(10.40 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedající, já se obrátím na pana ministra Zaorálka a obrátím se na něj přímo, nikoliv vaším prostřednictvím, protože k němu mluvím jako k členovi vlády teď, nikoliv jako k poslanci.
Pane ministře Zaorálku, i kdybyste křičel ještě dvakrát tak hlasitě, tak nebudete mít pravdu. A nebudete mít pravdu ani v té obsahové argumentaci, kterou jste použil, a to vám chci připomenout. Vy jste řekl, že vláda má přece právo si prosadit rozpočet a stejně tak má právo si zvýšit daně a že mezi tím existuje jakési rovnítko. A to prostě není pravda. V české Ústavě a v českém právním systému, stejně jako je to v jiných evropských zemích, existuje zvýhodnění vlády, tedy výkonné moci při projednávání rozpočtu. I u nás takové zvýhodnění existuje. Postupuje se jiným způsobem, časově i z hlediska způsobu schvalování. A má to jeden dobrý důvod. A tím se to liší od toho schvalování daní.
Rozpočet má skutečně umožnit vládě vládnout a rozpočet se schvaluje na rok, zatímco jakékoliv zvýšení daní má dlouhodobý dopad, dokud to dalším zákonem není změněno. A proto mezi to nelze dávat rovnítko. Zvýšení daní je z tohoto hlediska mnohem závažnější. A proto je to standardním zákonem. A nemá to ty výhody, jaké má rozpočet.
Takže nemíchejte tu hrušky s jablky, nemaťte tady veřejnost, a dokonce snad i vládní poslance. Ano, u rozpočtu máte jako vláda určité výhody, ty vám dává Ústava, ty vám dávají zákony. Je to tak všude v Evropě. Ale u daní toto neplatí! Protože daně mají dlouhodobý dopad na občany, a proto se to musí projednávat jako standardní zákon. (Slabý potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní mám faktickou poznámku pana poslance Mariana Jurečky. A upozorňuji, že budu postupovat podle § 59 odst. 4. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych měl technickou poznámku a reakci na vystoupení pana ministra Zaorálka. A chtěl bych se zeptat - a tady teď dám paralelu. Já jsem v roce 2016 v únoru byl tehdy na jednání koaliční rady, kde byl tehdy předseda této Sněmovny Jan Hamáček, dnešní předseda sociální demokracie, a ten nám na té koaliční radě, je tady několik pamětníků toho jednání, řekl, že nepřistoupí k tomu, aby okamžitě se stanovil tehdy už v té poměrně vyhrocené debatě pevný den a pevný čas na hlasování ve třetím čtení, ale řekl, že navrhuje ten mezikrok, aby se dal ještě prostor dalším poslancům v rozpravě vystoupit na to omezení vystoupení maximálně dvakrát, maximálně deset minut.
Tak já se vás ptám, pane ministře, proč tento krok neuděláte také jako vládní koalice? A nerozumím také tomu, když tady před zhruba rokem stál premiér vlády Andrej Babiš, tak říkal, že chce se všemi politickými stranami hledat v klíčových věcech konsenzus. A tady několikrát zaznělo, že je tady možný konsenzus při zvážení některých pozměňovacích návrhů. A já opravdu třeba nevidím hájitelné v rámci tohoto daňového balíčku to, že říkáme, že veškeré poplatky v rámci katastru nemovitostí, to znamená i refinancování hypotéky a změn u hypoteční banky domácnosti zaplatí se zvýšením o sto procent. To rozhodně není fér. A neviděl jsem tu vůli koaliční vlády přijít za opozicí a říct: Tak se pojďte bavit, které věci z toho daňového balíčku podpoříte a které ne.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní Petr Bendl s faktickou poznámkou. Poté pan Zbyněk Stanjura. Máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Petr Bendl: Hezký dobrý den. Kdysi, už je to pár let zpátky, jsem zažil, kdy nám Poslanecká sněmovna nedala příležitost jako hejtmanům se vyjádřit k problematice, která hýbala tehdy Českou republikou, protože jsme tady chtěli vystoupit a levicová většina nám tehdy hlasováním neumožnila, ani jednomu hejtmanovi tehdejší doby, vystoupit třeba ve zkráceném čase na jednání Poslanecké sněmovny. Odcházel jsem odsud rozmrzele a říkal jsem si: Ano, asi na to nemám právo. Sněmovnu holt nezajímá názor hejtmanů tehdy. A odešli jsme odsud, aniž by aspoň jeden z nás tady mohl vystoupit.
Dneska jsem podruhé zažil možnost, že se nemohu vyjádřit k projednávanému zákonu. A zdůrazňuji, že jsem jenom jednou přihlášen. Jsem mezi těmi čtyřiadvaceti, kteří zde chtěli vystoupit, a to právo vystoupit k tomuto zákonu jste mi sebrali svým hlasováním. Jenom proto, že je vás tady víc. Myslím si, že tohle je princip, který není možné přijmout. Já jsem se zcela řádně přihlásil do rozpravy. A není paragraf, který by mně to zakázal.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jsem rád, že jsme v rozpravě. Opravdu, že ta hrozba, že v deset hodin rozprava je pryč. Ta rozprava byla otevřena minimálně dvěma způsoby. Za prvé promluvil ministr vlády, tím otevírá rozpravu k bodu.
Za druhé. Poslanci se hlásí s faktickými připomínkami a je jim uděleno slovo. To znamená, předpokládám, že až domluvíme my s přednostními právy, přijde na řadu pan poslanec Feri, pan předseda Rakušan, pan poslanec Munzar atd., protože rozprava... Ano, bylo tady jakési usnesení Sněmovny, že v deset se má hlasovat. To už je překonané. Je 10.45. Bohužel ho Sněmovna nenaplnila. To se někdy stává. Myslím, že to je chyba - teď nevím koho, jestli pana předsedajícího, nebo někoho jiného. Myslím si, že je to dávno pryč. Nemůžeme se (nesrozumitelné) usnesení. A jsem skutečně rád a chci poděkovat vládní většině, že umožnila a umožňuje tuto rozpravu.
Pan ministr Zaorálek řekl, že se ty naše řeči nedaly poslouchat. Pane ministře, já to beru osobně. Zkuste se podívat do stenozáznamového vystoupení, já jsem to rozdělil podle těch jednotlivých návrhů zákonů, které vaše vláda chce změnit, podle mě jsem byl naprosto věcný. Některé kroky jsem podpořil, některé jsem kritizoval, případně jsem zdůraznil nějaké pozměňovací návrhy. Ano, pro někoho je to možná únavné. Já jsem si ale nevymyslel, že v jednom tisku máme deset zákonů. A mluvil jsem ke všem. Možná jste nestačil sledovat nebo jste měl jiné povinnosti, ale jsem si jistý, že když vám to spolupracovníci vytisknou, tak jsme schopni vést racionální politickou debatu o každém z těch zákonů, o každé části toho vystoupení, které jsem tady měl. Tím jsem si naprosto jistý. A jsem si jistý, že stejně postupovali i kolegové z našeho poslaneckého klubu.
Takže pokud budete říkat, že ty řeči se nedají vydržet, tak já nevím, k čemu máme mluvit. Když mluvíme věcně, konkrétně, obhajujeme pozměňovací návrhy, některé podpoříme, některé nepodpoříme. Já myslím, že to byla normální debata. Relativně krátká na deset projednávaných zákonů. Ale říkám, teprve příští středu to bude pět měsíců, kdy to teprve do té Sněmovny přišlo. Není chybou opozice. A nemůžete si vykládat, protože máte většinu, že našim úkolem je čtyři roky tady mlčet, mlčet a vesele hlasovat pro vládní návrhy. Naši voliči si to prostě nepřejí! Já už jsem to říkal minulý týden. Jestli si vaši voliči přejí zvýšení daní, plníte jejich přání, já to respektuji. Naši voliči si zvýšení daní nepřejí, my plníme jejich přání a děláme všechno pro to, abychom vás přesvědčili, abyste to nedělali. To je normální politický zápas o daně, pravice - levice. Ano, levice chce zvyšovat daně, chce čerpat všechny možné rezervy. Pravice tomu brání. Co je na tom nenormálního? Proč by to mělo být směšné na té Sněmovně? Co by bylo směšné, to, po čem voláte. To byla Národní fronta. Přišel tady jeden soudruh, něco řekl a všichni soudruzi byli pro. Pak se jednou dva zdrželi, a byli hrdinové protikomunistického odboje. Tak nějak to bylo. To by bylo směšné.
Ale pokud tady hájíme zájmy a názory našich voličů, tak to směšné není. Můžeme spolu nesouhlasit, můžeme vršit argumenty pro a proti, ale směšné to není. Směšné je, když většina Sněmovny si neumí zorganizovat chod Sněmovny. A směšné a smutné je, když porušuje zákon, místo aby to lépe zorganizovala, případně udělala dohodu s opozicí tak, aby to platilo k 1. 1.
A k tomu rozpočtu. Mluvil o tom pan předseda Fiala. To zvýhodnění každé vlády je i v tom, že rozpočet projednává jenom dolní komora Parlamentu. To je přece pravda. Za druhé. I návrh rozpočtu na příští rok proběhne standardním způsobem. Jsem si jistý, že 27. listopadu proběhne druhé čtení, zazní moře, mnoho desítek pozměňovacích návrhů, a jsem si jistý, že 27. listopadu, pokud to vláda neudělá proto, aby mi ukázala, že nemám pravdu, to druhé čtení bude ukončeno, a ve středu, o týden později, teď mám pocit, že to je 4. prosince podle harmonogramu, budeme hlasovat ve třetím čtení a nakonec rozpočet bude schválen, protože vláda má tady většinu.
Neexistuje žádná spojitost mezi daňovým balíčkem a rozpočtem na rok 2020. Nikdy jsme jako opozice neřekli, nebo aspoň jako občanští demokraté, že nepodpoříme rozpočet z důvodu, že není schválen daňový balíček. Naopak. Ta částka není... (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já požádám sněmovnu o klid, abychom se dostali k závěru, tedy k hlasování o proceduře.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Ne, pane místopředsedo. Jsme v rozpravě.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vím, že jsme v rozpravě! Ani žádný ministr nemusel otevírat, jak jste tady řekl, protože rozprava ještě k hlasování nebyla ukončena, přestože to bylo navrženo. Já jsem zatím respektoval jednací řád! (Potlesk, smích a pobavení z lavic Pirátů.) Ano, do této doby jsem se nedopustil žádného porušení jednacího řádu jako předsedající. ***