Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

292.
Ústní interpelace

Dalším bodem našeho pořadu jsou ústní interpelace, které jsou určené předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16.00, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní dávám slovo poslanci Petru Bendlovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše, a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane premiére, zemědělský výbor navštívil oblasti postižené přemnožením hraboše polního a to, co jsme viděli, předčilo naše očekávání v negativním smyslu slova, protože - troufnu si tvrdit - kdo neviděl, neuvěří, že je něco takového možné. Řada zemědělců se dostává do obrovských existenčních problémů a jsou velmi naštvaní na situaci, která nastala, neboť se jim nedostává aktivní pomoci, přestože to legislativa umožňuje.

Zemědělský výbor po té zkušenosti, kterou měl, přijal 2. října na své 27. schůzi usnesení, kterým žádá Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, aby se ve spolupráci dohodla na tom, že bude možné individuálně po posouzení na nejpostiženějších místech použít aplikaci tzv. Stutoxu II. Do dnešního dne se nic nestalo, a proto se tedy musím obrátit na vás, neboť ministr životního prostředí a ministr zemědělství nejsou schopni se domluvit. Věřím, že vy dokážete zjednat nápravu a domluvit, případně nařídit ministru životního prostředí, aby se té situaci intenzivně věnoval dříve, než budou nuceni zemědělci vybíjet stáda a ukončovat svoji podnikatelskou činnost, neboť situace je opravdu extrémně vážná.

Musím říci, že podobná situace, byť teprve v počátcích, je v oblasti jiného škůdce, kterým je bekyně velkohlavá, kde je postiženo v tuto chvíli zhruba 10 tisíc hektarů listnatého lesa. Nebude-li zde zase součinnost s Ministerstvem životního prostředí, aby povolilo aplikaci příslušné látky, budeme svědky toho, že nejenom kůrovec, ale i bekyně velkohlavá - tentokrát v prostředí listnatých lesů - dokáže napáchat obrovské škody.

Děkuji vám za reakci, pane premiére.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane poslanče, ano, já samozřejmě o tom problému vím. Dlouhodobě se to snažíme řešit. Opakovaně jsme to řešili na vládě. Měli jsme zvláštní schůzku v rámci brněnského strojírenského veletrhu. To bylo někdy v září. Já jsem dostal i dopis od předsedy zemědělského svazu Martina Pýchy, kterému jsem tento týden odpověděl:

"Vážený pane předsedo, děkuji za váš dopis, kterým žádáte o pomoc při řešení problému kalamitního přemnožení hraboše polního a žádáte aktivní zásah při řešení této naléhavé situace. O mimořádné situaci byla Ministerstvem zemědělství informována vláda a Poslanecká sněmovna. Zemědělský výbor usnesením číslo 126 ze dne 2. října požádal Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí a jejich podřízené organizace, aby zajistily na nejvíce postižených územích povolení pro aplikaci rodenticidu Stutox II do nor nebo povrchově rozhozem. Ministerstvo životního prostředí dále bylo požádáno, aby připravilo národní dotační titul za účelem kompenzace alespoň části ztrát, které vznikly zemědělcům v postižených oblastech. Ministerstvo životního prostředí možnosti analyzuje. V současnosti je Ministerstvo zemědělství postaveno do situace, kdy je po něm požadováno ze strany resortu životního prostředí dodržet při aplikaci rodenticidu Stutox II nulové riziko pro necílové organismy, plynoucí z aplikace tohoto přípravku. Při takovém požadavku není možné stanovit reálné podmínky, které by pro aplikaci byly vhodné.

Na základě výše uvedeného vidíme jako nutnost vzájemnou dohodu, která vzejde z meziresortního jednání a která jasně stanoví místa výskytu některých chráněných druhů na plné úrovni jednotky plochy, např. katastru, znázorňující aktuální výskyt těchto druhů v posledním desetiletí a umožní aplikaci v místech, kde se tyto chráněné druhy nevyskytují.

V místech s výskytem chráněných druhů, zejména křečka a sysla, je nezbytné stanovit jasný mechanismus náhrady škod za požadovanou restrikci vzniklou v důsledku dodržování specifických podmínek stanovených ze strany Ministerstva životního prostředí v souvislosti s dodržováním zákona č. 114/1990 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Problematika hraboše polního byla projednávána i na zasedání tripartity v pondělí dne 18. listopadu 2019 a bylo přislíbeno, že proběhne jednání na úrovni ministerstev zemědělství a životního prostředí a zástupců svazu k této problematice."

Jednání proběhlo strašně moc a samozřejmě každý ten ministr víceméně si stojí za svým. Je to taková přehazovaná. Mně se to nelíbí a budu asi muset přikročit k nějakému, řekněme, razantnějšímu donucení nebo přesvědčení, aby to zkrátka řešili, protože my žijeme samozřejmě v mediálním světě a už jsme si to zažili několikrát. Uvedu příklad. Máme 620 tisíc včelstev, a myslím, za minulý rok uhynulo asi 10 ze 620 tisíc. Nicméně Česká televize udělala pořad, kdy ten jeden chovatel vlastně to (nesroz.), protože nějaký zemědělec zkrátka nedodržel postup, nedodržel termín aplikace, a byl z toho samozřejmě velký humbuk.

Takže tady samozřejmě každý z těch ministrů má obavu, že se něco stane, nebo bude tam nějaké mrtvé zvíře, a hned z toho bude problém. Ale nicméně to neomlouvá to, že já si myslím, že by mělo být k tomu přikročeno, že by se měla vytipovat nějaká konkrétní postižená oblast. Nesmí to být samozřejmě plošně. A měli by být u toho inspektoři ÚKZÚZ a zástupci orgánů životního prostředí. Takže teď ministři byli na cestách, tak to budeme muset řešit co nejdřív. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ptám se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. A už je zde. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: No, nemusel byste to řešit, pane premiére, kdyby se ti dva domluvili. Ale protože se nejsou schopni domluvit, budete to muset vyřešit vy a nesmíte být měkký. Řeší to od léta a čas hraje roli. Sám máte zkušenost z oblasti zemědělství, že příroda prostě nepočká. A oni potřebují zasít, nebo potřebovali zasít, ale nemůžete zasít prostě v oblasti, kde je ten hraboš přemnožený tak, že vám mizí doslova před očima tuny obilí v zemi a žádná hluboká orba nepomůže. Pomůže jedině ten přístup, ano, individuální, vybrat ty nejvíc postižené lokality.

Ale já vás moc prosím, pane premiére, abyste klekl na ministra životního prostředí, aby začal ty věci řešit a nevyhýbal se tomu, nebo bude ještě hůř. A to není jenom - začalo to s kůrovcem, nevšímali si toho, podívejte se, jak to vypadá. S hrabošem je to podobné. Bekyně velkohlavá, nedej bože, bude to totéž. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Reagovat bude pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak samozřejmě, já to budu řešit. Otázka je, kdo vlastně rozhoduje v tomhle státě. Máme tady zákon o státní službě, máme tady vládu, která rozhoduje ve sboru. Otázka je, jestli ti úředníci poslouchají pana ministra. A budu to řešit. Ale prosím vás, nemluvte o kůrovci, to nechci slyšet, kůrovce. 25. 9. 2017 před volbami dal Jurečka materiál na vládu ohledně kůrovce, neudělal s tím vůbec nic. A nějaký poradce pana premiéra - nechci ho jmenovat - řekl, je před volbami, nebudeme to řešit. Zároveň i slíbil zemědělcům 3,5 miliardy za sucho. Neudělali nic.

My jsme 2018 zaplatili ty peníze a teď kůrovce řešíme. Takže kůrovce jsme zdědili, naši předchůdci neudělali vůbec nic, ano. A to můžeme samozřejmě prokázat.

Co se týká hraboše, ano, trvá to dlouho. Ministři jsou tvrdohlaví, nechtějí se domluvit, tak teď se budu snažit do toho vstoupit razantně a musíme to zkrátka vyřešit, protože ano, řešíme to dlouho, já jsem to řešil v září v Brně, opakovaně na vládě, na tripartitě, a samozřejmě je to tak, bohužel. Takže já si zavolám ministry ještě tento týden a musíme přikročit k tomu, abychom skutečně zabránili těmto škodám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslankyně Věra Kovářová, která byla vylosována na druhém místě. Máte slovo. Připraví se pan poslanec František Kopřiva.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, minulý týden jsem zaznamenala vaši návštěvu v mateřské škole na Černém mostě v Praze. Jedním z vašich následných sdělení bylo, že "intenzivně řeším nespokojenost rodičů s nedostatkem míst ve školkách". Musím vám s trochou jízlivosti pogratulovat k tomuto objevu. Bohužel vám zároveň musím říct, že na tento problém, o kterém ví v České republice snad každý, na problém nedostatečné kapacity mateřských škol, upozorňujeme my jako Starostové a nezávislí společně s obcemi a městy již dlouhodobě. Opakovaně se tento problém snažíme řešit při projednávání návrhu státního rozpočtu na další rok, kdy podáváme pozměňovací návrh na navýšení alokace finančních prostředků v dotačních titulech podporujících výstavbu mateřských a základních škol. Bohužel takový návrh byl v loňském roce vládní koalicí zamítnut.

Vážený pane premiére, vaši současnou aktivitu chci přes výše řečené přivítat. Doufám ale, že nezůstane jen u slov.

Jaké reálné kroky hodláte učinit, aby rodiče nemuseli být nespokojeni s nedostatečnou kapacitou mateřských škol? Jaké reálné kroky, které pomohou obcím s rozšířením kapacit mateřských a základních škol, podniknete a jaký je jejich harmonogram? Bylo by nešťastné, kdyby školky dopadly podobně jako učitelé. V jejich případě se ke slibům, které jste jim dal, už neznáte. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a slovo má předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Vážená paní poslankyně, vy jste žena, a proto se budu mírnit. Ale ty vaše populistické kecy už fakt nemůžu poslouchat. Vy jste tady včera vystupovala, a vystupovala jste s tím, že jste prodávali moji práci. A já vám znovu připomenu, kdy v listopadu roku 2013 na rozpočtovém výboru - ještě jsem nebyl ministr financí - v rámci projednávání rozpočtu jste mě vytáhla ven a řekla, že je potřeba dávat peníze do škol, protože váš Kalousek vám nedal ani korunu! Tak to bylo! A já když jsem nastoupil jako ministr financí 29. ledna 2014, tak jsem to začal řešit. A já jsem udělal program, ze kterého obci profitovaly miliardy. Vytvořil jsem, ano, díky tomu, že jsem ušetřil státní dluh, 15 tisíc míst pro žáky. Tak proč tady stále neříkáte pravdu?

I ta vaše Chýně, kde jste byla starostkou dva roky - co jste tam udělala? Nic! Když jsem já přišel jako ministr financí, tak jsem tam otvíral i školu, i tělocvičnu, rozšíření, jídelnu, všechno. Tak buďte laskavá a buďte korektní a neříkejte ty nepravdy. Protože od roku 2014, kdy jsem se stal ministrem financí, do roku 2019 - ano, a vy to zase zlehčujete, že Babiš je totální blb, který objevil, že nejsou školky! No, já to vím už dávno. Ale já jsem pro to něco udělal, na rozdíl od vás. Vy jste neudělali vůbec nic! A vždy, když jsme otvírali školku nebo školu, tak jste tam přišla, abyste tam mohla promluvit. Ale to, co se stalo, je moje práce, ne vaše. Aby bylo jasno.

A do základních škol jsme dali z českých a evropských peněz od roku 2014 do roku 2019 15 miliard 563 milionů. Ano? Do středních škol jsme dali 5 miliard, do mateřských školek - ještě to vyřizovala paní Dostálová - jsme dali 5,3 miliardy. Vy jste nedávali vůbec nic! Nic jste nedávali. Jo? Takže neříkejte tady, že jsem objevil Ameriku. Neobjevil.

A my máme konkrétní výsledky. Do dětských skupin šlo 125 milionů. Ano? Takže celkově jsme podpořili z Ministerstva pro místní rozvoj, z Evropské unie, z MŠMT a z Ministerstva financí 25 miliard 930 milionů! Jesle, mateřské školky, základní školy, střední školy. Za období 2014 až 2019 - 26 miliard! Tak to neříkejte, protože neříkáte pravdu.

A ještě k těm školkám. Dneska se samozřejmě stále objevují tvrzení, že mateřské školky zřizované obcemi nepokrývají poptávku po umístnění tříletých dětí s trvalým pobytem na území obce do mateřské školky. A samozřejmě právo na přednostní přijetí v době zápisu do mateřské školky ukládá § 34 odst. 3 školského zákona.

Vidíte, tady jsem si nechal vytáhnout, paní poslankyně, vaši Chýni. Vy jste tam byla starostkou, neudělala jste nic. A za mě, ministra financí, jste dostali v roce 2014 1 845 000, 2015 85 000 000, 2016 52 000 000 - to jsem byl ještě stále ministr financí, předtím než mě vyrazil Sobotka, ten mě vyhodil až v květnu 2017.

Takže jste do vaší obce díky mně - napište si to - dostala 138 milionů. Tak už neříkejte, že neděláme nic. Ano? Aby to bylo jasné. A tělocvična v Chýni, zase vaše obec, vy jste tam byla, neudělala jste nic. Já jsem vám tam zařídil 44 milionů. Takže celkem škola, nová škola ve vaší obci, 138, tělocvična 44, krásných 183 milionů. To je jenom vaše obec, aby bylo jasno, ano?

Takže prosím vás vrátím se k těm mateřským školkám. Tady je samozřejmě problém ­-

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Časový limit. A paní poslankyně má zájem o doplňující otázku, evidentně. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Pane ministře, řekl jste, že jsem žena (výkřik z pléna: premiére), že se budete mírnit - pane premiére - že se budete mírnit a ať si nechám ty populistické kecy. Takže vy jste muž, já se mírnit nebudu. Tak si ty kecy taky nechte! Protože v roce 2013 jste hlasoval proti našemu návrhu na zřízení toho dotačního titulu, ze kterého jsou hrazeny ty školy. Vy jste žádné peníze nedával. Dotační titul vznikl z rozhodnutí Poslanecké sněmovny a vy jste v rozpočtovém výboru hlasoval proti. Takže prosím, nechte si ty kecy!

A chtěla bych ještě zmínit to, že v roce 2017 Sněmovna prosadila 30 milionů na zvýšení školek. ANO hlasovalo proti. Tak se ptám, jak budete hlasovat nyní při hlasování ve třetím čtení.

Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za dodržení času. Reagovat bude předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já myslím, že není k tomu co dodávat. 2013 jsem hlasoval? Já nevím, že jsem hlasoval. Já jsem se stal ministrem financí 29. ledna 2014. A tady za dveřmi jste mi řekla, že do vaší Chýně vám Kalousek nedal ani korunu! A za mě, za ministra financí, jste dostala 185 milionů do vaší obce, abyste mohla přijít na otevření a tam mít ten projev. O to vám hlavně jde, abyste měli ty projevy! Díky mojí práci. Díky tomu, že jsem ušetřil na státním dluhu a dal ty prachy. A 26 miliard? O čem mluvíte - 30 milionů? To je sranda, ne? 26 miliard jsme dali, jo? A dá se to všude dohledat. A já jsem zavedl ten projekt. Protože tehdy byl ministr školství Chládek a ten na to kašlal. Až když nastoupila ministryně Valachová, tak jsme se domluvili a ona dělala velké školy, já jsem dělal ten původní projekt a dělali jsme to společně. A vy jste neudělali vůbec nic. Vy o tom len mluvíte. 2013? Kde jsem byl 2013? Jsem nevěděl, která bije, když jsem viděl výsledky voleb.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další interpelace: vystoupí pan poslanec František Kopřiva. Připraví se pan poslanec Skopeček. Máte slovo.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, dobrý den, děkuji, že jste dorazil na dnešní interpelace.

Já bych měl otázku, která se týká databáze TRIS a českých stanovisek nebo notifikací v ní. Konkrétně mi jde o notifikaci pod kódem 2019/41 2/f a je to jaksi komentář České republiky k návrhu francouzského zákona o boji proti nenávistnému obsahu na internetu. Tuto českou notifikaci poslal do systému TRIS Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a problém je, že běžný občan, a dokonce ani my jako zákonodárci tak nemáme přístup jednak k tomu, které ministerstvo tu notifikaci, tu českou pozici vytvořilo, a už vůbec neznáme její obsah.

Takže já budu ještě v této věci interpelovat vašeho vládního kolegu, pana ministra průmyslu a obchodu. Mě zajímá jednak ten obsah té české pozice k tomu francouzskému zákonu a jednak by mě zajímalo, proč ta stanoviska, která tam jsou nahrávána, předpokládám, jménem české vlády, tak proč jsou neveřejná, proč vlastně na stránkách Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví je pouze seznam těch notifikací, ale nikoliv jejich obsah, protože občané České republiky pak nevědí, jak se naše vláda vyjadřuje k zákonům v jiných členských státech.

Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji i za dodržení limitu a slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, k dotazu ve věci návrhu francouzského zákona o boji proti nenávistnému obsahu na internetu, kterou Úřad pro technickou normalizaci nahrál do systému TRIS, mi dovolte říci, že Česká republika v souvislosti s chystaným návrhem francouzského zákona uplatnila připomínku v systému TRIS, která spočívala v analýze zmíněného zákona a v současnosti platných evropských právních předpisů, zejména směrnice o elektronickém obchodu. Tuto připomínku Česká republika uplatnila prostřednictvím systému TRIS.

Co se týče neveřejného obsahu, je to v souladu se standardním postupem vycházejícím ze směrnice 2015/1535/EU o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. V případě zveřejněných obsahů stanoviska pro poslance Parlamentu České republiky komunikace probíhá vždy prostřednictvím ÚNMZ a vždy ten, kdo o zveřejnění žádá, musí čestně slíbit, že nebude obsah dále šířit a že jej dá k dispozici vyjmenovanému okruhu recipientů.

Nicméně mohu vám říct, že stanovisko poukazuje na možný rozpor francouzského zákona se zmíněnou směrnicí o elektronickém obchodu. Česká republika považuje za důležité, aby jednotný digitální trh nebyl přeregulován, byl zajištěn dostatečný prostor pro rozvoj digitálních služeb a byla nastavena právní jistota všech dotčených osob napříč Evropskou unií. Vždy by měl být kladen důraz na důslednou implementaci a vymáhání již existujícího právního rámce.

Co se týče další komunikace s Francií, tak se domnívám, že v této situaci je vhodné, aby se francouzští kolegové obrátili na své kontaktní místo pro otázky směrnice 2015/1535/EU a v případě, že se chtějí k českému stanovisku vyjádřit, mohou tak učinit právě prostřednictvím svého kontaktního místa. Následně může být navázána komunikace na úrovni národních expertů.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se pana poslance, zda má zájem o doplňující otázku. Je tomu tak.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo. Já nemám ani tak doplňující otázku, jako spíš, že bych chtěl poděkovat za korektní odpověď, a myslím si, že v tomto budeme v souladu. Takže my jako Piráti vás, pane premiére, moc rádi podpoříme v dalším vyjednávání, aby ten francouzský zákon byl skutečně v souladu s evropskou legislativou a aby odpovídal i našim českým požadavkům. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan premiér nebude reagovat, předpokládám.

Dovolte mi využít trochu ušetřeného času, načtu omluvy, než dám prostor panu poslanci Skopečkovi. Omlouvá se pan ministr životního prostředí Richard Brabec z odpoledního jednání z neodkladných pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Rostislav Vyzula od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se pan místopředseda Petr Fiala od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Petr Pávek mezi 15.30 až 18 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Ivana Nevludová od 14.30 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Lenka Dražilová od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Lenka Kozlová mezi 14. a 18. hodinou ze zdravotních důvodů, omlouvá se František Vácha mezi 15. a 16. hodinou z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Petr Sadovský od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Petr Třešňák od 14.30 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, omlouvá se pan poslanec Miloslav Rozner od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec František Petrtýl od 14.30 hodin do 16.30 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Hyťhová od 14.30 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.

A pane poslanče, máte slovo, jestli jste ještě nezapomněl, co jste se chtěl zeptat, jak jsem četl ty omluvy.

 

Poslanec Jan Skopeček: Obávám se, že začnu teď pokračovat ve vyjmenování jmen. Ne. Dobrý den, děkuji za slovo.

Pane premiére, vážení kolegové, včera byla schválena nová Evropská komise v čele s předsedkyní von der Leyen. V rámci jejích nových priorit je celá řada oblastí a věcí, se kterými já politicky nemůžu souhlasit, některé považuji přímo za věci, které jdou proti národním zájmům České republiky. Já jenom připomenu některé z nich.

Evropa by se do roku 2050 měla stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem, v rámci tohoto je pro paní novou předsedkyni prioritou snížení CO2 do roku 2030 ještě o větší cíle, nebo jsou ty cíle ambicióznější než doposud. Mluví o 55 % snížení CO2. Emisní povolenky chce rozšířit na dopravu i stavebnictví. Mluví o zavedení přeshraniční uhlíkové daně. To znamená, nová Evropská komise chce nové daně, chce další harmonizaci daní. Mluví o evropské spravedlivé minimální mzdě. Kvóty pro genderovou rovnováhu ve správních radách, společný konsolidovaný korporátní daňový základ, tedy další příspěvek k harmonizaci daní. Europoslanci za Občanskou demokratickou stranu kvůli těmto věcem pro paní předsedkyni ani pro její komisi nemohli hlasovat, protože třeba právě ta zelená hysterie, která novou komisi provází, může podvázat konkurenceschopnost naší ekonomiky. Nepřejeme si harmonizovat daně v rámci EU.

Chci se vás, pane premiére, zeptat, proč vaši poslanci za hnutí ANO tyto priority podpořili. Proč vaše nominantka v Evropské komisi jde v rámci těchto priorit naproti. V Praze tady naposled mluvila o tom, že je potřeba posílit suverenitu EU, a tedy snížit suverenitu národních států. Vy se mediálně snažíte být kritický k EU, ale vaše hnutí dělá pravý opak. Tak se chci zeptat na tento váš rozdíl mezi tím, co prakticky v politice děláte, a tím mediálním obrazem. (Upozornění na čas.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy a pánové, vážený pane poslanče, ano. Česká republika má největší vliv v EU na zasedání Evropské rady. Evropská rada jsou premiéři a prezidenti členských států EU. A tam já sedím a tam bojuji za naše zájmy, za české zájmy. A nevím, kdo co říká, jací europoslanci. My máme 21 českých europoslanců, kteří nespolupracují a kteří samozřejmě, jejich vliv ze 751 poslanců je takový, jaký je. Jsme v různých frakcích. A pokud tam někdo hlasoval na něco, tak šlo o to, aby vznikla ta Komise.

Je jasné, že dneska máme totálně zelený parlament, že Evropa mluví jenom o climate change, v New Yorku mluvil o climate change. A my samozřejmě jasně říkáme ano, my děláme všechno pro to, Česká republika, abychom plnili naše závazky vůči klimatu - Pařížské dohody. A já proto - teď vlastně ta konference o klimatu nebude v Chile, bude v Madridu. V pondělí letím do Madridu s ministrem Brabcem, protože je to naše priorita.

A co my říkáme Evropě? No tak se podívejte, kdo emituje CO2. Čína 27 % globál, USA 15, EU 9, Indie 6,8, Rusko 4,7, Japonsko 3,3 a Česká republika 0,26. Evropská unie snížila 20 mil. tun CO2 - rok 2018. A zbytek světa? Zbytek světa navyšuje. 1 020 milionů. A já sedím, po mé levé straně sedí Emmanuel Macron. Já mu říkám, Emmanuel, no co bude s tou Čínou? Jo, jo, jo, oni začnou. A teď tam byl. A co tady píšou? 21. listopadu 2019? Čína podle Global Energy Monitor nyní staví, nebo se chystá uvést do provozu uhelné bloky o téměř stejném výkonu, jako mají všechny aktivní uhelné elektrárny v EU. To je nepřijatelné. Absolutně nepřijatelné!

A my máme jasnou strategii. My jsme odpovědní. My říkáme, že v 2030 budeme na 43 %, že v 2050 budeme na 80 %, a na to, abychom dosáhli uhlíkovou neutralitu, potřebujeme vydat možná bilion. Možná bilion. A my hlavně potřebujeme jádro. My jsme zaspali dobu. Já jsem publikoval na mém Facebooku interaktivní mapu členských států Evropy. A tam, když to teď otevřete, tak tam vidíte, každý stát má nějakou barvu. Polsko - tmavohnědá, Německo, Česko - světlehnědá. A které státy mají zelenou? No, jenom Francie. Ta má 75 % jádra. Švédsko má jádro a vodu. Slováci dokončí Mochovce a budou mít 65 % jádra. My máme 32 a my chceme víc. A to je naše strategie. A já jsem tento týden napsal dopis předsedkyni Evropské komise, už von der Leyen, a prezidentovi Macronovi, protože samozřejmě Francie je v pohodě. Oni mají 75 % jádra. Oni jsou ti hlavní. A říkají: Vždyť vy také musíte. Ale my na to potřebujeme nějaký čas. A my máme v tom jasno. My chceme ukončit spalování uhlí. A to nejsou jenom Chvaletice a Počerady, ale to jsou samozřejmě i kotle.

A my máme jasný plán, jak investujeme. A mimochodem, v těch emisí nejsme na tom nyní úplně špatně. Do toho jsou CO2 emise. A tady Česká republika je na tom celkem dobře. A já si myslím, že my plníme. My jsme seriózní. Já jsem v New Yorku mohl slíbit, jak tam každý něco sliboval (se smíchem) bez toho, aby to zdokumentoval. My dokonce přijímáme vlastní závazky. My jsme sedmá země na světě ze 193 zemí - Sustainable growth index. To je sedmnáct pozic. A máme jasný plán. My to budeme i prezentovat. My jsme už za léta 2000-2017 dali 110 mld. korun na snížení emisí. 100 tisíc domácích kotlů jsme vyměnili. Máme 40 tis. projektů na Nová zelená úspora. Podpořili jsme 1 200 elektromobilů, CNG autobusy, 160 elektrobusů, nabíjecí stanice. My máme v tom úplně jasno.

A to, o čem jste mluvil - pro mě ano, emisní povolenky likvidují náš průmysl. Já ještě před vánoci půjdu do Mittalu. (Upozornění na čas.) Nemůžu ještě mluvit chvíli?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ještě bude doplňující otázka, předpokládám.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Když už jsem přišel tedy, mám mít prostor... (Směje se.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Ano, pane premiére, my jsme si nerozuměli. Já tady s vámi vůbec nechci diskutovat jeden bod, který paní Ursula von der Leyen má jako prioritu. Já s vámi... Já chci argumentaci vaši, proč vaši poslanci, europoslanci, proč vaše nominantka Jourová hlasují pro novou Komisi. Proč paní Jourová přijíždí do Prahy a říká tady nahlas, že prioritou nové Evropské komise je větší suverenita EU, což znamená nižší suverenitu ČR. Proč se vaši poslanci přihlašují k tomu, co nová Komise chce. To znamená harmonizovat evropské daně, nové evropské daně. Vy prostě tady něco říkáte, v médiích se proti EU hrozně vymezujete, ale když přijde na praktické kroky, tak vaše nominantka v Evropské komisi, vaši europoslanci prostě hlasují pro věci, které jsou v rozporu s tím, co tady rétoricky říkáte. A jsou v rozporu s národními zájmy. Tak já chci vysvětlit ten rozdíl mezi vaší rétorikou a praktickými politickými kroky vaší politické strany.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já bych takhle nedokázal mluvit. A vy dobře víte, že to je úplně jedno, co oni říkají. Paní Jourová je vicepremiérka Komise. Ona je tam za Evropskou komisi. My jsme ji tam sice poslali. Ano, ale ona nezastupuje Českou republiku ani hnutí ANO. Takže já... vy mě tady zkoušíte. My jsme demokratické hnutí. Lidi něco říkají. A já vám říkám, že jsme proti evropské minimálně mzdě, proti harmonizaci daní, proti zvyšování... My chceme suverenitu členských států. Já bojuju za české zájmy. Proti uhlíkové dani. My máme stejný program. Nechceme ani euro. Já jsem byl ministr financí.

Tak mě nezkoušejte, co říká paní Jourová. Já nevím, co říká. Podstatné je, co říkám já. Já jsem předseda hnutí. Já jsem zatím premiér. A já zastupuju české zájmy. A já bojuju za české zájmy. Bojuju za to, abychom dostali peníze, které potřebujeme. Za chvilku se pan Michálek bude ptát na Národní investiční plán. To je taky proto, abych to ukázal v Evropě. Takže mě nezkoušejte, co říkají naši europoslanci. Já nevím. Oni tam jsou. Samozřejmě něco je před volbami. Máme nějaké zkušenosti. Po volbách už jsou všichni nezávislí, samostatní. Co říkají, není podstatné. Podstatné je, co říkám já. A já to stále říkám. Proti ilegální migraci. Ano.

A jsem kritický vůči rozpočtu. (Velmi důrazně:) Kritizuji evropské struktury, které nás stojí 10 miliard euro! Skandál! 60 000 úředníků s průměrným platem 8 333 euro. Tři parlamenty! Ten nás stojí 2 miliardy euro, ten Evropský parlament. A to je parlament, který ani nedělá zákony. Já jsem byl čtyři hodiny na Evropském účetním dvoře. Mogherini má 5 000 zaměstnanců po celém světě. My máme nemovitosti v Ugandě, já nevím, kde všude rezidence. Nešetří. A já to kritizuju.

Takže prosím vás, soustřeďte se na to, co říkám já. (Upozornění na čas.) A co říkají ostatní, paní Jourová tam není za hnutí, je tam za Evropskou komisi. (Upozornění na čas.) Takže zkuste poslouchat mě. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Jako další s interpelací vystoupí pan poslanec Jakub Michálek. Připraví se pan poslanec Vít Rakušan. Máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, budu mluvit o Národním investičním plánu České republiky, což je věc, o které už jsme tady diskutovali několikrát. Teď už ho konečně máme. Ten investiční plán, který byl původně tajný. (Ukazuje.)

Předně bych chtěl říct, že podporujeme aktivitu, aby stát měl investiční plán, abychom měli sepsány investice. A v tomto jsme konstruktivní. A oceňujeme taky to, že jste slíbil, že ten plán dáte veřejnosti k připomínkám. Ale tenhle plán má jeden drobný problém. On to totiž žádný plán není. Má sice krásný obal, ale uvnitř je zatím velký špatný. (Premiér chce vidět.) Tady máte obal. (Premiér: Máte blbej plán.)

Takže co je tam za problém? Vy vlastně nevíte, co, dokdy, kdo za to zodpovídá a kde na to vezmete. Já budu velmi rád, pokud zde představíte, a dokonce to budu říkat na konci té interpelace... Tam jsou slova jako - klíčovou otázkou, zda projekty budou realizovány, zatím nelze odpovědět - na straně 30. Nevím teda, proč tomu říkáte plán. Sami tam píšete, že to je jenom koncept metodických pravidel. Takže vy teda nevíte, z čeho se to bude platit. To tam píšete. Šest let pracujete na Ministerstvu pro místní rozvoj. Máte finance. Šest let máte dopravu. Šest let vládnete. Ale nevíte, co budete realizovat. Píšete tam, že další dva roky se bude dělat evaluace projektů a rozpracování konkrétních postupů. Takže na konci, po osmi letech vašeho vládnutí, budeme mít zase jenom papír. A to je málo.

Já se vás ptám, kdy nám představíte skutečný plán - kdo, kdy, za co - abychom věděli, co se v této zemi bude stavět.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane předsedo, mohl byste ukázat studentům (na galerii pro návštěvníky) ten plán, jaký máte obal? Vidíte? To je váš obal a tohle je můj. Máte blbej plán. (Premiér ukazuje oba materiály. Poslanec Michálek informuje mimo mikrofon.)

To Deník ukradl. Máte blbej plán. (Smích v sále.) Ztráta času, pane kolego. Jo? Tak si ho vemte.

Takže ten plán se stále mění. Víte? Já stále přepisuju tu úvodní část. Ano. Takže jako já nevím. Vy jste to vzal z toho Deníku N, to je čistý antibabiš, to jsou tam ti oligarchové, kteří fandí Drahošovi, nebo nevím komu. Takže máte blbý plán.

A vy byste měl ocenit, že Babiš je poprvé v historii této země... vlastně vymyslel... A vy se přece připravujete na funkci ministra spravedlnosti. A Bartoš bude premiér. A Ferjenčík - DPH z příjmu říkal - bude ministr financí. Takže my to děláme pro vás, pane poslanče. My odejdeme. Já už jdu do důchodu. Pomalinky. A když budete ministr spravedlnosti, tak si to otevřete a tam budete... (Namátkou otevře plán.) No tak tady. Chybí nám věznice. Nemáme justiční palác. V Ústí nad Labem budeme stavět.

Takže prosím vás, tohle jsem já vymyslel. (Ukazuje svůj plán.) Ano, je to tak. Protože jsem přišel z byznysu. A tam někdo musí být, mít nějaké vize, něco plánovat. Takže to je jenom potenciální zásobník investic. Ano. A dokonce jsem ho teď změnil. Původně to bylo 2019 až 2030, to tam taky máte blbě. Teď jsem to udělal na 2020 na 2050. Třicet let máme za sebou. Třicet let máme před sebou. Tak abychom to potom za třicet let - já už tu samozřejmě nebudu, tak někdo to bude porovnávat.

A to je potenciál naší země. Dneska náš růst je spotřebou a exportem. A máme investovat. A nejsme na tom tak blbě. Já jsem se minule díval na jednoho ekonoma, který říkal procentuálně naše investice vůči HDP, jsme na tom celkem dobře. A problém je, že takovýhle plán a takovou vizi udělal Jan Antonín Baťa 1937. A bohužel ten Klaus to nečetl v lednu 1990.

Já jsem napsal to, o čem sním. To je taky nějaká představa. A toto je národní, který je pro vás. (Opět ukazuje.) Já nevím, proč to už dopředu vaše anarchistické hnutí - všechno destruujete, všechno kritizujete. Proč ten váš Hřib neudělá investiční plán pro Prahu? Já ho mám. Kdo tady investoval do ČVUT, ty budovy, 900 milionů? Národní muzeum za 3,5 miliardy. Pátého ledna otvíráme Státní operu. Děláme ten vnější okruh. Budeme stavět halu Věry Čáslavské. Chci Invalidovnu. Máme na stole Národní galerii. Takže máme tady. Budeme investovat. Bulovka. Thomayerka. Karlák. Vinohrady. Všude budeme investovat.

Váš kolega Hřib má na účtě v Praze 65 miliard, a nemá žádné plány. A ještě když přijdeme s nějakou jasnou čtvrtí v Letňanech, která má jasnou návratnost, a dělají to všude v Evropě, tak to nechce. Takže já nechápu... Já chápu. Všichni čekají na to. A teď to všichni novináři budou číst a tohle. A kde vezmete peníze? No to není o penězích. To není o penězích. To je o tom potenciálu. To je o tom potenciálu, protože kdybyste si vzal usnesení vlády z minulosti, které rozhodly například o opravě zámku Litomyšl roku 2002... No a co? A nic se nestalo. Nic se nestalo. Nebo 1998 strategie dálnic, jak nám říkali naši předci. No nic se nestalo. Ano. Takže vy už dopředu...

Vy nás žalujete dokonce. Tady je Městský soud v Praze. Tak abyste věděli, kolegové, pan Michálek žaluje vládu České republiky, že jsme mu neposlali ten plán. (Ukazuje.) No teď ho má. Stáhnete tu žalobu? Sice máte blbej plán, ale už ho máte, ne? Takže mohl byste tu žalobu stáhnout. Co říkáte? Nebo ne?

Takže prosím vás, do Vánoc to zveřejníme. A já chápu, že vy za každou cenu chcete kritizovat. Ale my v tom - ještě já tady mám poznámky - je, že na závěr, asi máte jinou preambuli (cituje): "Na závěr bych rád vyzval všechny občany naší země, abyste mě informovali o tom, jaké projekty podle vás v Národním investičním plánu chybí nebo jsou zbytečné, a rád bych slyšel váš názor." Všech. Tady mladí sedí (studenti na galerii), možná mají i nějaké nápady.

Národní konzultace. To není, že někdo má patent na rozum. My jsme sepsali potenciál. A to, když přijde nová vláda, tak ten ministr si to může otevřít, například ministr zdravotnictví, má tam 74 miliard investičních projektů. (Předsedající: Časový limit, pane premiére.) Podívá se, jak je na tom, a vybere si. Takže my děláme pro vás, pane poslanče. (Předsedající: Váš čas, děkuji.) Pro vaši příští vládu. Chceme vám ulehčit práci. (Předsedající: Děkuji.) A vy nás akorát kritizujete.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Dáme prostor panu poslanci na doplňující otázku.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Ale já nemám důvod klást doplňující otázku, protože položím tu samou otázku, protože pan premiér si asi seděl na uších. Já jsem se ptal, kdy to teda představíte. Ale skutečnej plán. To znamená, co se bude dělat, kdy se s tím začne a tak dále. To je obsah plánu. To není jenom, že sepíšete potenciál. Soupis potenciálu není žádnej plán. To, že jste změnil preambuli na začátku, to je nějaká omáčka, která samozřejmě není nějak zvlášť závazná. Je super, že jste tam dal novej obal, ale chceme vidět ten konkrétní plán. Taky jste neposlouchal, když jsem říkal, že oceňuji tu existenci a to, že to budete konzultovat. Zatím si teda myslím, že blbej plán máte spíš vy než já.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan premiér chce reagovat, i když otázka nepadla. Ale pan premiér chce reagovat.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Nevím, co k tomu dodat. My ten plán zveřejníme poslední týden před Vánoci, takže já asi mám správný plán, protože ještě není hotový a ještě přepisuji nějaké věci, takže nechápu tu vaši aroganci tady. Nevím, jestli vůbec víte, že taková výstavba dálnice trvá v naší zemi 13 let. Že například projekty, které jsem já vymyslel - vy jste ještě nevymyslel nic, vy jste nepostavil ani psí boudu za celý život. A já jsem například byl v Císařských lázních 2015 v Karlových Varech - neskákejte mi do řeči (k poslanci Michálkovi sedícímu u stolku zpravodajů) - 2015 a řekl jsem: To musíme udělat! A 14. prosince jdu do Karlových Varů a začíná se stavět, pane poslanče. Takže všichni nakonec řeknou, že ten Babiš udělal Císařské lázně. A já mám za sebou něco, co dělám, konkrétně Uherské Hradiště; starosta mě kritizoval, já jsem neřekl, že je to můj nápad, já jsem se dozvěděl o tom, někdo tady mluvil 25 let o něčem, a já jsem to uchopil a realizuji to. Takže já to dělám konkrétně, dělám to i pro vás, tak nevím, co mě tady zkoušíte z něčeho, co má vlastně, to byste měl ocenit. A hlavně řekněte vašemu primátorovi v Praze, aby začal konečně dělat i nějaký plán pro Prahu. Protože my děláme všechno jako stát. Praha nedělá nic a má 65 miliard na účtě. (Reakce poslance Michálka od stolku).

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Já poprosím všechny spravedlivě rovným dílem, aby na sebe nepokřikovali mimo čas, který je jim přidělen na mikrofonu.

A na řadě je pan poslanec Vít Rakušan, připraví se paní poslankyně Langšádlová.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážený pane premiére, jsou to dva roky, slavíme narozeniny toho, co jste nazval svým velkým dítětem, jmenuje se to Účtenkovka. No my tomu říkáme státem řízený a zřízený hazard. Měli jsme tady takovou hezkou debatu o daňovém balíčku, kde vy jste se rozhodli zdanit Sportku, a byla tady argumentace pana ministra zdravotnictví, který hovořil, že je potřeba udělat tu prevenci proti patologicky závislostním jevům v naší společnosti, ke kterým jste asi zařadili i to, že si někdo vsadí ta čísla jednou týdně. A vy jste tady zřídili loterii, Účtenkovku, kam lidé posílají svoje účtenky. Zatím je poslalo 339 tisíc lidí. Vy jste slibovali s paní ministryní Schillerovou milion. Určitě ta Účtenkovka něco stála, abyste ji obsloužili, a stále si trváte na tom, že je to bezvadný instrument. Z našeho pohledu je to hezké vyhazování peněz. A ještě se té Účtenkovky chytli podvodníci.

Pane premiére, jedna podotázka: Viděl jste server Bazar účtenek? Jeden nejaktivnější hráč, přátelé, poslal 11 128 účtenek, což by znamenalo, že denně šel do 370 obchodů. To je úžasné.

Takže já se ptám, jestli vláda stále trvá na tom, že se jedná o skvělý instrument, jestli to vláda nevidí jako další hazardní podnik, který sama zřídila a kde lidi nutí do toho, aby sázeli, a umožňuje hezký život i podvodníkům, kteří skupují účtenky a obchodují s nimi čile. A ptám se, jestli tedy když už nezrušit, nehodláte tu Účtenkovku alespoň nějakým způsobem upravit, abyste zabránili podvodům, které tady evidentně, ale evidentně probíhají. Já bych vás prosil o konkrétní odpověď hlavně na tu poslední otázku, co uděláte proti těm podvodům.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za přesné dodržení času. A slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, tak, kdybych nevymyslel EET, tak ani není o čem. Když se zeptáte lidi, co si pamatujete za prvních 30 let, nebo například u nějakých stran, tak on řekne kuponka, no a my máme to EET. Dne 1. 12. je tomu tři roky. Tři roky. Přineslo to 33 mld., narovnalo to podnikatelské prostředí, mzdy a platy v restauračních službách a hotelích narostly. Počet OSVČ stoupá. A vymysleli jsme tu účtenkovou loterii. Ta funguje už od 1. října 2017, proběhlo 25 slosování a bylo registrováno do Účtenkovky téměř 400 mil. účtenek. Počet soutěžících za dva roky provozu dosáhl téměř jednoho milionu, jde o počet hráčů, kteří se Účtenkovky aktivně zúčastnili a zaregistrovali aspoň jednu účtenku. Pravidelně se zapojuje 300 až 400 tis. spotřebitelů. Měsíčně je zaregistrováno cca 16 mil. účtenek. Počet hráčů více než garantuje naplnění cílů projektu, tedy aby významné části spotřebitelů nebylo lhostejné, zda účtenku dostane, či nikoliv.

Hlavní přínos motivace hráčů je přebírat účtenky, což je standardem v ostatních vyspělých zemích. Dochází k omezování případného obcházení povinnosti evidovat tržby. Zvyšuje se efektivita EET. Během prvních tří let provozu získaly veřejné rozpočty díky EET 33 mld., to už jsem říkal, a Účtenkovka se jako podpůrný nástroj podílí na zvýšeném inkasu daní. Mimochodem, od momentu, kdy jsem vstoupil do politiky a stal se ministrem financí, až do dnešního dne jsme vybrali navíc 450 mld. daní a odvodů. A proto můžeme tolik navyšovat důchody a platy, aby bylo jasno.

Ministerstvo financí mělo a má nástroje, jak nekalé a nepoctivé jednání hráčů sankcionovat, a využívá je. Ministerstvo financí na dodržování pravidel Účtenkovky dohlíží velmi pozorně. Ochrana poctivých hráčů před případným zneužitím či ohýbáním pravidel je pro nás prioritou. A teď od 1. 12. 2019, to je v neděli, nový herní plán. Omezení počtu účtenek na jednoho hráče - to je reakce na to, co říkáte - na jednoho hráče za měsíc. Nově bude moci každý hráč zaregistrovat maximálně 500 účtenek. Každý hráč může mít jen jeden účet. Provozovatel loterie na to důsledně dohlíží. Při porušení pravidla jednoho účtu budou hráčské účty sjednoceny do jednoho a bude se počítat s prvními 500 zaregistrovanými účtenkami a k ostatním nebude přihlíženo. Proces ověřování totožnosti je v případě vyšších výher poměrně sofistikovaný. Proces ověřování totožnosti probíhá prostřednictvím služby MojeID. Pokud hráč svou identitu neověří, výhra mu není vyplacena.

Proč maximálně 500 účtenek? Limit je dostatečný i pro ty případy, kdy účtenky na jeden účet registruje celá rodina. To umožňuje účast i těch členů rodiny, kteří neovládají techniku, ať už se jedná o internet, či mobilní aplikace. Je počítáno se čtyřčlennou rodinou, která denně zaregistruje čtyři účtenky 31 dní v měsíci. Ohledně haléřových účtenek - Ministerstvo financí nebude přistupovat ke stanovení spodní hranice hodnoty účtenky. Existují zcela legitimní obchodní modely, které mohou generovat účtenky v hodnotě nižší než koruna. Typicky v případě obchodního zastoupení neevidujícího poplatníka poplatníkem tržby již evidujícím v souvislosti s tím, že dosud nenaběhla zbývající fáze elektronické evidence tržeb. Při vracení lahví, kdy cena provedeného nákupu o pár haléřů přesahuje částku, kterou zákazník obdrží za vratné lahve, a do systému je tedy v souladu se zákonem zaevidován pouze vzniklý rozdíl těchto částek.

Postup Finanční správy u haléřových účtenek. Finanční správa prošetřuje tyto obchodní modely průběžně, stejně jako jakékoliv jiné obchodní modely. Aktivně prošetřovala 35 subjektů, které vykazovaly nezvyklý počet haléřových účtenek. Nestandardní se jeví jednání dvou prodejců, u kterých je prováděno šetření za účelem vyjasnění jejich obchodních modelů. Šetření dosud probíhá a jsou zjišťovány podstatné okolnosti mající vliv na posouzení případu, nelze předjímat jeho výsledek. Pokud by Finanční správa měla důkazy o tom, že jednání subjektu je vedeno úmyslem závažným způsobem ztížit - (Upozornění na čas). Můžu dočíst větu? (Jednu větu, prosím.) - či zmařit evidenci tržeb, může být uložena pokuta až do výše 500 tis. korun a současně mohou být jím generované účtenky vyloučeny z účtenkové loterie.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Pan premiér mně odpověděl. Já mu za to děkuji, ale myslím, že ta odpověď je jasná pro všechny, kdo tady sedí. Vždyť je to strašně složitý systém, který stojí strašně moc peněz. Všechny ty kontroly, které musíte dělat, zatěžujete Finanční správu nějakým instrumentem, který je úplně zbytečný.

A ptal jsem se vás ještě na jednu podotázku. Vy tvrdíte lidem ve své argumentaci u daňového balíčku, že Sportka je hazard, zdaníte Sportku vyšší zátěží daňovou, a tady u Účtenkovky sami ten instrument zavedete. Chcete, aby lidi sázeli? Aby někde na serverech hledali, kde se dají skoupit nějaké účtenky, a potom tvrdíte, jak jste to napravili limitem 500 účtenek? Vždyť to je šíleně vysoké číslo. A říkají to všichni odborníci. Pět set účtenek znamená třeba pět set falešných účtenek, které se dají do systému nahlásit.

Já se ptám, jestli opravdu máte po těch dvou letech pocit, že ta Účtenkovka má nějaký smysl, jenom nezatěžuje, nestojí peníze, nezdržuje třeba i Finanční správu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a reagovat bude pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ještě jednou. Účtenkovka je podpůrný produkt na EET, který vynesl 33 miliard vyšších příjmů do rozpočtu. 33 miliard. A co se týká zdanění Sazky, prosím vás, návrh Ministerstva financí nebyl na zdanění tak, jak bylo přijato. A paní ministryně financí se i zdržela, takže to musíte reklamovat u někoho jiného. To nebyl návrh Ministerstva financí ani návrh vlády, tak jak byl přijat tady ve Sněmovně. Takže to musíte mluvit s někým jiným.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Tím jsme vyčerpali tuto interpelaci a s další interpelací vystoupí paní poslankyně Langšádlová, připraví se pan poslanec Valenta. Máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane premiére, já se na vás obracím ohledně rozpočtu státních hmotných rezerv. Správa státních hmotných rezerv při projednávání rozpočtu vlastně říkala, že nemá dostatek zdrojů na nákup a obnovu těch nezbytných věcí, které pro krizové stavy má mít. Víte, že byla velká diskuse ohledně prodeje kovů, kde se počítá s prodejem kovů téměř za 2 miliardy korun, ale již se nepočítá s nákupem té náhrady, která pravděpodobně v podobě slitin bude potřeba. Ale když jsem se podívala na detaily situace v oblasti státních hmotných rezerv a Správy státních hmotných rezerv, tak i z veřejných informací vyplývá, že ropu máme místo na 90 dní na 84 dní, potraviny máme na 1,3 dne místo na požadovaných 15 dní, jak chce Ministerstvo zemědělství, nemáme dostatek prostředků na cisterny v boji se suchem, nemáme na nákupy na boj proti africkému moru v oblasti veteriny, ale především - a to mě tedy nejvíc zaskočilo a musím říct, že vím, že je to dlouhodobé, a je to asi chyba Ministerstva zdravotnictví - nemáme léky. Zatímco Polsko má několik tisíc druhů léků ve svých státních hmotných rezervách, tak my máme pouze antivirotikum Tamiflu. A já tuto situaci považuji za riskantní.

Role státu je opravdu zajišťovat obyvatelstvo a chod státu v krizových situacích a já mám obavy, že ve chvíli, kdy je to takto nastaveno a není dostatek finančních prostředků na obnovu, ale i na tyto základní funkce, to znamená, potraviny, léky, vodu, že je to selhávání státu. Já jsem vás chtěla poprosit, pane premiére, abyste se na tuto oblast podíval a zajistil, že budeme mít dostatek těchto základních prostředků. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za naprosto přesné dodržení času a slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já jsem se státními hmotnými rezervami zabýval hned, jak jsem zjistil, že stát blokuje tolik peněz ve věcech, které podle mého názoru nikdy nebude potřebovat. A samozřejmě tato věc je ve vyhrazeném režimu, takže nemůžu o tom mluvit do detailu.

Já jsem jako ministr financí hlavně bojoval proti tomu, aby si ředitel Státních hmotných rezerv nakoupil 100 tisíc sladké ropy z Ruska, má rád sladkou ropu. To jsme měli obrovské souboje v rámci koalice a naštěstí jsem to ustál, protože když si uvědomíte tu situaci, kdyby se něco stalo, byla by válka, tak co bychom asi potřebovali? Asi kerosin, letecký benzin, asi naftu, asi benzin, ale my už nemáme ty rafinérie, takže nevím, co s tou ropou bychom dělali.

A já jsem se v minulosti pokoušel, abychom zkrátka se na to podívali, abychom si řekli, co je potřeba. Státní hmotné rezervy stále obměňují ty své zásoby, stále tam někdo soutěží, a jestli ta činnost celkově má smysl. A samozřejmě státní hmotné rezervy mají obrovský smysl. Bylo to důležité v rámci, když jsme měli povodně 1997 nebo 2002 nebo 2013. A teď konečně jsme dospěli k názoru, že jsou tam zkrátka položky, a to jsou ty kovy - prosím vás, některé ty kovy jsou tam z roku 1970. 1970, to je téměř padesát let.

Takže v současné době je finalizován materiál o prodeji kovů, které dosud byly drženy v hmotných rezervách, ale nebyly v minulosti použity k řešení žádné krizové situace. Tento materiál by měla projednat Bezpečnostní rada státu dne 9. prosince 2019 a následně schválit vláda. Je to první krok na cestě, která by měla vést k celkové modernizaci a zefektivnění oblasti hmotných rezerv. Jsem přesvědčen o tom, že koncept držení základních kovů je překonaný, a proto jsem... to ne, jsem i já, ale to bylo na návrh ministra Havlíčka, bylo rozhodnuto o jejich postupném prodeji. A to není zlato, prosím vás. To není zlato. Zlaté rezervy nám prodal jeden stávající europoslanec, když tam seděl v České národní bance, a přišli jsme o 30 miliard. Tak blbě to prodali. Takže to není zlato, to jsou kovy a nevím, co bychom s nimi tedy dělali.

Příjmy z těch kovů jsou 600 milionů, ano, příští rok, v roce 2021 by pak z prodeje kovů mělo být odvedeno do státního rozpočtu dalších 1,6 miliardy korun, takže celkem 2,2 miliardy. A na co máme kovy za 2,2 miliardy, když potřebujeme peníze? Určitě jste také načetla nějaké pozměňováky. A na co máme ty kovy? Nechápu. Nesmysl. Nevím, co bychom s nimi dělali.

Materiál o prodeji kovů obsahuje stručné teze, jakým směrem by se hmotné rezervy měly do budoucna vyvíjet. Dá se ocenit, jak SSHR zvládla nedávno krizovou situaci s kontaminovanou ropou, nicméně je třeba se podívat na jednotlivé položky státních hmotných rezerv optikou, nakolik odpovídají současným aktuálním hrozbám 21. století. Je zřejmé, že v minulosti jednotlivá ministerstva řešila separátně pouze své vlastní, úzce resortní zájmy, snažila se své položky navýšit, nikoliv nahradit přežilé položky moderními. Ale tam je stále obměna, tam stále kupuje nějaké konzervy a já nevím co všechno a v podstatě měli bychom udělat celkovou revizi.

Ministerstvo průmyslu a obchodu sice zastupuje státní hmotné rezervy ve vládě, avšak spektrum komodit státních hmotných rezerv bude revidováno všemi dotčenými resorty, pro které jsou hmotné rezervy ochraňovány, zejména Ministerstvem zemědělství, které má v gesci potravinovou bezpečnost, a Ministerstvem obrany. A detaily hmotných rezerv jsou projednávány v utajovaném režimu, takže nechci dopodrobna, ale já se podívám na ty léky, o kterých jste mluvila. To jsme neřešili. Já si jenom pamatuji na to Tamiflu, jak jsme tady měli tu hysterii, potom jsme toho nakoupili, já nevím, za kolik stamilionů, jsme to potom vyhodili. (Předsedající: Váš čas, pane premiére.) Takže podívám se na léky.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Já jenom krátce, pane premiére. Tam u těch kovů šlo o to, že je návrh - asi logicky - prodat to, co je zbytné, ale současně Ministerstvo průmyslu a obchodu podle mě mělo s předstihem říci, co místo toho bude nakupovat. Protože oni sami říkali, že asi bude potřeba koupit nějaké slitiny, ale to mělo být předtím, než se rozhodlo o tom dlouhodobém prodeji. A opravdu mně šlo v té interpelaci jenom o to, že jsem byla znepokojena tím, že máme potraviny na jeden den, zatímco by mělo být na patnáct. A ještě více jsem byla znepokojena, když jsem si prověřovala nějaké otázky, že zatímco třeba Polsko má několik tisíc druhů léků jako nezbytné zajištění přežití obyvatelstva, tak my údajně máme jenom jeden druh léků, a to ta antivirotika. A tak jsem jenom chtěla moc poprosit, abyste to prověřil a možná i porovnal s tím, jakým způsobem k tomu přistupují ty sousední státy jako Polsko, Německo, tak abychom byli aktuální, abychom nekupovali něco, co je zbytečné, ale současně zajistili vše, co je potřeba na dobu krize. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas. Děkuji. A slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já to skutečně nevím. Je to divné, že bychom měli potraviny jenom na jeden den, to se mi nezdá. A myslím si, že určitě na to je nějaká evropská směrnice, na ropu je, to vím, já se na to podívám. Ale ani ty léky, že bychom měli jeden lék... Já to prověřím a v rámci možností vás budu informovat. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Jiří Valenta, připraví se pan poslanec Lukáš Kolářík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane premiére, prosím o vaši jasnou odpověď, tentokrát již nikoliv formou dopisu předsedovi Sněmovny, ale zde na mikrofon před námi poslanci a přirozeně před celou občanskou veřejností, a to konkrétně na můj dotaz k vládní realizaci usnesení Poslanecké sněmovny č. 653 k nezaplaceným podnikům privatizovaných vládami ODS, ODA a KDU-ČSL v letech 1992 až 1998. Zmíněné usnesení bylo přijato významnou sněmovní většinou, prakticky všemi přítomnými, snad kromě poslanců z řad politických subjektů, jejichž předchůdci jsou za privatizační zločiny minimálně morálně spoluzodpovědní, a zavázalo tak vaši vládu ke zpracování trestněprávních předpisů, aby bylo možno privatizační zločiny, které způsobily našim občanům stamiliardové škody, dále vyšetřovat a stíhat, aby nedošlo k jejich promlčení, a to alespoň u těch, které ještě promlčeny nejsou, a to včetně posouzení, zda nedocházelo v některých obdobích k situaci, kdy nemohla promlčecí doba ani běžet.

Resumé vaší písemné odpovědi, že se domníváte, že stávající právní úprava je nastavena vhodně a nepokládáte za přínosné podnikat jakékoli kroky směřující k požadované změně, nejen mne, ale i obrovskou část společnosti nikterak neuspokojila, ale naopak pouze ilustrovala vaši nechuť se zřejmými zlodějnami v našich novodobých dějinách zaobírat, ale i despekt k Poslanecké sněmovně, které je i vaše vláda ze své činnosti odpovědná. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a předávám slovo předsedovi vlády Andreji Babišovi.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já nevím, jaký despekt? Žádný despekt. Proč mluvíte o despektu? Já jsem kvůli tomu, o čem mluvíte, založil protikorupční hnutí. Já mám tady takovou tabulku, kdybyste chtěl (ukazuje), kuponka, krádež století, 600 mld., tunelování bank a jejich následná sanace 338 mld., lehké topné oleje 100 mld., privatizační fondy 50 mld.... 2 tisíce mld. pryč, v dnešních cenách 5 tisíc mld. Mě nemusíte přesvědčovat. Bych nikdy nešel do politiky, kdyby tradiční demoblok fungoval a nenechal zdecimovat naše hospodářství. Takže já určitě nemám zájem tady něco tajit nebo něčemu bránit, určitě ne.

My samozřejmě na vládě posuzujeme každý ten návrh a já tady mám pozici Ministerstva spravedlnosti, ano, můžu to tady dlouho číst, tady sedí paní ministryně spravedlnosti, ona nemůže bohužel vystupovat, ale zkuste interpelovat ji, kde je problém a co vy navrhujete. Já zkrátka s tím nemám problém, aby tady, pokud došlo k nějakým - a určitě došlo - zvěrstvům a někdo nám rozvrátil hospodářství... Přišli jsme o české pivo a můžu tady dlouho mluvit, IPB a ty všechny věci, kampeličky, privatizační fondy, někteří dokonce kandidují na prezidenta, ti, co byli ve fondech, které se vytunelovaly (s úsměvem)... Ano, lidi mají krátkou paměť. Můžeme to připomenout. Já s tím problém nemám. Já určitě ničemu nebráním. Ale nechápu, co je potřeba, jaký zákon nebo kde co je potřeba udělat, aby se stalo co? Nevím, co by se mělo stát konkrétně. To byla otázka vůle, jestli to chtěl někdo vyšetřovat. Před námi to nikdo nechtěl vyšetřovat. Před námi to byla jedna parta, ano? Takže já s tím problém nemám. Ale pokud mi poradíte, co máme udělat, jaký zákon je potřeba změnit, tak paní ministryně spravedlnosti se na to podívá a já určitě k tomu...

Tady mi píšou například - Ministerstvo spravedlnosti: Doplnění předmětných trestných činů do ustanovení § 35 zákona trestního zákoníku je považováno za neslučitelné s účelem a celkovou koncepcí tohoto ustanovení, neboť všechny kategorie trestných činů zakotvené v předmětném ustanovení jsou odrazem závazků vyplývajících z přijetí příslušných norem mezinárodního práva a rovněž odrazem některých negativních zkušeností... Ministerstvo spravedlnosti nechce stíhání privatizačních trestných činů bagatelizovat, je zřejmé, že tyto trestné činy svojí povahou nedosahují takové závažnosti, aby bylo opodstatněné jejich zařazení do kategorie nepromlčitelných trestných činů. V této souvislosti lze upozornit i na disproporci, která by vznikla ve vztahu např. k trestnému činu vraždy, která by i nadále promlčitelná byla. Došlo by tak k preferenci hospodářského zájmu státu nad zájmem na ochranu lidského života. V případech, u nichž se dosud ani během stanovené promlčecí doby, tzn. během dvaceti let, nepodařilo získat dostatečné poznatky potřebné k zahájení trestního stíhání, pak nelze důvodně předpokládat, že by tomu bylo jinak.

Takže pokud je to o tom - to je asi odborná záležitost - a tom, že se tady děla zvěrstva a někdo, kdo tady vytuneloval OKD, má tady síť médií, která chrlí různé lži od rána do večera, i proti mně... A na Ministerstvu financí po tom zvěrstvu a ukradení OKD nezůstalo nic. Ani papír. Máte komisi, tak zkuste aspoň to. Já nevím. Řekněte mi, co teda je špatně a co vám brání, abyste to načetl jako poslanec, když máte něco. Já určitě tyhle lidi, kteří tady zapříčinili totální rozvrat našeho hospodářství, bránit nebudu. Nemám na tom nejmenší zájem.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: No tak děkuji za odpověď, pane premiére, popsal jste tu situaci velice přesně, podrobně a myslím si i správně. Ale mně tady chybí ty vaše kroky. Vy jste vláda. Vy jste vláda téhle země. A Sněmovna vás tím zmíněným usnesením pověřila k tomu, abyste ty kroky, minimálně k tomu, aby ta promlčecí lhůta neskončila u některých těch zločinů, které ještě vyšetřovat jde, aby ještě nadále běžela. Ale vy jste pro to neudělali nic. Na druhé straně přezíráte vydávání majetku šlechtickým rodům. To je úplně ta samá situace, akorát v obráceným gardu. To vám nevadí! Tak mně vysvětlete, proč v jednom případě nereagujete na zjevné zlodějny, a v druhém případě na zjevné zlodějny, které v podstatě obírají o majetkové nároky občany této země šlechtickými rody a šlechtou, jste také benevolentní. Tak na to bych chtěl vaši odpověď slyšet.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan předseda vlády bude reagovat.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Paní ministryně, poslouchejte teďka. (K ministryni spravedlnosti, která odpovídá mimo mikrofon, že poslouchá.) Protože pan poslanec mi říká, že já jsem víc než nezávislá justice. Tam rozhodl nějakej soudce. A pokud rozhodl blbě a divně, tak můžete podat stížnost paní ministryni spravedlnosti. A pokud máte nějakého experta, který nám poradí, jak to řešit, já budu první, který bude rád. Takže neříkejte mi, že nic neděláme. My žijeme ve státě, který řídí úředníci. Zákon o státní službě. (Poslanec Valenta mimo mikrofon: Máme vládu.) Máme vládu. Ano. Tak se zeptejte některých ministrů. Tady přišel ministr zdravotnictví. Ten měl takového skvělého státního tajemníka, že mu řídil celé ministerstvo! Když byl na dovolený, tak tam chodil a dělal si, co chtěl! To je zákon o státní službě. Když už jsme u toho.

Takže buďte trošku objektivní. Stát není firma, bohužel. Snažím se to řídit jako firmu, ale není to firma. Já tomu nebráním. A pokud máte pocit, že tam ten soudce rozhodl nějak podivně, tak tady je ministryně a ona se tomu určitě bude věnovat. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další interpelace pan poslanec Lukáš Kolářík. Připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, připravovaný Národní investiční plán, který jsme získali, identifikuje prioritní osy investic a hned na druhém místě je takzvaná digitální komunikace. Plán konstatuje, že již je připraveno více než 700 projektů na digitalizaci státní správy.

Můj první dotaz tedy směřuje k těmto projektům, konkrétně, zda je možné tento ucelený seznam někde získat nebo vidět. V přehledu investičních projektů v rámci tohoto národního plánu, který máme k dispozici, a jak jsme se dnes dozvěděli, že se jedná o nějaký draft, což mě vcelku potěšilo, že tam ty projekty pravděpodobně ještě doputují, je jich uvedena jenom nepatrná část z deklarovaných 700.

Druhá část mé otázky směřuje k tématu kybernetické bezpečnosti. Tento plán mimo jiné o kybernetické bezpečnosti uvádí, že - a teď cituji: "důvěru a bezpečnost je nutné stejnou měrou zajistit napříč všemi sektory". Ale přiložený seznam projektů tomu ovšem neodpovídá. Z oblasti kybernetické bezpečnosti je tam pouze pět projektů. Nutno tedy podotknout, že všechny smysluplné: Kybernetická bezpečnost dle zákona 181 - téměř miliarda, bezpečnost policie - 396 mil., kybernetická bezpečnost Thomayerovy nemocnice - 157 mil. a Fakultní nemocnice Ostrava - 371. To chápu. Chápu zvýšené výdaje na kybernetickou bezpečnost u Ministerstva vnitra i u Ministerstva zdravotnictví a u nemocnic. Ale chtěl bych se zeptat, jak bude tato otázka kybernetické bezpečnosti řešena i u dalších rezortů, protože o těch tam žádná zmínka není. Zároveň mi přijde i zvláštní, že jsou velmi vysoké výdaje na kybernetickou bezpečnost u dvou nemocnic. Proč jsou ty výdaje tak vysoké? Jestli se vymění celý IT tým v těch nemocnicích, nebo proč je to tak velká částka a proč nejsou podobné investice naplánovány i u ostatních srovnatelných nemocnic? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám taky děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: To, že to ten antibabišovský deník pokoutně někde sehnal, slouží k tomu, že teď jste mě vlastně navedl na to, co tam nemá být, protože já jsem jasně řekl, že to je beton. Takže cyber security tam vůbec nemá být, IT tam není. To jsou všechno měkké věci, takže to dáme pryč. Já jsem tady před chvíli četl - vy jste také občan České republiky, ne? Tady říkám: na závěr bych rád vyzval vás, všechny občany naší země, abyste nás informovali... a tak dále, takže je to prosím vás k diskusi. To není na to, abyste nás teď za to dva roky kritizovali. To je na to, abychom to nějak dodělali společně.

Já vám děkuji za tu připomínku. Cyber security je samozřejmě velký problém. Máme celkem dost málo funkčních institucí: NÚKIB, který sice světově varuje, ale není schopen nám nějak zásadním způsobem pomoci v rámci České republiky. Máme tady asi 165 kritických infrastruktur, které jsou státní a soukromé a které samozřejmě musíme ochránit a měli jsme v minulosti problémy. Samozřejmě toto tam nepatří, to tam dalo Ministerstvo zdravotnictví, ostatní to tam nemají, takže to dáme pryč, protože to skutečně není, a dobře, že o tom mluvíte, já to tam i napíšu, že tam nejsou softwary a cyber. To tam není. A tohle řešíme zvlášť.

Na základě varování NÚKIBu se de facto udělaly audity, které nám mají říct, kde je nějaké ohrožení, kolik je třeba investovat. A samozřejmě zatím jsme z NÚKIBu dostávali jenom hausnumera. Nejdřív jsme dostali 3,5 mld, teď naposledy jsme dostali 600 mil., takže se v tom snažíme nějak zorientovat, protože samozřejmě na základě toho varování ministři chtěli nějakou kuchařku, nějaké instrukce. Ten úřad nebyl schopen nám de facto nic říct. Je pikantní, že každý týden nějaká významná členská země Evropské unie říká "my chceme s Huawei" - Velká Británie, Německo, teď Francie a tak dále. Takže je škoda, že Evropská unie to neřešila jednotně a každý stát si to řeší nějakým způsobem. Ale já s vámi souhlasím, že je to velice důležité. A samozřejmě pokud máte zájem, a myslím si, že to asi není tajné, tak vám můžeme ukázat ten cyber plán, ale ten není součástí Národního investičního plánu, protože tam to samozřejmě není o stavebním povolení, není to o tom betonu. A proto jsem to tam nechtěl. A to, že jste to tam objevil, tak super, aspoň k něčemu ten antibabišovský deník přispěl. Já vám děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Také děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo. V tomto úplně nesouhlasím, že by kybernetická bezpečnost nebyla tvrdý projekt a že se jedná o měkký. Chápu, že říkáte, že v projektu měl být jenom beton, v tom případě to smysl dává, ale pokud to měly být tvrdé projekty, tak i kybernetická bezpečnost často v sobě obnáší nákup hardwaru a výměny datových sítí a to si myslím, že je tvrdý projekt.

Zároveň k NÚKIBu. Ten jste tady zmínil. Jeho činnost, si myslím, že je i částečně paralyzovaná tím, že nemá takové prostředky, které by měl mít. Je tam pořád závislost na Národním bezpečnostním úřadu v infrastruktuře. Nemůžou si dovolit zaplatit kvalitní lidi. Takže to bych možná využil jako příležitost a zeptal se, jestli podpoříte můj pozměňovací návrh k rozpočtu, kde je vlastně pár drobných - 80 mil. korun bych mu chtěl přidat, aby mohl svoji činnost plnit ještě lépe.

Děkuji za to, že vnímáte kyberbezpečnost jako důležitou, což je dobře. Jsem rád, že to tak vnímáte. A samozřejmě tady zazněla nabídka. (Předsedající upozorňuje na čas.) Chtěl bych říct, že mám kdyžtak zájem o nějaké nahlédnutí do vašeho kyberbezpečnostního projektu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan předseda vlády bude reagovat.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Určitě můžeme zvlášť udělat nějaký cyber plán. Ale co se týká paralýzy NÚKIBu, paní ministryně, sedněte si u nás (k právě přicházející ministryni financí Schillerové) a teď poslouchejte. Tady si pan poslanec stěžuje, že NÚKIB má málo peněz. A my jsme mu napsali dopis. Já vám můžu říct, že naše vláda, která je koaliční, ne vždy hlasuje jednotně, ale kdybychom měli hlasovat o tom, kdo paralyzuje NÚKIB, tak bychom hlasovali jednotně. A víte, kdo to je? Pan ředitel. Já vám děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Podle § 111 jednacího řádu interpelace na předsedu vlády končí v 16.00. Už tedy není prostor pro to, abychom vyhověli další interpelaci. Já s dovolením využiji ten čas a přečtu několik omluv, které dodatečně přišly: omlouvá se pan poslanec Jiří Kohoutek od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Dana Balcarová od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Jaroslav Bžoch mezi 16. a 18. hodinou z pracovních důvodů.

Není-li námitky proti tomu, že bychom zahájili interpelace na ostatní členy vlády o dvě minutky dříve, tak můžeme začít. Jako prvního tedy vyzývám pana poslance Ondřeje Profanta, aby přednesl interpelaci na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka, a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Stanislav Blaha a současně předávám řízení schůze.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážený pane místopředsedo vlády, já jsem si přečetl připravovaný Národní investiční plán, který obsahuje velké množství projektů v rámci rezortu Ministerstva vnitra. Zaujal mě investiční záměr Informační systém interní komunikace IROP za 354 mil. korun. Rád bych se zeptal, co tento investiční projekt obsahuje, zda se jedná o interní systém pouze pro Ministerstvo vnitra, nebo bude sloužit napříč veřejnou správou, a v neposlední řadě, v jakém vztahu je se spisovou službou.

Dále bych se rád zeptal na připravované IT projekty napříč rezorty. Mnoho z nich má v plánu obnovu hardwaru a softwaru IT infrastruktury a serverů, případně výstavbu datacenter. Chtěl bych se zeptat, zda je již v těchto projektech počítáno s existencí nedávno schváleného eGovernment cloudu, který by měl právě přístup k podobným projektům změnit a zlevnit, protože infrastruktura bude moci být sdílená pro celou veřejnou správu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan ministr je, pokud vím, žádně omluven, takže odpoví na vaši interpelaci písemně v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

Ještě vás tady seznámím s nějakými omluvami, které jsem tady nalezl. Paní poslankyně Mauritzová se nám omlouvá z dnešního odpoledního jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Vondrák se omlouvá mezi 14.30 a 18.15 hodin z důvodu jednání, pan poslanec Vymazal se omlouvá mezi 12. a 13. hodinou z pracovních důvodů, pan poslanec Onderka se omlouvá na celý jednací den z pracovních důvodů, paní poslankyně Procházková se omlouvá mezi 14.30 a 21. hodinou z důvodu nemoci a pan poslanec Mališ se omlouvá od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní tedy, protože pan poslanec Blaha svoji interpelaci stáhl, tak prosím pana poslance Polanského, který by měl nyní interpelovat ve věci Národního investičního plánu pana ministra Kremlíka. Pokud zde pan poslanec Polanský není přítomen, tak nemůžeme jeho interpelaci projednávat, ta propadá, a prosím paní poslankyni Richterovou, která je přítomna, a přednese interpelaci na paní ministryni Maláčovou ve věci dlouhodobých pěstounů. Připraví se paní poslankyně Balcarová.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Je mi velmi líto, že tady paní ministryně už opět není. Bohužel je to čím dál častější, že Ministerstvo práce není možné interpelovat osobně.

Já jsem se tématu dlouhodobých pěstounů věnovala už několikrát. Jde totiž o to, že to je základ vlastně nějaké rodinné péče o děti, které z různých důvodů nemohou vyrůstat u vlastních rodičů. A bohužel naše země ani nemá jednotnou databázi volných dlouhodobých pěstounů, případně rodin pěstounských, které jsou v nějaké přípravě a mohly by být brzy k dispozici. Ptala jsem se na to v průběhu posledního roku již dvakrát a dozvěděla jsem se naposledy před měsícem, že do doby, než dojde k realizaci nějakého obsáhlého informačního systému, lze vytvořit alespoň jednoduchou centrální databázi na úrovni Ministerstva práce a sociálních věcí. Já to chci takto odcitovat, že oficiální odpověď je, že lze vytvořit jednoduchou databázi těch osob. Ano, to vím také, že lze. To si asi umí představit každý z nás, kdo tady je, akorát jde o to, zda to MPSV udělá.

Ta otázka je, jestli poté, co registr přechodných pěstounů vytvořil Olomoucký kraj, čili je to dobrovolná aktivita jiné úrovně státní správy, jestli ten náš centrální orgán, ministerstvo, si alespoň udělá přehled, kolik a kde je jakým způsobem volných či obsazených dlouhodobých pěstounů, a jestli tím pádem umožní dětem, pro něž se pěstounské rodiny hledají, aby se k nim rychleji dostaly. To je ta jednoduchá otázka, na kterou chci od MPSV odpověď. Zařídíte to? Uděláte centrální evidenci?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Váš čas vypršel. Děkuji za přesné dodržení času. Paní ministryně v souladu s jednacím řádem odpoví na vaši interpelaci písemně do 30 dnů.

Nyní by měla interpelovat paní poslankyně Balcarová ve věci Národního investičního plánu resortu Ministerstva životního prostředí, ale paní poslankyně tu není, takže interpelace propadá. A já prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat pana ministra Havlíčka ve věci velký bazar hmotných rezerv České republiky. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, obracím se na vás s kauzou rozprodeje kovů ze skladů státních hmotných rezerv. Ptám se, o co tady vládě, potažmo Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu a obchodu jde. Říkáte, že rezervy kovů jsou přežitek a že je potřeba aktualizovat zásoby na současné potřeby. Jaksi vám to ale dohromady nezapadá. Až nyní se od vás dozvídáme, že si na státní hmotné rezervy posvítíte a zpracujete analýzu. Přitom už ale ve státním rozpočtu máte rozprodej kovů za 2 miliardy daný, tedy myslím na příští rok a další. Nedělá se první analýza, a až po jejím hodnocení se majetek prodá a počítá se s příjmy z jeho prodeje?

Zároveň tvrdíte, že nemáme v České republice zpracovatelský průmysl, který by kovy zpracoval. Poněkud silné vyjádření od ministra, který za průmysl zodpovídá! Chcete nám říci, že v případě krize nemáme na území České republiky hutě a ocelárny, které by si s těmito kovy poradily?

Dále říkáte, že by se měly tyto zásoby nahradit novými, ale peníze na to státním hmotným rezervám nenecháváte. Odvedete ty 2 miliardy do rozpočtu, kde se rozpustí, a myslím si, že se vláda bude ošívat, když na doplnění hmotných rezerv nejsou v rozpočtu peníze. Aby toho nebylo málo, přece dříve, než se hmotné rezervy prodají, tak ministerstvo, které za ně zodpovídá, tedy to vaše, musí změnit svůj krizový plán. Z tohoto plánu vyplývá tato potřeba kovů. Už jste zadal změnu krizového plánu ministerstva, nebo v tomto případě čekáte až na výsledky analýzy? Není přece možné, aby se kovy nejdříve prodaly, a až potom se měnily krizové plány. Nebo se mýlím? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A pan ministr bude odpovídat. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, paní poslankyně další. Děkuji za dotaz. A vy jste ukončila svůj dotaz: nebo se snad mýlím? Domnívám se, že se mýlíte, protože kovy a diskuze o jejich rozprodeji začala dávno předtím, než jsem byl na tomto rezortu. Dokonce už o tom bylo rozhodnuto. Bylo o tom rozhodnuto před mnoha lety právě z důvodu toho, že se dospělo k závěru, že kovy nejenom že nebyly nikdy využity, ale tyto kovy, podotýkám, nikoliv vzácné kovy, ale kovy jsou skutečně přežité. Dospělo se k tomu zcela jednoznačně, a protože tenkrát, když bylo rozhodnuto, že se prodají, neodpovídala cena těch kovů světovým burzám a nákupní ceně, prostě a jednoduše v té době šly dolů, tak se nakonec rozhodlo, že by tam byl příliš velký rozdíl mezi cenou pořizovací a cenou prodejní, tak se od toho ustoupilo. Od té doby si to všichni přehazovali jako horký brambor. Vědělo se, že kovy nepotřebujeme, že tam jsou v hodnotě 2 až 2,5 miliard korun - záleží na tom, jaká vždycky byla cena v té době na světových trzích. A to je to, co my chceme změnit.

To není dneska o analýze. My tu analýzu ve smyslu průmyslu máme hotovou. Kovy skutečně pro průmysl nepotřebujeme. My dneska diskutujeme i s Ministerstvem obrany, jestli není něco, co by oni z toho potřebovali, a zatím se nic neobjevilo, co by potřebovalo Ministerstvo obrany, nicméně na příští rok jsme dali výprodej v hodnotě 600 milionů korun. Toto všechno teď budeme diskutovat na Bezpečnostní radě státu. Ta jede v nějakém režimu, čili já teď tady nechci prostě říkat, co všechno je ve struktuře toho skladu, ani bohužel nemůžu toto říkat, ale principiálně budeme diskutovat to, v jakém režimu se ty kovy budou vyprodávat. Na to nepotřebujeme v tuto chvíli analýzu.

Co je pravda, to je věc jiná, je to, co se za to bude kupovat. To smysl dává. A já bych se nedíval dneska pouze na kovy, protože náš rezort je správcem ve smyslu toho, že přes něj se diskutuje správa hmotných rezerv, ale neodpovídáme za potravinové zásoby ani za mobilizační zásoby, pouze za zásoby ropy a za zásoby kovů. Zásoby ropy nechceme v tuto chvíli komentovat, jedou v nějakém režimu, podle našeho názoru v režimu správném. Zásoby kovů kritizujeme, protože tvrdíme, že jsou v tuto chvíli nepotřebné. V této době skutečně kovy pro průmysl využitelné nejsou, ale diskutujme o tom, jestli tam třeba může být lithium, jestli tam nemůže být třeba tantal nebo něco podobného. A to jsou takové názory, které v tuto chvíli objevují. Nicméně abychom to mohli udělat, tak se nejdřív musí vzít a vyprodat a teprve poté se může pořídit něco dalšího. To, že vyprodáváme, neznamená, že tam nebude nikdy nic dalšího, ale ono to jinak nejde. My to prostě vyprodáme, jde to do státního rozpočtu a poté se rozhodneme, jestli třeba pořídíme lithium nebo tantal, anebo jestli třeba kolegové ze zemědělství nepřijdou s tím, že je třeba pořídit něco, co je v rámci potravinových zásob, co by nám třeba chybělo, nebo třeba léky, což jsem zaslechl, a na to byl interpelován pan premiér Babiš paní poslankyní Langšádlovou. Takže to asi je smysluplné, to dává logiku. Ale pokud budeme dlouho váhat nad kovy, a proto my na to tlačíme, tak ta cena opět pojede dolů, a jestli pojede dolů, dopadne to přesně jako před těmi mnoha letech, kdy se zhodnotilo, že kovy nikoliv. Než se všichni nadechli, cena letěla dolů, ale rozhodlo se, že kovy opět zůstanou. Je to zbytečné v tuto chvíli. Využijme té situace, že ta cena je dobrá, je odpovídající, než půjdou ceny dolů, abychom kovy vyprodali.

Čili není to o tom, že bychom dnes nějakým způsobem devastovali státní hmotné rezervy, ony skutečně potřebují zásadní modernizaci. Já jsem dokonce toho názoru, že potřebují modernizaci i v oblasti mobilizační techniky, možná i v oblasti potravinových zásob, ale to, že se doposud mnoho a mnoho let státní hmotné rezervy realizovaly pouze na bázi účetní, pouze na bázi úřední, to znamená, že se dělá inventura, to prostě nestačí. Jsme za zenitem. A je to o jediné věci: přiznat si to, že potřebujeme moderní zásoby hmotných rezerv, a to, co tam leží - a není teď podstatné, jestli to tam leží od roku 1970, 1980, nebo od roku 2000, ale odpovídalo to nějaké době. Popravdě řečeno, v té době byla ještě studená válka a v té době i požadavky obrany byly úplně jiné, než jsou požadavky dnes. To znamená, o nic jiného nejde, než abychom prostě opět nepřišli o příležitost v nějaké solidní době prostě ty kovy prodat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Znamená to tedy, že budete zvažovat nákup popřípadě jiných kovů, než jsou nyní na skladě, a že tedy těch 600 milionů, které předpokládáte, a posléze 1,2 miliardy, pokud se rozhodnete pro nákup, tak hmotné rezervy na takovýto nákup peníze dostanou? To za prvé.

Za druhé. Není možné, že by kovy, které skladujete, resp. hmotné rezervy skladují, mohly být využity, jako to bylo třeba u ropy v případě, že byl výpadek ropy, pro firmy, které vyrábějí ropné produkty, i když říkáte, že zde žádný průmysl nemáme, kde by to mohlo být využito, já si to tedy nemyslím, tak jestli by nebylo dobré držet aspoň nějakou zásobu těchto kovů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude odpovídat.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Tak právě to, co jsme zjišťovali, průmysl skutečně tyto kovy dnes v nějaké takzvané železné zásobě nepotřebuje. To, co by armáda možná potřebovala, by byly hotové slitiny, to znamená, že o tom je možná diskuse, co by to mohlo být, ale nikoliv ve formě těchto kovů, protože už celá řada i toho průmyslu, nebo celá řada firem, podniků, které to prostě v minulosti zpracovávaly, dávaly to do slitin, tak dnes - neříkám, že neexistují, ale je jich výrazně méně.

K prvé části otázky, jestli přesně částku 700 milionů korun, nejde o to, že přece my máme nastavenou nějakou hranici, dejme tomu 30 miliard korun, což je přibližně správa hmotných rezerv, a teď to přesně musí odpovídat třiceti. Třeba 32, třeba 27, ale neměli bychom se dívat - tady uberu 700 a teď přesně za 700 dokoupím, možná to bude chleba, možná to bude mouka, možná to bude třeba lithium. Dívejme se na to z pohledu toho, co skutečně fakticky potřebujeme. My vůbec nelpíme na tom, že to musí být v kovech. Třeba opravdu dojdeme k závěru, že prostě potřebujeme něčeho daleko více.

Můj osobní názor je, že bychom více třeba měli investovat do mobilizační techniky, která tam je. Ta skutečně v době povodní atd. dává smysl. Tohle je absolutní přežitek. A kovy opravdu, za tím si stojím bytostně - byla to jenom odvaha toho, kdo tohle udělá. A ty emoce, které se kolem toho spouštějí, skutečně nemají žádné zdravé ratio. Co má zdravé ratio, v tom s vámi souhlasím, diskutujme o tom, co jiného, nového, bychom potřebovali v rámci státních hmotných rezerv. To si myslím, že je naprosto férová diskuse.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než pozvu dalšího řečníka, který už je připraven, seznámím vás s omluvenkami. Pan poslanec Strýček se omlouvá od 16 hodin do konce jednání z pracovních důvodů a paní poslankyně Balaštíková se také omlouvá od 14.30 do konce jednání z pracovních důvodů.

Nyní prosím pana poslance Michálka, který bude interpelovat paní ministryni Benešovou ve věci Národního investičního plánu. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, já bych se vás chtěl zeptat, jak vnímáte to, co se podařilo Ministerstvu spravedlnosti dostat do Národního investičního plánu. Zejména se tam tedy z hlediska projektů modernizace justice dostal projekt za 200 milionů korun, zakázka na ISIR, insolvenční rejstříky, která bude navazovat na už jednou zrušenou veřejnou zakázku, kterou vypisovalo Ministerstvo spravedlnosti, ale na tento jeden dílek skládanky už nenavazují další projekty, které jsou obsaženy ve vládní strategii eJustice, která byla schválena, ale jak jsem zjistil od několika předchozích ministrů, tak se vlastně nikdy neplnila. Bylo tam samozřejmě obsaženo, že mají vznikat implementační plány atd., že se mají každý rok předkládat, ale nikdo to nikdy nedělal, ačkoliv to vláda schválila.

Já vím, že spolupracujete s panem doktorem Springerem, že jste byli na cestě v Německu a že jste se seznamovali s fungováním elektronického spisu na soudech v Německu, a z toho vyšlo najevo, že to je projekt, který je mnohem dlouhodobější než na několik pár let. Myslím si, že to je přesně typ projektu, který by měl být obsažen v Národním investičním plánu, ale bohužel tam není.

Poslední věc, na kterou bych se chtěl zeptat, je, jakým způsobem pracujete s investicemi a jejich návratností v oblasti vězeňství a Mediační a probační služby, protože máme poměrně velký počet vězňů na 100 tisíc obyvatel a poměrně vysokou recidivu. Chtěl jsem se tedy zeptat, jak pracujete s určitou kapacitní projekcí vězňů, jestli máte připravená i opatření, která povedou ke snižování té recidivy, například ve snaze používání nových vězeňských metod, řekněme třeba těch otevřených věznic, která se testuje v Jiřicích, a v návaznosti na to jestli plánujete nějaké větší investice například do probačních domů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, děkuji za tento dotaz. Přiznávám, že elektronizace justice byl trošku rest Ministerstva spravedlnosti, který se snažím řešit a napravovat. Nicméně, přišla jsem v květnu do funkce a teprve to rozhýbáváme, takže je možné, že se všechno nedostalo do investičního plánu, nicméně s tím počítáme.

Jak jste správně zmínil, byli jsme v Německu, kde jsme si přímo na místě vyzkoušeli, jak funguje elektronický spis. Němečtí kolegové nám poskytli úplně fantastickou součinnost, takže tam teď budu posílat pracovní skupiny, aby to v podstatě okopírovaly a převedly na naše české podmínky, protože tam jim to skutečně funguje výborně. Takže to samozřejmě doplníme do investičního plánu, protože v tom plánu je v podstatě digitalizace a modernizace justičních agend. Asi takhle je to tam formulované. Bude to obsahovat i toto.

Jinak budeme pokračovat v akcích, jako jsme dělali doteď. Byla to třeba elektronizace jednacích síní a postupně uvedeme do provozu další systémy, například sbírku rozhodnutí a insolvenční formuláře.

Konečně jsme u nás získali nového šéfa IT, ten nastoupil v podstatě tento měsíc, takže se rozkoukává a začíná mít nápady.

Pokud jde o ostatní, tak budeme ještě elektronizovat a modernizovat agendy civilního, trestního a správního soudnictví, státního zastupitelství, Probační a mediační služby, dále agendy spojené s vedením rejstříku trestů a přímo agendy Ministerstva spravedlnosti. To je takový postupný cíl a teď jsem to dala do plánu úkolů na příští rok. Bude to samozřejmě stát také nějaké peníze, s tím ovšem počítáme, a pomalu se vystavila i Praha, ale chtěla bych, aby to tak úplně pomalu nebylo, abychom trošku přidali na tempu.

Jinak jste se ptal na probační dům. Ten už se chystá, paní ředitelka Matoušková vám jistě řekne podrobnosti. Je možné se s ní domluvit a ona vás tam i provede. Takže to je další věc.

Pokud jde o ostatní věci, tak samozřejmě prioritou v investičním plánu je stavba nového Krajského soudu v Ústí nad Labem, který je v kalamitním stavu v podstatě už šest let, kam když přijdete, tak jsou tam hororové situace, jako že vám náhle vypadne okno nebo se zastaví výtahy, a je to v zátopové zóně. Takže příští rok by se konečně mělo začít stavět.

Tak jestli vám to takto stačilo? Jinak případně doplním.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za odpověď. Já bych ještě poprosil, vážená paní ministryně, jestli byste mohla okomentovat, jaký vztah mají ty investice v oblasti vězeňství, zejména s ohledem na to, jestli tedy vaším cílem je postupně snižovat počet vězňů na 100 tisíc obyvatel a recidivu, a jaká budou k tomu plánovaná opatření. Protože vím, že se plánuje výstavba několika věznic. Tak jaký budou mít režim a jak očekáváte, že to přispěje ke změně těchto dvou klíčových parametrů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A paní ministryně bude odpovídat na doplňující dotaz. Máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Tak pane poslanče, samozřejmě plánujeme rozšíření věznice Jiřice, která, jak je známo, se nazývá otevřenou věznicí. Byli jsme se podívat nyní i v Drážďanech a v Lipsku, kde mají podobné projekty, tak budeme postupovat touto cestou. Jinak chceme odbřemenit těm věznicím, takže v současné době propaguji elektronické náramky, které se plně nevyužívají. Zvyšujeme kapacitu a děláme taková jakoby školení soudcům, aby nebyli konzervativní, aby využívali tuto možnost, protože tato možnost skýtá samozřejmě další případy, kdy můžeme těm věznicím ulevit. Takže asi tak. A samozřejmě prevence. Na prevenci rovněž kladu důraz, takže ta je rovněž v plánu u úkolů na příští rok pro Vězeňskou službu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Kubíčka, který bude interpelovat pana ministra Kremlíka ve věci mýta. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji, pane předsedající. Je trošku smutné, že tady mluvím ke zbytku dvaceti poslanců při té kritice vlády, která tady má sedět, tak si myslím, že je to něco podobného i z naší strany. Je to vyjádření malé neúcty k té vládě. Nicméně má otázka bude rychlá a přímá na pana ministra.

Vážený pane ministře, tento týden se vlastně spouští mýtný systém. Budete nějakým způsobem na to připraveni? My bychom chtěli informace, jakým způsobem se pohnulo vydávání OBU jednotek, jakým způsobem budete připraveni na příjezd těch cizinců, kteří je budou dávat na hranicích a instalovat on-line.

A jedna informace, která je důležitá. Očekává se nepřízeň počasí. Ze soboty na neděli má vlastně mrznout, má padat sníh. Tak je to další věc, která může tento systém zkomplikovat, a tak nám dejte ještě informaci, jak je vyčištěna D1 a připravena na tuto situaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: To je opravdu hodně otázek. Doufám, že se s tím pan ministr popasuje. Máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče. Skutečně je to řada otázek. To by muselo být několik interpelací, abych na to mohl vůbec v tom časoprostoru odpovědět. Já bych to vzal odzadu. To znamená, nejdřív od toho počasí.

Ředitelství silnic a dálnic, silničáři, když to řeknu takto, Ministerstvo dopravy, Kraj Vysočina, pan hejtman Běhounek, který tady zrovna v tuto chvíli není, dělají a děláme všechno pro to, aby D1 byla průjezdná. Možná kdo jezdíte na trase Praha-Brno, tak jste zaznamenali, že minulý víkend zmizela i takzvaná dočasná omezení, dočasná svodidla. Ta tam byla právě v prosinci loňského roku a bránila tomu, aby mohla projet vozidla údržby, a způsobila tu mimořádnou událost 15 a více kilometrů. Takže tato dočasná svodidla tam již nejsou. Řekl jsem, že tam nebudou, a nejsou tam. Na jediném úseku svodidla ještě zůstala, je to 500 metrů u Hvězdonic. Ta budou odstraněna tento víkend.

Takže silničáři jsou připraveni. V dotčeném úseku u Humpolce máme připraveny dva posypové vozy, které jsou připraveny předsolovat. Možná jste zaznamenali všichni počasí, které bylo z 12. na 13. listopadu. Já jsem byl o víkendu těsně předtím zkontrolovat silničáře. Byl jsem v Bernarticích, což je jedno ze středisek Správy a údržby silnic, kde se silničáři připravovali a připravují na zimu. Mají tam posypové vozy. Hovořil jsem s lidmi, s řidiči posypových vozů, kteří mi říkali i to, co je na silnicích trápí, když vyjedou. Bohužel nekázeň řidičů.

Moje prosba by směřovala k řidičům. Prosím, pokud pojedete po dálnici, po silnici a uvidíte posypové vozy silničářů, nechte je dělat svoji práci tak, aby silnici zprůjezdnili a zprůjezdňovali. Bohužel, tak jak mi říkali, stává se to, že pokud se snaží vyčistit pravý jízdní pruh, tak ve stoupajícím pruhu dokonce jednoho z nich míjel autobus plný lidí. Všude tam lítal sníh. Bohužel i takto se chovají řidiči na našich silnicích.

Čili naši silničáři jsou připraveni, jsou připraveni předsolovat a jsou samozřejmě připraveni likvidovat sníh. Máme tam zřízeno přibližně 200 stání pro nákladní automobily na D1 pro případy mimořádných událostí. Je úzká spolupráce s rádii, která jsou připravena kontinuálně a on-line poskytovat informace řidičům tak, aby případně nevyjížděli. Jsou připraveni pracovníci Ředitelství silnic a dálnic vyjet na mimořádnou událost a případně dát i pokyn k prostřižení těch svodidel, tak aby se pás uvolnil a vozidla mohla být v protisměru odklizena z dálnice. Těch opatření byla řada.

A nyní k mýtu. 22. listopadu letošního roku Ředitelství silnic a dálnic převzalo do majetku státu nový satelitní mýtný systém. Možná se ptáte, proč převzalo Ředitelství silnic a dálnic tento mýtný systém, a to z toho důvodu, že byť mýtnou smlouvu soutěžilo Ministerstvo dopravy, v loňském roce na podzim byla celá mýtná smlouva postoupena na Ředitelství silnic a dálnic.

Pokud jde o výnosy z výběru mýtného, tak ty se po odečtení nákladů na provoz systému zvýší v roce 2020 o 2,5 miliardy korun. 900 milionů korun představují provozní úspory, 1,6 miliardy korun by měl provozovatel vybrat na mýtném na nově zpoplatněných 86 kilometrech silnic první třídy. Celkové náklady na vybudování nového satelitního mýtného systému dosáhly částky přibližně 1,9 miliardy bez DPH. Tato částka by měla být uhrazena postupně ve splátkách v průběhu tří let. Podle Ředitelství silnic a dálnic se díky rozsáhlým provozním úsporám získá jeden z nejefektivnějších mýtných systémů na světě, jehož nákladovost se bude pohybovat kolem 5 % z vybraného mýtného. Provozní náklady starého mikrovlnného systému byly těsně pod hranicí 15 %. Investice do vybudování nového mýtného systému se českému státu vrátí na provozních úsporách a zvýšeném výběru mýtného na silnicích první třídy ještě během roku 2020.

A teď k těm číslům, jak říkal pan poslanec Kubíček. V této chvíli, to znamená asi hodinu přibližně zpátky, je registrováno 300 tisíc vozidel. Já vám ukážu tady tabulku, vážený pane poslanče, jak se vyvíjely počty registrovaných vozidel. (Ukazuje do sálu tabulku.) Tady vidíte 20 % registrovaných a vydaných OBU jednotek. Tuším, že to bylo kolem 24. října. To byl den, kdy jsem navštívil Hospodářskou komoru a sám jsem si vyzkoušel, jakým způsobem lze získat a zaregistrovat se do nového mýtného systému. V zásadě to trvalo přibližně pět minut. Čili dneska jsme přibližně na 65 %. My samozřejmě vnímáme to, že nelze vyloučit, i díky počasí -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane ministře, bohužel. Pan poslanec položí doplňující dotaz. Věřím, že sledoval, které otázky byly zodpovězeny.

 

Poslanec Roman Kubíček: Já zajisté panu ministrovi ještě umožním, aby odpověděl na zbytek těch otázek.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Děkuji moc. Upozornili jsme řidiče a dopravce, že na hraničních přechodech hrozí kolony, které budou tvořit kamiony - my označujeme nezodpovědných dopravců, kteří se včas nezaregistrovali. Toto nemůže nikdo nikdy vyloučit. Nechceme nic podcenit a na situaci se maximálně připravujeme. CzechToll posílil kapacitu hraničních obchodních míst na hranicích na dvojnásobek. Na hranicích České republiky je připraven registrovat 15 tisíc automobilů za den, ve vnitrozemí pak dalších 65 tisíc vozidel denně. V nepřetržitém provozu je 15 mobilních registračních pracovišť, která registrují vozidla přímo na odstavných parkovištích.

Ale abych jenom nekritizoval a nebyl kritický k těm dopravcům, které my označujeme jako nezodpovědné. Chtěl bych pochválit a chtěl bych poděkovat všem českým dopravcům, ze kterých se již registrovalo přes 90 %. Díky vám všem, skvělá práce. Mýtný systém spouštíme ze soboty na neděli. Já celý den ze soboty na neděli budu přítomen jednak v sídle CzechTollu a SkyTollu a samozřejmě potom i na Ministerstvu dopravy.

Probíhá úzká spolupráce mezi Ředitelstvím silnic a dálnic, CzechTollem, SkyTollem, Ministerstvem dopravy, dopravní policií. Tady bych chtěl poděkovat za spolupráci s dopravní policií, která bude připravena na hraničních přechodech. Na hraničních přechodech budou připraveni vedle Policie České republiky také koordinátoři, kteří budou navádět kamiony, které nebudou míst OBU jednotku, na místa, kde si lze tyto OBU jednotky pořídit. Je dohoda s okolními státy, zejména se Slovenskem a s Polskem, že v případě, že se budou tvořit kolony a budou plné odstavné plochy na území České republiky, nebudou sem další kamiony vpouštěny. Na druhou stranu všude, když se zaváděl mýtný systém, všude kolony byly, ať na Slovensku, ať v Belgii, ať jinde.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane ministře. (Děkuji.) Když tak tedy příště více interpelací na různá témata.

Nyní prosím pana poslance Munzara, který bude interpelovat pana ministra Havlíčka ve věci státních hmotných rezerv. Připraví se pan poslanec Rais. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, já navážu na tu debatu, která už tady probíhá, co se týká záměru prodeje státních strategických zásob kovů. Vy předpokládáte výnos z toho prodeje v hodnotě 2,2 miliardy korun a konkrétně v roce 2020 má být za prodej inkasováno 600 milionů. Ale - peníze utržené z prodeje vláda nevrací zpět do rozpočtu státních hmotných rezerv, ale chce je utratit za něco jiného. A moje otázka tedy vede k tomu: Opravdu vám připadá důvěryhodné a manažersky správné nejdříve přijít s plánem prodeje, peníze z prodeje utratit někde jinde ve státním rozpočtu, a teprve následně přemýšlet a zvažovat, jak změnit strukturu strategických zásob? A kde potom na případnou obnovu, kdybyste se rozhodli, že chcete nějakým způsobem obnovovat, kde na to vezmete peníze?

Nezlobte se na mě, ale z celkového vývoje kolem právě státních hmotných rezerv a prodeje kovů čouhá jako sláma z bot to, že jde jenom o získání dodatečných prostředků do státního rozpočtu. Proč peníze z prodeje nenecháváte v rozpočtu kapitoly státních hmotných rezerv ve výdajovém rámci na koupi jiných zásob? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Tak vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, děkuji za dotaz. Já musím opětovně zopakovat jednu věc. O kovech ve státních hmotných rezervách se diskutuje takřka desetiletí. Několikrát se rozhodlo, nechci teď říkat kolikrát, protože nemám přesné údaje, ale vím, že to bylo minimálně dvakrát už, že se kovy prodají, protože jsou v tuto chvíli, a i v minulosti už byly, překonané. O tom není dneska diskuse. Proč se neprodaly, bylo z jediného důvodu: protože v té době nebyla optimální cena na světových trzích, která se neustále monitoruje, a snahou je, když už se to má prodávat, tak pochopitelně v době, kdy je ta cena na těch světových trzích dobrá. Ta nastala.

Vy jste ale spíš směřoval tu otázku nikoliv tedy ke struktuře státních hmotných rezerv, jestli jsem tomu správně rozuměl, ale spíš k té finanční stránce. Ta finanční stránka je v tom režimu, že my nemůžeme udělat nic jiného, než když se prodá - a my říkáme: rychle prodejme, protože teď je to výhodné - musí to jít do státního rozpočtu, to jinak nelze. A poté, když dojdeme k závěru, že můžeme cokoliv dalšího nakupovat, a my neholdujeme, že to musí být nutně kovy, může to být cokoliv dalšího, tak poté to dejme do položek, na kterých se shodneme, tam proběhne diskuse s Ministerstvem zemědělství, s Ministerstvem vnitra, to jsou ty mobilizační věc, a tak dál. Ale dělat to paralelně, to znamená současně přemýšlet nad tím, co je nové, to můžeme, ale to neznamená, že v podstatě to budeme okamžitě párovat. My jsme se dohodli, že na příští rok uděláme pouze část, a to čistě z toho důvodu, že by se to objemově nestačilo v tom daném roce prodat. Tak jsme říkali, udělejme v roce 2020 600 milionů, a těch 600 milionů, na tom je absolutní shoda úplně s každým, i s obranou, se všemi, v tuto chvíli vyprodáváme. Mezitím dojde k diskusi na rozpočet roku 2021, ten ještě není hotov. No a v tu chvíli prostě můžeme diskutovat, co všechno tam bude.

Nevím, z čeho odvozujete, že když se něco prodá, něco se utratí. To není tak, že se prostě prodají kovy a teď se to utratí za něco dalšího. To přece nemůžu takhle říct, že zrovna za to se to utratilo. Státní rozpočet pracuje objemově, jakožto vcelku pracujeme. To znamená, nemůžeme teď říct, že prostě zrovna se za to pořídilo něco jiného. To bychom mohli zrovna tak říct, že zrovna za tuto částku se třeba, já nevím, vyplácí prostě nějaká sociální podpora nebo cokoliv dalšího. To není možné takto specifikovat. To je nějaký balík peněz, se kterým se pracuje. A nikdo se nebrání tomu, že se nakoupí něco zajímavého, třeba lithium, třeba potraviny, třeba něco dalšího. A to je to, co teď diskutujeme.

Mimo jiné to musíme diskutovat na Bezpečnostní radě státu, bude se to diskutovat v režimu, nechci říct tajném, ale v režimu prostě, který tomu musí odpovídat. A pokud přijde Ministerstvo zemědělství a prosadí si to, no tak to jde za nimi. Ministerstvo průmyslu a obchodu není od toho, že bude diskutovat nad tím, co chtějí zemědělci nebo co třeba, já nevím, chce Ministerstvo vnitra. My jsme pouze správcem tohoto, ale správcem, který současně odpovídá za dvě položky, a to jsou kovy a ropa. Ropa říkáme bez problému, kovy říkáme naopak, překonáno, a v tuhletu chvíli prodáváme. A proč to prodáváme relativně rychle, je proto, že dneska tomu odpovídají ty ceny. Nic víc, nic míň. Ale bavme se o tom, co za to pořídit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Munzar položí doplňující dotaz. Máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Pane ministře, nezlobte se, ale vy jste si vlastně odpověděl sám tím, že jste mluvil o celkovém objemu státního rozpočtu. Tak samozřejmě máme rozpočet, který vláda navrhuje s deficitem 40 miliard korun. Zároveň počítá s příjmem ve výši 600 milionů v rámci celkového objemu rozpočtu, 600 milionů korun na rok 2020 v celkovém objemu rozpočtu, ale nezůstávají tyto výdaje na správě státních hmotných rezerv. Kdybyste přišli s tím, že to chcete mít ve výdajových rámcích, abyste měli na budoucí obnovu, a spadlo by to do nároku z nespotřebovaných výdajů, tak pak by to bylo důvěryhodné, to, co říkáte. Ale vy skutečně ty peníze chcete rozpustit v rámci dalších výdajů státního rozpočtu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Jednoduše technicky to nejde. Nejdřív se to musí vyprodat, musí to přijít do státního rozpočtu. Pak se může pořizovat něco dalšího. Ale to, že se bude vyprodávat, to se nevyprodá v lednu, nebo v únoru, nebo v březnu. To jako budeme rádi, když těch 600 milionů zrealizujeme v průběhu celého příštího roku, a v té době diskutujme i nad tím, co se tam bude či nebude pořizovat dalšího. To já myslím, že dáváte dohromady prostě věci úplně různé, přičemž není nikde psáno to, a to bych z toho možná vypíchl, že je nějaká hranice přesně 30 miliard korun, kolik přesně musí být ve státních hmotných rezervách. To je přesně bohužel ten pohled, jak se na to nahlíželo neustále v minulosti. Prostě tady je 30 miliard, máme to účetně v pořádku, máme to úředně v pořádku, a tím to hasne. Nikoho nenapadlo se podívat za prvé na strukturu ve smyslu potřebnosti a b) také zamyslet se nad tím, že by se něco mohlo částečně i ušetřit. Tak přece kdybychom viděli, že tam máme něco, co nepotřebujeme a můžeme to ušetřit, tak ušetřme a nemusíme nutně se nutit do toho, že potřebujeme něco extra nového jenom proto, abychom doplnili 30 miliard. A naopak, třeba dojdeme k opačnému závěru, že tam je celá řada věcí úplně podhodnocená, třeba léky, třeba potraviny, to já teď v tuto chvíli neumím říct, a že to nebude o 30, ale třeba o 33, 34. Já se vůbec nemůžu dneska držet toho, že za 600 prodám a za 600 nakoupím. Další rok za 1,6 prodám a další rok za 1,6 nakoupím. Dívejme se nejdřív na to, co potřebujeme, a teprve poté na to, jaká bude struktura a kolik to bude stát nebo nebude stát. Tady to přece nemůžeme párovat jedna ku jedné. (Ministr Havlíček po odchodu od řečnického pultíku diskutuje mimo mikrofon s poslancem Munzarem.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude interpelovat pan poslanec Rais paní ministryni Maláčovou ve věci informačního systému na odhalování podvodů v sociálních dávkách. Připraví se pan poslanec Janulík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den, vážená nepřítomná paní ministryně. Navazuji na vaši písemnou odpověď na moji interpelaci z 24. října tohoto roku, kdy mimo jiné mi odpovídáte, že připravujete zadávací dokumentaci na dodávku a provoz nového informačního systému pro provádění lékařské posudkové služby. Podle vašeho vyjádření tento systém má řešit elektronickou komunikaci, zatímco k problematice odhalování podvodů v sociálních dávkách uvádíte, že - cituji - "z pohledu České správy sociálního zabezpečení je primární, aby od počátku byla agenda zajištěna tak, že žádné anomálie v systému vznikat nebudou".

Tento přístup osobně považuji ze systémového hlediska za zcela mylný, neboť vycházet z předpokladu, že k podvodům nebude docházet, ačkoliv je celosvětově známo, že k nim dochází, je nesmírně naivní. Očekával jsem, že mi odpovíte, že bude vytvořena například nadstavba informačního systému, která by se pouze věnovala odhalování podvodů v oblasti sociálních dávek například s využitím nástrojů umělé inteligence, třeba expertních systémů. Takto by se asi problém dal řešit.

Dřívějšími studiemi zpracovanými v resortu MPSV bylo prokázáno, že se jedná o úniky v řádech miliard, asi čtyři miliardy ročně. To jsem říkal minule. Nezbývá mi, než znovu se zeptat, proč nepřistoupíte k realizaci služby na odhalování podvodů v sociálních dávkách tak, jak se o ní uvažovalo již před deseti lety, a která může zafungovat zcela nezávisle na připravovaném novém informačním systému lékařské posudkové služby. Opravdu vám nevadí, že za těch deset let lze hovořit o únicích ve výši až 40 miliard korun? A z vaší odpovědi vyplývá, že tento stav zřejmě bude přetrvávat i nadále. Obávám se, že váš úřad bude přistupovat k odhalování podvodů v sociálních dávkách způsobem, který byl s nadsázkou ukázán ve francouzském filmu Zvíře s Belmondem v hlavní roli (upozornění na čas), kdy Belmondo neoprávněně pobíral sociální dávky tím způsobem, že před příchodem kontroly sehnal děti z okolí a vydával je za své.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, vypršel vám čas. (Děkuji vám.) Musím vás přerušit. Odejmu vám slovo. Paní ministryně odpoví na váš dotaz písemně do třiceti dnů.

A nyní pan poslanec Janulík bude interpelovat pana ministra Petříčka ve věci podpory Izraele. Připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji. Já na váženého nepřítomného pana ministra Petříčka. Vážený pane ministře, česká diplomacie se v listopadu pod vaším vedením dopustila těžko uvěřitelné zrady našeho strategického spojence, a to Státu Izrael. Připomínám vám tradici česko-izraelských vztahů založenou TGM a znovuobnovenou Václavem Havlem, kterou se rád zaštiťujete. Pomáhali jsme Izraeli i navzdory konsenzu mezinárodního společenství a tzv. mezinárodnímu právu atd. atd. Proto nechápu hlasování z 15. listopadu tohoto roku našich zástupců v OSN.

OSN jak známo podléhá tlaku bohatých arabských států a přetváří se v protiizraelskou platformu. Jenom zběžně. Jednalo se o osm hlasování. Přečtu ta hesla: První bylo pomoc palestinským uprchlíkům - ČR hlasovala pro. Osoby vysídlené v důsledku června 1967 - ČR pro. Činnost Agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům - ČR pro. Majetky vlastněné palestinskými uprchlíky a výnosy z nich - ČR pro. Práce zvláštního výboru pro vyšetřování izraelských praktik - ČR se zdržela. Pochopitelně izraelské osady na okupovaném palestinském území včetně Golan - ČR hlasovala pro. Za sedmé: Izraelské praktiky ovlivňující lidská práva palestinského lidu - ČR pro. Okupování syrských Golan - ČR pro.

Takže to mě vede, pane ministře, k následujícím otázkám: Kdo pověřil české zástupce k příslušným hlasováním a na základě jakého usnesení, či jakého rozhodnutí? V čem konkrétně spočívá neustále deklarovaná podpora Izraele ze strany ČR, když výše uvedená hlasování jsou v tak ostrém rozporu s naším deklarovaným spojenectvím? A jste si, pane ministře, vědom usnesení z 23. 5. 2017 ze Sněmovny, kdy Sněmovna vyzývá vládu ČR, aby se zasazovala o respektování Jeruzaléma coby hlavního města Státu Izrael, aby oponovala takovým krokům mezinárodních organizací či společným pozicím EU, které falešným a zavádějícím způsobem interpretují aktuální situaci či překrucují historické souvislosti a vazby a které v sobě nesou protiizraelský nenávistný duch? Jakým způsobem se toto usnesení do hlasování českého zástupce v OSN promítá? (Upozornění na čas.)

Definice antisemitismu, k níž se hlásím, kterou jsme tady nedávno přijali, mimo jiné uvádí v postoji k Izraeli metodu 3D, kdy "D" je dvojí metr. (Mpř. Pikal: Pane poslanče, vypršel vám čas. Prosím, dokončete větu.) Jestli hlasovala ČR jako suverénní stát s vlastním pohledem na svět a vývoj politiky ve světě. A jak to chceme zdůvodnit našim izraelským přátelům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr v souladu s jednacím řádem odpoví na vaši interpelaci písemně do třiceti dnů.

A než pozvu dalšího řečníka, seznámím vás s omluvenkami. Paní poslankyně Krutáková se nám omlouvá od 16.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů a paní poslankyně Kořanová mezi 17.00 a 18.00 z pracovních důvodů.

Nyní prosím pana poslance Ferjenčíka, který bude interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci Národního investičního plánu. Pan poslanec Kopřiva je již připraven. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, ke mně se také dostal ten nějaký draft toho Národního investičního plánu. A já jsem se chtěl zeptat na věc, která mě tam zaujala, a to je, že vláda se chystá zřídit radu vlády pro veřejné investování. Jejím předsedou má být pan premiér a její místopředsedkyní má být ministryně financí a ministryně pro místní rozvoj.

Tak jsem se vás chtěl zeptat, protože vzhledem k tomu, že je tam zmíněné vaše ministerstvo, tak předpokládám, že tušíte, že se tohle chystá, tak jsem se chtěl zeptat, kdy bude tato rada zřízena a kdy můžeme očekávat první projekty, které už projdou tou metodikou Národního investičního plánu a budou posuzovány skrz tuhle radu. To je jedna otázka. A moje druhá otázka: Proč se mezi lety 2018 a 2019 snížil plánovaný objem investic v tom Národním investičním plánu v oblasti Ministerstva práce a sociálních věcí asi ze 76 mld. na 6 mld. Tak mě zajímá jenom, proč došlo k této masivní změně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak já děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, já budu velmi stručná, nebývale. Národní investiční plán se samozřejmě chystá. Já jako ministryně financí se na jeho tvorbě podílím, minimálně na textové části a na části, která se týká Ministerstva financí a jeho projektů. Nicméně my jsme... Pan premiér garantoval, řekl to dnes do médií, myslím si, že to řekl dneska i na interpelacích, já jsem přišla až po 16. hodině, že do konce roku bude uspořádána tisková konference, bude tam přítomen pan premiér a celá řada ministrů včetně mě a s Národní investičním plánem bude veřejnost seznámena, tak jako se všemi těmito okolnostmi. A do té doby prostě, v tuto chvíli, protože pořád na něm pracujeme, pořád ty věci zpřesňujeme, tak se vyjadřovat nebudu. Bude to řečeno prostě jednou stejnou rétorikou na té tiskové konferenci.

A já snad údajně jsem dneska, protože jsme měli tiskovou konferenci ke třem letům EET, s panem premiérem a tam se novináři ptali, že snad unikla do médií - a mě se na to ptali ještě v Radiožurnálu, že snad unikla do médií nějaká část. Tak já jsem to neviděla, protože jsem v podstatě dneska pořád někde byla na různých jiných aktivitách mimo úřad, ale pan premiér to komentoval slovy, že to, co uniklo, není plán, na kterém pracujeme. Je to nějaká verze snad velmi, velmi stará.

Takže ani k tomu, co jste položil k MPSV, se v tuto chvíli nebudu vyjadřovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Mě velmi překvapuje, že před časem tady pan premiér mával tím plánem a říkal, že je hotový a že je to know-how a že nám ho nedá. A teď se dozvídáme od vás, že vůbec hotový není, že se ještě přepisuje, že o něm nemůžete nic říct. A dokonce tvrdíte, že funkce, ve které máte být, že o ní nic nevíte a že k tomu nemůžete nic říct. Tak mě by skutečně zajímalo, jestli tedy budete v té radě pro veřejné investování a kdy se dá očekávat, že ta rada začne fungovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď na doplňující dotaz.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak děkuji. Pane poslanče, to jsme si nerozuměli. Takže já to zpřesním. Já neříkám, že o tom nic nevím. Já na tom pracuji. Já jenom říkám, že to nebudu teď komentovat, a to je velký rozdíl. A samozřejmě ta rada pro investování bude. Bude fungovat někdy od příštího roku. Předpokládám, že jako ministryně financí v ní budu, ale samozřejmě všechny informace sdělíme včas a sdělíme je jednotně, protože teď cokoliv kdo z nás řekne, tak bude zase používáno proti nám, bude i různě dezinpretováno. Takže já jsem u toho, jsem u té tvorby, vím toho hodně. A sdělíme to na tiskové konferenci do konce roku. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy prosím pana poslance Kopřivu, který bude interpelovat pana ministra Havlíčka ve věci utajená stanoviska ČR v TRIS. Připraví se pan poslanec Skopeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, já interpeluji ve stejné věci, jako jsem už interpeloval pana premiéra. A zajímá mě tedy, že vlastně v systému TRIS na webu Evropské komise se objevila notifikace ČR č. 2019/412/F, a je to pozice české vlády, předpokládám, že celé vlády, k návrhu francouzského zákona o boji proti nenávistnému obsahu na internetu. Problém je, že vlastně v tom systému není ani autor toho stanoviska, takže předpokládám, že to je ale stanovisko celé vlády, ale hlavně tam není ten obsah. A mě by zajímal vlastně ten komentář, pozice ČR, kterou jsme do systému nahráli.

A potom ještě další věc je tedy také otázka, zda by nebylo možné zveřejňovat vlastně na webu Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který je koordinátorem pro tyto notifikace, alespoň to gesční ministerstvo, aby si občané případně mohli podávat žádosti o informace, pokud by chtěli znát obsah té které notifikace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A prosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, děkuji za dotaz. Přiznám se, že jste mě přinutil k tomu si aspoň tyhle věci nastudovat, protože pro mě to byla nová věc poté, co jste to dneska interpretoval. Ne snad že by se to u nás neřešilo, ale já jsem se s tím opravdu zatím nesetkal. Takže možná teď i ta moje odpověď bude trošku úřední, ale dávali jsme dohromady v rychlosti během dneška vůbec vše, co je s tím spojeno, tak abychom to dostatečně gramotně a možná snad i trošku polopaticky vysvětlili.

Čili dovolte mi říct, že Česká republika v souvislosti s tím chystaným návrhem toho tzv. francouzského zákona uplatnila připomínku k systému TRIS, jež spočívala v analýze toho zmíněného zákona a v současnosti platných evropských právních předpisů, zejména tedy jde o směrnici o elektronickém obchodu, tuto připomínku Česká republika uplatnila prostřednictvím tedy toho systému TRIS.

Co se týká neveřejného obsahu, je to v souladu se standardním postupem vycházejícím ze směrnice 2015 a tak dále o postupu při poskytování informace v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. V případě zveřejnění obsahu stanoviska pro poslance Parlamentu České republiky komunikace probíhá vždy prostřednictvím tedy ÚNMZ, což jste zmiňoval, a vždy ten, kdo o zveřejnění žádá, musí čestně slíbit, že nebude obsah dále šířit. Takže je dává k dispozici jmenovaným okruhům recipientů.

Nicméně mohu vám tedy říci, sdělit, že stanovisko poukazuje na možný rozpor francouzského zákona se zmíněnou směrnicí o elektronickém obchodu. To je pravda. Česká republika považuje za důležité, aby jednotný digitální trh nebyl přeregulován, aby byl zajištěn dostatečný prostor pro rozvoj digitálních služeb, aby byla nastavena právní jistota všech dotčených osob napříč Evropskou unií. Vždy by měl být kladen důraz na důslednou implementaci a vymáhání již tedy existujícího právního rámce.

Co se týče další komunikace s Francií, tak podle našeho názoru by v této situaci bylo vhodné, aby se francouzští kolegové obrátili na své kontaktní místo pro otázky směrnice 2015 a tak dále a v případě, že se chtějí k českému stanovisku vyjádřit, tak mohou učinit právě prostřednictvím toho svého kontaktního místa. Následně tedy může být navázaná komunikace na úrovni národních expertů.

Já to budu sledovat. Opakovaně říkám, je to pro mě úplně nová věc. Ale trochu se tomu budu skutečně věnovat i osobně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz? Má. Prosím.

 

Poslanec František Kopřiva: Pane ministře, moc děkuju za tu odpověď. Já se tedy obrátím na ÚNMZ, co se týče toho obsahu konkrétně. A budu opravdu rád s vámi spolupracovat na komunikaci s francouzskými dotčenými osobami nebo úřady, protože si myslím, že v tomto jsme ve shodě. A pokud tedy chápu správně, že podle vaší analýzy, nebo vlastně podle té naší notifikace, tak je to v rozporu s unijní legislativou a je to vlastně proti nějakým našim českým pozicím, tak si myslím, že bychom měli my proaktivně na unijní úrovni nebo bilaterálně s Francií komunikovat o tom, že ten jejich návrh zákona je problematický. Každopádně děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr nebude dále reagovat. Prosím pana poslance Skopečka, který bude interpelovat pana ministra Petříčka ve věci priority nové Evropské komise. Připraví se pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Byť tu pan ministr zahraničí není, tak načtu svoji interpelaci. Při interpelaci na pana premiéra jsem se ptal, jak se pan premiér staví k novým prioritám Evropské komise, jako je uhlíkově neutrální evropský kontinent do roku 2050, jako jsou nové evropské daně, harmonizace stávajících, rozšíření emisních povolenek na dopravu a stavebnictví, kvóty na genderovou rovnováhu ve správních radách. Jmenoval jsem tady celou řadu nových priorit Evropské komise, která byla včera schválena.

Pro mě tady pan premiér sehrál neuvěřitelnou etudu, kdy ukázal, jaký maglajs má ve vlastním hnutí ANO, kdy jeho poslanci, europoslanci, hlasovali pro tuto Komisi. On sám tvrdí, že ty priority, které ona má, tak on je proti nim, že s nimi nesouhlasí, zatímco jeho poslanci, europoslanci, hlasují jinak, a že vůbec není důležité jeho europoslance poslouchat, že je důležité, co říká on, a že ani není důležité, co říká paní Jourová, ať posloucháme pana premiéra. Já si myslím, že takto zahraniční politiku, evropskou politiku není možné dělat.

Tak bych se chtěl zeptat pana ministra zahraničí, jaký postoj k tomu má on. Jestli také máme brát vážně slova pana premiéra, platí to i na něj, že ministra zahraničí České republiky nemáme brát vážně, protože o všem rozhoduje pan premiér Babiš. Já si to nemyslím. Já myslím, že česká vláda má mít elementární jednotu v základních prioritách a politikách, které Evropská komise a Evropská unie chce dělat. A zatím tu ten chaos a maglajs vidíme uvnitř hnutí ANO, kdy jeho část pro něco je, jeho předseda nikoliv. Tak se chci zeptat, na jaké straně, nebo jak se v tom pohybuje ministr zahraničí. Protože přece není možné, aby nejvyšší ústavní činitelé zodpovědní za zahraniční politiku měli takto vážné rozpory. Takže se ho chci zeptat na jeho postoj a postoj zahraniční politiky České republiky k novým prioritám Evropské komise, které pan premiér Babiš odmítá, přestože jeho europoslanci pro to hlasovali.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr odpoví na vaše dotazy písemně.

A nyní prosím pana poslance Bendla, který bude interpelovat pana ministra Kremlíka ve věci rychlodráhy Kladno. Připraví se pan poslanec Koten.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, tunel Blanka a Pražský okruh jsou zřejmě na dlouhou dobu dopravní stavby odlehčující Středočeskému kraji a Praze, dokončené dopravní stavby dílem vlád minulých, dílem práce bývalého magistrátu v Praze a i dílem Středočechů, kteří se podíleli na stavebním povolení a přípravě celé stavby Pražského okruhu v jižní části. Té severní části se zjevně asi také dlouhou dobu ještě nedočkáme. A já tady pravidelně interpeloval vaše předchůdce ve věci železničního spojení Praha - letiště Ruzyně - Kladno, neboť se domnívám, že my Středočeši, ale koneckonců i Pražané a občané celé České republiky, kteří projíždějí Středočeským krajem a navštěvují Prahu, se prostě dennodenně potýkáme s čím dál tím větším problémem, jak se sem vůbec dostat.

Železnice je jedno z řešení. Když jsem zjistil, že železnice není vaše priorita, neboť snižujete předpokládané výdaje na investice, v letošním roce jste si naplánoval 44 mld., příští rok chcete 26 mld., to je jasné dělení, že železnice není vaše priorita, tak se chci zeptat, jak to vypadá se stavebním povolením, územním rozhodnutím a všemi potřebnými věcmi týkajícími se železničního spojení Kladno - letiště Ruzyně - Prahy, neboť víme, že to je více jak 20 tis.lidí, kteří denně dojíždějí do Prahy za prací. Ale ani to číslo, které jezdí na Kladensko z Prahy, není vůbec nezajímavé. Ten počet lidí je poměrně vysoký. S rychlodráhou se nehýbe. Ale možná ano. Možná že mě potěšíte a řeknete mi, že se situace výrazně zlepšila. Nebo jak to vidíte vy? Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Vážený pane poslanče - vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Chtěl bych říct, vážený pane poslanče, že situace kolem silničního okruhu kolem Prahy mě také netěší. Silničáři Ředitelství silnic a dálnic dělají všechno pro to, aby ta severní část 511 získala v co nejkratší době územní rozhodnutí. Bohužel dělají se chyby. Dělají je všichni. Děláme je my. Dělám je i já. Každý z nás dělá chyby. Chyba se stala na městské části v Uhříněvsi, kdy bohužel bylo nesprávně zahájeno územní řízení. Proběhlo veřejné projednání. Po třech měsících zjistili tyto chyby. Tato situace se musela napravit. Takže to je situace, pokud jde o silniční okruh kolem Prahy. Já doufám, že pravomocné územní rozhodnutí v této části bude získáno v co nejkratší době, tak aby stavba v této části mohla být zahájena co nejdříve. V tomto směru apeluji na Ředitelství silnic a dálnic, aby maximální péči této části včetně celého silničního okruhu kolem Prahy věnovalo.

Pokud jde o vaši další část dotazu, pokud jde o peníze a priority, tak na železniční trať Praha-Kladno, tak jak jste se zeptal, je realizace plánována v období od 12. měsíce 2021 do roku 2024. V rozpočtu SFDI jsou na rok 2020 vyčleněny prostředky na přípravu v dostatečné výši. Celý projekt modernizace trati byl dne 19. 11. schválen na Ministerstvu dopravy formu aktualizace studie proveditelnosti. Byl potvrzen výběr varianty R1spěš, což je varianta plné dvoukolejné elektrizované trati z Prahy Masarykova nádraží až do Kladna-Ostrovce, včetně dvoukolejné odbočky ze stanice Praha-Ruzyně na Letiště Václava Havla se zvýšeným rozsahem provozu spěšných vlaků mezi Prahou a Kladnem, s dílčími úpravami zejména v úseku Praha-Dejvice a Praha-Veleslavín a elektrizace ve formě střídavé trakční soustavy.

Chtěl bych vás, vážený pane poslanče, ujistit, že železnice je mou prioritou. Jednou z věcí, se kterou jsem šel do funkce, tak se týkala právě železničního spojení směrem na Prahu s odbočkou na Letiště Václava Havla. Současně bylo pak navrženo mimoúrovňové křížení v místě železničního přejezdu ve Wolkerově ulici v Kladně.

V současné době probíhá rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Možná se někteří z vás byli podívat, když Negrelliho viadukt byl v nedávné době otevřen veřejnosti. Negrelliho viadukt chceme zprovoznit 1. června příštího roku 2020 na Den dětí tak, aby zde jel první vlak, který uvítá první cestující.

V případě stanice Praha - Masarykovo nádraží probíhá vypořádání připomínek k záměru projektu. Očekává se zde velmi úzká spolupráce s hlavním městem Prahou.

Pro úsek Praha-Bubny - Praha-Výstaviště byl schválen záměr projektu. Současně bylo vydáno nepravomocné územní rozhodnutí, jehož nabytí právní moci se předpokládá ještě do konce letošního roku, tzn. do konce roku 2019.

Pro úsek Praha-Výstaviště - Praha-Veleslavín byl schválen záměr projektu a probíhá geotechnické řešení tunelového průchodu mezi stanicemi Praha-Dejvice a Praha-Veleslavín.

Pro úsek Praha-Veleslavín - Praha-Letiště Václava Havla bude zahájeno zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. Současně probíhá intenzivní spolupráce s hlavním městem Prahou se zaměřením na řešení parkovišť P+R a architektonická soutěž na řešení jednotlivých stanic. Pro zaokruhování dráhy na Letiště Václava Havla Praha probíhá zpracování technicko-ekonomické studie.

V úseku Praha-Ruzyně - Kladno se dokončuje zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. Řešena je zejména problematika mimoúrovňového křížení v Jenči. V úseku Kladno - Kladno-Ostrovec již bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí.

Předpoklad dokončení spojení mezi Prahou-Veleslavínem a Letištěm Václava Havla i Kladnem je rok 2028. Dokončení úseku Praha-Výstaviště - Praha-Veleslavín se předpokládá roku 2029.

Tady vidíte, vážený pane poslanče, že i v oblasti železnice pracujeme intenzivně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: No, 2028, to už možná budu mít fousatý děti, teď chodí na základní školu - protože těchto odpovědí už jsem slyšel hodně, ale nemůžu než vám věřit. A jenom se chci ujistit. Spojení Kladno - Letiště Ruzyně je toho součástí? Protože vím, že pan primátor se na vás obracel a že se mu nějak příliš odpovědi nedostalo, tak třeba využijme tohoto prostoru. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Ano, je toho součástí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, to bylo rychlé a jasné. A nyní prosím pana poslance Kotena, který bude interpelovat pana ministra Havlíčka ve věci hmotných rezerv. Připraví se pan poslanec Farský.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý podvečer, vážený pane ministře, vážený pane předsedající, dámy a pánové, Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje postupně rozprodat základní kovy z hmotných rezerv státu. Využití těchto kovů v případě krize a zhroucení distribučních kanálů těchto komodit je pro zbrojní průmysl klíčové pro zajištění bezpečnosti České republiky. Pochybuji, že Armáda České republiky s tímto krokem souhlasí, a zároveň je velmi naivní si myslet, že v případě krize nám některý ze sousedních států bude tyto kovy dodávat. Je jasné, že tržní cena takových nákupů bude několikanásobně vyšší.

V minulosti už došlo u hmotných státních rezerv k tzv. výhodnému uskladnění pohonných hmot u firmy Victoria Group v německém Kraillingu. Tehdy bylo argumentováno úsporou za uskladnění v Německu. Ovšem po krachu této firmy se český stát ke svým zásobám několik let nemohl dostat. A navíc pohonné hmoty někdo ze skladu částečně rozkradl. Účet za tento experiment byl téměř půl miliardy korun! Částečně za zpětnou přepravu, částečně za chybějící pohonné hmoty a u zbytku jejich vyčištění. Dále za soudní výlohy a další příslušenství. Ovšem pointou tohoto příběhu je vskutku nečekaný konec a dohoda s nástupnickou společností Victoria Group, tedy Krailling Oils Development. Vlastníkem této společnosti je totiž Tomáš Pitr, v minulosti odsouzený za podvody. Nečeká nás tedy s prodejem našich strategických surovin podobně výhodný konec? Cena kovů na burzách má totiž poslední měsíc klesající tendenci. To už bychom mohli s nadsázkou říct, že pro doplnění příjmové části rozpočtu také ve výprodeji nabídneme např. Úřad vlády nebo budovu Poslanecké sněmovny.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o reakci.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážení páni poslanci. Paní poslankyně, děkuji za dotaz.

Co se týká ropy, Victoria Group atd., já se k tomu nechci vyjadřovat, protože to proběhlo v minulosti. V zásadě ale asi máte pravdu v tom, že tam to nebylo úplně v pořádku, o tom myslím žádná není. A mimo jiné i to je důvod, proč bychom měli se státními hmotnými rezervami pracovat trochu jinak než v minulosti. Nikoliv pouze účetně, nikoliv pouze úředně, ale principiálně se za prvé podívat na to, co budeme potřebovat, a za další to, co nepotřebujeme, prodat, a to, co potřebujeme, dokoupit. O tom musí být diskuse nikoliv pouze na úrovni Ministerstva průmyslu a obchodu. My jsme v dobrém slova smyslu pouze správci, ale spravujeme tam pouze dvě položky, a to je položka ropy a položka kovů. Podotýkám, nikoliv vzácných kovů, to s tím nemá vůbec co společného, jsou to kovy, které tam jsou od doby studené války, jsou tam v 70. letech nakupovány, v 80. letech, později ještě nakupovány. Na celé řadě z nich je ještě dneska SSSR, jak byly nakoupeny. Čímž nedegraduji to, že tam ty kovy v nějaké době nějaký význam měly. V dnešní době tam nemají význam žádný. To není o tom, že bychom si je tam dávali proto, že bychom na nich chtěli udržovat nějakou cenu ve smyslu toho, že tam chceme něco zhodnocovat či spekulovat. Všechny zásoby v hmotných rezervách mají jeden jediný důvod - a to je použít je v případě nepředvídatelné situace, krize atd.

My jsme si vyhodnotili, nikoliv pouze my, ale už několik mých předchůdců, že kovy smysl nedávají. Z toho průmyslového úhlu pohledu absolutně ne, z vojenského úhlu pohledu naprosto minimální, ale o tom budeme diskutovat teď na Bezpečnostní radě státu. Nicméně v danou chvíli spíše s nadhledem řešme to, co budeme případně potřebovat jiného, moderního ve státních hmotných rezervách, mobilizační věci, potraviny. Za průmysl říkáme, že kovy tohoto charakteru nikoliv. Není vyloučeno, že tam můžeme diskutovat nad tantalem, že tam můžeme diskutovat nad lithiem atd., pokud to třeba bude mít nějaký smysl, a to už jsou moderní kovy, které v současné době nějaký smysl mohou mít. Doba studené války je pryč a představa, že z nich budeme vytvářet děla do tanků nebo něco podobného... Skutečně, nejenom že to nikdy nenastalo, ale v dané chvíli by to ani nedávalo vůbec žádný smysl.

Opakovaně ale říkám, diskutujme nad tím, co tam může být zajímavého a co bude platné 21. století. Právě proto, aby nenastalo to, co nastalo třeba s tou Victoria. Tak se na to díváme a nebojíme se tu inventuru udělat. Zatím před námi skutečně ta inventura probíhala pouze na té účetní úrovni a nikdo se neodvažoval takřka říznout, když to zjednoduším, do státních hmotných rezerv ve smyslu té struktury, která tam je. A to, my tvrdíme, skončilo. A musíme se na to dívat skutečně z úhlu pohledu, co fakticky potřebujeme, a nikoliv to, co možná bylo třeba před 20, 30, 40 lety. Prostě žijeme v jiné době.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Já bych jenom trošičku reagoval ohledně těch věcí, jestli to budeme potřebovat, nebo nebudeme potřebovat. My to bohužel nevíme. V případě, že by byla např. nějaká krize ohledně výpadku proudu, potřebovali bychom materiál na transformátory, měď na vinutí transformátorů atd. Já jsem si zjišťoval, jak je to v okolních státech. Zjišťoval jsem si např. Polsko, jak má řešeny hmotné rezervy. Ti se kovů nezbavují, nicméně ještě jako další věc mají alokovány oproti nám, my to nemáme, mají alokovány zdravotnické potřeby, mají alokována antibiotika, očkovací vakcíny atd. Mají to alokováno u distributorů s tím, že ten distributor vždycky použije tu část, která má nejstarší šarži, pro distribuci potom lékárnám.

Myslím si, že by chtělo se opravdu inspirovat sousedními státy a nějakým takovým způsobem s tím naložit v našich hmotných rezervách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Ano, v tom lze určitě souhlasit. Třeba ten model, co jste říkal. Nicméně i u nás máme některé ty zdravotní prostředky. Ten model, co jste říkal, ve smyslu toho, že něco může být u distributorů, ten je celkem logický. Normálně skutečně některé země to aplikují. Ale naše ministerstvo, které má v gesci průmysl, tak po všech detailních diskusích, i těch předcházejících, tedy vedení toho resortu zkonstatovalo, že skutečně ty kovy v současné sestavě, znovu říkám v té současné sestavě, tam ten smysl nedávají. Takže to potom raději dejme do něčeho, třeba do těch léků. Ale nemusí to být jenom jedna ku jedné, spíš se dívejme, co fakticky potřebujeme. Jinak není problém o tom kdykoli diskutovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní bude pan poslanec Farský interpelovat paní ministryni Benešovou ve věci nezákonných exekucí. Připraví se paní poslankyně Maříková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, moje interpelace směřuje na ministryni spravedlnosti, a to v otázce nezákonných exekucí. Jsme v situaci, kdy v České republice je minimálně 133 tisíc nezákonných exekucí, které jsou pořád ještě vymáhány, a to na základě neplatného právního titulu, na základě vygenerovaného titulu a přes rozhodčí doložku. A to je něco, coby se, myslím, v právním státě nemělo dít a vůbec to naší společnosti neprospívá.

Já se tomuto tématu věnuji asi dva roky. Podal jsem něco mezi 100 a 200 návrhy na zastavení těchto nezákonných exekucí. Bohužel soudy rozhodují velice různě, od situace, kdy vyhovují zastavení, až po situaci, kdy naprosto odmítají cokoliv s tímto dělat nebo to předávají exekutorům, aby oni zastavovali. A to přesto, že minimálně od května roku 2011, od rozhodnutí Nejvyššího soudu, je jasné, že toto mají dělat, že mají zastavovat takové nezákonné exekuce, dokonce i bez návrhu, že je mají zastavovat takzvaně ex officio.

Já bych se chtěl paní ministryně zeptat, jaká je situace po březnovém slibu pana premiéra, že to vyřeší, a tehdy slíbil 200 tisíc nezákonných exekucí zastavit, přes dubnové a prázdninové dopisy a obeslání soudů, kam jsme se posunuli, a jestli už z těch 130 tisíc nezákonných exekucí nějaké ubyly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a prosím paní ministryni o odpověď. Než dorazí, seznámím vás s omluvou. Paní poslankyně Červíčková se omlouvá mezi 16.45 a 18.00 hodin z pracovních důvodů. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, tak samozřejmě, posunuli jsme se trošku dál a tuto problematiku řešíme. Znova tedy upozorňuji na tu genezi. On začal toto řešit už můj předchůdce pan doktor Kněžínek, kdy tedy rozeslal onen dopis, na který jste poukazoval. Já jsem to potom někdy v červnu tohoto roku ještě zdůraznila a znova jsem tedy soudům poskytla součinnost. Upozornila jsem je, že dostali na to asistenty, ať se tedy nevymlouvají, a zdůraznila jsem, že tedy se tato problematika musí přednostně vyřešit. Ten poslední dopis byl z 21. 10., kdy jsem požádala předsedy soudů o zodpovězení konkrétních otázek nezbytných ke zjištění, jak to tedy je se zastavováním nezákonných exekucí.

Jednalo se o tyto otázky: Podnikl již vámi vedený soud v problematice zastavování zahájených exekucí na základě neplatných rozhodčích doložek konkrétní kroky? Pokud ano, pak chci slyšet jaké.

V kolika exekučních řízeních nařízených vámi na základě rozhodčích nálezů již došlo k prověření legality rozhodčí doložky? A v návaznosti na tuto otázku mi prosím sdělte, kolik z těchto exekučních řízení bylo zastaveno pro nezpůsobilost exekučního titulu.

Pak byla čtvrtá otázka. S jakými obtížemi se soud při prověřování vedených exekučních řízení setkal a má vámi vedený soud další aplikovatelné poznatky k této problematice? To byla poslední.

Dala jsem jim lhůtu do 15. 11. tohoto roku a evidujeme k dnešnímu dni 81 odpovědí z 86 soudů, takže nám chybí v podstatě 5 odpovědí. Probíhá vyhodnocování takto získaných dat a přijmeme potom konkrétní závěry, proto v tomto okamžiku asi závěry činit by bylo předčasné. Zítra jsem to zařadila na pravidelný bod porady ministra spravedlnosti.

Takže obecně lze říct, že přístup jednotlivých soudů k problematice se různí, spíše bych řekla, že si stěžují na to, že na ně vyvíjíme nátlak, ale já si myslím, že to je správné, protože by to jinak neřešily. Někteří předsedové soudů předali naše dopisy soudcům na exekučním úseku, s tím, že jako předsedové nemohou zasahovat do jejich rozhodovací činnosti, a některé soudy zase k plošnému přezkumu nepřistoupily a legalitu rozhodčí doložky zkoumají až k návrhu. A já jsem svolala poradu předsedů krajských soudů teď před Vánocemi, kdy to je jeden ze stěžejních bodů, kde to budeme znovu řešit, a už budu mít tedy zpracovaná nějaká ta data tak, abychom mohli přijmout konkrétní opatření.

Nepouštím to samozřejmě ze zřetele, a budeme tedy na ně tlačit dál, protože není možné, aby se to neřešilo, takže to prostě nepustím z rukou. Konkrétní počty exekučních řízení zastavených pro nezpůsobilost nelze asi v současné době odhadnout, neboť většina soudů tyto počty neeviduje. Ale na té poradě si řekneme víc, a potom samozřejmě se přihlaste a já vám řeknu tedy konkrétní závěry. Jestli vám to tedy takto stačilo, jinak...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Přesně chci poděkovat, protože jsem rád, že se tomuto tématu po těch, řekněme, i dokonce letech, protože minimálně od roku 2011 jsme měli povinnost se k tomu vyjadřovat, až je zvláštní, že to tak dlouho zůstalo neřešeno, tak jsem moc rád, že se tomu věnujete.

Já vám uvedu dva konkrétní případy z poslední doby, kdy se mi podařilo zastavit exekuce a jaký to může mít vliv. Jedna povinná z Karlovarska - tak to je po zrušení té nezákonné exekuce, protože to dokonce vymáhali po roce 2012, tak tam dochází k promlčení, tak jí vracejí 348 tisíc korun, které deset let splácela... nebo deset... sedm let splácela a teď se jí vrací zpátky jako z banky. Má to samozřejmě obrovský vliv nejen pro ni, ale i pro rodinu. A v druhém případě ze stotřicetitisícového dluhu je třicetitisícový, a dokonce ve splátkách.

A moje doplňující otázka je (upozornění na čas), jestli budete řešit ty případy, které už skončily vymožením, ale na základě nezákonného nálezu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď na doplňující dotaz.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Budeme řešit všechny případy a já čekám na vyhodnocení těch 86 odpovědí. A v tom to je zahrnuto, i tyto případy, co máte na mysli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude paní poslankyně Maříková interpelovat pana ministra Plagu ve věci neziskových organizací na školách. Připraví se paní poslankyně Jarošová. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, školy musejí být a jsou ze zákona apolitické. Činnost některých politických neziskových organizací ve školních zařízeních je však s tímto v rozporu. Každou chvíli odněkud slyšíme nebo čteme na internetu, jak do nějaké základní školy nebo střední školy přijdou aktivisté z nějaké neziskové organizace a do dětí tam lijou jen tu svou pravdu o prospěšnosti takových témat, jako je multikulturalismus, LGBT nebo politická korektnost.

Poslední příkladem toho je situace z Brna, kdy Lékaři bez hranic, kteří dětem jako externí nezisková organizace popisovali svoji práci, na ně dále apelovali, aby si uvědomily, jak jsou na tom jiní, a nezapomněli zdůraznit, že by měly finančně přispět na pomoc Afričanům. Návštěva Lékařů bez hranic vyvolala pozdvižení mezi rodiči, kterým se přispívání nelíbilo. V důsledku toho se rada městské části Brna-Bystrce usnesla se zásadním nesouhlasem s působením a propagací politicky zaměřených neziskovek, používáním jejich výukových programů nebo organizováním finančních sbírek v jejich prospěch ve školách. Jejich zřizovatelem je právě tato městská část.

Pane ministře, kdo kontroluje činnost neziskových organizací ve školách a obsah, který tam šíří? Jak chce ministerstvo předejít těmto situacím, aby se v budoucnu tyto organizace domáhaly možnosti působení a pořádání sbírek ve školách a šířily politický program? A zvažuje vaše ministerstvo vydat doporučení ředitelům škol, jaké neziskové organizace do škol pouštět, či ne, nebo dokonce zvažujete některým politickým neziskovým organizacím dát úplný zákaz vstupu do škol, třeba prostřednictvím nějaké vyhlášky? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr odpoví na vaši interpelaci písemně a nyní prosím paní poslankyni Jarošovou, která bude interpelovat pana ministra Vojtěcha ve věci rezignace uznávaného psychiatra Jaroslava Matýse. Prosím.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane ministře, z našich médií jsem se dozvěděla zprávu, že předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie, uznávaný psychiatr a soudní znalec v oboru psychiatrie MUDr. Jaroslav Matýs, rezignoval na svou funkci v čele této asociace. Nestalo se to však na základě jeho neodbornosti nebo neschopnosti zvládat svou funkci, ale na základě tlaků, včetně tlaku z Ministerstva zdravotnictví, po zveřejnění jeho rozhovoru ze dne 26. 9. na info.cz. Pan doktor se zde vyjádřil k ekologické aktivistce Gretě Thunbergové po jejím vystoupení na půdě OSN, kdy popsal možné příčiny jejího emočně nezvládnutého představení a bez příkrasu okomentoval. Udělal to jako odborník se znalostí věcí a zkušeností z letité praxe s tzv. Aspergerovým syndromem. Pan doktor údajně rezignoval sám. Umím si však představit, co jeho rozhodnutí předcházelo.

Pokud se budeme vracet k praxi, kdy se budou odstraňovat odborníci jen na základě jejich mediálních výstupů, ve kterých konstatují holý medicínský fakt, pak žijeme opět v totalitě. Ne však nastolené jedinou vládnoucí stranou, ale ekologickými ekoteroristy a jim podobnými aktivisty. A je jedno, zda hájí LGBT komunitu, či práva nelegálních migrantů. Jejich metody nátlaku a dehonestací jsou shodné. Pan doktor konstatoval jen to, co si myslí podstatná část psychiatrických odborníků. Bohužel většina z nich si nedovolí prezentovat je takto veřejně, asi vědí proč. Stačí jim odstrašující případ MUDr. Matýse.

Vážený pane ministře, žádám vás tímto, abyste se svou osobou postavil za pana doktora. Vyšlete tím jasný signál, že obsazování významných postů u nás neovlivní žádná lobby, ale jen kvalifikovanost a vysoká odbornost. A ráda bych také znala váš osobní názor na tuto kauzu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Paní poslankyně, páni poslanci, vážená paní poslankyně, toto je samozřejmě velmi citlivá kauza, vnímám ty různé názory na danou věc. Na druhou stranu je třeba říci, aspoň tedy z mého pohledu, tady nešlo vůbec o Gretu Thunberg nebo klimatický summit nebo cokoli s tímto spojené, ani mě nekontaktovali klimatičtí aktivisti. Pan MUDr. Matýs, byť samozřejmě si jeho odbornosti vážím, a toho, co udělal pro českou dorostovou psychiatrii, to skutečně není nikterak, že bych to chtěl znevažovat, se vyjádřil z mého pohledu poměrně nešťastně obecně o lidech s poruchou autistického spektra. My se teď aktuálně na ministerstvu velmi cíleně snažíme podporovat péči o duševně nemocné, péči psychiatrickou. A jeden z klíčových faktorů je tzv. destigmatizace. Zkrátka není správně, pokud stigmatizujeme lidi s duševní chorobou. Neměla by to dělat obecně média, neměli by to dělat ani odborníci. A tady skutečně ty výroky pana MUDr. Matýse byly poměrně významně stigmatizující a dehonestující ve vztahu k dětem s poruchou autistického spektra. A skutečně to nemá nic společného s Gretou Thunberg, to nebylo vůbec to gros toho problému nebo té debaty.

Na mě se začaly obracet rodičovské organizace, individuálně rodiče dětí s poruchou autistického spektra, psali dopisy, byl tady otevřený dopis, který zaslali na ministerstvo, i s odborníky. Skutečně ty výroky pana doktora vyvolaly poměrně velkou debatu i mezi samotnými odborníky psychiatry v rámci odborné společnosti. Takže určitě to nebyl nějaký nátlak ze strany Ministerstva zdravotnictví. Já jsem samozřejmě ty výroky zaznamenal a požádal jsem Psychiatrickou společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně o nějaké projednání a zaujetí stanoviska celé odborné společnosti k těmto výrokům, k tomuto postoji. Bylo to velmi korektní z mého pohledu i ze strany Ministerstva zdravotnictví. Chtěli jsme toto řešit, protože skutečně se na nás obraceli rodiče přímo těch dětí, poměrně pobouření, a to nebyli žádní fanatičtí aktivisté, to byli skutečně rodiče. A následně pan MUDr. Matýs z vlastního rozhodnutí rezignoval na všechny své funkce. Ale ze strany ministerstva to bylo pouze o tom, že jsme požádali o nějaké stanovisko odbornou společnost. Takže zjevně tam zkrátka ty názory byly různé.

To nikterak nezpochybňuje roli pana Matýse vůbec v jeho kariéře, a jak říkám, nějakém přínosu pro dětskou dorostovou psychiatrii, ale tyto výroky vyvolaly velké debaty jak v laické rodičovské veřejnosti, odborné a pravděpodobně i v rámci té odborné společnosti psychiatrické a pan doktor se nakonec tedy rozhodl rezignovat. Já k tomu asi nemám nic co říci. Nemyslím si, že to je tak, že bychom někoho odvolávali nebo na základě jeho názorů, ale stále je to odborník, je to psychiatr a musí být schopen obhájit svoje odborné názory. A je otázkou, jestli byl schopen je obhájit v rámci odborné komunity. Možná že nikoliv. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o položení doplňujícího dotazu. Prosím.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji. Pane ministře, to odvolání přišlo krátce po jeho rozhovoru na info.cz. Já si myslím, že to s Gretou souvisí. Ne třeba stoprocentně, určitě tam byly i tlaky rodiny, ale souvisí to s Gretou. A mně to přijde jako velmi nešťastné už jenom proto, že si vlastně tento uznávaný psychiatr dovolil vyjádřit svůj odborný názor a dovolil si pojmenovat projevy nemoci a její specifika. A ne každému to sedělo. Ale prostě to pojmenoval, byla to jeho práce. A bohužel narazil na v té době ostře sledovanou Gretu a píchl do vosího hnízda. A já pevně doufám, že se jednalo o ojedinělý exces a do budoucna se nebude muset nikdo z nás bát vyjádřit svůj názor, aby mu nehrozila ztráta práce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď na tento doplňující dotaz.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Určitě nikoliv. Není to o tom, že se někdo má bát vyjádřit svůj názor, ale pokud někdo vystupuje jako odborník a má nějaký odborný názor, tak ten názor si musí obhájit v rámci nějaké odborné veřejnosti. A tady skutečně názor odborníků, dalších psychiatrů, na ty výroky byl velmi kritický. Je otázka, jak probíhala debata uvnitř té odborné komunity, pravděpodobně další kolegové psychiatři zkrátka na to měli jiný názor. A pan MUDr. Matýs to vyhodnotil, že prostě jeho názor v tomto směru se možná neshoduje s názorem celé psychiatrické společnosti, a rezignoval. Tak to zkrátka asi je i v nějakých vědeckých kruzích. Každý, kdo se takto vyjadřuje, musí pak být schopen se obhájit. A já nevím, jak tam ta debata probíhala. My jsme pouze jako Ministerstvo zdravotnictví požádali o zaujetí stanoviska odborné společnosti a následně tedy proběhla ona rezignace. Nic víc k tomu nemůžu říct. Nevím, jak ta debata probíhala na té odborné úrovni v rámci odborné komunity. A samozřejmě je to tak, jak to je, já myslím, že nikdo pana Matýse neodvolával, rozhodl se sám. To je asi všechno, co k tomu mohu říct.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Válka, který bude interpelovat pana ministra Kremlíka ve věci elektrifikace tratě Brno - Moravský Krumlov - Hrušovany nad Jevišovkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já moc děkuji, pane předsedající. Čas běží. Ta trať, o které se chci stručně bavit, z Brna přes Moravský Krumlov, Hrušovany nad Jevišovkou do Vídně bývala za Rakouska-Uherska jednou z nejfrekventovanějších tratí, bylo to přímé spojení mezi Prahou a Vídní. Ta trať postupně v posledních desítkách let nabývá na svém významu ne proto, že by o ni nebyl zájem z pohledu pasažérů, ale prostě proto, že postupně vypadávají jednotlivé úseky, vypadávají zastávky, a je to oblast České republiky, jižní Moravy nebo hranice dvou krajů, kde je velmi obtížná obslužnost cestou autobusu, je tam veliká obora, přes kterou se nedá jezdit. To znamená, že je tam řada omezení a železniční spojení je jedno z nejlepších, nejvýhodnějších a nejrychlejších.

Já jsem v rámci svého pozměňovacího návrhu ke státnímu rozpočtu navrhl alokaci části prostředků pro vaše ministerstvo, abyste je mohli využít k elektrifikaci té trati, pokud máte plán tu trať zprovoznit a elektrifikovat, a tak vyřešit to, aby se tu dalo dobře jezdit. První část dotazu - jestli tento pozměňovací návrh podpoříte, nebo ne. A pokud ne a máte v úmyslu trať elektrifikovat nebo ji nějakým způsobem jaksi dát do pořádku, tak v jakém horizontu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Vážený pane předsedající. Vážený pane poslanče, jak bych odpověděl na vaši otázku, asi takto. Pokud jde o elektrizaci trati Brno - Moravský Krumlov - Hrušovany nad Jevišovkou, tak jsou v současné době tyto informace. Aktuálně probíhá zpracování studie proveditelnosti pro řešení spojení mezi Brnem a Znojmem. Vámi zmíněná trať je součástí tohoto spojení. V rámci řešení studie proveditelnosti budou prověřovány jak varianty spojené s úpravou současných tratí, včetně jejich elektrizace, tak i varianty zabývající se možností zřízení nových tratí v uvedeném směru v zájmu zajištění příznivých cestovních dob na hlavní relaci Brno-Znojmo.

Studie proveditelnosti je aktuálně na samém začátku zpracování, a nelze tak v současné době vůbec předjímat zvolenou variantu řešení, stejně tak i ekonomickou efektivitu některé z projektových variant. Je to předčasné. Takže na vaši druhou otázku: nemůžu podpořit váš pozměňovací návrh.

V návaznosti na schválení studie proveditelnosti mohou být činěny další kroky v projektové přípravě vybrané varianty. Doba zpracování studie proveditelnosti se předpokládá 18 měsíců. Jsem připraven vám dát další informace, nicméně jak sám vidíte, studie proveditelnosti se bude zpracovávat 18 měsíců, což je přibližně rok a půl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já moc děkuji za odpověď. Neuvědomil jsem si, když se postavím bokem, že riskujete torticollis spastica, tak jsem si přesedl.

Chápu to správně - když se zhruba za rok a půl před volbami zeptám, jak to vypadá, dokážete mi dát informace, kam se posunula studie proveditelnosti?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr odpoví na doplňující dotaz.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Já myslím, vážený pane poslanče, že vám tu informaci, jak se vyvíjí studie proveditelnosti, můžu dát i dřív.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Jelínka, který bude interpelovat pana ministra Plagu ve věci působení Original Play v předškolských zařízeních. Prosím.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, tato interpelace vznikla vzhledem ke znepokojeným reakcím občanů a spolků k působení nadace Original Play v našich dětských školních zařízeních. Vše se začalo ve veřejném prostoru řešit na základě reportáže německé veřejnoprávní televize ARD o škodlivém působení této neziskové organizace v Německu a Rakousku. Byť se na některých dezinformačních serverech tvrdí, že tato nadace u nás nepůsobí, lze například na odkazech inovativnivzdelavani.cz, skoladavinci.cz či hraprozivot.cz nalézt odkazy na proběhlé akce uvedené neziskové organizace s účastí pana Freda Donaldsona, člena dozorčí rady neziskové organizace.

Ve vyjádření tiskové mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Anety Lednové se říká: V mateřských školách zapsaných v rejstříku škol musí garantovat kvalitu výuky včetně bezpečnosti dětí ředitelka mateřské školy. Na kvalitu a dodržování všech uvedených předpisů a zásad dohlíží Česká školní inspekce. Je naprosto v souladu se zákonem, že školní vzdělávací program musí být v souladu s rámcovým vzdělávacím programem předškolního vzdělávání. Je také pravdou, že kontrolu dodržování vybraných ustanovení školského zákona a hodnocení podmínek, průběhu a výsledku vzdělávání provádí Česká školní inspekce. Avšak Národní ústav pro vzdělávání vytvořil metodické materiály, podle kterých lze rámcový vzdělávací program předškolního vzdělávání lépe zavádět do praxe. Jelikož Národní ústav pro vzdělávání je přímo řízená příspěvková organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, žádám o odpověď, zda se v těchto metodických materiálech objevuje doporučení spolupráce s neziskovými organizacemi tohoto typu a zda je tato spolupráce dostatečně ohraničena pravidly, která zajistí bezpečnost našich dětí v těchto zařízeních. Pokud metodika nic takového neobsahuje, žádám Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o prošetření dodržování metodiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně Kořanová ruší svoji omluvu. Pan ministr odpoví na vaši interpelaci písemně.

Nyní prosím pana poslance Čižinského, který bude interpelovat pana ministra Hamáčka ve věci pomoci českého státu dětem bez rodičů. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Vážený pane ministře, obracím se na vás ohledně pomoci dětem, ohledně pomoci dětem bez rodičů, o kterou nás žádá řecká strana. Interpeluji vás jako poslanec, ale i jako pedagog, jako starosta pražské městské části, která nemá žádné své děti na ulici či na ubytovně, jako starosta, v jehož městské části vzniká ulice Nicholase Wintona, jako starosta městské části a zastupitel Prahy, který je připraven pomáhat jak institucím, tak rodinám, které jsou a budou ochotné opuštěným dětem z řeckých zařízení pomoci k lepšímu životu v naší zemi. Jsem tady za klub KDU-ČSL, jsem tady ale také jako rodič a křesťan.

Ptám se vás, pane ministře, zda vyšlete bezodkladně do Řecka své pracovníky a zda váš úřad umožní rychlou pomoc pro několik desítek dětí nacházejících se nyní bez rodičů v řeckých zařízeních. Jsem přesvědčen, že naše země se má zachovat humánně, solidárně a čestně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji také za dodržení času. Nyní prosím pana poslance Zahradníka, který bude interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci rušení Celního úřadu ve Strakonicích.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Paní ministryně, mám na vás interpelaci, která má svůj původ v dotazu, kterým se na mě obrátil místostarosta města Strakonice v Jihočeském kraji. Ptal se mě, zdali je pravdou, že Ministerstvo financí chystá zrušit pobočku Celního úřadu ve Strakonicích, a pokud tomu tak je, jakým způsobem potom bude zajištěno poskytování celních služeb ve městě Strakonice pro subjekty, které tam jsou a které tyto služby potřebují. Děkuji předem za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, k vámi přednesené interpelaci uvádím, že to nemohu vyloučit, že skutečně územní pracoviště Celního úřadu Strakonice, zdůrazňuji celního, je vytipováno ze strany Celní správy jako případný adept na zrušení tohoto územního pracoviště. Těchto pracovišť je více, pracuje se na tom.

Já bych chtěla říct, že Celní správa v rámci svého výkonu působnosti zavádí technologie. Celní správa funguje ještě trochu jinak než třeba Finanční správa, protože komunikace dneska už v podstatě převážně probíhá elektronicky. Celní správa de facto nepotřebuje být v okruhu působnosti subjektů, o kterých mluvíte, protože převážná část úkonů se dělá elektronicky a jejich podíl se postupně zvyšuje, a klesá tak potřeba veřejnosti navštěvovat osobně pracoviště celních úřadů, takže tím dochází k administrativní, finanční i časové úspoře a stávající počet územních pracovišť celních úřadů se jeví nadbytečný. Takže v současné době probíhá analýza těchto věcí.

Já jsem zadala, že nepřistoupím bezhlavě k vydání vyhlášky, pokud nebudu mít podrobnou analýzu, nebudu mít komunikaci z toho místa se subjekty, s komorami a asociacemi, které v tom regionu vlastně zastřešují podnikatele, ale samozřejmě i se zástupci municipalit - proto se na vás asi pan místostarosta možná obrátil. Protože my dlouhodobě v rámci Celní správy usilujeme o to, aby vlastně ta elektronizace byla úplná. Celní správa tím, že je vlastně i koordinovaná evropsky, je zde přímá působnost evropských předpisů, tak listinné dokumenty jsou změněny za dokumenty digitální, a samozřejmě primárně je snahou nabízet digitální služby, takže umožnit subjektům uskutečnit podání v elektronické podobě na úkor podání v listinné podobě.

Jednalo se v této chvíli - mám informaci, že se jednalo se zájmovými subjekty, byly jim nabídnuty možnosti zjednodušených postupů a elektronického celního řízení. Tento postup umožňuje vývoz zboží do 30 minut od oznámení, a to 24 hodin 7 dní v týdnu.

Ve Strakonicích se evidují vývozy dvou pivovarů, které za období roku 2018 a prvního pololetí 2019 realizovaly 16 a 45 vývozů. Jeden z nich už využívá zjednodušený postup. A pro představu, Celní správa projednala v roce 2018 téměř 1,5 milionu vývozních celních prohlášení, přičemž v tom zjednodušeném režimu, o kterém jsem teď hovořila, je 88 %. Takže obdobně bylo postupováno ještě v dalších devíti případech.

Takže ta věc není rozhodnutá, ale nebudu vám zastírat, že analýza probíhá. To vám říkám zcela upřímně. Má to adekvátní důvody, protože jestliže elektronizace tak postupuje, tak skutečně my dnes nemusíme v regionech - a bude to vytipováno, bude to podrobně analyzováno - nemusíme ve všech regionech územní pracoviště tam držet. Platíte budovu, platíte lidi atd. Je to prostě neefektivní. Posouváme se dále a s tím musí souviset i nějaké hospodárné řízení. Se všemi dotčenými subjekty včetně zástupců pivovarů je jednáno a ta jednání probíhají.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji za odpověď, paní ministryně. Máte pravdu, tím hlavním subjektem je strakonický pivovar, který je ve vlastnictví právě města Strakonice. Je tam také snad i nemovitost, která je s tím pracovištěm celního úřadu, s tou pobočkou, spojena, takže i tuhle věc vezměte v úvahu, že pak asi bude třeba, aby se stát nějak vypořádal s tím pozůstatkem. Ale v zásadě bych chtěl požádat - vezměte v úvahu, že Strakonice jsou významným průmyslovým centrem, tradičním, v Jihočeském kraji, že je tam opravdu průmysl na poměrně velmi dobré úrovni, ať už tedy pivovarnický, ale i ostatní, kapacity jsou tam dobré a možnost zachovat celní úřad by určitě strakonickou samosprávu, ale i občany potěšila. Děkuji mockrát za vaši přímluvu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude reagovat. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za toto doplnění. Já samozřejmě vůbec nechci nikoho trápit, ráda potěším občany, ale musím uvažovat spravedlivě a efektivně. Takže analýza se provádí, Strakonice jsou vytipovány, to říkám otevřeně. Vyhlášku podepisuji já a rozhodnu se opravdu po zralé a zodpovědné úvaze. Není to ještě na stole, pokud já nebudu všechny aspekty mít zhodnoceny. Nemovitost by se samozřejmě řešila.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. To byla poslední interpelace z bloku prvních. Nyní tedy pan poslanec Jelínek bude interpelovat pana ministra Zaorálka ve věci SEFO a Hanáckých kasáren. Prosím.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, vážený pane ministře, v Olomouci byly dlouhá, dá se říci, staletí ve vlastnictví armády budovy Hanáckých kasáren. Budoucnost těchto významných budov v blízkosti centra krajského města není obyvatelům kraje lhostejná. Rád bych touto interpelací tlumočil jejich dotaz k budoucnosti těchto budov. Jelikož jsem relativně nedávno interpeloval vašeho předchůdce v otázce budoucnosti Středoevropského fóra, které je významným investičním počinem, který s napětím sleduje nejen odborná veřejnost v celé střední Evropě, chci tímto navázat na tuto interpelaci a požádat vás o informace o vývoji projektu Středoevropského fóra. Rád bych, aby rozbouřená debata o podobě Středoevropského fóra neohrozila realizaci této významné investice v oblasti kultury.

Proč spojuji tyto dvě otázky, je celkem jasné. Jedna varianta realizace Středoevropského fóra je možnost umístění této instituce do prostor Hanáckých kasáren. Mohu vás ujistit, že pokud byla veřejnost rozdělena otázkou vzhledu Středoevropského fóra, tak v otázce využití budov Hanáckých kasáren panuje jednotný názor na velmi nevhodné využití těchto budov pro Středoevropské fórum. Děkuji předem za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím paní poslankyni Jarošovou, která bude interpelovat pana ministra Brabce ve věci kompenzace Ministerstvem životního prostředí zemědělcům za škody způsobené hraboši. Prosím.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane ministře, Českou republiku trápí v posledních letech i díky mírným zimám přemnožení hlodavců, kteří způsobují našim zemědělcům škody, jež se blíží miliardě korun. Tuto situaci lze nazvat kalamitou. Jelikož je plošná aplikace Stutoxu, která by pomohla kalamitu s přemnožením hrabošů řešit, Ministerstvem životního prostředí nepovolená a cílená aplikace do děr je vzhledem k rozsahu neúčinná, je situace v některých oblastech katastrofální. Škody zejména na ozimech dosahují až 80 %. V méně zasažených oblastech se k řešení problému používá zejména hluboká orba, cílená aplikace jedu do děr a budování bidýlek pro dravce, ale v nejvíce postižených oblastech to nestačí. To platí zejména pro jižní Moravu a některé oblasti Čech, kde je až 40 hraboších děr na metr čtvereční. Pokud se kalamitní situace nezačne urychleně řešit a v některých oblastech se nepovolí plošná aplikace účinného postřiku, mohou škůdci totálně zdevastovat místní zemědělství.

Ministerstvo životního prostředí odmítá povolovat postřik Stutoxem s ohledem na ochranu křečka polního i přes žádosti postižených zemědělců. Ti přišli o úrodu a krmivo, nehledě na to, že nemá smysl cokoli na podzim sázet, protože pak by se nejednalo o výsev, ale o výkrm hrabošů. Pokud Ministerstvo životního prostředí blokuje i v těchto opodstatněných případech plošné užití účinných látek k nápravě kalamitního výskytu hrabošů, pak je beze vší diskuse na místě stoprocentní kompenzace škod zemědělcům v postižených oblastech.

Pane ministře, zvažujete přehodnotit v některých lokalitách zákaz plošného trávení hraboše? A pokud ne, budete iniciovat vyplácení plošných kompenzací za škody způsobené našim zemědělcům?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr odpoví na vaši interpelaci písemně.

Já prosím pana poslance Munzara, který bude interpelovat pana ministra Kremlíka ve věci investic do železnic. Připraví se pan poslanec Válek.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, v návrhu státního rozpočtu není dostatek peněz do infrastruktury ani na dálnice a bohužel ani na železnice. Právě železnice, které jsou důležité kvůli rychlé dopravě, dostanou na příští rok znatelně menší částku než letos. Nyní mají na kontě 44 mld., ale rozpočet pro příští rok uvádí pouze 26 mld. Sice se počítá s tím, že částka se v průběhu roku ještě trochu zvýší, ale plánovaná částka na příští rok je cca o třetinu nižší než ta letošní, nemluvě o tom, že Správa železniční dopravní cesty požadovala na nutné investice 47 mld. korun a dostala cca polovinu toho, co by potřebovala.

Vláda plánuje modernizace tratí a vysokorychlostní železnice, ale při takto nízké plánované částce dojde spíše na údržbu a opravy současných zastaralých tratí. Takže se chci zeptat, jestli dokážete navrženým rozpočtem pokrýt investiční potřeby a naplánované a připravené stavby, a chci se zeptat, jak se toto snížení odrazí a jestli to postihne stavby, které jsou plánované ve Středočeském kraji, resp. jejich přípravu, například modernizaci trati Kladno - letiště Praha. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, já jsem byl, myslím, že to bylo minulý týden, na setkání lídrů českého stavebnictví, kde jsme probírali klíčové investice v dopravní infrastruktuře pro období 2020 až 2021. Tam jsem prezentoval takovouto tabulku. (Ukazuje ji.) Ta má modré a oranžové sloupce. Když se podíváte na poslední tři modré sloupce, tak uvidíte roky 2020, 2021 až 2022. A tady vidíte, že předpokládané rozpočty bez úprav, jak jste o nich hovořil, jsou jedny z nejvyšších od roku 2007. Byly tam excesy v roce 2010, to byla éra ministra Řebíčka, a rok 2015, kdy se dočerpával operační program. Je běžně standardní, že se vždy rozpočty během roku upravují.

A teď konkrétně k vaší otázce. Státní fond dopravní infrastruktury bude příští rok hospodařit s rozpočtem 87,3 miliardy Kč včetně finančních prostředků z fondů Evropské unie. Tato částka však bude ještě letos navýšena o dodatečné zdroje ve výši 3,6 miliardy Kč, z toho 3 miliardy od Ministerstva financí a 600 milionů z kapitoly Ministerstva dopravy. Dohromady tak bude mít Státní fond dopravní infrastruktury k dispozici pro financování dopravní infrastruktury v roce 2020 částku téměř 91 miliardy Kč.

Dále Státní fond dopravní infrastruktury předpokládá, že v roce 2020 do financování dopravní infrastruktury rovněž zapojí očekávané zůstatky na účtech SFDI ve výši 2,5 miliardy Kč. Celková částka zdrojů pro financování dopravní infrastruktury v roce 2020 tak přesáhne 93 miliard Kč, což je jedna z nejvyšších částek, které budou z rozpočtu SFDI vynaloženy do financování dopravní infrastruktury. Za posledních pět let jsme do dopravní infrastruktury dali celkem 526 miliard Kč. Když se podíváte na můj facebook, tak uvidíte, jakým způsobem a jak rychle stavíme a jaké prostředky čerpáme. Vše mám v detailu tam uvedeno. Z této celkové částky, kterou jsem teď zmínil, to znamená z částky přibližně 93 miliard korun, budou více, než 17 miliard tvořit finanční prostředky z fondů Evropské unie a zbylou část pak představují národní zdroje.

Schválený rozpočet příjemce Státní železniční dopravní cesty v roce 2019 činil v národních zdrojích celkem částku 30,1 miliardy a v průběhu roku 2019 byl navýšen na výsledných 35,4 miliardy. Rok 2020 - návrh rozpočtu příjemce SŽDC činí v národních zdrojích 29,8 miliardy Kč. V roce 2020 bude rozpočet SŽDC postupně navyšován a již nyní je předpoklad navýšení k lednu 2020 na 30,28 miliardy Kč. V případě, že vznikne v průběhu roku 2020 vyšší potřeba financování, například díky urychlení přípravy některých akcí, a tato potřeba bude vyšší, než jaká je alokace uvedená v rozpočtu SFDI včetně aktuálních disponibilních prostředků SFDI, budou vedena jednání s Ministerstvem financí v návaznosti na vývoj státního rozpočtu.

A pokud jde o váš dotaz, který se týká konkrétně železniční trati Kladno a Praha, pak realizace je plánována od prosince roku 2021 do roku 2024 a v rozpočtu SFDI na rok 2020 jsou vyčleněny prostředky na přípravu v dostatečné výši. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A prosím, pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane ministře. Já začnu odzadu. Děkuji za ujištění, že na tuto stavbu je plánováno dostatek finančních prostředků. Přesto mě zaujalo to, co jste říkal v tom množství čísel, která jste nám tady přednesl. Na konci jste řekl, že uvažujete, nebo že na začátku roku bude mít SŽDC něco přes 30 miliard korun. Přitom ona požadovala na nutné investice 47 miliard korun. Takže mě stále někde chybí zhruba 17 miliard korun, aby dostála těm všem naplánovaným stavbám, které by chtěla dělat v České republice. Takže bych poprosil o doplňující odpověď na svoji otázku, zda skutečně dokážete tím rozpočtem, i o něco zvýšeným, pokrýt investiční potřeby a připravené stavby. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Tak já velmi stručně. Jak jsem tady na začátku uvedl tu tabulku. Tabulku o tom, jak je běžné a standardní, že v průběhu roku dochází ke změnám rozpočtu a zpravidla k navyšování těchto částek. Čili já bych chtěl říct, že stavby, které skutečně budou připraveny, tak samozřejmě budeme chtít financovat. Chceme budovat tady tu zemi, chceme budovat dálnice, chceme budovat železnice. To je odpověď na vaši otázku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Válka, který bude interpelovat pana ministra Vojtěcha ve věci eNeschopenky.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Tak zase dvě minuty. Mě nepříjemně překvapilo, ale teď už se s tím nedá nic dělat, že MPSV zvolilo pro realizaci eNeschopenky průzkum bojem s tím, že se od ledna uvidí, kdo tedy tento boj prohraje. Jestli pacienti, protože těch se to týká a těm možná nebudeme moci vystavovat eNeschopenky. Zatím ty programy ani nikdo nezkouší. Nicméně zavádění těch programů vyžaduje finanční prostředky. Ty nemocnice je odněkud musí získat. Financuje je buď zřizovatel, nebo pojišťovny. Pojišťovny ovšem nepočítají, že by v úhradách hradily zavedení programu potřebného pro eNeschopenku.

Tak jsem se chtěl zeptat v té první otázce, jestli plánuje Ministerstvo zdravotnictví, že by alespoň v přímo řízených organizacích hradilo tyto programy, nebo zda plánuje, že je bude hradit plošně.

Druhá věc je, že práce s tím programem vystavování eNeschopenky není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, není žádný kód, který by se s touto administrativou spojený dal vykázat. A opakovaně jsme na zdravotním výboru debatovali, že někdo by toto hradit měl. Já jsem ve svém pozměňovacím návrhu alokoval část prostředků pro Ministerstvo zdravotnictví tak, aby tato úhrada byla možná.

Takže druhá část otázky - zda tento pozměňovací návrh podporujete. A s tím souvisí třetí. Pokud ne, jak vy vidíte úhradu tohoto výkonu, kdo by to měl dělat. Pokud vůbec. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, vážený pane poslanče, jsou to zapeklité otázky. A je otázka také, jestli jsou správně položeny na správnou osobu. Protože znovu stále opakuji, že eNeschopenka je projekt Ministerstva práce a sociálních věcí, a mám občas pocit, že ten projekt patří pod ministerstvo, protože jsem na to stále dotazován, a občas trošku vyčítám kolegům z MPSV, že by mohli také trošku více komunikovat. Ale to je spíš otázka, snad se to zlepší.

Pokud jde o náklady, které jsou s tím spojeny v našich nemocnicích, já si nemyslím, že ty náklady budou nějak zásadní. My o tom komunikujeme s našimi přímo řízenými nemocnicemi. Dokonce teď hledáme nějaké řešení s IT odborníky. V některých nemocnicích už mají nějaký návrh, jak by to mohlo fungovat, který bychom pak chtěli aplikovat i v ostatních. Takže my velmi brzy přijdeme s nějakým návrhem, jak tu věc technicky řešit, možná i vlastními zdroji, že možná nebude nutné ani objednávat nějaké zásadně drahé externí služby. Takže to chystáme v jedné nemocnici. Nechci to říkat, protože pak by se všichni na to slítli. Ještě to není úplně hotové, ale nějaké prostě řešení chceme vymyslet, aby ty náklady byly co nejmenší.

My nemáme v tomto směru ani žádné možnosti, jak to financovat, žádný dotační titul. Myslím si, že to ani není skutečně něco, co by příslušelo ministerstvu. Já stále říkám, že pokud jsou nějaké náklady s eNeschopenkou, tak by asi primárně měly být hrazeny z MPSV, byť nakonec jsme se tedy shodli na tom, že pokud jde o úhradu konkrétním lékařům, tak tam nepočítáme s tím, že by byla zavedena. Je to nějaký konsenzus, který proběhl na vládě z toho důvodu, že ten názor je takový, že vlastně pokud je to eNeschopenka, tak ty procesy jsou elektronizovány, jednodušší, a tím pádem pokud dnes eNeschopenka není hrazena, tak je otázka, proč by měla být hrazena eNeschopenka, pokud je to tedy jednodušší způsob, jak tu neschopenku, doufejme tedy, vystavit. Ale znovu říkám, ta věc je primárně otázkou MPSV.

Ono není to tak, že by dneska nebyla žádná úhrada. Existuje signální výkon, který je hrazen asi šesti korunami myslím, šest korun za vystavení té neschopenky, aktuálně tedy šest korun za ukončení, to znamená nějakých 12 korun cca. Takže není to tak, že by vůbec žádný výkon v tomto směru neexistoval, je to sice signální výkon, ale je. A jestli se přistoupí k nějaké úhradě do budoucna, je to možné, ale není to teď zkrátka na pořadu dne. A pokud jde o ty náklady v našich nemocnicích, říkám, tak tam to řešíme, a věřím, že to vyřešíme tak, aby byly co nejmenší. Nevím. Samozřejmě vím, slyšel jsem, že poskytovatelé softwaru se snaží toho také využít. Ono to bylo stejné možná v případě eReceptu, tohle zkrátka je. Trošku jsme všichni v zajetí IT firem. Ale jak říkám, my se budeme snažit vymyslet s kolegy z jiných nemocnic nějaké řešení, které bychom mohli aplikovat všude, a byly co nejmenší náklady.

Takže tolik asi k tomu za mě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A protože je právě 18 hodin, tak panu poslanci již nedám možnost k doplňujícímu dotazu. Čas vyhrazený pro ústní interpelace skončil. A vzhledem k tomu, že není žádná dohoda o tom, že bychom nyní projednávali ještě něco dalšího, a vzhledem k situaci v sále také (velmi prořídlé lavice) je třeba ukončit dnešní jednací den. 39. schůze bude pokračovat zítra, to znamená v pátek, kde jsou zařazeny body 14, 21, 22, 23 a 134, což jsou: poslanecký návrh zákona o NKÚ, druhé čtení, oceňování majetku, první čtení, implementace daňových předpisů Evropské unie, první čtení, zákon o léčivech, opět EU, první čtení a poslanecký návrh ke změně trestního zákoníku v prvním čtení.

Já vám děkuji a přeji vám pěkný večer.

 

(Jednání skončilo v 18.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.