Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Vojtěch Filip)

81.
Návrh poslanců Miroslava Kalouska, Zbyňka Stanjury, Jana Farského a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 245/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 245/1. (Hluk v sále.) Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi, již zaujal své místo. Děkuji paní poslankyni Zuzaně Ožanové, že také zaujala místo u stolku zpravodajů, a než dám slovo zástupci navrhovatelů, požádám sněmovnu o klid. Pokud diskutujete ještě předchozí návrh nebo jiné téma, prosím, zásadně v předsálí, aby mohl zástupce navrhovatelů v klidu předložit svůj návrh. Zejména tady před řečnickým pultem bych prosil o klid.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych jménem poslanců několika poslaneckých klubů předložil poměrně jednoduchou novelu zákona, jejímž smyslem je změna řízení o vydání zajišťovacího příkazu. V současné době, jak jistě všichni víte, je pravomoc vydat zajišťovací příkaz v rukou správce daně, ať už se jedná o Finanční správu, nebo o Celní správu, nicméně v době nedávné jsme byli svědky toho, kdy se obě dvě tyto instituce vychýlily mimo své zákonné pravomoci a při jednání před soudem se prokázalo, že vydání zajišťovacího příkazu bylo nezákonné.

Náprava, která pak přichází ze strany státu vzhledem k charakteru zajišťovacího příkazu, který bývá velmi často likvidační, už často není úplně možná. Je možné odškodnění, ale není možná náprava a není možné zhojení, protože mezitím dojde k likvidaci podniku a velmi často dojde i k likvidaci existencí řady osob. Bohužel jsme byli svědky zcela konkrétních případů, kdy se to stalo. Je tedy otázkou, zda bychom neměli toto rozhodování upravit, abychom posílili jeho nestrannost a abychom minimalizovali počet nezákonných rozhodnutí.

Z tohoto důvodu je předmětem tohoto návrhu úprava, kdy by místo správce daně o vydání zajišťovacího příkazu rozhodoval správní soud. Prosím o úvahu, že chce-li orgán státní moci, v takovém případě Policie České republiky, provést domovní prohlídku, musí mít souhlas nezávislého soudce. Chce-li orgán Finanční správy nebo Celní správy vyhlásit zajišťovací příkaz v rozsahu, kterým zlikviduje firmu, kterým zlikviduje desetileté úsilí, tak nepotřebuje souhlas vůbec nikoho. Je to čistě na jeho rozhodnutí. A my jsme přesvědčeni na základě té praxe, které jsme byli svědky v minulém čase, že by ta kontrola nezávislým správním soudem byla zcela namístě.

Pokud by soud dospěl k názoru, že důvody pro vydání zajišťovacího příkazu jsou dány, rozhodne v dané věci rozsudkem, v opačném případě návrh správce daně zamítne. Vzhledem k tomu, že se v těchto případech musí postupovat rychle, byl by soud povinen rozhodnout do dvou pracovních dnů od doručení návrhu. Nic víc, nic míň, je to velmi jednoduché, je to pouze na vaší úvaze, zda chcete posílit důvěru občanů v nestrannost rozhodování při tak naprosto fatálním kroku, jako je zajišťovací příkaz.

Já nezpochybňuji jeho potřebu v legislativě daňového řádu, já jsem si vědom toho, že jsou případy, zcela oprávněné, kdy tento institut má být použit, ale měli bychom minimalizovat jeho zneužití. A kontrola nezávislým správním soudem je jedním ze způsobů, jak k této snaze přispět. Proto si dovoluji požádat o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení, kde jsme připraveni k živé a věcné diskusi, jak s vámi, kolegové, tak samozřejmě se zaměstnanci Ministerstva financí i Finanční správy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů Miroslavu Kalouskovi za jeho úvodní slovo. (Hluk v sále.) Nyní požádám zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Zuzanu Ožanovou, aby přednesla svou zpravodajskou zprávu. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedají, vážené dámy, vážení pánové, předložený návrh zákona obsahuje návrhy změn řízení o vydání zajišťovacího příkazu. Místo správce daně se navrhuje, aby ve věci rozhodoval správní soud, čímž bude zajištěna nestrannost rozhodování a garance zákonných práv daňových subjektů. Navržená úprava má své ideové východisko v řízení o vzetí do vazby. Rozhodovat má samosoudce krajského soudu, a to v řízení zahájeném na návrh navrhovatele, správce daně. Navrhovatel bude povinen v návrhu uvést důvody pro vydání zajišťovacího příkazu a doložit je.

Z věcného pohledu nedochází stran důvodu pro vydání zajišťovacího příkazu k žádné změně. Je přejímána stávající textace z daňového řádu. Proti vydání zajišťovacího příkazu bude možné podat kasační stížnost. V opačném případě návrh zamítne bez možnosti podat kasační stížnost. Soud bude povinen rozhodnout do dvou pracovních dnů od doručení návrhu.

Navrhovatelé předkládají tyto argumenty: Úřady nevykonávají svou kompetenci v zákonných mezích, jejich rozhodnutí jsou častým předmětem soudního přezkumu, při kterém soud vysloví nezákonnost rozhodnutí. Zajišťovací příkazy působí na daňový subjekt až likvidačně a následná náprava nezákonného stavu je obtížná či nemožná. Je zpochybňována schopnost Finanční správy vydávat rozhodnutí v zákonných mezích.

Argumenty vlády. Absence věcných a podložených argumentů. V minulosti několik zajišťovacích případů zrušeno. Nedostatky správní praxe některých orgánů byly odstraněny judikaturou a metodikou. Návrh je nekoncepční. Český model správního soudnictví je postaven zásadně na principu kasačního rozhodování, což je podstatný aspekt z hlediska dělby moci. Pravomoc věcně rozhodnout o správní věci zahájením soudního řízení správního na správní soudy standardně nepřechází. Správní soud může činnost orgánu veřejné správy pouze kontrolovat a hodnotit, nemůže však tento orgán zastupovat.

Navrhovaná úprava podstatně limituje účinnost zajišťovacího příkazu při správě daní, zejména v souvislosti s daňovými úniky. Typicky při daňové kontrole je nutné neprodleně přijmout opatření k zajištění splnění daňové povinnosti. Rozhodnutí o zajišťovacím příkazu je podle daňového řádu prvním úkonem správce daně vůči daňovému subjektu v dílčím řízení o zajištění daně, přičemž hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz vykonatelný okamžikem oznámení daňovému subjektu, případně dokonce okamžikem jeho vydání.

Navržená úprava má přísnější pravidla pro uplatňování zajišťovacího příkazu správcem daně ve vztahu k daňovému subjektu, a to například tato: V současnosti je vydání zajišťovacího příkazu na správním uvážení správce daně - např. nevydá, když nelze očekávat vymožení. Dle návrhu při splnění podmínek musí být vydán vždy.

Návrh předpokládá možnost uložit úhradu částky uvedené v zajišťovacím příkazu vždy, když existuje nebezpečí z prodlení. Současná právní úprava to umožňuje pouze v případě daně z přidané hodnoty a spotřební daně.

Návrh upírá daňovému subjektu možnost plnohodnotného odvolání proti daňovému řádu. Procesní postup v případě odpadnutí důvodu pro vydání zajišťovacího příkazu bude delší, neboť rovněž bude rozhodovat soud. Rozsudek má být dle návrhu vždy zveřejněn na vývěsní úřední desce soudu. V současnosti žádná forma zveřejnění není, informace podléhají daňové mlčenlivosti.

Přijetím návrhu by došlo k zatížení soudů. Jedná se o nekoncepční přenášení správního rozhodování na soudy. Správci daně by bylo upřeno právo na podání kasační stížnosti. Soud by vstupoval do věcného rozhodování o uplatnění jednoho dílčího opatření přijímaného při správě daní. V tomto ohledu návrh představuje nepřípadné zasahování soudní moci do činnosti moci výkonné.

Navrhovaná úprava podstatně limituje účinnost zajišťovacího příkazu jako nástroje při správě daní, zejména v souvislosti s daňovými úniky. Stávající úprava umožňuje správci daně, který k tomu typicky při daňové kontrole shledá předpoklady, neprodleně přijmout opatření k zajištění splnění daňové povinnosti.

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Toto byla zpravodajská zpráva paní poslankyně Zuzany Ožanové. Já tady mám jednu faktickou poznámku pana poslance Dominika Feriho, ale tu musím zrušit, protože nejsme v rozpravě ještě v tuto chvíli.

Otevírám v tuto chvíli obecnou rozpravu, do které mám přihlášenou s přednostním právem paní ministryni Schillerovou, a tady registruji faktickou poznámku pana poslance Dominika Feriho. Prosím, máte slovo.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já si dovolím zareagovat na ten návrh. A dovolte mi, abych se stručně k němu vyjádřila a shrnula fakta, co obsahuje ten návrh a proč já s ním nemohu zásadně souhlasit, což jsem vyjádřila jednak při projednávání na vládě, jednak se to pokusím vysvětlit i nyní.

Návrh je odůvodňován potřebou zamezit případným excesům při vydávání zajišťovacích příkazů zejména ze strany Finanční správy, případně Celní správy, jak bylo uvedeno panem předsedou Kalouskem, ale já se domnívám, a máme to prodiskutováno na expertní úrovni a vyjádřila se k tomu i veřejná ochránkyně práv, že taková změna je v tuto chvíli už nadbytečná. Ona totiž nezohledňuje ten posun, aktuální stav v oblasti zajišťovacích příkazů, ke kterému došlo, a to zejména v důsledku rozsáhlé judikatury a na to navazující metodické aktivity ze strany Generálního finančního ředitelství, ke kterému došlo zhruba víc jak před rokem, byl vydán metodický pokyn, který zohlednil a akceptoval vlastně veškeré závěry judikatury. Takže tak jak došlo k posunu v judikatuře Nejvyššího správního soudu, tak došlo k posunu v aplikační praxi Finanční a samozřejmě i Celní správy. Tento pozitivní stav byl prokazatelně veřejně potvrzen např. i ze strany veřejné ochránkyně práv, ale i odborné veřejnosti, protože na Ministerstvu financí se schází už celou řadu let expertní skupina k daňovému řádu, kde bylo toto téma diskutováno za účasti soudců Nejvyššího správního soudu, zástupců resortu, veřejné ochránkyně práv, zástupců Nejvyššího státního zastupitelství atd., samozřejmě Finanční správy, Celní správy, byla jsem osobně tam přítomna, když jsme toto téma debatovali.

Samotná podstata návrhu, se kterým přichází pan předseda, spočívá v nesystémovém přesunu kompetence k vydávání zajišťovacích příkazů ze správce daně na správní soudy, které jsou však primárně určeny k přezkoumávání zákonnosti postupu moci výkonné, nikoliv k vlastnímu provádění výkonu veřejné správy. Tím vlastně návrh mimo jiné narušuje ústavní princip dělby moci. Existuje řada jiných rozhodnutí veřejné správy, která mají významný dopad na hospodářské subjekty, avšak návrh svěřuje soudům pouze vydávání zajišťovacích příkazů. Návrh navíc nijak neřeší kapacitní a organizační dopady na správní soudy.

Návrh dále eliminuje prvek rychlosti a operativnosti zajišťovacího příkazu, který umožňuje zamezit úniku finančních prostředků, které by měly sloužit výhradně k úhradě daně. Nakonec i pan předseda Kalousek potvrdil, že nezpochybňuje, že existují případy, kdy je nutné tento specifický prostředek použít.

Od roku 2012, zdůrazňuji, je v nejnaléhavějších kauzách zajišťovací příkaz vykonatelný již jeho vydáním, což fakticky znemožňuje daňovému subjektu svými kroky zmařit jeho realizaci. Týká se to specifické úpravy pro daň z přidané hodnoty. Návrh naproti tomu vytváří nejméně několikadenní časový prostor pro takové zmaření, to znamená, zcela by se minulo účinkem to, co má být sledováno zajišťovacím příkazem, čímž to jde proti smyslu opatření, které mimochodem v roce 2012 zavedla vláda, ve které pan předseda Kalousek seděl - a je to v pořádku, já to nekritizuji, to je správné opatření, jenom zdůrazňuji, že to není žádný institut, který by zavedla tato nebo bývalá vláda.

Návrh však ani z pohledu faktického dopadu na daňový subjekt nepřináší žádný posun, ten návrh, který tady předložil pan předseda. Protože on přenáší na soudy pouze vydání zajišťovacího příkazu, který však sám o sobě nemůže mít na daňový subjekt fatální dopad. Fatální dopad má až následující zajišťovací exekuce a tu stejně provede správce daně - buď Finanční správa, nebo Celní správa. Tyto orgány by však nesměly nastoupit pouze tam - a to je předmětem i metodiky, ke které bylo přistoupeno zhruba před rokem, možná rokem a půl - kde nelze zvolit méně invazivní prostředky zajištění, např. zástavní právo. To znamená, tam, kde je možné zvolit tyto prostředky a najít jinou formu, samozřejmě těch forem zná daňový řád více, tak se nevolí zajišťovací exekuce jako ten nejtvrdší postih a nevolí se ani tam, kde by např. byl zabavován majetek toho subjektu nebo byly zabavovány prostředky nebo věci určené k podnikání. Volí se např. na postižení prostředků na účtech, kde skutečně hrozí, že ty peníze mohou být zašantročeny dřív, než dojde k vyměření daně.

Soud posuzující podmínky pro vydání zajišťovacího příkazu by podle návrhu o formě realizace zajištěné částky nerozhodoval, ani by z povahy věci nemohl mít informace o tom, jak invazivní bude forma realizace. To znamená, rozhodl by o zajišťovacím příkazu, ale o té formě zajišťovací exekuce by stejně rozhodoval dál buď finanční, nebo celní úřad místně příslušný. To znamená, že jeho případná úvaha o zásahu do práv daňového subjektu by byla nutně zkreslená. Pokud by však ten návrh byl přijat, tak by došlo nejen k oslabení institutu zajišťovacího příkazu a k zahlcení soudu nesystémovou agendu, ale - a to je mnohem důležitější - rovněž ke zpřísnění stávající úpravy a zhoršení pozice daňového subjektu.

Zde se jedná zejména o navrhované povinné zveřejnění každého zajišťovacího příkazu na úřední desce soudu. Zatímco dnes zajišťovací příkazy nejsou zveřejňovány a jsou chráněny daňovou mlčenlivostí, podle návrhu by byl každý daňový subjekt, vůči němuž by byl zajišťovací příkaz vydán, automaticky veřejně pranýřován. Oproti dnešnímu stavu jde tedy o podstatně větší zásah do osobních i hospodářských práv daňového subjektu a třetích osob, který lze chápat i jako veřejné zostuzení a ztrátu dobrého jména.

Z pohledu práv daňového subjektu stojí za zmínku také to, že návrh daňového subjektu upírá plnohodnotný opravný prostředek proti zajišťovacímu příkazu. Zatímco dnes se může odvolat daňový subjekt do 30 dnů proti tomu zajišťovacímu příkazu a navíc tam platí, je tam speciální úprava, že pokud do 30 dnů není o odvolání rozhodnuto, tak zajišťovací příkaz pozbývá účinnosti, tak podle návrhu by mohl daňový subjekt proti výsledku do 15 dnů brojit pouze obsahově a procesně limitovanou kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu, k čemuž by si musel ještě zajistit povinně zastoupení advokátem.

Takže ze všech těchto důvodů nemohu souhlasit s předloženým návrhem.

Ještě si dovolím takovou malou - nevím, jestli to bude vidět - statistiku. Skutečně je to počet zajišťovacích příkazů - modrý sloupec, červený je částka, zelený je počet subjektů. Podívejte se pro zajímavost, mám to pouze v tomto menším formátu, což se omlouvám, ukazuji to napravo. (Prezentuje list formátu A4.) Tohle jsou vlastně počty - červená je částka, počty vydané v roce 2013 a částka je ta nejvyšší a tady máte vlastně do poloviny, nebo do konce srpna vydané zajišťovací příkazy v roce 2019. Takže skutečně ten posun po vydání metodiky, která naprosto zohledňuje - a uznávají to i odborné kapacity v této zemi - plně judikaturu, konzistentní judikaturu Nejvyššího správního soudu, se projevuje nejen v kvalitě zajišťovacích příkazů, ale i v mnohem menší kvantitě.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já děkuji paní ministryni a mám tady dvě faktické poznámky. S první se přihlásil pan poslanec Dominik Feri, připraví se pan poslanec Ferjenčík a s přednostním právem pan poslanec Kalousek.

Přečtu omluvy. Pan poslanec Václav Klaus se omlouvá dnes od 18.25 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Jan Skopeček dnes od 18 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů.

Prosím, máte slovo.

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, když se podíváte na vládní stanovisko u tohoto tisku, tak uvidíte, že je velmi rozsáhlé, a paní zpravodajka ho prostřednictvím pana předsedajícího velmi detailně přiblížila. A je z toho myslím poznat, že vládě na institutu zajišťovacího příkazu velmi sejde. A kdybych měl shrnout vlastně narativ celého toho vládního stanoviska, tak je velmi jednoduchý, a sice nechceme si nechat svazovat ruce, chceme možnost jít s kanonem na vrabce, a už se nechceme starat o to, jestli vlastně tu ránu z toho kanonu ten vrabec vůbec přežije.

Jak tento návrh dopadne, je myslím s ohledem na to, co tu zmínila paní ministryně, jasné. Ale co mě potěšilo, ať z toho vyjdu aspoň trochu pozitivně, tak je ten mimořádný zájem o správní soudnictví, o to, jak je správní soudnictví přetíženo, a vnímám to trochu už jako závazek, že v návrhu státního rozpočtu na rok 2021 bude navýšena částka na personální vybavení správních úseků krajských soudů, a tím nemyslím na soudce, tím myslím na nesoudcovský personál, na vyšší soudní úředníky, asistenty soudců, aby se ta věc dařila vyřizovat rychleji, a věřím také v plnou součinnost vlády ve věci novely soudního řádu správního, která upravuje nepřijatelnost podání kasační stížnosti na Nejvyšší správní soud, kde se ten nápad věcí za posledních deset let téměř zdvojnásobil a začíná to být skutečně nezvladatelné. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Dalším v pořadí je pan poslanec Ferjenčík s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl jenom stručně reagovat na paní ministryni, která vlastně tvrdí, že zákon není potřeba, protože se to řeší na exekutivní úrovni. Nicméně mě by tedy zajímalo, jestli bude pan Janeček, který je zodpovědný za praxi zajišťovacích příkazů u nás, která vede třeba k tomu, že stát platí na úrocích miliony a miliony korun těm firmám, kterým neoprávněně zadržuje peníze, tak jestli pan Janeček místo toho, že dostal jako držhubné trafiku, že je stále ředitelem na krajském finančním ředitelství místo toho, aby byl tedy vykopnut za to, co tady předvedl v této agendě, tak jestli bude tedy osobně zodpovědný za tyhle škody, které státu vznikly, a jak máme věřit tomu, že ve chvíli, kdy takovíhle lidé stále na Finanční správě dělají, že skutečně ta praxe se změní dlouhodobě, a nejenom dokud je tady nějaký mediální zájem o to téma.

Tak to je jedna otázka a tohle je i důvod, proč Piráti nepodpoří zamítnutí tohoto návrhu, protože si myslíme, že je namístě ten obří průšvih, který se stal se zajišťovacími příkazy v ČR, řešit.

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Miroslav Kalousek.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já možná mnohé z vás překvapím, ale já dám skutečně paní ministryni za pravdu, že v posledním roce došlo k výraznému zlepšení metodického řízení v oblasti zajišťovacích příkazů, že došlo k akceptování jurisdikce správního soudu i Nejvyššího soudu na rozdíl od předcházejících časů, kdy skutečně si Finanční správa troufla dokonce ani nerespektovat rozhodnutí Nejvyššího soudu, že takhle situace se výrazně zlepšila, a to je pravda. Jestli to datovat od okamžiku personální změny na pozici generálního finančního ředitele, nebo ne, to je věc diskuze. Já si myslím, že ano, ale k tomu zlepšení nepochybně došlo a já to tady chci ocenit.

Jenže když už jednou došlo k tomu - paní ministryně tady správně řekla, že ta praxe běží poměrně dlouho, od roku 2012, ten institut nikdy nebyl zneužíván. Najednou přišel rok 2014 a došlo k poměrně masivnímu z mého pohledu zneužívání tohoto nástroje vyjádřeného onou slavnou větou z nahrávky údajně nepotvrzeně autentické, ale tu větu známe všichni: Naši na ně klekli. Prostě v letech 2014, 2015, 2016 se začalo klekat. A začalo se klekat způsobem, který skutečně vybočoval ze zákonných mezí, a soudy to také později tímto způsobem rozhodly. Ale ty zničené firmy už nikdo zpátky na nohy nepostaví. Co když to přijde znovu? Co když zase přijde nějaký jiný ministr financí podobného typu na Ministerstvo financí a jiný Janeček podobného typu na Generální finanční ředitelství a zase si řeknou, že na ně klekneme. Tak to je tady prostě ta brzda a ta pojistka, že to nemůže být zvůle správce daně, ale že je tady kontrola nezávislého soudu.

Víte, já jsem slyšel připomínky, jak by to byl nesystémový zásah moci soudní do moci výkonné. My, co už je nám pár let, si pamatujeme, jak kdysi o vazbě rozhodoval soudruh prokurátor, a rozhodoval, jen to svištělo. A když s příchodem svobody se také posilovala lidská práva a jistoty a měnila se legislativa ve smyslu, že o vazbě může rozhodnout ne soudruh prokurátor, ale jenom nezávislý soudce na návrh státního zástupce, tak jsem slyšel před těmi 30 lety v podstatě úplně stejné výtky: To je nesystémový zásah moci soudní do exekutivy, to nedělejme! My jsme to udělali a já si myslím, že dneska si nikdo už nedokáže představit, že by na někoho byla uvalena vazba bez rozhodnutí nezávislého soudce.

Tady se sice nejedná o omezení osobní svobody, jedná se o likvidaci firmy, ale možná, že někteří ti, jejichž firma byla zvůlí Finanční správy zlikvidována, by to za těch pár dní vazby i vyměnili. To je prostě podobný případ. A já si nemyslím, že to je nesystémový zásah soudní moci do exekutivy, ale že je to zvýšení jistoty daňového poplatníka, že exekutiva se nedopustí zvůle a že na ni dohlíží nezávislá moc soudní. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane předsedající za slovo. Já tedy vyhovím kolegovi Ferjenčíkovi. Říkal, že nepodpoří návrh na zamítnutí návrhu zákona. Tento návrh ještě nezazněl, takže nyní zazní. Dávám návrh na zamítnutí, abychom mohli o tom hlasovat, že už jste se jako klub k tomu vyjádřili, takže plním ve své podstatě přání jednoho klubu.

Já se také domnívám, že správní soudy mají přezkoumávat rozhodnutí správních orgánů a nevydávat meritorní rozhodnutí v takovýchto věcech. Já sama mám zkušenosti se správním soudnictvím, a byť tady navrhovatel zákona říkal, že se tak nedomníval, například že v případě vazby to bylo jinak, domnívám se, že je to špatně, aby takovéto meritorní věci rozhodovaly správní soudy.

Dále bych chtěla ještě jednu věc. Možná jsem nováček v této Sněmovně. Zatím jsem zpravodajem asi jenom dvanácti nebo třinácti zákonů a jedné zprávy týkající se žaloby na prezidenta. Nicméně ještě se mi nestalo, abych u stolku zpravodaje seděla sama.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji vám. A v tuto chvíli nevidím nikoho, není nikdo přihlášen. S přednostním právem pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, máte slovo.

Poslanec Miroslav Kalousek: Je na mně, abych pronesl pokornou omluvu. Já si tam čmárám v pozměňujících návrzích ke státnímu rozpočtu, který budeme hlasovat dnes (zítra.) A zachoval jsem se ne džentlmensky. Paní kolegyně, mnohokrát se vám omlouvám. Promiňte.

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A v tuto chvíli končím obecnou rozpravu. Jelikož tady padl návrh na zamítnutí předloženého návrhu, nechám o tomto hlasovat. Již jsem před nějakou chvílí zagongoval. Gonguji ještě jednou. Všechny vás odhlásím. Přihlaste se, prosím, svými identifikačními kartami. (Chvilku čeká.)

Vypadá to, že se počet poslanců a poslankyň v sále ustaluje, nechám hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 127, přihlášeno 153 poslankyň a poslanců, pro 85, proti 67, zdržel se 1. Návrh byl přijat. Tímto končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.