutí. A není pravda, že se něco má vracet! A že Česká republika má podat zprávu o provádění doporučení do 60 kalendářních dnů od předložení národní jazykové verze této závěrečné zprávy o auditu. Tak já bych poprosil všechna média, aby skutečně neříkala, že se něco bude vracet. Vracelo se díky tradičním demokratickým stranám, 36,8 miliardy nenávratně pryč, to zaplatili daňoví poplatníci. A díky tomu pánovi, který za tím stojí a který všude má jasný názor, jsme vraceli víc než 800 milionů A to je fakt!

Takže já jsem o tom přesvědčen, že žádný střet zájmů nemám a logicky nemůžu mít, protože tady vznikl zákon proti Babišovi a já jsem postupoval podle toho zákona. A znovu opakuji, evropští auditoři nejsou na to, aby vykládali české zákony. Česká republika je svrchovaný stát a není možné, aby místo české justice vykládali naše zákony.

Takže jsem se chtěl k tomu vyjádřit, protože byla svolána mimořádná schůze, nebo bod, bod k údajnému střetu zájmů. A nemám ani důvod se toho zúčastnit, protože zkrátka se mě to netýká. A předpokládám, že paní ministryně Dostálová, která taky není ta, která rozhoduje o stanovisku České republiky, ale jsou to úředníci, jsou to auditní orgány, nezávislí úředníci, kteří se k tomu vyjádří. Velice zajímavé bylo, že celý den byly různé částky. Ale samozřejmě, jednou se řeklo půl miliardy, tak to všichni opakují. A sám jsem zvědav - ta částka průběžně klesala celý den, tak uvidíme, jak to dopadne. V každém případě jsme jenom na začátku nějakého procesu.

Dnes máme rozhodnout o nejdůležitějším zákonu, každoročně nejdůležitější zákon o státním rozpočtu, a doufejme, že ten celý den se občané v médiích taky něco dozvědí o tom, co naše vláda dělá pro ně, a neskončí to zase, jak už je zvykem, Čapím hnízdem. Ano, tam to začíná. Vy jste tady nechali rozkrást tisíce miliard, rozvrátili jste celou ekonomiku, nechali jste vytunelovat banky, fondy, firmy - a za třicet let je největší problém Čapí hnízdo, kde mimochodem Česká republika dostala tu dotaci a ta firma, která měla na to nárok, to vrátila. Tak pokud to tak je, tak já myslím, že občané nejsou hloupí.

Návrh státního rozpočtu na rok 2020 vytváří předpoklady pro realizaci vhodných politik, které přispějí ke zvýšení produktivity a posunou potenciál naší ekonomiky, ať již investicemi do infrastruktury, nebo do vzdělávání, vědy, výzkumu či inovací. Ten návrh rozpočtu je prorůstový, jednoznačně zvyšuje nadále životní úroveň nejen seniorů, ale i rodin pečujících o malé děti. A ten návrh stojí na makroekonomickém scénáři a predikci příjmů, které byly v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, posouzený nezávislým výborem pro rozpočtové prognózy, který dne 29. srpna 2019 shledal obě prognózy na rok 2019 a 2020 za realistické.

Přes poměrně různorodé názory členů, které výbor odůvodnil značnými riziky ve vnějším prostředí, se většina přítomných shodla, že prognózy Ministerstva financí jsou vnitřně konzistentní a v klíčových parametrech odpovídají jejich očekávání. Chtěl bych zdůraznit, že i když dochází k ochlazení ekonomiky, hlavně světové ekonomiky, naše vláda nikdy nezaškrtí ekonomiku tak, jak to udělala pravicová vláda za minulé krize, kdy vzala peníze lidem, důchodcům, zaměstnancům a ještě tu krizi prohloubila. Náš přístup bude opačný. Pokud bude hůř, o to víc stát bude pumpovat peníze do lidí, do platů, do důchodů, do ekonomiky a do investic.

Pro plán a realizaci fiskální politiky jsou od roku 2017 mantinely dány zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V jejich rámci lze fiskální politiku následujících let charakterizovat jako neutrální až mírně expanzivní, což je plně v souladu s realitou zpomalování ekonomického růstu. Hospodaření sektoru vládních institucí by mělo v roce 2019 skončit přebytkem ve výši 0,3 % HDP a pro rok 2020 očekáváme přebytek 0,1 % HDP, který reflektuje plnění programových priorit vlády. Jde o to, že my máme jedny z nejlepších veřejných rozpočtů v Evropě. My se skutečně máme čím chlubit. A ten růst, který se předpokládá, je téměř třikrát vyšší než průměrný růst eurozóny. Proto taky říkáme, že - aspoň za této vlády - určitě do eurozóny nechceme. Nejdřív se musí eurozóna reformovat, vyřešit si své problémy a perspektivně uvidíme, jestli se jim to povede.

U dluhu vládních institucí očekáváme další pokles. (Hluk v sále.) Když jsem nastupoval jako ministr financí, tak dluh vládních institucí byl 44,9 %. (Ukazuje materiály.) A tady je vidět na tom grafu, že postupně klesá ze 44,9 % na 30,6 predikce 2020. (Ukazuje.) A znova opakuji, máme přebytkový sektor vládních institucí.

Co se týká státního dluhu, tak tam je to podobné. Když jsem nastupoval do funkce, a naše koaliční vláda, 2014, státní dluh byl 41,1 %, a už dnes jsme pod 30 % vůči HDP a předpokládá se, že příští rok to ještě klesne. Takže máme jednu z nejméně zadlužených ekonomik Evropy. Před námi jsou Lucemburk, Estonsko, malé ekonomiky. A z těch větších jsme na tom absolutně nejlíp a paní ministryně financí, když chodí po Evropě, všude ji chválí, jaké máme skvělé rozpočty. Díky tomu jsme i získali po 17 letech nový rating od Moody´s. Byl udělen 4. 10. 2019. Je to rating na úrovni Belgie.

Co se týká růstu HDP a kupní síly, tak jsme, jak už jsem to avizoval, překonali další stát podle OECD - Španělsko. Česká republika bohatne, zažívá nejlepší období své historie a Moody´s v tom ratingu říká, že je to díky, i díky reformám vlád od roku 2014. To se řeklo poprvé. Nikdy předtím to takhle nebylo napsáno. Je třeba zdůraznit, že žádná velká krize se neblíží. My nemáme krizi. Stále někdo mluví, že je nějaká krize. Nevím, proč se stále strašíme, když ten příští rok rozpočet jasně pumpuje peníze do ekonomiky, mezi lidi. A i ten výhled je pro nás příznivý, do konce roku 2021 Ministerstvo financí avizuje porovnání s rokem 2020 nárůst HDP. V žebříčcích stoupáme. Jsme nejstabilnější ekonomika v Evropě, v mezinárodních žebříčcích samozřejmě je problém stavební povolení, ale k tomu se ještě dostanu.

Další zpráva 22. listopadu - Čechům hrozí chudoba zejména v Evropské unii, tvrdí statistiky. Takže já myslím, že je to černé na bílém, že se nám daří. A samozřejmě, co je nejdůležitější, pokud nás někdo hodnotí, média, opozice, bylo by dobré už konečně uznat, že toto je náš program. Toto je programové prohlášení vlády České republiky. Ano, jedna věc a toto je kompromis menšinové vlády s ČSSD, naší vlády, a pokud někdo nás kritizuje, tak by si ho měl přečíst, protože my ho přesně plníme, jako jedni z mála od revoluce plníme to, co jsme slíbili lidem před volbami.

Někdo říká, že máme štěstí a že nám to roste automaticky. (Ukazuje materiály.) Tak prosím vás, tohle je graf růstu HDP v procentech, a když se podíváte na tuhle masu mezi 2003 a 2008, tak tam byl růst 4,7, 6,6, 7 %, 5,6 %, ano, a toto je náš růst. Takže to není pravda, že nám to spadlo do klína. My jsme pro to něco i udělali. Lidi do roku 2013 se báli utrácet, protože zkrátka přišli o peníze. Snižovali jim platy. A my jsme získali jejich důvěru.

A když se podíváte dneska na tu spotřebu, a ten růst je dán spotřebou, a samozřejmě i stát navyšuje svoji spotřebu a bude dál navyšovat - když se podíváte na spotřebu domácností v roce 2013, když končila vláda pravice, tak spotřeba domácností 2018 je 5,7, tak to je 3,5krát víc, nebo spotřeba vládních institucí 2013 byla 2,7 a 2018 9,9, téměř 4krát. Takže tady je jasné číslo, že my ty peníze pumpujeme a že lidi nemají mít žádné obavy o budoucnost naší země, protože naši zemi čeká skvělá budoucnost. My se vracíme tam, kde jsme byli za první republiky.

Tady vidíte HDP nominálně, jak to vypadá (stále ukazuje na grafech), jak to bylo před námi. A nemůžou se vymlouvat na krizi. Krize byla 2009, potom pravice opozice vytvořila další krizi. A za nás to jednoznačně roste. A roste to stále víc a bude to růst.

Ohledně deficitu. My samozřejmě máme v programovém prohlášení vlády napsáno, jasně jsme už na začátku řekli, že budeme podporovat dlouhodobý hospodářský růst, a je tam napsáno: ctíme pravidlo, že případný deficit musí být nižší než výše investic z národních zdrojů. Rovněž budeme dlouhodobě stabilizovat státní dluh ve vztahu k HDP a udržíme ho na nízké úrovni. Tak paní ministryně financí tady není, ale ona samozřejmě si dala ještě vyšší cíl, kdy jsme ani nemuseli, ten deficit byl původně 50, ona to snížila na 40. Ale kdybychom drželi těch 30 % poměru stabilizace vůči HDP zadluženost, tak samozřejmě ten deficit mohl být vyšší z titulu investic. Ale je otázka, jak jsme na ně připravení a hlavně jak máme na ně legislativu.

Takže ten rozpočet - tady jsou parametry - a samozřejmě vždycky je debata, proč máme deficit. Podstatné je, jaký je výsledek a kolik jsme vlastně napumpovali těch peněz do ekonomiky. V roce 2018 jsme měli v plánu deficit 50 a skončili jsme 2,9 %. A pokud vyčítáme opozici, co nám tady zanechali - a nechci se k tomu už vracet, ale to dědictví ODS je šílené. Protože víte, v tom našem deficitu vy jste definitivně zničili náš rozpočet, a to tím, že jste solárům postaveným do konce roku 2010 - pan premiér Topolánek - dali zaručenou zvýhodněnou výkupní cenu elektřiny na dobu 20 let. 20 let! A víte, kolik jsou ty soláry v tom našem rozpočtu? No 30 mld.! 30 mld. A tento rok taky 30 mld. A 2018 taky 30 mld. Takže pan prezident nám nadává, že něco máme dělat se solárami, ale to dědictví ODS, to je ten tisícmiliardový tunel na soláry. A my to stále máme v tom rozpočtu. Takže je skutečně pikantní, když vy dáváte tady různé pozměňováky a kritizujete náš deficit, když kdyby nebyly ty soláry, tak jsme mohli těch 30 mld. dát skutečně potřebným. Takže ten rozpočet je likvidován tímto solárním tunelem a je potřeba o tom mluvit, protože lidi zapomínají.

A já se nechci vracet do minulosti. (Ozývá se smích zprava.) No tak to bych tady četl tři hodiny, co jste všechno udělali, ODS, máte to na mém Facebooku v nedělním příběhu, doufám, že ho čtou všichni, ale to by bylo na strašně dlouho.

Investice. Údajně málo investujeme. Tak já jsem se náhodou díval na Otázky Václava Moravce a byli tam ekonomové, pan ekonom ING Bank, který říkal, že vůči HDP Česká republika je téměř na špici, 4 % HDP investujeme. Průměr eurozóny je jenom 2,5 a Německo je na 2 %, takže my investujeme o 100 % víc než Německo, a to jsme ještě ani pořádně nezačali, protože samozřejmě ten start, to bylo to dědictví legislativy, nevykoupené pozemky, žádné projekty atd. Takže tady jsou kapitálové výdaje, to jsou ty investice (ukazuje na grafu). A tady vidíte meziročně nárůst 24 mld. 24 mld. A to je včetně evropských peněz. Toto je graf. Národní zdroje. Světlemodré, to je pravice, tam vidíte, jak to dopadlo, rozpočet 2014, to jsme ještě zdědili, a tady jdeme nahoru. Takže 2020 národní zdroje 88 mld. a my máme v programovém prohlášení vlády, že to musí být vyšší než deficit. Deficit je 40, takže to plníme.

Takže důležité je samozřejmě, co my jsme tady udělali a proč my můžeme tolik dávat peněz důchodcům a státním zaměstnancům. A to nejsou ti byrokrati, to jsou hasiči, policisté, vojáci, učitelé atd. No protože jsme vybrali daně. My jsme šli, a když jsem se stal ministrem financí, tak jsem si řekl - my nebudeme navyšovat daně, budeme snižovat daně a vybírat daně.

Daně. Kontrolní hlášení. EET. 33 mld. Jednoznačně. Příjmy z pojistného. Startovali jsme 2013 372 mld., příští rok 586 mld., nárůst 217 mld. To jsou peníze na důchody. My máme přebytkový důchodový účet, i když dramaticky důchody navyšujeme, ale samozřejmě stále jsou nízké. Odvody veřejného zdravotního pojištění. Start 2013 228 mld., příští rok 350 mld. teče do zdravotnictví. Rozdíl 120 mld.

Takže když to všechno načtu - to jsou ty hlavní příjmy - je to, vážení, 601 mld.! 601 mld. za období od roku 2014 do plánu 2020 jsme vybrali do rozpočtu. A zároveň kontinuálně snižujeme daně. Od roku 2014 je to 129,7 mld., přepočteno podle jednotlivých položek.

Snížení DPH - tady máme ODS DPH (ukazuje na grafu) - startovali 5 %, navyšovali, slibovali něco. Musím se vždycky bavit - superhrubá mzda, jak teďka mě zkoušel pan Moravec. Vždyť to je největší podvod ODS. Oni řekli rovná daň 15 %. A potom jim to nevyšlo, tak místo základu 100 dali 134, takže je to 20,1. Ale kdybychom to dneska zrušili, jak oni to navrhujou, tak je to minus 80 mld.! Tak máme minus 120 mld. To je jejich návrh. Nesmysl.

Snižujeme daně. DPH jsme šli dolů. (Ozývá se smích zprava.) Nevím, proč se smějou. Můžu dokázat na konkrétních sazbách. Školkovné. Slevy na děti za staré koalice, to jsme dělali několikrát, to je 9 mld. Osvobození výsluh ozbrojeným složkám. Vrácení slevy na dani pracujícím důchodcům 3,5 mld. Navrácení slev paušalistům z řad OSVČ 2,8 mld. Zvýšení odpočtu životního a penzijního pojištění. Změna zdanění pilotů. Zvýšení odpočtu pro dárce krve a další. Možnost odepisování majetku obcí neziskovými subjekty atd. 130 mld. snížení daní.

A zároveň jsme je navýšili. Díky tomu, že vybíráme ty daně, protože je potřeba říct, že stát funguje tak, že my vybereme daně, rozdělíme je mezi samosprávu - to jsou kraje, obce a města, tak ty se topí v penězích. Obce, kraje města mají na účtech 333 mld. Díky čemu? Protože toto jsou daňové příjmy obcí a krajů od roku 2013. (Ukazuje graf.) Předpoklad 2020 navýšení téměř 100 mld. - obce a kraje. Podívejte se na tu čáru - kapitálové výdaje obcí. A to je skvělé a já jsem rád, protože obce a starostové můžou být příklad pro hospodaření pro stát. Ano? Kapitálové výdaje 2019 budou téměř 104 mld. Takže samozřejmě i díky - a upravovali jsme RUD, to tu ani nebudu číst, to jsme museli napravovat všechno, co vlastně tady jsme zdědili po opozici.

Tady byla velká debata - dotace na sociální služby. Takže prosím vás, konečně se už na to podívejte, jak to vypadalo za demobloku: 2007 - 7,122 mld. a klesli jsme na 6,550 mld. A kolik to bude tento rok? 16,780 mld. a příští rok 17,836 mld. Takže de facto od roku 2004, kdy jsme startovali, sociální služby se navýší o 10 mld. A já jsem opakovaně žádal kraje, aby nám konečně - tady sedí dva hejtmani - aby nám ukázaly, kde to skončilo, ale podle jednotlivých zařízení. A když jsem byl v Říčanech na oslavě 100 let mé sousedky, tak tam vím, že ten plat šel ze 17 tis. na 27 tis. Proč nám to konečně neukážete, abychom viděli, jak to proteklo přes ty kraje? Takže vážení, 10 mld. navíc! Díky nám. Podívejte se na světlou barvu demobloku. (Prezentuje graf.) Já myslím, že to je úplně jasné.

Pojďme na platy. Průměrný plat příslušníků policie. Tady jim ještě vzali peníze - demoblok. 2010 byla průměrná mzda 33 340. Skončilo to někde 2012 - 31. My jsme startovali z 32 tis. Odhad na příští rok je 49 tis. - průměrná mzda. Hasiči, strašně důležití, strašně důležitá profese pro nás všechny. Start 2013 - 31 802. Dědictví demobloku. Kolik je odhad příští rok? 50 146! Téměř 20 tis. navíc.

Jak to vypadá s platem ve vládou regulované sféře celkem? To jsou platy ve státní sféře. To znamená učitelé, hasiči, policisté, vojáci. Tak 2013 - 25 107 a příští rok odhad 39 569 průměrná měsíční mzda.

Tak je jasné, když vidíme tahle čísla, že lidé nemají obavu, protože my budeme pokračovat v tom navýšení. Průměrná mzda, ta je nižší než ve státní sféře. Stát 25 tis. - 2013, příští rok 36 tis.

Tady byla velká debata o minimální mzdě. Ano, je pravda, že v porovnání se Slovenskem a s Polskem naše minimální mzda byla na nízké úrovni, ale je potřeba mluvit o průměrné mzdě. A průměrná mzda v porovnání se Slovenskem je o 7,5 tis. měsíčně navíc vyšší, vůči Polsku 6 tis. To je minimální mzda. Koukejte, demoblok, jak to měl hezké! Osm tisíc v lince od 2007 do 2012. Nic. Stále 8 tis. 2013 - dvě stovky navíc. My jsme startovali na 8,5 tis., 14 600. Je jasné, že tohle vchází do zaručené mzdy. To je samozřejmě osm profesí, na které to má vliv. A je jasné, že ne všechny firmy jsou Škoda auto nebo Siemens nebo další, které mají samozřejmě obrovské platy, nebo banky a další. Ano, takže je potřeba skutečně, aby i ty menší české firmy to ustály.

Nám je vyčítáno, kolik máme státních úředníků. Přitom se to tak říká, že státní úředníci, ale to nejsou státní úředníci. To jsou, tady je máme, učitelé - porovnání mezi 2013 a 2019: 31 tisíc navíc, a to stále máme málo. Nám vyčítají, že máme hledat učitele, ale to je problém zřizovatele - školy, ředitelé nebo ty obce. A další: policie, hasiči, vězeňská služba, celníci, vojáci z povolání. Samozřejmě navyšujeme vojáky. Potřebujeme 30 tis. vojáků. Máme malou armádu. Tam také demoblok zaspal dobu. Takže to jsou ti státní zaměstnanci. A poprvé vlastně v historii paní ministryně Schillerová přistoupila k tomu, že na rok 2020 promítla krácení počtu míst a objemu prostředků na platy stanovené vládou dle specifik jednotlivých kapitol. Krácení se nevztahovalo na příslušníky bezpečnostních sborů, vojáky z povolání, zaměstnance v regionálním školství a zaměstnance v tzv. parlamentních kapitolách. Toto opatření - poprvé snižujeme počet míst o 2 970 - přineslo úsporu 1 mld. 170 mil. Poprvé!

Můžeme se bavit o platech, jak to vypadalo 2013 a jak je to teď. Vždycky jsme to dělali, za minulé koaliční vlády jsem nebyl schopen to prosadit jako ministr financí, protože jsme neměli ve vládě většinu, tak se to dělalo vždycky procenty. Takže GIBS, který měl, nevím, tady 2013 - 34 573 průměr a na rok 2020 má už 64 tis., vždycky měli nejvyšší průměr, tak samozřejmě když procentuálně jsme to navyšovali, tak ti, kteří měli dost, nebo nechci říct moc, tak měli ještě víc, protože samozřejmě procenta, plošné navyšování, je špatně. A potom samozřejmě Ministerstvo kultury, učitelé, tak ti v podstatě neměli to navýšení. Neměli.

Takže poprvé už na tento rok jsme jasně řekli, že to nebudeme dělat plošně, a musím říct, že jediná profese, která měla absolutní preferenci u nás, a je to i v programovém prohlášení vlády, jsou učitelé. Na tento rok je navýšení 15,9 %. A pokud někdo mě chystá za slovo a odvolává se na něco vytrhnutého z kontextu, že jsem něco slíbil, tak prosím vás, si přečtěte znovu programové prohlášení vlády ČR. Tady je to napsané: Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017. Ano? Takže to je přesně, jak jsme to slíbili. Chápu, že jsou tady nějaké návrhy jiné, ale prosím vás, buďme objektivní. Buďme objektivní a podívejme se znovu na ty statistiky. Vývoj platů pedagogických pracovníků od roku 2008. Startovali jsme, ten rozpočet jsme zdědili, na 26 397, a už tento rok jsme na 38 231. Ale to je průměr všech, ne že někdo říká, že to jsou ty vyšší tarify tabulky. Ne!

A my plníme, a splníme, co jsme slíbili. To znamená predikce 2021 - 45 342. Nepedagogové - to jsme se zavázali také. Tady je to vidět. (Ukazuje graf.) Start 14 861 a predikce příští rok 23 600 a 2021 26 263.

A hlavně byla debata, ano, kolik je nástupní plat mladých učitelů. Tak tady máte porovnání (ukazuje podklady). Devátá platová třída, první stupeň - to červené nebo oranžové - je pedagogický pracovník - 27 300, a to modré, to je úředník územně správního celku. Ten startuje na 18 tisících. To je rozdíl 9 tisíc. A stejně je to státní zaměstnanec - 18 230. Takže pro nás jsou pedagogové, učitelé absolutní priorita, protože tam samozřejmě to všechno začíná. A my potřebujeme mít motivované učitele, chceme, aby to byla nejprestižnější profese, tak jak je to ve Finsku. Ale k tomu školství já se ještě dostanu.

Takže my jsme se rozhodli - jedině u učitelů máme navýšení 10 %. Všichni ostatní dostanou 1 500 korun měsíčně do tarifů na zaměstnance a současně jsme zrušili první stupnici platových tarifů. To znamená, že například u nepedagogických pracovníků, pro kuchařky a školníky atd. tam to skáče až někde více než 10 %. Takže 1 500 všichni do tarifu, to znamená, že ti, co měli nejméně, mají největší procentuální nárůst. A ti, co měli nejvíc, mají menší procentuální nárůst. A v průměru je to asi 4,5 %. A v tom budeme pokračovat. My potřebujeme samozřejmě navyšovat platy, my potřebujeme dát záruku lidem, aby se nebáli utrácet.

Jedna z priorit, nebo jedna z hlavních priorit, se kterou jsme šli do voleb, jsou samozřejmě důchody. Důchody jsou z rozpočtu největší položka - 510 mld. (Ukazuje podklady.) Tady vidíte v 2013 tři sta... to je třetina téměř výdajů rozpočtu. Máme 2,6 mil. důchodců a my jsme slíbili, a už jsme splnili, ten vyměřovací základ. A můžeme se podívat, jak na tom byl demoblok (opět ukazuje podklady), 2010 - nula, 2014 - 45 korun. A my jsme za šest let, jsme za jeden rok dali stejně jak vloni za pět nebo šest let. Proměna výše vyplacených starobních důchodů za období 2009 až 2021. Ano, start. 11 065 a náš závazek je 2021 - 15 tis. korun, tady to vychází na 15 116. Takže jednoznačně plníme. A samozřejmě bavíme se o reformě důchodů, která... čekáme samozřejmě, jak dopadne komise důchodová. Jde o to, abychom skutečně napravili ten rozdíl v důchodech mezi... hlavně ženy mají asi o 2 tis. korun menší důchod, a hlavně abychom konečně už vyřešili ty profese, které by si zasloužily chodit do důchodu dřív. Co se týká věku odchodu do důchodu, tam neplánujeme žádné změny. To bych chtěl zdůraznit.

Takže z hlediska toho rozpočtu já myslím, že jsme tomu věnovali velkou pozornost. Vlastně to vyjednávání trvalo strašně dlouho. A je to kompromis, je to dobrý rozpočet. A samozřejmě ty návrhy opozice nejsou ani v souladu s našimi rozpočtovými pravidly. Pozměňovací návrh poslanců Fialy a Stanjury a dalších, z toho vyplývá a ty jejich návrhy znamenají, chtějí snížit vládní rozpočtovou rezervu pod minimální úroveň stanovenou rozpočtovými pravidly. To je 0,3 %. To není vůbec hlasovatelné. Chtějí snížit výdaje, které souvisí s příjmy z rozpočtu EU a které byly schváleny již v prvním čtení. Za další. Chtějí snížit výdaje na dávky nemocenského pojištění pod úroveň očekávané skutečnosti letošního roku. To je absurdní! Chtějí snížit výdaje na dávky státní sociální podpory, čímž by bylo ohroženo vyplácení navýšeného rodičovského příspěvku. Ty návrhy mají takovéhle dopady do kapitol MPSV. Chtějí snížit výdaje u České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce zejména na platy. Přitom tyhle dvě instituce mají jedny z nejnižších platů ve státní správě.

V kapitole Všeobecná pokladní správa je navrženo ze strany opozice a ODS snížit výdaje na podporu exportu. Ale to je vaše dědictví, vážení. Vždyť ta Česká exportní banka, kde se dělala hrozné zvěrstva a která nám už udělala ránu do rozpočtu asi 39 mld., to je vaše dílo! A my teď to musíme platit. Snížit výdaje na realizaci státních záruk. Ano, to je stále stejné. Snížit ostatní výdaje by znamenalo omezit poskytování prostředků mezinárodním finančním institucím, výdaje na sčítání lidu a bytů v roce 2021 a výdaje na datové schránky.

V kapitole Ministerstva dopravy navrhuje opozice snížit výdaje na kompenzace slev jízdného o 5,5 mld. Takže prosím vás, přečtěte si programové prohlášení vlády ČR. Máte to na první straně hned. (Ukazuje podklady.) Nevím, proč to stále někdo kritizuje, máme to tam od počátku. A tady na straně 1 je: Vláda zavede nejpozději do konce roku 2018 slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory nad 65 let, žáky a studenty do dovršení věku 26 let. To je programové prohlášení. Proto ho plníme. A musím se smát, když tedy údajně paní Udženija teď navrhuje, že studenti budou do celé Evropy jezdit zdarma. My jsme to udělali proto, aby studenti měli nějaký příspěvek na drahé nájemné, protože bohužel nejsou byty a nájem je vysoký pro ně. Takže je to absolutně nepřijatelné. A myslím si, že senioři tu slevu velice oceňují, že to využívají. A samozřejmě zároveň se zvýšila i přeprava cestujících veřejnou dopravou.

ODS chce snížit výdaje spojené s kosmickými aktivitami o 500 mil. A celkové výdaje spojené s členstvím ČR v ESA hrazené z rozpočtu Ministerstva dopravy v roce 2019 jsou ve výši 932 mil. Takže celkové výdaje spojené s členstvím ČR v ESA na roky 2020 a 2021 jsou ve výši 1,208 miliardy ročně. Kosmické aktivity významně přispívají ekonomickému růstu a zaměstnanosti v České republice a zároveň dodávají moderní technologie a služby, které dále umožňují rozvíjet další oblasti a jsou odrazem ekonomické vyspělosti země. Kosmické aktivity představují stabilitu a protiváhu negativním ekonomickým trendům. Tak my jsme přece chtěli hi-tech. My chceme - Česká republika země pro budoucnost. Inovační strategie pana Havlíčka.

Dále ODS chce snížit ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu o 1,4 mld. Toto je hlavně ten ukazatel na kompenzaci slev jízdného a výdaje spojené s kosmickými aktivitami.

V kapitole Ministerstvo pro místní rozvoj je navrženo snížit výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch o 2,9 mld. Takové snížení by znamenalo v podstatě ukončení financování této oblasti včetně národních programů příspěvkových organizací Czech Tourist, který zajišťuje propagaci České republiky v zahraničí a centra regionálního rozvoje.

V kapitole MPO je navrženo snížit výdaje na podporu podnikání o 5,8 mld., čímž by došlo k ohrožení spolufinancování projektu v rámci OPIK, výzkumu a vývoje, průmyslových zón a brownfieldů. Snížení by znamenalo i snížení prostředků EU na výzkum a vývoj. Já si pamatuji, že dokonce pravice uvažovala, že zruší Akademii věd. Tehdy. Absurdní.

A prosím vás, když tady mám tu vaši tiskovou konferenci, učíme vládu šetřit. Přemrštěná podpora korporací. Takže vy jste byli ve vládě, kdy dostaly korporace daňové úlevy, já nevím, asi za patnáct let asi 54 mld., a naše vláda skončila s dotacemi pro montovny a sklady, ano, kde jsme rozdali tolik peněz. Takže nechápu, my jsme to udělali, ale vy jste to podporovali.

Dotace agrokomplexům. To nikdo neví, co to je. Ptal jsem se ministra Tomana, co je tím myšleno, takže možná by bylo dobré to vysvětlit, protože to neexistuje. Nejsou žádné dotace agrokomplexům. Každý zemědělec dostává dotace na hektar, a dokonce ti větší tam mají i limit. Takže tady se navrhuje o 4,8 mld. méně, snížit ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost o 1,2 mld. .

U Ministerstva životního prostředí je navrženo snížit o 600 mil. korun, čímž by byl ohrožen chod podřízených organizací zajišťujících správu a činnost v ochraně životního prostředí.

Dále se sjedná o prostředky na podporu výzkumu a vývoje či příspěvky zoologickým zahradám a neziskovým organizacím, takže to skutečně nejsou dobré návrhy pro snížení rozpočtu a pro přesun mezi kapitolami.

Já bych teď řekl něco o naší inovační strategii. My jsme o tom přesvědčeni, a dobře, že jsme změnili název Česká republika - země pro budoucnost, předtím jsme byli země příběhů, nevím jakých. My jsme se akorát na zahraničních cestách styděli, co to je za nesmysl, země příběhů. Takže co je důležité, my připravujeme národní hospodářskou strategii. Bohužel naší zemi chyběla jasná hospodářská vize. Máme desítky strategických dokumentů, většinu z nich ale v akademických nebo ministerských šuplících, výsledkem bylo, že se plány tvořily izolovaně na jednotlivých ministerstvech, chyběla koncentrace strategických cílů pod jednou střechou a provázání s různými oblastmi hospodářství.

Místopředseda vlády pro hospodářství v tuto chvíli připravuje základní teze, které budou vodítkem pro přípravu hospodářské strategie samotné. Cílem hospodářské strategie bude posunout Českou republiku mezi 20 nejkonkurnceschopnějších ekonomik světa do roku 2030. Chceme přitom pracovat s tím, co už bylo vytvořeno, a k tomu přidat nezbytné. Naší ambicí je stávající strategie zásadně zredukovat, provázat, aktualizovat ve vazbě na priority země a zastřešit ve smyslu důsledného řízení.

Základem připravované hospodářské vize je inovační strategie České republiky 2019-2030. Inspirací hospodářské vize jsou skandinávské země, Nizozemsko, Švýcarsko nebo například Irsko, tedy státy, které velmi úspěšně postavily prosperitu na spolupráci vědy s průmyslem a obchodem. Klíčovým prvkem hospodářské strategie se stane již implementační část, založená na konkrétních cílech spojených s řízením, časováním návazností na finanční zdroje, na pravidelném monitoringu a vyhodnocování. Za zcela zásadní považujeme skutečnost, že na formulování hospodářské vize se aktivně podílejí nejvýznamnější zástupci zaměstnavatelů, malých a středních podniků a živnostníků, odborů, akademických a vědeckých institucí, dotčených ministerstev a zástupců regionů. Vytváříme tím předpoklady kontinuity i za horizont současné vlády, protože předpokládáme, že ty vlády, které přijdou po nás, v tom budou pokračovat.

Pilíře národní hospodářské strategie jsou: průmysl, stavebnictví a suroviny, doprava, energetika, vzdělávání a trh práce, podnikání a obchod, výzkum, vývoj, inovace a digitalizace, regiony, krajina a zemědělství a zdraví. Teze a analýzy národní hospodářské strategie budou představeny do konce roku, v rámci prvního výročí inovační strategie bude na jaře na jejich základě představena strategie hospodářská.

Dále, jak je známo, jsme založili Národní rozvojový fond. Národní rozvojový fond je založen na myšlence, která dozrávala již delší dobu a která vyplynula z toho, že investiční potřeby země v oblasti rozvoje infrastruktury dlouhodobě převyšují disponibilní objem veřejných zdrojů, které jsou k jejich pokrytí třeba, že tato mezera dále vzroste poté, až se omezí nadstandardní příliv prostředků z evropských strukturálních fondů. Národní rozvojový fond by měl poskytnout financování významným infrastrukturálním projektům na principu partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem. Bude připraven investovat do infrastruktury v oblasti dopravy, vzdělávání, zdravotnictví a dalších. Jedním ze zdrojů projektu vhodných k realizaci prostřednictvím Národního rozvojového fondu bude i Národní investiční plán.

Jak bude Národní rozvojový fond fungovat? Zakladatelem Národního rozvojového fondu a jeho jediným akcionářem bude Českomoravská záruční a rozvojová banka. Fond bude mít profesionální vedení, které bude respektovat principy řádného hospodáře a bude se řídit legislativními pravidly kolektivního investování. Cílem investičních strategií fondu bude návratnost investic, dosahování maximálního efektu investice na daný projekt a zhodnocení investovaných prostředků v takové míře, aby to motivovalo a umožňovalo vstup investorů do Národního rozvojového fondu a také jejich dlouhodobý růst se současnou měřitelností společenských přínosů investice.

Role Národního rozvojového fondu spočívá ve zvýšení zájmu o financování projektů podpořených NRF, které poskytuje juniorní financování, a přebírá část rizika. Angažmá NRF snižuje celkové finanční náklady na projekt, zvýšení dostupnosti financování pro konečné uživatele, a také konečně samozřejmě chceme urychlit PPP projekty.

Takže Národní rozvojový fond - ta situace je, že do konce roku 2019 se připravují podklady pro podání žádosti o licenci České národní banky pro Národní rozvojový fond jako investiční fond, to znamená (nesroz.) podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Na přípravě těchto podkladů budou spolupracovat všichni signatáři memoranda. To memorandum bylo podepsáno 19. září 2019 představiteli čtyř bank, České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, Unicredit bank, a memorandum o spolupráci při realizaci záměrů zřízení Národního rozvojového fondu. Banky v něm potvrdily připravenost dobrovolně investovat případně spolu s dalšími investory do fondu až 7 mld. korun.

Co se týká živnostníků, my jsme kritizováni, že pro živnostníky nic neděláme, což samozřejmě není pravda. Ten resort je v kompetenci hnutí ANO krátce. Až s příchodem pana ministra Havlíčka, který byl předsedou Asociace živnostníků, malých a středních firem, jsme představili živnostenský balíček, který spočívá: podpora rodinného podnikání, kde jsme řekli úkoly - schválit definici pojmu rodina, živnost a rodina, obchodní korporace, to už je splněno.

Připravit příručku, jak předat rodinnou firmu další generaci - splněno. Zavést registraci rodinných firem - to bude v březnu 2020. Realizovat další kroky jako přístup k financím. Rozjeli jsme pro rodinné firmy speciální programy v ČMZRB, záruky, úvěry, lepší úroky.

Jednodušší rozjezd. Stát musí zájemcům o živnostenské oprávnění jejich podnikatelský start maximálně usnadnit. Proto jsme přes Portál občana zjednodušili ohlašování živnosti a vyřízení žádosti o koncesi včetně registrací k daním a odvodům. Úkoly: zařídit pohodlnější vyřízení živnostenského oprávnění přes Portál občana - splněno. Usnadnit registraci k daňovým povinnostem a odvodům přes Portál občana - splněno. Ještě potřebujeme zkrátit registraci na DPH. Umožnit složení základního kapitálu pro s. r. o v notářské úschově, bude v roce 2020. Firmu je dneska možné založit on-line během několika desítek minut, včetně registrace k daňovým povinnostem. My jsme samozřejmě kritizováni za to, že dlouho trvá vyřízení DPH, o tom jednáme s Ministerstvem financí, aby to zkrátili na minimum.

Dále v balíčku pro živnostníky jsou změny v zákonech jen dvakrát ročně. Legislativa ošetřující podnikání se mění v nepravidelných intervalech a je těžké vývoj sledovat, takže naše úkoly: vyhradit dva dny, 1. ledna a 1. července, pro účinnost zákonů s dopadem na živnostníky a další podnikatelské subjekty - to je splněno. Realizovat faktické využívání těchto dvou dnů pro zavádění nových zákonů s dopadem na živnostníky a další podnikatelské subjekty, kromě ospravedlnitelných výjimek, které musí být vždy řádně odůvodněné, to je připraveno na 2020.

Konec daňovým výjimkám. Úkoly: provést důkladnou analýzu stávajících daňových výjimek a vyhodnotit jejich vliv na výši obecné sazby daně, to bude 2020. Zahájit redukci zobecňování a slučování výjimek - zahájeno, např. stravenky a další 2020. Nezavádět nové výjimky, to je splněno.

Jednotná databáze formulářů. Úkoly: shromáždit všechny formuláře pro podnikatele na jednom místě - splněno. Je to na byznysinfo.cz, je to on-line, nástroje, formuláře a je velice snadné konkrétní formulář vyhledat. Další úkol: umožnit vyplňování formulářů v elektronické formě prostřednictvím interaktivních souborů nebo on-line aplikací, to bude splněno v březnu 2020.

Další bod, všechny povinnosti na jednom místě. Úkoly: zprovoznit informační systém pro podnikatele PES Hospodářské komory České republiky, ve kterém snadno najdou přehled svých povinností vůči veřejné správě - splněno. Připravit nové webové stránky pro podnikatele byznysinfo, které otestují sami podnikatelé a živnostníci, připraveno, bude to od ledna 2020.

Za další, omezení statistických průzkumů. Úkoly: omezit statistické šetření při úspoře minimálně 25 mil. za rok pro nejméně 3,5 tis. podnikatelů, to bylo splněno. Omezit statistické šetření při úspoře minimálně 40 mil. za rok pro nejméně 13 tis. podnikatelů, to budeme realizovat v roce 2020.

Za další, jednodušší a nižší daně nejen pro malé firmy. Boj s daňovými podvody a úniky funguje, výroční zpráva atd. Nyní je prioritou pomoci malým podnikatelům a živnostníkům. Hlavní opatření - zvýšit limit ročních příjmů pro výpočet výdajového paušálu z 1 mil. na 2 mil. - splněno. Ano, to jsme dělali společně s ODS, k tomu se hlásíme. Snížit DPH na stravovací služby z 15 na 10 % DPH, odborné služby z 21 nebo 15 na 10 % v souvislosti s novelou zákona EET, to je splněno, bude to platit od 1. května 2020. Spuštění portálu Moje daně - prosinec 2020. Zavést paušální daň pro živnostníky a další podnikatele z řad OSVČ s obratem do milionu korun, malé jednotné inkasní místo, bude platit od roku 2021. Zjednodušit poskytování příspěvku na stravování zaměstnanců, možnost stravenkového paušálu - 2021.

Za deváté, kompenzace exekučních nákladů. Naše úkoly: prosadit paušálně stanovenou náhradu nákladů živnostníků a dalších podnikatelů na administraci exekucí zaměstnanců v rámci vládní novely občanského soudního řádu, to je na 2021.

Vstřícnější stavební úřad. Naše úkoly: zavést systém, kdy živnostník odevzdá pouze projekt a ostatní povinná vyjádření za něj vyřizuje stavební úřad. To je samozřejmě otázka, jak dopadne ta rekodifikace stavebního zákona. Je to samozřejmě zákon na strašně dlouhé období a doufejme - a je to zákon, který musí být domluven v rámci, podle mého názoru, všech stran a hnutí, které jsou ve Sněmovně, to znamená i s opozicí, protože všichni určitě cítíme, že je to velký problém a samozřejmě je to i z hlediska hodnocení postavení České republiky největší problém.

Samozřejmě v rámci projektu nebo Ministerstva průmyslu to nejdůležitější je inovační strategie, to je ten projekt Česká republika - země pro budoucnost. My jsme skutečně navýšili rekordně investice do českého výzkumu a vývoje. Investice v oblastech v loňském roce vzrostly meziročně o 12,3 mld. korun, celkem zde bylo vydáno včetně podnikatelských zdrojů 102,8 mld. Zároveň rostl i počet samotných výzkumníků. V roce 2020 půjde do vědy 58 mld. korun nejen z veřejných zdrojů, ale dalších 70 se očekává z privátních zdrojů. Prosazení vládní novely zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, zaměstnávání zahraničních expertů a pracovníků v oblasti vědy, výzkumu, inovací a průmyslu. Příprava programu The country for the future, na to vyhradilo Ministerstvo průmyslu a obchodu celkem 6,1 mld. korun na období 2020 až 2027 a program klade důraz na mentoring start-upů, spin-offů i práci jednotlivců. Ministerstvo průmyslu a obchodu v letošním roce odstartovalo program Trend na podporu průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Tento projekt realizuje Technologická agentura České republiky. Odpočty na vědu a výzkum, důležité pro firmy. Letos v březnu vešla v platnost také novela pro pravidla daňových odpočtů na výzkum a vývoj, změnil se tak celý proces uplatňování odpočtů a důraz byl kladen především na snížení jeho administrativní náročnosti.

Investiční pobídky. Šestého září vstoupila v platnost nová úprava zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, a to je přesně to, o čem jsem mluvil před chvílí, že jsme skončili s tím, že budeme dávat pobídky montovnám nebo investicím, které nejsou high-tech, a že se chceme soustředit na technologická centra nebo centra strategických služeb.

Dále co se týká inovační strategie, na začátku tohoto školního roku se žáci druhého stupně na vybraných školách poprvé seznámili s novým předmětem technika. Ve školním roce 2022-2023 by předmět přitom měl být plošně zaveden do všech základních škol v České republice. Příprava duálního vzdělávání - kromě běžné výuky aktivně probíhá také tzv. učení v praxi a žáci se připravují přímo ve firmách, o tom taky mluvíme strašně dlouho.

Zahájen pilotní projekt tandemové výuky s humanoidem. V rámci iniciativy umělé inteligence je tak nasnadě zavedení podobného projektu s humanoidní bytostí. Mimochodem Česká republika podala žádost o dvě centra excelence na Evropskou unii z hlediska umělé inteligence, protože my jsme jediní v regionu, kteří skutečně mají 500 vědců na umělou inteligenci, a určitě musíme bojovat za to, abychom získali aspoň jedno centrum, protože Evropská unie uvažuje jenom o čtyřech centrech. Takže realizace strategie umělé inteligence je jedna z národních priorit.

Celková podpora inovačního ekosystému, jehož úkolem je podporovat univerzity, vědecko-výzkumné instituce, startupy či spin-off projekty v oblasti informačních a komunikačních technologií. Dále budování strategických inkubátorů v oblasti mobility, umělé inteligence, cirkulární ekonomiky, ale případně také bezpečnosti, FinTech a tak dále. Mladé startupy a menší firmy tady mohou získat dostupnější kanceláře, technologickou podporu, laboratoře, zázemí, možnost spolupráce s českým průmyslem.

Vytvoření finančního nástroje Expanze - program pro podporu zavádění inovací, například v oblasti cirkulární ekonomiky, zvýhodněné úvěry pro malé a střední podniky, ale stejně tak program vhodný pro startup společnosti - program od Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Vytvoření koncepce českých národních expozic, jednotné komunikace České republiky na domácích a zahraničních výstavách a veletrzích pod značkou Czech Republic: The Country for the Future. Expozice na veletrzích v České republice - poprvé jsme to viděli v Brně a byla tam fantastická expozice, kde poprvé všechny instituce vystoupily a představovaly v jednom pavilonu.

Digitalizace - příprava projektu 5G. V srpnu tohoto roku se na Ministerstvu průmyslu a obchodu konala jednání ohledně nástupu implementace a rozvoje sítě 5G. Dále Internet do každé obce - realizace projektu na pokrytí bílých míst. I v roce 2019 se český venkov ještě čas od času potýká s nedostatečným připojením k internetu. Ministerstvo průmyslu a obchodu se zapojilo do iniciativy, jejímž cílem je zajistit stabilní internetové připojení.

Já bych teď chtěl říct k tomu Národnímu investičnímu plánu. Je neuvěřitelné, že my něco vymyslíme - a naštěstí tedy unikl do médií ten špatný Národní investiční plán. Pan poslanec Michálek nás už zažaloval, že mu to nechceme dát. Tak my ho samozřejmě představíme, jak jsme slíbili, 16. prosince v pondělí, slíbil jsem, že ho do Vánoc představíme. V podstatě je to vlastně inspirace z historie. Proč my obdivujeme Jana Antonína Baťu nebo Tomáše Garrigua Masaryka, Švehlu a tak dále? Oni měli jasnou vizi, jak budovat stát. Baťa to i napsal: "Budujme stát pro 40 milionů." A my jsme se inspirovali a připravili Národní investiční plán České republiky, první v historii. A je to investiční potenciál naší země, který by měl fungovat nejen pro tuto vládu, ale pro všechny další.

Tady se někteří kolegové už připravují na pozice ministrů a premiérů, no tak když tam přijdou, tak se zkrátka na to podívají a budou mít aktuální stav, jak se čerpá z toho Národního investičního plánu. A proč jsme to udělali? No protože za posledních 30 let čeští politici naprosto rezignovali na jakékoliv dlouhodobé plánování strategických investic a nedokázali tak využít dlouhodobý potenciál naší země a našich lidí. A je velká škoda, že jsme nevyužili hlavně období do roku 2000, kdy ještě neexistovaly kraje a nebyli jsme součástí EU. Určitě by to bylo jednodušší například z hlediska výstavby a investic. A tehdá ještě naše legislativa nebyla tak komplikovaná a všechny strategické infrastrukturní stavby šlo stavět rychleji než dnes. Když jsem byl teď na Ukrajině, tak oni za 70 dní přijali 83 zákonů. Za 70 dní 83 zákonů. To je skvělý. Tady kolik zákonů čeká v řadě, tak to víte sami líp než já.

My jsme to vymysleli vlastně na základě těch výjezdů do krajů. A tam, znovu opakuji, že jsme slibovali jenom dvě věci - magnetickou rezonanci v Kroměříži a mateřskou školku v Semilech. A to jsme splnili. Takže nevím, proč mi někdo říká, že jsme něco slibovali. Ne, to je potenciál. To je potenciál. My jsme to teď změnili. Původně to bylo do roku 2030, ale jelikož máme za sebou 30 let svobody a demokracie a příští rok je 2020, tak jsme to změnili na kompletní investiční potenciál naší země do roku 2050, takže dalších 30 let. A tento plán by měl sloužit příštím premiérům, ministrům, hejtmanům, starostům, prostě všem veřejných investorům. Měl by sloužit jako další podpora našeho ekonomického růstu, který byl doposud tažen jedině tou spotřebou a exportem. A my musíme investovat.

Samozřejmě v minulosti byla různá usnesení vlády. Já si pamatuji na zámek v Litomyšli, že tam bylo nějaké usnesení, že se opraví, myslím, v roce 2002, nebo Kvasiny 2014. Ale když se to nedostane do rozpočtu, tak potom taková usnesení vlády se nedají vlastně plnit. Takže my musíme mít jasnou dlouhodobou vizi o tom, do čeho v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu budeme investovat. A stejně tak musíme vědět, jaké podmínky musí investiční projekt splnit. Takže to není plán o financování, to je jenom potenciál. A samozřejmě každý rok, když se bude dělat rozpočet a rozpočtový výhled, tak ten ministr se zkrátka na to podívá, uvidí, v jaké fázi nebo jaké situaci jsou ty jednotlivé projekty, a podle bude vyjednávat rozpočet nebo bude realizovat PPP projekty.

Já pevně doufám, že už konečně uděláme ten PPP projekt na dálnici na Strakonicku. A teď i na základě rozhovoru s ŘSD jsem identifikoval - skvělý PPP projekt by byl, když stavíme dálnici Hradec-Ostrov, tak ten úsek Ostrov-Mohelnice, to je šílený úsek, to je 70 kilometrů, a to by byl ideální PPP projekt, ano. Protože my zkrátka - ta masa potenciálu těch investic je obrovská. A ty naše zdroje jsou český rozpočet, evropské peníze, PPP, Národní investiční fond, možná financování z Evropské investiční banky a tak dále.

Takže smyslem Národního investičního plánu je shromáždění veškerých investičních možností na jednom místě, kde se vytvoří zásobník a při vyjednávání o těch rozpočtech se to bude řešit. Takže tím, že to uniklo, tak jsme viděli už tu reakci. Hlavně Piráti už to kritizují, a nechápu proč. Nechápu proč. Protože to je projekt pro všechny a nevím, co je na tom ke kritizování.

My samozřejmě i v preambuli toho Národního investičního plánu vyzýváme všechny občany naší země, aby se s tím zkrátka seznámili a aby nás informovali, jaké projekty v Národním investičním plánu chybí, nebo jsou tam navíc, aby nám zkrátka dali na to názor, abychom uskutečnili nějakou formu národních konzultací. Tak to je ten Národní investiční plán. Nechápu, proč se z toho zase dělá nějaká aféra. Škoda, že jsme ho neměli už v roce 1990, tak možná by to dneska u nás vypadalo z hlediska infrastruktury úplně jinak.

Teď digitalizace. My digitalizujeme. Rozhýbali jsme zamrzlou elektronizaci státní správy a začíná to být vidět. Vše, co v této věci dnes děláme, směřuje k tomu, abychom zpřístupnili služby státu občanům, podnikatelům a firmám moderním způsobem, bez zbytečného papírování, rychle a efektivně. Rok od přijetí strategie Digitální Česko připravené vládním zmocněncem Vladimírem Dzurillou jsme rozběhli klíčové projekty a ty začínají přinášet první výsledky.

Držíme připravený Národní architektonický rámec a Národní architektonický plán, dva klíčové standardy pro státní správu, které dávají návod, jak dělat IT. Nemáme v plánu budovat čtrnáct eGovernmentů pro každý rezort, ale jeden centrální eGovernment v rámci jednotného řízení. Máme tři klíčové dokumenty: Informační koncepce České republiky, Národní architektonický rámec a Národní architektonický plán. Všechny rezorty se musí dát do souladu. Budeme mít jednu platební bránu, jednu datovou schránku, jeden systém na přihlašování. Když jsem v dokumentech, máme desítky strategií, které se vážou k digitalizaci. V příštím roce začnou ubývat. Zahájili jsme projekt k tomu, abychom nechali jenom ty nutné a pozavírali všechny staré a neplatné strategie.

Legislativa - co není v legislativě, to nemůžeme dělat. Proto je tak důležitý zákon o právu na digitální službu, který nám spoustu překážek odstraňuje. Staví mimo jiné digitální jednání na rovnocennou úroveň s jednáním fyzickým, umožňuje nám sdílení dat mezi systémy. Co nám přinese? Předvyplněné formuláře. Ukládá vytvořit katalog služeb do jednoho roku, mít plán a ten pak do čtyř let realizovat. Do pěti let budeme mít všechno digitální. Nastavujeme systém, který zdědí další vlády, a budou na něm stavět. Na zákon o právu na digitální služby navazuje dalších 150 zákonů. Všechny finalizujeme a 15. ledna 2020 začínáme připomínkový proces. Nikdy nebylo v oblasti digitalizace tolik legislativních změn. A nebojím se tvrdit, když se tento proces ukončí, že máme nejlíp uchopenou legislativu k digitalizaci na světě. Máme nové věci, ale posouváme i stávající. Předělali jsme datové schránky na uživatelsky přívětivější. Narostlo nám jejich používání, měsíční průměr je 8 mil. zpráv. Uživatelů je přes 1,4 mil. Podání přes datové schránky jsou dnes stovky.

Portál občana. Brána do světla on-line služeb dostupný 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Vidíme v něm doklady a jejich platnost, zůstatek bodů k našim řidičským schopnostem, výpis ze živnostenského rejstříku, výpis z katastru nemovitostí, služby České správy sociálního zabezpečení, Finanční správy a ještě více. Připojujeme a připojíme všechny portály ministerstev, připojujeme města, ať máme komunikaci se státem jednodušší. Máme tam funkční notifikace, takže dostanete zprávu, že vám končí doklady nebo technická. Připravujeme výběrové řízení na platební bránu, jedno centrální místo, státu zaplatíte tak, jak jste zvyklí v e-shopu. Narazili jsme ale na to, že stále máme málo občanů využívajících elektronickou identitu. Momentálně jich je 550 tis., a to je strašně málo. Dali jsme se dohromady s bankami a výsledkem je dnes schválený zákon o bankovní identitě - BankID. Po přijetí odpovídající legislativy a přípravě systému bankami se bude moci do Portálu občana přihlásit 5,5 mil. lidí stejně tak jednoduše jako do svého elektronického bankovnictví. Začínáme úplně novou éru v tom, jak se budou využívat služby, již za rok tato revoluční změna. Jak jsme slíbili, vzor Estonsko, tam lidi už na úřady de facto nechodí.

Slíbili jsme tři klíčové zákony v tomto roce, a tady je třetí, dnes schválená legislativa k digitálně technickým mapám, což je předpoklad ke zrychlení stavebního řízení. Kromě map vznikne i Portál stavebníka, Datové úložiště kolaudací, rozhodnutí a vyjádření dotčených orgánů, Datové úložiště projektové dokumentace a Národní geoportál územního plánování. Na návrhu pracovali zástupci MMR, dopravy a další spolu s katastrálními úřady, kraji, městy, odbornými organizacemi a privátním sektorem, včetně poslanců napříč politickým spektrem. Pokud vím, tedy hlavně pan Kupka a paní Kořanová. Digitalizace procesu schvalování se společně s rekodifikací stavebního zákona stává průlomem ve změnách stavebního řízení. Víme, že proces stavebního řízení u nás trvá dlouho, měníme to a velká část je po dnešku legislativně vyřešena.

Velký posun ve zdravotnictví by pak mělo znamenat v příštím roce předpokládané schválení legislativy k digitalizaci zdravotnictví. Hotové paragrafové znění, čekáme diskusi, a následná implementace nás posouvá o pořádný kus dál. Od 1. ledna 2020 spouštíme eNeschopenku. Veškerá data mezi lékařem, zaměstnavatelem a pacientem budou digitální. Dáváme již jenom jeden doklad, a to potvrzení neschopnosti pro pacienta. I to změníme a občan dostane potvrzení do datové schránky.

Stejně tak pracujeme na Portálu Ministerstva dopravy, Portálu podnikatele a dalších. Každý rezort bude publikovat služby, které budou dostupné občanům on-line. Základem budou předvyplněné formuláře. Taky digitalizujeme vnitřek úřadů a snažíme se digitalizovat jejich postupy, například projekty eLegislativa, eSbírka, eJustice a tak dále.

Dalším důležitým portálem je portál Moje daně. Už dnes můžeme podávat daně elektronicky. My se snažíme, aby když už se rozhodnete podat daně tímto způsobem, bylo co nejvíce údajů předvyplněných. Ve čtvrtém kvartálu příštího roku spustíme první etapu a následně budeme rozvíjet dál.

Celá digitalizace je také příležitost k velké revizi. V rámci controllingu děláme evidenci všech systémů a nákladů na IT za všechny rezorty, abychom přesně věděli, kam jdou peníze. Budeme přesně vědět, na co rezorty peníze mají, na co potřebují a co za investované peníze dostaneme. Tady taky připomínám, že vláda na příští rok vyčlenila 492 mil. nad rámec rozpočtu rezortu na digitalizaci. Rezorty peníze dostaly, toto jsou peníze na služby, které budou používat všechny rezorty. Investice do Czech POINTu, základních registrů, plán realizace zákona o právu na digitální službu, Portál občana, ale taky Portál podnikatele a kontrolní web.

Digitalizace však není jen o státní správě, patří sem digitální ekonomika a vlastně celá digitální společnost. Na tomto poli se hodně angažujeme, aby nám v porovnání v jinými státy přestal ujíždět vlak. Vytvořili jsme Digital Innovation Hubs, Centrum pro digitální inovace, což je neziskový subjekt s cílem podporovat digitální transformaci společnosti, zejména malých a středních podniků, organizaci veřejné správy a vzdělávacích institucí. Máme národní strategii umělé inteligence a usilujeme o vybudování centra excelence v České republice. Máme studii potenciálu nových technologií blockchain. Hodně se věnujeme rozvoji konceptu Smart Cities. Tlačíme hodně na budování a rozvoj sítí 5G v České republice. Máme k tomu Akční plán 2.0, který si klade za cíl zjednodušit a zlevnit výstavbu sítí. Udělali jsme revoluční kroky, které nás posunou dál. A na jednání tripartity nás dokonce pochválili.

Jednou z klíčových strategií je pro nás samozřejmě školství. My jsme jasně prohlásili v programovém prohlášení vlády, že na školství nám mimořádně záleží. A my samozřejmě to, co je tam napsáno, splníme - v programovém prohlášení vlády. A je potřeba si ještě připomenout, co jsme udělali z hlediska změny financování regionálního školství. Na plynulý přechod na rozvoj způsobu financování jsme připravili MŠMT tři rozvojové programy. Za prvé Rozvojový program finanční překrytí přímé pedagogické činnosti učitelů se zohledněním provozu mateřských škol. Od ledna 2019 mohly mateřské školy zajistit překrývání učitelek ve všech třídách, od září pak i prodloužit dobu provozu. Na rozvojový program byly zajištěny finanční prostředky ve výši 1,8 mld. Základní a střední školy pak mohly od 1. 9. 2019 na základě dalšího rozvojového programu více dělit výuky dle vlastní potřeby do výše takzvaného PHmax. Na rozvojový program byly zajištěny finanční prostředky ve výši 0,7 mld. korun. Rozvojový program Částečné vyrovnání mezikrajových rozdílů odměňování pedagogických pracovníků mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a školních družin v roce 2019 byl celoroční a byl cílený na částečné vyrovnání mezikrajových rozdílů nenárokové složky platu pedagogů. V rozvojovém programu bylo již na jednotlivé kraje rozepsáno celkem 1 mld. 52 mil.

Změna financování je pro rok 2020 v rozpočtu MŠMT dostatečně finančně zajištěna. Vedle objemu na 10 % navýšení platů všech rozpočtových pedagogických pracovníků a cca 10 % navýšení platů všech rozpočtovaných nepedagogických zaměstnanců, to znamená 11 mld. 95 mil. pro pedagogy a 2 mld. 274 mil. pro nepedagogy, je v rozpočtu 2020 zajištěno nad rozpočet 2019, a to 600 mil. korun na zvýšení kvality vzdělávání díky prostoru danému PHmax, to znamená dělení hodin a skupinová výuka, a 400 mil. - zvýšení kvality vzdělávání díky zajištění překryvu učitelek mateřských škol a prodloužení doby provozu mateřských škol. Miliarda 9 mil. model nepedagogických zaměstnanců, zvýšení počtu pedagogů o 10 % v mateřských školkách a o 10 % v základních školách a o 5 % ve středních školách. Samostatně je také plně pokryt nárůst pedagogické práce spojené s růstem výkonů v regionálním školství o 1 mld. 738 mil. na nové třídy.

Pro rok 2021 MŠMT samozřejmě pokračuje ve strategii a bude to systémové navyšování dalších nárokových složek k platu a celkové zvyšování podílu nadtarifních složek pedagogických pracovníků, v oblasti ostatních neinvestičních výdajů, tedy prostředky zejména na učebnice, učební pomůcky a další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Je potřeba zjednodušit legislativně exekutivně způsob financování cestou současných rozvojových programů. Změna financování si klade za cíl umožnit školám financovat z finančních prostředků, které získávají ze státního rozpočtu, další náklady související se vzděláváním, které v současné době tíží především rodiče s nízkými příjmy. Jedná se například o školy v přírodě, lyžařské a další sportovní pobyty. Změna zároveň povede ke zjednodušení administrace financování povinných plaveckých kurzů.

Na interpelacích jsme měli debatu s paní kolegyní o tom, že dáváme málo peněz do školské infrastruktury. Tak já to tady mám rozepsané - jesle, mateřské školky, základní školy, střední školy - od roku 2014, kdy jsem zavedl ten program na Ministerstvu financí, který vytvořil vlastně kolem Prahy ve Středočeském kraji až 15 tis. míst. Pro žáky jsme investovali téměř 26 mld. korun, z toho 7 mld. ze státního rozpočtu a téměř 19 mld. z Evropy. A postupně jsme měnili podle požadavků, proto jsme i jezdili do těch krajů. A je jasné, že teď nás čeká analýza dětských skupin, mateřských školek, jejich dostupnost, protože zkrátka po tom, co jsme za první vlády dělali daňové slevy pro pracující rodiče na první, druhé a třetí dítě, musíme umožnit našim ženám, aby se vrátily do práce, pokud chtějí samozřejmě, a vytvořili jim podmínky a to zázemí, aby zkrátka měly kam dát své děti. Takže to je samozřejmě cíl.

Ještě k těm projektům, co jsme měli na Ministerstvu financí, 151 obcí dostalo 4 mld. A ten program, i když původně jsme nechtěli pokračovat, budeme pokračovat dál. Ty programy jsou samozřejmě roztříštěné mezi finance, školství a MMR.

Teď bych chtěl něco říct ke zdravotnictví. Zdravotnictví před naším nástupem se nazývalo černá díra na peníze. Bylo zatíženo korupcí, četli jsme to v korupční zprávě Evropské komise z roku 2013. S ministrem Vojtěchem Adamem přišla nová éra českého zdravotnictví. A byli jsme spolu na Ministerstvu financí a za tu dobu, když jsem mu v roce 2014 řekl, že 300 mld. teče přes zdravotnictví, aby se na to podíval, tak si myslím, že má velice dobrý přehled.

A do zdravotnictví - a před chvílí jsem to tady ukazoval (ukazuje graf) - nateče 350 mld. 350 mld. To je o 120 mld. víc, než když skončila pravice. A historicky je to historická výše prostředků do zdravotnictví. A myslím si, že naši doktoři, kteří jsou jedni z nejlepších na světě v jednotlivých profesích, jako je kardiologie, neurologie a dalších, si to zaslouží. A taky si zaslouží, aby pracovali v nemocnicích, které jsou zainvestované. Takže 350 mld. A je potřeba připomenout, že teď to budou dva roky, co jsme nastoupili na ten resort. A na zdravotní péči příští rok půjde rekordních 35 mld. navíc.

Pan ministr zdravotnictví narovnal systém tvorby úhradové vyhlášky, která je již druhým rokem, vznikla na základě konsenzu celého zdravotnictví a podle zákona. Odmítli jsme pokračovat jak naši předchůdci v tvorbě vyhlášky za zavřenými dveřmi. Úhradová vyhláška je nyní výsledkem kompromisu mezi poskytovateli zdravotní péče, zástupci zdravotních pojišťoven, v rámci dohodovacího řízení, které respektujeme a vážíme si ho. A já jsem se také účastnil toho řízení, když jsme zjistili, že i když jasně říkáme, že platy v nemocnicích mají určovat ředitelé, že těch 1 500 korun musíme taky zohlednit v úhradové vyhlášce. Apelujeme taky na zdravotní pojišťovny, aby prostředky systematicky směřovaly do zvýšení kvality a dostupnosti zdravotní péče, a to se nám daří. Tento přístup pocítí pacienti formou kratších čekacích lhůt, delších ordinačních hodin, modernějšího vybavení a dostupnějších terapií.

Středem našeho zájmu je samozřejmě efektivita hospodaření našich nemocnic. Rozvíjíme společně nákupy nemocnic. V pilotním projektu začaly všechny naše velké nemocnice nakupovat společně vybrané léky a materiál a tři z nich i drahé přístroje. Díky tomu jsme jen v pilotu dosáhli úspor ve výši 200 mil. A budeme společné nákupy rozšiřovat. Kromě toho jsme dali jasná pravidla veřejným zakázkám a problematicky vnímaným zpětným bonusům.

Také investujeme do rozvoje nemocnic. Připravujeme 7 strategických investic ve výši 12 mld. Tady je mám. (Ukazuje dokument.) Máme na to takovýhle plán. 12 miliard. A z toho ze státního rozpočtu je 8,5 mld. a vlastní zdroje nemocnic 3,1 mld.

IKEM - to jsme schválili. IKEM může připravovat soutěž. IKEM, vážení, je jedno ze tří nejlepších transplantačních center v Evropě. Berlín, Vídeň, IKEM Praha. 508 transplantací. Skvělé výsledky. Obrovské renomé. Po celé Evropě a na světě. Samozřejmě cílem IKEMu je vybudování plnohodnotného urgentního příjmu a dalších chybějících kapacit prostřednictvím výstavby dvou pavilonů integrovaných do jedné budovy a funkčně propojených se stávajícím provozem.

Fakultní nemocnice Plzeň. Tam jsme nedávno... Samozřejmě všechny tyhle nemocnice my navštěvujeme s panem ministrem. Schváleno. Výstavba pavilonu chirurgických oborů za 1,7 mld. Cílem je soustředit veškerou zdravotní péči do lochotínského areálu. Už mají skvělý urgentní příjem. Skutečně špička. Taky dokončují psychiatrickou kliniku.

Fakultní nemocnice Brno. Ta bohužel patří mezi nemocnice, které mají finanční problémy, a ty samozřejmě jako řešíme. K tomu se ještě dostanu. Cílem je sloučení v současnosti oddělených pracovišť Bohunice a Obilní trh v jeden kompaktní a funkční celek s návazností na komplement.

Fakultní nemocnice Olomouc. Skvělá nemocnice. Úžasná. Rekonstrukce a dostavba hlavní budovy. Cílem je soustředit maximum spolu souvisejících odborných provozů do optimální plochy.

Všeobecná fakultní nemocnice Praha. Ta bohužel má taky finanční problémy. Výstavba nového sdruženého objektu. Cílem je soustředit energetické provozy. A na tuto nemocnici se v minulosti bohužel zapomnělo. Tepelné hospodářství. Vyšetřovací a výzkumné laboratoře. Fakultní transfuzní oddělení. Takzvané čisté provozy ústavní lékárny do nového sdruženého laboratorního provozního pavilonu s centrálním areálu.

Fakultní nemocnice Hradec Králové, skvělá nemocnice. Modernizace chirurgických oborů, cílem je efektivní koncentrace chirurgických oborů včetně vazeb na příslušné komplementy do modernizovaného centra.

No a Thomayerova nemocnice - ta má smůlu. Tu nám postavil Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1918 a nějak jsme na ni moc zapomněli. Takže tahle nemocnice skutečně není v dobrém stavu. A plicní klinika, kde máme jednu z nejlepších odborníků, paní profesorku, v Evropě, tak to skutečně vypadá hrozně. My samozřejmě máme jasný plán, protože v Praze, když vidíte, jak vypadá Motol, Homolka, IKEM a podíváte se na Thomayerku, Královské Vinohrady a Bulovka - nejlepší nemocnice v Evropě 1931, tak to je katastrofa, ten rozdíl. Takže musíme narovnat ty investice. Musíme zabezpečit všem lékařům a pacientům hlavně normální prostředí. Aby když přijdou do nemocnice a vidí tu hrůzu, aby z toho nebyli v totální depresi.

Velmi zodpovědně jako vůbec první vláda se věnujeme současné největší výzvě zdravotnictví a tou je řešení nedostatku lékařů a sester. Klademe důraz na kontinuální a cílený růst platů, navýšili jsme kapacity lékařských fakult. Já jsem byl první premiér, který si zavolal děkany ke mně na Úřad vlády. A je neuvěřitelné, že vlastně každý rok se nedostalo na lékařskou fakultu 2 500 studentů, kteří udělali přijímačky. Tak jsem se ptal proč. No protože nejsou pedagogové. A proč nejsou pedagogové? No protože nejsou peníze! Jak to, že nejsou? No tak za hodinu jsme to rozhodli. Od září 2018 dostali 138 mil. a udělali jsme program vládní program podpory oboru všeobecné lékařství. Sedm miliard pro lékařské fakulty do roku 2029 s cílem navýšit počet studentů o 15 %. A aktuální sběr dat provedený lékařskými fakultami a ÚZIS ukázal, že fakulty tento závazek naplnily a celkově navýšily počty studentů v prvních ročnících studia všeobecného lékařství už o 20,5 %, což je 379 studentů navíc. Já nechápu, proč to v minulosti nikdo neudělal. Stěžujeme si, nemáme dostatek lékařů, a tady vlastně studenti chtěli studovat, nemohli, protože nebyli pedagogové. Takže to je vyřešeno.

Samozřejmě sestry jsou velký problém. Ale to se snažíme taky řešit samozřejmě nejenom motivací, ale všeobecně ten problém našeho zdravotnictví je to, že tady jsou nemocnice, které patří státu, které patří krajům, každý ten kraj je jiný, je tam jiný ředitel, je tam jiný hejtman, ještě do toho města. Řešili jsme Rumburk, Litoměřice, takže bylo by skutečně dobré, když už to máme tak roztříštěné, aby to bylo aspoň na dvou místech. Na dvou místech - tzn. stát a kraje. A samozřejmě bychom potřebovali s těmi kraji lépe spolupracovat.

Kontinuální růst platů. Lékaři, sestry, to už jsem ukazoval, si od roku 2014 významně polepšili. Průměrná odměna lékaře vzrostla o 32 % a odměna zdravotní sestry dokonce o 41 %. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky překročí v roce 2019 průměrná odměna lékařů částku 84 tisíc a odměna sester 43 tisíc. Ale tím, že je jich nedostatek, samozřejmě ten systém se požírá. Protože když jsme byli v Bílovci, tak tam ty sestry chudinky berou podstatně méně než v Ostravě, takže Ostrava si bere sestry z Bílovce, atd. Takže bohužel. A v přepočtu na průměrnou mzdu se plat lékaře a sestry v České republice v mezinárodním srovnání vyrovnal průměru Evropské unie. V minulém roce jsme sestřičkám a sanitářům ve směnách přidali 2 000 korun, protože právě u těchto pracovníků byl nedostatek palčivý. Pro příští rok si významně polepší sestry v domácí péči, plat jim může vzrůst až o 10 000 korun měsíčně.

Za další, máme novou koncepci rezidenčních míst pro lékaře. Změna financování specializačního vzdělávání prostřednictvím rezidenčních míst, předatestační příprava mladých lékařů, ta místa jsou dobrovolná. Cílem je řešit nedostatek lékařů v konkrétních specializacích, motivace poskytovatelů zaměstnávání mladých lékařů, jednak motivace mladých lékařů k práci v těchto regionech. Návrh obsahuje příslib, že lékař u poskytovatele zdravotních služeb, resp. v daném regionu, zůstane zaměstnaný i po získání specializované způsobilosti.

Za další, stipendia pro lékaře. Rozjíždíme poskytování stipendií studentům zdravotnických oborů přímo řízených organizací ministerstva. V současné situaci na trhu práce je to jedna z aktivních forem získávání pracovních sil.

Za další, zlepšení dostupnosti a prostupnosti specializačního vzdělávání lékařů. Aktuálně byly dokončeny všechny vzdělávací programy pro obory specializačního vzdělávání lékařů, dříve základních oborů, a u většiny z nich došlo ke zkrácení délky specializačního vzdělávání a zároveň ke zvětšení dostupnosti vzdělávání, to znamená, že se může vzdělávat delší dobu na pracovišti nižšího typu, a jsou zkráceny i délky povinné praxe ve fakultních nemocnicích.

Ministerstvo prosazuje tzv. zásuvkový systém, což bude znamenat možnost započítání odborné praxe ve specializačním oboru do nástavbového oboru. Tím dojde i ke zkrácení vzdělávání v nástavbových oborech, a bude tak možné zajistit více odborníků.

Dále. Ministerstvo zdravotnictví poprvé v historii připravilo právní předpis, kterým upravilo kompetence lékařů na získání odborné způsobilosti absolventů lékařských fakult, a dále chystá právní předpis, který ukotví kompetence i po absolvování základního kmene.

Za další, projekt Ukrajina pro lékaře. Projekt, který má za cíl umožnit pracovat u nás vysoce kvalifikovaným zahraničním pracovníkům. Ministerstvo zdravotnictví se do tohoto projektu zapojilo v polovině roku 2016. Od této doby jsme zařadili celkem 278 lékařů a 477 nelékařských pracovníků.

Ministerstvo zdravotnictví dále v předešlých letech provedlo změny v systému aprobačních zkoušek. Ústní část aprobační zkoušky lékařů byla na základě podnětů z veřejnosti rozdělena do dvou dnů a současně dochází k započítávání již úspěšně složených předmětů ústní části aprobační zkoušky. Tyto změny by měly zajistit vyšší úspěšnost uchazečů u aprobační zkoušky a současně zaručit kvalitu poskytování zdravotních služeb v České republice.

Dotace pro praktické lékaře a zubaře v odlehlých oblastech. My skutečně máme velký problém v některých oblastech. My jsme dokonce jednou hledali šéfa interny, a nechtěl ani za 250 tisíc. Takže je to problém. A cílem je samozřejmě motivovat zubaře ke zřízení praxí i v méně atraktivních oblastech, takže teď máme to, co jsou ty dotace, zubařské ordinace, počet dotací, 22, celková částka 24,6 mil. korun. I praktikům po celé České republice, takže dohromady, ukážu vám ještě dotace pro ordinace praktických lékařů. (Ukazuje tabulku.) Počet dotací 48, celková částka 16,5 mil. korun. Ano, my chceme skutečně, aby všude byla dostupná lékařská péče. (Ukazuje tabulku.) Takže celkově je to 70 ordinací zubařů a praktiků po celé České republice v celkové výši 41 mil. korun. A to si myslím, že je skvělá zpráva pro skoro 100 tisíc občanů, pro které je nyní zdravotní péče daleko dostupnější. Já jsem byl na Šluknovsku a to je problém, ten Rumburk. To musíme dořešit. A já doufám, že Krajská zdravotní to vyřeší. Protože jsem přesvědčen, že kraje, pokud to není ve vlastnictví státu, by to měly mít kraje.

Dále. Pracovní skupina pro personální stabilizaci hledá systémové řešení. Byla zřízena ministrem Vojtěchem po jeho nástupu, jsou v ní zastoupeni zaměstnavatelé i odbory.

Za další, reforma primární péče. Větší atraktivita profese praktického lékaře. Cílem je posílit roli praktických lékařů v systému tak, aby byli branou pacienta do systému zdravotní péče. Praktik by měl odbavit většinu běžných problémů, a až ve skutečně těžkých případech pacienta nasměrovat ke specialistům k převzetí péče o některé chronické pacienty. Není možné, aby všechno chodilo jen do nemocnic. Větší atraktivnost oboru pomůže řešit nedostatek praktických lékařů.

Za další. Zlepšení pracovních podmínek, snižování administrativní zátěže zdravotnických pracovníků. Zdravotníkům chceme práci maximálně zjednodušovat. Snižujeme administrativu a připravujeme také elektronizaci zdravotnictví, díky které odpadnou další zbytečné byrokratické kroky. Elektronické zdravotnictví přinese komfort nejen zdravotníkům, ale i pacientům a urychlí sdílení dat. Návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví bude předložen na vládu nejpozději do konce března 2020.

Je také hrozně důležité, aby každý pracovník, každý zdravotník dělal tu práci, ke které je kvalifikovaný, aby fungovaly týmy od pomocného a nižšího zdravotnického personálu přes praktické a všeobecné sestry až po lékaře. Administrativu pak mají zajišťovat administrativní pracovníci. A proto spouštíme nový kurz administrativní pracovník ve zdravotnictví.

Za další. Posílení kompetencí všeobecných sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků. Navyšování kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků je celosvětovým trendem. Záměrem je posílit samostatnost a odpovědnost sester tam, kde mají sestry větší autonomní a samostatnou roli, to je v úsecích zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí, dlouhodobé a následné zdravotní péči, hospicové péči. Konkrétně usilujeme o to, aby sestra mohla předepisovat některé zdravotnické prostředky, například inkontinenční pomůcky, pleny, podložky, stomické pomůcky, kompresivní punčocháče atd.

Za další. Psychosociální podpora, prevence negativních dopadů psychické a fyzické zátěže. Cílem je udržet ty stávající pracovníky. Musíme se u nich zaměřit také na zachování dobrého zdravotního i psychického stavu a nabídnout jim maximální. Podpora úpravy pracovní doby, částečných úvazků, navýšení počtu pomocného a nižšího personálu na exponovaných pracovištích, zde především v rukou samostatných zaměstnavatelů. Vytvoření sítě vyškolených poskytovatelů psychosociální podpory a poskytování psychosociální podpory zdravotnickým pracovníkům.

Za další. Zvýšení atraktivity a prestiže nelékařských zdravotnických pracovníků. Motivační a náborová kampaň Studuj zdrávku na podporu zviditelnění nelékařských zdravotnických profesí. Vzdělávání v těchto oborech a zvýšení jejich prestiže. Cílem kampaně je přilákat mladé lidi ke studiu na středních a vyšších odborných zdravotnických školách a k práci ve zdravotnictví. Zapojili jsme se také do mezinárodní kampaně Nursing Now se stejným cílem.

A za další. Odměňování žáků a studentů zdravotnických škol za praxi. Řešení je odměňování žáků a studentů připravujících se na výkon zdravotnického povolání za jejich odvedenou činnost v rámci odborné praxe u poskytovatele zdravotnických služeb; vyžaduje změnu školského zákona. To je v gesci MŠMT.

Naše vláda začala systémově a efektivně řešit dostupnost zdravotní péče. Provedli jsme vůbec první kontrolu, zdali zdravotní pojišťovny plní svou povinnost, a na základě toho jsme navrhli opatření, jako je sledování objednacích lhůt a kapacit lékařů či elektronický poukaz na vyšetření. To pojišťovnám umožní lépe zajistit dostupnost péče pro své klienty. Nadále se chceme zaměřit na vytipování indikátorů kvality a jejich sledování napříč všemi druhy poskytovatelů zdravotních služeb v České republice.

Dlouhodobým problémem českého zdravotnictví je špatná organizace péče, která je mimo jiné příčinou přetížených nemocnic. Proto jsme započali reformu, kterou posilujeme roli primární péče a zvyšujeme kompetence praktických lékařů. Cílem reformy je posílit praktické lékaře v systému tak, aby byli branou pacienta do systému zdravotní péče. Praktik by měl odbavit většinu běžných problémů a ve skutečně těžkých případech pacienta nasměřovat ke specialistům či do nemocnic. Jsme přesvědčeni, že se tak významně zlepší organizace péče o pacienta a nemocnicím a specialistům uvolníme ruce.

Rozjeli jsme jeden z nejúspěšnějších IT projektů ve státní správě - elektronický recept. Za pouhý rok se objem elektronických receptců z nuly dostal na sto procent. Také se nám povedlo prosadit jeho klíčovou funkci, a to sdílený lékový záznam pacienta, který ochrání pacienty před špatnými kombinacemi léků a užíváním několika stejných léků zároveň, což má dnes na svědomí významné procento hospitalizací a bohužel i úmrtí.

Reformujeme také péči o duševní zdraví. Úspěšně se nám daří přesouvat péči z velkých nemocnic do center duševního zdraví, kde se o pacienta starají terénní pracovníci přímo v jejich domácím prostředí a pomáhají jim vrátit se zpět do běžného života. Již funguje sedmnáct center, teď jsme schválili další čtyři centra a do příštího roku chceme, aby jich bylo celkem třicet. Cílem je v dalších letech vybudovat síť až sto center. Kromě toho tvoříme síť psychiatrických ambulancí, které budou poskytovat komplexní multioborovou péči a úzce spolupracovat s praktickými lékaři. Zlepší to významně dostupnost péče pro pacienty s duševními problémy. Důkazem, že reforma péče o duševní zdraví je pro nás prioritou, je posun z tématu z ministerské na vládní úroveň, a to v podobě vzniku Rady vlády pro duševní zdraví.

Připravili jsme zcela první koncepci urgentní péče. Poprvé tak bude mít jasnou strukturu a standardy. Vznikne státem garantovaná síť patnácti velkých urgentních příjmů na úrovni krajů a osmdesáti urgentních příjmů na úrovni okresu. U každého z nich bude lékařská pohotovostní služba. Cílem nového modelu je systematicky zajistit péče o akutní pacienty. O akutní pacienty ve všech regionech a v režimu trvalé dostupnosti - 24 hodin, 7 dnů. Úhradová vyhláška pro 2020 počítá pro urgentní příjmy s významnou finanční injekcí téměř 2 miliardy korun.

Velmi důležitý je pro nás také projekt DRG Restart. O tom se taky mluví tady desítky let. Tedy se chystá, ano, velice dlouho, a my jsme jeho přípravu akcelerovali. Máme jasný plán. Všechny nemocnice budou podle něj od roku 2020 nově vykazovat a od roku 2021 se spustí i úhrady. A proto když dneska zdravotní pojišťovny mají na účtech 57 miliard rezerv, a počítám, že ke konci roku budou na šedesáti, tak samozřejmě to jsou ty rezervy pro budoucnost. To jsou ty rezervy na DRG Restart, abychom narovnali ty úhrady. Cílem projektu je dát k dispozici kvalitní klasifikační systém, který umožní objektivně měřit a popisovat poskytnutou péči. Ne že každá nemocnice za stejný úkon dostane jiné peníze a nikdo ani neví, kdo jaké.

Jako další z legislativních cílů si velice vážně bereme za své zvýšit dostupnost léčiv v lékárnách. Jednak rozšířené možnosti, jako doručit náhradní lék, když nastane výpadek ve výrobě, a zajistíme jeho dočasnou úhradu. Jednak budeme víc regulovat vývoz léčiv určených původně pro pacienty v České republice a do třetice zavedeme takzvaný emergentní systém zásobování lékáren, který zajistí, když je lék v distribučním řetězci, že bude dostupný v jakékoliv lékárně v České republice. Udivuje mě, že toto téma také nikdo před námi na ministerstvu neřešil. Usilujeme nejen o dostupnější léky, ale také dostupnější zdravotnické pomůcky pro těžce nemocné pacienty. Letos naběhla novela zákona, která přináší celou řadu nově hrazených pomůcek, které si pacienti museli doposud hradit sami. Pojišťovny vynaloží příští rok na pomůcky o půl miliardy korun navíc.

Další velké téma je léčebné konopí. To je skutečně téma, které jsem řešil velice dlouho. A jak se jmenoval ten pán? (Otáčí se na ministra zdravotnictví.) Já jsem zapomněl... (Ministr zdravotnictví mimo mikrofon: Majzlík). Pan Majzlík a příběh jeho dcery. A to byl ten impuls pro mě. Takže trvalo to dlouho, i taky v Izraeli jsem se snažil získat informace a taky jsme tady udělali skvělou konferenci za asistence izraelských lékařů, kteří jsou už světová špička. Takže od 1. ledna 2020 ulevíme pacientům s chronickou neutišitelnou bolestí, protože jsme prosadili devadesátiprocentní úhradu léčebného konopí. Ne plošně, jak chtějí Piráti, ale na léčení. Pacienti, kteří doposud museli za léčebné konopí platit vysoké částky, a bylo tím pádem pro ně ekonomicky hůře dostupné, po změně zaplatí maximálně pár stovek korun jako u jiných léků na chronická onemocnění. V této problematice ale jdeme ještě dál. Prosazujeme, aby se léčebné konopí mohlo vyvážet, a chceme také rozšířit licence na pěstování. Ještě více tak zvýšíme jeho dostupnost a snížíme cenu.

Nyní také pracujeme na zajištění rychlejšího vstupu inovativních léků a léků na vzácná onemocnění do úhrad. Zrychlíme administrativní proces a u léků na vzácná onemocnění zapojíme do rozhodování o úhradě i pacienty a budeme posuzovat také celospolečenské faktory. Návrh zákona bude předložen vládě ke konci roku.

Kromě toho jsme připravili a ve Sněmovně nyní budeme prosazovat novelu zákona o zdravotních pojišťovnách, která zavádí transparentní pravidla voleb do orgánů zdravotních pojišťoven, správních a dozorčích rad. Do připomínek brzy také pošleme novelu zákona o zdravotních službách, která reflektuje aktuální medicínské potřeby ve zdravotnictví a zavádí regulaci léčitelských služeb, stanovuje definici pacientských organizací, center duševního zdraví či upravuje dřív vyslovené přání.

Veřejné zdraví je jedním z hlavních témat strategického dokumentu Zdraví 2030, což je komplexní strategie rozvoje zdravotnictví a poskytování zdravotní péče, která reflektuje světové trendy a výzvy, kterým zdravotnictví a společnost bude čelit v následující dekádě. Mimochodem v rámci Národního investičního plánu máme potenciál investic do zdravotnictví 73 mld. Tady mám ještě tabulky (ukazuje) - průměrný plat zdravotních sester; vidíte, jak to stoupá, myslím, že to nemůže nikdo zpochybnit, průměrný plat lékařů. Takže zdravotnictví je priorita.

Pojďme teď na obranu. Dneska je summit NATO. Pan prezident zastupuje Českou republiku a my samozřejmě máme závazky v rámci NATO. Máme závazky a ty v minulosti úplně nefungovaly. Já vám tady ukážu vývoj rozpočtu, kapitoly. Když se podíváte, v roce 2007 byl výdaj na obranu 54 mld., to bylo 1,6 % HDP, tak my, když jsme začínali, 2014, to jsme zdědili, tak to kleslo téměř o 11 mld. a byli jsme na 1,1, ano? Ne, 11,9 mld. pokles. Tady je jednoznačně vidět, jak to stoupá. Na příští rok meziročně je nárůst de facto 9 mld. Ano, naše HDP stoupá, takže my samozřejmě to HDP doháníme, ale dneska není reálné mít 2 %. 2 % dneska by bylo 133 mld. Takže my se tam dostaneme, my jsme se zavázali, 2024, takže takhle jsme to zdědili. A samozřejmě je důležité, abychom zrealizovali ty investice. A ten rozpočet mezi roky 2014 a 2019 se zvýšil o 62 %.

Nárůst rozpočtu na rok 2020 na těch 75,5 mld. je o 13 % oproti 2019. V roce 2021 chceme dosáhnout poměr 1,4 %, v roce 2024 2 %, to už jsem říkal. Narůstá procento rozpočtu, které jde na investice do nové techniky. V roce 2020 půjde na investice přes 18 mld., téměř čtvrtina rozpočtu.

Co se týká nákupů, v roce 2019 od ledna jsme uzavřeli 294 smluv a rámcových dohod na vojenskou výzbroj a výstroj, to vše v celkové hodnotě 17 mld. Mezi ty podstatné patří např. smlouvy na 62 obrněných vozidel Titus za 6 mld. nebo 71 nákladních automobilů Tatra za 600 mil. a ještě do konce roku podepíšeme smlouvy na další strategické projekty za 24 mld., a to konečně 8 mobilních radiolokátorů MADR za 3,5 mld. 30 let po revoluci máme stále ruské radary. Takže konečně to podepíšem, ona ta dodávka potrvá asi dva roky, ale samozřejmě je to ostuda. 12 víceúčelových vrtulníků za 17,5 mld. s DPH, taky máme stále ruské vrtulníky v Náměšti nad Oslavou, byl jsem tam, je to horor. A nakoupíme dva nové letouny CASA za 2,5 mld. s DPH a modernizaci čtyř těchto letounů za 0,5 mld., které už armáda používá. Takže letos za výstroj a výzbroj budeme mít smlouvy za více než 40 mld. 90 % dodavatelů tvoří tuzemské firmy. Armádní zakázky tedy zlepšují bojeschopnost ozbrojených sil a současně dávají našim firmám, našim občanům práci a peníze. 2020 máme v plánu několik smluv se zásadním významem pro zajišťování obrany České republiky a plnění našich závazků v rámci NATO. Bezpečnost našich občanů je priorita! Vidíme, co se děje ve světě. Vidíme, že skutečně je potřeba, aby naše armáda měla moderní techniku. Hlavními projekty roku 2020 je 210 pásových bojových vozidel pěchoty. To je obří zakázka. 50 mld. 52 kusů děl ráže NATO. 15 tis. ručních zbraní české výroby a 4 baterie protiletadlového raketového kompletu SHORAD.

Co se týká našich vojáků, v roce 2014, kdy jsme začínali, tak jich bylo 21 tis. Nyní je jich 25,5 tis. a my se chceme dostat na počet 30 tis. Tady se můžete podívat na platy našich vojáků (ukazuje opět graf), jak jsme to převzali od opozice, 2013 35 tis., odhad na příští rok 51 tis. a ještě větší počty. Takže obrana je pro nás klíčová.

Narůstá taky role aktivních záloh. My jsme s náborem dva roky napřed oproti plánu. Už nyní v aktivních zálohách máme téměř 3 200 příslušníků. V roce 2025 by mělo být 5 tis. lidí a v roce 2030 až 10 tis., takže 30 tis. vojáků, 10 tis. záloh. Čeští vojáci - skutečně můžeme být na ně hrdi - patří mezi nejlepší v zahraničních misích. Působí ve 14 zemích na třech kontinentech a jejich služba je skutečně velice, velice kladně hodnocena. Aktuálně máme v zahraničních operacích 700 vojáků, přičemž schválený mandát je 1 191. Mandát je schválený Parlamentem do roku 2020 a Ministerstvo obrany předloží vládě a Parlamentu návrh mandátu na roky 2021 a 2022 v první půlce příštího roku. Nepředpokládáme žádné výrazné změny oproti současnému stavu, ale samozřejmě, jak jsem už vzpomínal, dnes je zasedání NATO v Londýně a ty vztahy po tom, co se stalo v Turecku mezi Spojenými státy a Francií a dalšími, nejsou úplně ideální a je potřeba skutečně si to vyjasnit.

Dnes jednotliví šéfové delegací a náš pan prezident bude mít asi tři nebo čtyři minuty na to, aby tam přednesl svůj projev. Já určitě o tom budu mluvit na Evropské radě, protože členské státy NATO, evropské členské státy samozřejmě z hlediska bezpečnosti Evropy je to něco jiného než bezpečnost Spojených států, Kanady nebo Turecka. My samozřejmě sdílíme společné hodnoty, ale z hlediska bezpečnosti určitě nechceme evropskou armádu, ale chceme mít nějakou spolupráci a možná vyjednávat s našimi partnery o nějakém dodatku, který by nám umožnil dělat operace bez toho, abychom dělali takové harakiri, jak byla Sophia operation, kterou jsem navštívil a kde vlastně ten italský admirál mi říká - no teďka jsme NATO - a my jsme šli za dveře a už jsme byli Sophia operation.

Takže smlouva Severoatlantického paktu je ze 4. dubna 1949. Jasně že tam byly dodatky, ale podle mě je to téma. Je otázka, jestli NATO má být obranný pakt, jestli se nemá změnit i na pakt, který může útočit na mezinárodní terorismus. Já si myslím, že ano.

Místem největšího nasazení zůstává Afghánistán - 325 našich vojáků, a samozřejmě situace v zemi je složitá. My se držíme zásady: společně jsme přišli, společně odejdeme. Naši vojáci samozřejmě působí také v Pobaltí. Já v úterý letím do Estonska a navštívím naše stíhače. Naše mise je tam do konce roku v rámci mise Air Policing s gripeny. Celkem tam máme 155 našich stíhačů. V Mali máme 120 lidí a připravujeme se v roce 2020 na převzetí velení mise. V Iráku 40 osob. Cvičíme chemiky a vojenské policisty. A na Sinaji, kde jsem tedy byl s našimi, tam skutečně je chválí všichni, máme už šest let dopravní letoun CASA. Takže obrana, ano my jsme se zavázali a teď to má jasný směr.

Životní prostředí. Jak jsme dělali ty tiskovky s panem Brabcem před odletem do Madridu, tak mi napsali mladí Fridays for Future - já jsem je několikrát vyzýval, že my jim rádi vysvětlíme, co děláme pro záchranu naší planety. Nám záleží na naší planetě a děláme toho dost. Takže já se těším na tu schůzku. Bude u toho i pan Brabec a pan Havlíček. A zkrátka my máme jasné plány, ale není možné z jednoho dne na druhý vlastně všechno vypnout a asi by to byl velký problém. Takže pro nás je priorita ochrana klimatu a vše, co s ním souvisí - jak snižování emisí skleníkových plynů, tak adaptace na dopady klimatické změny. A my víme, že ta klimatická změna tady je a že je potřeba to urychleně řešit. Česká republika plní své klimatické závazky vyplývající z Pařížské dohody i z klimatické politiky EU. Utlumujeme těžbu uhlí, připravujeme se na odstavování uhelných elektráren, zvyšujeme podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, zvyšujeme energetickou účinnost domů, bytů, služeb, děláme maximum, investujeme do ochrany klimatu. Investice do ochrany klimatu jsou a budou v následujících letech obrovské.

My jsme v pondělí v Madridu o tom mluvili i s předsedkyní Evropské komise a Polsko to vyčíslilo, uhlíkovou neutralitu, řádově na 100 mld. euro, a já jsem mluvil cca o 20-25 mld. euro, což je asi 625 mld., protože zkrátka tyto dvě země mají obrovský průmysl, a proto jsme jiní, než když na klimatické konferenci mluví - vedle mě seděl princ Albert z Monaka nebo premiér Andorry nebo Cookovy ostrovy nebo Lucembursko. Ano, to není porovnatelné.

Co je důležité, že Evropa ve svém úsilí nemůže být sama. EU má zhruba 9 % podílu na globálních emisích a v roce 2017 byla třetím největším producentem za Čínou, která má 27 %, a Spojené státy mají 16 %. Na 4. místě je Indie s téměř 7 % globálních emisí, na 5. Rusko, které má téměř 5 %. Těchto pět největších znečišťovatelů odpovídá za téměř dvě třetiny všech globálních emisí CO2. V EU je největším producentem CO2 Německo s podílem globálních emisí ve výši zhruba 2,2 %. ČR se spolu s ostatními členskými státy EU zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Mezi roky 1990 a 2017 Česká republika snížila své emise skleníkových plynů zhruba o 35 % a EU ve stejném období snížila své emise o 22 %. Takže jdeme napřed. Podle aktuálních emisních projekcí ČR splní své závazky v rámci EU do roku 2020 i 2030. Hrozbu pro klima tedy představuje především laxní přístup zemí světa, jako je Čína nebo Spojené státy - to jsou největší producenti skleníkových plynů - a zatím to nevypadá, že by to hodlaly měnit. Právě naopak. Čína oznámila, že bude investovat do obrovských kapacit uhelných elektráren, které jsou asi stejně kapacitně velké jak celá Evropa. Takže Čína, Vietnam, Indie, Afrika - všichni jdou úplně opačně.

My se musíme a naše země se musí připravovat na dopady změny klimatu, které mohou být samozřejmě velmi citelné. Ostatně už posledních pět let se potýkáme s extrémním suchem, což patří právě k jednomu z projevů dopadů klimatické změny. Adaptaci na změnu klimatu bereme velice vážně, i když pro média nejsou ta opatření možná tolik atraktivní a mluví se o nich daleko méně než o opatřeních na snižování CO2 v atmosféře. Klíčová jsou opatření směřovaná do budování zdrojů pitné vody, návratu vody do krajiny nebo třeba snižování energetické náročnosti v domácnostech i na úřadech. Za působení této a předchozí vlády byla přijata řada zásadních strategických dokumentů a také rozjeta celá spousta konkrétních kroků v oblasti ochrany klimatu, které určují cíle a priority České republiky.

Pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, přijala vláda v roce 2017 na návrh ministra Brabce politiku ochrany klimatu v ČR. Máme ji jako jeden z menšího počtu států v EU, a přesně definuje, jak snižujeme a jak budeme emise CO2 snižovat v následujících letech. Politika ochrany klimatu kromě cílů do roku 2020 a 2030, které vycházejí z klimaticko-energetického balíčku EU a z Pařížské dohody, obsahuje poprvé rovněž dlouhodobý indikativní cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 80 % oproti roku 1990. Od roku 2000 bylo na snižování emisí skleníkových plynů vynaloženo z evropských fondů, výnosů z emisního obchodování a ze státního rozpočtu téměř 110 mld. korun, prosím vás. Sto deset miliard korun od roku 2000!

Klíčovým opatřením ke snížení emisí bude i nadále reformovaný systém obchodování s emisními povolenkami, který by do roku 2030 měl vést ke snížení emisí skleníkových plynů o dalších více než 6 mil. tun CO2 ekvivalentu. Pokračující podpora opatření ke snižování energetické náročnosti průmyslu a budov by měla přinést další snížení emisí přibližně o 3,5 mil. tun. V dopravě by pak měly ke snižování emisí nejvíce přispět nové emisní limity dojednané v Evropě pro osobní i nákladní automobily, které by v podmínkách České republiky měly vést ve svém důsledku ke snížení emisí o více 1,5 mil. tun až do roku 2030. V ČR to bude znamenat samozřejmě podporu čisté mobility, elektromobility, CNG vozů nebo vodíkových technologií, a to jak v osobní dopravě, tak veřejné. Už nyní v rámci podpory čisté mobility bylo ze zdrojů Ministerstva životního prostředí, MMR a Ministerstva průmyslu podpořeno pořízení 1 200 elektromobilů pro obce, kraje a podnikatele a 950 CNG autobusů a 160 elektrobusů, tj. více než 1 100 autobusů na čistý pohon. Do roku 2020 bude podpořeno 1 200 nabíječek na elektromobily s plánem mít do roku 2030 dvacet tisíc nabíječek.

Podporou obnovitelných zdrojů a vysoce účinné kogenerace lze dosáhnout snížení emisí o dalších 3,5 mil. tun. V průmyslu by měly ke snižování emisí nejvíce přispět emisní limity a aplikace nejlepších dostupných technologií, které by měly do roku 2030 snížit emise o přibližně 2,7 mil. tun CO2 ekvivalentu.

Výrazně by se měla rovněž projevit regulace fluorovaných skleníkových plynů, která by měla vést ke snížení emisí o další přibližně 2 mil. tun. V sektoru odpadu se dosud emise skleníkových plynů zvyšovaly a jejich snižování bude záviset na rychlosti snižování skládkování, zákaz skládkování pak očekáváme do roku 2030. Bude samozřejmě ještě předmětem jednání o nových odpadových zákonech. Mně se to zdá být celkem dlouhé, ale bude to předmětem debaty.

Politika ochrany klimatu i státní energetické koncepce počítá rovněž s postupným zavíráním uhelných elektráren. Je jen otázkou, kdy to bude, protože my samozřejmě musíme občanům zajistit teplo a dodávku elektrické energie. Takže zavřít najednou uhelné elektrárny je samozřejmě nesmysl a utopie. Pan ministr Brabec a pan ministr Havlíček teď jednají v rámci tzv. uhelné komise o tzv. fade outu uhlí, tedy odklonu od uhlí. Třeba německá uhelná komise se na roce 2038 domluvila a u nás komise zkoumá, jestli je něco takového reálné i u nás. Samozřejmě ale probíhají další konkrétní opatření zaměřená na snižování emisí skleníkových plynů vedle snižování těžby a využívání uhlí. Jde o podporu zateplování, úspor energie a ekologičtější vytápění.

Emise CO2 snižují zásadním způsobem také kotlíkové dotace. Jen v posledních třech letech jsme vyměnili na 70 tis. starých kotlů, díky kterým zlepšujeme nejen stav a kvalitu ovzduší, ale snížíme i emise CO2. Cíl je vyměnit alespoň 100 tis. kotlů. Sto tisíc vyměněných domácích kotlů ušetří do roku 2021 800 tis. tun CO2 a 4 GJ energie ročně.

Velmi úspěšný projekt Ministerstva životního prostředí je Nová zelená úsporám, směřovaný přímo do domácností, který je považován za nejlepší program na zateplování ve střední a východní Evropě; snižuje emise skleníkových plynů o 1,4 mil. tun CO2 ročně.

Co se týká připravenosti na změnu klimatu, všechny adaptační kroky už nastartoval ministr Brabec za celou dobu svého působení na Ministerstvu životního prostředí. V roce 2015 byla přijata i navržená adaptační strategie. Tuto strategii v roce 2017 potom doplnil Národní akční plán na změnu klimatu v České republice, který obsahuje 52 konkrétních prioritních opatření, resp. 160 prioritních úkolů v oblasti adaptace. V současné době se intenzivně pracuje na vyhodnocení a aktualizaci těchto dokumentů.

Zranitelnost České republiky vůči projevům změny klimatu byla vyhodnocena jako vysoká, a to především v oblasti povodní, zvyšování průměrné teploty a dlouhodobého sucha. Na tyto tři klíčové dopady změny klimatu jsou a budou prioritně zaměřena adaptační opatření. Vážně se věnujeme nejcitlivějšímu projevu změny klimatu v České republice, a to je sucho. Založili jsme Národní koalici pro boj se suchem, kde s příslušnými ministry, odborníky a kolegy z praxe diskutujeme vhodná opatření a praktické kroky státu. Připravili jsme velkou novelu vodního zákona, která dává státu, krajům a obcím zcela nové nástroje pro suchá období. Adaptaci na klimatické změny a k předcházením jejím dopadům se věnujeme i v dotační politice. Ministerstvo životního prostředí a zemědělství investovalo od roku 2014 do projektu adaptace na sucho 40 mld. korun.

Ministerstvo životního prostředí se soustřeďuje především na projekty nakládání s vodou v domácnostech a obcích a na posilování funkcí krajiny. Od roku 2014 realizovalo 14 tis. projektů po celé České republice za 11 mld. a dotační programy finančně nadále posiluje a bude posilovat i příští rok. Na 400 obcí a přes 200 tis. lidí je jen za letošní a loňský rok nově napojených na zdroje pitné vody. Ministr Brabec spustil program Dešťovka pro občany, kde už na 6 tis. domácností má nové nádrže na zachytávání dešťové vody nebo hospodaří s šedou vodou. Podobný program spustilo ministerstvo i pro obce. Ten se zaměřuje na podzemní nádrže, na shromažďování srážkové vody využívané pro veřejnou potřebu, zelené střechy veřejných budov, vodou propustné povrchy, zasakovací pásy u parkovišť nebo úpravu koryt vodních toků protékajících obcí či různé vodní prvky, protipovodňové ochrany jako bezpečnostní přelivy hrází, suché a polosuché poldery nebo vsakovací či retenční nádrže.

Zaměřujeme se na výsadbu zeleně a vodní prvky v krajině, jako jsou aleje, rybníky, tůně, mokřady, biopásy na zemědělské půdě, meandry řek a potoků. Za poslední roky už takto se zrealizovalo přes 5 tis. projektů v krajině. Aktuálně Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo 1,5 mld. na projekty Státního pozemkového úřadu v krajině. Ten v rámci pozemkových úprav, obnovy polní cesty podporuje zúrodňování zemědělské půdy, výstavbu vodních a protierozních prvků.

V opatřeních na snižování emisí CO2 i adaptačních opatření bude MŽP samozřejmě pokračovat i v příštím roce. Vysadíme v příštích dvaceti letech miliardy sazenic, listnatých i jehličnatých stromů na obnovu poškozených lesů a 10 mil. listnatých stromů mimo les v rámci projektu s Nadací Partnerství, do kterého se může zapojit úplně každý. A já myslím, že lidi to baví, chodí tam celé rodiny, skvělá akce i co dělaly Lesy ČR. Takže je to v celkovém objemu 40 mld.

Na kotlíkové dotace a kotlíkové půjčky je v rozpočtu MŽP připraveno na příští rok 4,9 mld. korun. Na nové vodovody, nové zdroje pitné vody, úpravy vod a přivaděče, program Dešťovka, pro domácnosti je v kapitole rezortu MŽP připraveno 3 mld. korun. Na snižování energetické náročnosti má MŽP 4,7 mld. korun. A konečně na adaptaci krajiny na sucho, vodu v krajině a zeleň ve městech je připraveno víc než miliarda korun. Takže životní prostředí, starost o naší planetu, jednoznačně naše priorita.

V programovém prohlášení této vlády jsme si dali jako jednu z priorit téma sport. My jsme na ten sport zapomněli od té revoluce. Tento celospolečenský fenomén byl ze strany státu dlouhé roky podporován někde z koutu Ministerstva školství. A nebudu říkat ještě kde všude. Díky naprosto neprůhlednému systému rozdělování dotací do sportu ze strany státu se náš sport v posledních letech neproslavil vítězstvím hokejistů či našich olympioniků, ale korupčními kauzami, na které doplatilo celé sportovní prostředí, a především pak ty nejmenší kluby, děti, talentovaná mládež a trenéři, kterým se nedostávalo téměř žádné finanční podpory. Díky poslanecké iniciativě a širokému konsenzu sportovního prostředí a následně i významné podpoře Poslanecké sněmovny - a my vám za to děkujeme - došlo k přijetí novely zákona o podpoře sportu, kterou od srpna, od tohoto roku vznikla Národní sportovní agentura. Ne, nejedná se o průtokáč či penězovod, jak to někteří, kteří tomu nepřejí, nazývali. Jde o jasně danou entitu systému státní správy s pevně vymezenými kompetencemi.

Národní sportovní agentura se bude starat o podporu sportu v ČR, bude vypracovávat a koordinovat plán státní politiky ve sportu, poskytovat finanční podporu ze státního rozpočtu a vytvářet podmínky pro sport dětí, mládeže a jejich trenéry, pro sport pro všechny, včetně reprezentantů a zdravotně postižených občanů. Za tímto účelem bude agentura sportovnímu prostředí poskytovat finanční podporu ze státního rozpočtu a důsledně také kontrolovat použití této podpory. Agentura bude mnohem lépe než dříve propagovat český sport a naše nadějné sportovce, a to i za přispění lepší koordinace činnosti rezortních sportovních center Ministerstva školství, Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra.

V roce 2011 došlo ke krachu tehdy státní loterijní společnosti Sazka. Právě ta do té doby ne zcela efektivně rozdělovala prostředky na podporu sportu. Od roku 2013, kdy se prostředky postupně začaly rozdělovat přímo ze státního rozpočtu, začaly také narůstat objemy financí poskytovaných ze státního rozpočtu na podporu českého sportu. Celkovým vyjádřením lze nárůst podpory sportu ilustrovat čísly, a já když jsem se stal ministrem financí v roce 2014, protože sám mám rád sport, tak jsem startoval s rozpočtem 2 mld. 980 mil. korun. Na příští rok je to 7,2 mld. korun. Já si myslím, že sport je strašně důležitý, a je škoda, že nemáme takový univerzitní sport, jako je to například ve Spojených státech. Takže nárůst za to období je celkem 141 %.

Výrazně podporujeme a nadále budeme podporovat zejména program Můj klub, který znamená peníze pro všechny sportovní kluby v Česku, které si o ně požádají. I zde od vzniku tohoto programu došlo k výraznému nárůstu podpory. V roce 2016 to bylo málo přes 300 mil. a na rok 2020 je připraven pětinásobek. To znamená pětinásobek toho, co bylo před čtyřmi roky, to znamená 1,5 mld.

Samozřejmě, pak je podpora těch, kteří se věnují našim talentům, pomáhají jim hledat novou motivaci, chuť trénovat a bojovat za sebe a za svůj klub, těch, kteří budují v našich dětech smysl pro fair play a poctivý přístup k tréninku, a to jsou naši trenéři.

Ani teď ani v budoucnu nebude zapomenuto na zdravotně postižené, pro které je sport často jedna z mála možností další vlastní realizace a společenského uplatnění. Právě pro tyhle všechny, a nejen pro ně, budeme dávat do sportu více prostředků, protože přece chceme, aby všechny naše děti bavilo hýbat se, sportovat a mít z toho radost a dobrý pocit, aby nebyly stále na Facebooku.

A pak jsou tady investice do výstavby sportovních hal, plaveckých bazénů, zimáků a dalších sportovišť. Celková situace ve sportovní infrastruktuře není uspokojivá a my ji potřebujeme zásadně zlepšit. Rozvoj sportovní infrastruktury má totiž silné dopady nejen na rozvoj sportu jako takového, ale vedle toho má význam také pro rekreaci, sociální soudržnost, integraci a vzdělávání. Sportování je integrátorem mnoha potřeb, které společnost nejen stmelují, ale zároveň ji také posilují a upevňují. Tyto investice významným způsobem pomáhají nejen lokální ekonomice v podobě zakázek pro místní firmy, ale také celému národnímu hospodářství v podobě daní a odvodů. Když hovoříme o tom, že se nám nedaří udržet lidi v málo obydlených a venkovských sídlech, sport a jeho dostupnost včetně sportovní infrastruktury bývá často jedním z řešení, jak lidem zlepšit a zkvalitnit život v odlehlých místech.

Sportovní infrastruktura je v České republice katastrofálně zastaralá. Česká unie sportu jako jedna z největších střešních organizací uvádí, že průměrné stáří sportovní infrastruktury dosahuje u nás v Česku téměř padesát let. Padesát let! Neuvěřitelné. Většina v současné době využívaných sportovních zařízení byla postavena před rokem 1989. Je nutné, aby se tento stav změnil a sportoviště a sportovní infrastruktura prošly modernizací a získaly parametry odpovídající současným požadavkům a normám. Totéž platí i o trendech, které je třeba reflektovat i ve sportu, protože ty jsou očekávány jak sportovci profesionály, tak i dětmi a trenéry.

Jsem dobře informován, že zástupci Národní sportovní agentury, potažmo stále ještě i zástupci Ministerstva školství, jednají se Sdružením místních samospráv, se Svazem měst a obcí a s Asociací krajů o potřebách vzájemné spolupráce s městy a kraji za účelem výrazného zvýšení investic do sportovišť v celé České republice. Možná se ptáte proč. No protože jediné, co tady pořádně za třicet let v oblasti sportu vzniklo, je O2 Aréna ve Vysočanech, která se bohužel, pokud jde o její financování, v době Sazky za svého vedení určitě netěšila dobré pověsti, ale chvála bohu, že ji máme, jinak nevím, co bychom v Praze kde organizovali všechny ty akce. Když k tomu připočítáme multifunkční haly v Karlových Varech, v Liberci, Třinci, kde na to přispěli soukromí investoři, je to z větších investic sportovní infrastruktury vše, co můžeme říci, že se postavilo a plní skvěle své účely.

Už v roce 2016 začaly v souvislosti s nárůstem celkové podpory sportu výrazně narůstat také objemy financí směřovaných na investice do sportovní infrastruktury. V celkovém vyjádření lze nárůst podpory sportu ilustrovat následujícím přehledem: rok 2010 - investiční dotace byly 620 mil., na rok 2020 je to 2 214 175 000 Kč, to znamená za deset let téměř čtyřnásobek. V roce 2021 se předpokládá zahájení výstavby národních center olympijských sportů, a to jak letních, tak zimních sportů - v Nymburce, v Harrachově, stejně jako multifunkční sportovní hala v Jihlavě, Olomouci, Kladně či Zlíně. K tomu by pak měla začít výstavba atletického halového areálu v Brně nebo by mělo dojít dokončení Vysočina arény v Novém Městě na Moravě. V Praze by pak měla přibýt gymnastická hala resortního sportovního centra Ministerstva vnitra a jsou plánovány další projekty, jako jsou skokanské můstky ve Frenštátě pod Radhoštěm nebo vodní kanál v Račicích.

Samozřejmě vždycky se mi směje opozice ohledně rychlobruslařské haly. Ano, já jsem o tom několikrát jednal s panem Novákem, trenérem Martiny Sáblíkové, bohužel, ani místo v Brně mu nesedlo, Nové Město na Moravě - tam to nechce biatlon, teď údajně jeden z našich krajů se angažuje, takže pokud by to dopadlo, tak stát určitě bude chtít tento projekt podpořit.

Celková částka dnes plánovaných investic do hal, sportovišť a sportovních center se počítá se zahájením v letech 2020-2021, a 2022 dosahuje částky téměř 15 mld.

Jako důkaz toho, že to s podporou sportu myslíme vážně, je možné uvést i nedávno vládou schválenou podporu tří významných sportovních akcí - mistrovství Evropy v judo v roce 2020 a dvou mistrovství Evropy, v basketbalu a volejbalu, v roce 2021. Na to jsme uvolnili jako vláda celkovou částku 155 mil. Navíc akce basketbalu a volejbalu budou důstojnou oslavou 100 let těchto sportů v České republice, potažmo v Československu, takže sport určitě pro nás - konečně, sportovci chtěli agenturu, tak ji mají. Tak doufejme, že dlouho vydrží i po nás, že i další vlády ji budou podporovat.

Za co jsme často kritizováni, je doprava, investice. Já už jsem o tom mluvil. Trvá to věčně, bohužel. My jsme už ale přistoupili k realizaci. Toto je projekt železničního spojení Prahy - Letiště Ruzyně a Kladna. (Ukazuje.) O tom se mluví strašně dlouho, všichni to slibovali, desítky let se o tom mluví. A my jsme měli prezentaci na letišti, ukazovali jsme tenhle projekt. Jsou tam jasné synergie. Tak, jak letiště chce investovat do další dráhy a terminálu, má to být hotovo v roce 2028, tak my chceme, aby centrum Prahy bylo napojeno na železniční síť do roku 2028. Do stejného termínu zmodernizujeme i železniční trať do Kladna. To znamená, zajistíme bezpečný a spolehlivý provoz železnice. Zajistíme zkrácení cestovní doby vlakem z Prahy do Kladna na 30 minut, na letiště se také dostanou cestující z centra města za 30 minut. Přiblížíme interval vlaků metra, vlaky směr Kladno i směr letiště budou jezdit ve špičce každých deset minut. Na vlaky navážeme autobusové linky, vybudujeme velké terminály na Dlouhé Míli u trati do Kladna. Díky tomu bude jezdit vlakem na letiště a do Kladna 63 tis. lidí denně.

Celé spojení má SŽDC rozděleno do devíti samostatných staveb. První ze staveb už začala v roce 2017. Je to rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Jde o významnou kulturní památku, druhý nejstarší pražský most přes Vltavu z roku 1849. Most nyní prochází sanací kleneb a v nezbytných případech jejich přezděním tak, aby umožnil bezpečný provoz další desítky let. Vlaky se po něm rozjedou přesně na MDD 1. 6. 2020. Výchozím bodem spojení bude pražské Masarykovo nádraží. To bude rozšířeno o další koleje a především dostane nový východní vestibul formou platformy nad kolejištěm, která zkrátí docházkové vzdálenosti pro obyvatele Prahy.

Z Masarykova nádraží vlaky zamíří přes Bubny směrem na Dejvice, celý úsek ze Stromovky přes Dejvice do Veleslavína bude umístěn do tunelu, aby trať neobtěžovala obyvatele Prahy hlukem a aby se odstranila bariéra, kterou dnes železnice tvoří. Dále bude pokračovat přes Liboc a Ruzyni na terminál příměstské dopravy Dlouhá Míle. Trať skončí na letišti přímo pod připravovaným rozšířením terminálu 2 s přímou vazbou do letištní haly. Nově se tak cestující z letiště a na letiště dostanou komfortně přímým spojem až do centra Prahy. Praha se přidá k řadě evropských měst, která mají spojení na mezinárodní letiště zajištěno komfortní, spolehlivou, rychlou, ekologickou a bezpečnou železniční dopravou.

Trať na Kladno odbočí v Ruzyni a povede stávající stopou přes Hostivici a Pavlov. Obě trati budou dvoukolejné, elektrifikované, vybavené moderním zabezpečovacím zařízením ETCS. Ano, bude to stát peníze, hodně peněz, hodně, 43 mld., ale mluvíme o tom dvacet nebo třicet let. Škoda, že jsme o tom nemluvili hned po revoluci. Takže tohle je spojení Praha-letiště-Kladno.

A já znovu připomenu, že investice jsou pro nás priorita, že když mě teď v televizi kritizovali, že rozpočet SFDI je špatný, tak ten rozpočet se vždy tvoří, má nějaký základ, a to je ta modrá čára. (Ukazuje.) A ten základ na příští rok je 87,3 mld., je to víc než v roce 2019. A to oranžové, to jsou postupné úpravy, celý rok. Takže roku 2019 jsme startovali s rozpočtem 86,3, ale už jsme udělali dodatečné navýšení rozpočtu 15,3 mld. A už roku 2020 máme 6,1 a bude to stoupat. Takže by bylo dobré vlastně mluvit o tom, jak takový rozpočet funguje a jak se postupně upravuje, a samozřejmě to jsou priority. Tady mám nejslavnější dálnici D1. (Opět ukazuje.) Pan ministr Šimonovský nám řekl, teď nevím, který rok to byl, 2005 nebo kdy, že vlastně bude šestý pruh a že bude hotovo 2010. Nic se nestalo. My jsme se dohadovali, jestli ta oprava - a kdybychom to neudělali, tak se ta dálnice rozpadne. Je to nová investice, ne oprava. No zkrátka je to nových 160 km, 160 km, a bude nás to stát 26,6 mld. Takže já se omlouvám všem, kterým znepříjemňujeme život, ale někdo to musel udělat.

A zlepšujeme se. Teď byl první sníh, tak Česká televize čekala, jaký to bude průšvih. Čekali celý den a nic se nestalo. To je modernizace D1. (Ukazuje.) Červená je zahájená stavba, zelená je otevřená dálnice. To máme zvlášť. Teď konečně jsme vyřešili to předjíždění kamionů, po kterém všichni volali, ale to je jen začátek. Toto je výstavba dálnic. Opozice nám stále nadává, že jsme otevřeli 3,8 km v roce 2018. Tak když průměrná doba výstavby dálnice - já jsem se to snažil vysvětlit, ale samozřejmě kdo nechce slyšet, tak neslyší - trvá bohužel 13 let. Takže já se jenom ptám, když nás někdo kritizuje, co jsme měli otvírat, když tady demoblok nic nezahájil: 2001 - zahájeno nula, 2012 - zahájeno nula, 2013 - zahájeno 800 metrů, 2014 - zahájeno nula. My jsme nastupovali a nebyly vykoupené ani pozemky, nebylo nic naprojektováno. Pan ministr Bárta zkrátka to celé zazdil. Pamatujeme si na paní Havránkovou. Možná kdyby s ní jednal někdo normální, tak to netrvalo 19 let. Takže dneska je to jasné. Zahájené - to už je za nás - 2015 a 2020 budeme zahajovat 92 km a 2021 53,4.

Ale samozřejmě je také potřeba si říct, co stojí proti nám, ta brzda, ta legislativa, ten šílený stavební zákon, který, musím říct, že 2016 se nám taky nepovedl, bohužel. Takže je to pro nás priorita. Je to pro nás priorita a my se samozřejmě snažíme tu legislativu vylepšit. Vláda schválila 25. listopadu, teď, liniový zákon. - (Do sálu vstupuje ministryně financí Schillerová.) Už přišla paní ministryně, můžu za chvíli skončit. - 25. listopadu. A ten zákon zkrátí dobu přípravy zhruba o třetinu ze stávajících 13 let, a to díky tomu, že bude umístěna a povolena dopravní stavba v jediném řízení a budou zavedeny pevné lhůty. Takže zkrácení až o tři roky. Jednotné závazné stanovisko k záměru staveb, u kterých bylo posouzení vlivu na životní prostředí, bude nově vydáváno jediné závazné stanovisko, které nahradí veškeré správní akty vydávané podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Urychlení až o rok. Zavedení pevné lhůty pro vydávání závazných stanovisek maximálně na třicet dní. Stanovení konkrétní lhůty pro vydávání rozhodnutí pro vyvlastnění - úřady budou mít šedesát dní od zahájení vyvlastňovacího procesu a následně bude třicetidenní lhůta pro vydání rozhodnutí. Má vzniknout Národní geoportál územního plánování. Takže hlavním nástrojem liniového zákona pro urychlení dopravních staveb je zkrácení o tři roky.

No a samozřejmě nás čeká rekodifikace. Ono to ještě ani není pořádně venku, a už je k tomu obrovský odpor. Prosím vás, já jsem strašně rád, že vládní menšinová vláda, ale všichni tady se shodneme na tom, že chceme jádro. Asi se taky shodneme, že chceme rychle stavět, takže bych byl velice rád, kdybychom tu rekodifikaci společně - a my jsme k tomu připraveni, určitě paní ministryně Dostálová - řešili a zvážili pro a proti a nechali si to vysvětlit. Teď jsem organizoval schůzku paní ministryně Dostálové s naším klubem a s našimi hejtmany, protože tam taky ta komunikace nějak vázla a evidentně dotčení nemají dostatek informací. Takže se musíme polepšit, musíme lépe komunikovat, vysvětlovat. Prostě je to strašně důležité. A právě tohle nám totálně kazí ty žebříčky. Máme skvělé výsledky, a tady jsme úplná katastrofa, 157. místo. Horor! Takže to je velice důležité a zkusme to řešit společně, a ne a priori, s čím my přijdeme, že je to špatně.

Mýtný systém. Všichni nás strašili, a nevím, jestli se něco stalo - stalo se něco? Nestalo se nic, vybíráme peníze. Vysoutěžili jsme nové mýto o 13 mld. levněji než současný, vlastně už není současný - bývalý Kapsch. Takže nyní máme zpoplatněno mýtem 1 240 km dálnic a 230 km silnic první třídy, 1 470 km. V roce 2019 vybereme na mýtu 11 mld. 250 mil. Od 1. ledna 2020 přibude dalších 868 km silnic první třídy, a jak jsem říkal, ostrý provoz mýtného systému byl spuštěn a ty různé katastrofické scénáře se nenaplnily.

Já už nechci dlouho mluvit. Důležité je taky, že jsme schválili zákon o silniční dopravě, podmínky pro taxislužbu. Já jsem se tomu věnoval, hlavně co se týká stížností našich taxikářů ohledně Uberu. A další. Vysokorychlostní tratě, takzvané VRT. No, škoda, že Evropská unie, když jsme vstupovali a začali jsme o tom mluvit v roce 2002, s tím nepřišla. Možná už jsme mohli mít propojeno Berlín - Praha - Brno - Vídeň - Bratislava - Budapešť - Varšava. Ale bohužel jsme trošku zaspali dobu, takže první vysokorychlostní tratě se začnou stavět v roce 2025. První úseky budou Praha - Běchovice - Poříčany - Přerov - Ostrava. Aktuálně se zpracovává studie proveditelnosti na vrtky Praha - Brno - Břeclav, Praha - Drážďany, Brno - Přerov - Ostrava. Připravujeme zadání pilotního projektu VRT v úseku Praha - Běchovice - Říčany. A aktualizují se zásady rozvoje krajů Jihomoravského, Olomouckého, Moravskoslezského pro pilotní úseky VRT.

Co je taky důležité, je, že opravujeme nádraží. Tam to už probíhá. Celkově probíhá nebo prošlo rekonstrukcí 102 nádražních budov za 1,2 mld., jako Praha, Havířov, Břeclav, Přerov, hotovo je v Kuřimi, Sokolově a Lipníku nad Bečvou. Vedle samotné rekonstrukce dochází též k nabídce nevyužitých nádražních prostor. Celkem Správa železniční dopravní cesty vynaloží na opravy mezi lety 2017 až 2022 8,4 mld.

Taky co je důležité - a viděli jsme ty tragédie na železničních přejezdech. Takže máme teď jasný plán. Řešíme teď 41 přejezdů za 250 mil. korun, abychom skutečně minimalizovali ty tragédie, co se staly. Nedávno tam zůstala celá rodina, je to fakt katastrofa. Takže to taky máme v plánu.

A ještě se jenom vrátím ohledně té rekodifikace. Protože ono se to málo ví, ale tady mám příklady z ŘSD - účelové blokování přípravy staveb ze strany různých občanských sdružení. Tak když si vezmu D49 Hulín-Fryšták, stavba se měla stavět v roce 2010. Z důvodu nekonečných soudních pří a odvolání proti všem správním úkonům není dosud stavební povolení. Devět let se čeká na stavební povolení. Říkovice-Přerov - zase napadání všech správních rozhodnutí, musíme mít nová stanoviska, dva a půl roku zdržení. D1 - tam taky přes 400 dnů bylo zdržení. Obchvat Mikulova - tak toto je skutečně unikát. 800 stran námitek proti vydanému územnímu rozhodnutí, 240 stran občanskými sdruženími, 15 měsíců bez reakce odvolacího orgánu. Územní rozhodnutí není pravomocné. No a Praha, silniční okruh Praha, který má postavit stát. Takže z důvodu systémové podjatosti Prahy to řeší v Uhříněvsi úřad. Tam jsou dvě zaměstnankyně a ony tuhle klíčovou investici řeší. Nic proti nim. Ale samozřejmě ten nový zákon by měl tohle řešit. A o územní rozhodnutí bylo požádáno v září 2018. Není vydáno a čeká se, že pravděpodobně to bude trvat ještě dlouho. Ostrava - Prodloužená Rudná - pět let blokovaná stavba z důvodu věcného břemene. A tak dále. Takže těch věcí, které brzdí, je strašně moc, a proto ta rekodifikace je extrémně důležitá.

Takže závěrem bych chtěl jenom říct, že ten návrh rozpočtu je velice dobrý, je proinvestiční, je to pro lidi, pumpujeme peníze do ekonomiky, nízký deficit, snižujeme dluh, navyšujeme skutečně veškeré položky. A já jsem přesvědčen, že ještě paní ministryně vám to lépe vysvětlí než já, a samozřejmě si dovoluji požádat o podporu tohoto rozpočtu. Paní ministryně si s tím dala strašně moc práce, celý rok. Takže doufejme, že vás přesvědčí a že ten rozpočet pro lidi, pro naši zemi, pro naši budoucnost, úspěšně dnes schválíme. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budeme pokračovat v přihláškách těch, kteří mají přednostní právo, ještě před úvodním slovem předkladatele a otevřením rozpravy. Na řadě je pan předseda Bartoš. Jenom upozorňuji pana předsedu, že ve 13 hodin ho přeruším podle dohody toho, jak bude postupovat dnes jednání Poslanecké sněmovny. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Dobrý den, dámy a pánové, pane premiére, pane předsedající. Já asi ty čtyři minuty, nebo svůj komentář k rozpočtu, rozdělím do dvou částí, protože pan premiér tady hovořil téměř tři hodiny, čímž tak trošku vyobstruoval ten dopolední program, ale budiž. Mě docela překvapilo, že zahájení debaty o rozpočtu pan premiér uvedl jakýmsi vyjádřením ke svým kauzám. Ono to ilustruje vlastně, jak ta Česká republika funguje. Místo aby se zde hrdě představoval tento vládní plán na následující období a plán investic na následující období, tak tady posloucháme co kde pan Babiš, s kým je ve sporu a co se děje.

Mně vadí - a já si nemyslím, že to je díky tomu, že by pan premiér měl nějaké špatné informace, nebo mu ty materiály někdo špatně připravil - mně vadí, když pan premiér na veřejnosti o některých věcech lže a pomlouvá jiné lidi. A to se stalo. Možná máte v paměti nedávné jeho vyjádření o prezidentovi České lékařské komory, o kterém tvrdil, že si za 150 milionů koupil barák, a podobné věci. Tak to teď nezaznělo ve Sněmovně. Ale zazněla tady třeba kritika současného senátora Lukáše Wagenknechta.

Já si pamatuju, když pan Babiš, který deklaroval, že bude bojovat proti korupci, ho vodil na tiskové konference a vystavoval jako nejlepšího člověka na kontrolu a boj proti korupci. A pan Wagenknecht zjistil, že na Ministerstvu pro místní rozvoj je Tesco software, problematický projekt za půl miliardy, více než půl miliardy. A když tento audit, který prováděli auditoři Ministerstva financí, a následně ho potvrdila Evropská komise, ukázal, že to je skutečně průšvih - a to si ještě chtěl ten audit nechat pan Babiš zkontrolovat od svých soukromých právníků - tak se rozhodla vláda, že ty peníze vezme na sebe. A Ministerstvo pro místní rozvoj způsobilo škodu 800 milionů korun. To rozhodně nebyl pan Wagenknecht, kterého pak samozřejmě pan Andrej Babiš, když zjistil, že Lukáš Wagenknecht chce bojovat skutečně s korupcí, vyhodil.

Zrovna tak není pravda, že by daňoví poplatníci zaplatili v předchozích obdobích nějakých 30 miliard. Já se tady na toto téma bavím s ministryní financí paní Schillerovou, která mi stále nedodala ty informace, které požaduji. 24 miliard z toho bylo vymoženo a využito na jiné projekty v rámci třeba ROPů. Následně některé, třeba dopravní stavby, vláda skutečně vzala do národního rozpočtu na sebe. Lítá tam nějakých 7 až 11 miliard podle mých propočtů. Ale to je na Ministerstvu financí, aby tyto peníze vymáhalo od firem a společností, které prostě nesplnily podmínky pro udělení dotace. Takže to je další věc, která tady zazněla a není pravda.

Mně skutečně vadí tento styl, kdy pan premiér každé své vystoupení zahájí tím, že dehonestuje své politické konkurenty, opozici, nebo dokonce své bývalé spolupracovníky, ostatně není to jen případ pana Lukáše Wagenknechta, a následně zde posloucháme tři hodiny, jak on dělá všechno nejlíp. Paradoxní je, že ve svém vyprávění předchozích vlád končí předtím, než on jako ministr financí nastoupil do vlády pana Sobotky. Tam vzniká takové vakuum, k té době se příliš nevracíme, kdy on byl ministr financí, kdy on měl pod sebou Ministerstvo pro místní rozvoj jako předseda hnutí ANO, kdy v danou chvíli měl toho nejúspěšnějšího ministra dopravy, pak méně úspěšného, pak zase nejúspěšnějšího pana Ťoka, a vidíme tady nějaké grafy, které ukazují, jak jsme na tom oproti roku 1990. To je třicet let. A já bych chtěl panu premiérovi jenom připomenout, že on už je součástí vlády České republiky, kromě toho krátkého období, kdy pan Sobotka odešel z pozice ministra financí, tak on u toho už je v tuto chvíli šestým rokem, takže velká část porevolučního vývoje, než tedy vstoupil do politiky, už jde na jeho triko a na jeho ministerstva, ve kterých působil.

Je jedna hodina, já bych se k rozpočtu vyjádřil ve druhé části svého projevu, abych hovořil skutečně k věci, ne jako pan premiér. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Konstatuji, že z důvodu polední přestávky přerušujeme jednání uprostřed projevu pana předsedy Bartoše, který bude pokračovat ve 14.30. Ještě mi dovolte, abych přečetl omluvy. Pan poslanec Krejza se omlouvá od 12.00 do 19.00 z osobních důvodů. Pan poslanec Josef Hájek se omlouvá od 14.30 do 17.00 z důvodu jednání a pan ministr obrany Lubomír Metnar dnes do konce jednacího dne z důvodu plánované zahraniční cesty.

Konstatuji, že ve 13.06 bude probíhat jednání organizačního výboru, ve 14.30 se zde opět sejdeme.

 

(Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zahajuji odpolední blok jednání schůze Poslanecké sněmovny. Máme na pořadu vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020, sněmovní tisk 605, třetí čtení. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová, dále zpravodajka rozpočtového výboru paní poslankyně Miloslava Vostrá.

My jsme přerušili vystoupení pana předsedy Ivana Bartoše, který vystupoval s přednostním právem. Já ještě s dovolením, pane předsedo, přečtu jednu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Karel Schwarzenberg mezi 14.30 a půlnocí z osobních důvodů. Tak pane předsedo, máte slovo, prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Dobré odpoledne, dámy a pánové, paní ministryně, pane předsedající. Já bych mohl navázat na tu část, která byla dopoledne, ale říká se "čo bolo, to bolo". Já bych se teď věnoval té části, která se týká rozpočtu, a snažil bych se tady poukázat na to, proč je ten rozpočet špatný. Protože politika, kterou v tuto chvíli dělá vláda Andreje Babiše, je špatná. Já bych tady mohl hovořit také velmi dlouho o jednotlivých kapitolách rozpočtu, ale nebudu to dělat jako pan premiér.

Nalijme si čistého vína. Státní rozpočet, tak jak je navržen z pera ANO, je rozpočet setrvačnosti. Vytváří se tím způsobem, že se vezme rozpočet z minulého roku, překopíruje se, podívá se, jaké změny jsou třeba v daňové politice, jak roste ekonomika, a pak se prostě navýší ty kapitoly tam, kde to bolí, nebo co lidem zrovna vadí. Řešíme kůrovce - jak říká pan Babiš, nacpeme tam ty peníze, a ono se něco stane. Ten rozpočet nemá žádnou vizi, a dokonce nemá ani oporu v tom divném dokumentu, kterým tady už pár měsíců mává pan Andrej Babiš, ale stále není hotov, v tom investičním plánu.

Když tady budeme dnes hlasovat o rozpočtu, tak nehlasujeme o rozpočtu. V podstatě hlasujeme o tom, zda jsme spokojeni s politikou vlády, která řídí Českou republiku, s politikou vlády ANO, ČSSD s podporou komunistů. O tom dnes tedy skutečně budeme hlasovat.

A když se oprostím od toho, že tuto zemi tedy vede opět trestně stíhaný premiér v enormním střetu zájmů, tak pojďme se podívat na to, jakým způsobem tato vláda hospodaří, co je ta údajná vize a správné řízení státu. Ono se to totiž projevuje i na tom způsobu, jakým je sestavován ten rozpočet, zejména na stránce příjmové. Tato vláda si zvykla, že existuje řada bezedných kapsiček v České republice, u firem, u občanů, v různých rezervách, a zvykla si na to, že tyto zdroje používá jako jednorázové příjmy, aby mohla platit za praktický provoz České republiky. Ten skutečný investiční podíl v tom rozpočtu - a to je otázkou, zda se ty projekty budou vůbec realizovat - je velmi nízký. Když se podíváte třeba na věci, které dnes i rezonovaly v Senátu, kde zatímco pan premiér Babiš tady hovořil o tom, že jeho vláda nezvyšuje daně, tak paní ministryně Schillerová byla v Senátu obhajovat daňový balíček, ve kterém se daně zvyšují, tak tam zazněla kritika, která si myslím, že je fakt zásadní: ten rozpočet počítá na příjmových stránkách s věcmi, které ještě nejsou ani schváleny.

Já bych třeba zmínil to pozdržení vratky DPH firmám. Tam prostě si vláda jako kontokorent vezme nějakých 16 mld. do státního rozpočtu a v rozpočtu jednotlivých měst a obcí a samospráv je dalších 8 mld. My jsme v rozpočtu viděli kapitolu očekávaná daň z příjmu digitální daně - 2,1 mld. už v rozpočtu na následující rok. Ten návrh zákona ještě nebyl ani ve Sněmovně. A kdybychom byli velkými optimisty, tak začne platit až v roce 2021, a to začne platit ten zákon. Vůbec to neříká, zda ty firmy v danou chvíli budou ochotny tu jednu z nejvyšších daní, kterou navrhuje tato vláda, platit. A já bych takhle mohl pokračovat. Když se bavíme o tom, kde tato vláda bere peníze na svoji politiku bez vize, tak byli jsme svědky už v tomto roce, kdy v podstatě peníze, které byly určeny na specifické účely, z dividend a z činnosti státních podniků a firem, například z ČEZu, tak ty byly v podstatě zahrnuty do rozpočtu. Takže příjmy např. z ČEZu pro tento rok už jsou standardní položkou v příjmové stránce státního rozpočtu a ty peníze už nejsou vázané na investice či na odstraňování katastrof či nějakých dopadů environmentálních.

Já jsem tady slyšel pana Andreje Babiše, jak vykládá o těch svých úspěších, a už v předchozí části jsem zmiňoval, jak úplně zapomíná na ty čtyři roky, kdy měl ta ministerstva, která tady kritizuje, ať je to MMR, která tedy udělala tu botu, kdy vysoutěžila špatný systém, který on teď připisuje jako chybu senátora Wagenknechta, ale bylo to Ministerstvo dopravy a další. A když se bavíme o tom, jak někdo něco lakuje narůžovo, to není opozice, která kritizuje pana Babiše za to, že nedělá velké infrastrukturní stavby. I těch pár kilometrů, asi 3,8 nebo 4,2, teď mi z hlavy vypadlo to číslo, to vychází ze zprávy NKÚ. Jak vypadá lakování narůžovo? Začnete opravovat stávající dálnici D1 a vykazujete si, že stavíte novou dálnici, a nestydíte se toto tvrdit i ve veřejnoprávních médiích a v rozhovorech.

Mě neustále někdo oslovuje: co proti tomu Andrejovi Babišovi máte? Vždyť on přidal důchodcům 900 korun tento rok. A tak to přece není! My všichni v Poslanecké sněmovně jsme schválili navýšení důchodů o 200 korun a těch 700 korun se přece navyšuje automaticky podle valorizačního mechanismu, tak jak nám roste ekonomika. A já bych mohl takhle pokračovat.

Tady zazněla za ty skoro tři hodiny, až tedy do té tiskové konference zástupce Zemana, tady zazněla spousta doslova lží a nepravd při osvojování si cizí práce a manipulací.

Já si myslím, že Česká republika si zaslouží jasnou vizi. Ne nějaký potenciál, plán, nějaký rozpočet, který je prostě flikovaný každý rok na to, co zrovna vychází v průzkumech, že lidi nejvíce zajímá nebo kde jim to chybí. Já bych chtěl, aby ten rozpočet řekl, kde Česká republika ve výhledu bude za dva roky, za čtyři roky, za pět let. Z tohohle pohledu je ten rozpočet i související dokumentace skutečně myšlenková pustina a vypovídá to o stylu vlády Andreje Babiše a ČSSD.

A já znovu opakuji to, co jsem řekl na začátku. Nalijme si čistého vína. My zde nehlasujeme o rozpočtu, nebo nebudeme hlasovat o rozpočtu na následující rok, ale skutečně toto hlasování je hlasování o tom, zda jsme spokojeni s vládou Andreje Babiše, ANO a sociální demokracie s podporou komunistů, zda jsme spokojeni s tím, kam tuto zemi vede. Piráti s tím spokojeni nejsou, a proto my nepodpoříme návrh rozpočtu na následující rok. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Já bych jenom chtěl říci, že mám přihlášky sice na faktické, ale ona není otevřená rozprava. Takže teď jsou to před otevřením rozpravy pouze přednostní práva. Takže teď požádám o vystřídání a následně se připraví paní ministryně Schillerová. (Střídání předsedajících. Ministryně Schillerová naznačuje, že vystoupení ruší.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, s přednostním právem vystoupí pan místopředseda Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové. Navrhovaný státní rozpočet na rok 2020 nepodpoříme, jelikož neobsahuje dostatečné množství priorit SPD a našich voličů. Navíc nadále velmi značným způsobem zadlužuje naší republiku. Ještě horší je, že vládou navrhovaný rozpočet neobsahuje ani priority velké části našich občanů. Poslanci SPD proto podali několik pozměňovacích návrhů, které se týkají zcela nesmyslných výdajů, které vláda hnutí ANO, ČSSD a KSČM prosazuje, například na inkluzi nebo na politické neziskovky nebo dotace solárním baronům. S těmito výdaji SPD nesouhlasí, ale vláda je prosazuje. Tyto zmíněné výdaje státu jsou jen ilustrací stavu, kdy stát financuje doslova škodlivé projekty.

Navrhujeme škrty také v kanceláři ombudsmanky Šabatové. Je to asi jediná cesta, jak jí důrazněji připomenout, že její prací je pomoc slušným pracujícím občanům, nikoliv těm, kdo těmto občanům škodí.

Je zřejmě zbytečné opakovat několik zásadních všeobecných faktů o správné tvorbě rozpočtu. V prvé řadě to, že není až tak důležité, kolik kam peněz jde, ale to, nakolik jsou tyto peníze efektivně využity, protože je zřejmé, že v mnoha resortech, v mnoha oblastech, by za méně peněz bylo více užitku a práce. Samozřejmě to, co by naopak zasloužilo navýšení, jsou jednak investice do projektů, které by v budoucnu přinášely státu příjem.

Do investic počítáme také zásadní silnou finanční podporu normálních pracujících rodin, protože každé slušně vychované dítě, které bude v budoucnu pracovat, je pro stát zcela nezpochybnitelným zdrojem příjmů. Žádná investice k motivaci slušných občanů k tomu, aby měli děti, není dost velká. Výrazná pomoc pracujícím rodinám s dětmi ale v rozpočtu chybí. Zcela nepochybně je třeba finanční podpora pracujících lidí nebo těch, kdo si své odpracovali, což znamená odpovídající platy policistů, hasičů, vojáků, učitelů, sociálních pracovníků, ale i školníků nebo zdravotnického personálu a dalších a dalších mnoha potřebných profesí. I tady se investice vracejí jak ve spokojenosti občanů, tak ve vyšším obratu celé ekonomiky. Navrhujeme zvýšit peníze například i na prevenci kriminality. I to je investice, protože nejnižší škoda je ta, která se nestala.

Těch věcí, které by stát potřeboval zajistit, je mnoho, ale vláda hnutí ANO, ČSSD a KSČM na to zapomíná.

Jak známo, tak rozpočet sestavuje vláda a není úkolem opozičních stran, aby sestavovaly paralelní rozpočty. Naším úkolem je poukazovat na dílčí nedostatky a navrhovat dílčí změny. A jednu systémovou změnu navrhujeme marně už léta. Tou změnou jsou hloubkové audity výdajů všech příjemců peněz ze státního rozpočtu. Částečně nahodile takové audity fakticky dělá Nejvyšší kontrolní úřad a popravdě všichni víme, že není resort, kde by neodhalil plýtvání, nebo dokonce rozkrádání. Reakcí je obvykle popírání a rozporování výsledků a samozřejmě většinou ignorace výsledků, a s tím souvisí faktická neodpovědnost odpovědných za způsobené škody. V tomto ohledu doufám, že určitý posun přinese zákon o posílení přímé odpovědnosti za hospodaření s veřejnými penězi a majetkem, který tady ve Sněmovně na návrh SPD prošel minulý týden.

A to, jak jsou hloubkové audity potřebné, to potvrdila sama ministryně financí Alena Schillerová v rozhovoru pro Parlamentní listy, který jsem četl, tuším, před čtrnácti dny, kdy k mému nemilému překvapení potvrdila to, co požaduje SPD, že se prý vůbec neví kolik a kam se vyplácí politickým neziskovým organizacím. Dokonce paní ministryně říkala, že zadala jednotlivým ministrům, aby vůbec žádali zdokladování těch peněz, aby vůbec žádali, jestli na to mají prý faktury. Tak takovýmto způsobem se hospodaří ve státní správě? A jenom upozorňuji, že předchůdcem paní ministryně Schillerové byl čtyři roky právě Andrej Babiš. Takže vidíme, v jakém stavu je zanecháno Ministerstvo financí, že vlastně v podstatě po šesti letech vládnutí vůbec nemá stát přehled, komu a kolik se vyplácí do takzvaného neziskového sektoru. No, on je ve skutečnosti velmi ziskový samozřejmě pro ty, co tam pracují, protože podle statistik jde většina peněz vždycky na jejich platy.

Ale chtěl jsem jenom říci, že sama paní ministryně potvrzuje program SPD, že je prostě v té státní správě v těch penězích, když to řeknu kulantně nebo na rovinu, tak je v tom prostě bordel.

Vážené dámy a pánové, samozřejmě tu máme shodné komentáře odborníků, kteří upozorňují, že rozpočet nepočítá s očekávaným výraznějším zhoršením ekonomických podmínek v zahraničí, které by v Česku vedlo k nižšímu ekonomickému růstu, než je předpokládaná úroveň 2,2 %. Při růstu české ekonomiky slabším než ona úroveň 2,2 % by totiž vážně hrozilo, že schodek bude hlubší než "jen" 40miliardový, protože vláda aktuálně navrhuje zadlužit Českou republiku o dalších 40 miliard.

Co se týče účetního schodku, dá se čekat vývoj. Příští rok už totiž bude silně předvolební a je mi jasné, že rozpočet je vládou fakticky nastaven tak, aby vláda jakoby učinila zázrak, ušetřila, a skončí v předvolebním roce díky své, v uvozovkách, úžasné práci a spořivosti bez schodku. A i kdyby faktický schodek byl, napraví to nějaké zázračné přesuny v účtech a laická veřejnost bude zírat, jak je vlastně vláda úspěšná, přestože opak bude pravdou.

Nesystémové nárazové výdaje jsou pro celý rozpočet skutečným rizikem. I v tomto ohledu navrhuje SPD řešení. Leží tady náš návrh zákona na uzákonění minimálního důstojného důchodu ve výši hranice příjmové chudoby, což je dnes v České republice cca 12 tisíc čistého měsíčně. Nebo uzákonění našeho návrhu, aby se důchody zvyšovaly o pevnou částku, nikoliv procentem, bez ohledu na vládu, čímž by vlády ztratily možnost prostřednictvím nesystémových kroků vydírat a zneužívat sociálně nejslabší.

Dámy a pánové, Česká republika, přesněji tato vláda chce v budoucnu navyšovat také výdaje na zbrojení. Ovšem nikoliv primárně do obrany naší země. A to je rozdíl. Proč o tom mluvím? Nejenže SPD nesouhlasí s expanzivním zaměřením naší armády, ale hlavně neexistuje záruka, že půjde o investice, které budou přínosem pro nás a ne jen přínosem pro zbrojní firmy. Sami víte, že mluvím o miliardách korun. Stávající systém vede k neodpovědnosti, protože neexistuje v rámci státu a kontroly rozpočtu faktická kontrola efektivity vynaložených prostředků. Cesta ke snižování schodku i ke spokojeností občanů s prací státu vede právě tudy, přes odpovědnost odpovědných, která přinese maximální efektivitu peněz, které občané vládě svěřují a které vláda bez ostychu a příliš velkoryse utrácí.

Teď jsme svědky toho, že vláda hnutí ANO, ČSSD a KSČM na jednu stranu utrácí a bude utrácet miliardy za výplaty solárním baronům či na dávkách pro nepřizpůsobivé, a na druhou stranu nemá peníze na zlepšení života invalidních a starobních důchodců nebo pracujících rodin s dětmi, a především co se týče těch důchodců, tak ti doslova živoří.

Takže to je jednoduché shrnutí náhledu na tento státní rozpočet a není potřeba ani o tom tady tři hodiny mluvit. Je to v podstatě zcela jasné, jak je ten rozpočet strukturovaný. Z výše uvedených důvodů SPD takto strukturovaný rozpočet nepodpoří, protože pro nás jsou slušní pracující a řádní lidé na prvním místě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Připomínám, že ještě nejsme ve všeobecné rozpravě. Vystupují přednostní práva, paní ministryně Schillerová ruší své přednostní právo. V tuto chvíli vystoupí pan ministr Lubomír Zaorálek se svým přednostním právem. Já předávám řízení. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Přeji vám také dobré odpoledne. Nechtěl bych opakovat to, co tady zaznívá v jiných vystoupeních, protože vlastně ten slovník bývá vždycky velice podobný. Já bych spíše chtěl ukázat na něco, co je podle mě tím trendem, který je dlouhodobý a který by měl být dlouhodobý v České republice a který je podle mě také součástí úvah, které jsme měli, když se sestavoval rozpočet.

Já si myslím, že to, co potřebuje Česká republika do budoucna, jsou chytré výdaje, které přinesou peníze. A kdybyste se ptali, ve které oblasti dnes se vyplatí vydávat peníze, protože to je obor budoucnosti, tak bych vám sdělil, kdybyste hledali to odvětví průmyslu, které v současné době prochází nejbouřlivějším rozvojem, tak ho najdete například v tom průmyslu, do kterého v posledních pěti letech Spojené státy investovaly 650 miliard dolarů a kterému se říká entertainment industry. Nevím, jak to přeložit, jestli průmysl zábavy, nebo průmysl volného času. Ten průmysl, který je spojen dnes se scénáři, s filmaři, který je spojen dokonce s celebritami, který je spojen s obrovským množstvím řemesel a především s tvorbou a který dnes prožívá takový boom, že se na něm vlastně střetávají ty největší současné firmy, jako je Facebook, jako je Apple, jako je Google, jako je Amazon, jako je Disney, Netflix, do kterého, opakuji ještě jednou, v posledních letech ve Spojených státech bylo investováno 650 mld. dolarů.

Takže jako se včera mluvilo o minulosti před sto lety, o železnicích, o naftě a jiných hlavních tématech, která hnala průmysl, tak dneska, když se budete dívat, kde dochází k tomu největšímu hýření, kde dochází k těm největším investicím, tak je to tento entertainment industry. A vlastně je to kupodivu průmysl, který se dostává k obrovskému množství lidí. Vím, že společnost Walt Disney teď nabízí za sedm dolarů měsíčně vlastně streamové služby, na kterých jsou Star Wars a další, oni mají 700 mil. klientů, to znamená, zasahuje to obrovské množství publika a je to něco, co v této chvíli vlastně probíhá s obrovskou dynamikou, protože na trhu se utkává několik firem, z nichž žádná dneska nemá ani 20 %, takže ta bitva se nám odehrává před očima.

Já bych tady rád upozornil, že její součástí je Česká republika. Do České republiky se dneska valí tento zahraniční kapitál, což je důležité si uvědomit, protože všude se tady mluví o ochlazování ekonomiky, a do České republiky se valí zahraniční kapitál, který se tady snaží umístit, protože tady je celá řada řemesel, výrobců a tvůrců, kteří jsou vlastně výborná pracovní síla pro tento průmysl. A já jsem rád, že se nám podařilo ve vládě dohodnout to, že jsme teď vlastně v posledních let skoro schválili dalších 500 mil. na filmové pobídky. Myslím si, že to byl dost důležitý krok, a jsem rád, že jsme se na tom dohodli, protože kdybychom to neudělali, tak by začala Česká republika vypadat jako země, která na tuhle vlnu neodpovídá a nedokáže odpovědět, a mohlo by to znamenat, že se pro ty naše malé střední firmy tady ten byznys začne ztrácet, protože se bude stěhovat k našim sousedům do Polska a podobně, kteří do toho investují daleko více. V Česku nemusíme dávat takové pobídky jako oni, protože máme velice kvalitní základnu pracovní síly, ale ve chvíli, kdy bychom zaváhali, tak z toho můžeme vypadnout.

Já tady mluvím o tom, že tohle je úkol i pro ten další rok, abychom tady udrželi ten krok, ale nejen to. Já si myslím, že by... (Vypadl zvuk.) Někdo mě vypnul. Snad jsem toho tolik neřekl! Víte, já se obávám toho, abychom se nestali v téhle oblasti také montovnou, protože se můžeme těšit z toho, že máme řemesla, která jsou velmi konkurenceschopná tady ve střední a východní Evropě, ale ono by se nám... (Poslanec Zaorálek byl upozorněn na nějaký nedostatek na oblečení.) Je něco špatně? Další chyba! To je vidět? (Hlas ze sálu: Ano.) Aha, vy se mě pokoušíte nějak znejistět. První mi vypadne mikrofon, teď mi tady upravujete oblečení, řekněte rovnou, co je ještě špatně, ať mohu mluvit klidně a soustředit se. (Pobavení v sále.) Dobře, tak už nic. Aha, to je kvůli focení, dobře, děkuji. Někdy je těžké se vrátit k tématu. (Smích v sále.) Já doufám, že mě sledujete. Já bych byl rád, kdybyste si nevšímali mého oblečení a všech těch věcí a kdybyste si všímali toho, co říkám. (Reakce v sále mimo mikrofon.) Ano, je to tak. Já si myslím, že je úplně jedno, jak je řečník oblečený. Opravdu podstatné je, aby měl co sdělit. Vidím, že s tímhle je souhlas.

Takže ty montovny. Ty montovny nám také všem vadí. Jak jsem řekl, my bychom se měli snažit dělat něco víc než pouhé montovny. Teď se na vás dívám, s tímhle už není problém? Dobře. No a abych to řekl přesně, ono by to chtělo, aby Česká republika byla také producent. Tak jako v Polsku už dneska mají dokonce pobočku Netflixu, jako ve Velké Británii dneska hlavní prostředky dávají právě do tohoto typu průmyslu, jednoznačně tam dávají dneska největší peníze, na tohle sázejí. Pak bych zmínil Dánsko. Dánsko je země, která ukazuje, jak i malá země, jak i malá země srovnatelná s námi je vlastně schopna být producentem. Vzpomeňte si, už kdysi to byl seriál Borgen. Oni vlastně mají výrobky, dánské výrobky na tomto trhu, které mají vysokou kvalitu. A já si myslím, že je sice pěkné, když tři naši mladíci - myslím, že je to minulý týden - prodali svůj nápad a svou hru za 100 mil., nevím, jestli to bylo korun, společnosti Facebook, ale připadá mi, že by bylo do budoucna dobré, kdybychom skutečně sami byli producenti.

A proto mi připadá, že je velice důležité, že jsme podepsali teď v posledních dnech memorandum s místopředsedou vlády a ministrem panem Havlíčkem, a myslím si, že to není jenom spolupráce mezi Ministerstvem kultury a Ministerstvem průmyslu, ale že do toho patří i další ministerstva, která jsme oslovili, Ministerstvo zahraničí, Ministerstvo pro místní rozvoj, a vlastně je to podle mě úkol dnes pro to, abychom nejenom tedy zaměstnávali naše řemeslníky tím, že tady popouštíme zahraniční kapitál, ale abychom hledali i způsob, jak v téhle oblasti bude Česká republika vyrábět to, co jsem ze začátku řekl. Chytrá výroba, která přináší peníze a která nám přináší také důstojný podíl na výrobě a na tomto odvětví průmyslu, které - jsem přesvědčen - má dnes budoucnost.

Já si myslím, že naše vládní politika a investice v této oblasti budou rozhodovat také o tom, kam bude Česká republika zítra patřit. A já jsem rád, že tohle je věc, na které je ve vládě shoda, a že v tomhle postupujeme, i resorty, společně. A domnívám se, že Ministerstvo kultury, i když to pro vás zní možná překvapivě, v tomhle by mělo také sehrát do budoucna zásadní roli, a dokonce jsem v tom jednal i se Svazem průmyslu a dalšími, že chceme právě se účastnit i těchto veletrhů, které ve světě dneska jsou, a kupodivu jsou dneska veletrhy, na kterých je to právě kultura a všechny tyto tvořivé oblasti nebo oblasti tvorby, které sehrávají zásadní roli při produkování podobných seriálů, filmů a toho, co dnes je takto dlouhodobě na vzestupu. Takže já vás chci upozornit na tuto oblast také proto, že si myslím, že Ministerstvo kultury do budoucna by nemělo být někým na kraji, protože je vidět, že tento typ průmyslu naopak by měl z něho učinit docela důležitou součást strategie vlády, a já jsem rád, že pro to ve vládě nacházím partnery, kteří ten problém vnímají podobně jako já.

Jinak bych rád k tomu rozpočtu řekl, že mohu potvrdit to, co tady řekl premiér. Tento rozpočet není žádný škrtací rozpočet. Jestli se dneska mluví o ochlazování ekonomiky, které ve světě hrozí, a samozřejmě v souvislosti s obchodními válkami a v souvislosti s brexitem, tak se to ochlazování zřejmě může stát v příštím roce realitou a bude třeba se s ním nějak vypořádat. Proto si myslím, že je důležité, jak jsem říkal v té své první části, pouštět do České republiky zahraniční kapitál, pokud k nám vstupuje, a nebránit tomu.

Ale pokud teda bude to ochlazování realitou, tak je důležité, aby vláda konala tak, jak premiér dnes řekl, abychom neopakovali to, co se tady stalo v roce 2011, že na to vláda reagovala zaškrcováním výdajů. Naopak musím zopakovat to, co už dnes tady jednou zaznělo. Vláda - a jsem rád, že na tomhle je shoda - hodlá právě podpořit výdaje v sociální oblasti.

Já jsem velice rád, že ta jednání, která jsme vedli, vedla k tomu, že penze budou o 900 korun vyšší, k tomu, že rodičovská bude o 80 tis. korun vyšší. Já jsem rád, že jsme v těchto oblastech a v sociální oblasti prosadili tyto nárůsty, protože si pamatuji, že když jsme v červnu přišli jako sociální demokraté a říkali jsme, že chceme dalších 20 mld., tak z toho byla samozřejmě určitá tenze ve vládě. Ale tento výsledek, který vám dnes říkám - 900 korun penze, 80 tis. nárůst rodičovské, to jsou třeba konkrétní výsledky. Nebo 14 600 minimální mzda. To jsou věci, které pokládám za dobré výsledky těch jednání, které jsme ve vládě vedli.

A také si myslím, další kdybych měl zmínit, co beru jako výsledek jednání, která vedla sociální demokracie a její ministři, je například to, že reagujeme na ty klimatické změny. Já, když se vedou debaty o tom, jestli jsou, nebo nejsou, ale my se v České republice potýkáme se suchem, o kterém si snadno dovedu představit, že je právě součástí těch klimatických změn, které jsou tak široce diskutovány. A to, co jsme my prosadili, 300 mil. do vodního hospodářství, 700 mil. do lesního - protože víte dobře a bohužel mnozí z vás jsou z oblastí, kde pozorujete ten docela děsivý postup kůrovce v naší zemi. A to jsou konkrétní projevy klimatických změn, na které musíme reagovat, a jsem rád, že i v tomhle jsme ve vládě našli dohodu.

Takže tyto investice, jsem také přesvědčen, že jsou investice, kvůli kterým stojí za to zvednout pro ten rozpočet ruku, protože jsou něčím, co si myslím, že je jednoznačně v zájmu společnosti a lidí. Proto jsem samozřejmě odhodlán tento rozpočet podpořit, protože je to rozpočet, který je podle mě rezistentní vůči možnému ochlazování ekonomiky, který je rozpočet, který bude podporovat růst, a který je rozpočet, který investuje do sociálního státu. A podle mě tím vlastně, jak investuje do lidí, tak investuje do budoucnosti.

Jak silné téma je sociální stát a sociální služby, to jsme viděli například v posledních dnech, kdy proběhla ta debata kolem situace v domovech důchodců a kvality péče v domovech důchodců. A mně připadá, že kořen té debaty je právě v tom, že když se začnete zabývat tím, kolik mají platy ty sociální pracovnice a sestry v domovech důchodců, tak třeba zjistíte, když mluvím třeba o svém kraji, že jsou na minimální mzdě. To znamená, to je skoro naprosto nedůstojné. Na jedné straně jsem viděl, jak v debatě na sociálních sítích se chce, aby v těchto domovech důchodců se chovali všichni náležitě ke starým lidem, a na druhé straně, když znáte to prostředí, tak víte, že ta práce tam je neskutečně těžká, nepředstavitelně tvrdá - to si myslím, že každý, kdo o tom něco ví, musí potvrdit -, a přitom ti lidé tam pracují za minimální mzdu. Dokonce znám domovy důchodců, do kterých marně hledají zaměstnance právě pro ty nízké mzdy.

Takže chápete, když to takhle obecně řeknu, podporujeme výdaje v sociální sféře, tak to vypadá jako abstraktní teze, ale v realitě to znamená něco, co je nesmírně naléhavé. Jestli prostě ty lidi slušně nezaplatíme, tak jsme pokrytci, když po nich chceme, aby tam pracovali v těch, podle mě, velmi tvrdých podmínkách. Nechci tady líčit proč, to si snad každý domyslí. Tak nemluvme abstraktně, konkrétně si představme, jak vypadají ty domovy důchodců, a snažme se slušně zaplatit ty lidi, kteří jsou ochotni tam dělat práci, která je tak těžká. A proto, když říkám, že pokládám za úspěch to, že jsme dokázali získat prostředky pro navýšení sociálních služeb, abychom se o tom nemuseli znova a znova tady v té Sněmovně vždycky dohadovat - což víte, že to tady probíhá - tak je to pro mě docela zásadní věc a já to pokládám za úspěch. A je to úspěch třeba v tomto případě Jany Maláčové, sociálně demokratické ministryně, která se o to zasazovala. Takže to jsou ty důvody.

Samozřejmě jsou také věci, které mi tam chybí, to se rovnou přiznám. Protože víte, že i v koalici máme debaty, ve kterých se asi nedohodneme. Víte, že i my jsme zvedali v průběhu roku otázku sektorové bankovní daně, vyzdvihovali jsme otázku zvýšení daně z příjmu právnických osob právě proto, že chceme prostředky třeba na to, o čem jsem tady mluvil. My jsme programově měli v úmyslu podporovat malé a střední firmy. Protože já jsem dlouhodobě přesvědčen, že cesta k prosperitě České republiky vede v tom, že budeme podporovat tyto firmy, aby se dostávaly do těch světových řetězců s výrobky, které se prodají ve světě za dobré ceny, a my tím můžeme zvýšit mzdy. A to byl samozřejmě důvod, proč jsme chtěli sáhnout do těch sektorových daní, proč jsme chtěli zvyšovat daně z příjmu právnických osob. Nemáme o tom v koalici dohodu, mě to mrzí, protože tím pádem nemůžeme investovat tím směrem v tom rozsahu, jak jsme si představovali. Ale koalice je kompromis a prostě respektuji alespoň to, že to, co se dosáhlo, jsou pro nás věci, které mají cenu a které mají smysl.

Já, víte, že jsem to opakoval mnohokrát, si myslím, že kdyby tady byly jiné koalice, kdyby tady byly koalice, ve kterých je Občanská demokratická strana nebo další strany od středu doprava, tak by prostě ta politika vlády vypadala jinak. A určitě by se neprosadilo žádné zvyšování minimální mzdy. A přitom si myslím, že i to, co se podařilo, těch 14 600 není žádná sláva. I to, co je maximum možného v tuto chvíli, o co jsme se zasazovali, tak je nižší než to, co mají na Slovensku, nižší, než co mají v Polsku. Ale říkám, alespoň za to, alespoň toto se povedlo.

A podle mě se to týká konkrétně lidí. Sám jsem potkal ty, kteří mi říkali, že tohle se projevuje významně na jejich životní úrovni. Takže je to kompromis a není to naplnění vždy stoprocentně toho, co jsme si přáli, ale já v tom vidím věci, které jsou důležité. A kdyby tady byla jiná vláda, kdyby tady byla vláda, ve které by sociální demokracie neměla tu roli, kterou má, tak jsem si jist, že ty věci, o kterých jsem mluvil, tak by tady prostě nebyly. Protože, já si to dobře pamatuju, pravicové strany mají jinou filozofii, a pokud by praktikovaly a prosadily tu stejnou politiku, kterou prosadily v roce 2011, tak tady máme zase politiku utahování opasků. Takhle se tehdy reagovalo na ochlazování ekonomiky. A já bych se bál, kdyby se toto mělo opakovat. Tehdy to vedlo ke skutečnému ochuzování, ožebračování lidí. A dnes máme možnost zkusit reagovat jinak a zabránit tomu, aby se česká ekonomika, pokud by ten vývoj pokračoval k určité recesi, aby neopakovala ty chyby, které se tady staly po roce 2011. A jsem rád, že sociální demokracie může dnes v tomhle přispět k tomu, abychom zbytečně nekomplikovali ekonomický vývoj tím, že bychom nasadili opět tuto vadnou filozofii, která byla tehdy tak nešťastně v České republice vyzkoušena.

Takže s tímto poučením si myslím, že naprosto platí to, co tady dnes už zaznělo. Toto je rozpočet, který nebude žádným škrtacím rozpočtem. A ten bude i ve chvíli určitého ochlazování ekonomiky dbát na to, aby penzisté, aby lidé v ústavech, aby zaměstnanci nepřicházeli o základní důstojnost svého života. A to je to, co garantujeme před příštím rokem a co si myslím, že tento rozpočet je schopen garantovat. A myslím si, že je to velice důležitá zpráva pro veřejnost, a jsem rád, že se ten ekonomický vývoj a ta ekonomická rozvaha nad rozpočtem ubírala právě tímto směrem. Takže s tímhle říkám asi dostatečně srozumitelně, že jsem připraven ten rozpočet podpořit a i se všemi těmi kompromisy ho pokládám za dobrý pro příští rok v této zemi.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tu mám sice jednu faktickou, ale chtěl bych upozornit pana předsedu Kalouska, že nejsme v obecné rozpravě. (Poslanec Kalousek se hlásí o slovo.) Proto ještě nejsou faktické, jsou to pouze přednostní práva, které máte, ale to byste potom musel do pořadí. Takže mi kdyžtak řekněte. Je jich tady s přednostním právem - já to jenom přečtu, zrekapituluji. Takže nyní vystoupí pan předseda Vít Rakušan, dále paní předsedkyně Pekarová Adamová, dále pan předseda Petr Fiala a dále pan předseda Marek Výborný. Takže máte zájem se zařadit? (Poslanec Kalousek: Nemám.) Dobře. Takže nyní požádám o vystoupení pana předsedu Víta Rakušana, připraví se paní předsedkyně Pekarová Adamová. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, paní ministryně, asi nikoho nepřekvapím, když hned na začátek budu avizovat, že hnutí STAN rozpočet v předkládané podobě podpořit nemůže. Ty důvody už jsem tady obšírně komentoval v rámci prvního čtení rozpočtu. Teď bych se spíše chtěl soustředit na to, co bychom od zodpovědné vlády očekávali, že bude pro ta příští léta skutečnou rozpočtovou prioritou. A chtěl bych stručně zrekapitulovat, co nám vadí právě na tomto návrhu státního rozpočtu.

Vadí nám, že se vláda chová fiskálně velmi nezodpovědně. Jsme v době evidentní nezpochybnitelné ekonomické konjunktury, jsme v době, kdy se globálně ekonomice daří velmi dobře, a vláda tuto dobu nevyužívá k tomu, aby tvořila a byla schopna tvořit jakékoliv rozpočtové rezervy.

Čeho jsme v současné době svědky? Vláda spotřebovává rezervy. Vláda, aby získala další finanční prostředky, rozprodává státní hmotné rezervy. Vláda se snaží najít úspory, respektive se snaží najít peníze na investice právě tím, že si od lidí bere peníze na zvýšených daních, a zároveň se chová nezodpovědně i v tom, že prostě neklesají mandatorní výdaje státního rozpočtu. Vláda se nesnaží šetřit na provozu státu a vláda nám nepředstavuje v této době ani žádný gejzír investic, které by posunuly Českou republiku tím správným směrem.

Jaký je poměr běžných výdajů a investic v návrhu rozpočtu na rok 2020? 91 % státního rozpočtu jde na běžné státní výdaje. Investice se pohybují na 9 %. Vláda tvrdí, že je to rekordní objem investic, který připravila pro příští rok. Já bych si o tom dovolil pochybovat. Možná v tom absolutním čísle ano, ale podívejme se na krizový rok 2012, kdy byl poměr investic vůči hrubému domácímu produktu 2,8 %. To bylo v době, kdy se naše ekonomika a ekonomika evropská celosvětová nacházela v období krize. Pro ten letošní rok to bylo 2,5 % vůči HDP.

Vadí nám zároveň to, že vláda stále nemyslí na ty nejdůležitější věci, které České republice chybí. Vždyť Česká republika se opravdu stává tou dopravní černou dírou uprostřed Evropy. Podívejme se na německé železnice, které se raději vyhýbají České republice, objíždí ten výběžek České republiky na cestě do Vídně, nejedou přes naše území, protože a jednoduše to časově vyjde rychleji. Není tady ambice vytvořit skutečné rychlodráhy, není tady ambice dokonce ani postavit dálnice, jak jsme četli na billboardech hnutí ANO. Kde ty dálnice jsou? A možná právě toto heslo se stává tou nejlepší ukázkou té skutečné obsahové vyprázdněnosti marketingového přístupu hnutí ANO k politice: lidem něco slíbit, ale nesplnit to. 34 kilometrů dálnic bylo postaveno v letošním roce. Vloni to byly pouhé 4 kilometry dálnic. A nikoho neošálíme tím, že rychlostní silnice v České republice nově označíme jako dálniční síť. Ani pro příští rok není v té oblasti dopravní infrastruktury navrhován žádný zázračný objem peněz, který by Českou republiku jako důležitou tranzitní zemi uprostřed Evropy posunul dál. A my si musíme uvědomit, že ta dopravní infrastruktura, její zanedbanost je zásadním ekonomickým limitem pro další rozvoj naší ekonomiky, pro další rozvoj České republiky.

Vláda tady dlouhodobě slibuje investiční plán, Národní investiční plán. Ten se stal jakousi paní Columbovou naší politické scény. Každý už o něm slyšel, ale nikdo ho ještě neviděl. Pan premiér tady s ním mává a vždycky nám ukáže jenom tu obálku, politické konkurenci vyčte, že máme obálku jinou. Ono je těžké se dostat k té správné, protože ten plán nám tady představen nebyl. A já se odvolávám na svoji interpelaci, která proběhla už v roce 2017, jeho první polovině, pardon, hned po volbách v roce 2017, posléze v roce 2018, když už mluvil pan premiér o Národním investičním plánu, který měl být do Vánoc v roce 2018. To tady bylo řečeno. Žádný takový se neobjevil, objevila se jenom ta obálka toho Národního investičního plánu. V současné době je prý údajně připraven a na setkání premiéra se zástupci stavebního byznysu hovořil pan premiér o tom, že by mělo být proinvestováno dokonce nějakých 5 bil. korun, což je objem ročního HDP České republiky. My nevíme, do čeho ty peníze půjdou. A je potřeba říci, že jsme v druhé polovině funkčního období současné vlády, a tady nejsou stanoveny priority investic.

Jak vypadá struktura rozpočtu pro příští rok? Pouze se hokynářsky přehazují miliardy z jedné kupičky na druhou, ale ten rozpočet strukturálně vypadá tak, že se pouze valorizují ty položky, které už se objevily v rozpočtech předchozích let. Ten rozpočet nemá žádnou ambici posouvat naši zemi někam dál, rozpočet, který by měl být racionálně sestavován tak, že se právě nejdříve určí ta investiční strategie České republiky a chirurgickým způsobem se bude postupovat v promyšlené strategii toho, jaké investice Česká republika potřebuje. A místo toho je tady slibován plán, který není představen. Místo toho se zvyšují běžné a mandatorní výdaje našeho státu. Místo toho vláda nesnižuje počet státních zaměstnanců, jak slibovala. Ano, pro příští rok slibuje zrušit 6 tis. míst ve státní správě, ale už v té větě b) neříká, že celkový počet nově vytvořených míst pro příští rok prostě bude vyšší než ten počet míst zrušených. V současné době se pohybujeme na čísle 474 tis. státních zaměstnanců.

Pro nás jako pro hnutí STAN je v současné době tou stropovou hranicí 400 tis. Ale ono to něco vyžaduje. Ono to vyžaduje zjednodušení státní správy, ono to vyžaduje opravdový pokus o její digitalizaci, o její zjednodušení, o její elektronizaci. Vždyť běžný úřední den běžného úředníka, třeba i na ministerstvu, spočívá prostě v tom, že se tři dny z pěti věnují složité byrokracii, která jim komplikuje život a komplikuje ještě více život občanům České republiky. To je to, jak vypadá v současné době práce našich úředníků. Nemluvě o tom, že státy, které se opravdu pustily do toho zjednodušení státní správy a její digitalizace, jako například mnohokrát zmiňované Estonsko, reálně ušetřily 2 % HDP. V českých poměrech by se jednalo o nějakých 104 až 106 mld. korun. To už jsou přece peníze, které nám právě chybí na to nejdůležitější v České republice, na investice a na reformu a financování vzdělávání, vzdělávacího systému, kde se stále pohybujeme na nějakých 3,7 % HDP, byť ta doporučená míra by měla být alespoň 5,5 %. V základním výzkumu se pohybujeme na chvostu v rámci srovnání zemí Evropské unie. I základní výzkum je pro ten příští rok v rámci České republiky drasticky podfinancován, i když tady operujeme čísly, že ta suma samotná stoupá, tak v rámci podílu na HDP to žádný výrazný pokrok pro příští rok není.

Když jsem se zmínil o vzdělávací soustavě, tak co vláda slibuje? Samozřejmě to není samospásné, ale dlouhodobě slibuje to, že navýší platy pedagogickým pracovníkům. Ty sliby se objevují několikrát, a teď tady bude, a koukám především na stranu sociální demokracie, velká zkouška toho, jak to vláda myslí skutečně vážně. Do systému jsou zaneseny pozměňovací návrhy, které navyšují platy učitelů, pocházejí z nejrůznějších stran a hnutí, a jeden z těch návrhů, myslím si, že v objemu 3,5 mld., pochází z dílny sociální demokracie. My jsme dnes jako opoziční poslanci deklarovali, že máme 87 hlasů pro to, že bude kterýkoliv z pozměňovacích návrhů navyšující peníze na platy učitelů opozicí podpořen. Chybí nám tedy 13 hlasů, sociální demokracie jich má 15, komunisté jich také nemají málo a já doufám, že i poslanci hnutí ANO budou připraveni prostě podpořit tyto návrhy proto, že by se jinak zpronevěřili vlastnímu slibu, a to že vláda pod taktovkou hnutí ANO v koalici se sociální demokracií, podporovaná KSČM, se bude zodpovědně chovat k učitelské profesi a bude skutečně konečně zvyšovat prestiž učitelského povolání, přičemž v současné době je plat učitele na 60 % průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného člověka v České republice.

Znovu říkám, ono to není samospásné. To je začátek investic do vzdělávacího systém a to je ta železnice, to je ta dráha, silnice, dálnice k prosperitě České republiky. Kvalitní vzdělávací systém, který připraví lidi na život ve 21. století, který už nevyžaduje pouhou aprobovanost pro nějaký obor, pouhé vyučení v nějakém řemesle, které by člověk měl vykonávat celý svůj život. My žijeme ve světě změny, ve světě takových změn, které tady ještě nikdy předtím žádná generace nezažila. A především musíme mladé lidi připravit, a podporovat to i rozpočtově, na to, že budou žít v takovém světě, kdy pravděpodobně na konci své profesní kariéry budou vykonávat úplně jinou profesi než na jejím začátku. A oni právě tím vzděláním ve 21. století musejí být připraveni na celoživotní učení, na práci s informacemi. A nezaručí jim to nikdo jiný než kvalitní, motivovaný a dobře připravený učitel.

Samozřejmě že investice do vzdělávání nejsou tím jediným, co nám v rozpočtu České republiky na příští rok chybí. Nejsou to jenom platy učitelů. Chybí nám tady peníze do modernizace státní správy, do inovací. Chybí nám tady orientovanost naší ekonomiky, která je stále velmi energeticky náročná a zásadně založená na levných montovnách, na znalostní ekonomiku 21. století. Ale k tomu nikdy nedojde, pokud si vláda nestanoví svoje priority dříve, předtím než začne peníze rozdávat na všechny strany a začne v době konjunktury projídat pracně vytvořené rezervy.

Jak na tom v současné době jsme? Česká ekonomika na tom objektivně vzato v současné době špatně není. Za těch 30 let jsme ušli obrovský kus cesty. Jsme středněpříjmovou ekonomikou, modernizovanou ekonomikou, ale stále příliš orientovanou na manuální práci, příliš orientovanou na montovny, příliš orientovanou na takové obory, které nevytvářejí tu kýženou přidanou hodnotu. Energetická náročnost, kterou jsem zmínil, také souvisí s tím, že vláda zatím nemá žádné velké ambice předložit nějaký ambiciózní plán v energetické politice České republiky. My skutečně narážíme na mámení Babišových sirén, které vykřikovaly do celého světa, že už je líp. Ono určitě je líp, než bylo před 30 lety. Ale není tak dobře, jak by mohlo být. A tato vláda se nebude moci se svou současnou fiskální politikou podívat do očí našim dětem a vnoučatům, protože jejich budoucnost projídá.

Podívejme se na to, že příjmy státního rozpočtu jsou nějakými 37 miliardami tvořeny odvody na pojistném. Výdaje do sociální oblasti jsou ovšem 40,4 miliardy korun. Vzniká nám tady past, propastná past rozdílu příjmů a výdajů do sociální oblasti. A kdo ji bude odnášet? Především generace v současné době produktivních lidí, kteří do důchodu začnou přicházet po roce 2030. Vláda kromě přidávání na důchodech a nejrůznějších dávkách zcela rezignovala na přípravu zodpovědné reformy sociálního systému včetně reformy důchodové. Vytváříme tady past na příští generace. Proto nemůžeme přece podpořit rozpočet, který má být jenom líbivý, protože nějaké volby se v České republice konají stále. Je tady permanentní volební kampaň vedená hnutím ANO. A určitě si na billboardech i propříště přečteme, že už tentokrát ty dálnice a dálnice opravdu budou, a pokud ještě teď není úplně dobře, tak jednou líp v této zemi bude. Ale nemyslím si, že s touto vládou, která prostě projídá a prohospodařuje budoucnost a řídí se jednoduchou politikou, a to po nás potopa.

My skutečně nemůžeme podpořit rozpočet, který nemá žádné ambice posunout naši zemi ke znalostním a výkonnostním moderním ekonomikám 21. století. Děkuji. (Tleská poslankyně STAN Věra Kovářová.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem vyzývám, aby vystoupila paní předsedkyně Pekarová Adamová. A následně se připraví předseda ODS a místopředseda Sněmovny Petr Fiala. Prosím, máte slovo, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji vám za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, bylo tady už mnohé řečeno, taky nás tady v tuto chvíli není ani polovina, bych tak tipovala. Možná jsme někteří unaveni tím velmi dlouhým projevem pana premiéra, ve kterém se stihl vrátit od první republiky až přes 90. léta do minulých let. Tak já se pokusím velmi jenom stručně připoutat vaši pozornost k tomu, co považujeme jako TOP 09 za zásadně problematické v tomto rozpočtu, který je navrhován na rok 2020.

Už jsme avizovali při druhém čtení, že nejsme spokojeni nejenom s celkovými rámci a se schodkem, který je nám předkládán, ale i se samotnou strukturou rozpočtu a s prioritami, které v něm jsou tedy z hlediska finančních prostředků některé podhodnocené, některé nadhodnocené. Proto jsme sami připravili celkem 27 pozměňovacích návrhů, které naopak odrážejí priority, které my považujeme za důležité.

Stejně jako celá řada předřečníků také musím zmínit nejzásadnější oblast, kterou je vzdělávání. Vzdělávání není jenom samozřejmě o platech učitelů, ale na toto téma se v posledních měsících, možná už i letech významně smrskl. (?) A my chceme stejně jako ostatní, aby byl dodržen slib, který byl učitelům dán. Ten slib byl jasných, konkrétních 15 %. Když se bavíte s lidmi ve veřejnosti, která není nijak spjata s touto profesí, s učitelstvím, tak mají pocit, soudě podle množství slibů a množství slov, která k tomu zazněla, že už učitelům muselo být přidáno minimálně třikrát, čtyřikrát za toto volební období. Pravdou je však pouhé jedno jediné přidání, a to přesto, že jsme se jako Poslanecká sněmovna jednomyslně usnesli na tom, že opravdu stojíme za takovýmto zvýšením, tedy 15 %. Přestože všichni to máme ve svých programech, přestože to mnozí deklarujeme. Veřejnost je ale z těch slov zmatená a myslí si, že opravdu k reálnému zvyšování už došlo mnohokrát, a proto už třeba začínají být mezi lidmi i takové názory, co by ještě ti učitelé chtěli a jestli by přece jenom se nemělo přidávat i jinde. Realita je taková, že přidáno jim bylo jednou jedinkrát a že tedy slib, který jim byl dán na příští rok, je o 5 % nižší v reálném návrhu rozpočtu.

Proto i my přicházíme s pozměňovacím návrhem, který by umožnil ten slib původně daný i samotnými vládními politiky dodržet. Samozřejmě pozměňovacích návrhů k této konkrétní kapitole je tam tolik, že je možné si vybrat, odkud chcete, aby to krytí šlo na úkor čeho. A my tady deklarujeme podporu všem pozměňovacím návrhům, které se platů učitelů týkají. A podpoříme i pozměňovací návrh, který vzešel přímo z vládní koalice, resp. jedné vládní strany - ČSSD. Považujeme to za natolik klíčové téma, že bychom opravdu měli jako politici najít shodu napříč politickým spektrem, a nikoli se vymlouvat na to, že je dostatečné to 10% zvýšení.

Další oblast, kterou považujeme jednoznačně za zásadní a také se týká vzdělávání a školství, je tedy další, řekněme, méně možná atraktivní pro veřejnost téma, ale velmi důležité pro zřizovatele škol, totiž dotace, které mohou být použity na zlepšení pracovních podmínek učitelů, a to konkrétně v tom smyslu, že opravdu školy nejsou nafukovací a dochází k čím dál většímu zapojování dalších profesí do školství, jako jsou asistenti pedagogů, což je naprosto správně, ale pro ně už ty školy nemají dostatečné zázemí. Jsou to takové velmi praktické záležitosti. Ale i ty by měly být zohledněny v rozpočtu. A protože nebyly dostatečně, tak na to v tomto případě reagujeme naším pozměňovacím návrhem. Týká se také platů asistentů pedagogů, kteří jsou nutní k realizaci společného vzdělávání ve školách.

Tyto dva pozměňovací návrhy, které předkládám konkrétně já, vás žádám, abyste podpořili, pokud myslíte skutečně vážně svá slova o tom, že chceme, aby v budoucnu Česká republika prosperovala a byla konkurenceschopná. Česká republika určitě má na to, aby její lidé mohli v budoucnu být ještě více úspěšní, než jsou dnes, a aby měli možnost obstát v globalizovaném světě. Ale právě vzdělání, vzdělání našich dětí a vzdělání všech generací je v tomto souboji klíčové.

Další pozměňovací návrhy, které předkládáme, se týkají protidrogové prevence, celé řady dalších opatření v kybernetické bezpečnosti, boji se suchem, ale i celou řadu dalších věcí v podpoře neziskového sektoru atd.

Chápu, že rozpočet mnozí považují za už finální věc, do které by se nemělo příliš sahat, ale paní ministryně Schillerová sama deklarovala, že podpoří takové změny v rozpočtu, které budou v souladu s politikou vlády a které jsou pro vládu prioritní. A jako jednu z těch zásadních priorit označuje právě školství, to označila na prvním místě, takže pokud můžeme brát vážně tato vaše slova, paní ministryně, tak doufám, že vy i vaši kolegové tady podpoříte změny, které k tomu spějí. Toho se samozřejmě týká nejenom samotná oblast Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ale samozřejmě i věda a výzkum. Spolu to velmi úzce souvisí, a pokud chceme být konkurenceschopnou zemí, tak musíme podporovat inovace, musíme podporovat vědu, výzkum více, než jak tomu je v tomto současném návrhu rozpočtu.

Já jsem chtěla hovořit zejména o pozměňovacích návrzích, a protože vím, že je jich více než 170, tak je velmi těžké se v nich vyznat, tak jsem připravila jednoduchou grafiku, která zobrazuje naše pozměňovací návrhy v konkrétních oblastech. Procentuálně uvádí, kolik bude přidáno do té či které. Dám to tady před svůj pultík, abyste se mohli během zbytku řeči, kterou ještě chci velice stručně vést k závěru, tak abyste se mohli na to sami podívat. (Pokládá prezentaci před pultík.) A požádám vás o to, aby, pokud myslíte vážně svá slova o podpoře právě těchto klíčových priorit, tak jak je to i v samotném prohlášení vlády, tak jak je to v mnoha rozhovorech, které uvádíte ve vašich volebních programech, tak abyste se k tomu měli.

Pan premiér tady vystupoval velmi dlouze a jedna z těch věcí, která se jako určitá nit v jeho projevu linula, byla i kritika všech předchozích vlád a toho, co všechno musely napravovat ať už vláda Sobotkova, nebo současná Babišova. Jedna z těch věcí, která se z toho zdála být, je, že jako kdybychom přišli před šesti lety všichni, kteří jsme tady už tehdy zasedali, do úplně rozvrácené, spálené země. Země, která se může blížit nějaké rozvojové. V životní úrovni našich obyvatel a naší země to tak samozřejmě nikdy nebylo a není ani dnes. Jestli ale něco je skutečně opravdu na úrovni dá se říci banánových republik, tak je to současná situace, která právě od toho, abychom řešili priority, vizi pro Českou republiku, problémy, se kterými se máme potýkat tady v Poslanecké sněmovně, tak jestli nás něco blíží k tomu, tak je to právě to, jak sveřepě lpí na tom, že nechce odstoupit z pozice premiéra, ačkoliv je trestně stíhán dnes po rozhodnutí nejvyššího státního zástupce opět, ať už je to také jeho střet zájmů, který je deklarován auditem Evropské komise.

A já tedy na závěr bych chtěla říci, že pro nás by mělo být vzorem nejenom v oblasti třeba vzdělávání a dalších inovací, výzkumu a vědy Finsko, ale když se tak dívám, že ve Finsku premiér odstoupil po stávce pošťáků, tak by to mělo být i v té politické kultuře, ke které tady nedochází. Mnohem spíše bychom mohli právě řešit ty priority, které jsou vyjádřeny v našem případě pozměňovacími návrhy. Mnohem spíše bychom mohli řešit to, co je důležité pro budoucnost České republiky a jejích občanů. Byla bych za to velmi vděčná, pokud bychom se mohli k tomuto jednou konečně dopracovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení místopředsedu Sněmovny předsedu ODS Petra Fialu. Jenom zrekapituluji: potom se připraví předseda KDU-ČSL Marek Výborný a ještě s přednostním právem ministr kultury Lubomír Zaorálek, zatím tedy tři přednostní práva mám tady a potom by hovořila zpravodajka, pakliže nebude jiná přihláška, Miloslava Vostrá. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já se budu držet toho, co je hlavním bodem dnešní schůze, to je třetí čtení návrhu státního rozpočtu na rok 2020. Nebudu se, tak jako pan premiér, vyjadřovat k auditům a samozřejmě ani ne k té dnešní zprávě. Máme ostatně na ty audity vyhrazený zítřejší bod.

Bylo by krásné, kdybychom se tady mohli bavit o tom, jak byl rok 2019 do Českou republiku úspěšný, a jak nás proto v roce 2020 čeká i na základě dlouhodobého ekonomického růstu přebytkový, nebo alespoň vyrovnaný rozpočet. Ale bohužel tomu tak není a 40 mld. schodku, který připravila vláda, to je skutečně smutná vizitka hospodaření vlády. Kdyby dnes někdo přiletěl třeba z Marsu a poslouchal předsedu vlády a jeho projev tady v Poslanecké sněmovně, tak by musel nabýt dojem, že Andrej Babiš je ve vládě od včerejška, nebo maximálně do ní přišel minulý týden. Protože podle něj všechno v uplynulých 30 letech bylo špatně, všichni jsme neschopní, nikdo nic neudělal, stále dokola opakoval škoda, že toto, škoda, že tamto, škoda, škoda a tak pořád dokola a pořád totéž. Tam chybí plán, tam chybí financování, tam je špatný zákon, tam nejsou peníze, tam je špatná Evropská unie, tamhle opozice, samozřejmě hlavně ODS, jinde je to chyba občanů, někde je to chyba aktivistů atd., atd.

Musím připomenout předsedovi vlády, že z těch 30 let on vládne šest let. Šest let je ve vládě, to je jeden a půl volebního období. A já jsem za tři hodiny tady neslyšel, že by řekl: Toto jsme udělali, toto jsme začali, toto jsme skončili, tady je nějaký výsledek. Každý politik může po šesti letech bilancovat, musí bilancovat, musí mít něco v ruce, musí ukazovat nějaké výsledky. A Andrej Babiš po šesti letech, kdy má v rukou hnutí ANO klíčové resorty, tak jediné, o čem mluví kromě té minulosti, jak je všechno špatně, tak o jakémsi plánu, jakýchsi plánech, ve kterých slibuje úplně všechno, ale výsledek nikde není.

Jak jsem říkal, premiér tady mluvil, mluvil tři hodiny, ale nic podstatného neřekl. To, co tu máme, je rozpočet, který není ani proinvestiční, ani antibyrokratický, ani rozvojový a kromě toho není ani vyrovnaný. A já musím říct, že předložit takový rozpočet po tolika letech bezprecedentního ekonomického růstu a velmi příznivých makroekonomických ukazatelů, to je prostě ostuda a je to neschopnost vlády. Věřte mi, že Občanskou demokratickou stranu netěší, že tady dochází k neustálému projídání těch ekonomicky úspěšných let. A proto jsme - a teď říkám bohužel, a myslím to vážně - bohužel už několikátý rok po sobě předložili k návrhu zákona o státním rozpočtu pozměňovací návrh, pozměňovací návrhy, kterými vracíme ten rozpočet nejenom do té podoby vyrovnaného rozpočtu, ale dokonce letos jsme dokázali vládě ukázat, jak by ten rozpočet mohl být sestaven i přebytkový. Čtyřicet šest miliard úspor - 46 miliard úspor, to je důkaz, že vláda opravdu mohla tyto finance ušetřit. Stačilo by, kdyby chtěla, stačilo by, kdyby toho byla schopna, ale to bohužel není tento případ.

Moji kolegové už při tom předcházejícím projednávání státního rozpočtu poukazovali na spoustu chyb. Já jsem zde připomenul ten největší hřích státního rozpočtu, což je deficit a špatná struktura. Ale chtěl bych k tomu uvést ještě několik příkladů, kde si myslím, že by bylo ještě možné pozměňovacími návrhy přece jenom něco napravit, ty nejhorší chyby. Uvedu tady dva příklady, které se týkají investic do dopravní infrastruktury a také do vzdělání.

Já bych se zeptal pana předsedy vlády Babiše - ale on tu teď není, tak se zeptám pana ministra dopravy Kremlíka, který tu aspoň většinu dne jako jeden z mála členů vlády, to bych chtěl také připomenout. Nejdůležitější vládní zákon, to, co určuje, co bude vláda, co může realizovat příští rok, s velkou hrdostí nám to tady pan premiér vykládal. Podívejte se, jaké je tady zastoupení členů vlády, aby obhajovali ten státní rozpočet. (Obrací se k vládním lavicím.) Ale pan ministr Kremlík tu donedávna byl, tak bych se zeptal, jestli ví, kolik miliard dostal Státní fond dopravní infrastruktury na své investice v krizovém roce 2009.

Je tu paní ministryně financí, ta to určitě ví. V krizovém roce, a předpokládám, že to víte, a vůbec vás nepodezírám z toho, že byste to nevěděla, ale já to stejně připomenu. V krizovém roce 2009 šlo na Státní fond dopravní infrastruktury více než 88 miliard korun. A to bylo 7,6 % z celkových výdajů. A jak je to s rozpočtem na příští rok? To taky všichni víte, nejenom paní ministryně financí, protože se o tom tady mluvilo opakovaně. Po navýšení, po navýšení o finance, které se nepodařilo utratit v letošním roce, je to 93 miliard, což je pouhých 5,75 % celkových výdajů. Tak mají podle vás vypadat investice do našich silnic, do kvality silnic?

Víte - pan ministr už tu je a pan ministr to určitě ví, že naše silnice jsou hodnoceny jako šesté nejhorší v zemích Evropské unie? A to neříká jenom opozice a to, že ty peníze do dopravní infrastruktury jsou nedostatečné, taky neříká jenom opozice. Opakovaně to vládě vyčítá Nejvyšší kontrolní úřad, tady mohu citovat jednu větu: Pomalé tempo výstavby nové dopravní infrastruktury, rostoucí intenzita dopravy a zhoršování stavu stávajících komunikací mohou negativně ovlivnit konkurenceschopnost české ekonomiky. To říká Nejvyšší kontrolní úřad. A podívejte se na to, jaký máme vládou předložený rozpočet a jak vypadá rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury.

Já jsem rád, že pan poslanec Blaha předložil pozměňovací návrh, který rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury navyšuje, nicméně říkám, to má být hlavně úkol vlády. To nemáme tady řešit z opozice, napravovat chyby vlády. Měla by to dělat vláda. A jenom připomenu, že aby výdaje na dopravní infrastrukturu dosáhly procentuální výše z roku 2009, tak jak jsem vám to tady připomínal, tak by měly činit 122,5, tedy sto dvacet dva a půl miliardy korun. A kdyby takovouto částku vláda předložila, tak na ní není co kritizovat, byla by potvrzením toho, že kvalita silnic, kvalita dopravní infrastruktury je vládní priorita. Ale od toho má ten předložený návrh, to, co vláda chce dát do dopravní infrastruktury, opravdu hodně daleko.

A dovolte mi ještě jeden příklad, jednu připomínku a ta se týká školství, vzdělání, protože ve srovnání výše výdajů na školství pravidelně mezi zeměmi OECD obsazuje v poslední době Česká republika poslední příčky. A já mám samozřejmě radost, že včera zveřejněné výsledky srovnání PISA z roku 2018 ukazují mírné zlepšení našich žáků. Není to zlepšení, nebo nejsou to výsledky, na které bychom byli opravdu hrdí, ale všichni máme radost z toho, že došlo ke zlepšení. Ale i na základě toho zpráva PISA konstatuje - cituji: Česká republika dosáhla ve srovnání se zeměmi OECD lepšího výsledku, než jaký by odpovídal vynaloženým výdajů na vzdělání. Konec citátu. A to je něco, s čím bychom se určitě smířit neměli a co bychom měli změnit. A prvním krokem samozřejmě je, a víme to, a to je ten správný recept, je zatraktivnění pozice učitele pro potenciální uchazeče, větší motivace pro nastupující učitele. A samozřejmě všichni víme, že ta kvalita vzdělání a kvalita učitelů nespočívá jenom v penězích, ale současně není možné, aby učitelé měli 60 % průměrného platu ostatních vysokoškoláků.

A tím si - tady na mě pokřikuje pan ministr. (Ministr Zaorálek mimo mikrofon: Došlo ke zlepšení.) To zlepšení samozřejmě tam je, je mírné, ale v žádném případě nedosahujeme výsledků, jakých bychom v těch testech měli a jaké by odpovídaly dlouhodobé kvalitě vzdělávání v České republice a naší ambici a taky potřebám naší ekonomiky. (Hluk v sále.) A přesto zlepšení, jak jsem říkal, a vy jste to dobře poslouchal a to mě hrozně těší, protože nevím, jestli mě ostatní členové vlády tak dobře poslouchají, tak to je skvělé.

Tak právě v té zprávě PISA se taky konstatuje, že ale dosahujeme lepších výsledků, než jak odpovídá financování. A to není věc, na kterou by měla být vláda hrdá. Měli bychom ji napravovat. A my vám nabízíme tu nápravu. My dokonce nabízíme tu nápravu, která odpovídá slibu předsedy vlády Andreje Babiše, že se učitelům navýší peníze, mzdy učitelů o 15 %. To je slib, který jste nedodrželi, ale můj kolega pan poslanec Martin Baxa předložil pozměňovací návrh, který nám dodržení tohoto slibu umožní. Takže stačí, když náš pozměňovací návrh podpoříte.

Loni na Vánoce jsme měli slíbeno, že se podíváme na ten velký investiční plán Andreje Babiše, ten nejdelší seznam slibů v historii této planety, to, co se bude tady investovat v dalších deseti letech a na co bude 5 bilionů korun. Blíží se další Vánoce. Ten investiční plán pořád ještě nevidíme, tak třeba se ho do Vánoc dočkáme. A zase je to to, co jsem říkal na začátku. Ve chvíli, kdy po šesti letech ve vládě jiní politici stříhají pásky, ukazují, co se jim povedlo, co postavili, tak my se tady dočkáme jakéhosi velkého investičního snáře, ve kterém budou sliby do roku 2030 na investice v celkové výši 5 bilionů korun. Já to tady připomínám v souvislosti s tímto státním rozpočtem, že když se podíváte na investice v tomto státním rozpočtu, tak výše kapitálových výdajů v něm dosahuje pouhých 146,2 miliardy korun. Takže nezbývá, než říct panu premiérovi, že se můžeme těšit, jak v dalších letech vláda bude předkládat rozpočty, které budou počítat s investicemi ve výši 400 až 500 miliard korun ročně, protože jinak je vyloučeno, aby se ten investiční plán, tolikrát už ohlášený v médiích, s 5 biliony korun v dalších deseti letech, aby se ten investiční plán naplnil.

Já myslím, že to je opravdu jenom sen. Je to sen Andreje Babiše, kterému nevěří ani sám. Skutečnost je taková, že investice v tomto roce a na příští rok jsou naprosto nedostatečné, neodpovídají potřebám České republiky, neodpovídají zájmům České republiky, a žádné řeči a žádný investiční snář na příštích deset let na tom bohužel nic nezmění.

Dámy a pánové, to jsou všechno důvody, proč Občanská demokratická strana nemůže podpořit takovýto návrh rozpočtu, návrh rozpočtu, který není ani proinvestiční, ani antibyrokratický, ani rozvojový, který v čase ekonomického růstu není ani vyrovnaný. Přesto vás ale prosím, abyste vy podpořili naše pozměňovací návrhy, protože díky nim se tento špatný rozpočet může aspoň o kousek vylepšit. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení s přednostním právem předsedu KDU-ČSL Marka Výborného. Je to zatím poslední přednostní právo, takže se připraví zpravodajka rozpočtového výboru poslankyně Miloslava Vostrá. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, návrh státního rozpočtu na rok 2020 jsme zde měli možnost velmi detailně komentovat v prvním čtení. V rámci druhého čtení jsme i my, poslanecký klub KDU-ČSL, předložili řadu pozměňovacích návrhů, které směřují tam, kde my vidíme největší deficit tohoto rozpočtu. Ano, ten deficit je 40 miliard. Ani v tomto parametru vláda neplní své sliby, že bude snižovat deficit. Já jsem očekával, že tak jak tomu bylo v předešlých letech, že jsme se alespoň pohybovali na té křivce směrem dolů, že v tom bude mít paní ministryně ambici pokračovat, ale z řady různých důvodů tomu tak nebylo. To znamená, opět jsme v deficitu 40 miliard. Ale, dámy a pánové, ten deficit tohoto rozpočtu je někde jinde taky. Ten deficit je u rodin, rodičů, ten rozpočet bohužel není vstřícný k těm, kteří by si to nejvíce zasloužili, a ten rozpočet, tak jak je předložen z našeho pohledu, je rozpočtem nejenom bez vize, ale je to rozpočet spotřeby a není to rozpočet, který byl hleděl do budoucnosti.

My bychom si velmi přáli, aby rozpočet byl rozpočtem budoucnosti, budoucích let, nejenom toho nejbližšího cíle, tj. nejbližších voleb, tak jak k tomu bohužel dlouhodobě přistupuje vládní koalice a speciálně hnutí ANO a pan premiér, který nemá ambici vidět veřejné finance v dlouhodobé perspektivě. A stačí si vzít jakékoliv příklady z historie. Máme léta hubená a pak máme také léta, kdy se daří. A pokud máme léta, která jsou tučná, tak je dobré si šetřit na ta léta hubená. A já myslím, že nemusím říkat, kde ten příklad můžete také nalézt. A toto bohužel tato vláda nedělá. My pořád jsme v těch tučných letech, ač signály, které samozřejmě jsou a které vláda dlouhodobě nechce vidět, podceňuje je, ukazují na to, že se nám blíží léta nikoliv tučná, ale léta hubená, a bohužel vláda v tomto smyslu nedělá nic pro to, abychom na tuto dobu byli připraveni.

Rozpočet bohužel, a zaznělo to tady opakovaně, nemá žádnou dlouhodobou vizi. Když jsem zmiňoval investice, tak mohu být zcela konkrétní. Vláda se zaštiťuje tím, jak roste absolutní číslo výdajů na investice, nicméně když se podíváme na nějaké dlouhodobé ukazatele, tak kapitálové výdaje v době, kdy skutečně jsme byli v těch hubených letech, psal se rok 2010, tvořily 11 %, byly na úrovni 11 %. Letos, nebo pro rok 2020, jsou kapitálové výdaje na pouhých 9 %. To jsou věci, které jsou zcela nesporné. A když k tomu připočteme neustále rostoucí mandatorní výdaje - a já chci zdůraznit, že některé z nich jsou samozřejmě pochopitelné. Poslanecká sněmovna jedním hlasem vnímala, že když máme ta léta tučná, je dobré pomoci našim seniorům, že je dobré zvýšit důchody. Samozřejmě že vláda hovoří o 900 korunách. Tak jednak to nejsou její peníze, které posílá seniorům, a jednak samozřejmě z větší části to byl výsledek zákonné valorizace, a pro to navýšení nad zákonnou valorizaci jsme zvedli ruku všichni přítomní poslanci této Poslanecké sněmovny. To je potřeba také znovu připomínat.

A když se podívám velmi stručně na priority KDU-ČSL, už tady zazněly. My opět vidíme nebezpečí, že se na jaře dostaneme do stejného problému a stejných, často velmi absurdních debat a diskuzí o tom, kdo a jak a kdy má dofinancovat například sociální služby. Tam mimo jiné směřuje jeden z pozměňovacích návrhů mé kolegyně Pavly Golasowské a Víta Kaňkovského. My bychom si rádi ušetřili tu debatu, která tady potom trvala několik schůzí, mnoho hodin, protože jsme přesvědčeni o tom, že tato Sněmovna se nemá zabývat primárně samozřejmě prizmatem posledních hodin a dnů osobními problémy pana premiéra, ale my bychom se neměli ani zabývat tím, co můžeme vyřešit například v rámci zákona o státním rozpočtu. Když to vyřešíme dnes, ušetříme čas na jaře a budeme se moci věnovat například velmi náročné diskuzi, která nás čeká kolem novely exekučního řádu, občanského soudního řádu. Diskuzi, která se může dotýkat elementární reformy vzdělávacího systému, protože když se podíváme, tak vytrhávat z toho jenom státní maturitu z matematiky a podobně, tak to prostě jsou marginálie ve finále. My se musíme zabývat dlouhodobou koncepcí.

A mohl bych pokračovat dál a dál, nemluvě o tom, že vláda ráda hovoří o tom, jak přistupuje koncepčně k důchodům, a z důchodové komise tady ještě nemáme vůbec nic. A my bychom samozřejmě měli ambici, aby se výsledek práce důchodové komise, na které se podílejí i naši poslanci, i naši zástupci, tak aby byl nějak hmatatelný, aby tam byla shoda napříč politickým spektrem, abychom neřešili věci prizmatem nejbližších voleb, ale dlouhodobě tak, aby na příští desetiletí bylo jasno, kde dnešní dvacetiletí třicetiletí mladí lidé, jak na tom budou v rámci svého důchodového věku atd. atd.

Já bych chtěl připomenout další oblast, kterou my považujeme za klíčovou a důležitou kromě oblasti sociální, a mrzí mě, že včera, když jsme tady navrhovali řešit alespoň drobný segment, minidůchodový balíček pro rodiny, pro seniory, pro vdovy a vdovce, pro maminky, ženy, které vychovaly děti, že se k tomu vládní koalice postavila zády. Je to nepochopitelné. Přitom jsme mohli mít část věcí splněno a mohli jsme to zakomponovat po debatě ve druhém, ve třetím čtení do celého kontextu reformy důchodů, kterou nutně Česká republika potřebuje.

Druhou oblastí, kterou my vidíme jako prioritní a důležitou, je samozřejmě vzdělávání. To je totiž investice. Investice nemohou směřovat jenom do dálnic, do dopravní infrastruktury, ale investice musí směřovat také vzdělávání. Není to jenom o platech učitelů, je to o celkovém pojetí investic do oblasti školství a vzdělávání. A chci zdůraznit, že tu kvalitu škol samozřejmě přinášejí učitelé. Pokud ty učitele skutečně kvalitně neohodnotíme, neoceníme, tak pak těžko můžeme dlouhodobě očekávat kvalitativní posun v úrovni české školské a vzdělávací soustavy. Proto i my se velmi přimlouváme za to, co nakonec navrhuje i část vládních poslanců, abychom měli tu ambici učitele dostat nikoliv na to, aby udrželi průměr rostoucích platů ve veřejné sféře, ale aby se skutečně dostali tam, kde mají být. To znamená, ne v porovnání k roku 2017, ale v porovnání s aktuálním rokem, aby nebyli už nadále nejhůře placenými vysokoškoláky v České republice, tak jak tomu bohužel je. I tam směřují naše pozměňovací návrhy, včetně řešení těch drobností, jako je třídnictví a podobně.

A třetí věc, kam směřuje, řekněme, třetí nejdůležitější část našich poznávacích návrhů, to je aktuální otázka boje se suchem, s kůrovcem. Protože když se podíváme nejenom na Lesy České republiky, ale i na drobné soukromé vlastníky lesů, tak skutečně - a podíváme se na rozpočet Ministerstva zemědělství, tak já se obávám, že ten nepočítá s těmi potřebnými kompenzacemi, které si ti vlastníci skutečně zaslouží. Jsme přesvědčeni o tom, že tady je potřeba pracovat, stejně tak jako na dalších opatřeních, která podpoří boj se suchem. Jeďte se, vy kolegové pražští, podívat na Vysočinu, jak to tam vypadá. Možná že vám jako mně zbudou oči pro pláč.

Já bych chtěl požádat tedy, přestože mi je jasné, že vláda a vládní koalice ANO, ČSSD a KSČM chce a má zájem si rozpočet protlačit silou bez ohledu na kohokoliv, tak pojďme se vážně zamyslet alespoň nad některými pozměňovacími návrhy, které dávají smysl, mají hlavu a patu, nejsou tím, co by paní ministryni způsobilo jakoukoliv vrásku na čele, protože její rozpočet určitě nezruinují a přitom pomohou dobré věci.

Celkově, jak říkám, KDU-ČSL nemůže a není připravena tento rozpočet podpořit, protože, jak jsem řekl na začátku, z našeho pohledu je to rozpočet, který je primárně zaměřen na spotřebu, a nikoliv na budoucnost. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A já se nyní zeptám paní ministryně financí - chápu to tak dobře, že za navrhovatele hovořil už pan premiér? (Ano.) Takže vy už ne. (Později.) Nebo v další fázi, až se přihlásíte.

A nyní tedy vyzývám, aby se tedy vyjádřila zpravodajka rozpočtového výboru paní poslankyně Miloslava Vostrá, a poté, co se vyjádří, tak otevřeme obecnou rozpravu a pojedeme v pořadí. Máme tam dvě přednostní práva. Prosím.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych pouze shrnula, co nás čeká a co nás nemine, až skončí rozprava. Znamená to, že budeme hlasovat nejdříve o pozměňovacích návrzích, kterých je 164. Až je prohlasujeme, budeme hlasovat o schválení, o vyslovení souhlasu se zákonem o státním rozpočtu. Pokud tento souhlas Poslanecká sněmovna udělí, budeme dále hlasovat o osmi doprovodných usneseních.

Co se týká pozměňovacích návrhů, začneme přílohou písm. A, což jsou pozměňovací návrhy rozpočtového výboru, tam jsou čtyři, a zbytek - 160 pozměňovacích návrhů, je v příloze B, což jsou pozměňovací návrhy, které byly načteny v rámci druhého čtení.

Tak toto je mé strany všechno, jenom abyste věděli, co nás čeká. Jenom bych chtěla říci, pokud jste se dívali do těch materiálů, tak některé poznávací návrhy - je tam jeden pozměňovací návrh, který nemá jasnou specifikaci položek, ale myslím si, než bychom se dohadovali, že bude lepší o něm rozhodnout rovněž hlasováním, a pak jsou tam čtyři pozměňovací návrhy, které jsou v tuto chvíli nehlasovatelné, uvedeno nehlasovatelné, protože jdou proti vládní rozpočtové rezervě, nicméně vzhledem k tomu, že tři se týkají pozměňovacího návrhu, který dala ODS jako průřezový, myslím si, opět, než bychom se dalekosáhle dohadovali, rozhodneme i o těchto pozměňovacích návrzích hlasováním, pokud samozřejmě nebude mít nikdo nějakou námitku. Toto je mé strany, pane předsedající, vše.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, já nyní otevírám rozpravu ve třetím čtení i k navrženému postupu. A o slovo tady mám nejprve dvě pověření. Nejprve tedy vystoupí pan poslanec Jan Hrnčíř, přednese stanovisko poslaneckého klubu a následně je pověřen poslaneckým klubem k přednesení stanoviska s přednostním právem pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Takže já poprosím pana poslance Jana Hrnčíře a předávám řízení.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji vám, pane předsedající. Já bych tedy přednesl stanovisko poslaneckého klubu SPD.

SPD nepodpoří státní rozpočet na rok 2020 z mnoha důvodů. Tím hlavním důvodem je ovšem fakt, že tento rozpočet dále zadlužuje příští generace. Přestože uvedený návrh počítá oproti letošnímu roku s většími daňovými příjmy o astronomických 113 mld. korun, není vláda schopna ušetřit ani korunu a počítá s deficitem ve výši 40 mld. korun, to navíc v době poměrně značného hospodářského růstu. Vláda ANO, ČSSD s podporou KSČM nehospodaří s péčí řádného hospodáře. Návrh rozpočtu by měl být podle našeho názoru vyrovnaný, anebo přebytkový.

Považuji za alarmující nárůst nákladů na státní a veřejnou správu. Je naprosto nepřijatelné opětovné zvyšování jednotlivých rozpočtových kapitol v oblastech neadresných sociálních dávek nepřizpůsobivým, inkluze ve školství, financování politických a neziskových organizací a množství zahraničních operací naší armády. Návrh sice počítá s rušením počtu tabulkových míst státních zaměstnanců, ale pouze těch neobsazených, takže ve skutečnosti nesnižuje počty ve státní administrativě a byrokracii. Vláda také počítá s náborem téměř 6 tis. nových státních zaměstnanců. Několik tisíc z nich má zaplnit místa tzv. asistentů pedagoga kvůli nesmyslné inkluzi ve školství. Těchto asistentů si už inkluze doposud vyžádala 21 tis. Náklady na inkluzivní vzdělávání tak raketově rostou na úkor likvidace daleko efektivnějšího speciálního školství. A tyto peníze pak chybí třeba na platy učitelů. Za posledních šest let se zvýšil počet státních zaměstnanců o 50 tis. osob, což zvýšilo nároky na státní rozpočet o 35 mld. korun ročně. Vzniklo minimálně devět nových státních úřadů a institucí.

Hnutí SPD trvá na zásadních úsporách při správě státu. Trvalé navyšování počtu pracovníků ve státní a veřejné správě vytváří umělý nedostatek pracovních sil a falešnou potřebu importu pracovní síly ze zahraničí.

Vláda i nadále pokračuje ve zcela špatné sociální politice státu, jelikož se dávky hmotné nouze vyplácí nejen potřebným, ale také lidem odmítajícím pracovat. To je demoralizující a prohlubuje to sociální problémy. Výdaje na neadresné sociální dávky ze státního rozpočtu každoročně narůstají a dávku v hmotné nouzi dostane dnes v podstatě každý, kdo si o ní řekne. Vláda hnutí ANO, ČSSD s podporou KSČM a také minulá vláda navíc s účastí KDU-ČSL nenabídla žádné řešení.

Hnutí SPD prosazuje zásadní adresnost výplat sociálních dávek, tak aby je dostávali pouze lidé s pracovní historií, invalidé a jejich rodinní příslušníci, kteří se o ně starají, a nikoliv nepřizpůsobiví občané, kteří nikdy nepracovali, a to přesto, že dlouhodobě pracovat mohou, ale přitom nechtějí.

Neustále rostou i výdaje Ministerstva průmyslu a obchodu určené na podporu tzv. obnovitelných zdrojů, tedy i solárních parků hyzdících naší krajinu. Pro příští rok je to již 27 mld. korun, což odpovídá dvěma třetinám navrhovaného rozpočtového deficitu. Celková roční výše podpory obnovitelných zdrojů energie pro rok 2020 by měla dokonce dosáhnout téměř 48 mld. korun. To znamená, že dalších téměř 21 mld. korun zaplatí všichni koneční spotřebitelé ve stále se zvyšujících cenách energií. I přes neustálou kritiku ze strany premiéra Babiše vláda neudělala doposud vůbec nic pro snížení těchto výdajů, naopak je meziročně zvyšuje ve státním rozpočtu o dalších 800 mil. korun a dále zvyšuje lidem účty za energie.

Přitom české ceny jídla, bydlení a právě energií patří v rámci EU k nejvyšším ve srovnání k průměrným platům, které jsou proti takovým státům, jako třeba Německo, třetinové. Navíc dvě třetiny našich pracujících občanů na průměrnou mzdu ani nedosáhnou. Lidem tak zbývá v peněžence stále méně peněz.

Poslanci za SPD podali několik pozměňovacích návrhů ke státnímu rozpočtu v celkové výši téměř 5 mld. korun. Jedná se o přesuny v jednotlivých kapitolách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva obrany, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství. Jedná se zejména o návrhy rozpočtových opatření v oblastech snížených výdajů na inkluzi ve školství, prostředků plánovaných pro vojenskou operaci v Afghánistánu, podpory politických neziskovek, podpory politiky zaměstnanosti nebo podpory obnovitelných zdrojů. Naopak navrhujeme zvýšit například příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, dávky důchodového pojištění, regionální sociální služby, obranyschopnost naší armády nebo podporu obnovy Sýrie. Vážené kolegyně a kolegové, tímto prosím o podporu našich pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní s první faktickou poznámkou v této rozpravě paní poslankyně Černochová, poté pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem se hlásila s faktickou poznámkou, abych reagovala na to, co tady říkal pan premiér.

Za prvé k evropské armádě. 17. 7. 2019 pan premiér řekl: Měli bychom mít asi společnou armádu, minimálně je to ekonomičtější úvaha než držet stále ještě 27 různě vyzbrojených armád. - Tak nevím. Teď jste nám tady, pane premiére, řekl, že evropskou armádu nechcete.

Co se týče obranného paktu nebo útočného paktu. Pověřil jste pana ministra Metnara, aby vyjednával změnu Washingtonské úmluvy? Aby se tedy změnilo to, co je meritem této kolektivní obrany?

Za třetí. Pan premiér zde hovořil o tom, že se konečně nakoupí radiolokátory MADR, víceúčelové vrtulníky a další nezbytná technika. Taktně už pan premiér ovšem mlčí o tom, že v kritickém období, kdy tato technika měla být nakoupena, byl ministrem obrany jeho nominant pan Martin Stropnický, pod jehož vedením se doslova propásla ta klíčová léta a slyšeli jsme pouze a jenom sliby nebo mašličky. Může o tom vyprávět paní Šlechtová. Stačí připomenout, že ony peníze na zmíněné radiolokátory MADR, pane premiére, byly vyčleněny v rozpočtu - víte kdy? V roce 2015. Proč tedy nebyly za pana ministra Stropnického nakoupeny? Proč nebyla doteď podepsána smlouva? Na to se ptejte, prosím pěkně, současného velvyslance v Izraeli, pana Martina Stropnického v Tel Avivu. A neříkejte nám tady něco, co není pravda a za co skutečně žádná vláda ODS nemůže a nemohla.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Děkuji za tuto faktickou poznámku. Musím poznamenat, že faktické poznámky nebylo možné uplatnit dříve.

A nyní tedy pan poslanec Ferjenčík s přednostním právem se stanoviskem poslaneckého klubu Pirátů. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Myslím, že s postojem Pirátů už do značné míry vystoupil předseda Ivan Bartoš. Já na rozdíl od pana Babiše nemám v úmyslu projednávání tohoto bodu obstruovat, takže zkusím být maximálně stručný.

My jsme představili tři zásadní pozměňovací návrhy. Ten první je úsporný, to je snížení výdajů státního rozpočtu o 12,7 mld. korun. Dva, které naopak tyto uspořené prostředky využívají. Jeden zajišťuje posílení financování v oblasti vzdělávání. O tom bude podrobněji hovořit kolega Bartoň. A dále posílení financování opravy a výstavby železniční infrastruktury za 6 mld. korun. To jsou ty naše zásadní pozměňovací návrhy.

A ještě bych vás chtěl seznámit s doprovodným usnesením, které navrhujeme. Je to doprovodné usnesení pod písm. B2 a zní následovně: "Poslanecká sněmovna s vědomím, že hlavní město Praha, město Mariánské Lázně, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a Nejvyšší kontrolní úřad zveřejňují své rozpočtové i skutečné výdaje na internetu v podrobnějším pohledu, než vyžaduje vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, vyzývá vládu, aby zahájila vývoj uživatelsky přívětivého systému, který umožní zveřejňování rozpočtových i skutečných příjmů a výdajů státního rozpočtu na internetu ve formátu otevřených dat, a do 20. listopadu roku 2020 seznámila Poslaneckou sněmovnu s výsledky, které v této věci učinila."

Jinými slovy, Mariánské Lázně, Praha, Nejvyšší kontrolní úřad, a dokonce i Poslanecká sněmovna díky naší iniciativě mají rozklikávací rozpočet a my žádáme, aby ho zřídila i vláda, a prosím o podporu tohoto doprovodného usnesení.

Co se týče rozpočtu jako celku, bez přijetí našich tří hlavních pozměňovacích návrhů ho rozhodně nepodpoříme. Je to rozpočet vyrobený ze setrvačnosti, bez jakéhokoliv plánu, kterým tady pan premiér s oblibou mává.

Tolik za klub Pirátů. Ještě jednou prosím o podporu doprovodného usnesení, ať vláda dožene Prahu a začne zveřejňovat rozklikávací rozpočet.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní se tedy dostáváme k rozpravě, k přihlášeným, kde je 17 přihlášených. Jako první je poslanec Feri, připraví se pan poslanec Navrkal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, vážený pane předsedo vlády, já jsem trpělivě čekal. Bylo to čekání po tom Fidelovském projevu pana premiéra - tím nemyslím obsahem, ale délkou - poměrně dlouhé, ale rád se dostávám ke slovu a jsem nucen na ten projev aspoň zčásti zareagovat.

Jsem si vědom toho, že o auditu budeme jednat až zítra, ale přesto mě velmi znepokojila slova a uvažování pana předsedy vlády, který v rozhovoru pro Právo na otázku "Takže Česká republika je připravena se kvůli vám soudit?" opáčil: Jak kvůli mně? Snad kvůli penězům daňových poplatníků. Samozřejmě, že Česko musí bojovat za to, abychom o ně nepřišli." To mi přijde opravdu nadutý. Vytvořit nějaký problém pro Českou republiku, pro vládu a pro každého občana, a pak říci: no jo, my tady vlastně bojujeme za ty daňový poplatníky, za jejich peníze. V problému, do kterého sám předseda vlády ty občany dostal.

Takže tolik k auditu, ale už se dostávám k věci, už se dostávám k zákonu o státním rozpočtu.

My jako TOP 09 jsme představili 27 pozměňovacích návrhů, které zasahují do různých spekter státního rozpočtu, do různých kapitol. Už je tady představila moje kolegyně Markéta Pekarová Adamová, a proto se pověnuji jen určitým, některým z nich a vlastně zdroji peněz, odkud bereme, a to jsou slevy na jízdném. Dlužno říci, že ty slevy nejsou jenom - a tak to je velmi často vnímáno - pro mladé, ale jsou rovněž pro seniory. A vyrovnám se v tom příspěvku s tím, jakým způsobem se dá těmto dvěma skupinám obyvatel pomoci, aniž bychom každý rok házeli do stoupy 5,6 mld., v tom lepším případě. Obávám se, že to bude do budoucna spíše více.

Vyjdeme-li z toho, že chceme nějaké skupině obyvatel takovýmto způsobem vyjít vstříc, tak ten pravicový pohled je snížit buď jejich daňovou zátěž, nebo jim pomoci jinými způsoby, a pomáhat skutečně v místech, kde ti lidé žijí, a způsoby, které jsou pokud možno nejefektivnější. Protože vláda nedokáže všechno centralizovat, vláda nedokáže všechno obejmout a rozhodnout přesně, kam má ta daná miliarda jít. Tak když se budeme bavit o těch mladých lidech, a je to společné i pro ty důchodce, no tak už se vytváří významná nerovnost v tom, kdo jezdí těmi dopravními prostředky a kdo jimi nejezdí. Jste-li senior, který nevyužívá vlak, necestuje, no tak najednou z této vlajkové lodi vlády nemáte žádný prospěch. Stejně tak jste-li student, který studuje v rámci svého trvalého bydliště, do školy chodí pěšky nebo jezdí městskou hromadnou dopravou a není tam nějaká takováto bonifikace, tak to vytváří významnou nerovnost. Čili i v tomto je ten návrh velmi nekoncepčně řešený.

Budeme-li chtít pomoci mladým lidem, tak vám garantuji, že vám stokrát více a s mnohem menšími rozpočtovými dopady poděkují, když nebudete projídat jejich budoucnost, když například nebudou jezdit levnými dopravními prostředky do špatné školy, kde chybí ať už nějaké nástroje k výuce, nebo jsou tam učitelé, kteří nejsou motivováni dostatečným platovým ohodnocením. Stejně tak jako vždy říkám svým kamarádům nebo mladým lidem, kteří mi v této věci píší, že ano, tak já vám samozřejmě nebudu vyčítat, že teď využíváte těch slev, když vám to stát dává. Blbý kdo dává, blbější kdo nebere. Samozřejmě. Ale mějte prosím na paměti, že stát si ty peníze v budoucnu vezme několikanásobně zpátky.

A měl-li bych - ať jsem tedy konstruktivní člen opozice - zmínit nějaké konkrétní návrhy, jak pomoci mladým lidem, tak už jich mám několik na mysli a už jsme tady některé představili, ale byly odmítnuty.

Tak je to třeba zvýšení hranice u dohod o provedení práce z trapných 10 tisíc korun. Hovořil-li tu předseda vlády o tom, že se daně snižují, nebo daňová zátěž jako taková snižuje, tak samozřejmě nějak opomněl to, že například slevy na dani nebo hranice u dohod o provedení práce zůstávají dlouhá léta stejné, což vede k postupnému pokoutnímu zvyšování celkové daňové zátěže. To znamená, je tam 10 tisíc korun od roku 2011, které si můžete na brigádě vydělat. Všichni vědí, že se to obchází. Všichni. I na Ministerstvu práce a sociálních věcí mi prostě řekli off record "no, vždyť ono se to obchází". Každý z mladých lidí, kdo byl někdy na brigádě, ví, že se to obchází. Každý to ví. Všichni, jak tady sedíme, to víme. Tak proč s tím nehneme? Proč je tam ta formální hranice? Proč, když jsme to tady navrhovali, to bylo zamítnuto? Když rozpočtové dopady by byly do 100 mil. korun? Těžko říci, asi se to dá mnohem hůře marketingově prodat než to, že budeme takhle házet miliardy v rámci slev na jízdném. Přitom je to něco, co by velké množství mladých lidí ocenilo.

A druhý evergreen je zrušení daně z nabytí nemovité věci. O to už se tady pokoušel kdekdo a bohužel to neprošlo. Teď to navrhují nově kolegové z SPD a můžu vám slíbit, že byť se s kolegy z SPD neshodneme v mnoha věcech, tak tady v tom jejich návrh podpoříme, protože prostě dává smysl. Proč danit v tomto případě již zdaněné peníze? Proč za doby bytové krize vytvářet další bariéru pro to, aby si mohla mladá rodina, mladý člověk mohl dovolit vlastní nemovitost? Byť samozřejmě trend v západní Evropě je ten, že bydlení je velké části toliko nájemní. Ale kdybychom tuto daň zrušili, tak rozpočtové dopady, kvůli kterým to nejde, činí nějakých těch 13 mld. korun, no a tady nám leží 5,6 mld. To by už mohlo krýt, nebo by se ta výše mohla snížit, nebo to daňové zatížení by se mohlo snížit. To je zkrátka něco, kudy by se dalo při podpoře mladých lidí vydat.

Stejně tak sleva na poplatníka, resp. sleva na poplatníka a sleva na studenta. Proč jsou ty hodnoty pořád stejné? Proč se nezvyšují? Konkrétní pravicové návrhy, které levicová vláda nikdy nemůže vyslyšet.

Tolik k mladým lidem. Dostaneme se k seniorům, jak jim pomoci. Tak nejlogičtější by bylo přidat jim na důchodu, aby se tam nevytvářela ta nespravedlnost v tom, že někdo cestuje, svědčí mu ta sleva, někdo necestuje a utře. To by dávalo smysl. Anebo třeba směřovat ty peníze do sociální péče. To by také dávalo smysl. Nebo to zohlednit v rámci rozpočtového určení daní, protože to jsou přece základní zásady sociálního zákonodárství, nějaká subsidiarita, že ten starosta moc dobře ví, že se ve své obci potýká s tím, že je nedostatek dostupného bydlení pro seniory, a třeba by dokázal, kdyby na to měli peníze, kdyby si na to mohli sáhnout, tak by tam mohli postavit nějaké byty pro seniory, například nějaký pečovatelský dům nebo něco takového. Ale ty peníze bohužel nejsou, protože směřují na slevy na jízdném. Bohužel. Naprosto špatný přístup, se kterým my se nemůžeme ztotožnit. A je to bohužel jeden příklad ze sta dalších, které v tom rozpočtu dokážeme najít.

Dámy a pánové, ještě jedna věc, kterou musím zmínit jako člen ústavně-právního výboru, a to je obecná snaha škrtat, a zadání pro jednotlivé resorty, škrtat v rámci svých kapitol. Paní ministryně spravedlnosti, zrovna tu není, ví, opakovaně jsem jí to říkal, že si velmi považuji toho, že se snažila odstínit dopady ze soudů. Že se snažila škrtat především u sebe v rámci vlastního resortu. Nedává to tedy mnoho smyslu, že legislativní odbor Ministerstva spravedlnosti, což je ten, který zpracovává ty velmi často extrémně těžké předlohy, bude pokrácen, ale budiž, taková je prostě politika. Politika vlády, takové bylo politické zadání ministryně financí.

Nicméně co je úloha státu v nejzákladnějším slova smyslu, která vyplývá vlastně už ze samotné společenské smlouvy? Že se podřizujeme státu, aby stanovil, co je právo, a aby to právo dokázal nalézt a následně vymoci. No a když tedy řekneme "no tak nedáme další peníze navíc třeba na správní soudnictví, nedáme další peníze navíc insolvenčním úsekům krajských soudů" a zároveň řekneme "umožníme širší oddlužení", no jo, ale co to znamená? Že větší množství agendy vyřizuje stejné množství lidí. Buď se to projeví na kvalitě, ale věřím českým soudům, věřím personálu, že se to spíš bohužel pro ně projeví na větším pracovním nasazení a větší vytíženosti.

Skutečně, představoval bych si - a my to nenavrhujeme kromě těch insolvencí jako nějaký konkrétní návrh, to si musí prostě osvojit vláda - aby vláda řekla a aby paní ministryně spravedlností šla za paní ministryní financí a řekla jí, nevím, jestli si vykáte nebo tykáte - tykáte: podívej se, Aleno, já bych potřebovala peníze na ty soudy. A paní dr. Schillerová, protože je právnička, řekne: no tak Marie, Maruško, nevím, Maruško, tady je máš, dohodneme se, potkáme se někde na půl. A paní ministryně spravedlnosti bude odcházet se 300 mil., které jí ale významně pomůžou. A tady nejde o platy soudců, jak každý říká soudcokracie, a mají 140 tis. průměrně měsíčně. O to nejde. Tady jde o ty platy těch nově nastoupivších třeba asistentů soudců, justičních čekatelů, vedoucích kanceláří, zapisovatelek, které i dneska berou 14 tis. korun měsíčně, a kdykoli je nabídnuto sekretářce v tom stejném městě víc, třeba 25 tis., no tak kdo by to na tom soudu dělal za ty peníze, když má mnohem větší odpovědnost. Čili podfinancování justice, nebo resp. to, že máme mimořádně dobrou justici s ohledem na to, kolik peněz na ni dáváme - což platí mimochodem i pro školství, pro zdravotnictví, asi jsme tak šikovný národ - tak to je něco, co by mělo být v rozpočtu, v návrhu rozpočtu na ten další rok zohledněno. A já věřím, že si to paní ministryně spravedlnosti v tomto konkrétním případě osvojí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Navrkala, připraví se pan poslanec Bartoň v rozpravě.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, rád bych zde nyní představil a krátce zdůvodnil svůj pozměňovací návrh pod číslem B37, který zvyšuje rozpočet Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva školství a jehož účelem je, abychom více plnili svoje závazky, co se týče zahraniční rozvojové pomoci. Byť se nám mnohdy může zdát, že rozvojová spolupráce představuje finance, které pouze odtékají do zahraničí a pomáhají jinde, není tomu tak. Její přínosy jsou nezanedbatelné pro Českou republiku a slouží našim vlastním zájmům. Již minule jsem zde jmenoval ekonomické a bezpečnostní přínosy, které se nám pomocí rozvojové spolupráce daří úspěšně prosazovat. Zejména v druhém případě, to je v případě bezpečnosti, je naše pomoc destabilizovaným regionům neodmyslitelnou součástí např. prevence před nucenou migrací do Evropy. V další řadě je dobré si uvědomit, že se nenacházíme v mezinárodněpolitickém vzduchoprázdnu. Naším zájmem je bezpečné, stabilní a demokratické sousedství Evropské unie. Události nedávných let, ať už se podíváme na Ukrajinu, do bývalé Jugoslávie, či na Blízký východ, to jednoznačně potvrzují, jelikož následky nestability v těchto regionech vždy naplno pociťujeme i u nás.

Česká republika byla od samého počátku aktivním propagátorem evropské politiky Východního partnerství, cílícího na posílení spolupráce se zeměmi, jako je Ukrajina, Moldavsko či Gruzie, a podporu jejich blízkých vztahů s Evropou. Výrazně jsme se angažovali a angažujeme také v oblasti bývalé Jugoslávie, např. v Bosně a Hercegovině. Pokud chceme, aby tyto země následovaly náš příklad, a udrželi jsme je v orbitu svobodných demokratických zemí, musíme v nich být nadále přítomní a podporovat nejen jejich ekonomický, ale také jejich společenský a demokratický vývoj. V opačném případě hrozí, že naši přítomnost nahradí čínský či ruský kapitál a s ním ruku v ruce jdoucí vůči nám a našim spojencům nepříliš přátelské zájmy těchto velmocí.

K dosažení těchto cílů existuje celý repertoár nástrojů a rozvojová, resp. transformační spolupráce je jedním z nich. Proto bych se chtěl ohradit vůči pozměňovacímu návrhu pod číslem B42 kolegy Kobzy na vynulování rozpočtu právě na transformační spolupráci. Všichni jsme si vědomi, jak zásadní pro demokratický vývoj u nás byla v 90. letech podpora ze zahraničí a vize směřování do Evropy. Je teď na nás platit svůj dluh a nerezignovat na podporu zemí východní Evropy. Rozvojová práce není jen o spolupráci, není jen o krátkodobých projektech, ale především dlouhodobých cílech a ze zmiňovaných důvodů je její pokračující podpora nepochybně v našem vlastním národním zájmu. Proto vás, kolegové a kolegyně, prosím o hlasování pro můj pozměňovací návrh. Předem děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní pan poslanec Bartoň v rozpravě, připraví se paní poslankyně Golasowská, poté pan poslanec Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, vážený pane premiére, jak jsem ráno slyšel ve vašem projevu, občas jsem dával i pozor, často zmiňujete vzor finské školství. Já se budu věnovat tedy čistě jen školství a můj projev nebude tak dlouhý. Pokud byste chtěl docílit toho, že Česko bude mít stejné školství jako Finsko, máte moje sympatie a mou podporu. Jenom si řekněme, co to znamená přiblížit se tomu finskému školství, které tak často zmiňujete.

Tak je třeba si říci, že finské školy uspokojují potřebu všech žáků ve spádové oblasti. Jít cestou finského školství znamená jít totální inkluzí. Školy poskytují potřeby všem žákům ve své spádové oblasti. Takže pokud půjdete cestou totální inkluze stejně jako finské školství, máte mé sympatie. Finské školství dává důvěru svým školám, méně kontrolu. Finové zrušili třeba školskou inspekci. Pokud chcete zrušit také Českou školní inspekci, je to zajímavý počin, bude to více důvěry pro naše školy.

Co se týče peněz, veřejných peněz z veřejných prostředků, Finsko dává 5,6 % HDP na školy. Čistě z veřejných prostředků. Naše Ministerstvo školství odhadlo, že v roce 2019 bychom se dostali někam na úroveň 4,4 % HDP z veřejných prostředků do školství, jedná se o metodiku dle zemí OECD, což dává rozdíl 1,2 % HDP, co dávají Finové na školství a co dáváme my. Jinak řečeno, v rozpočtu pro Ministerstvo školství schází 64 mld. korun. Potom bychom dávali stejně z veřejných prostředků, jako dávají Finové na svoje školství.

Finové mají tu věc, že dostali školství na takovou úroveň, že je zájem o profesi učitele. Sám jste tady již v minulosti zmiňoval, kolik kandidátů, kolik lidí se hlásí na jedno místo učitele, že je to snad deset, čtyřicet lidí se hlásí na jedno místo učitele. Ono také dle metodiky OECD je vidět dle jejich statistik, že Finové, finský učitel má 90 % platu vysokoškolsky vzdělaného pracovníka, zatímco u nás se to blíží někde 60 %. Možná už to bude více, tato čísla, co vydává OECD, možná nebudou aktuální.

Každopádně abychom se dostali tam, kde jsou Finové, tedy aby byl převis zájmu o profesi učitelů, tak jenom upozorním, že v současném době v českém školství chybí 6 tisíc učitelů a v momentě, kdy starší ročníky přejdou do důchodu, bude chybět přes 11 tisíc učitelů. To znamená, ředitelé u nás nemají na výběr, tak jak mají Finové. De facto skoro berou každého, kdo jde okolo školy. Pak v režimu nouze jsou tito učitelé i bez řádného pedagogického vzdělání.

My jsme si zde vytyčili - v roce 2017 Poslanecká sněmovna dala své usnesení o tom, kde by si představovala míti platy učitelů. Dala usnesení, že by se měly blížit - a vyzvala vládu, aby je do roku 2020 zvedla na 130 % průměrné mzdy. Těch 130 % průměrné mzdy, pokud si pamatuji, s tím přišla již sociálně demokratická ministryně Petra Buzková v roce 2003 a od té doby se to nikomu nepodařilo naplnit, ani se k tomu přiblížit. V roce 2017 ta výzva ke 130 % dokonce byla i v souladu s vaším programovým prohlášením, které ale nemělo proměnnou průměrnou mzdu, mělo pevnou částku a vlivem rostoucích mezd - díky bohu mzdy rostly více, než byl odhad - tak došlo k tomuto rozdílu. Požádal jsem Ministerstvo školství, aby spočetlo, o kolik by musel být rozpočet pro Ministerstvo školství vyšší, abychom dosáhli tohoto údaje, tohoto usnesení. Ministerstvo školství uvedlo, že by musel být jeho rozpočet vyšší o 26 miliard, pak bychom dosáhly platu učitelů 130 % průměrné mzdy i s příslušenstvím.

Naše pozměňovací návrhy, které se tady objevily k platům učitelů, vůbec nejsou tak ambiciózní, aby tam navrhovaly 26 miliard, kde bychom si přáli, aby platy učitelů vůbec byly. Objevují se zde návrhy 5 miliard, 3 miliardy, a to je jen několika procentní navýšení. I my jsme předložili návrh na zvýšení platů o 5 miliard, o 3 miliardy, a to jen z toho důvodu, abychom se alespoň přiblížili k té minimální hranici, kterou jsme si zde řekli, a to je dostat platy co nejblíže 130 % průměrné mzdy. Ostatně 130 % průměrné mzdy je i jeden z hlavních cílů v dlouhodobém záměru rozvoje školské soustavy. Tedy shodujeme se na něm.

Budeme hlasovat o mnoha pozměňovacích návrzích. Jak jsem zaznamenal, plno těch návrhů je opozičních, nicméně zde je i jeden návrh od koaličních poslanců. Podporu Pirátů, a řekl bych obecně i všech opozičních stran, mají všechny pozměňovací návrhy k platům učitelů. Takže já se budu těšit na to, že alespoň jeden z nich vyjde. A i kdyby to měl být pozměňovací návrh, který podala paní poslankyně Valachová, budu za to rád a budu rád, když dnes někdy v noci, nebo možná zítra ráno jí budu moci gratulovat, že tento návrh prošel. Ale spíše předpokládám, že si povíme o tom, jaké je to mít podporu opozičních poslanců a nemít podporu poslanců vlastní strany.

Dále jsem navrhl i pozměňovací návrh B152, který se týká platů vysokoškolských učitelů, platů vědců a akademiků na vysokých školách. Vláda dala prohlášení, že by chtěla zvednout platy ve státní správě o 1,5 tisíce, nicméně se zapomnělo na platy vysokoškolských učitelů s odůvodněním, že vysokoškolští učitelé nepobírají platy, ale mzdy. Nemají platové tabulky, ale mzdové tabulky. Já si nemyslím, že je to správný přístup. Proto jsem v souladu s prohlášením vysokoškolských odborů navrhl pozměňovací návrh, kde vysokoškolské odbory spočetly, že je potřeba ještě navýšit kapitolu pro vysoké školy o 320 milionů, tak aby i vysokoškolští učitelé, vědci, akademikové měli zvýšení platů o 1,5 tisíce jako zaměstnanci státní správy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní tedy paní poslankyně Golasowská v rozpravě. Připraví se pan poslanec Jurečka, poté paní poslankyně Richterová. Máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pěkné odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych se také krátce vyjádřila ke státnímu rozpočtu za klub KDU-ČSL, a to v oblasti financování sociálních služeb, kdy jsem vlastně o nedostatečném financování sociálních služeb hovořila už v minulých diskuzích při prvním a druhém čtení. V návrhu státního rozpočtu, který předkládá vláda, je na sociální služby pro rok 2020 navržena částka pouze ve výši 17 561 milionů korun. A vzhledem k tomu, že MPSV počítá od 1. ledna 2020 s navýšením platů o 1 500 korun a se zrušením platové tabulky číslo 1, je tato částka nedostatečná a je ji třeba navýšit na celkovou částku 19 miliard, to znamená o 1 439 milionů korun. V případě, že nebude ve státním rozpočtu schválena potřebná výše prostředků na sociální služby, reálně hrozí nestabilita služeb ve všech krajích, a to nejen po stránce finanční, ale potažmo i po stránce personální. Protože víme, že pokud nemáme finance na zaplacení zaměstnanců, odráží se to pak v nedostatku pracovních sil, kdy vlastně zaměstnanci sociálních služeb jdou jinam, do jiných odvětví, protože tam jsou lépe finančně ohodnoceni.

My víme, že tato nepříznivá situace nastala již v letech minulých, v roce 2016, 2017. Pak se trochu zlepšila v roce 2018, ale v letošním roce jsme byli svědky vlastně nekonečného dohadování o navýšení financí, které v sociálních službách chyběly. Ta dlouhá dohadování o navýšení financí v letošním roce byla nedůstojná jak pro poskytovatele, tak pro zaměstnance, a ta finanční nejistota se odrazila právě také v poskytovaných službách vůči klientům.

Pozměňovací návrh, který předkládám společně s kolegou poslancem Vítkem Kaňkovským, se chce vyhnout podobné situaci a chce zajistit potřebnou částku, a to tak, aby poskytovatelé věděli už od začátku roku 2020, s jakou finanční částkou budou hospodařit, a aby si vlastně mohli ty finanční prostředky dopředu rozvrhnout na celý rok a aby se vlastně předešlo té nejistotě jak u poskytovatelů, tak i u zaměstnanců, kteří často nevědí, zda budou mít práci, zda jim nebudou kráceny úvazky, nebo nebudou propouštěni. Je třeba ve státním rozpočtu proto schválit potřebnou částku na celý rok, neboť takzvané dofinancování v průběhu roku přináší velkou nestabilitu a také administrativní zátěž jak pro poskytovatele, tak také pro kraje. Proto žádám o podporu našeho pozměňovacího návrhu, který je pod číslem sněmovního dokumentu 3788, jak už jsem hovořila ve druhém čtení.

Chtěla bych také požádat o podporu dalšího pozměňovacího návrhu, který se týká navýšení financí na tištěná média a podporu kulturních aktivit národnostních menšin, protože jsem z Moravskoslezského kraje, kde je velice silná polská národnostní menšina a jsou tam i jiné národnostní menšiny. A musím bohužel říct, že finanční podpora na tištěná média a na kulturní aktivity v průběhu posledních osmi let klesla téměř o 8 milionů korun. Takže napříč politickým spektrem, společně s kolegyní Lenkou Kozlovou a panem poslancem Zbyňkem Stanjurou, předkládáme pozměňovací návrh, aby tato částka opět byla navýšena a aby národnostním menšinám se vrátily ty finance tak, jak byly v roce 2011 a ještě předtím. Děkuji také za podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní v rozpravě pan poslanec Jurečka, připraví se paní poslankyně Richterová, poté pan poslanec Čižinský.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dovolte, abych se vyjádřil ke dvěma věcem. Já se ještě vrátím v té první části k tomu, co tady říkal na úvod dnešního jednání pan premiér Babiš, protože měl pravdu v jedné věci, že my Evropské komisi nic vracet nebudeme, protože v okamžiku, kdy Evropská komise udělá závěr a vyčíslí částku, kterou považuje za neoprávněně čerpanou, tak si tyto finanční prostředky stáhne automaticky v první nejbližší tranši, kterou vyplácí České republice v rámci financování evropských fondů. To je naprosto obvyklá praxe. V minulosti se to naprosto takhle standardně dělo. Až následně poté má Česká republika prostor dvěma opravnými prostředky principiálně vést spor s Evropskou komisí, vyargumentovat to. Pokud to neuspěje, tak potom je šance u Evropského soudního dvora. Takže takový proces je, opravdu Česká republika nic vracet nebude, Evropská komise si to automaticky strhne v první platbě, která bude následovat poté, co uzavře tento případ.

A teď mi dovolte věcně k návrhu státního rozpočtu. Fakticky jsem předložil dva pozměňující návrhy, ale považuji je za hodně důležité pozměňující návrhy. I dnes tady předseda vlády ve svém úvodním slově mluvil o tom, že je pro tuto vládu důležitá otázka změny klimatu, důležitá otázka zadržení vody v krajině, boj s erozí atd. Jeden můj pozměňující návrh jde tady těmto cílům v ústrety, protože se snažím navýšit financování pozemkových úprav jakožto nástroje, který výrazným způsobem pomáhá obcím a městům v krajině, v extravilánu obcí, udělat taková opatření, aby se ta příroda vrátila co nejblíže přirozeným ideálním přírodním poměrům, tzn. tam, kde je to potřebné, tak vytvořit remízky, vytvořit přerušovací pásy alejí, realizovat také polní cesty, vytvořit rybníky, mokřady, zároveň také zpřístupnit majitelům pozemků přístup k těmto pozemkům. A bohužel to současné tempo pozemkových úprav, které se za poslední dva roky zpomaluje, ukazuje, že s tímto tempem ani za sto let nebudeme mít pozemkové úpravy v České republice hotovy. Takže já si dovoluji navrhnout posílení rozpočtu Ministerstva zemědělství, kapitoly 329, o pozemkové úpravě částkou 500 mil. korun tak, aby v příštím roce tyto finanční prostředky mohly být na tyto záměry využity.

A pak je tady druhé téma a to je opravdu vážná situace, která je komplikovaná především pro vlastníky lesů, kteří dnes bojují s kalamitní situací, a především nejtěžší ekonomickou situaci prožívají ti nejmenší vlastníci lesů, je tím hodně postižena oblast Vysočiny, tak jak ta kalamita průběžně jde republikou s ohledem na to, jaký je vývoj sucha a následný vývoj kůrovce v daném roce, protože čím je více teplo, čím je více sucho, tak tím víc se kůrovec množí, takže budou tím postihovány v příštím roce další a další regiony. Bohužel takový stav tady je, nedá se to nějakým jednoduchým způsobem zastavit, jsme tady opravdu plně závislí na průběhu počasí. Ale co je klíčové, tak pro to, aby vlastníci těchto lesů mohli efektivně bojovat s tou kalamitní situací, tak musí také vědět, že když budou těžit, budou vytvářet náklady, tak ta prodejní cena dřeva jim dneska nepokryje ani ty náklady a je nutná podpora ze strany státu, aby jim dokompenzoval stát ten rozdíl, který při té ztrátě vzniká. Na příští rok Ministerstvo zemědělství nemá ve svém rozpočtu alokaci, která by počítala s finančními prostředky na odškodnění těchto ztrát, které vznikají drobným vlastníkům lesa. Proto si dovoluji navrhnout posílení této oblasti rozpočtu o 4 mld. korun, což je minimální částka, kterou odhadli vlastníci lesů, odborné organizace sdružující vlastníky lesů, aby se na příští rok jasně řeklo: vláda s tím počítá, rozpočet s tím počítá, Sněmovna to takhle schvaluje, tak vy, kteří budete zasahovat a likvidovat kalamitní situaci v lesích, tak víte, že nezůstanete na holičkách.

Takže bych chtěl poprosit o podporu těchto dvou pozměňujících návrhů, byť jsem si vědom, že asi vůle ze strany koaliční většiny tady k tomu nebude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní tedy paní poslankyně Richterová v rozpravě, připraví se pan poslanec Čižinský, poté pan poslanec Kaňkovský. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den, děkuji za slovo. Zdravím zde přítomné členy vlády, své vážené kolegyně a kolegy. Ráda bych stručně připomněla, o co by mělo v rozpočtu jít především - a sice o dobré vnímání souvislostí toho, kde se dá ušetřit tím, že právě nacílíme naši pozornost a naše prostředky.

Dám příklad takových souvislostí. Jsou to sociální a zdravotní zařízení. Typicky je to tak, že když ušetříme v nemocnicích, když škrtáme lůžka v nemocnicích, tak prostě musíme nějakým způsobem zareagovat v tom sociálním systému, poněvadž jinak se lidé pouze vracejí, a často v ještě horším stavu. A naopak když se dobře zvládá podpora v terénu, dobře se zvládá levnější, rychlejší a lidmi preferovaná podpora doma, tak potom naopak je možné šetřit právě třeba na těch akutních příjmech nemocnic. Takovouhle perspektivu, takovouhle provázanost bych si přála od naší vlády.

Stejná provázanost funguje u mnoha oblastí státního rozpočtu. Já zmíním ještě dvě. Zmíním vzdělávání, kdy zase víme, že to, v jakých podmínkách lidé žijí, zásadně určuje i to, jaké jsou perspektivy dětí, které v těch podmínkách vyrůstají. Namísto toho, abychom napřímili veškeré síly do perspektiv mladých lidí, do toho, aby jejich potenciál mohl být v budoucnosti využitý, a ne zahozený, tak namísto toho v podstatě zase se náš stát soustředí pouze na jakási krizová řešení, řešení poslední instance, ne na ta preventivní. Třeba dám příklad. Je naprosto neefektivní program Ministerstva školství, který by měl právě podporovat mladé lidi z významně znevýhodněného prostředí, aby zvládli střední školu - třeba je tam příspěvek na jízdné na dopravu do školy, na učebnice a tam jsou obrovské vratky. Prostě nejsme schopni ani efektivně udělat takovouto podporu.

Poslední souvislost, kterou chci významně zmínit, je k tomu bydlení. Zase když se podaří lidi vrátit přes stabilní bydlení do systému, do toho, aby mohli chodit do legální práce a fungovat, tak se nám to všem vyplatí. Jde prostě o to, jakou perspektivou hledíme. Naopak je velmi tristní, že u nás vlastně není upraveno to, co mají obce ve vztahu k bydlení zajišťovat. Vlastně není absolutně jasné, kdo má dělat aktivní bytovou politiku. Je to necháno v meziprostoru. A nic z toho není adresované. Zůstává to zcela na samospádu.

Já chci upozornit, že žijeme zkrátka v zemi, že i když máte třeba třetí stupeň invalidního důchodu, tak nemusíte mít víc než příspěvek na živobytí 3 400 měsíčně a stejně nemusíte vůbec mít slevu na dopravu, nemusíte vůbec dostat ani možnost té slevy. Ta totiž se váže na kartičku, na průkaz ZTP, a ne na to, že jste invalidní důchodce. A v takto nesystémové zemi, zemi, která prostě nechává propadnout lidi nelogickým způsobem, se snažím pozměňovacím návrhem alespoň dvě věci o něco napravit, zmírnit.

Jde o to, že máme opravdu jednoduchý levný nástroj, je to taková speciální dávka, dávka mimořádné okamžité pomoci, a vláda sama má statistiky, že je velice efektivní přes tuhle mopku podporovat kauci k bydlení. To, že lidi, kteří nemají našetřeno na kauci, tak aby zvládli přestěhování do jiného bytu díky pomoci s tou jistotou, s tím složením dvou až tří měsíčních nájmů najednou. Je to něco, co typicky stojí 15 až 20 tis. Máme oficiální číslo, že 80 % těch rodin pak po roce v tom bytě stále bydlí a nejsou potíže. Takže toto je jeden příklad opatření, které funguje, je levné, efektivní, umíme ho, je to zavedené, akorát se škrtá ta položka v rozpočtu, akorát se snižuje ta částka, která na to má být alokována.

Takže to je můj pozměňovací návrh č. 3870. Týká se skutečně toho, abychom mohli tímto způsobem podpořit zhruba 2 tis. domácností, a navrhuji na to vyčlenit 50 mil. korun. Jde mi pouze a jen o to, aby úřady práce věděly, že tuto částku mají k dispozici, a mohly tímto způsobem v případech krize, v případech životní situace, která se nedá předvídat, účinně zasáhnout.

Druhá věc je, že sice je v tom rozpočtu program Výstavba, peníze pro obce na bydlení, ale není tam v případech potřeby zaručena provázaná a v mnoha případech nezbytná takzvaná sociální práce. Jde o doprovázení těch rodin, a to je také potřeba si jasně říct, které by bez toho doprovázení bydlení nezvládly. A zase jde o to, že výkon sociální práce mají obce hrazený nestabilním způsobem. Já navrhuji pozměňovacím návrhem č. 3871, aby se jim ta částka navýšila, a nejideálnější by bylo, aby do budoucna byly peníze na sociální práci v bydlení, která je zase prokazatelně efektivní. Zase i při těch nejsložitějších případech stojí 50 tis. na domácnost na rok, aby se lidi stabilizovali, a pak už fungují. A máme na to zase čísla, pilotní projekty, ví se to, ale systémově to náš stát nepodporuje.

Tak tímto chci zdvořile požádat o podporu těchto pozměňovacích návrhů, upozornit na to, jaký systémový pohled ve finále ušetří peníze nás všech krom toho, že nám ušetří i nějaké trápení a pocit toho, že naše společnost nefunguje spravedlivě. A na druhou stranu nám to pak umožní být třeba přísnější v okamžicích, kdy někdo, a to se také děje, zase ten systém využívá nadmíru.

Ještě zmíním poslední věc. Při tom komplexním pohledu to vyjde tak, že ta sociálně-zdravotní oblast z těch veřejných rozpočtů činí okolo 470 mld. korun ročně. Když k tomu připočteme ještě důchody, ještě zhruba 440 mld. korun na důchody, tak už jsme na 910 mld. korun. Ve finále to, co já jsem zmiňovala jako příklady efektivních opatření, zmiňovala jsem 50 mil. jako možnost podpory kaucí do bytů, tak ve srovnání s celkovými částkami, které stejně dáváme do sociálně-zdravotního systému, to je plivnutí do moře, ale rychlé a včasné kroky právě v oblasti bydlení pak ve finále ušetří z těchto miliard.

Děkuji za pozornost a za případnou podporu pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy pan poslanec Čižinský, kterého ovšem v tuto chvíli nevidím, takže ho posuneme na konec. A prosím pana poslance Kaňkovského, připraví se pan poslanec Holomčík. Máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, členové vlády, milé kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se také vyjádřil k návrhu státního rozpočtu ve třetím čtení. Musím říci, že tak jak jsem poslouchal pana premiéra i některé další, tak jsem za sebe i za klub KDU-ČSL přesvědčen, že vládou navržený rozpočet nenaplňuje očekávání a potřeby občanů České republiky a hlavně je nebezpečný pro budoucnost naší země. Vláda v době stále ještě velmi dobré ekonomické kondice v České republice minimálně investuje do tolik potřebné infrastruktury země, do zdravotnictví, sociálních služeb, školství, ale také do rozvoje nových technologií a v neposlední řadě také do tolik potřebného boje s klimatickými změnami, ať už jde o boj proti suchu, na opatření k zajištění pitné vody, či k boji s kůrovcovou kalamitou a také na udržitelnost naší rozmanité krajiny. Vláda podle mého názoru, i podle názoru KDU-ČSL, tak trochu projídá budoucnost našich dětí a s tím se KDU-ČSL těžko může smířit.

Nyní si vám dovolím připomenout své čtyři pozměňovací návrhy, které směřují do oblasti sociálních služeb a do zdravotnictví.

První ze série pozměňovacích návrhů, nebo několik prvních variant pozměňovacích návrhů, jsem podal se svou milou kolegyní Pavlou Golasowskou. Ona se již zde o nich částečně zmínila a já se ji pokusím ještě doplnit. Už tady také zaznělo a možná to tady ještě zazní, že problém financování sociálních služeb se stává takovou ostudnou černou můrou této Sněmovny, a mě velmi mrzí, že v podstatě rok co rok se tady o tomto problému bavíme při projednávání státního rozpočtu a rok co rok poté v prvním pololetí následného roku se tady dohadujeme, jak ty chybějící peníze do sociálních služeb dostat. Také chci připomenout, že v loňském roce jsme nejen já za klub KDU-ČSL, tenkrát se jednalo o 800 mil., ale také zástupci Pirátů a ODS a některých dalších navrhovali dofinancování sociálních služeb. Bohužel došlo v té době k přijetí pouze menší částky, a neuplynuly ani dva měsíce a už jsme tady stáli a už jsme viděli, jakým způsobem se s tím sociální služby nedokážou vyrovnat, a pak to byly hodiny, respektive desítky hodin, mimořádné schůze, mimořádné body, tak abychom dokázali zajistit bezproblémový chod sociálních služeb.

Mnohokrát jsme tady hovořili o tom, že nám chybějí peníze v sociálních službách zejména na platy. To bohužel stále platí. Ale je potřeba připomenout, že tak jak probíhá inflace v naší zemi, tak se výrazným způsobem sociálním službám prodražily i další vstupy, ať už se jedná o energie, ať už se jedná o služby, anebo například o nákup potravin. A jakým způsobem má jednat ředitel například domova pro seniory, když vidí zvyšující se faktury právě za energie nebo za nákup potravin a dalšího materiálu pro chod domova pro seniory, a oproti tomu má nadtarifní složky svých zaměstnanců? Co nakonec musí udělat? Pokud zastaví platby faktur, tak dostane svůj domov pro seniory do insolvence. To znamená, že on nakonec ty faktury zaplatí a musí seškrtat nadtarifní složky pracovníků. A pak se dostáváme k tomu, co je v posledním období a zejména v posledních týdnech, a musím říci, že oprávněně, kritizováno, a to je kvalita práce, a tady chci říci pouze v některých zařízeních sociálních služeb. Ale můžeme se tomu tak úplně divit? Pokud jsou pracovníci v sociálních službách dlouhodobě podfinancovaní, mají obrovské množství přesčasů a sahá se jim na nadtarifní složky, tak si opravdu myslíme, že pak je dokážeme skutečně motivovat k tomu, aby byli zapálení pro svoji práci? Unavený, špatně ohodnocený pracovník nikdy nebude tím správným pracovníkem a ve zdravotnictví a v sociálních službách je to vidět ze všeho nejvíce.

Proto si dovolujeme navrhnout dofinancování sociálních služeb o minimalistickou verzi, protože tak jak mluvíme s poskytovateli, tak ta potřeba je někde přes 2 mld. korun, ale víme, že ten střízlivý odhad je 1,5 mld. Také víme, nebo už to v tuto chvíli bylo avizováno i v médiích, že vládní koalice je připravena podpořit pozměňovací návrh z dílny KSČM, který navýší ten původní návrh o 600 mil. korun. Proto jsme variantně připravili další navýšení o 900 mil. korun, a to v několika variantách, aby skutečně bylo možné vybrat i z hlediska financování tak, aby výsledná částka byla 1,5 mld. korun. Proto si vás dovoluji požádat o podporu pozměňovacích návrhů pod písmenem B6, a to alespoň ve variantě B6.2 nebo B6.3.

Dále se dostanu k pozměňovacím návrhům, které se týkají zdravotnictví. Pozměňovací návrh pod písmenem B8 podporuje 30 mil. další rozvoj paliativní a hospicové péče. Tady musím říci, že vláda se hospicové a paliativní péči v posledních letech věnuje. Věnují se jim i zdravotní pojišťovny a za to jim patří poděkování. Nicméně tak jak je rozpočet navržený pro rok 2020, a to i s některými nespotřebovanými výdaji z let minulých, jsem přesvědčen, že ten dynamicky se rozvíjející segment paliativní a hospicové péče potřebuje navýšení. Proto si vás dovoluji požádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

Třetí pozměňovací návrh odráží z mého pohledu katastrofální podfinancování investic do fakultních nemocnic a do dalších přímo řízených organizací Ministerstva zdravotnictví. Vláda v tomto roce opakovaně přiznala, že na krátkodobé investice ve fakultních nemocnicích a dalších přímo řízených organizacích chybí přes 70 mld. korun. Bohužel v návrhu státního rozpočtu pro rok 2020 se nesetkáváme s adekvátní reakcí. A já jsem přesvědčen, že tady máme příklad v našich krajích. Kraje samozřejmě za pomoci evropských fondů, to je potřeba říci, své nemocnice, které zřizují, v tomto ohledu zafinancovaly. Když se dneska jdeme podívat do kraji zřizovaných nemocnic napříč Českou republikou, tak ve valné většině případů najdeme moderní prostory, které plně vyhovují jak pacientům, tak i zdravotníkům. Bohužel ve fakultních nemocnicích to tak v mnoha případech není. A nemusíme chodit daleko. Můžeme se rozhlédnout i po některých zařízeních zde v Praze.

Proto si dovolujeme za klub KDU-ČSL navrhnout dofinancování investic do přímo řízených organizací o 500 mil. korun. I tak si uvědomujeme, že to je stále velmi, velmi málo. Dovoluji si vás požádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu pod označením B9.

A poslední pozměňovací návrh, který také směřuje do zdravotnictví, mluvil jsem tady o něm ve druhém čtení, ten by měl započít s řešením jedné trochu nepříjemné záležitosti týkající se dotačního titulu pro Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou. Hovořil jsem zde o tom, že dotace na dostavbu a rekonstrukci tohoto velmi důležitého specializovaného centra, do kterého dojíždějí pacienti z celé České republiky a které je evropsky uznávaným pracovištěm, byla schválena již pro státní rozpočet roku 2017. Bohužel na začátku roku 2018 Ministerstvo zdravotnictví toto rozhodnutí zrušilo a trvalo potom několik měsíců, než byl ten dotační titul obnoven. Už se nechci vracet k minulosti. Může se stát, byť mě samozřejmě ta situace mrzí. V tuto chvíli ale ta konkrétní současná situace je taková, že zřizovatel tohoto zařízení, což je město Vysoké nad Jizerou, a poskytovatel vysoutěžili cenu na zamýšlený projekt, ale i vzhledem k tomu, co se událo na stavebním trhu v posledních letech, je vysoutěžená cena výrazně vyšší, než byla předpokládaná cena. Za těchto okolností není schopen poskytovatel ani zřizovatel tuto akci realizovat a museli výběrové řízení zrušit. A teď jak město Vysoké nad Jizerou, tak samotný poskytovatel stojí před otázkou, co dál. (Velký hluk v sále.)

Já jsem si dovolil navrhnout dofinancování tohoto dotačního titulu o 30 mil. korun, aby bylo možné tuto důležitou akci uskutečnit. Dneska jsme měli ještě jednání s panem ministrem za účasti i dalších poslanců, kteří se dlouhodobě o tento problém zajímají, ať už je to pan kolega Pražák, musím říct, že se o to zajímají i další poslanci z regionu, jako třeba paní poslankyně Pastuchová, také z naší strany pan poslanec Čižinský, a hledali jsme řešení tohoto problému. Na tomto místě chci říci, že dneska není úplně nejzásadnější, jestli najdeme v tuto chvíli těch 30 mil. na dofinancování, ale zda ze strany Ministerstva zdravotnictví, a jeho hlavou je pan ministr Adam Vojtěch, zda dojde k určitému i veřejnému prohlášení, že tento problém vnímá a že je připraven ho řešit. Ta situace se má v tuto chvíli tak, že zřizovatel a vedení nemocnice připravují upravený projekt, bude muset proběhnout nová veřejná zakázka, a na základě toho vyzývám a prosím pana ministra zdravotnictví, aby prostřednictvím jednání se zřizovatelem a s příslušnými odbory na Ministerstvu zdravotnictví hledali cestu, jak ten projekt dokončit.

Já jako ortoped mohu říci, že spousta mých pacientů, ale to by doložili i další odborníci napříč Českou republikou, že tento ústav opravdu napravil zdraví a vrátil do plnohodnotného života tisíce lidí. A jsou mezi nimi i špičkoví hudebníci, sportovci, ale i prostí řemeslníci anebo děti, které se narodily s vrozenými vývojovými vadami rukou, a tento ústav je vrátil do plnohodnotného života. Jsem přesvědčený, že jak občané Vysokého nad Jizerou, tak pacienti z celé České republiky čekají na určitou politickou záruku pana ministra zdravotnictví, a já bych ho chtěl k ní vyzvat zde na plénu, že ten problém bude vyřešen, vím, že je to ještě určitá cesta, a dal jim záruku v tom, že je připraven ten projekt dokončit. V tom případě si myslím, že budou všichni spokojeni. A tady nejde o politický boj. Tady jde o to, tento konkrétní problém, který se týká pacientů z celé České republiky, vyřešit. (Trvalý hluk v sále.)

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si vás požádat o podporu všech mnou zmíněných pozměňovacích návrhů a prosím pana ministra zdvořile, zda by se vyjádřil k tomu poslednímu problému - Ústav chirurgie ve Vysokém nad Jizerou. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Těší mě, že ve Sněmovně je větší počet poslanců. Nicméně bych poprosil o klid. S přednostním právem se mi hlásí pan předseda Faltýnek, takže pan poslanec Holomčík ještě chvilku počká.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Budu velmi rychlý, nezdržím kolegu Holomčíka. Dovolil bych si jménem našeho poslaneckého klubu a klubu sociální demokracie navrhnout procedurální návrh, aby Poslanecká sněmovna dnes jednala a meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích i po 19. a 21. hodině, resp. to znamená maximálně do dnešní půlnoci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: To je návrh na to, abychom dnes hlasovali a jednali meritorně i procedurálně po 19. a 21. hodině až do dnešní půlnoci. Ještě přicházejí kolegové poslanci do sálu, takže ještě chvíli počkám. Pro ty, co dorazili teď, opakuji, čeká nás procedurální hlasování o tom, že budeme jednat a hlasovat i po 19. a 21. hodině, a to až do dnešní půlnoci. Vypadá to, že už dorazili všichni. (Velký hluk v sále.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 146 je přihlášeno 193 poslanců a poslankyň, pro 132, proti 3. Návrh byl přijat. Konstatuji, že dnes budeme jednat i po 19. a 21. hodině, a to až do dnešní půlnoci.

 

Nyní prosím pana poslance Holomčíka, který je další na řadě, poté paní poslankyně Krutáková. Pane poslanče, než vám dám slovo, poprosím sněmovnu o klid. Myslím si, že bude chvilku trvat, než se sněmovna zase případně vyprázdní o ty, kteří chtějí projednávat jiné záležitosti než státní rozpočet. (Někteří poslanci odcházejí ze sálu.) A ty, co zůstávají, bych poprosil o klid. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, pro mě není úplně snadné hovořit po dopoledním několikahodinovém, vlastně i docela obstrukčním defilé hnusu a lží, kterého jsme tady byli svědky, takže budu velice stručný.

Dovolil bych si vás požádat o podporu tří svých pozměňovacích návrhů ke státnímu rozpočtu, které mají za cíl zaprvé získat 14 milionů na podporu zajištění veterinárního dohledu u detašovaných pracovišť jatek tak, aby méně zvířat bylo transportovaných na jatka, která jsou v nějaké vzdálenosti od místa, kde jsou chována. (Hluk trvá.)

Dále žádáme o 120 milionů na projekt zmapování meliorací, abychom dokázali -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sněmovnu o větší klid. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji, pane předsedající. Dále žádáme o 120 milionů korun na zajištění projektu zmapování meliorací, abychom dokázali nějak systematicky a lépe pracovat s naší krajinou.

A ten třetí pozměňovací návrh žádá o 400 milionů na pozemkové úpravy na to, abychom dokázali účinněji bojovat se suchem.

Takže vás zdvořile prosím, žádám o podporu těchto smysluplných návrhů.

A na závěr své krátké promluvy bych rád zareagoval na jedno tvrzení, které tady i do médií vypouští pan premiér, který tady teď momentálně není, a to je něco o kandidátovi číslo 13 ve volbách do Evropského parlamentu, kandidátovi číslo 13 České pirátské strany. Tak kandidátem číslo 13 České pirátské strany ve volbách do europarlamentu byl pan dr. Šalamoun, který je toho času asi největším českým odborníkem na moderní výklad autorského práva. A rozhodně nemá nic společného s žádným auditním orgánem Evropské unie. Takže bych chtěl pana premiéra nepřímo požádat, pokud něco vykládá do médií, aby si to nejprve nastudoval.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím paní poslankyni Krutákovou, připraví se paní poslankyně Kovářová.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážené kolegyně a vážení kolegové, dovolte mi, abych vás ve svém krátkém příspěvku požádala o podporu svého pozměňovacího návrhu. Můj pozměňovací návrh je veden jako B21 a týká se pozemkových úprav.

Jistě jste si všimli, že je to již třetí pozměňovací návrh, který se týká pozemkových úprav, a z toho je tedy zřejmé, že se jedná o poměrně důležitou záležitost. Pozemkové úpravy jsou klíčovým nástrojem nejen pro systematické zadržování vody v krajině, ale také pro vytváření správných protierozních opatření, a je proto žádoucí jim věnovat dostatečnou pozornost a odpovídající finanční zdroje. Tyto zdroje však v posledních letech stagnují. V programovém prohlášení současné vlády se dočteme - cituji: Opatření proti suchu a snahu o zadržení vody v krajině považujeme za věc nejvyššího veřejného zájmu. Finančně podpoříme a zjednodušíme povolovací proces při obnově nebo vybudování tisíců menších vodních nádrží v krajině, stovek nových zdrojů pitné vody pro obyvatele, podpoříme rovněž inovativní způsoby likvidace odpadních vod, například domácí čistírny odpadních vod, a opatření umožňující náhradu pitné vody za dešťovou tam, kde je to možné. Zajistíme lepší legislativní i věcnou ochranu vodních zdrojů a především zdrojů pitné vody. A dále pokračuji v citaci: V rámci prioritního veřejného zájmu přispět na území České republiky ke zvýšení ochrany před povodněmi a k přípravě i realizaci opatření proti suchu a nedostatku vody, a to i s ohledem na budoucí generace.

Z tohoto důvodu jsem přesvědčena, že můj pozměňovací návrh je plně v souladu s programovým prohlášením a sliby vlády, a prosím tedy o jeho podporu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím paní poslankyni Kovářovou. Než dorazí k mikrofonu, seznámím vás s omluvou pana ministra dopravy Kremlíka, který se omlouvá mezi 17. a 18. hodinou z důvodu účasti na jednání Senátu Parlamentu České republiky. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás požádala o podporu našich pozměňovacích návrhů, které předkládá klub Starostové a nezávislí.

Naším největším a nejdůležitějším pozměňovacím návrhem je navýšení platu učitelů, a to tak, aby jejich výše dosahovala 15 %, tedy to navýšení aby dosahovalo 15 %. Tak jak zde již bylo několikrát řečeno, tento slib padl od pana premiéra, takže my se tento slib snažíme naplnit. Je jasné, že jediným reálným benefitem pro učitele je právě ono navýšení platů a výše jejich odměn, zatím jiné benefity nejsou. A víme také, že jak sdělilo Ministerstvo školství, chybí 2 tisíce učitelů a za pět let jich bude chybět až 11 tisíc. Právě z toho důvodu je důležité, aby se sektor školství stal konkurenceschopným odvětvím, tak aby učitelé buď neodcházeli, anebo na druhou stranu aby studenti chodili na pedagogické fakulty a pak následně směřovali právě do našich škol. Myslíme si, že úroveň vzdělávání v České republice je pro nás důležitá.

Ještě jednou opakuji, jak jsem zde několikrát řekla, rukama učitelů projde 100 % populace, čili učitelé vychovávají naše budoucí generace a svým způsobem také rozhodují o tom, jak náš stát bude v budoucnu vypadat a zda bude konkurenceschopný. Takže tímto vás prosím, abyste podpořili tento pozměňovací návrh, neboť toto navýšení je investicí do budoucnosti a dálnicí k prosperitě.

Druhým největším pozměňovacím návrhem je navýšení na opravy a budování krajských komunikací, tedy komunikací druhých a třetích tříd. Je to ve výši 4 miliard korun a směřují do Státního fondu dopravní infrastruktury. Opět opakuji, že každý rok se slibuje krajům, že peníze dostanou, nikdy se toto navýšení neobjeví ve státním rozpočtu. Kolem března začnou vyjednávání a nakonec se popř. nějaké peníze najdou, ale to dost často bývá pozdě, protože se musí proinvestovat a toho času pak do konce roku není mnoho. Čili my rovnou dáváme do státního rozpočtu právě tyto 4 miliardy korun.

Pro nás velmi důležitým pozměňovacím návrhem, resp. ony jsou čtyři, je navýšení dotačních titulů na kapacity mateřských a základních škol. Dnes zde pan premiér hovořil o tom, že vymyslel, zavedl, zaplatil dotační titul na Ministerstvu financí. Já s tímto nebudu polemizovat, ale pravda to úplně není. Nicméně ten dotační titul výborně fungoval a skutečně řada škol navýšila kapacitu a to je velmi důležité. Také jsme ovšem zaznamenali, že tento dotační titul přestože se velmi osvědčil, dále je neustále žádaný, protože kapacity pořád chybí a je potřeba velkých investic především v těch menších obcích, tak jsme se dozvěděli, že ten dotační titul nebude již letos vyhlášen. Ale pan premiér dnes konstatoval, že názor změnili a že v tom dotačním titulu budou pokračovat. Čili se tedy ptám pana premiéra a paní ministryně financí, zda za těchto okolností, které zde zazněly, podpoří náš pozměňovací návrh, který se týká toho, že bude tato dotace navýšena o dalších 300 milionů korun, tak aby mohl být vyhlášen a mohly být stavěny základní školy především v okolí velkých měst.

Další tituly, které jsou pro nás důležité, jsou právě mateřské školy. Víme, že řada tříd byla postavena, ale také víme, že odhadem v tisíci obcích je zaznamenána potřeba kolem 6 tisíc míst v mateřských školách, které chybí, a v celkové výši by byly potřeba 3 miliardy korun. A mohu říct takový případ z mé obce Chýně, kde jsem se dozvěděla, že v příštím roce bude chybět více než sto míst v mateřských školách pro tříleté děti, které by měly mít garantované místo v mateřské škole. Takže tímto žádám Ministerstvo školství o podporu, také Ministerstvo financí a především vás, vážené kolegyně a kolegové, abyste podpořili znovuzavedení tohoto dotačního titulu a poslali peníze ve výši 300 milionů do našich obcí na výstavbu mateřských škol. Pak tam máme ještě další dva dotační tituly, které se týkají také základních a mateřských škol, a žádám vás tímto o podporu.

Kromě jiného se zde hovořilo prostřednictvím pana ministra Zaorálka o tom, co mu chybí v tomto rozpočtu. A mě trošku překvapilo, že nezmínil, že chybí v rozpočtu v dostatečné výši peníze na opravdu 40 tisíc kulturních památek. Šest dotačních titulů, které jsou využívány na jejich obnovu, dokonce má nižší částku, než je to v letošním roce. A proto tedy se ptám pana ministra, zda podpoří, a vás také, kolegyně a kolegové, samozřejmě, ptám se pana ministra, zda podpoří pozměňovací návrh, který navyšuje tyto dotační tituly, a to na celkovou výši 1 miliarda korun. Myslím si, že vzhledem k tomu, že podle jedné studie, která leží na Ministerstvu kultury, vnitřní dluh na kulturních památkách, které nejsou ve vlastnictví státu, je 300 miliard korun, tak si myslím, že oněch 239 milionů, o které to navyšujeme, je sice kapka v moři, ale rozhodně by to mohlo památkám pomoci. A myslím, že je to dobrá podpora jak cestovních ruchu, tak zaměstnanosti právě v regionech.

Dovolila bych si požádat i o podporu navýšení dotačního titulu v živém umění, a to o částku 84 milionů korun, a to především na platy a zároveň také na dotační titul, který je pro velké festivaly, protože pokud v této položce nebude 100 milionů korun, nebude moci být tento dotační titul otevřen, jak praví usnesení vlády. (Hluk v sále.)

V neposlední řadě žádáme o navýšení peněz na místní komunikace. Víme, že v obcích do tří tisíc obyvatel je podle mapování potřeba asi 200 miliard korun, takže myslím, že částka 300 milionů korun opět pomůže vzhledem k té potřebě.

Kolega Rakušan má pozměňovací návrhy, které se týkají protidrogové politiky, takže tímto také žádám o jejich podporu, a samozřejmě kolega Farský se zase snaží zabojovat za Horskou službu, které byl snížen rozpočet, a jeho navýšení je o 50 milionů korun, tak si myslím, že vzhledem k potřebnosti a vynikající práci Horské služby si tato organizace zaslouží finanční prostředky.

A v neposlední řadě zde máme Drážní úřad a Drážní inspekci. Tam také by bylo dobré podpořit náš pozměňovací návrh, a to se týká navýšení na platy zaměstnanců právě Drážního úřadu o 3 miliony korun a Drážní inspekce o téměř 600 tisíc korun.

Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, ptám se tedy ještě jednou, jak prosím budete hlasovat o pozměňovacích návrzích, které se týkají právě Ministerstva financí a kapacity základních škol a také pozměňovacího návrhu na Ministerstvu školství na mateřské školy, neb pořád víme, že je kapacita nedostatečná. (Hluk v sále.) Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za to, že jste vyslechli moje hlášení o našich pozměňovacích návrzích, a pevně doufám, že alespoň některé z nich podpoříte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Gajdůškovou, připraví se paní poslankyně Valachová. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Dobrý podvečer, vážený pane předsedající, paní ministryně, vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci. Na začátek řeknu, že nesdílím výhrady opozice vůči návrhu rozpočtu. Jak se říká, politika je umění možného a já myslím, že jak paní ministryně financí, tak i ministři za sociální demokracii odvedli samozřejmě maximu, co odvést mohli při dojednávání částek potřebných pro jejich resorty. Podpořím tedy návrh rozpočtu jako celek.

Chtěla bych se ale krátce dotknout tří oblastí, kterých se týkají některé pozměňovací návrhy, které máme předloženy a o kterých budeme rozhodovat, ještě než rozpočet budeme schvalovat jako celek. Ty tři oblasti, které mě velmi zajímají a na které bych chtěla upozornit, je školství, je obrana a je neziskový sektor.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, otec zakladatel české novodobé státnosti Tomáš Garrigue Masaryk řekl, že je špatný stát, který platí lépe své generály než učitele. Nechci rozporovat výši platů pánů generálů nebo vojáků obecně, ale chci říct, že jsem přesvědčena o tom, že školství, vzdělávání musí být skutečně tím nejdůležitějším. Je to to, co směřuje do budoucnosti. Já nechci žít ve špatném státě. A už vůbec nechci, aby ve špatném státě žili moji potomci. Proto, naprosto v souladu s usnesením předsednictva školských odborů, podpořím pozměňovací návrh Kateřiny Valachové a Václava Votavy na to, abychom do rozpočtu školství navýšili částku zhruba 3 miliardy korun. Jen mě velmi mrzí, že tuto částku na to, abychom mohli spustit reformu financování regionálního školství, důrazněji neuplatňoval sám ministr školství.

Tyto finance, které jsou navrhovány tím pozměňovacím návrhem Kateřiny Valachové a Václava Votavy, jsou skutečně potřebné na to, aby nastartovala reforma financování regionálního školství. Je to projekt, je to systémový projekt, na který všichni ve školství již dlouho čekají. A víte, že už jsme jeho start odsouvali, a nemůžeme ho odsouvat dál, chceme-li být konkurenceschopnou zemí, chceme-li směřovat skutečně do budoucnosti. Chceme-li naše školství zlepšit, bez této systémové změny to prostě nejde. A já věřím, že na tom se shodujeme jak s ANO, tak s opozicí.

Kdybychom, vážené kolegyně, vážení kolegové, ale měli důsledně uplatnit onen výrok Tomáše Garrigua Masaryka, který parafrázováno říká, že musíme podporovat vzdělávání, tak bychom peníze do školství nebrali z obsluhy státního dluhu, ale z Ministerstva obrany. Znova zdůrazňuji, ne z platu vojáků. Nejsem si totiž jista, že navyšování rozpočtu Ministerstva obrany o 9 miliard je to, co skutečně nezbytně potřebujeme. Zdůrazňuji, že ale chápu nutnost nezpochybnitelného zakotvení České republiky ve strukturách NATO a samozřejmě jako členské země Evropské unie, a to v souvislosti s mezinárodní situací. Nebudu rozebírat, nejsem na to odborník.

Vím také, že případný pozměňovací návrh na to, abychom omezili tuto částku, by byl neprůchodný, a proto jsem ho nenavrhovala, ale chtěla bych velmi a velmi apelovat jak na Ministerstvo obrany, tak na naši vládu jako celek: Jestliže rozpočtem Ministerstva obrany do vysoké míry v podstatě naplňujeme mezinárodní závazek NATO, kolik peněz do obrany dáváme, pak hodně přemýšlejme, jak to udělat a kam směřovat tyto peníze tak, aby byly využity opravdu ku prospěchu občanů.

Máme například jedny z nejúspěšnějších dobrovolných hasičů na světě. Opakovaně jsou mistry světa či na prvních místech v požárním sportu jednotlivci i týmy. Jenom rychlá rekapitulace: V roce 2012 Jakub Pěkný - mistr světa v Turecku, v roce 2015 Vojtěch Klenka - mistr světa, Petr Maleš v roce 2017 mistr světa - které se konalo ve Spojených státech, v roce 2018 byl náš tým opět mistrem světa. V tomto roce na mistrovství světa v Saratově, Tereza Chovancová získala titul mistryně světa, Petr Bělíček, Dana Batulová byli bronzoví a Dan Klvaňa udělal světový rekord a stal se vicemistrem světa. Přitom v celé České republice není jedna krytá hala, která by pro požární sport umožnila trénink i v období zimy. Prostě není.

Profesionální a dobrovolní hasiči jsou přitom ti, kteří by v případě nutnosti obrany státu, jakékoliv krize, ať už vojenské, či v důsledku nějaké přírodní katastrofy, museli být spolu s vojáky a spolu s policisty samozřejmě v první linii. Byla by tedy logická jejich finanční podpora i z rozpočtu, který musíme dát na obranu. A znovu, nezpochybňuji zajištění vojáků. Ale těch příkladů, kam by mohly peníze s mašličkou obrana směřovat, bychom našli více. Namátkou Český červený kříž - součástí integrovaného záchranného systému. Posílena tělesná výchova na školách, sport jako takový, vyšší bezpečnost občanů. Ministerstvo obrany by určitě našlo i další dobré směřování. A my se dále jako Česká republika budeme moci chlubit, že jsme jednou z nejmírumilovnějších zemí na světě.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, možná vám moje úvahy připadají naivní, ale já vás ujišťuji, že na západ od nás v parlamentech od Japonska přes Indii, Nový Zéland, africké země, země Evropské unie, USA i Kanadu sílí v parlamentech úsilí o omezení jaderných zbraní, o omezení zbrojení jako takového. Členky a členové Sdružení parlamentářů proti jadernému zbrojení a za odzbrojení, jehož mám být čest členkou, ve svých zemích mimo jiné počítají, co by mohlo být, co by mohli dostat občané, kdyby se svět zbavil rizika jaderné katastrofy. Ale to je zatím jiný příběh. O tom někdy jindy. A bylo by to na dlouhé vyprávění.

Chtěla bych vás ale ještě upozornit a říct jasně, že nemohu podpořit pozměňovací návrhy, které směřují k omezení finanční podpory nevládním neziskovým organizacím. Neziskové organizace dělají pro stát služby levněji než kdokoliv jiný, ať už jsou to komerční subjekty, ale i stát. Podle údajů Českého statistického úřadu dobrovolníci odpracují v neziskových organizacích na 47 milionů hodin a hodnota jejich práce je vyčíslena na 7,1 miliardy korun. Podle údajů o celém sektoru organizace poskytují více než polovinu svých služeb zadarmo a další jednu čtvrtinu za nižší než tržní ceny. S každým projektem tyto organizace musí soutěžit o podporu státu a prostředky, které dostávají, vykazují do poslední koruny. Já skutečně odmítám nálepky, kterými se neziskové organizace osočují. Jsou velmi, velmi rozdílné. Říkám, že v České republice je registrováno 140 tisíc organizací od spolku včelařů přes dobrovolné hasiče, sportovní svazy a zájmové spolky až po organizace pomáhající handicapovaným, bezdomovcům nebo drogově závislým, organizace pomáhající v humanitární oblasti nebo usilující o větší transparentnost veřejné správy. Prostředky ze státního rozpočtu přitom má zhruba 6 700 z nich. To je statistika.

Také je velmi zavádějící, a myslím si, že bychom neměli tuto nálepku používat, jako politické neziskovky. Neziskové organizace nedělají politiku, ale mají právo samozřejmě na názor, mají právo a dělají a já myslím, že je potřeba si toho vážit, pomáhat upozorňovat na opomíjená témata. Proto nemohu podpořit ani a odmítám skutečně pozměňovací návrh pana poslance Klause mladšího.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím, podpořme státní rozpočet jako celek, přemýšlejme ale, který z pozměňovacích návrhů budeme, či nebudeme podporovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní poslankyni a s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já se omlouvám, ale to nešlo ani poslouchat, natož vydržet. Omlouvám se paní kolegyni Gajdůškové, ale takovou směsici různých návrhů, myšlenkových toků od ozbrojených po bezpečnostní sbory, to jsem dlouho neviděla. Já bych možná doporučila kolegům ze sociální demokracie, jestli by tedy neprohlásili paní poslankyni Gajdůškovou za odbornici na některou tuto oblast, neposadili ji buďto do bezpečnostního výboru, nebo do výboru pro obranu, protože pokud by tam paní poslankyně Gajdůšková seděla, tak by možná pochopila rozdíl mezi bezpečnostními sbory a ozbrojenými silami. To jsou dva odlišné sbory, paní kolegyně prostřednictvím pana místopředsedy. A dobrovolní hasiči, to je ještě samostatná kapitola. Ti jsou vlastně pod obecními samosprávami, pod kraji. Samozřejmě že spolupracují s těmi hasiči, kteří jsou bezpečnostními sbory a kteří tedy jsou v rámci bezpečnostních sborů jejími příslušníky. Takže vy byste si z toho mého vyjádření měla dovodit, že to jsou dvě odlišné rozpočtové kapitoly, možná dokonce i tři, protože část toho si myslím, že má i Ministerstvo pro místní rozvoj.

Víte, jsme součástí Severoatlantické aliance, slavili jsme 20. výročí, a pokud vy chcete škrtat finanční prostředky na akvizice a myslíte si, že zbrojení, jak jste řekla, je špatné, tak skutečně byste měli možná přehodnotit to, jestli chcete být ve vládě, která díky bohu naše členství v NATO podporuje. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Kateřina Valachová. Máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si několik slov k poslednímu vysvětlení pozměňovacího návrhu, který jsem podala do státního rozpočtu, do návrhu pro rok 2020, pro navýšení kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Znovu upozorňuji, že tento pozměňovací návrh neboří strukturu rozpočtu, využívá prostředky, které na základě makroekonomických propočtů i toho, že se přiblížil čas, máme již prosinec 2019, ukazuje, že v obsluze státního dluhu jsou finanční prostředky, které můžeme bez ohrožení obsluhy státního dluhu využít. Tolik jenom pro připomenutí z hlediska udržení struktury a skladby rozpočtu, na kterém se bezpochyby odvedlo v roce 2019 dost práce.

Já bych chtěla připomenout této Poslanecké sněmovně, a to jak kolegům z koaličních stran, tak kolegům z opozičních stran, že jsme to byli my všichni, poslanci a poslankyně, tady přítomní, kteří v prosinci 2017 podpořili opakované navyšování rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, pokračování v reformě regionálního školství, pokračování v růstu platů - tady podotýkám nikoli pouze pedagogů v rámci regionálního školství, ale i pedagogů v rámci vysokého školství, tak toto usnesení zní. Udělali jsme to napříč politickým spektrem, udělali jsme to ve shodě. A udělali jsme to proto - a já jsem tehdy tento návrh navrhovala a podpořil to také školský výbor předtím, a podotýkám, jestli se nepletu, kolegyně Vostrá mě případně doplní, ale domnívám se, že tehdy to podpořil i rozpočtový výbor.

Udělali jsme to za následující situace, já vám ji chci připomenout. Už tehdy jsme se jako vždy, a já se vám přiznám, každý rok se to opakuje, přetahovali o to, jestli máme dost finančních prostředků pro sociální služby, dopravní stavby a vzdělávání. Musím říct, že svým způsobem se tato debata rok co rok opakuje. Tehdy jsme - a tady podotýkám, že jsem na tom pozměňovacím návrhu spolupracovala, a společně jsme se shodli na tom, že přímo podpoříme sociální služby. Tehdejší ministryně financí samozřejmě neměla jednoduchou pozici, protože na poslední chvíli musela řešit miliardy pro sociální služby navíc, nad rámec tedy původního návrhu rozpočtu. Upřednostnili jsme sociální služby, abychom si to znovu připomenuli. Potom, co se týká dopravních staveb, v prosinci 2017, přijali jsme doprovodné usnesení a řekli jsme ano, v nejbližší možné době, v roce 2018, vláda dá prostředky pro dopravní stavby. Podotýkám, i to se stalo. To znamená, vláda splnila jak navyšování prostředků v sociálních službách, tak navyšování prostředků pro dopravní stavby. Obě tyto dvě věci jsme splnili.

Tehdy v prosinci 2017 jsme byli v situaci, kdy už nám takříkajíc nezbývaly miliardy pro dorovnání rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tak jak bychom si přáli, a proto jsme přijali doprovodné usnesení k rozpočtu. To byl ten důvod. Teď jsme v situaci, kdy doprovodné usnesení tehdejší - které, podotýkám, stále platí, nebylo zrušeno, a osobně si myslím, že je nikdy tato Sněmovna ani nezruší - naplněno není, a to i přes úsilí vlády, které bezpochyby je a dá se doložit, o navyšování rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Osobně se domnívám, že pokud tady pan předseda vlády - a já jsem se s těmi makroekonomickými parametry i jeho odůvodněním vývoje veřejných financí ztotožňovala, hovořil zde o růstu hrubého domácího produktu, hovořil zde také a dokládal grafy výborný vývoj dluhu veřejných institucí i vývoj státního dluhu, podotýkám to má dost významný dopad do toho, jak tady a kolik potřebujeme na obsluhu státního dluhu, bylo to tady panem premiérem čerstvě uvedeno, podotýkám, že vlastně řekl i taková data, která jsem neznala a která jenom potvrzují, že v obsluze státního dluhu finanční prostředky existují - tak pokud toto všechno zaznělo, ptám se, proč teď, v prosinci 2019, tři roky poté, ne že naplníme, protože to by bylo těch 60 miliard, jak tady zaznělo, ale že se k němu přiblížíme o něco víc, pokud ty prostředky máme, proč pro to my všichni, co jsme to podpořili před třemi lety, nezvedneme ruku. Říkám to velmi klidným hlasem, ale vlastně se přiznám, že nad tím přemýšlím několik měsíců a nerozumím, proč to neuděláme.

Druhá teze. Uvědomila jsem si, že v případě státního rozpočtu pro rok 2020 vláda - takhle to vyplynulo z těch příspěvků předchozích kolegů - měla velmi těžký úkol. Museli jsme se vypořádat s tím, abychom měli veřejné prostředky, a Ministerstvo financí se s tím muselo vypořádat na rodiny s dětmi, to znamená zvýšení rodičovského příspěvku především, na zvýšení důchodů pro seniorky a seniory, a zároveň abychom měli dost na nárůst rezortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, učitelů a učitelek, jejich ohodnocení, ale i nepedagogických pracovníků. Zdá se to skoro neřešitelný rébus. Ano, bezpochyby to, co máme v rozpočtu, je nějakým způsobem kompromis. Já se vám přiznám, že v případě učitelek a učitelů mě velice mrzí rétorika, která se z mého pohledu znovu objevuje, kdy se tváříme, že učitelé už mají dost, zkrátka jsou už zahrnuti zlatem, nebo dokonce si děláme průzkumy na to, že většina obyvatel si myslí, že učitelé a učitelky mají dost, no, tak jim nic nedáme. Tak já si vám dovolím říct, proč si myslí lidé - a oni si to zřejmě myslí skutečně, proč mají učitelé a učitelky dost. No protože každý rok slyší, že učitelé dostanou 15 %. Jenže oni je ještě ani jednou, ještě ani jednou nedostali.

Podotýkám, toto není žádné falešné populistické prohlášení. To je realita státního závěrečného účtu každý rok. Měla jsem tu čest ty poslední dva zpravodajovat. Takže třeba proto bychom mohli přemýšlet o tom, že pokud se nám daří dobře makroekonomicky, finanční prostředky máme a můžeme je využít, tak proč to neuděláme. Co se týká podpory tohoto pozměňovacího návrhu, tak podporu mu vyjadřují jak zaměstnavatelské svazy, tak zaměstnanecké organizace, všechny učitelské spolky, školské odbory, asociace ředitelů. Zmiňovala jsem také to, při druhém čtení, že nejsem ráda, že také Svaz měst a obcí není zcela spokojen s nastavením rozpočtu a neví, co se bude dít od 1. ledna.

Detailně nic nezmiňuji, nemám pocit ani potřebu to tady teď rozebírat zejména proto, že jsem koaliční poslankyně, a myslím si, že vláda se snaží, tato i předchozí, dělat pro navyšování rozpočtu mnohé, a nemělo by smysl tuto snahu popírat. Čemu nerozumím, je, proč pokud existuje taková široká shoda a pokud jsme my koaliční poslanci, zmiňovala jsem, ono usnesení z prosince 2017 podpořili, proč zkrátka pozměňovací návrh, který je neutrální, nepodpoříme. Paní ministryně financí, já jsem ji velmi pečlivě poslouchala vaším prostřednictvím, pane předsedající, řekla tři podmínky za ni jako profesionálku pro podporu pozměňovacích návrhů.

První věc. Nechci zásah do struktury státního rozpočtu, odpracovali jsme na něm hodně. - Já se domnívám, že tento pozměňovací návrh to splňuje. Týká se jen obsluhy státního dluhu a konkrétních aktuálních čísel.

Druhá věc. Musí zde být soulad s programovým prohlášením vlády. - I zde se domnívám, že zde soulad je. Podotýkám, že současně jde o naplnění usnesení Sněmovny. Podotýkám také, že to je Sněmovna, to znamená koaliční, opoziční poslanci, kteří kontrolují vládu. Kdy jindy než při státním rozpočtu?

A třetí věc. Podpora rozpočtu jako celku. I toto se domnívám, že je splněno.

Na závěr bych chtěla zmínit, že zde zaznělo od pana premiéra - vize o směřování země, řekněme o novém Baťově státu. O tom, kam chceme naši zemi dostat. Já se s tou vizí ztotožňuji. Musím ale říct, že pokud jí chceme dosáhnout, tak nemá smysl váhat nebo otálet s tím dostatečně podpořit rozpočet Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy už teď.

A co se týká tedy toho, k čemu by ty 3 miliardy měly být využity, tak jenom chci říct, že v odůvodnění pozměňovacího návrhu, který jsem nezpracovala pouze já, ale i kolega Václav Votava, upozorňujeme zejména na to - a zaznívá to nejenom tady, ale i ve veřejném prostoru, všichni se tím ohánějí, jak nám leží na srdci, že školy nemají na učebnice, jak chceme, aby měly na inovace, jak chceme bezpečné prostředí, jak chceme, aby měly na školní metodiky prevence, jak chceme, aby měly na třídnické příplatky. Na to všechno v rozpočtu nemáme.

A mně nejvíce vadí to, že v případě speciální položky ONIV se tato částka - myslím si, že při startu reformy financování regionálního školství je to velmi nebezpečné - nezvyšuje ani o korunu, a musím říci, že mě absolutně šokuje, že nezvýšení této položky znamená, že proti sobě stavíme zákonné nároky učitelek a učitelů například z nemocenské a právo dětí na bezplatnou školní docházku v případě učebnic. Vůbec tomu nerozumím. Nerozumím tomu. Je to, jako kdybychom jako vláda upekli dort, rozhodli se ho učitelům předat a na poslední chvíli je naštvali, že jim na to nedáme polevu a bonbony. Vůbec tomu nerozumím. Politicky tomu nerozumím.

A také nerozumím, proč za to všichni dohromady nebojujeme a proč pozměňovací návrh, který naopak měl řešit výzvu zaměstnavatelských a odborových organizací, měl řešit výzvu Svazu měst a obcí, měl řešit výzvu učitelských organizací a ředitelských asociací a je ve shodě s tím, co jsme si my všichni, kolegové a kolegyně, v prosinci 2017 odsouhlasili, tak proč o tom vedeme spory.

Na závěr bych chtěla říci, že u učitelek a učitelů dochází k velké generační obměně. Zaslechla jsem v kuloárech, a musím říci, že z toho docela šílím, od jedné politické strany, že učitelé a učitelky nás nevolí. Tak vážení přátelé, já vás možná překvapím. Mně je to úplně jedno. Já naopak chci, aby učitelé a učitelky byli co nejlepší a učili mé děti. Nepotřebuji, aby mě volili. Pokud se pro to rozhodnou, samozřejmě budu ráda, nebudu se bránit. Ale proto nedáváme peníze do školství, aby nás učitelé a učitelky volili. Děláme to pro svoje děti.

Také jsem zaslechla, že se musíme soustředit na seniory a seniorky, důchodkyně a důchodce. Protože vím, že naši senioři a seniorky sledují v nočních přenosech toto zasedání, mohu vás ubezpečit, že opravdu i toto chci. Proto také tato vláda zvyšuje důchody.

Co se týká generační obměny, tak bych vás chtěla upozornit, možná to některé marketéry některých politických stran zaujme, že v následujících letech se z třetiny učitelů a učitelek stanou důchodkyně a důchodci. Dochází ke generační obměně. Takže teď ty reálné platy - ne co jim slíbíme, ty, co mají na pásce - ovlivňují jejich výšku důchodů. A můžu vás upozornit, že řada z nich se dívá, jestli my teď po x letech jejich práce jim dobře zaplatíme a oni budou mít důstojný důchod, protože teď se to vypočítává z těchto částek, anebo nikoliv. Samozřejmě se můžeme rozhodnout, že jim nedáme to, co jim náleží, a potom jim to milostivě za dva za tři roky přidáme na důchodech. To může být také řešení.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, domnívám se, že pozměňovací návrh splňuje kritéria, která zazněla ze strany podmínek podpory pro pozměňovací návrh, neboří rozpočet, už vůbec není antikoaliční, naopak. Prosím vás všechny o jeho podporu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Martin Baxa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Já si dovolím jenom krátkou reakci. Já odborně vlastně jako musím souhlasit se vším, co tady paní poslankyně Valachová říkala, ať už co se týká stárnoucích pedagogických sborů, nedostatku učitelů, v září letošního roku jich chybí 6 tisíc, ohledně slibů, které tady padly, zvyšování platů učitelů atd. Ale musím se přiznat prostřednictvím pana předsedajícího, paní poslankyně, čemu ale nerozumím, je to vlastní východisko vašeho proslovu. Protože to, zda ten pozměňovací návrh projde, nebo neprojde, máte v rukou vy a poslanci sociální demokracie. Tak je to úplně jednoduché a snadné. Byli jsme informováni už během přípravy rozpočtu, že koaliční partneři z řad Komunistické strany Čech a Moravy si svoje návrhy prosadili, byly schváleny rozpočtovým výborem, paní ministryně avizovala, že je připravena je při projednávání státního rozpočtu podpořit, tak se jenom divím tomu, proč tedy sociální demokracie takto naléhavě, důsledně a tvrdě nevznesla svoje požadavky vůči navyšování platů učitelů.

My jsme dnes společně s kolegy z jednotlivých opozičních stran ráno na tiskové konferenci řekli, že jsme všichni připraveni hlasovat i pro tento váš pozměňovací návrh, pro ty 3 milirady korun, dohromady je to nějaký počet přes 80 hlasů, a stačí říci, aby poslanci za sociální demokracii - a je to vzkaz i všem učitelům - zvedli ruku a v tom případě ony 3 miliardy na navýšení platů učitelů rozhodně půjdou.

Je to samozřejmě trošku zvláštní. Když pan premiér nesplnil sliby, které dal, na patnáctiprocentní navýšení platů, pan ministr Plaga sliby pana premiéra nenaplnil, tak teď je k tomu nějaká cesta. My jsme zvolili tu cestu opoziční, ta asi velkou šanci na úspěch nemá, ale paní poslankyně, je na vás a na poslancích sociální demokracie toto splnit. Ani z toho neviním paní ministryni Schillerovou, ta hájí prostě státní rozpočet. Ale na vás je, zda se platy učitelů opravdu zvýší.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. S další faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Řadu let se marně a možná i naivně snažím o to, aby se ze vzdělávání našich dětí nedělalo politikum, ale něco, na čem bychom se měli všichni shodovat.

Co se týká vlády, tak sociální demokracie se starala o vyjednávání svých rozpočtů svých resortů, stejně jako kolegové z hnutí ANO. Vláda - a to nemůže nikdo zpochybnit - minimální závazek z hlediska svého funkčního období nějakým způsobem kompromisně do rozpočtu promítla.

Kolega Baxa vaším prostřednictvím, pane předsedající, jistě ví, že řada okolností se stala až po schválení státního rozpočtu. A ví to velmi dobře pan kolega Baxa, vaším prostřednictvím, pane předsedající, protože jsme velice korektně a seriózně, jak jinak, zasedali od června až doposud minimálně čtyřikrát na školském výboru a vývoji rozpočtu a jeho vyjednávání jsme věnovali. Proto víte bezpochyby, vaším prostřednictvím, pane předsedající, že řada okolností byla sdělena až následně, nebo v detailu, nebo se vyvinula.

Já se snažím absolutně profesionálně reagovat pozměňovacím návrhem, který z mého pohledu a upřímného přesvědčení žádným způsobem neboří dosavadní práci koalice na rozpočtu, reagovat na aktuální situaci tak, aby to nedopadlo, jak jsem zmínila, že dáme učitelům dort a oni budou naštvaní, že jsme jim nedali polevu, nebo rodiče a prarodiče budou naštvaní, že jsme nakonec nedosáhli rychleji cílů, které jsme si předsevzali.

Takže můj postoj jako poslankyně, která mimochodem tři roky po sobě prosazovala ona usnesení, na kterých jsme se jednomyslně shodli jako poslanci a poslankyně napříč politickým spektrem, a tak bychom měli ke vzdělávání a k našim dětem přistupovat, tak si dělám to, co mám, podle svého čistého vědomí a svědomí. Prosím, nedělejme z věci politikum a spíše přemýšlejme do posledního hlasování, jak se zachováme, ať jsme koalice, nebo opozice.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já si dovolím zareagovat na svoji ctěnou kolegyni Kateřinu Valachovou z ČSSD. Já s vámi z pohledu toho, jak chcete pomoci učitelům, souhlasím v tom vystoupení, které jste tady řekla, paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího. Já mám sám manželku, která je učitelka, učí na základní škole, a znám, že ta situace není adekvátní z hlediska ohodnocení těch lidí, pokud jde o to úsilí, které dávají, a o důležitost toho povolání. Ale při vší úctě, už jste také zkušená politická matadorka, bývalá ministryně. To, co tady říkáte, prostě patří ve vaší pozici jakožto expertky na školství za ČSSD, to prostě patří na koaliční radu. Tam tyto věci máte mít vydiskutované a přijít tady prostě za koalici s hotovým výsledkem toho kompromisu.

Mně to přijde trošku takové úsměvné, jako snažit se teď tady tohle vytahovat, to téma, a říkat, všichni tady apelovat na Poslaneckou sněmovnu - podpořte to. Ale protože je to taková priorita pro vás a pro sociální demokracii, tak proč si neumíte jasně dupnout a říci ne, rozpočet neprojde, pokud nebude naplněn požadavek sociální demokracie nebo aspoň části poslanců na navýšení rozpočtu pro platy učitelů. Tomu nerozumím. Politicky tomu nerozumím.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Martin Baxa s faktickou poznámkou a připraví se paní poslankyně Černochová a paní poslankyně Valachová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Já jsem neměl v úmyslu tady rozpoutat s paní kolegyní nějakou slovní přestřelku na toto téma, ale jednu věc, paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, říct musím. Samozřejmě že platy učitelů politikem jsou. My mluvíme o tom, že by se měla celá Poslanecká sněmovna a politické strany všechny shodnout na tom, jakým způsobem by se měl vyvíjet vzdělávací systém naší země, odborně se dohodnout na tom, jaké reformy by měly být uskutečněny, ale nedílnou součástí těchto reforem je zvýšení financování českého školství, do kterého my nedáváme tolik, kolik je průměr zemí OECD, a jsme ještě o poměrně významnou částku dole. A pokud na tomto shoda není, tak my jako zástupci opozičních stran, nebo já jako expert ODS pro školství prostě tady biju na poplach a říkám, že pokud máme české školství změnit, peníze na to potřebujeme. Pan ministr Plaga a pan premiér nesplnili sliby, které se týkají platů učitelů, 15procentní nárůst nastal jednou, ani vlastně dohromady úplně ne, v dalších letech není, tak my jenom se tady logicky na toto ptáme, upozorňujeme na to, apelujeme, aby se to změnilo. A pokud vy jste mluvila o tom, že je z toho politikum a že se skutečnosti změnily, tak já jenom znovu zrekapituluji to, co už jsem tady říkal. Prostě koaliční poslanci - kteří mimochodem ve vládě žádné resorty nemají - z komunistické strany si dupli, vymohli na paní ministryni Schillerové a na panu premiérovi jasné ústupky, aniž by měli ty příslušné resorty, tak mi připadá skutečně pokrytecké od vás, když vy tady říkáte, že máme podpořit zvýšení platů, když prostě sociální demokracie stejný nástroj, jako měla Komunistická strana Čech a Moravy jako stejný koaliční partner, prostě využila. Taková zpráva o učitelských platech a podpoře našeho pozměňovacího návrhu je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Černochová a její faktická poznámka. Připraví se paní poslankyně Valachová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Mně to vystoupení paní kolegyně Valachové trošku připomnělo počáteční vystoupení pana premiéra, kdy vlastně jsme se tady téměř všichni ocitli v situaci, že tady asi došlo k nějaké okolnosti vis major, že jsme tady nově, že jsme tady přistáli.

Paní poslankyně Valachová prostřednictvím pana místopředsedy, vždyť sociální demokraté participují na vládě šest let, dokonce participovali i prostřednictvím vás několik let přímo na Ministerstvu školství. Jak je tedy možné, že vy tady vlastně v tuhle chvíli říkáte, že veřejnost se domnívá, kolikrát se těch 15 % učitelům už přidalo, když se jim nepřidaly tyto finanční prostředky ještě ani jednou? Koho to je chyba, paní kolegyně Valachová prostřednictvím pana místopředsedy? Vždyť šest let tady vládnete vy. To si, jak tady správně řekl někdo z mých předřečníků, musíte vykomunikovat vy v rámci vaší koalice. My jsme jasně jako občanští demokraté řekli, že vyšší finanční prostředky ve prospěch pedagogů jsou i naší prioritou a že tohle my podpoříme. Že se na tom neshodnete vy v rámci koalice, to přece není problém nás tady na té pravé straně politického spektra. My jsme tu podporu tady jasně přislíbili. Takže trošku tady hezky pláčete, ale na špatném hrobě, paní kolegyně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Valachová, prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já jsem rozhodně neplakala, já jsem postupovala korektně. A protože jsem na půdě Poslanecké sněmovny a je to Poslanecká sněmovna, která vyslovuje podporu, důvěru vládě, schvaluje její programové prohlášení a každý rok schvaluje rozpočet, a protože se to týká doprovodných usnesení rozpočtu, tak jsem jenom zrekapitulovala ten stav, v jakém jsme. Stejně tak si trvám na tom, že z hlediska minimálních cílů, koneckonců vláda má něco v programovém prohlášení, padlo to tady, nikdo to nezpochybňuje, vláda z hlediska stávajícího rozpočtu 2020 i výhledu 2021 minimální cíle z hlediska průměrného platu učitele (nesrozumitelné) plní.

Co se týká toho, co jsme dělali nebo nedělali, protože vládní odpovědnost jak hnutí ANO, nebo sociální demokracie neseme dlouho, to je pravda, tak chci jenom říct, že to, abychom změnili dlouhodobý stav, který nijak nesouvisí s vládami hnutí ANO nebo sociální demokracie - a já už se nebudu vracet do minulosti, kdy to vzniklo, nemá to smysl. Já skutečně chci, abychom se my všichni v opozici i v koalici shodli na tom, že to změníme, a změnili jsme to. Ten pramení z toho, že ačkoli my jako Sněmovna řekneme nějaký balík peněz a řekneme dejme to školám, vláda to řekne, jedno, jaká je, pravá, nebo levá, řada okolností vede k tomu, že nakonec na platové pásce učitele nebo učitelky ty peníze nejsou.

A co jsme udělali jako vláda ČSSD a hnutí ANO, ať jsme byli, řekněme, v prvním, nebo druhém pořadí? No prosadili jsme, a myslím si, že za podpory většiny politických stran, které zde sedí, reformu financování regionálního školství. Také jsme ji udrželi minulý rok, když byla z nějakého důvodu zpochybňována. Rozvolnili jsme ji, udělali jsme kroky, koneckonců tady to ze strany kolegů zaznělo. Já apeluji jenom na to, abychom zrychlili, to je všechno. A jenom jsem připomněla, že už v prosinci jsme si něco slíbili dohromady, koalice i opozice, máme zkrátka hodně položek na dorovnávání. (Předsedající: Čas, prosím!) Vaším prostřednictvím, pane předsedající, paní ministryně financí nevykradla banku, takže zkrátka postupujeme, jak se má. To je celé.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Čas k faktické poznámce vypršel, děkuji. Tři další faktické poznámky, pan poslanec Bartoň, pan poslanec Votava a pan poslanec Klaus. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Já bych rád uvedl, že to, co zde zaznělo, je pravda. Všechny pozměňovací návrhy na platy učitelů jsou v souladu s programovým prohlášením vlády. Programové prohlášení vlády říká, že v roce 2021 by mělo být 1,5násobek platů z roku 2017. To znamená minimálně. Může to být 1,5, 1,53, 1,57, 1,6 atd. Bude to všechno splňovat programové prohlášení vlády.

A jenom k paní ministryni financí. Pokud budete plnit požadavky pouze na minimum, absolutně ty nejzákladnější minimální požadavky, tak ve škole za to dáváme čtyřku.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Václav Votava s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já jsem se teda dneska nechtěl vůbec zapojovat do nějaké diskuse, myslím si, že bylo vše okolo toho našeho pozměňovacího návrhu a důvodů řečeno. Myslím si, že paní kolegyně Valachová tady vůbec neplakala, naopak vysvětlila důvody, které nás vedly, nás oba, k podání toho pozměňovacího návrhu. Zaregistroval jsem, že ODS i ostatní strany mají vůli to podpořit, tak nevím, proč tady teď o tom mudrují, to mi trošku připadá takové nějaké divné. Tak jestli chcete ten pozměňovací návrh podpořit, tak ho podpořte. A myslím si, že ta debata okolo je naprosto zbytečná.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Václav Klaus s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Já nechci zdržovat, chci na to reagovat, ale tady ta debata zase přesahuje základy logiky a normality. Tak tady politici kvičí rok od roku, kolik přidali učitelům, a vy, prostřednictvím pana předsedajícího paní Valachová, pak tady přiznáte, že to vlastně nikdy nedostali a že za to můžou okolnosti. Ty okolnosti se jmenují rozvrat školského systému, pod kterým jste v první řadě podepsaná vy, a to, co jste zavedli za tu reformu financování, to ještě dvacetkrát zhorší. To myslím, že paní ministryně financí dobře tuší. Tam se nasype dalších 40 mld. a ti učitelé to zase nebudou dostávat, ale vy se tady budete komicky hádat, kdo těm učitelům přidá, a oni to v realitě v té peněžence nemají. Takže ukončeme tuhletu trapnou debatu, posuňme se dál, ať můžeme hlasovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Martin Baxa a pan poslanec Marian Jurečka jsou přihlášeni s faktickými poznámkami. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Jenom krátká replika na pana poslance Votavu. Pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy, my nemudrujeme nad tím, jestli podpořit, nebo nepodpořit ten pozměňovací návrh. My jsme ráno společně se zástupci ostatních opozičních stran řekli, že ten váš pozměňovací návrh podpoříme. My mudrujeme nad tím, proč ho předkládáte, když jste součástí vládní koalice. Jste-li součástí vládní koalice, měli jste si dupnout, říct 3 mld. platy pro učitele, hotovo, a mělo to být už při přípravě státního rozpočtu nebo minimálně v rozpočtovém výboru schváleno. Tak nad tím my logicky mudrujeme a ptáme se, proč volíte takovouto cestu, která ukazuje na to, že vlastně to asi nemyslíte úplně vážně s protlačením tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Marian Jurečka. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já bych poprosil asi o dvě věci. Jestli by tady někdo ze zástupců vlády, případně koalice, mohl zkusit říci, protože jste to určitě počítali, i na základě odhadů, predikcí, o kolik si ti učitelé v tom roce 2021 reálně polepší oproti té průměrné mzdě, která tedy bude asi predikována z hlediska nárůstu, který lze očekávat. Protože říkat tady argumentaci k roku 2017, když víme, že od roku 2017 i ve všech ostatních profesích výrazným způsobem mzdy rostou, tak by bylo fér říct, kolik vlastně ti učitelé budou mít navíc, jak vyrostou oproti tomu průměru, o který se snažíme, aby povyrostly. To by bylo férové toto říct.

A potom, mně tedy přijde opravdu úsměvná ta argumentace shánět tu podporu pro ten pozměňovací návrh, když váš předseda Jan Hamáček jasně řekl do médií, že tento návrh se prostě nepodpoří, že je o tom koaliční dohoda a že ho sociální demokracie ústy svého předsedy nepodporuje. Tak si to prosím pěkně ujasněte.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem paní ministryně financí Schillerová. Prosím máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Musím reagovat na tuto přestřelku a bohužel tady prát koaliční prádlo. Což dělám velmi nerada, protože upřednostňuji vždycky jednání za zavřenými dveřmi.

Je to tak, jak jste to řekl, pane poslanče Jurečko. Ono to bylo na koaliční radě. Bylo to na koaliční radě minulý týden, kdy jsme se jednoznačně shodli v rámci koaliční rady, které pozměňovací návrhy podpoříme podle těch tří kritérií, která jsem dala. A prostě koaliční partner nás ubezpečil, že tak bude hlasováno. Takže nepodpoříme ten návrh poslankyně Valachové a poslance Votavy. Takto jsme byli ubezpečeni a já věřím koaličnímu partnerovi. Nakonec je to náš společný rozpočet.

Ptáte se na ta čísla, na ten graf. Možná ho tady ukazoval ráno pan premiér, já jsem byla v Senátu a hájila jsem daňový balíček. Jsou jasná. Podívejte se. (Ukazuje graf.) Tady jsou roky. Začíná to rokem 2008 a to modré, kdy se to začalo zvyšovat, to je rok 2015. A teď se podívejte, jak se to zvyšuje tady. A máte to - pojďte se podívat blíž, jestli nevidíte, omlouvám se. Nebo půjdu za vámi, půjdu za vámi, abych... (Poslanec Jurečka přichází k řečnickému pultu.) Děkuji, jste hodný, já bych klidně došla. To poslední je rok 2021 a přesně to kopíruje vládní prohlášení, držíme to, co jsme slíbili. Máme tam 150 % průměru 2017, což vychází - jsou to propočty Ministerstva financí - vychází na 45 342. A ty peníze prostě dostali ti učitelé, ze státního rozpočtu odešly. Z krajů odešly. Bylo to pro rok 2019 15 %, pro rok 2020 je to 10 %, pro rok 2021 je to 9 %, tak abychom splnili ten závazek. A takhle je to jasné a takhle to držíme.

A my máme zodpovědnost prostě za rozpočet. To znamená, já chápu, že opozice chce zvyšovat všem, tomu rozumím, ale my máme zodpovědnost za rozpočet. Předpokládám, že budu vyzývána - zatím tady sedím a trpělivě poslouchám - vyzývána k vyrovnanému státnímu rozpočtu, ale přitom budou navrhovány tyto všechny návrhy.

Takže to je ten důvod. My jsme dojednali rozpočet. Já jsem začala dojednávat rozpočet roku 2020 v lednu roku 2019. Měsíce, týdny, prostě jednání, nebylo to jednoduché. A dojednali jsme ho a já si za ním stojím, že ten rozpočet je dobrý, a řeknu to ještě ve své závěrečné řeči, kde shrnu všechny priority a případně další diskuzi. Takže držíme závazek, koaliční rada to projednávala, bohužel je to věc sociální demokracie. Já nebudu střílet do koaličního partnera, není to můj styl, kdyžtak to dělám za zavřenými dveřmi. Nedělám to v médiích, to jste si doufám všimli. A tam jsme dostali jasnou záruku ze strany pana předsedy, že bude hlasováno tímto způsobem. A my tak hlasovat budeme. Protože my jsme první vláda, která to prostě drží. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Marian Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Paní ministryně, děkuji za to, že jste reagovala, za to, že jste uvedla tento graf. Ale já jsem se ptal na trošku něco jiného. Bylo by fér tady zkusit ukázat predikci toho, jak lze očekávat růst té průměrné mzdy. Ať si porovnáme, o kolik v tom roce 2021 budou učitelé při všech těchto bohulibých záměrech mít zvyšovány platy, o kolik budou více nad očekávanou průměrnou mzdou, abychom si řekli, jak jsme vlastně dokázali ty učitele pozdvihnout z hlediska jejich ocenění, fakticky, skutečně. Protože říkat tady tento graf, který roste někde ke 45 tisícům, a když se podíváme na růst průměrné mzdy v České republice, kdy jsme dneska zhruba na 34 tisících korunách, tak pokud budeme růst tímto tempem, tak můžeme očekávat, že se v roce 2021 asi i ta průměrná mzda dokáže přiblížit někam ke 40 tisícům. A pak si řekněme, o kolik tedy ti učitelé jsou nahoru a jestli to je to, jakým způsobem je chceme opravdu ocenit vůči zbývajícím povoláním na trhu práce.

A jsem rád - vidím, že se chystá asi i pan ministr školství taky, aby se vyjádřil. Já bych byl rád, aby se vyjádřil i k tomu návrhu, který tady předkládají jeho koaliční partneři ze sociální demokracie, protože slovo ministra školství, si myslím, je v této situaci opravdu důležité. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Lukáš Bartoň. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Já bych jen požádal paní ministryni, kdyby nám příště ukazovala grafy, které nejsou podseknuté. Váš graf začíná na 20 tisících místo na nule, z čehož pak poměrově vypadá, jako když mzdy stoupají dvojnásobně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S přednostním právem pan ministr Plaga. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, já si dovolím reagovat. Tady padlo, že není fér porovnávat něco, respektive konkrétní veličinu, s hodnotou roku 2017. Prosím vás podívejte se do minulosti. Poprvé byla zmínka o tom, že by učitelé měli brát 130 % průměrné mzdy, někdy v roce 2003. Každý se k tomu přihlásil a nikdo se k tomu nedostal právě proto, že stejně jako se vyvíjí to přidávání peněz, vyvíjí se i ta průměrná mzda. Tato vláda je skutečně první, která se zavázala k tomu, že během čtyř let zvýší průměrný plat pedagoga i nepedagoga o 50 %. To je poprvé něco, co je jednoznačně změřitelné. Podívejte se na statistickou hodnotu roku 2017 a pak na statistickou hodnotu roku 2021.

Ale máte pravdu v tom, že pokud se nacházíme v situaci dynamického hospodářského růstu, což se nacházíme, tak já říkám, že musíme - a pokud všichni tady, a já věřím, že myslíme vážně to, že máme být inovativní ekonomikou - přidávat i v tom dalším období. Ano, je férové se podívat, jak se to vyvíjí i k relaci a k průměrné mzdě v hospodářství, protože by bylo ideální, kdyby ta hodnota 130 % byla cílová. Anebo ještě lepší variantou, k čemu to měřit, je to, k čemu se to měří v rámci OECD, a to je k průměrnému platu vysokoškoláka. Tam zaostáváme extrémně mnoho.

Ale myslím si, že ten náš konkrétní příklad ukazuje, že když si dáte konkrétní hodnoty, dá se to samozřejmě dobře rozpočtovat. A 50 % během čtyř let je hodně ambiciózní. Pokud to u Pirátů stačí pouze na čtyřku, tak je to asi hodně dobrá škola, kterou máme. Protože 50 % během čtyř let i v dobách ekonomického růstu ještě nikdo nepřidal. Tu konkrétní hodnotu nevím, ale je férové se nad konkrétními čísly za rok 2019 na jaře roku 2020 i na půdě Sněmovny bavit o tom, jak se daří naplňovat vládní prohlášení, jak se pohnula průměrná mzda, a bavit se také o tom, jak budeme přidávat pedagogickým a nepedagogickým pracovníkům v dalším období.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Václav Klaus. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Tak matematické okénko. Tady to porovnávání, když roste průměrná, jak se to má dohnat. Tady mi někteří kolegové připomínají jednoho pána, kterého jsem viděl v internetové diskuzi, který navrhoval, aby minimální mzda byla o něco vyšší než průměrná, a tím se to jakoby zachránilo. Takže to úplně takhle nefunguje.

A druhá věc. Jako matematik se ještě vyjádřím ke grafům. Graf má znázorňovat nějaký jev a má to znázorňovat výrazně. Čili není žádné pravidlo, že graf nemá být, nebo má být podseknutý. Například v nemocnicích to bývalo, že se tam ukazovala teplota, kterou ten pacient má, a také to začíná někde na 35 stupních, nezačíná to na nula stupňů Kelvina, protože jinak by to byla taková jako zvláštní čára a ti lékaři a ošetřovatelé by z toho nic neviděli. Takže to zase bych si dovolil zastat se - když chce někdo ukázat nárůst, tak že ten graf se lehce podsekne, je zcela normální věc a dělá to spousta lidí, co ukazují jakýkoliv graf.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A vracíme se zpátky do rozpravy. Pan poslanec Tomáš Vymazal, připraví se pan poslanec Petr Třešňák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já si zde dovoluji vystoupit na podporu pozměňovacího návrhu pod značkou B36, který se týká adiktologických služeb.

V návrhu státního rozpočtu na rok 2020 chybí na adiktologické služby 35 mil. Konkrétně budou chybět prostředky na substituční léčbu, na výměnné programy a na mzdy pracovníků. To znamená, že nebudeme mít dost fyzických stříkaček, které chceme vyměnit uživatelům psychotropních látek, stejně tak nebude dostatek léčivých látek, které bychom jim mohli vydat v rámci substituční léčby, a nebude ani dostatek pracovníků, kteří by tuto práci mohli dělat.

Pane premiére, vy ani já jsme nerozhodli, že heroin nebo pervitin budou ilegální a že je prostě nikdo nesmí užívat, ale nemůžeme se dnes tvářit, že neexistují lidé, kteří tyto látky stejně užívají. Ta úspora, kterou se chystáte udělat, způsobí jedinou věc. Mezi uživateli psychotropních látek, zejména mezi těmi nitrožilními, bude prostě víc infekčních onemocnění a bude tady míň lidí, kteří by se o ně mohli postarat. Vím, že na vládě řešíte rozpočtové opatření, které by mělo do adiktologických služeb nalít 26 mil. korun. Přiznám se, že mi to nepřijde systémové, a navíc ani nevím, jak jste na to číslo vlastně přišli. I samotná paní národní protidrogová koordinátorka Vedralová si přeje stabilizaci financování adiktologických služeb, a tak já věřím, že vás mohu požádat o podporu pozměňovacího návrhu B36, abychom financování adiktologických služeb stabilizovali. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Petr Třešňák, připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkný podvečer. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, skutečně se vyjádřím velice stručně ke dvěma oblastem pozměňovacích návrhů. Tou první je právě zmíněná adiktologie. A zde bych vás rád také požádal o podporu pozměňovacího návrhu, který jsme předložili společně s poslanci Richterovou, Vymazalem a Bartoškem. A znovu zde tedy zdůrazním to, co řekl kolega Vymazal. V příštím roce totiž bude chybět na provoz adiktologických služeb v České republice 35 mil. korun, a může tak vlastně dojít k ohrožení většinové populace. Protože tak jak je státní rozpočet navržen, bude v příštím roce chybět nejen na služby, ale především na zdravotnický materiál, jakým jsou sterilní injekční stříkačky či kontejnery na bezpečnou likvidaci stříkaček použitých. V důsledku toho by pak utrpěla i kvalita ochrany zdraví obyvatel České republiky před infekčními nemocemi, jako je žloutenka či HIV. Naopak cílem pozměňovacího návrhu v proceduře označeného B36 je vrátit prostředky na dostatečnou úroveň tak, aby mohla být zajištěna nezbytná péče v rámci programu Systémová podpora rozvoje adiktologických služeb v rámci integrované protidrogové politiky, a tím pádem nerostla ani rizika pro všechny obyvatele České republiky. Proto vás ještě jednou žádám o podporu tohoto návrhu.

Tou druhou oblastí je kultura. Zde bych chtěl vyjádřit podporu pozměňovacím návrhům označeným B88 a B54 a zároveň poděkuji paní poslankyni Kovářové a panu poslanci Baxovi za jejich předložení. Kultura totiž bývá ve státním rozpočtu bohužel dlouhodobě podhodnocena, a dovolím si poznamenat, že pilířem kultury je pak živá kultura, divadelní soubory a především symfonické orchestry. Přitom česká kultura je i součástí ekonomiky, je jejím vývozním artiklem, ale především má být i nedílnou součástí společenského života v regionech. A v mnoha regionech je však její existence právě díky státnímu rozpočtu ohrožena. Členové orchestrů jsou často bohužel placeni minimální mzdou a její růst pak dopadne na samotné soubory, případně přímo rozpočty obcí, bez toho, aby jim ze strany státu byla podána pomocná ruka při jejich financování. A právě kultura v regionech je zcela zásadní pro celkovou úroveň národa a stát by tak měl orchestry, divadla a další živou kulturu rozhodně podporovat v maximální možné míře.

Tímto tedy děkuji vám všem, kteří podpoříte i tyto pozměňovací návrhy.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Jan Zahradník, připraví se paní poslankyně Šafránková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás nejprve chtěl požádat o podporu svých pozměňovacích návrhů, které jsou uvedeny pod čísly B114, B115. První se týká přesunu 10 mil. od nevládních neziskovek na adaptační opatření v boji proti klimatické změně, konkrétně na posílení boje proti suchu. Druhý pak se týká přesunu 10 mil. z příspěvku pro mezinárodní organizace na hospodaření obcí na území národních parků.

Já s troškou pesimismu tuším, že to zase asi dopadne jako obvykle, takže jenom prosím vezměte v úvahu moji přímluvu. Ale s čím tedy vystupuji, to je položka rozpočtu Ministerstva životního prostředí 34212 újmy na ztížení zemědělského hospodaření. Této položky se netýká žádný pozměňovací návrh bohužel, ani ten můj. A říká se tady, že nárok na vyplacení náhrady byl stanoven zákonem č. 114/1990 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v současném znění. Je tam na letošní rok navrženo 120 mil., Správa Národního parku Šumava pak může hradit až 20 mil. korun. Zákon ovšem o ochraně přírody a krajiny byl tou předchozí koalicí, ve které jste vy, poslanci hnutí ANO, hráli významnou roli tak, že byly změněny základní ochranné podmínky v národních parcích, a v § 16 odst. 2 pak bylo na území národních parků mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy zakázáno používat mimo zahrady tedy umělá hnojiva, kejdu, silážní šťávy, pozemky vápnit.

No tak proč asi vám to říkám, co to vlastně znamená? Znamená to hodně. Znamená to, že v současné době je ve vládě od začátku listopadu návrh novel nařízení vlády 75, 76/2015, dotace na ekologické zemědělství a dotace na AGROENVI, které by měly být v příštích týdnech schvalovány. Ovšem v rámci připomínek, které předložil Státní zemědělský intervenční fond, byly v těchto novelách změněny režimy snižování sazeb dotací v národních parcích, a to tak, že doposud byla snižovaná sazba pouze v přírodní zóně, tedy v té nejvíc chráněné zóně národního parku, tak jak ten původní tvar zákona dovoloval, nyní tedy byly ty první zóny rozšířeny na všechny, jak na zónu přírodní, tak na přírodě blízkou, tak na zónu zvýšené péče. Nesmí se tedy hnojit ani na jedné této zóně, což je důvodem pro ten SZIF, aby požadoval vyškrtnutí těchto pozemků z dotovaných titulů, a tedy snížení dotací pro zemědělce hospodařící na území národních parků.

Co to je v souhrnu? V roce 2020 dostanou ti zemědělci v rámci opatření ekologicko-zemědělského o 32 eur na hektar méně a v rámci ošetřování trvalých travních porostů o dalších 76 eur na hektar méně. Tedy se to sčítá dohromady v tom parku, tam se nic jiného než tahle dvě nedělají, a dává to dohromady 108 eur na hektar, tedy 2 750 korun na hektar. Vzhledem k tomu, že v tom LPIS, tedy v tom přehledu pozemků pro dotace, se na území národního parku týká tento režim zhruba 5 tis. ha, vychází to na 14 mil. korun. Čili ti lidé, kteří hospodaří na území národních parků, kteří se každý den potýkají nejenom s tou přírodou a s těmi podmínkami, obvykle horskými, ale i s tou obrovskou byrokracií, která je na ně valena se změnami zákonů, se šikanou ze strany orgánů ochrany přírody, tak navíc ještě na ně dopadnou takovéto sankce, takováto snížení jejich dotací. Oni to považují za veliký podraz, mnozí z nich tam mají rodinné tradice, tradice vybudované třeba od roku 1945, kdy tam začali hospodařit, mají k tomu velmi těsný vztah, k tomu samohospodářství, a nyní tedy považují toto opatření za takřka likvidační.

Já rozumím, že není v mé moci to teď tady nějakým návrhem změnit. Mluvíme o podpoře podaných návrhů. Já bych určitě býval podal ten návrh, ale tahleta okolnost vyšla ve známost minulý pátek, 29. listopadu, takže nebylo možné podávat žádný návrh na nějakou změnu režimu příspěvku. Takže bych chtěl tedy poprosit pana premiéra, paní ministryni financí, pana ministra Babiše nebo pana ministra zemědělství, aby se nějak poradili, jak tento špatný stav zlepšit, a těm lidem, kteří začali hospodařit s vědomím toho, že jako jiní zemědělci budou část svých příjmů krýt dotacemi, bohužel to tak je v celé Evropě, tak by to měli mít i oni, aby to snížení bylo pokryto z nějakého jiného titulu v rámci už schváleného rozpočtu. Myslím, že by to zase neměl být tak velký problém. Jedná se v podstatě o pár milionů, což je v objemu rozpočtu zase ta setina promile.

Takže znovu opakuji svou prosbu k vám, vážená paní ministryně, pane premiére, páni ministři, zkuste se, prosím vás, nějak těchto lidí zastat a jejich problém se pokuste v dohledné době vyřešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Šafránková. Připraví se pan poslanec Jan Čižinský. Máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji, pane předsedající. Krásný dobrý podvečer. Dámy a pánové, já už jsem ve druhém čtení podrobně představila své dva pozměňovací návrhy k návrhu zákona o státním rozpočtu a dovolte mi, abych je ještě krátce představila a řekla jejich podstatu a také vás požádala o jejich podporu. Jde o návrh přesunu prostředků z kapitol a položek, které jsou neefektivně a bezdůvodně nadhodnocené a nepřináší téměř žádný efekt pro stát, nejsou primárně veřejným zájmem, ale spíše slouží jako zdroj příjmů nestátních a soukromých subjektů.

V prvním případě jde o přesun 1 mld. korun z položky aktivní politika zaměstnanosti v kapitole rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí, a to 500 mil. korun, do položky prostředky na platy a ostatní platby za provedenou práci a 500 mil. korun do položky dávky důchodového pojištění. V době, kdy na trhu práce výrazně převažuje nabídka volných pracovních míst nad nabídkou volných pracovních sil, považuji za mnohem vhodnější posílit mzdy pracovníků rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí, Úřadu práce a České správy sociálního zabezpečení, na které se léta zapomíná a kteří hájí veřejný zájem v nesmírně obtížném prostředí a pod silným tlakem z různých stran, a také prostředky na důchody všech typů, kde je naší povinností zlepšit tristní životní situaci těch našich občanů, kteří už si nemohou pomoci sami a pro společnost už odvedli dávno své.

Za druhé navrhuji mezirezortní přesun 800 mil. korun z položky dotace na obnovitelné zdroje energie, faktického tunelu na veřejné finance, v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu do položky neinvestičních nedávkových transferů v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí do oblasti sociálních služeb poskytovaných v rámci krajů a obcí do oblasti, která má za úkol na regionální a místní úrovni zajistit péči o naše seniory, děti či zdravotně hendikepované spoluobčany, do oblasti, která je ostudně a katastrofálně podfinancovaná, každoročně bojuje s deficitem, a i zde chybí peníze na důstojné mzdy pro zaměstnance, sociální pracovníky, kteří odvádějí tvrdou, záslužnou a nedoceněnou práci.

Prosím vás ještě jednou o podporu těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Jan Čižinský. Přečtu omluvy: pan poslanec Jurečka se omlouvá od 20 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů a pan poslanec Pavel Žáček z účasti na dnešním jednání od 18 hodin do konce jednací doby, a to z důvodu zahraniční cesty. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Hezký den, dámy a pánové. Rád bych se vyjádřil ke třem bodům. Jeden bod je přesun prostředků z těch zbytečných kontrol na Pražském hradě, které všechny jenom obtěžují a nemají vlastně žádný účinek, jenom ten, že Pražané nemohou Pražským hradem procházet a nemohou svým dětem ukázat symbol naší státnosti nebo ukázat katedrálu, protože každý si s dětmi rozmyslí čekat frontu na rámy, které jsou zbytečné, 40 minut, nebo třeba také bez čekání, ale to člověk nikdy neví, a proto prostě Pražené, ale i ostatní návštěvníci přestali s dětmi přes Pražský hrad chodit. Takže přesun těchto prostředků na Bezpečnostní informační službu. To je podstata mého prvního pozměňovacího návrhu.

Podstata druhého je přesun v kapitole životního prostředí. Je to přesun z výzkumu do realizace, aby se opatření proti suchu skutečně v příštím roce realizovala.

A rád bych také podpořil pozměňovací návrh pana poslance Kaňkovského. Jedná se o to Vysoké nad Jizerou. Chtěl bych ocenit diskusi s panem ministrem, kde pan ministr přislíbil, že situaci vyřeší. Samozřejmě nechám na něm, jestli si vezme slovo a nějakým způsobem to zhodnotí, ale rád bych podpořil to, co tady řekl pan poslanec Kaňkovský o Vysokém nad Jizerou, špičkovém pracovišti, kam se sjíždějí lidé z celé země kvůli potížím s rukou, aby Vysoké nad Jizerou přestalo mít ten velký problém, který teď má. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Juránek. Připraví se pan poslanec Munzar. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Pane předsedající, paní ministryně, kolegové a kolegové, já bych teď skutečně prosil jenom o pozornost těch, kteří jsou těmi rozhodujícími. Z jednoho prostého důvodu - já velice dobře rozumím tomu, že rozpočet jako takový připravuje koalice a koalice musí nějakým způsobem vyvážit i svoje vlastní požadavky a svoje vlastní směrování, a tak tam zcela logicky bude vždycky něco chybět, to, co je pro jinou politickou stranu, třeba pro KDU-ČSL, která je v opozici.

Nicméně se teď chci zaměřit pouze na tři věci, které všechny souvisí s kraji, a je to bez ohledu na to, kdo podal ten pozměňovací návrh, a také bez ohledu na to, jestli ten pozměňovací návrh bude použit, nebude použit. Já tady mám jednu takovou velikou prosbu. Kraje mají tři takové oblasti, kterými se zabývají a které jsou zcela jednoznačně nejvýznamnější. Je to školství, jsou to sociální záležitosti a je to doprava. Já z toho vezmu podle pořadí důležitosti jenom tu věc, že si moc uvědomuji, jakým způsobem do těch krajů zasahuje záležitost nedostatku finančních prostředků v té sociální oblasti. A já dávám pouze tenhleten podnět, a já ho ani nedávám, aby se konkrétně schválil nějaký pozměňovací návrh, je jich tady celá řada, ale aby se použilo co nejvíce pozměňovacích návrhů, které se týkají sociální oblasti. A zkusím vysvětlit proč.

Ta sociální oblast je totiž v rámci krajů velice rozvolněná, protože zasahuje tři oblasti. Jedna oblast je oblast zařízení, která jsou zřizovaná krajem, ta druhá neziskových organizací a třetí vlastně domácí péče. A já mám jenom takovou představu, abych dal doporučení, aby skutečně ta částka, která se schválí ve prospěch krajů, ve prospěch sociálních institucí, zvláště těch neziskových, byla co nejvyšší. Dávám ten podnět bez ohledu na to, jestli bude přijat ten pozměňovací návrh. Dávám ho s tím, že jsou i jiné prostředky v průběhu roku, jak navýšit rozpočet v sociální oblasti. Jenom upozorňuji, že s tím budou velké starosti, které by se teď daly ušetřit, kdyby se celkově schválila částka ve výši 1,5 miliardy korun do sociální péče. To je první oblast.

Druhá oblast. Logicky musí všichni hejtmani a hejtmanky bojovat za to, aby tam dopravní infrastruktura rostla, a budou jednoznačně tlačit na částku přibližně 4 miliardy korun, o kterou je zapotřebí tento fond navýšit. I tohle je v tuto chvíli příležitost ten problém vyřešit, místo o něm jednat řadu měsíců a potom té záležitosti vyhovět.

Poslední záležitost je školství, ale tady nechci mluvit na prvním místě o platech, ale chci mluvit o reformě regionálního školství, o té skutečné reformě, na které se pracuje 19 let. A tam jenom prosím, aby se i tam hledala nějaká částka na navýšení, aby se mohla ta reforma regionálního školství uskutečnit.

Říkám, oroduji tady za kraje. A zdůrazňuji jednu věc. Rozpočet v tuto chvíli je z velké části rozhodnut. Koalice je přesvědčena o tom už teď, které pozměňovací návrhy podpoří a které ne. A jenom zrekapituluji, kdyby zde ale došlo k přemýšlení o tom, že by se mohlo využít pozměňovacích návrhů, které zde jsou, tak se týkají právě na prvním místě sociální oblasti a na druhém místě se týkají oblasti, která se týká dopravy, myslím tím z hlediska krajů, a na třetím místě, které se dotýkají školství. Řada těch navýšení je možná v průběhu roku vyřešit přímo jenom přesunem v kapitolách příslušného ministerstva. Některé jsou už v té výši, že by se musely schvalovat v rozpočtovém výboru. Myslím si, že i tohle je cesta, a budu rád na této cestě spolupracovat v příštím roce.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Vojtěch Munzar. Připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně, kolegové. Nejdřív navážu možná na pana premiéra z dopoledne, kde mě zaujala jeho slova, která on zde řekl, že rozpočtem pumpuje peníze do ekonomiky. Ale abyste mohli pumpovat peníze, tak je nejdřív musíte vypumpovat z daňových poplatníků. A to děláte velmi mohutně. A dokonce vysáváte dlouhodobé rezervy státu.

Pan premiér Babiš zde také řekl, že naplňuje programové prohlášení vlády. A já si tady dovolím vám jednu větu z toho programového prohlášení vlády ocitovat, nebo resp. více vět. "Prosazujeme stabilní a předvídatelné daňové prostředí. Cílíme na zajištění rovných a spravedlivých podmínek pro práci a podnikání a nebudeme zvyšovat daňovou zátěž." A zatímco tady měl pan premiér svůj velmi dlouhý projev bez ladu a skladu, tak paní ministryně zároveň obhajovala v Senátu zvýšení daní, které chcete zvýšit od 1. ledna. To nejvíce vypovídá o stavu státního rozpočtu a státních financí a vypovídá to o rozdílu mezi slovy, která jsme tady slyšeli, a činy, které tato vláda dělá. Protože toto skutečně není předvídatelné daňové prostředí. To není odpovědný přístup ke státním financím. A to není ani prorůstová politika, o které tady mluvil premiér.

Vy chcete schválit dnes rozpočet, jehož příjmy jsou založeny na neschválené legislativě. To není jenom zmíněný daňový balíček. Je to také digitální daň, ale je to také delší zadržování peněz živnostníkům z vratek DPH, které navrhujete v dosud neprojednaném a neschváleném daňovém řádu. To všechno definuje tragický stav státních financí, kdy se snažíte lepit díry v rozpočtu, ty díry, které jste sami udělali. Přes ekonomický růst dále zadlužujete daňové poplatníky deficitním rozpočtem. A bez těchto pomůcek a zvyšování daní, které si voláte na pomoc, by rozdíl mezi výdaji a příjmy byl ještě vyšší. (Řečník se odmlčel pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já to nepovažuji za úplně, že by ta míra hluku byla až tak velká. Ale rozumím tomu, že chcete mít pozornost. Takže poprosím všechny kolegy o to, aby se ztišili.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: A otázkou je, zda předpoklad příjmů státního rozpočtu založený na predikci růstu, na ekonomickém růstu 2,2 %, je správný. Národní rozpočtová rada, pro vaši představu, předpokládá zpomalení růstu na 2 %. Ten rozdíl dvou desetinek procenta může způsobit prohlubování navrženého schodku státního rozpočtu. A tomu paní ministryně říká dobrý rozpočet. A přestože máme ekonomický růst, kdy by se měly rezervy tvořit, a ne je utrácet, přesto vy zapojujete mimořádné příjmy do rozpočtu na lepení běžných výdajů. Já jsem k tomu nedávno řekl, já to tady zopakuji, že vláda tancuje na Titanicu státních financí, které ale neomylně kormidluje na ledovec.

Právě proto, aby se nerozpouštěly rezervy, resp. se neprojedly mimořádné příjmy ve výši 600 milionů korun z prodeje strategických rezerv kovů, vás chci požádat o podporu pozměňovacího návrhu, který o těch 600 milionů korun zvyšuje výdajový rámec kapitoly Státní hmotné rezervy na obnovu a třeba modernizaci rezerv, a to na úkor běžných výdajů Ministerstva průmyslu a obchodu části investičních pobídek a části prostředků, které jsou vyčleněny na dotace do podnikání.

Zároveň vás chci požádat o podporu pozměňovacího návrhu, kterým chci pomoci částkou 500 milionů korun sborům dobrovolných hasičů na obnovu jejich vybavení, a to na úkor přemrštěných dotací na podporu solárů. Samozřejmě by tento návrh a obnova jejich vybavení vedla ke zvýšení bezpečnosti občanů v menších obcích. A sbory dobrovolných hasičů navíc ve venkovských sídlech nepůsobí jen jako bezpečnostní prvek, ale i jako prvek společenský, neboť mnohdy patří mezi poslední aktivně působící spolky právě v malých obcích. I proto si tito občané a tyto sbory dobrovolných hasičů, kteří obětují svůj volný čas ve prospěch svých obcí, zaslouží podporu ve svých aktivitách.

A vzhledem k času se k dalším pozměňovacím návrhům nebudu vyjadřovat. Ale žádám vás o podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Jan Skopeček vystoupí v rozpravě a připraví se pan poslanec Jaroslav Holík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuju pěkně za slovo. Já se také budu snažit být stručný, protože debatu nad tím, jak je státní rozpočet špatný, jsme si užili už do sytosti v předcházejících čteních. Nicméně přesto musím hlavní argumenty zopakovat. Přece jenom se jedná o jeden z nejdůležitějších zákonů roku. Je to jednak hlavní ekonomický nástroj, který má vláda k dispozici pro to, aby podle svých představ realizovala hospodářskou politiku vlády. Takže podle toho, jak ten rozpočet vypadá, můžeme hodnotit i priority vlády a způsob k tomu, jak přistupuje k hospodářství v České republice. A také je to samozřejmě výsostné politikum, které dává zprávu, resp. průběh schvalování, to, kdo pro ten rozpočet hlasuje, kdo uspěje v rámci pozměňovacích návrhů, tak dává zprávu o politické situaci v této zemi.

Nejdřív se zaměřím na ekonomický kontext, na rozpočet jako ekonomický nástroj. Pro nás je samozřejmě největší problém v návrhu rozpočtu na rok 2020 ten fakt, že i tento rozpočet zvyšuje přerozdělování v české ekonomice, že kvůli tomuto rozpočtu poroste veřejný sektor, poroste přerozdělování, poroste byrokracie a administrativa v této zemi. Jenom připomenu, že meziročně příjmy i výdaje v návrhu rozpočtu rostou o celých 113 miliard korun, které bude mít současná vládní koalice k dispozici. Když se podíváme na to srovnání a vrátíme se zpátky k těm krizovým rokům, tak dokonce vláda bude mít o 300 miliard korun více na přerozdělování. Čili tady na tom je krásně vidět, jak ten stát nabírá další a další tuk, jak se z něj stává otesánek.

Samozřejmě kvůli nárůstu velikosti veřejného přerozdělování roste i daňové břemeno, což koneckonců potvrzují i materiály Ministerstva financí, které jsou součástí návrhu státního rozpočtu na rok 2020. Složená daňová kvóta, která měří daňové břemeno v ekonomice, bude podle Ministerstva financí v příštím roce na historicky nejvyšší úrovni, atakuje 36 %, přesně se počítá se 35,9 % hrubého domácího produktu, což je skutečně nejvyšší složená daňová kvóta v historii. Je to rekord. Je to potvrzení faktu, že tato vláda si vybrala daňového poplatníka jako terč, od kterého chce vybrat co nejvíce v porovnání i s předchozími vládami.

Přestože rostou daňové příjmy obrovským tempem, a ta čísla jsem zmínil, tak opětovně vláda navrhuje schodek rozpočtu ve výši 40 mld. korun. Je potřeba znovu a znovu opakovat, že nám premiér Andrej Babiš lhal v pozici ministra financí, když pro rok 2017 sliboval vyrovnaný rozpočet. Máme tady návrh rozpočtu na rok 2020 a ani v roce 2020 nemáme návrh státního rozpočtu vyrovnaný, nebo s menším navrženým schodkem rozpočtu než v minulých letech. Tedy Andrej Babiš, který tu podle mého názoru plácal dopoledne, předvedl naprosto neuvěřitelný projev, který nedával hlavu ani patu, tak je potřeba mu připomínat, že před mnoha lety v pozici ministra financí sliboval občanům České republiky vyrovnaný rozpočet, a pro rok 2020 nám připravil opětovně rozpočet deficitní.

Nebyl schopen připravit vyrovnaný rozpočet spolu s paní ministryní Schillerovou přesto, že vládne v letech, kdy se ekonomice poměrně daří. Máme nadprůměrná tempa hospodářského růstu a máme rekordně nízkou nezaměstnanost, čili i ten tlak na sociální výdaje charakteru dávek v nezaměstnanosti je samozřejmě nejmenší za posledních mnoho let. A přesto vláda hnutí ANO, sociálních demokratů podporovaná komunisty nebyla schopna připravit rozpočet takový, který by nepřinášel deficit a další zadlužování státu.

Tady ještě připomenu jednu důležitou věc - ono nejde jenom o plánovaný deficit. Když se podíváme na plnění rozpočtu letošního za listopad, tak zjišťujeme, že aktuálně ke konci listopadu činí plnění státního rozpočtu, nebo výsledek hospodaření státu minus 38 miliard korun. Velmi se blížíme k tomu schválenému schodku pro letošní rok, ale to číslo není úplně vypovídající, protože do něj musíme započíst i to, co udělala paní ministryně financí, a sice že vysála privatizační fond, který tu zůstal po Fondu národního majetku, a pomohla si v rámci rozpočtového roku s 18 miliardami korun navíc. Kdybychom připočetli k tomu deficitu, který... (Obrací se ke stolku zpravodajů.) Můžu poprosit tady kolegy vedle, jestli by se mohli utišit? Kdybychom přičetli 18 miliard k těm 38 miliardám, které má deficit oficiálně na konci listopadu, tak jsme v čísle přes 50 miliard korun, kterému by odpovídal reálný deficit. To, jak vláda není schopna hospodařit tak, jaké má příjmy.

A já se obávám, že to se může stát samozřejmě i v příštím roce. Že ten navržený deficit může brát Andrej Babiš pouze jako číslo, a on to často říká, že nezáleží na tom, jaký schodek státního rozpočtu schválí, ale že je důležitá ta realita. Já si nemyslím, já tuto tezi nezastávám. Já si myslím, že státní rozpočet je nejdůležitější zákon roku a jako takový má přinášet Poslanecké sněmovně a poslancům realistická čísla, která odpovídají realitě. Nemá to být virtuální realita, ve které se Andrej Babiš v poslední době pohybuje. A to číslo, se kterým přichází před poslance, má být takové, za kterým si stojí. Ale protože on to tak nepovažuje a protože se můžeme podívat na tu praxi současné vlády, které nestačí ani ten schodek, který si schválila, ale musí ještě vysávat rezervní fondy, rezervní peníze, které by měly státu sloužit na období, kdy se ekonomice daří hůře, tak můžeme počítat, že číslo 40 miliard korun, které jako deficit tato vláda navrhuje, nemusí být vůbec číslem konečným, a že ten deficit reálně může být daleko větší, protože může tato vláda přistoupit k dalšímu vysávání těch rezervních prostředků, které má k dispozici a které jí našetřily předchozí vlády.

U toho rozpočtu nejde samozřejmě jenom o schodek jako takový. Stejně důležité, stejně kritičtí jsme i ke struktuře toho rozpočtu. Andrej Babiš velmi rád používá slovo investice. Když se podíváte na celkový objem investic a srovnáte ho opět s těmi krizovými léty, na která se Andrej Babiš tak v souvislosti s tehdejší pravicovou vládou odkazuje, tak zjistíte, že v poměru k celkovým výdajům státního rozpočtu ty nenáviděné pravicové vlády, o které se Andrej Babiš tak rád opírá, dokázaly investovat vůči celkovým výdajům státního rozpočtu více, než dokáže Andrej Babiš, přestože mu ekonomika roste.

Takže na jedné straně tu máme krizi, pád ekonomiky, pravicové vlády a investice, které činily v rozpočtu více než 10 % vůči celkovým výdajům, a pak tu máme vládu Andreje Babiše, která vládne v době slušného ekonomického růstu a minimální nezaměstnanosti, která hrozně ráda mluví o investicích, ale ty jsou relativně nižší, ty činí méně než 10 % vůči celkovým výdajům. Takže je to hrozně velká pohádka. Andrej Babiš může donekonečna mluvit o investičním plánu, může ho psát, jakkoli chce, může ho mít dlouhý, může ho ukazovat, může s ním chodit do televize, ale realita podle státního rozpočtu je jiná. Relativně bude Andrej Babiš investovat méně, než investovaly pravicové vlády v době krize, a samozřejmě tím pádem i méně posunuje Českou republiku směrem dopředu.

V tom rozpočtu, v té struktuře je dalším problémem samozřejmě poměrně rychlé tempo růstu mandatorních výdajů. Tady je potřeba férově dodat, že na tom se podílela i zčásti opozice, když schvalovala navýšení penzí, kterým se opět Andrej Babiš hrozně rád chlubí, že ho zařídil on. Mluví o té celkové částce přesto, že její dominantní část byla dána zákonnou valorizací. Ale i ten příspěvek nad tu zákonnou valorizaci samozřejmě schválila celá Poslanecká sněmovna a celá Poslanecká sněmovna má tak i svým způsobem svůj díl odpovědnosti za ten růst mandatorních výdajů. Což bych této vládě nevyčítal, pokud by zároveň připravovala veřejné finance nejen na příští rok, nebo na tu nejbližší budoucnost, ale i na období v horizontu 5, 10, 20 let, kdy je zcela zřejmé, že z důvodu toho, jak vypadá demografický trend, ty mandatorní výdaje porostou. I kdybychom už nikdy nezvyšovali nad rámec valorizace důchody, tak samozřejmě spontánně porostou poměrně vysokým tempem. A pokud vláda neprovede penzijní reformu a reformu zdravotního systému, tak se dostanou další vládní reprezentace, ale především občané České republiky do obrovských potíží.

Čili já nevyčítám vládě, že například zvyšuje seniorům penze, nicméně vyčítám vládě, že nic nedělá s penzijní reformou. Takové to divadlo té důchodové komise, která předvádí činnost v čele s paní Maláčovou, to samozřejmě nikdo z nás nemůže brát vážně, že bychom se snad od nich dočkali do konce tohoto volebního období nějakého smysluplného scénáře penzijní reformy, která by měla šanci na to projít touto Poslaneckou sněmovnou. Je to pouze vytváření dojmu před občany České republiky, že se s penzijním systémem něco dělá, ale realita je taková, že se provedou maximálně nějaké kosmetické změny a dál ten penzijní systém bude směřovat k větší a větší neudržitelnosti. A samozřejmě čím více budeme přidávat nad rámec penzistům, aniž bychom řešili ty systémové potíže penzijního systému, tak tím dříve hrozí, že ten systém zkolabuje, a zatímco stávající senioři si těch pár set korun navíc zaslouží a užijí, tak ale budoucí generace nemusí mít důchod tak vysoký, jako mají současní senioři.

A to dodávám, že ten poměr důchodů k průměrné mzdě za této vlády klesá a je menší, než byl zase opět za těch nenáviděných pravicových vlád. Když se člověk na ta čísla podívá, tak zajistí, že ta nenáviděná pravicová vláda byla v mnoha ohledech mnohem úspěšnější a lepší, než je vláda Andreje Babiše.

Když se vrátím k tomu neuvěřitelnému plácání, které nemělo hlavu a patu, co tu dopoledne pan premiér předvedl, tak mě z toho zaujaly dva výroky, ke kterým bych se chtěl vrátit. Pan premiér říkal, že ve chvíli, pokud nastane krize, tak začne pumpovat do ekonomiky peníze. Já bych se chtěl Andreje Babiše, pana premiéra, nebo paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího, zeptat, kde ty peníze v době krize na to pumpování budou brát, protože ve chvíli, kdy se ekonomika zpomalí, tak jednak jim vypadnou příjmy z inkasa daní, a už na tom listopadovém plnění státního rozpočtu můžeme vidět, že se nenaplňuje to očekávání ohledně daňových příjmů, tak jak ekonomika přece jenom zpomaluje, tak to inkaso není tak dobré, jak si vláda naplánovala, ale ve chvíli, kdy by ta krize přišla - já po ní nevolám, nevytvářím nějaká negativní očekávání - tak se chci pana premiéra zeptat, kde vezme na to pumpování peněz do té ekonomiky peníze v té krizi, když už pumpuje do té ekonomiky v období nynějším, kdy se té ekonomice daří a kdy je nízká nezaměstnanost. Ve chvíli té krize, kdy ta nezaměstnanost vzroste a daňové příjmy budou chybět, tak kde na to pumpování vezme pan premiér. To nám jaksi nevysvětlil.

Jedno potenciální vysvětlení je takové, že paní ministryně Schillerová, která je rekordmankou ve zvyšování daní, zabere ještě více a navrhne další zvyšování daní, abychom ještě více těm daňovým poplatníkům vzali peněz z peněženky, protože tato vláda si myslí, že zkrátka dokáže utrácet peníze lidí lépe, než to dokážou oni samotní, a vezme z té ekonomiky ještě více peněz. Jenom dodávám, že ve chvíli, kdy bude ta ekonomická krize, tak jakékoliv zvyšování daní tu krizi ještě prohloubí a bude to stimulovat další a další veřejné výdaje, jednak na sociálních dávkách, na dávkách v nezaměstnanosti, které jsou samozřejmě v dobách krize rostoucími položkami, tak ale především se bude utkávat s tím klesajícím inkasem. A ty rezervní fondy, které paní ministryně Schillerová vysává v době hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti, ty už budou prázdné, takže nevím, z čeho pan premiér bude pumpovat do té ekonomiky peníze. Jestli z Agrofertu bude něco pumpovat, no nevím, tomu možná bude chybět peněz více, než to dneska vypadá. Takže to by mě skutečně zajímalo, kde na to pumpování těch peněz do ekonomiky v době krize chce vláda vzít, když utrácí peníze naprosto neuvěřitelným způsobem už dneska, kdy to vůbec není tak ekonomicky špatné období.

A ta druhá věta nebo ta druhá teze, kterou v té změti nesmyslných vět a slov tady pan premiér dopoledne předváděl, je to neustálé vracení se k vládám pravice, k vládám ODS, které už je samozřejmě trapné, už to nikdo panu premiérovi nevěří, už je to... stokrát omílaná lež se prostě nestane pravdou, i kdyby se pan premiér postavil na hlavu. A pan premiér vyčítal vládě ODS nebo pravicové vládě, nebyla to jenom vláda ODS v pravicové vládě, že jednak v době krize realizovala deficity, což vyčítat ekonomickou krizi, která přišla po finanční krizi, kterou jsme si nezpůsobili my sami, ale vznikla ve Spojených státech, je poněkud divné, ale on vyčítá té pravicové vládě to, že realizovala deficity, ale zároveň jí vyčítá to, že škrtila ekonomiku, a způsobila tak její delší recesi. Používá to pan premiér, používá to řada i jeho koaličních partnerů. Ale to si pan premiér bude muset vybrat. Tak buď té vládě, pravicové vládě, vyčítá, že škrtila ekonomiku, ale pak jí nemůže vyčítat deficity, nebo jí nebude vyčítat deficity, ale nemůže to dělat zároveň s tou tezí o škrcení ekonomiky. Jednu tu tezi si prostě musí vybrat a jednu odmítnout. Nemůže vyčítat vládě, že škrtila ekonomiku, a zároveň, že dělala deficity. Kdyby tu ekonomiku měla škrtit méně, tak by samozřejmě z logiky věci ty deficity musely být ještě větší. Ale jak říkám, v tom projevu pana premiéra bylo tak málo logiky a tak málo pravdy a tak mnoho lží, že tohle byly jenom takové dvě, které mě zaujaly.

Já jsem samozřejmě v rámci druhého čtení načetl několik svých pozměňovacích návrhů. Já, na rozdíl od řady jiných kolegů, se snažím, když tady rétoricky mluvím o tom, že považuji ten rozpočet za rozhazovačný, že projídá a tuneluje budoucnost České republiky díky tomu, že se neumí uskromnit vláda v dobách, kdy se ekonomice daří, tak navrhuji pozměňovací návrhy k rozpočtu, které všechny míří k tomu, že posílí kapitolu Státní dluh, obsluha státního dluhu. Je to snaha převést peníze z těch výdajových položek právě do kapitoly obsluhy státního dluhu, a vytvořit tak rezervu, větší rezervu státu a ty peníze neutratit. Já už jsem ty pozměňovací návrhy představoval v rámci druhého čtení, tak jenom rychle projdu.

Myslím, že asi nejsem sám, že to udělala řada kolegů, ale navrhuji samozřejmě zrušit kompenzaci slev jízdného, 5,5 miliardy korun ušetřit a právě je nasměřovat do obsluhy státního dluhu. Myslím si, že peníze daňových poplatníků by v rámci solidarity měly směřovat pouze k těm, kteří je nezbytně potřebují, například kvůli svému zdravotnímu stavu nebo sociálně tíživé situaci. S těmito občany bychom solidární být měli, ale nemyslím si, že mají být daňoví poplatníci solidární s lidmi, kteří se rozhodli jet vlakem na výlet, přestože jejich majetkové poměry jsou natolik dobré, že si tento výlet mohou dovolit ze svých peněženek. To opravdu považuji za plýtvání s penězi veřejných poplatníků, a proto navrhuji ušetřit částku 5,5 miliardy korun.

Také navrhuji snížit dotace na podporu exportu ve výši 400 milionů korun. Jsme exportně orientovaná ekonomika, nicméně našemu exportu se daří. Myslím si, že naši podnikatelé, naši exportéři jsou natolik šikovní, a ta čísla to v uplynulých letech potvrzují, že export roste poměrně slušnými čísly a nemá smysl od jiných podnikatelských subjektů a daňových poplatníků vybírat peníze a přerozdělovat je vůči exportérům, kterým se beztak daří.

Protože jsem velkým kritikem toho, jak funguje veřejná správa, jak je velká, jak bobtná administrativa, tak jsem připravil pozměňovací návrh, který snižuje provozní výdaje několika ministerstev, a to ministerstev toho hospodářského nebo ekonomického charakteru, která mi jsou samozřejmě nejbližší. Takže navrhuji snížit provozní výdaje Ministerstvu financí, Ministerstvu práce a sociálních věcí, Ministerstvu pro místní rozvoj a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Je to v celkové částce 1 282 189 260 korun. Myslím si, že naše státní správa má prostor pro to, aby provozní výdaje ještě dokázala snižovat.

A ten poslední pozměňovací návrh je návrh, který snižuje o 400 milionů korun na výdaje dotace na strategické investiční akce, což jsou, jinými slovy, investiční pobídky. Považuji investiční pobídky za ekonomický zločin, kdy se vybere omezená skupina zejména velkých korporací, kterým směřují daňové prostředky od podnikatelů, a daleko menších, kteří si na tyto investiční prostředky sáhnout neumí. Je to samozřejmě pokřivování tržního prostředí a vytváření nefér konkurenčního prostředí v naší ekonomice.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. A jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Jaroslav Holík, připraví se pan poslanec Jakub Janda. Máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, naše příroda je nemocná. Trápí nás tady bleskové povodně, vichřice, trápí nás tady hořící plastové odpady, lýkožrout smrkový a také sucho v poslední době. Takže dovolte, abych se vrátil ke svému pozměňovacímu návrhu a navrhl, aby se 200 mil. přesunulo do paragrafu, nebo do oddělení 315 a posílili jsme boj proti suchu. Čili nežádáme žádné velké přehrady, ale zakládání remízků, zakládání mokřadů, zakládání drobných vodních nádrží a samozřejmě využijme plochu, která je na střechách našich hypermarketů, logistických center a zkusme ji, když ne osázet, tak alespoň zatravnit.

Dalších 200 mil. navrhuji, abychom použili na zpracování odpadů. V současné době dokážeme krásně vytřídit odpady, dokážeme vytřídit plasty, nebo posbírat plasty, ale neumíme je vytřídit ani zpracovat. Takže jestli bych mohl, tak bych vás rád požádal o tuto podporu.

A teď se ptáte, kde tyto peníze vzít. V oddělení na obnovitelné zdroje je několika-desítek-miliardová částka a já si myslím, že těch 400 mil. solární baroni tak moc nepocítí.

Dámy a pánové, našemu hnutí SPD není lhostejná situace, která trápí naši přírodu, a z toho důvodu bych chtěl požádat o podporu svého pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Dále je přihlášen pan poslanec Jakub Janda. Máte slovo, pane poslanče, připraví se pan poslanec Jiří Mihola.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové. Vážená paní ministryně, mám na vás dotaz týkající se dotace pro Český svaz bojovníků za svobodu, a nejen kvůli tomu, co je tento spolek za současného vedení v čele se soudruhem Vodičkou zač, jak už jsem na půdě Poslanecké sněmovny před pár dny opět upozorňoval, protože současné vládě je to asi zřejmě jedno. Bavme se o penězích, což by mohlo padnout na úrodnější půdu.

Vaše ministerstvo našlo v hospodaření svazu chyby za zhruba 900 tis. korun. Jeho funkcionáři si vypláceli víc, než mohli, svaz také nedovedl prokázat, za co část peněz utratil. Sama jste to v České televizi, abych doslova citoval, označila až za podezření z porušení rozpočtové kázně. Chápu, že necelý milion pro vládu, která rozhazuje miliardy, nemusí znamenat problém. Pro většinu obyvatel této země ale to je podstatně velká částka.

Můj dotaz je tedy stručný. Já bych byl rád, kdyby mě paní ministryně poslouchala. (Min. Schillerová: Já vás poslouchám!) To jsem rád. Děkuji. Možná vám nevadí ideologické zaměření svazu, tedy obhajoba komunistické minulosti a zpochybňování našeho západního ukotvení, ale není alespoň toto důvod pro odejmutí navržené dotace? Považujete za odpovědné poukázat tomuto pofidérnímu spolku dalších 6,3 mil. korun, anebo jste opravdu natolik závislí na podpoře vaší vlády od komunistů, že se bojíte prostředky pro Český svaz bojovníků za svobodu škrtnout? Anebo jinak. Žijeme v zemi, kde se Finanční správa nerozpakuje zakleknout na kdejakou firmu, která se jí nelíbí, ale spolku, který podvádí ve svém účetnictví, budete dál posílat miliony? Děkuji vám za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Dále je přihlášen do rozpravy pan poslanec Jiří Mihola a připraví se pan poslanec Jan Bartošek.

 

Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi také několika větami se vyjádřit k návrhu státního rozpočtu.

Je zřejmé, že když porovnáme celkové příjmy, celkové výdaje a saldo ve výši 40 mld., tak vidíme, že vláda představuje návrh rozpočtu, který neodpovídá plánům a slibům ve snižování deficitu. Já bych ale byl relativně tolerantní. To slovo relativně používám i proto, že když tak člověk přemýšlí nad těmi státními rozpočty, tak ono je není možné úplně srovnávat a říkat, tento je špičkový nebo velice dobrý a tamten je šílený, protože každý vzniká v jiných podmínkách, za jiných okolností a skládat státní rozpočet v době krize, je zřejmé, že je něco jiného než v době hospodářského růstu, i když se nám zpomaluje. Ale právě proto si myslím, že v těch tučných obdobích je potřeba myslet na ta hubenější léta a dobře investovat.

A my nějak tak tušíme asi, nebo se ukazují ty první náznaky toho, že dochází ke zpomalování ekonomiky nejen u nás, a tedy růstu, a proto je škoda, že jsme nedokázali využít potenciál, který jsem tady vnímal, že by byl pro některé prioritní oblasti. Je to ve vládním prohlášení podpora vědy a výzkumu, je to podpora školství a vzdělávání. Já vím, že na to téma tady bylo řečeno mnoho, a mnozí se zaklínají mnohým v tom smyslu, že se přeci hodně udělalo, ale to není odpověď na to, jestli se nemělo udělat ještě daleko víc, a udělat toho, že by se skoro zázračně mohly v některých oblastech spojit dokonce síly vládnoucí koalice s těmi opozičními. Ta šance tady samozřejmě před tím hlasováním nebo při tom hlasování je, protože jsou tam návrhy, které se vlastně váží k tomu, aby bylo naplňováno programové prohlášení vlády. Jsou nějaké indicie i ze strany koaličních poslanců, že to takto vnímají, tak uvidíme, jak se budou rozcházet slova a činy.

Já bych chtěl za sebe jenom požádat o podporu svých pozměňovacích návrhů, tedy nejen svých, ale za KDU-ČSL, a věřím, že se k nim dokážete přihlásit i další, protože většina z nich se týká právě školství a vědy a směřuje k tomu, co vlastně je slibováno a co je tím kýženým cílem. A já dokonce si myslím, přestože jsem tady poukazoval na to, že k tomu slibu o snižování deficitu nedochází, tak si umím představit oblasti, kde je lepší investovat i třeba do minusu právě proto, že se nám to mnohonásobně vrátí. Jeden ze slovutných ekonomů prohlásil: Jedna koruna nebo euro, chcete-li, dané, investované do školství, se nám vrátí šestkrát. To není málo. Takže to není na mávnutí ruky, nebo abychom to odbyli tím, že jsou také jiné oblasti. A víme, že právě díky tomu se může republika, když bude takto dobře investovat, hodně posunout.

Takže já právě v té kapitole Ministerstva školství navrhuji posílení platů učitelů o 3 mld. proto, aby byla jaksi vynesena ta motivační, nadtarifní, nenároková složka mzdy v regionálním školství. Mrzí mě, a to si neodpustím tady podotknout, vím, že nejde všechno naráz, a já vždycky i panu ministrovi školství, teď tady momentálně není, ale já si cením každého posunu vpřed, a klidně v rámci nějakého snad aspoň trochu objektivitě blížícího se pohledu řeknu, že jsem rád, že se ve školství posouváme daleko rychlejšími kroky než dříve. A nechci poukazovat nějak hyperkriticky a jmenovat tady nějaké bývalé ministry, ale vzpomeňte si, ty posuny platů o procento a půl, dvě nebo tři procenta s velkou slávou, to bylo tedy hodně trapné. Někdy to bylo úplně bez posunu, někdy měl člověk pocit, že jde ministr proti svému rezortu dokonce, a věřím, že jsem nebyl sám s takovým pocitem. Tak proti tomu bych naopak vyzdvihl mnohé snahy pana ministra a vážím si toho, a nejen v oblasti školství, každého posunu vpřed, ale neměli bychom se spokojit s málem.

A je potřeba poukázat na to, že když regionální školství, tak co vysoké školství? Ono se to shrne - platy učitelů, ale platy vysokoškolských učitelů prostě stojí a my se budeme dostávat do absurdních situací, že ti, kteří připravují budoucí učitele, kterých máme nedostatek, a kteří mají tedy motivovat a objevovat v nich ty učitelské hřivny, tak ti budou prostě nakonec na tom hůře než přes ty nesplněné sliby zaplacení regionální učitelé. A nechci to v žádném případě stavět proti sobě, spíš jenom abychom mysleli komplexně, protože všechno souvisí ve školství se vším, a když nebude fungovat jedno z těch pater, tak nebude fungovat prostě celý systém.

Navrhuji tam také 2 mld. na vyřešení příplatku za třídnictví. Dobře víte, že to tady leží ve Sněmovně snad rok a půl, návrh Marka Výborného, našeho předsedy, bez toho, že by se to někam hnulo. Kdybychom o tom aspoň diskutovali, nebo si říkali tolik ne, nebo jinak, nebo někdo s nějakým geniálním jiným nápadem, ale tady to leží zaparkované a tváříme se, jako že je všechno v pohodě. Není. Pak mluvme o nějaké prestiži nebo o tom, jak si vážíme, že je učitelská práce těžká a jak to mají jako zvláště třídní ještě, co musí všechno zvládnout, prostě neřešíme to. Takže chci, abychom to řešili. A ta možnost tady je. Stejně jako investice do tzv. ONIV - ostatních neinvestičních výdajů. Já věřím, že i tady ti, kteří o tom školství opravdu přemýšlíte a víte tady o těch záležitostech, že se některé ocitají vlastně v takovém kritickém stavu, že se uvolíte a podpoříte i z koalice tento pozměňovací návrh.

A pak také často tady hovoříme o zahraničních věcech a o tom, že tady nechceme migranty, dobře, tak to je takový už skoro úzus, a že budeme - ale vždycky následovala ta věta: Chceme pomáhat tam, kde je to potřeba. Na těch místech samých že je to pomoc nejúčinnější. Tak já bych chtěl využít toho, že opravdu v rámci Ministerstva zahraničních věcí jsou zdroje, které by se daly použít na specifický ukazatel humanitární pomoc, a tak toto navrhuji, ať už se to týká humanitární a zdravotnické pomoci pro Sýrii, anebo pro stabilizaci a rekonstrukci Iráku. Tento pozměňovací návrh také najdete pod mým jménem. A víte, z hlediska rozpočtu jsou to zanedbatelné položky. Tak tady věřím, že zvítězí opravdu ta myšlenka a ta podstata věci, než nějaké přetahování se z pohledu toho rozpočtu o drobné. Bylo by potřeba daleko víc, ale aspoň nějaká pomoc, lepší než žádná.

A v oblasti kultury, i tam jsem se snažil, aby to nebylo na úkor státního dluhu, ale v rámci přesunu té kapitoly. Při vší úctě ke kinematografii, já také rád sleduji kvalitní filmy, ale myslím si, že bychom měli ty finance lépe rozvrhnout i v rámci Ministerstva kultury a posílit tu složku, když to velmi zjednoduším, muzeální pedagogiky a souvisejících věcí. O tom se mnoho mluví, regiony to takto vnímají, mám tu odezvu od nich, věřím, že takhle oslovili i mnohé z vás, ale je potřeba v tom něco udělat, protože někdy to pak dopadá, kdo víc přijde, víc křičí, což z té kinematografie se vždycky o své přihlásí, tak to ostatní je pak jako odsunuto na okraj a nemělo by to tak být.

A závěrem, když podpora vědy, tak víte, asi se shodneme tady bez problému, aspoň měl jsem vždycky pocit na školském výboru napříč politickými kluby, podpora Akademie věd České republiky. Je to naše chlouba, tam jsou opravdu hlavy, které stojí za to podporovat. A oni nemyslí jenom na sebe, ale myslí také na budoucnost, na podporu mladých talentovaných vědců a také na to prostředí, ve kterém mají pracovat. Ono totiž nejde si říct: my to budeme podporovat až někdy jindy, nebo až na to nikdy nebude dost prostředků. Když se máme konfrontovat s tím zahraničím, s těmi zahraničními odborníky, kteří sem přicházejí, tak bychom si neměli připadat jako chudí příbuzní, zejména když víme, že právě cesta podpory vědy je jednou z cest, kde Česká republika může prorazit oproti těm oblastem, kde jsme ty pozice již dávno ztratili.

Takže vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za pozornost a moc prosím o podporu svých pozměňovacích návrhů. Věřím, že jsou uměřené a že vlastně korelují s tím, co říká programové prohlášení vlády. Znova zdůrazňuji, děkuji za všechno pozitivní, co se povedlo, ale zkusme k tomu přidat ještě něco víc, ať je to lepší. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. A je zde jedna faktická poznámka - pan poslanec Janda. Je to tak? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji. Já zneužiji faktické poznámky. Já jsem paní ministryni vyzval, dal jsem jí otázku, a byl bych velice rád, kdyby mi - slušně jsem se vás zeptal, kdybyste mi slušně odpověděla. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ano, děkuji. Další je do rozpravy přihlášen pan předseda Bartošek, připraví se pan poslanec Onderka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Za mě jen krátce. Chtěl bych vás, milí členové vlády a kolegyně a kolegové, a hlavně členové koalice, poprosit o podporu svých pozměňováků, které jsou v poměru těch velkých čísel a miliard skutečně zanedbatelné, a přesto velmi důležité pro bezpečnost českého státu.

Chtěl bych vás poprosit o pozměňující návrh, který přesouvá 8 mld. pro Národní bezpečnostní úřad. Je to skutečně velmi důležité. Úřad, který vyhotovuje bezpečnostní prověrky, který skladuje utajované dokumenty. Osm milionů je skutečně mimo rozlišovací schopnost Ministerstva financí, přesto to udělá velký kus práce.

A pak zde mám dva návrhy, které jsou v součtu za zhruba 63 mil. Týkají se Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Opět částky, které jsou velmi nízké. Na druhou stranu kybernetická bezpečnost České republiky je naprosto zásadní. Oprosťme se od nějakých osobních animozit, které při interpelaci projevil pan premiér. Mysleme na to, že kybernetická bezpečnost je skutečně naprosto klíčová a těch 63 mil. jsou skutečně peníze, které velmi pomohou.

A v poslední řadě vás chci poprosit o 35 mil. pro zajištění fungování prevence a léčby v oblasti protidrogové politiky, protože reálně hrozí, že může dojít k rozpadu sítě a k tomu, že těmto lidem nebude mít kdo pomoci, aby měli možnost vrátit se zpátky, uzdravit se, začít nový život.

Děkuji za pozornost a žádám vás o podporu svých pozměňujících návrhů.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo. A je zde jedna faktická poznámka, pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl navázat na pana kolegu Jandu prostřednictvím pana předsedajícího a poprosit paní ministryni, aby nám odpověděla v rámci obecné rozpravy, nikoliv až v závěrečném slově, protože pak my, co navrhujeme změnu této položky, nemáme šanci reagovat. A já bych jenom k tomu připomněl, že sám Andrej Babiš už v roce 2016 řekl následující na Český svaz bojovníků za svobodu: Kritika je obrovská. Samozřejmě se mi to nelíbí, necháme to řádně prošetřit, a pokud se to potvrdí, samozřejmě budeme proti tomu. To už řekl premiér v roce 2016. Vy stále navrhujete dotace pro Český svaz bojovníků za svobodu. Teď vidíme, že jsou problémy a možná porušení rozpočtové kázně ve výši 900 tis. korun, přesto to navrhujete. A my nevíme, co si o tom máme myslet, protože pan premiér opakovaně to kritizuje a opakovaně se mu klub hnutí ANO vzepře - což je unikátní, protože jindy se mu nevzepře, u toho se mu vždycky vzepře a tuto dotaci prohlasuje. My bychom rádi věděli vlastně, paní ministryně, proč to znova navrhujete. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Do rozpravy je přihlášen pan poslanec Onderka.

 

Poslanec Roman Onderka: Vážený pane předsedo, paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové, dovoluji si vás požádat o podporu svého pozměňovacího návrhu, který řeší navýšení finančních prostředků ve výši 60 mil. korun do OSPODu, to znamená právní ochranu dětí. Vysvětlím jenom technicky. Je potřeba říci, že co se týče těchto finančních prostředků, tak tento pozměňovací návrh jsem podal proto, protože úprava platů byla až poté, co byl sestaven rozpočet. S paní ministryní jsme tuto záležitost komunikovali. Myslím si, že na to máme stejný názor. Jen vás chci poprosit, abyste tento pozměňovák, který já považuji spíš jako technický, podpořili s ohledem na to, že jde opravdu o důležitou věc.

K samotnému rozpočtu. Sociální demokracie už samotný rozpočet, jeho strukturu, jeho výši, výdaje, finance na investice a další několikrát komentovala. Já si přesto neodpustím ve třetím, závěrečném čtení menší upozornění na záležitosti, které se sociální demokracii podařily v rámci vyjednávání dosáhnout.

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Rozpočet na příští rok přináší dvě velké priority a úspěchy sociální demokracie, zvýšení průměrného důchodu o 900 Kč, růst rodičovského příspěvku o 80 tis. Kč na 300 tis. Kč. Je důležité, že se našly peníze na růst důchodů i na rodičovský příspěvek. Například se ale našly peníze také na aktivní politiku zaměstnanosti 1,5 mld. Kč, skoro 600 mil. na pěstounskou péči nebo 17,5 mld. na sociální služby.

Ministerstvo vnitra. Povedlo se získat peníze pro hasiče a policisty. V roce 2020 bude resort hospodařit s cca 81,5 mld. Kč, což je téměř o 4 mld. Kč více oproti původnímu návrhu. Při vyjednávání se podařilo získat téměř miliardu korun na obnovu vozového parku policistů a hasičů už v tomto roce. Peníze budou příští rok mimo jiné použity: 400 mil. na rekonstrukce policejních a hasičských stanic, 100 mil. na nákup výškové techniky pro hasiče, 500 mil. na obměnu vozového parku bezpečnostních sborů. Výše investic je trojnásobná oproti roku 2013.

Ministerstvo zemědělství. Původně navržený návrh státního rozpočtu ve výši 23 mld. Kč byl zvýšen o 1 mld., a to v těchto položkách: 300 mil. na dotace pro vodní hospodářství, 700 mil. na dotace pro lesní hospodářství. Tyto dvě oblasti jsou v současné době velmi aktuální a vyžadují mimořádnou pozornost, jak zde už i zaznělo od mých předřečníků, a to ve vztahu k suchu a nebezpečnému kůrovci. Navržené rozpočtované výdaje ve výši 24 mld. Kč jsou o necelých 400 mil. Kč nižší než v roce 2019, což je částka, která představuje povinnou úsporu 10 % provozních výdajů, kterou musí resort zajistit. Proti schválenému rozpočtu na letošní rok se v roce 2020 zvyšují dotace pro vodní hospodářství o 300 mil. Kč na celkovou výši 1,8 mld. Letos to bylo 1,5 mld. Kč. Dotace pro lesní hospodářství o 500 mil. Kč na více než 1,1 mld. Kč letos po navýšení.

Ministerstvo zahraničních věcí. Díky čtvrtmiliardě korun navíc v rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí bude možné založit nový zastupitelský úřad naší republiky v Singapuru. Povedlo se vyjednat peníze i na další aktivity, jako zahraniční rozvojová spolupráce nebo pomoc lidem v místech, odkud by mohla přijít další uprchlická vlna.

Ministerstvo kultury. Mimochodem, o tom mluvil už dneska pan ministr kultury Zaorálek - strategickým cílem Ministerstva kultury bylo dostat se v rozpočtu na jednoprocentní podíl státního rozpočtu. Hlavním cílem pro nás bylo několik bodů: zvýšení platů zaměstnanců v kultuře, navrácení prostředků do oblasti podpory živého umění a záchrany a obnovy kulturních památek, vycházející z původní podoby návrhu rozpočtu. Výdaje Ministerstva kultury jsou pro rok 2020 navrženy ve výši 15,2 mld. Kč.

Tohle je jenom lehký výčet bodů při vyjednávání, co se podařilo sociální demokracii vyjednat a proč také sociální demokraté, všichni přítomní, podpoří rozpočet České republiky jakožto nejdůležitější zákon letošního roku na příští rok, rok 2020.

K diskusi, která tady padla ohledně zvyšování platů Ministerstva školství, pozměňovacího návrhu, který podali moji ctění kolegové, kolegyně Valachová a kolega Votava. Je potřeba si říci, že je asi logické, že většina z nás by souhlasila s přidáním finančních prostředků pro učitele. Většina z nás by určitě podpořila návrh, který mimochodem máme i v programovém prohlášení vlády a v koaliční smlouvě, to znamená 15 % nárůst. Je zbytečné vyčítat sociální demokracii, že tento návrh většinově nepodpoří, protože něco jiného je podle svého vědomí a svědomí podat tento návrh, což oba dva moji ctění kolegové udělali, a něco jiného je řešit kompromis, ke kterému vždy musí dojít při rozdělování finančních prostředků na příští rok, to znamená koaliční dohodu o rozpočtu na rok 2020. Sociální demokracie podpoří tento návrh a já ani kolegům nevyčítám, že podali pozměňovací návrh tak, jak jim svým způsobem ukládá a hlavně umožňuje poslanecký slib, který jsme složili všechny poslankyně a všichni poslanci v této ctihodné Sněmovně. Z tohoto pohledu jen chci upozornit na to, že sociální demokraté kromě toho, že mají svůj názor, také drží své slovo, a to vždy, když si podají ruku. U mě to platí dvakrát.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Vše nasvědčuje tomu, že se blížíme k závěru, k finiši, neboť se přihlásil pan předseda Stanjura do rozpravy. Máte slovo, pane předsedo. Poté pan předseda Výborný.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak nevím, jestli se blížíme k závěru či finiši. Nevíte někdo, kde je premiér? (Hlasy z pléna.) Poslanci ANO křičí: co by tady dělal? No, třeba potom, že tady tři hodiny vykládal páté přes deváté, by mohl také tři hodiny třeba poslouchat nás. Já vím, že vám to připadá odvážné, že se bojíte mu říci, že by bylo slušné, když tady zdržoval tři hodiny, aniž by nám řekl cokoli nového. Tak až příště na mě budete halekat, že už mluvím dvě a půl hodiny, tak si vzpomeňte na dnešního Andreje a porovnejte prosím obsah jeho projevu a například obsah mého projevu k daňovému balíčku, a pak se určitě shodneme, kdo mluvil k věci a kdo mlel páté přes deváté.

Ale než řeknu, kvůli čemu jsem se přihlásil, tak mi nedá, abych nezareagoval na hezké slova svého předřečníka. Chci ho ubezpečit, že sociálním demokratům nic nebudeme vyčítat, nic po nich nebudeme chtít, protože to nemá žádnou cenu. Já tomu rozumím, křeslo přednější názoru, ale neumím si představit, že by v našem poslaneckém klubu některý z mých kolegů či kolegyň podal rozumný pozměňující návrh ke státnímu rozpočtu a strana je potopila. Sice hezkými slovy, ale potopila a hodila přes palubu. Pak je zbytečné, abychom vám cokoli vyčítali nebo cokoli po vás chtěli, protože když neumíte podržet vlastní lidi, jak se dá potom debatovat dohoda s někým jiným.

Mohl bych jako mnozí z vás dnes podrobně odůvodňovat své pozměňující návrhy, i když ty, které jsem podával já, jsem podával jménem celého poslaneckého klubu a nebylo by fér, abych se tady tvářil, že jsou jenom mé. Mají čísla - končí to číslem B78 a začíná to číslem někde kolem B61. Já jenom s dovolením požádám kolegy, já jsem tam nechal ležet mobil, tam mám kalkulačku, jestli by mi ho sem podali, protože u tří našich návrhů mám poznámku ve sněmovním materiálu, že nejsou hlasovatelné, a já vám chci na číslech dokázat, že to není pravda.

Pokud si vezmeme pozměňovací návrh pod písmenem B75, kdy bereme - to je to důležité - z vládní rozpočtové rezervy 150 mil. Kč, tak je poznámka, že pozměňující návrh snižuje - (Odmlka se kvůli hluku v sále.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já bych poprosil poslance diskutující přímo před pultíkem, aby případně diskutovali v předsálí. Děkuji.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Je tady poznámka paní zpravodajky, že pozměňovací návrh, který snižuje stav vládní rozpočtové rezervy pod hranici 0,3 % výdajů, je nehlasovatelný. Já samozřejmě vím, že minimální hranice je 0,3 %. Proto jsem si vzal ten mobil, abychom - když tak mě paní ministryně a paní zpravodajka mohou kontrolovat.

Vládní rozpočtová rezerva se počítá z celkových výdajů státního rozpočtu a ty v této chvíli činí 1 618,1 mld. Z toho plyne, že 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu jsou přesně 4 854 300 000. Vládní návrh položky vládní rozpočtová rezerva obsahuje návrh ve výši 5 020 470 508 korun. Chtěl bych ocenit práci Ministerstva financí, že jsou schopni na korunu dopočítat vládní rozpočtovou rezervu. Vsadil bych se, že se to do koruny nevyčerpá. My navrhujeme z této částky odebrat 150 mil. korun, takže výsledná částka činí 4 870 471 508 korun, což je v procentním vyjádření 0,30098, což je evidentně vyšší číslo než 0,3. Takže jenom paní zpravodajku prosím, abychom o tom návrhu nechali hlasovat, protože splňuje zákonné požadavky.

U pozměňovacího návrhu B76 a B77 je napsáno, že chybí specifikace položek. My jsme to chápali, když tam specifikaci položek neuvedeme, že to je průřezově, paní zpravodajko. Průřezově, tudíž to znamená procentuálně z každé položky. Takže se domnívám, že i ty návrhy B76 a B77 jsou hlasovatelné.

My jsme připraveni přijmout výsledek hlasování, ale myslím si, že jsem ukázal, že ty návrhy hlasovatelné prostě jsou. Já jsem o tom už debatoval s paní zpravodajkou předem, takže myslím, že máme shodný názor, nicméně pro pořádek jsem to přečetl na mikrofon, aby to bylo zaznamenáno, protože ten materiál máte všichni nebo kdo z vás chtěl, tak mohl studovat materiál 605/3, tam v těch poznámkách je to uvedeno. Tady jsem uvedl věci na pravou míru. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo, a ptám se, kdo další má zájem o vystoupení v rozpravě ve třetím čtení k tomuto bodu. Pan předseda Výborný byl přihlášen, poté paní ministryně. Oba máte přednostní, oba se hlásíte standardně. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych samozřejmě paní ministryni pustil, ale dohodli jsme se, že to necháme takto na závěr. Já chci říci jenom dvě konkrétní věci.

Nejprve vaším prostřednictvím k sociální demokracii asi, mám takový pocit, tady rozložené na jednotlivé atomy. Já chci zdůraznit hlavně tedy k pedagogické a učitelské veřejnosti, pokud tedy skutečně sociální demokracie, případně komunisté nechtějí podpořit ty návrhy, které tady zazněly z úst třeba Kateřiny Valachové, tak všichni vezměte na vědomí, že vystoupení Kateřiny Valachové tady bylo jedno velké divadlo, jeden velký tyjátr. Pravdou je to, že tyto věci si skutečně měli dohodnout v rámci nějakého koaličního jednání, koaliční rady, a pak by to dávalo nějaký smysl. Ale my jsme připraveni, a říkáme to od začátku naprosto kontinuálně, jsme připraveni podpořit zvýšení platů učitelů tak, jak to nakonec bylo slibováno, a je jenom věcí jednoho konkrétního dalšího poslance i vládní koalice, zda toto podpoří.

A druhá věc, kterou mám na srdci, a tady bych rád, kdyby i paní ministryně financí a vicepremiérka mohla poslouchat, protože to směřuje k ní. (Ministryně financí mimo mikrofon.) Já vím, samozřejmě, to vůbec ne, ale to se týká drobné věci a to je ta dotace Českému svazu bojovníků za svobodu. Já ponechám úplně stranou ty věci, řekněme, ideologické, protože samozřejmě i já mám velké výhrady k tomu, jak představitelé tohoto svazu vystupují na veřejnosti. Samozřejmě to má i souvislosti další, s kým tato organizace např. spolupracuje. Ale mě zajímá jedna jediná věc. Kdyby kterýkoli spolek na obci, městě nebo na úrovni kraje, na úrovni města, obce nebo kraje požádal o dotaci, jakoukoli dotaci, a neměl řádně vyúčtovanou dotaci z roku předešlého, dostane jedinou korunu z té žádosti? Všichni víme, protože známe ta dotační pravidla na obcích a krajích, že nedostane ani korunu. Je možné v případě, že vaše veřejnosprávní kontrola u tohoto svazu zjistila nedostatky ve výši cca 900 000 korun z 18 milionů kontrolovaných - to nejsou drobné - je možné takové organizaci, a úplně odhlížím od toho, o jakou organizaci se jedná, je možné této organizaci dát dotaci ze státního rozpočtu? Opravdu se na to velmi vážně ptám, protože to považuji za věc, která souvisí s tím, zda přistupujeme ke státnímu rozpočtu s péčí řádného hospodáře. Já bych byl rád, kdyby všichni poslanci vzali toto na vědomí, protože já myslím, že my jsme zodpovědní za to, zda hospodaříme s rozpočtem s péčí řádného hospodáře. Budu rád, když paní ministryně na to zareaguje a odpoví. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Dolínek, poté paní poslankyně Valachová.

 

Poslanec Petr Dolínek: Dobrý večer. Já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího říct panu předřečníkovi, že za prvé bych byl rád, kdyby nám nikdo z jiné strany nepískal, sociální demokracii. My asi sami víme, jak se rozhodujeme a jak ne. Za sebe musím říct, že usnesení pražské ČSSD je jednoznačně ve prospěch učitelů, a otázka je, jakou cestou se k tomu dostaneme, ale určitě je potřeba tam ty peníze dát. Ale já bych se chtěl zeptat, kolikrát vaše strana, pane předsedo prostřednictvím pana předsedajícího, za dobu, kdy jste byli ve vládě, přišla na vládu, (nesrozumitelné) tisk a navrhla zvýšení platů o 5, 10, 15, 20 %. Ani jednou. Tak prosím neučte někoho jiného, jak má dělat politiku, když my dlouhodobě díky paní Valachové navyšujeme platy učitelům a neděláme ta opulentní gesta, která tady vy předvádíte. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, to je jedna faktická poznámka. Nyní paní poslankyně Valachová s faktickou poznámkou. Další faktická, pan předseda Bartošek se hlásí z místa. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vykonávat mandát podle svého nejlepšího vědomí a svědomí naštěst naštěstí ještě stále v této zemi není divadlem. Myslím si prostřednictvím pana předsedajícího, že nemusím Marka Výborného učit Ústavu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan předseda Bartošek s faktickou, poté pan poslanec Jurečka. Všechno faktické poznámky. Tak vaše dvě minuty, pane předsedo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Jenom vaším prostřednictvím ke kolegům ze sociální demokracie. Sami dobře víte, že jste v té vládě byli taky. Bylo po hospodářské krizi, ano. S jakým navýšením platů jste tehdy přišli? Jaké jste měli nápady? Tak nás neškolte.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak ještě jedna faktická poznámka. Pan poslanec Jurečka ji stáhl, ale objevila se nová ze strany paní poslankyně Valachové.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Jenom velmi stručně. Je mi líto prostřednictvím pana předsedajícího, že kolegové z KDU-ČSL už na to zapomněli, ale pokud jsme byli ve vládě hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL, tak si myslím, že nebudu připomínat a nebudu prodlužovat hlasování, na které se těšíme, s jakými návrhy kdo a jak přicházel, kdo to hájil. Koho to zajímá, ať si vyžádá nahrávky ze zasedání vlády.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak a pan poslanec Jurečka nakonec nevydržel. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Mně to nedá, ale milá Kateřino Valachová prostřednictvím pana předsedajícího. My to podpoříme, my s tím vůbec nemáme žádný problém. My ten váš návrh velice rádi podpoříme, nás o tom nemusíte přesvědčovat.

A k panu poslanci Dolínkovi. On občas střílí dobré góly do vlastní brány. V té minulé vládě rukou společnou jsme ty platy zvyšovali. A ty návrhy jsme měli stejné jako vy. Takže prosím vás pěkně neříkejte, že my jsme udělali něco víc nebo míň, byli jsme tam stejně. Takže lidi, kteří nás sledují, tak ať mají nějaký závěr. My ten návrh, který tady předkládáte jako sociálně demokratičtí poslanci, někteří, rádi podpoříme za KDU-ČSL. Ale prosím pěkně, přesvědčte své koaliční partnery, ať to udělají taky. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, tím jsme se vypořádali s faktickými poznámkami a nyní do rozpravy paní ministryně financí.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedo. Vystupuji v rozpravě, pane poslanče Jando a další, v rozpravě vystupuji. Chtěla bych to vysvětlit. Zůstanu korektní, chtěla jsem prvně říct, že já neumím skákat na lyžích, tak vy se vyjadřujete taky k něčemu, o čem nic nevíte, ale zůstanu korektní. Ta dotace, ta dotace se dává do VPS a tahle Poslanecká sněmovna ji schvaluje od 90. let. Každý rok to pořád tady řešíme. Minule jsme to řešili, řeší se to pořád dokola. Ministerstvo financí v pátek minulého týdne - pro vás k těm pochybnostem, že Finanční správa nekoná - v pátek minulý týden, a to jsem takto řekla do médií, můžete si to dohledat, ukončilo kontrolu ze strany Ministerstva financí za tři roky a konstatovalo podezření z porušení rozpočtové kázně do pěti procent, což se zhruba za ty tři roky pohybuje v částce, kterou jste uváděl. A byly tam tři okruhy problémů. A já to vůbec nehodnotím, to jenom věcně konstatuji. První byl ten, že byly uzavírány dohody o provedení práce v rozsahu vyšším než 300 hodin ročně. Druhý byl ten, že tam byly najímány služby, u kterých nebylo přesně zřejmé, k čemu slouží. A pak tam byly nějaké propagační předměty, podobně zase nebyly vysvětleny.

Takže Ministerstvo financí to ukončilo v pátek, už tam běží nějaká lhůta pro námitky. Ta byla vyčerpána, námitky byly vypořádány a nyní se to předává. Není tam prodlení vůbec žádné. Předává se to na Finanční správu, která jediná autoritativně může konstatovat porušení rozpočtové kázně. Takže to jsou dvě věci. Podezření a pak samozřejmě případná konstatace Finanční správy o porušení. Což se nějakou dobu potáhne, protože to je daňové řízení, které probíhá podle jiných pravidel, než je kontrolní řád, podle kterého postupovalo Ministerstvo financí. A Ministerstvo financí to nemůže autoritativně konstatovat. Může konstatovat pouze podezření a předat to na Finanční správu, což se v těchto dnech děje.

Takže samozřejmě co se týče kontroly dokladace, výkazu a tak dále, tak to probíhalo. Tady se jedná o to, že proběhla kontrola podle kontrolního řádu, bylo toto konstatováno a Finanční správa musí zahájit, prostě je to v její kompetenci, řízení o porušení rozpočtové kázně a umožnit dokazování. A tam vlastně bude toto řízení nějakou dobu trvat. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Pan předseda Stanjura stáhl svoji faktickou poznámku. Nyní pan poslanec Janda s faktickou, poté pan předseda Kalousek z místa. S faktickou? Oboje je možné. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Já bych vám, paní ministryně, ani nedoporučoval skákat na lyžích, nedopadlo by to dobře. Ale dobře. Já vám taky nevyčítám, že vy jste vlastně právnička a sestavujete ekonomický rozpočet. (Potlesk z pravé strany sálu.) Tak to je jedna věc.

Druhá věc. Nějaké pochybení ze strany svazu bojovníků tam je ohledně účetnictví a my vám nabízíme řešení. Jsou tady minimálně dva pozměňovací návrhy, se kterými se můžete vypořádat, můžete hlasovat pro, můžete přesvědčit svůj poslanecký klub. A pak až se to vyřeší a svaz bojovníků se začne chovat tak, jak by se opravdu chovat měl, nebo to jeho vedení, poté nebudu mít problém příští rok třeba navrhnout, aby dostali těch peněz ještě více. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A nyní tedy si může pan předseda zvolit, jestli chce do rozpravy, nebo faktickou. (Poslanec Kalousek: Třicet vteřin.) Tak dáme faktickou, dobře.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní ministryně skutečně korektně popsala ten proces. Takhle probíhá to řízení o porušení rozpočtové kázně. Ale pak je tady také politické rozhodnutí, jestli Poslanecká sněmovna té bandě, která si říká Svaz bojovníků za svobodu, chce, nebo nechce dát dotaci z veřejných prostředků. A já si myslím, že dát jim tu dotaci v této výši je prostě hanebnost. Bez ohledu na to, jestli rozpočtovou kázeň porušili, nebo neporušili.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Bylo to skutečně přesně třicet vteřin. Nyní pan poslanec Bělobrádek s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedo. Já myslím, že pan kolega dal České republice jako reprezentant skutečně dobrou reklamu. Myslím si, že o této vládě se to skutečně říct nedá.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak to byla krátká faktická poznámka. V tuto chvíli není nikdo další přihlášen do obecné rozpravy ke třetímu čtení. Ptám se, zda ještě má někdo zájem o vystoupení. Nikoho nevidím a rozpravu končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečné slovo. (Ministryně Schillerová: Ano.) Paní ministryně má zájem o závěrečné slovo. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, zanedlouho budete hlasovat o nejdůležitějším zákonu letošního roku, zákonu, který umožní naší zemi a našim občanům, že se budou mít lépe, že budeme investovat do potřebných projektů a důležitých priorit, jako je školství, věda, výzkum, zdravotnictví, do životní úrovně seniorů a do dalších oblastí, kde se to České republice v budoucnu vrátí.

Pro budoucnost naší země jsou klíčové investice do vědy, výzkumu, školství, stejně jako do páteřní dopravní infrastruktury. Všichni víme, že investice jsou motorem ekonomiky a posouvají naši zemi vpřed. A to platí zvlášť v době, kdy ekonomický růst zvolňuje. Jen z národních zdrojů proto předkládaný návrh počítá s investicemi v rekordní výši 88 miliard. Spolu s evropskými penězi půjde na investice 146 miliard, to je skoro o 24 miliard více než letos. Všichni tedy, kdo rozpočet podpoříte, hlasujete pro lepší dopravní infrastrukturu, investice do nemocnic, obnovu kulturních památek, výstavbu mateřských škol, nádraží, bytů.

Chceme, aby naše ekonomika zůstala konkurenceschopná, nezaostávala... (Ministryně žádá o zjednání klidu.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Omlouvám se, paní ministryně. Poprosím o klid v sále. Rozprava se blíží ke konci. Máte-li potřebu něco řešit, běžte prosím do předsálí.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Chceme, aby naše ekonomika zůstala konkurenceschopná, nezaostávala, ale naopak byla moderní a udávala směr. Proto předkládáme rozpočet, který umožňuje, aby výdaje na výzkum, vývoj a inovace vystoupaly na celkový objem 47,6 miliardy korun, tedy o 5,5 miliardy více než letos. Děláme to s vědomím, že investice do vývoje a inovací mají významný multiplikační efekt a jsou investicemi do budoucnosti, do budoucnosti nás všech.

Současně ale rozpočet musí myslet také na palčivé problémy dneška. Proto sleduje a naplňuje dlouhodobý cíl, věřím, všech poslanců v této Sněmovně, kterým je zlepšení životní situace dvou a půl milionů seniorů žijících v naší zemi. Od 1. ledna se starobní důchod zvýší v průměru o 900 korun. Ve zvyšování životní úrovně seniorů však budeme pokračovat i dál, aby už napřesrok dosáhl průměrný důchod nejméně 15 tisíc korun. Tato cesta, kterou předloženým rozpočtem přinášíme, znamená téměř dvakrát větší valorizaci, než k jaké došlo v roce 2018, třikrát větší než od 1. ledna 2017 a dvacetkrát větší, než tomu bylo v roce 2014. Zvednete-li ruku pro tento rozpočet, hlasujete pro důstojnější život seniorů za jejich celoživotní práci a péči o rodinu a blízké.

Rozpočet samozřejmě zlepšuje i životní úroveň ekonomicky aktivních. Pokud se podíváme na vývoj platů v povoláních, jako jsou hasiči, policisté, vojáci, lékaři, zdravotní sestry, zdravotní personál, učitelé i nepedagogičtí pracovníci, ale také státní úředníci, protože kvalitní státní správa vyžaduje důstojně zaplacené profesionály, ušli jsme od roku 2014 obrovský kus cesty. Obrovský kus cesty, který nás přiblížil k relacím obvyklým na západ od našich hranic. To, co se desetiletí jevilo jako nedosažitelné, naplňujeme.

A daří se nám i ekonomicky. Ve srovnání HDP na hlavu jsme podle nejnovější zprávy OECD skončili na 16. místě a dotáhli se na vyspělé země, jako je Izrael nebo Jižní Korea. Poprvé jsme předstihli Španělsko, za sebou necháváme i ostatní země Visegrádské čtyřky a pobaltské státy, ale také Portugalsko, Kypr či Slovinsko. Jsem na naši zemi a její výsledky neobyčejně hrdá.

I přes mírné zpomalení ekonomiky navrhujeme schodek stejný jako letos. Odpovídá 0,7 % hrubého domácího produktu. To jsou minimálně od roku 2000 vůbec nejnižší hodnoty. Také státní dluh dlouhodobě klesá. Celkové veřejné finance loni hospodařily s druhým nejlepším přebytkem v historii. Dluh sektoru vládních institucí od roku 2013 trvale klesá a loni poklesl na 32,6 % HDP. Podle těchto kritérií byla Česká republika v roce 2018 třetí nejlépe hospodařící zemí EU. Jsou to trendy, na které můžeme být hrdi. A tento rozpočet zajišťuje, že v nich budeme pokračovat.

Hovořili jsme tady opakovaně v průběhu jednání o rozpočtu, ale i dnes o dvou mýtech. První z nich byl, že vláda se údajně chová procyklicky. Ráda bych zde uvedla, že dnes vydala Národní rozpočtová rada stanovisko, ve kterém považuje nastavení fiskální politiky roku 2020, jejímž klíčovým nástrojem je právě projednávání návrhu státního rozpočtu, za makroekonomicky optimální. Působení fiskální politiky by totiž mělo být neutrální. To na jedné straně znamená neprohlubovat nerovnováhy v ekonomice, na druhé straně to ale značí neprovádět fiskální restrikci, která by měla negativní ekonomické dopady. Proto je návrh státního rozpočtu předložen se stejným schodkem jako v letošním roce.

Zazněla tu kritika za nastavení fiskální politiky v době strukturálních přebytků. V roce 2008, si dovolím připomenout, bylo to tu několikrát zmíněno, před nástupem krize dosahoval strukturální deficit 3,2 % HDP. Taková tedy byla připravenost veřejných financí na horší časy. Asi takový byl skutečný sklon k rezervám v té době. Následný propad až na minus 4,2 % HDP v roce 2009 tak pak těžko mohl někoho překvapit. Situace dnes je jiná, nepoměrně lepší. Vláda rozpočtový cíl s velkou rezervou plní, strukturální saldo v loňském roce dokonce dosáhlo přebytku 0,6 % a letos je bilance v podstatě vyrovnaná na rozdíl od těch předchozích dob, o kterých jsem tady hovořila. My máme strukturální saldo vysoko nad rozpočtovým cílem. To, vážení kolegové, potom představuje tu skutečnou rezervu pro cyklické výkyvy ekonomiky. Vytvořili jsme rekordní rezervu pro horší časy. Tento komfort bohužel nám tady zanechán nebyl.

Mýtus číslo dvě - zvyšování daní. To opět svědčí o poněkud selektivní paměti. Vlády v posledních pěti letech, včetně roku 2020, započítám už snižování DPH účinného od 1. 5. 2020, snížily celkovou daňovou zátěž o 130 mld., a to už ať formou rozšíření druhé snížené sazby DPH, snížení DPH na stravovací služby, noviny, časopisy, úpravou paušálu pro živnostníky, zvýšením slev na děti, zavedením školkovného, osvobozením výsluh nebo vrácením slevy na dani pracujícím důchodcům. Další skvělou příležitostí je novela zákona o evidenci tržeb a její součást novela zákona o DPH. (V sále je velmi silný hluk.)

Hovořili jste také v průběhu těch tří čtení o obavách o řádný a důsledný výběr daní. Máte údajně strach o důslednost boje s daňovými úniky a podvody.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní místopředsedkyně vlády, já vás přeruším a požádám znovu sněmovnu o klid, a to ve všech částech sněmovny. Ještě posečkáme. Kolegové a kolegyně, doufám, že se nám podaří přistoupit v brzké době k hlasování, a požádám vás tedy o klid. Prosím, pokračujte, paní místopředsedkyně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Máte údajně strach o důslednost boje s daňovými úniky a podvody. Mohu vaše obavy spolehlivě rozptýlit. Naprosto je totiž vyvracejí všechny poslední zprávy nezávislých autorit, ať už je to Nejvyšší státní zastupitelství ve výroční zprávě, které vyzdvihlo činnost Daňové Kobry, Národní centrála proti organizovanému zločinu, ale i Nejvyšší kontrolní úřad, který lepší výběr daní ocenil.

Takže dovolte mi jenom krátké shrnutí na závěr. Příští rok počítáme s rekordními investicemi, více peněz půjde do školství, vědy a výzkumu nebo opravy silnic. To všechno se nám v budoucnu vrátí. Na druhé straně vládní sektor jako celek hospodaří s přebytkem, státní dluh je nízký a stabilizovaný, což nás řadí mezi nejlépe hospodařící země EU. Současně návrh podporuje inkluzivní růst našeho hospodářství, protože zvyšuje životní úroveň nejenom seniorů, ale i rodin pečujících o malé děti, pomáhá zvyšovat jistotu v turbulentní době rostoucího obchodního protekcionismu, nejistých budoucích vztahů se Spojeným královstvím či podob evropské integrace. Zkrátka a dobře, vystavěli jsme v rámci možností a ekonomických podmínek vyvážený návrh rozpočtu se základy, které posouvají Českou republiku dopředu k těm nejúspěšnějším zemím. Děkuji vám předem za jeho podporu. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji místopředsedkyni vlády a ministryni financí Aleně Schillerové za závěrečné slovo. Ptám se paní zpravodajky, jestli má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Návrh přednesla ve své zpravodajské zprávě a podle tohoto návrhu bychom nejprve hlasovali o navrženém postupu při hlasování o tomto návrhu zákona. Paní zpravodajko, prosím o jeho zopakování. Máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedové, členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych navrhla proceduru hlasování k návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2020. Začali bychom pozměňovacími návrhy pod písmenem A, což jsou pozměňovací návrhy rozpočtového výboru. Dále bychom pokračovali pozměňovacími návrhy, které jsou pod písmenem B. Jsou to návrhy jednotlivých poslanců, tak jak byly předneseny ve druhém čtení, a hlasovali bychom chronologicky tak, jak se k nim jednotliví poslanci přihlásili. Jakmile je všechny prohlasujeme, budeme hlasovat o závěrečném usnesení Poslanecké sněmovny, zda bude státní rozpočet schválen, či ne. Bude-li schválen, budeme pokračovat v hlasování o osmi doprovodných usneseních. Toto je návrh procedury.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Rozuměli všichni? (Bez námitek.)

Návrh procedury schválíme v hlasování číslo 147, které bezprostředně zahajuji. Ptám se, kdo je pro proceduru. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 147, z přítomných 197 pro 181 poslanec, proti nikdo. Procedura byla schválena.

 

Nyní budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích podle schváleného postupu. Prosím paní zpravodajku, aby přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Takže začneme hlasovat pozměňovací návrhy v příloze A, což jsou pozměňovací návrhy rozpočtového výboru. Jenom bych chtěla upozornit, že jako zpravodaj nebudu říkat stanovisko, protože tyto pozměňovací návrhy neprošly rozpočtovým výborem, myslím ty poslanecké, tudíž k tomu nebylo zaujato stanovisko rozpočtového výboru. Takže já jako zpravodaj, abych zbytečně nenaváděla podle svého hlasování, nebudu říkat stanovisko, pokud nebudete požadovat, abych udělala jinak.

Takže začneme hlasovat. První pozměňovací návrh pod pořadovým číslem A1 rozpočtového výboru, kde dochází k navýšení Všeobecné pokladní správy o 600 mil., a sice je to na dotační titul pro malé obce do 3 tis. obyvatel, řeknu to zjednodušeně, na školy a byty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko, paní ministryně? (Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 148. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 148, z přítomných 197 pro 138, proti 28. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je pod pořadovým číslem A2. Je to opět přesun ve Všeobecné pokladní správě, a sice navýšení v položce Československý ústav zahraniční, částka 1 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 149. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 149, z přítomných 196 pro 145, proti 12. Návrh byl přijat.

 

S přednostním právem předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Je to, dámy a pánové, samozřejmě jenom doporučení zpravodaje, ale každý máme před sebou velmi přehlednou sjetinu. A když si řekneme vždycky jenom to číslo, tak si myslím, že nám to půjde rychleji. Ale samozřejmě je to na vás. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Já děkuji za tento váš návrh. Samozřejmě budu radši, takže velmi ráda vám, pane kolego, vyhovím, pokud není námitka.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pokud není výhrada proti tomuto postupu, který byl navržen? Dobře. Je výhrada? (Ano.)

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: V pořádku. Takže v tom případě budu říkat, pokud se na tom shodneme, pořadové číslo, popřípadě pak, až to budou poslanecké návrhy, tak který poslanec a co tedy tím návrhem chce říci. Když je námitka, budeme v tom pokračovat velmi stručně. (Nesouhlasné hlasy z řad poslanců ANO.) Je námitka a já si myslím, že je férové vyhovět kolegům.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Nyní tedy pokračujeme A3.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Jsme u pozměňovacího návrhu A3, což je zvýšení nebo snížení celkových výdajů u samostatných kapitol, které zohledňuje rozhodnutí o navýšení platů státních zaměstnanců.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko paní ministryně? (Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 150 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 150 197 přítomných, 161 poslanec pro, 3 proti. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Pořadové číslo A4, což je v rámci kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí navýšení o 600 mil. na sociální služby.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 151. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 151 z přítomných 197 pro 167, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Teď už jsme u pozměňovacích návrhů v příloze B, což jsou poslanecké návrhy. Začneme B1, což je paní kolegyně Jana Černochová - navýšení v kapitole Ministerstva obrany o 30 mil. 195 tis.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 152. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 152 z přítomných 197 60 pro, 98 proti. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B2 - opět paní kolegyně Černochová, opět navýšení v kapitole Ministerstva obrany o 5 mld. 500 mil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 153. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 153 z přítomných 197 pro 41 poslanec, proti 16. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B3 pana kolegy Miroslava Kalouska. Je to navýšení v kapitole Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost - 90 mil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 154 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 154 ze 197 pro 63, proti 95. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další je návrh B4 pana kolegy Miroslava Kalouska. Je tam navýšení pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 250 mil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 155. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 155 z přítomných 197 pro 64, proti 97. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: B5 - je to přesun v kapitole Ministerstvo zemědělství, předkladatel Pavel Kováčik - 300 mil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 156. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 156 z přítomných 197 108 pro, proti 44. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B6 - varianta 1, předkladatel Vít Kaňkovský, Pavla Golasowská - je to Ministerstvo práce a sociálních věcí - navýšení 1,5 mld. na sociální služby.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 157. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 157 ze 196 přítomných pro 62, proti 90. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je opět B6 - varianta 2, opět navýšení na sociální služby - 900 mil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 158. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 158 ze 195 přítomných pro 59, proti 86. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Jsme stále u pozměňovacího návrhu B6 - varianta 3. Opět navýšení na sociální služby o 900 mil. - tentokrát je to bráno na vrub jiných položek.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 159. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 159 z přítomných 196 pro 61 poslanec, proti 89. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Návrh B7 - varianta 1, pan poslanec Kaňkovský. Je to navýšení Ministerstvo zdravotnictví - 30 mil. na zdravotnické zařízení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 160. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 160 z přítomných 197 pro 61 poslanec, proti 94. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Jsme opět u B7, tentokrát varianta 2, opět navýšení o 30 mil. - tentokrát na vrub jiných položek.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 161 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 161 ze 197 pro 60, proti 94. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B8 - varianta 1, opět Vít Kaňkovský, opět navýšení 30 mil. na Ministerstvo zdravotnictví.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 162 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 162 ze 197 pro 82, proti 96. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B8 - varianta 2, je to opět na Ministerstvo zdravotnictví, opět 30 mil. z jiných položek.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 163. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 163 ze 197 pro 65, proti 99. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B9 pana kolegy Kaňkovského - Ministerstvo zdravotnictví, navýšení o 500 mil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 164 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 164 ze 196 pro 61, proti 99. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B10 pana kolegy Dominika Feriho - navýšení kapitoly Ministerstva životního prostředí o 2 mld.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 165. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 165 ze 196 pro 53, proti 103. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B11 opět pana Dominika Feriho - Ministerstvo spravedlnosti, navýšení o 10 mil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 166. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 166 ze 197 pro 62, proti 101. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B12 pana Dominika Feriho - navýšení Ministerstva kultury o 1 mld. Kč. Tady jenom upozorňuji, že je nesprávně uvedená specifikace, nicméně necháme prohlasovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 167. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 167, 197 přítomných, pro 53, proti 108. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B13 pana Dominika Feriho - je to na Ministerstvo práce a sociálních věcí - Klokánci 10 mil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 168. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 168 ze 196 pro 80, proti 94. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh B14 Dominika Feriho - navýšení Ústavu pro studium totalitních režimů částkou 5 mil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 169. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 169 z přítomných 197 pro 42, proti 99. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh B15 Dominika Feriho v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu - je tam přesun v částce 3 mil. Kč.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 170. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 170 z přítomných 197 pro 53, proti 101. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B16 pana Dominika Feriho - navýšení v kapitole Ministerstva školství o 1 mld. Kč.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 171. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 171, 197 přítomných, 42 pro, 96 proti. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B17 Dominika Feriho - navýšení kapitoly Ministerstva školství a mládeže o 3 mld. Kč.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 172. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 172, přítomných 197, pro 61, proti 97. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B18 pana Dominika Feriho - navýšení Grantová agentura a Technologická agentura - dohromady 1 mld. Kč.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 173. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 173, přítomno 197, pro 63, proti 102. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B19 - návrh poslance Františka Váchy - navýšení Ministerstvo spravedlnosti 10 mil. Kč.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 174. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 174, 197 přítomných, pro 59, proti 104. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B20 pana poslance Zdeňka Ondráčka. Je to přesun v kapitole Ministerstva vnitra 120 mil. Kč.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 175. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 175, přítomných 197, pro 142, proti 3. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B21 paní poslankyně Jany Krutákové - navýšení na pozemkové úpravy 300 mil. Kč.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 176. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 176, 197 přítomných, 62 pro, 102 proti. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B22 pana poslance Stanislava Blahy a je tam navýšení v kapitole Ministerstva dopravy fondu dopravní infrastruktury o 4 404 921 000 Kč.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 177. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 177, přítomných 197, pro 55, proti 91. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B23 - opět pan kolega Blaha - navýšení kapitoly Ministerstva dopravy Státní fond dopravní infrastruktury o částku 2 890 058 638 Kč.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 178. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 178, přítomných 196, pro 52, proti 93. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B24 - opět pan kolega Blaha. Je tam navýšení kapitoly Ministerstva kultury o 30 mil. Kč.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 179. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 179, 197 přítomných, 79 pro, 90 proti. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B25 - opět pana kolegy Blahy - navýšení v kapitole Ministerstva kultury o 50 mil. Kč.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 180. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 180, 197 přítomných, 79 pro, 95 proti. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B26 - opět pana kolegy Blahy. Je to přesun v kapitole Ministerstva dopravy v celkové výši 5 500 mil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 181. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 181, 197 přítomných, 60 pro, 100 proti. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B27 opět pana kolegy Blahy, opět přesun v kapitole Ministerstva dopravy, tentokrát ve výši 4,5 miliardy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 182. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 182 je 196 přítomných, pro 61, proti 101. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B28 opět pan kolega Blaha - navýšení v kapitole Ministerstva dopravy o 1,840 miliardy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 183. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 183 je 196 přítomných, pro 79, proti 100. Návrh byl zamítnut.

 

Mám požadavek na odhlášení. Odhlásil jsem vás. Požádám vás o novou registraci. Přihlaste se svými identifikačními kartami a budeme pokračovat. (Nedaří se přihlášení.) Tak já vás tedy ještě jednou odhlásím všechny. Prosím ještě o jednu registraci. Budeme pokračovat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B29 paní kolegyně Olgy Richterové. Je to přesun v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí ve výši 50 milionů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 184. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 184 přítomných 189, pro 42, proti 94. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B30, opět paní kolegyně Richterová a Mikuláš Ferjenčík, opět přesun v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí ve výši 200 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 185. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 185 přítomných 190, pro 80, proti 96. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B31, předkladatel Václav Votava a Kateřina Valachová, navýšení v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o 3 miliardy korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 186. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 186 přítomných 181 poslance, pro 68, proti 72. Návrh nebyl přijat. Můžeme pokračovat? Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Dobrý den, já se moc omlouvám, bohužel mi kolega vylil kávu do hlasovacího zařízení. (Oživení v sále.) Poprosím odhlásit, já se přihlásím jinde a budeme pokračovat, ono to bude fungovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, já vás všechny odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Můžeme pokračovat? Jsou všichni přihlášeni? Jestli svítí obě dvě, to je v pořádku, protože ještě je tam údaj o posledním hlasování. (K poslanci Novákovi.) Teď už je tam další hlasování, 187. V tom budeme rozhodovat o dalším návrhu. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Bude to B32. B31 je prohlasováno, nebylo zpochybněno hlasování.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nebylo zpochybněno hlasování, jenom došlo k přihlášení na jiném místě poslance. Můžeme pokračovat. B32, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Ano, B32, předkladatel Miroslav Grebeníček, navýšení pro Akademii věd 50 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 187. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 187 z přítomných 190 pro 133, proti 20. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B33, předkladatel Radek Holomčík, je to přesun Státní dluh, Všeobecná pokladní správa, 400 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 188. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 188 z přítomných 191 poslance pro 63, proti 101. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh B34, předkladatel Radek Holomčík - přesun v kapitole Ministerstvo zemědělství, 120 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 189. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 189 přítomných 192, pro 64, proti 94. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B35, předkladatel Radek Holomčík. Je to přesun v kategorii Ministerstva zemědělství ve výši 14 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 190. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 190 přítomných 193, pro 44, proti 99. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B36, předkladatel Petr Třešňák, Jan Bartošek, Olga Richterová, Tomáš Vymazal. Jedná se o přesun ze státního dluhu na Úřad vlády a je to 35 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 191. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 191 z přítomných 193 pro 42, proti 96. Návrh nebyl přijat.

 

Prosím sněmovnu o klid, aby zpravodajka mohla, pokud jste si to vyžádali, říkat jednotlivé položky. Pokračujte, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další číslo je B37, předkladatel František Navrkal. Je to navýšení kapitol Ministerstva zahraničí a Ministerstva školství v celkové výši 44 124 968 korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 192. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 192 přítomných 193, pro 61 poslanec, proti 99. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B38 poslaneckého klubu Pirátů. Jedná se o navýšení vládní rozpočtové rezervy ve výši 12 696 176 540 korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 193. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 193 přítomno 193, pro 53, proti 100. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B39. Předkladatel pan Mikuláš Ferjenčík, je to navýšení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o částku 500 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 194. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 194. Z přítomných 193 pro 64, proti 95. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B40. Předkladatel Mikuláš Ferjenčík, navýšení Úřadu vlády, adiktologických služeb, 2 miliony 200 (tisíc korun).

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 195. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 195. Z přítomných 193 pro 62, proti 165. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B41. Předkladatel Mikuláš Ferjenčík, navýšení opět Úřad vlády, adiktologické služby, 50 milionů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 196. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 196. Z přítomných 193 pro 59, proti 116. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B42. Předkladatel Jiří Kobza, je to přesun v rámci Ministerstva zahraničních věcí ve výši 70 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 197. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 197. Z přítomných 194 pro 17, proti 136. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B43. Předkladatel Radovan Vích, je to přesun v kapitole Ministerstva obrany ve výši čtyřicet osmdesát devět milionů osm set třicet čtyři tisíc.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 198. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám. (Hluk v sále.)

Hlasování 198. Z přítomných 194 pro 16, proti 145. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Richterová.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Jenom pro záznam. U předchozího hlasování číslo 197 mám na sjetině pro, a přitom jsem byla proti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Můžeme pokračovat, protože to bylo vyjádření pro stenozáznam. Další stanovisko.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Teď jsme... (Předsedající: Další bod. Prosím.) Teď jsme u pořadového čísla B44, což je navýšení v kapitole Ministerstva zdravotnictví na Národní program řešení problematiky HIV, je to Petr Venhoda a jedná se o částku 20 milionů korun. Máme to tady ve třech variantách. První varianta je proti Všeobecné pokladní správě, odvody do rozpočtu EU. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 199. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 199. Z přítomných 194 pro 61, proti 80. Návrh nebyl přijat. Další varianta.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Druhá varianta je opět ze Všeobecné pokladní správy, snížení výdajů na financování programů EU.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 200. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám. (Hluk v sále.)

Hlasování číslo 200, 194 přítomných, 78 pro, 90 proti. Návrh nebyl přijat. Třetí varianta.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Třetí varianta je proti Ministerstvu práce a sociálních věcí z aktivní politiky zaměstnanosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 201. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 201. Přítomno 194, pro 74, proti 86. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B45. Jsou to opět dvě varianty. První varianta, je to na národní dotační titul Rodina a jedná se o částku 50 milionů korun pana kolegy Venhody a je to v rámci kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 202. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám. (Hluk v sále.)

Hlasování 202, 194 přítomných, 84 pro, 79 proti. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Druhá varianta je v podstatě to samé, akorát částka je 20 milionů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 203. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 203, 194 přítomných, 86 pro, 71 proti. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B46 paní kolegyně Věry Kovářové a poslaneckého klubu STAN. Jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o částku 5 475 tisíc korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 204. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám. (Hluk v sále.)

Hlasování 204, 194 přítomných, 60 pro, 92 proti. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B47, opět paní kolegyně Kovářové a poslaneckého klubu STAN. Jedná se o navýšení kapitoly Všeobecná pokladní správa, a sice podpora rozvoje obnovy obecní infrastruktury. Částka 300 milionů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 205. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám. (Hluk v sále.)

Hlasování 205, přítomných 194, 66 pro, 95 proti. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B48, opět paní kolegyně Kovářová a poslanecký klub STAN a je to navýšení v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj o částku 300 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 206. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám. (Hluk v sále.)

Hlasování 206. Z přítomných 194 pro 64, proti 92. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B49 paní kolegyně Kovářové a poslaneckého klubu STAN. Jedná se o navýšení v kapitole Všeobecná pokladní správa, podpora rozvoje obnovy, (obecní) materiálně technické základny regionálního školství, 300 milionů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 207. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám. (Hluk v sále.)

Hlasování 207, 194 přítomných, 66 pro, 90 proti. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B50 paní kolegyně Věry Kovářové a poslaneckého klubu STAN. Jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol, 300 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 208. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám. (Hluk v sále.)

Hlasování 208, 192 přítomných, 66 pro, 89 proti. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B51, jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva dopravy o 4 mld. korun, paní kolegyně Kovářové a poslaneckého klubu STAN.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 209. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování 209 z přítomných 193 66 pro, 87 proti. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B52 paní kolegyně Kovářové a poslaneckého klubu STAN. Jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj o celkovou částku 300 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 210. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování 210 z přítomných 194 pro 65, proti 96. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B53 paní kolegyně Kovářové a poslaneckého klubu STAN - navýšení v kapitole Ministerstva kultury o 239 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 211. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování 211 194 přítomných, 65 pro, 90 proti. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B54 - opět paní kolegyně Kovářová a poslanecký klub STAN. Je tam navýšení v kapitole Ministerstva kultury o částku 46 mil. a 38 mil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 212. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování 212 194 přítomných, 63 pro, 86 proti. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B55. Předkladatel Věra Kovářová, Mikuláš Ferjenčík, František Kopřiva a poslanecký klub STAN a je to přesun v rámci kapitoly všeobecná pokladní správa ve výši 3 mil. 150 tis.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 213. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování 213 192 přítomných, 68 pro, 107 proti. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B56 paní kolegyně Kovářové. Jedná se o navýšení v kapitole všeobecná pokladní správa o částku 73 tis.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 214. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování 214 193 přítomných, pro 61, proti 108. Návrh byl zamítnut. Další návrh?

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B57 paní kolegyně Kovářové a poslaneckého klubu STAN. Jedná se o přesuny v rámci kapitoly Ministerstva dopravy ve výši 3 mil. 596 tis. korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 215. Kdo je? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování 215 z přítomných 193, pro 62, proti 96. Návrh byl zamítnut. Další návrh?

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B58 pana kolegy Ondřeje Polanského. Jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva dopravy o částku 5 996 176 540 korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 216. Kdo je? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování 216 194 přítomných, 25 pro, 95 proti. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B59 opět pana kolegy Ondřeje Polanského. Jedná se o přesuny v kapitole Ministerstva dopravy ve výši 2 mld. 500 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 217. Kdo je? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování 217 194 přítomných, pro 52, proti 93. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je návrh B60 pana kolegy Zbyňka Stanjury. Jedná se o snížení v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí o částku 2,6 mld.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 218. Kdo je? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování 218 194 přítomných, 72 pro, 95 proti. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B61 pana kolegy Zbyňka Stanjury. Jedná se o snížení v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí o částku 4,3 mld. korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 219. Kdo je? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování 219 194 přítomných, pro 31, proti 103. Návrh byl zamítnut. Další návrh?

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B62 pana kolegy Zbyňka Stanjury. Je to opět snížení v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí o částku 3,4 mld.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 220. Kdo je? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování 220 194 přítomných, 49 pro, 97 proti. Návrh byl zamítnut. Další návrh?

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B63 pana kolegy Zbyňka Stanjury. Jedná se o snížení v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí o částku 1,9 mld.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 221. Ptám se, kdo je? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování 221 194 přítomných, 55 pro, 98 proti. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B64 pana kolegy Zbyňka Stanjury. Jedná se o snížení v kapitole Ministerstva dopravy o 5,5 mld. korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 222. Kdo je? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování 222 přítomných 194, pro 62, proti 101. Návrh byl zamítnut. Další návrh?

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je návrh B65 pana kolegy Zbyňka Stanjury. Jedná se o snížení v kapitole Ministerstva dopravy o částku 500 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 223. Kdo je? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování 223 194 přítomných, 45 pro, 115 proti. Návrh byl zamítnut. Další návrh?

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B66. Jedná se o snížení v kapitole Ministerstva dopravy o 1,4 mld.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 224. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 224 z přítomných 194 pro 58, proti 103. Také byl návrh zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B67 kolegy Zbyňka Stanjury. Jedná se o snížení v kapitole Ministerstva zemědělství o částku 4 mld. 850 mil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 225. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 225 z přítomných 194 pro 50, proti 108. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B68 pana kolegy Zbyňka Stanjury. Jedná se o snížení v kapitole Ministerstva zemědělství o částku 1,2 mld.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 226. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 226 z přítomných 194 pro 31, proti 111. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B69 pana kolegy Zbyňka Stanjury. Jedná o snížení v kapitole Ministerstva životního prostředí o částku 600 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 227. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 227 z přítomných 194 pro 34, proti 118. Tento návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B70 pana kolegy Zbyňka Stanjury. Jedná se o snížení v kapitole Ministerstva zahraničních věcí o částku 1,1 mld.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování 228 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 228 z přítomných 194 pro 47, proti 109. Návrh nebyl přijat. Předám řízení schůze. (Střídání předsedajících.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Můžeme pokračovat, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Takže můžeme pokračovat. Bude to pod řadovým číslem B71 pana kolegy Zbyňka Stanjury. Jedná se o snížení kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj ve výši 2,9 mld.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 229, přihlášeno 194 poslanců, pro 20, proti 112. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B72 pana kolegy Zbyňka Stanjury. Jedná se o snížení v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj o částku 200 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 230, přihlášeno 194, pro 61, proti 97. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B73 pan kolega Zbyněk Stanjura. Jedná se o snížení v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu o částku 5,8 mld.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 231, přihlášeno 194 poslanců, pro 72, proti 99. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Teď bychom měli hlasovat o pozměňovacím návrhu B75, jestli se nepletu, pana kolegy Zbyňka Stanjury. Je to snížení vládní rozpočtové rezervy o 150 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Můžeme zahájit hlasování? Ano. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 232, přihlášeno 194 poslanců, pro 47, proti 95. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Ano. Nevím, jak se mi to mohlo stát, ale přeskočila jsem B74, takže když dovolíte, budeme teď hlasovat tento pozměňovací návrh. Je opět pana kolegy Zbyňka Stanjury a jedná se o snížení v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu o částku 600 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 233, přihlášeno 194, pro 61, proti 95 poslanců. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Teď bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu B76 Zbyňka Stanjury. Jedná se o snížení v položce podpora exportu 500 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 234, přihlášeno 194 poslanců, pro 59, proti 94. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Budeme hlasovat o B77 pana kolegy Zbyňka Stanjury. Jedná se o snížení v kapitole Všeobecná pokladní správa o částku 1,5 mld. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 235, přihlášeno 194, pro 61, proti 96 poslanců. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Teď budeme hlasovat o B78 pana kolegy Zbyňka Stanjury. Jedná o snížení ve všech kapitolách, platy zaměstnanců o částku 7 mld. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 236, přihlášeno 194, pro 40, proti 98 poslanců. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Budeme hlasovat o B79 pana kolegy Kytýra, Pavla Staňka a Pavla Juříčka. Jedná se navýšení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o částku 14 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 237, přihlášeno 194 poslanců, pro 48, proti 105. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Teď budeme hlasovat o návrhu B80 paní kolegyně Lucie Šafránkové. Jedná se o navýšení kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí o částku 800 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 238, přihlášeno 194 poslanců, pro 74, proti 78. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B81 a opět paní kolegyně Lucie Šafránkové. Jsou to přesuny v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí v celkové výši 1 mld. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné stanovisko.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 239, přihlášeno 194, pro 54, proti 93 poslanců. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další pozměňovací návrh je B82 pana Radka Kotena. Jsou to přesuny v rámci kapitoly Ministerstva vnitra v celkové výši 500 mil. Kč.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné stanovisko.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 240, přihlášeno 194 poslanců, pro 60, proti 98. Návrh nebyl přijat.

 

Pan předseda Kalousek k hlasování.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji pěkně. Pane předsedající, prosím o pochopení. Jménem hygieny práce si dovoluji požádat o 10 minut přestávku nejen na poradu poslaneckého klubu TOP 09. (Pobavení v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, vyhovuji této žádosti a vyhlašuji přestávku do 21.20 hodin.

 

(Jednání přerušeno ve 21.11 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 21.20 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 21.20 hodin, skončil čas určený na přestávku a budeme pokračovat v hlasování. Ještě pro jistotu volám poslankyně a poslance, kteří dosud nepřišli do sálu, abychom byli skutečně připraveni na hlasování. Dámy a pánové, prosím o klid. Paní zpravodajku prosím, abychom se posunuli k dalšímu pozměňovacímu návrhu.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další pozměňovací návrh je B83 varianta I, pan kolega Jan Farský. Je to navýšení kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj, a to Horská služba, o částku 50 mil.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 241 přihlášeno 193 poslanců, pro 48, proti 73. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: B83 varianta II. Je to opět navýšení o částku 24 mil., tentokrát pro Ministerstvo pro místní rozvoj, Horská služba.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 242 přihlášeno 194 poslanců, pro 51, proti 83. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B84 pana kolegy Jana Farského a Věry Kovářové. Je to navýšení kapitoly Ústav pro studium totalitních režimů o částku 2 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.) Než zahájím hlasování, pan poslanec Feri k hlasování.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji, omlouvám se. V hlasování číslo 242 jsem hlasoval pro, ale na sjetině mám zdržel se. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pro záznam. A nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh B84.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 243 přihlášeno 194 poslanců, pro 40, proti 85. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B85 pana kolegy Jana Čižinského a je to navýšení kapitoly Bezpečnostní a informační služba o částku 6,5 mil.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 244 přihlášeno 194 poslanců, pro 42, proti 110. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B86 pana kolegy Jana Čižinského a je to přesun v kapitole Ministerstva životního prostředí ve výši 40 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 245 přihlášeno 194 poslanců, pro 41, proti 98. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B87 pana Martina Baxy a je to navýšení v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o částku 5,5 mld. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 246 přihlášeno 193 poslanců, pro 53, proti 90. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další je B88 pana kolegy Martina Baxy, je to navýšení kapitoly Ministerstva kultury o částku 400 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 247 přihlášeno 194 poslanců, pro 60, proti 90. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B89 pana Martina Baxy, navýšení kapitoly Ministerstva kultury o částku 233 mil.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 248 přihlášeno 194 poslanců, pro 59, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: A teď jsem se trošku ztratila, takže teď jsme hlasovali B...

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Hlasovali jsme B89, měli bychom hlasovat B90.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Výborně, ano, takže B90, předkladatel Václav Klaus, a je to navýšení v kapitole Ministerstvo pro místní rozvoj o částku 44 623 219 korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 249 přihlášeno 194 poslanců, pro 38, proti 125. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B91 pana kolegy Václava Klause a Zuzany Majerové Zahradníkové, navýšení kapitoly Ministerstva vnitra o částku 1 586 683 202 koruny.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 250 přihlášeno 194, pro 42, proti 111 poslanců. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další je pozměňovací návrh B92 a jsou to přesuny v rámci Ministerstva kultury ve výši 19 286 225 korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 251 přihlášeno 193 poslanců, pro 24, proti 128. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B93 pana Václava Klause a jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí o 250 mil. a státní dluh o částku 250 mil.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 252 přihlášeno 194 poslanců, pro 15, proti 130. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B94 Víta Rakušana a poslaneckého klubu STAN a jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva spravedlnosti o částku 9 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 253 přihlášeno 194 poslanců, pro 53, proti 100. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B95. Jedná se o navýšení opět v kapitole Ministerstva spravedlnosti o částku 900 tisíc korun. Předkladatel Vít Rakušan a poslanecký klub STAN.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 254, přihlášeno 194 poslanců, pro 60, proti 98. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B96 pana Jaroslava Holíka a jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva životního prostředí o částku 400 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 255, přihlášeno 194 poslanců, pro 71, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B97 poslance Radka Zlesáka, Antonína Staňka a tak dále. Jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o částku 20 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 256, přihlášeno 194 poslanců, pro 66, proti 83. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B98 kolegyně Heleny Langšádlové a jedná se o navýšení v kapitole Správa státních hmotných rezerv o částku 600 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 257, přihlášeno 194 poslanců, pro 61, proti 94. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Teď máme pozměňovací návrh B99 opět paní Heleny Langšádlové. Jde tedy proti vládní rozpočtové rezervě, ale nechám to prohlasovat. A jedná se o navýšení v kapitole Úřad vlády, a sice adaptace s digitální společností.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 258, přihlášeno 194 poslanců, pro 60, proti 97. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: B100 opět paní kolegyně Heleny Langšádlové. Jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o 300 milionů. Jde to opět proti vládní rozpočtové rezervě, ale nechám prohlasovat.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 259, přihlášeno 194 poslanců, pro 43, proti 100. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další je B101 pana kolegy Vlastimila Válka. Jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva zdravotnictví o částku 100 milionů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 260, přihlášeno 194 poslanců, pro 61, proti 95. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B102 pana kolegy Vlastimila Válka. Jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva dopravy o 2 miliardy korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 261, přihlášeno 194 poslanců, pro 53, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Pořadové číslo B103 pana kolegy Vlastimila Válka. Jedná se o navýšení instalace stálé výstavy Slovanské epopeje na zámku Moravský Krumlov, výše 15 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 262, přihlášeno 194 poslanců, pro 58, proti 89. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh B104 Vlastimila Válka. Jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva zdravotnictví o částku 100 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 263, přihlášeno 194 poslanců, pro 62, proti 95. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Návrh B105 Vlastimila Válka. Jedná se opět o navýšení v kapitole Ministerstva zdravotnictví opět o částku 100 milionů korun, tentokrát na vrub jiných položek.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 264, přihlášeno 194 poslanců, pro 62, proti 113. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Návrh B106 pana Vlastimila Válka. Jedná se o navýšení Česká obec sokolská o částku 16 300 tisíc na vrub státního dluhu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 265, přihlášeno 194 poslanců, pro 62, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B107 pana kolegy Vlastimila Válka. Jedná se opět o Českou obec sokolskou, částka 16 300 tisíc tentokrát na vrub jiných položek.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 266, přihlášeno 194 poslanců, pro 65, proti 110. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B108 pana Vojtěcha Munzara a Jana Skopečka. Je to navýšení kapitoly Správa státních hmotných rezerv o částku 600 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 267, přihlášeno 194 poslanců, pro 80, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B109 Vojtěcha Munzara a Martina Kupky. Jedná se o navýšení kapitoly Ministerstva vnitra o 500 milionů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 268, přihlášeno 194 poslanců, pro 65, proti 96. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B110 pana Vojtěcha Munzara. Jedná se o přesuny v kapitole Ministerstva životního prostředí ve výši 10 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 269, přihlášeno 194 poslanců, pro 37, proti 101. (Na tabuli je 102.) Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B111 pana Jana Bauera a Vojtěcha Munzara. Jedná se o přesuny v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí ve výši 1 mld. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 270, přihlášeno 194 poslanců, pro 60, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B112 pana Jana Hrnčíře a jedná se o přesuny v rámci kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve výši 2 mld. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 271, přihlášeno 194 poslanců, pro 28 (na tabuli 27), proti 143. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B113 Jana Hrnčíře. Jedná se o navýšení kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí o částku 5 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 272, přihlášeno 194 poslanců, pro 49, proti 99 (na tabuli 98). Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B114 pana kolegy Jana Zahradníka. Jedná se o přesuny v kapitole Ministerstva životního prostředí ve výši 10 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 273, přihlášeno 194 poslanců, pro 48, proti 107. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Návrh B115 pana kolegy Zahradníka - opět přesun v rámci kapitoly Ministerstva životního prostředí, opět částka 10 mil. korun, tentokrát jako kompenzace ztrát obcí na území národních parků.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 274, přihlášeno 194 poslanců, pro 61, proti 100. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: B116, Jan Skopeček. Jedná se o snížení dotací na podporu exportu ve výši 400 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 275, přihlášeno 194 poslanců, pro 81, proti 98. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B117, Jan Skopeček a jedná se o snížení v kapitole Ministerstva dopravy o částku 5,5 mld.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 276, přihlášeno 194 poslanců, pro 60, proti 98 (na tabuli 96). Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B118, Jan Skopeček a tady se jedná o navýšení kapitoly státního dluhu o částku 1 282 189 260 korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 277, přihlášeno 194 poslanců, pro 62, proti 100. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Dále je to návrh B119, Jan Skopeček. Jedná se o snížení v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu o částku 400 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 278, přihlášeno 194 poslanců, pro 61, proti 99. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B120 paní kolegyně Markéty Pekarové Adamové. Jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o částku 5,5 mld. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 279, přihlášeno 194 poslanců, pro 62, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Dále jsme u návrhu B121 paní Markéty Pekarové Adamové. Jedná se o navýšení v kapitolách Obec legionářská a Ústav pro studium totalitních režimů v celkové částce 6 300 tis.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 280, přihlášeno 194 poslanců, pro 64, proti 109. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B122 paní Markéty Pekarové Adamové. Jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o částku 1 800 tis.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 281, přihlášeno 194 poslanců, pro 62, proti 111. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Dále je to návrh B123 paní Markéty Pekarové Adamové a jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva zdravotnictví o částku 30 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 282, přihlášeno 194 poslanců, pro 61, proti 97. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B124 paní Markéty Pekarové Adamové. Jedná se o navýšení kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o celkovou částku 3 mld. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 283, přihlášeno 194 poslanců, pro 40, proti 99. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B125 Marka Výborného. Jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva spravedlnosti o částku 100 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 284, přihlášeno 194 poslanců, pro 62, proti 94. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B126, opět pan kolega Marek Výborný. Jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o částku 5 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 285, přihlášeno 194 poslanců, pro 61, proti 108. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B127 pana Jiřího Miholy. Je to navýšení v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o částku 3 mld. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 286 přihlášeno 192 poslanců, pro 63, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B128 - Jiří Mihola, opět navýšení kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o částku 2 mld. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 287 přihlášeno 191 poslanec, pro 62, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B129 - Jiří Mihola, navýšení kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o částku 500 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 288 přihlášeni 192 poslanci, pro 62, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B130 - Jiří Mihola. Jsou to přesuny v rámci kapitoly Ministerstva zahraničních věcí v celkové výši 50 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 289 přihlášeni 194 poslanci, pro 57, proti 96. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Dále je to B131 - Jiří Mihola, jsou to přesuny v rámci kapitoly Ministerstva kultury v celkové výši 100 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 290 přihlášeni 194 poslanci, pro 39, proti 111. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Dále je to B132 - Jiří Mihola, navýšení Akademie věd - 100 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 291 přihlášeni 194 poslanci, pro 61, proti 96. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Dále je to B133 pana kolegy Pavla Plzáka. Jedná se o přesuny v kapitole Ministerstva kultury v celkové výši 400 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 292 přihlášeni 194 poslanci, pro 35, proti 132. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B134 Lubomíra Španěla a Moniky Jarošové. Jedná se o navýšení kapitoly Ministerstva vnitra o částku 10 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 293 přihlášeni 194 poslanci, pro 17, proti 138. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B135 Lukáše Koláříka. Jedná se o navýšení finančních prostředků do kapitoly Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o částku 80 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 294 přihlášeni 194 poslanci, pro 64, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

Pan místopředseda Sněmovny Tomio Okamura k hlasování.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já jsem chtěl jenom říct pro stenozáznam, že v hlasování 293, v tom předešlém, jsem hlasoval pro, ale na sjetině mám, že jsem se zdržel, a nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. Můžeme pokračovat. Je zde žádost o odhlášení. Já vás všechny odhlásím. Přihlaste se, prosím, znovu svými hlasovacími kartami. Je to v pořádku? Ještě svítí hlasování. Můžeme, paní zpravodajko, pokračovat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Máme návrh B136 pana poslance Marka Nováka a Moniky Jarošové. Jsou to přesuny v rámci Ministerstva vnitra v celkové výši 20 360 000.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 295 přihlášeno 186 poslanců, pro 119, proti 25. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B137 Lenky Kozlové. Jedná se o přesuny v kapitole Ministerstva kultury ve výši 61 800 000.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 296 přihlášeno 188, pro 35, proti 100 poslanců. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Teď jsme u B138, paní kolegyně Lenka Kozlová, opět přesuny v kapitole Ministerstva kultury ve výši 35 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 297 přihlášeno 188 poslanců, pro 36, proti 102. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Dále je to B139 paní kolegyně Lenky Kozlové - přesuny v kapitole Ministerstva kultury ve výši 51 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 298 přihlášeno 188 poslanců, pro 35, proti 99. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Teď jsme u návrhu B140 - Lenka Kozlová. Opět přesuny v kapitole Ministerstva kultury, tentokrát částka 50 mil.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 299 přihlášeno 188 poslanců, pro 36, proti 98. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Návrh B141 - Lenka Kozlová, Pavla Golasowská, Zbyněk Stanjura. Jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva kultury o 5 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Jedná se o hlasování pořadové číslo 300. Přihlášeno 188 poslanců, pro 61, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B142 - Pavla Golasowská a Vít Kaňkovský. Je to navýšení v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí - částka 1 mld. 439 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 301 přihlášeno 188 poslanců, pro 38, proti 98. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Návrh B143 - Jan Bartošek. Jedná se o navýšení na protidrogovou politiku o částku 30 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 302, přihlášeno 188 poslanců, pro 77, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: B144 - Jan Bartošek - navýšení v kapitole Národní bezpečnostní úřad 8 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 303, přihlášeno 188 poslanců, pro 60, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B145 - Jan Bartošek - navýšení v kapitole Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o částku 41 mil.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 304, přihlášeno 189 poslanců, pro 64, proti 90. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Návrh B146 - Jan Bartošek - navýšení kapitoly Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost 12 517 428 korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 305, přihlášeno 189 poslanců, pro 63, proti 90. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Jsme u návrhu B147 - Martin Kupka. Jedná se o navýšení v kapitolách Ministerstva školství a mládeže o 300 mil. a Všeobecné pokladní správy podpora rozvoje a obnovy obecní materiální základny 200 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 306, přihlášeno 189 poslanců, pro 75, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Návrh B148 - Marian Jurečka. Jedná se o navýšení na pozemkové úpravy - částka 500 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 307, přihlášeno 189 poslanců, pro 61, proti 100. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Návrh B149 - Marian Jurečka. Jedná se o navýšení v kapitole Ministerstva zemědělství o 4 mld. - kůrovec.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 308, přihlášeno 190 poslanců, pro 62, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B150 Lukáše Bartoně - navýšení kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o částku 5 mld. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 309, přihlášeno 189 poslanců, pro 78, proti 89. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B151 Lukáše Bartoně. Je to navýšení Ministerstva školství o 3 mld.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 310, přihlášeno 190 poslanců, pro 74, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Návrh B152 Lukáše Bartoně - opět navýšení v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o částku 320 mil.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 311, přihlášeno 191 poslanců, pro 79, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B153 - předkladatelé Jakub Janda, Jana Černochová, Pavel Žáček, Vojtěch Munzar. Jedná se o přesuny ve Všeobecné pokladní správě o celkové výši 6 300 000.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 312, přihlášeno 188 poslanců, pro 65, proti 84. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: B154 - Jakub Janda - navýšení kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí o částku 2 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 313, přihlášeno 191 poslanců, pro 47, proti 113. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: B155 - Petr Bendl. Je to navýšení kapitoly Ministerstva zemědělství v celkové částce 1 mld.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 314, přihlášeno 191 poslanců, pro 47, proti 101. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Pozměňovací návrh B156 - Petr Bendl, Jan Bauer, Vojtěch Munzar. Je to navýšení v kapitole Český úřad zeměměřický a katastrální o částku 640 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 315, přihlášeno 191 poslanců, pro 47, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Pozměňovací návrh B157 - Miloslava Vostrá - v rámci kapitoly Ministerstva kultury 15 mil. na digitalizaci archivu ČTK.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 316, přihlášeno 190 poslanců, pro 145, proti 11. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B158 - Miloslava Vostrá - přesuny v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí na sociální služby - částka 160 mil.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 317, přihlášeno 191 poslanců, pro 160, proti 24. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je B159, pan kolega Roman Onderka - přesuny v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí, 60 milionů na právní ochranu dětí.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 318, přihlášeno 191 poslanců, pro 180, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Pozměňovací návrh B160 pana kolegy Petra Dolínka. Jedná se o navýšení částky 250 milionů na rekonstrukci sportovního areálu Tělocvičná jednota Sokol Praha, Královské Vinohrady.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 319, přihlášeno 190 poslanců, pro 40, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Tímto jsme se podle mne, pane předsedající, vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy, tak jak zazněly ve druhém čtení, a měli bychom hlasovat o zákonu jako celku.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, skutečně jsme hlasovali o všech návrzích a přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 2020, podle sněmovního tisku 605, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou podle přílohy tohoto usnesení."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 320, přihlášeno 191 poslanců, pro 108, proti 82. (Potlesk z levé a střední části jednacího sálu.) Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Ještě nás čekají doprovodná usnesení. Než poprosím paní zpravodajku, aby nás s nimi seznámila, tak předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezký pozdní večer. Takže poprosím paní zpravodajku, aby uvedla návrhy doprovodných usnesení. Prosím.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Ano, začneme doprovodnými usneseními, tak jak zazněla na jednotlivých výborech, které přijaly usnesení.

Za prvé je to návrh hospodářského výboru: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby příjmy z prodeje strategických zásob Správy státních hmotných rezerv byly účelově vázány pro budoucí obnovu strategických zásob a požadavků na Správu státních hmotných rezerv."

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 321, přihlášeno 191 poslanců, pro 85, proti 77. Návrh usnesení nebyl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Návrh výboru pro obranu: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby v rámci probíhajícího projednávání návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2020 odstranila rozdíly v odměňování mezi zaměstnanci Národního bezpečnostního úřadu a příslušníky bezpečnostních sborů (dle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) a státními zaměstnanci (dle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě)."

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 322, přihlášeno 191 poslanců, pro 82, proti 69. Návrh usnesení nebyl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Návrh výboru pro bezpečnost: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby zohlednila specifické postavení zaměstnanců Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost na trhu práce a odstranila rozdíly v odměňování mezi zaměstnanci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a příslušníky bezpečnostních sborů (podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů) a státními zaměstnanci (podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů), udržela nárůst platů a průběžné personální posilování tohoto úřadu."

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 323, přihlášeno 192 poslanců, pro 83, proti 72. Návrh usnesení nebyl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Dále je to návrh volebního výboru: "Poslanecká sněmovna upozorňuje vládu na nutnost implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2010/13/EU o koordinaci některých právních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2018/1808 včetně finančních podmínek pro její realizaci navýšením rozpočtu RRTV ve výši do 10 000 000 Kč na nutné provozní a personální výdaje."

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 324, přihlášeno 192 poslanců, pro 81, proti 57. Návrh usnesení byl zamítnut.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Návrh zahraničního výboru: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby zohlednila specifika povolání zaměstnanců Ministerstva zahraničních věcí a jím zřizovaných složek na trhu práce a zajistila jim odpovídající nárůst platů."

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 325, přihlášeno 192 poslanců, pro 62, proti 80. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Teď se dostáváme k doprovodným usnesením, která vznikla v rozpravě ve druhém čtení. A začali bychom panem poslancem Kováčikem.

Návrh zní: "Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby v průběhu roku 2020 dále posilovala rozpočtovou kapitolu 329 Ministerstva zemědělství za účelem financování opatření realizovaných v souvislosti s klimatickou změnou."

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 326, přihlášeno 192 poslanců, pro 108, proti 1. Návrh usnesení byl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Teď máme návrh usnesení pana poslance Mikuláše Ferjenčíka. Jen se podívám, jestli to nechám hlasovat a) zvlášť a b) zvlášť.

Ano, takže: a) "Poslanecká sněmovna s vědomím, že hlavní město Praha, město Mariánské Lázně, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a Nejvyšší kontrolní úřad zveřejňují své rozpočtované i skutečné výdaje na internetu v podrobnějším pohledu, než vyžaduje vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, vyzývá vládu, aby zahájila vývoj uživatelsky přívětivého systému, který umožní zveřejňování rozpočtovaných i skutečných příjmů a výdajů státního rozpočtu na internetu ve formátu otevřených dat a do 20. listopadu roku 2020 seznámila Poslaneckou sněmovnu s výsledky, které v této věci učinila."

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 327, přihlášeno 190 poslanců, pro 77, proti 76. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další je: "Poslanecká sněmovna vyzývá Kancelář prezidenta republiky, aby kapitola státního rozpočtu 301 nesloužila jako zdroj obživy sponzorů, volební kampaně současného prezidenta." (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 328. Přihlášeno 191 poslanců, pro 56, proti 80. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Poslední je návrh pana poslance Luzara a ten návrh zní: "Poslanecká sněmovna důrazně upozorňuje vládu, že v kapitole 374 Správa státních hmotných rezerv, je možné zahájit prodej státních hmotných rezerv, a tím realizaci plánovaných příjmů ve výši 600 milionů korun až v okamžiku, kdy budou splněny všechny povinnosti stanovené platnými právními předpisy, zejména pokud jde o úpravu a schválení krizových plánů dotčených ústředních orgánů státní správy, schválení prodeje předmětných státních hmotných rezerv Bezpečnostní radou státu a následně i vládou."

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 329. Přihlášeno 190 poslanců, pro 107, proti 14. Návrh usnesení byl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Tímto jsme se vypořádali se všemi návrhy doprovodných usnesení.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A já končím projednávání tohoto bodu. (Hluk v sále.) Přistoupíme k projednávání dalšího bodu a jedná se o

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.