(12.50 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Souhrnnou maximální expozici rizikům se rozumí součet maximálním plateb včetně výdajů, které mohou vzniknout zvláštním účelovým jednotkám, kromě výdajů, které splňují všechna tato kritéria: zvláštní účelová jednotka má právo vyžadovat od pojišťovny či zajišťovny, které na ni převedly rizika, aby tento výdaj uhradila; zvláštní účelová jednotka nemusí tento výdaj uhradit, pokud a dokud částka rovnající se výdaji nebyla obdržena od pojišťovny či zajišťovny, které na tuto jednotku převedly rizika; pojišťovna či zajišťovna, které převedly rizika na zvláštní účelovou jednotku, nezahrnou tento výdaj jako částku vymahatelnou od zvláštní účelové jednotky podle čl. 41 tohoto nařízení.
Stávající pojistnou či zajistnou smlouvou se rozumí pojistná či zajistná smlouva, jejíž pojistné či zajistné závazky byly uznány.
Očekávaným ziskem zahrnujícím v budoucím pojistném se rozumí očekávaná současná hodnota budoucích peněžních toků vyplývajících ze začlenění pojistného týkajícího se stávajících pojistných a zajistných smluv, které (bude) podle očekávání v budoucnosti obdrženo, ale obdrženo být nemusí, do technických rezerv, přičemž k neobdržení pojistného může bez ohledu na právní či smluvní práva pojistníka na ukončení pojistky dojít z jakéhokoliv jiného důvodu než kvůli tomu, že nastala pojistná událost.
Pojištěním hypotéky se rozumí pojištění úvěru, které věřitelům zajišťuje krytí v případě, že není splácen jejich hypoteční úvěr.
Dceřiným podnikem se rozumí každý dceřiný podnik ve smyslu článku 22 odst. 1 a 2 směrnice 2013/34 včetně jeho dceřiných podniků.
Přidruženým podnikem se rozumí buď dceřiný podnik či jiný podnik, ve kterém je držena účast, anebo podnik připojený s jiným podnikem prostřednictvím vztahů uvedených v článku 22 odst. 7 směrnice 2013/34.
Regulovaným podnikem se rozumí regulovaný podnik ve smyslu článku 2 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87.
Regulovaným podnikem se rozumí každý podnik kromě podniků uvedených v článku 2 bodu 4 směrnice 2002/87.
Neregulovaným podnikem provádějícím finanční činnosti se rozumí neregulovaný podnik, který provádí jednu či více činností uvedených v příloze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36, pokud tyto činnosti představují významnou část jeho celkové činnosti.
Podnikem pomocných služeb se rozumí neregulovaný podnik, jehož hlavní činností je vlastnictví nebo správa nemovitostí, řízení služeb zpracování dat, poskytování zdravotnických a pečovatelských služeb nebo jiné podobné činnosti, kterými napomáhá v hlavní činnosti jedné nebo více pojišťoven či zajišťoven.
Správcovskou společností se rozumí správcovská společnost ve smyslu článku 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/65 nebo investiční společnost povolená podle článku 27 uvedené směrnice, pokud podle uvedené směrnice neurčila správcovskou společnost.
Správcem alternativního investičního fondu se rozumí správce alternativního investičního fondu ve smyslu článku 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2011/61.
Institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění se rozumí instituce ve smyslu článku 6 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41.
Tuzemskou pojišťovnou se rozumí podnik, který získal povolení od orgánů dohledu třetí země a podléhá dohledu těchto orgánů, jenž by v případě, že by se jeho sídlo nacházelo v Unii, vyžadoval povolení jako pojišťovna v souladu s článkem 14 směrnice 2009/138. - (Řečník listuje ve svých podkladech.) Pardon. Ano.
A nyní jaké máme úvěrové hodnocení emitentů a emisí, což má samozřejmě také dopad na náklady životních pojistek, které vládní návrh chce zdanit.
Pokud existuje úvěrové hodnocení konkrétního emisního programu, k níž patří položka představující expozici, tak se použije následující úvěrové hodnocení.
Pokud pro určitou položku neexistuje přímo použitelné úvěrové hodnocení, ale existuje úvěrové hodnocení konkrétního emisního programu, k nimž položka představující expozici nepatří, nebo existuje obecné úvěrové hodnocení emitenta, použije se toto úvěrové hodnocení v kterémkoliv z těchto případů: z hodnocení vzejde stejný nebo vyšší kapitálový požadavek jako požadavek, který by vznikl za jiných okolností, a daná expozice je ve všech ohledech na stejné úrovni jako konkrétní emisní program nebo přednostně nezajištěná expozice daného emitenta, podle toho, co je na místě, nebo je jim podřízeno; z hodnocení vzejde stejný nebo nižší kapitálový požadavek jako požadavek, který by vznikl za jiných okolností, a daná expozice je ve všech ohledech na stejné úrovni jako konkrétní emisní program nebo přednostní nezajištěné expozice daného emitenta, podle toho, co je na místě, nebo je jim nadřazen. Ve všech ostatních případech mají pojišťovny a zajišťovny za to, že pro danou expozici není od určené externí ratingové agentury k dispozici žádné úvěrové hodnocení.
Úvěrová hodnocení emitentů v rámci skupiny společností se nepoužijí jako úvěrová hodnocení jiného emitenta v rámci stejné skupiny společnosti.
Co je dvojí úvěrový rating, musíme také vědět. Odchylně od článku 4 odst. 4 písm. d) se v případě, že od určené externí ratingové agentury pro sekuritizovanou pozici je k dispozici pouze jediné úvěrové hodnocení, toto úvěrové hodnocení nepoužije. Kapitálové požadavky pro danou položku se odvodí stejně jako v případě, kdy od určené externí ratingové agentury není k dispozici žádné úvěrové hodnocení.
Předpoklady pro oceňování jsou takové, že pojišťovny a zajišťovny oceňují aktiva a závazky na základě předpokladu, že daný podnik bude ve své činnosti pokračovat.
Pojišťovny a zajišťovny vykazují aktiva a závazky v souladu s mezinárodními účetními standardy, které Komise přijala podle nařízení číslo 1606/2002.
Pojišťovny a zajišťovny oceňují aktiva a závazky v souladu s mezinárodními účetními standardy, které Komise přijala podle nařízení 1606/2002, pokud uvedené standardy obsahují metody oceňování, které jsou konzistentní s přístupem k oceňování uvedeným v článku 75 směrnice 2009/138. Pokud uvedené standardy umožňují použít více metod oceňování, pojišťovny a zajišťovny použijí pouze takové metody oceňování, které jsou v souladu právě se směrnicí 2009/138.
Pokud metody oceňování v mezinárodních účetních standardech přijatých Komisí podle nařízení číslo 1606/2002 nejsou přechodné či trvalé v souladu s přístupem k oceňování stanovených v článku 75 směrnice 2009/138, pojišťovny a zajišťovny použijí jiné metody oceňování, u nichž se má za to, že v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138 v souladu jsou.
Odchylně od odstavců 1 a 2, zejména při dodržení zásady proporcionality stanovené v článku 29 odst. 3 a 4 směrnice 2009/138, mohou pojišťovny a zajišťovny vykázat a ocenit aktivum či závazek na základě metody oceňování, kterou používají při přípravě ročních či konsolidovaných účetních závěrek, a to za předpokladu, že buď metoda oceňování je v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138; nebo metoda oceňování je přiměřená povaze, rozsahu a komplexnosti rizik vyplývajících z činnosti pojišťovny nebo zajišťovny; nebo pojišťovna či zajišťovna ve svých účetních závěrkách dané aktivum či závazek neoceňuje za použití mezinárodních účetních standardů přijatých Komisí v souladu s nařízením číslo 1606/2002; oceněním aktiv a závazků za použití mezinárodních účetních standardů by podnikům vznikly náklady, které by nebyly úměrné celkovým správním výdajům.***