(9.30 hodin)
(pokračuje Maláčová)
Pro přehlednost, o dopadech tohoto pozměňujícího návrhu vám uvedu příklad. Protože si myslím, že to je opravdu skutečně dobře míněno, ale ještě jednou, problém spočívá v detailech. Nějaká osoba vlastní bytový dům s 20 bytovými jednotkami. Sám tento vlastník bydlí v rodinném domě někde jinde. V bytových jednotkách ve svém bytovém domě poskytuje bydlení nízkopříjmovým domácnostem. Díky tomuto pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Pastuchové může vlastník požádat o 20 příspěvků na bydlení za jednotlivé byty. Ze šetření se potvrdí, že v bytech žijí osoby, které vlastník uvedl na jednotlivých žádostech, a že zároveň vlastník nebydlí v žádném z uvedených bytů, protože bydlí jinde. Takže podmínky dle litery zákona budou splněny. Úřad práce (podle) takhle navrhovaného textu zákona umožní vlastníkovi přiznat příspěvky na bydlení na všech 20 bytů. Na všech dvacet. Pro vyhodnocení nároku na příspěvek na bydlení se totiž dle textu návrhu budou započítávat příjmy a náklady na bydlení jen těch osob, které v bytech bydlí a které jsou uvedeny v žádosti, ale nikoliv vlastníkovy příjmy a náklady. Příspěvek však bude přiznán vlastníkovi a vyplacen vlastníkovi.
Já si myslím, že tato situace je nepředstavitelná. Byla by svým způsobem absurdní a v podstatě by obchod s chudobou, kterému se zde snažíme několik let zabránit, paradoxně pouze posílila. Ti největší gauneři, to znamená překupníci, obchodníci s chudobou, kteří na základě pofidérních smluv ubytovávají ve svých bytech sociálně slabé rodiny, by si po schválení tohoto pozměňovacího návrhu mohli požádat o příspěvek na všechny tyto byty a dostanou jich třeba dvacet, nebo třicet, nebo víme také, že jsou obchodníci s chudobou, kteří pronajímají stovky bytů, takže by si mohli požádat o stovky příspěvků na bydlení. Já si myslím, že tohle nechceme. Rozumím tomu, že Úřad práce by si v případě takového pozměňovacího návrhu mohl zákon vykládat po svém, aby to kopírovalo dnešní nastavení, a to půjde až do doby, než nás někdo z těch obchodníků s chudobou postaví před soud. A jak všichni víme, tak soudy rozhodují podle platné legislativy, nikoliv podle metodických pokynů Úřadu práce. V podstatě dáme spravedlnosti opět na frak.
Ale rozumím tomu a ještě jednou to opakuji, že to paní poslankyně myslela dobře. A opakuji ještě jednou, v prosinci vysíláme do mezirezortního připomínkového řízení komplexní vládní návrh, kde toto bude podchyceno. Z toho důvodu, i když to byl úmysl dobrý, ale provedení špatné, k tomuto návrhu zaujímám negativní stanovisko, protože by tento pozměňovací návrh ještě více podpořil obchod s chudobou a umožnil další zneužívání dávek, a tím pádem ještě více zatížil státní rozpočet.
A nyní se dostáváme k pozměňovacím návrhům paní poslankyně Richterové, která předložila celkově čtyři pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrh E4, který upravuje podmínky nároku na příspěvek na bydlení, neobsahuje však natolik závažné nedostatky. To znamená, je velmi podobný pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Pastuchové. V tomto návrhu je zachována podmínka trvalého pobytu a nově se doplňuje podmínka užívání bytu. V případě pochybností, že daná osoba v nahlášeném bytě nežije, lze provést místní šetření a z okruhu ji následně vyloučit. Nicméně v tomto pozměňovacím návrhu jsou opět legislativně technické chyby. Je zde nesprávně použit pojem skutečný pobyt, který nesouvisí s trvalým pobytem ani s užíváním bytu. Pozměňovací návrh paní poslankyně Richterové by nenapáchal tolik škody jako pozměňovací návrh paní poslankyně Pastuchové, přesto však odmítám oba návrhy. Já si skutečně vážím snahy obou paní poslankyň, upravit nároky příspěvku na bydlení, nicméně už jsme několikrát diskutovali na výboru pro sociální politiku, Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje vládní návrh, kde všechny tyto věci budou upraveny správně technicky tak, aby vlastně ta spirála, bobtnající spirála obchodu s chudobou dále nerostla a ten účel a dobrý úmysl, který obě paní poslankyně měly, byl dosažen a aby dávky na bydlení nebyly zneužívány. Z tohoto důvodu dávám negativní stanovisko k oběma návrhům.
A protože vás pravděpodobně bude zajímat, čeho se ten vládní návrh bude týkat, tak my v té revizi dávek, v tuto chvílí tomu říkáme inventura dávek, připravujeme tyto následující změny: Zásadní zjednodušení a zpřehlednění celého systému. Zavedení funkčních neboli, chcete-li, hygienických standardů jako předpoklad pro udílení dávek na bydlení a výplatu. Chceme, aby výplata dávek byla provázána s plněním povinné školní docházky. Chceme, aby výplata dávek byla podmíněna aktivizací dotyčných osob. Já opakovaně říkám, že obchod s chudobou neporazíme, pokud lidé, kteří žijí ve vyloučených lokalitách a jsou vlastně chyceni v tomto systému, dokud nebudou pracovat. Vím, že jejich situace je složitá, ale bez povinné školní docházky, bez jejího plnění a bez jejich aktivizace, to znamená, bez práce se ten problém nevyřeší. Za páté. Chceme změnit nastavení normativů, to znamená, chceme reálnější zastropování dávek a dát možnost obcím výši těchto dávek ovlivňovat. Za šesté. Chceme prodloužit sankční vyřazení z evidence Úřadu práce při opakované nespolupráci na šest a devět měsíců podle závažnosti této nespolupráce. Za sedmé. Chceme důsledně, opravdu striktně kontrolovat režim pracovní neschopnosti u uchazečů o zaměstnání a v neposlední řadě také striktně kontrolovat práci načerno u lidí pobírajících dávky. To jsou ty naše představy. Je možné, že v příštích týdnech tam některé konkrétní návrhy ještě přibudou. My jsme v úterý na pracovní skupině například diskutovali ještě pěstounské dávky atd.
Ještě jednou tady říkám, že k pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Richterové E4 zaujímám negativní stanovisko.
Co se týká pozměňovacího návrhu E1, tak to je pozměňovací návrh, který zavádí pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku na měsíční bázi, a to na základě stejných proměnných, které jsou používány u valorizace důchodů. Pokud bych měla popsat pozměňovací návrh paní poslankyně Richterové jednou větou, použila bych výraz zvolená cesta je neúměrná k dosaženému výsledku. Ve srovnání s valorizací důchodů lze totiž velmi jednoduše poukázat na nelogičnost tohoto návrhu. Mám zde pro to tři hlavní argumenty.
Za prvé, zatímco důchod je přiznán jako pojistná dávka jednorázově, rodičovská je jako nepojistná dávka a tu lze ukončit a pak znovu obnovit, a to i opakovaně, v podstatě každý měsíc. To u důchodů nelze. Vysvětluji ještě, že ukončit a obnovit rodičovskou lze každý měsíc, její rychlost lze měnit jednou za čtvrt roku.
Za druhé. Pokud se bavíme o valorizaci ke dni vzniku nároku na dávku, bavíme se o rodičovské, u důchodů k tomu dochází pouze jednou ročně. To znamená, důchody valorizujeme jednou ročně a rodičovskou bychom podle tohoto pozměňovacího návrhu valorizovali každý měsíc. Nicméně v provazbě na to každoměsíční umožňující obnovení a pozastavení rodičovské by tak vznikl prostor pro znovupodání a zastavení, a tím pádem bychom podpořili účelovou manipulaci a spekulaci kvůli výši rodičovské, která bude každý měsíc vyšší a vyšší.
Zásadní rozdíl pak je, že rodičovská není pojistná dávka. Zatímco důchod je přiznáván v různé výši dle odpracovaných let a výše předchozího výdělku, rodičovská je u nás koncipována jako jednotná dávka stejná pro všechny, určená celkovou cílovou hodnotou, která s odpracovanými roky nesouvisí. To znamená, ten princip u rodičovské je, že mezi dětmi se nedělají rozdíly. ***