Středa 4. prosince 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Radek Vondráček)

211.
Návrh poslanců Martina Kupky, Ondřeje Profanta, Barbory Kořanové,
Jiřího Běhounka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů
souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 525/ - třetí čtení

Místo u stolku zpravodajů už zaujal za navrhovatele pan poslanec Martin Kupka a zpravodajem garančního výboru, což byl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, je pan poslanec Ivan Bartoš, který je také už na svém místě. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 525/4, který byl doručen dne 26. listopadu 2019. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 525/5.

Ptám se pana navrhovatele, zda má zájem o vystoupení před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh, o kterém za chvíli budeme hlasovat, znamená skutečně kompletní elektronizaci stavebního řízení. Je to konkrétní krok, jak konečně urychlit proces stavebních řízení v České republice, navíc jej významně zjednodušit pro každého, kdo stavební řízení musí absolvovat. Je to odpověď na dlouholeté nářky, že Česká republika v rychlosti stavebních řízení stále klesá a klesá. Schválením elektronizace stavebního řízení máme konečně šanci urychlit celý proces elektronického zastřešení jednotlivých institucí, jednotlivých orgánů, které do procesu stavebního řízení vstupují.

Ten základ představovala digitální technická mapa jako bezešvý datový podklad aktuálních informací o území. To, co v mnoha městech a obcích dávno funguje, kde je možné, aby si občan dohledal pro svůj konkrétní pozemek, pro svůj konkrétní záměr, jaké jsou v daném místě dostupné sítě, tak do budoucna bude možné, aby dohledal právě takové údaje v aktuální podobě kdokoliv na území České republiky. Zároveň digitální technická mapa bude poskytovat i věrohodné informace pro samotné úředníky a pro všechny, kteří do procesu vstupují.

Dalšími kroky, které se pak uplatní v rámci komplexního pozměňovacího návrhu, je vznik Portálu stavebníka, což bude rozhraní, prostřednictvím kterého bude možné podávat právě žádosti o stavební povolení, o územní rozhodnutí. Zároveň bude možné prostřednictvím Portálu stavebníka získávat veškeré informace o tom, jak celý proces postupuje, a prostřednictvím Portálu stavebníka bude možné nahlížet například i do té digitální technické mapy a do dalších zdrojů informací.

Komplexní pozměňovací návrh přináší další důležité pilíře celého toho modelu elektronizace stavebního řízení, protože dalším z těch důležitých pilířů je také informační systém evidence územních a stavebních postupů, kde právě bude možné zaznamenat nejenom to, jak se rozhodlo ve fázi územního stavebního řízení, ale kde budou zároveň dostupná i všechna různá dílčí stanoviska a rozhodnutí a kde zároveň pak bude figurovat i kolaudační rozhodnutí a v budoucnu třeba případně i rozhodnutí o změnách stavby.

Dalším informačním systémem, tak jak se celý proces projednávání vedl, tak na samém úvodu jsme to pojmenovali datové úložiště projektové dokumentace, nově informační systém elektronických dokumentací. Ten umožní vkládat veškerá data v elektronické podobě, protože naprostá většina stavebních dokumentací dnes vniká v elektronické formě.

A konečně další dva pilíře. Ty představuje jednak Národní geoportál územního plánování a zároveň informační systém rodného čísla nebo identifikačního čísla stavby jako nástroj, který umožní sledovat celý vývoj života toho konkrétního stavebního záměru.

Rád bych poděkoval všem, kteří se na tomhle poměrně rozsáhlém legislativním návrhu podíleli, protože se do toho zapojila i města, obce i kraje, jejich úředníci. Zapojily se do se toho jednotlivé rezorty a také odborné společnosti, tak i Hospodářská komora, ISP unie a samozřejmě všichni, kteří se rozhodli zapojit do práce pracovní skupiny pro elektronizaci stavebního řízení. Toto je výsledek několikaměsíčního úsilí a výsledek, který by České republice měl opravdu přinést zjednodušení všech postupů, sjednocení i metodické a zároveň zrychlení té poměrně dlouhé doby, řekl bych dokonce ostudně dlouhé doby, kterou dnes vyžaduje většina stavebních povolení v České republice.

Věřím, že tím dnešním rozhodnutím budeme schopni rozběhnout opravdu rozsáhlejší proces důležitých užitečných úprav v rámci stavebního povolení. Tohle je ale změna, která nevyžaduje žádné institucionální proměny, žádné problematické kroky, které by mohly do budoucna znamenat třeba pro samosprávy nebo pro kohokoliv dalšího, kdo vstupuje do procesu stavebního povolení, ohrožení nebo zpomalení tohoto procesu. Tohle je skutečně krok, který může reálně zefektivnit celý proces stavebního řízení.

Děkuji mnohokrát za pozornost i za podporu tohoto návrhu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkují vám, pane poslanče. Omlouvá se paní poslankyně Tereza Hyťhová mezi 9. a 10. hodinou ze zdravotních důvodů, omlouvá se mezi 9 a 9.45 z osobních důvodů pan poslanec Karel Schwarzenberg. Všiml jsem si, že své zdravotní důvody asi už rozchodil pan poslanec Gazdík, ačkoliv jsem ráno četl jeho omluvu.

Otevírám rozpravu a do té je v tuto chvíli přihlášen jako první pan poslanec Profant, poté paní ministryně Dostálová.

Pan poslanec Černohorský hlasuje s náhradní kartou číslo 16, zapomněl jsem.

Prosím máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Děkuji za slovo, dobré dopoledne. Jak víte již z minulých čtení, my tento návrh rozhodně podporujeme. Já jsem chtěl jenom připomenout své dva pozměňovací návrhy. Vezmu do odzadu.

B2 je velmi jednoduchý a jenom už legislativně technicky dodefinovává, že výstupy z digitální technické mapy mají být poskytovány jako otevřená data. Což je dneska standard, je to ve schválené strategii Ministerstva vnitra, takže si nemyslím, že je na tom něco špatného. Ale víme, jak je to s věcmi, které se dostatečně neupřesní.

B1 dělá významnější změny, a to, že ruší celou neveřejnou část digitální technické mapy. Nejedná se o část, která by tam byla z bezpečnostních důvodů. Věci, které by způsobily problém s bezpečností, vůbec nikdy v digitální technické mapě nebudou. Jedná se o část, která je tam proto, aby tam správci infrastruktury mohli dávat data, která nejsou v dostatečné přesnosti, a tedy to trošku jde proti smyslu samotné mapy. Tato část je navíc relativně složitá, zesložiťuje celý informační systém, který nad tím bude postaven, a vede k výraznému zdražení budoucích veřejných zakázek - měli jsme tady ten dopis od pana Hejtmana Netolického a podobně. Myslím si, že tohle je přesně způsob, jak to můžeme zjednodušit a zlevnit a napřímit celou tu legislativu. Takže to je můj pozměňovací návrh B1. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Také děkuji. A do rozpravy je přihlášena paní ministryně Dostálová. Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Já jsem jenom chtěla samozřejmě tady informovat Sněmovnu, že vzhledem k tomu, že tento související zákon je stavební zákon, tak samozřejmě celá ta předloha byla velmi aktivně komunikována s Ministerstvem pro místní rozvoj, které se na tom velmi aktivně podílelo. Samozřejmě ta úprava je i v kontextu toho, že my chystáme a realokovali jsme mnoho prostředků z operačního programu Podnikání (a) inovace (pro) konkurenceschopnost do IROPu ,tak abychom mohli právě tu digitalizaci zafinancovat ještě ze stávajícího programového období. Zhruba byly realokovány 3 miliardy korun. Zároveň návrh reflektuje připravovanou rekodifikaci veřejného stavebního práva.

Takže jsem jenom chtěla toto tady sdělit a samozřejmě i poděkovat všem tvůrcům, protože digitalizace je opravdu nutná a velmi to ty kroky urychlí.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kohoutek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Předkládaná právní úprava, kterou SPD spolupředkládá, podpoří plné využití technických map zejména v územně stavebním řízení, které v současnosti nejsou k dispozici plošně na celém území státu. Dále dochází k podrobnější úpravě povinnosti správců dopravní a technické infrastruktury při předávání údajů pro aktualizaci. V rámci úpravy zákona se umožní technické mapy využít pro zrychlení přípravy umisťování a povolování staveb, vznikne i nezbytný předpoklad pro úspěšnou digitalizaci těchto procesů.

V důvodové zprávě se zmiňuje, že digitální technické mapy sjednotí, doplní a zpřístupní dosud rozšířená, neúplná a nepřesná data o veškeré dopravní a technické infrastruktuře pro území celé ČR, a tak poskytne informace pro sdílení fyzické infrastruktury a umožní tak koordinaci stavebních prací.

Vytvoření digitálních technických map krajů na území celé České republiky a jejich propojení s digitální mapou veřejné správy významně přispěje ke zjednodušení a zrychlení přípravy umísťování a povolování staveb v České republice. Dojde k podstatnému zjednodušení práce pořizovatelů územních plánů a současně zkvalitnění a zjednodušení práce samospráv při přípravě jak územně plánovacích podkladů, tak samostatných územně plánovacích dokumentací. Dojde ke snížení administrativní zátěže pro stavebníky a zvýší se přínos pro občany České republiky, kteří se snáze dostanou k aktuálním údajům o území. Předkládaná právní úprava má pozitivní dopad i na právní práci vlastníků a správců infrastrukturních sítí, ať již při zjišťování kolizí infrastruktury s infrastrukturou jiných vlastníků a správců. (V sále je silný hluk.)

Jaké jsou hlavní přínosy zavedení digitálních technických map a digitální mapy veřejné správy, jaké jsou zmíněny v důvodové zprávě?

Za prvé. Pozitivními dopady pro občany, podnikatele a veřejné zadavatele jsou jednoduchý a rychlý přehled a využití území, snadná dostupnost informace o dotčených vlastnících nebo správcích sítí, možnost zrychleného zásahu v případě havárie či poškození technické infrastruktury.

Za druhé. Pozitivním dopadem pro projektanty je významné zjednodušení a okamžitý přístup k aktuálním údajům o vedení sítí v území.

Za třetí. Pozitivními dopady pro obce a města jsou zjednodušení a zkvalitnění prací při pořizování územních a regulačních plánů, významné zkvalitnění možností správních území, zásadní zjednodušení přenosu aktuálních údajů do vlastní digitální technické mapy obce či města, zkvalitnění evidence a správy vlastního majetku, například evidence a správa veřejného osvětlení, kanalizace či obecního vodovodu, zjednodušení práce úředníků na úseku stavebního řízení a na úseku regionálního rozvoje a územního plánování. Aplikace této úpravy bude mít přínos i pro kraje, agendy orgánů státní správy a v neposlední řadě i správce sítí. (Hluk v sále neutichá. Velmi špatná slyšitelnost.)

Bezprostředně po schválení zákona je potřeba co nejdříve pořídit prostředky pro fungování digitálních technických map a co nejkvalitněji využít finance, které budou k dispozici k pořízení dat do digitálních technických map krajů. Bude nutná aktivace úlohy rezortu Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra a Ministerstva průmyslu a obchodu při koordinace zajištění digitálních technických map na jednotlivých krajích a bude nezbytná pro fungování digitální mapy veřejné správy. Právní úprava vychází ze základních principů eGovernmentu.

Údaje o dopravní a technické infrastruktuře a dalších stavebních objektech budou shromažďovány a zpřístupňovány pouze na jednom místě. Krajské digitální technické mapy jsou zastřešeny na celostátní úrovni digitální mapou veřejné správy, která bude usnadňovat práci uživatelů se systémem, zprostředkovat informační funkce a usnadňovat aktualizaci údajů. Nedochází k omezování pořizování technických map měst a obcí. Dochází právě naopak k zamezení duplicitám a obce mohou doplňovat svůj specifický obsah, který může sloužit k evidenci obecního majetku nebo podpořit projekty Smart City.

Na závěr. Hnutí SPD podporuje tuto správní úpravu, která má zajistit možnost zkrácení stavebního řízení a zjednodušit práci jak projektantům, stavebníkům, tak i úředníkům. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se, zda má ještě někdo zájem vystoupit v rozpravě k tomuto bodu? Nikoho v sále nevidím, rozpravu končím. Je zájem o závěrečné slovo ze strany navrhovatele nebo zpravodaje? Není tomu tak.

Přikročíme tedy k hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Poprosím pana zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Dobré dopoledne, dámy a pánové, pane předsedající. Já bych vás chtěl seznámit s procedurou, jak ji schválil výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garanční výbor na své 30. schůzi. Tato procedura je poměrně jednoduchá, i když se tam trochu mění pořadí bodů, není abecední.

Jako první jsou návrhy legislativně technických úprav. Žádné takové návrhy nebyly načteny, takže první bod, o kterém budeme hlasovat, je komplexní pozměňovací návrh pod písmenem A.

Následují body C2 a C1, kdy v bodu C2 jsou pod tím schované návrhy C2.1 až C2.3, které bychom hlasovali jedním hlasováním. Pozměňovací návrh pana Kupky - doplnění záměrů správců sítí do digitálních technických map.

Pak je to návrh C1. Ten má v sobě C1.1 až C1.3, opět se hlasuje jedním hlasováním. A jsou to úpravy, které se zabývají technikáliemi, například platností jednotlivých věcí v zákoně.

Následuje jako pátý bod v pořadí, respektive čtvrtý hlasovaný bod, návrh B1, to je B1.1 až B1.6. Je to návrh pana Profanta, o kterém zde hovořil, tedy že nebudou dvě části, bude pouze celková veřejná část. Opět jedním hlasováním. Bude-li přijat, je následně návrh B2 nehlasovatelný, protože předchozí návrh obsahuje už tu jednu klauzuli. Pokud nebude přijat B1, bude se hlasovat bod B2, který hovoří o otevřených formátech dat, které systém bude poskytovat. (Předsedající gongem přivolává poslance k hlasování.)

A poslední je tedy hlasovat o návrhu zákona jako celku poté, co se vypořádáme s jednotlivými pozměňovacími návrhy.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Má někdo něco k proceduře? V případě, že ne, tak bychom si tento postup nyní schválili hlasováním.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro navrženou proceduru. Kdo je proti?

hlasování pořadové číslo 139 přihlášeno 186 poslanců, pro 171, proti nikdo. Návrh byl přijat. Máme schválenou proceduru. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já vám děkuji. Jak jsem již avizoval, nejsou žádné legislativně technické návrhy, takže prvně bychom hlasovali o bodu A, což je onen komplexní pozměňovací návrh. Stanovisko výboru je souhlasné.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

hlasování pořadové číslo 140 přihlášeno 186 poslanců, pro 176, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Následuje tedy hlasování C2. To je doplnění záměru do digitálně technické mapy. Stanovisko výboru je souhlasné.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

hlasování pořadové číslo 141 přihlášeno 186, pro 179, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já děkuji. Následuje hlasování C1, které definuje ty platnosti - pozměňovací návrh pana poslance Kupky. Stanovisko výboru k C1 je souhlasné.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

hlasování pořadové číslo 142 přihlášeno 187, pro 181, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji. Nyní budeme hlasovat o B1 - pozměňovací návrh, který definuje veřejnou část digitální technické mapy. Stanovisko výboru je nesouhlasné.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

hlasování pořadové číslo 143 přihlášeno 187, pro 23, proti 123. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji. Jelikož nebyl přijat B1, budeme v logice procedury hlasovat B2. To je pozměňovací návrh, který definuje otevřené formáty, které bude systém poskytovat. Stanovisko výboru je nesouhlasné.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 144, přihlášeno je 188, pro 66, proti 85. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Tím jsme se vypořádali již se všemi pozměňovacími návrhy.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ano. Budeme tedy hlasovat o zákonu jako celku. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona poslanců Martina Kupky, Ondřeje Profanta, Barbory Kořanové, Jiřího Běhounka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 525, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 145, přihlášeno je v tuto chvíli 188 poslanců, pro 185, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas a všem vám děkuji.

Končím tento bod.

 

Otevírám další bod dle pořadu a tím je bod číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.




Přihlásit/registrovat se do ISP