(12.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás chvilku přeruším. Požádám kolegy o klid. Pokud diskutují něco jiného, nechť je to v předsálí. Přečtu ještě omluvu. Z jednání na dnešní den se omlouvá do konce jednacího dne od 11.45 paní poslankyně Olga Richterová.
Znovu vás, pane poslanče, upozorňuji na § 95 odst. 2. Můžete pokračovat.
Poslanec Miroslav Kalousek: Já ho má neustále na mysli, pane předsedající, a opravdu na konci svého vystoupení ten návrh předložím, ale musím ho nejdřív řádně zargumentovat. Jinak by se mi také mohlo stát, že potom návrh, který předložím, Sněmovna neschválí, a to bych si neodpustil. (Výkřik smíchu z levé části sálu.)
Směrnice 2009/138 od pojišťoven a zajišťoven vyžaduje, aby zveřejňovaly informace o své solventnosti a finanční situaci. Bylo by vhodné vymezit podrobné a harmonizované požadavky, které upravují informace, jež se musí zveřejnit, a prostředky, jimiž toho má být dosaženo, aby se zaručily rovnocenné tržní podmínky a hladké fungování trhu s pojištěním a zajištěním v celé Unii a aby se usnadnila účinná integrace těchto trhů v celé Unii.
Uplatnění zásady proporcionality v oblasti zveřejňování informací by nemělo mít za následek, že se od pojišťoven a zajišťoven bude vyžadovat zveřejnění informací, které nejsou relevantní pro jejich činnost nebo nejsou podstatné.
Při odkazování na rovnocenné informace, které jsou zveřejňovány podle jiných právních či regulačních požadavků, by takovéto odkazy měly směřovat přímo k samotné informaci a nemělo by se jednat o odkazy na obecný dokument.
Pokud orgány dohledu pojišťovnám či zajišťovnám v souladu s čl. 53 odst. 1 a 2 směrnice 2009/138 povolí, aby určité informace nezveřejnily, mělo by takovéto povolení zůstat v platnosti pouze po dobu trvání důvodu pro nezveřejnění. Pokud takový důvod zanikne, pojišťovny a zajišťovny náležité informace zveřejní, avšak teprve od data zániku důvodu.
Směrnice 2009/138 od členských států vyžaduje, aby zajistily, aby orgány dohledu měly pravomoc požadovat všechny informace nezbytné pro provádění dohledu. Důležitou součástí takových informací by měly být informace, které musejí být orgánům dohledu předávány pravidelně.
Je třeba přijmout podrobné a harmonizované požadavky, které upravují, jaké informace musejí být pravidelně předkládány a jakým způsobem toho má být docíleno, aby se zaručilo účinné sbližování procesu kontroly ze strany orgánů dohledu.
Mezi informace, které musejí pojišťovny a zajišťovny pravidelně předkládat orgánům dohledu, patří zpráva o solventnosti a finanční situaci. Kromě toho by měly překládat pravidelnou zprávu o dohledu, která obsahuje doplňující informace k informacím obsaženým ve zprávě o solventnosti a finanční situaci, které jsou nezbytné pro provádění dohledu. V zájmu pojišťoven a zajišťoven i orgánů dohledu by tyto dvě zprávy měly mít stejnou strukturu.
Na základě posouzení rizik provedeného pojišťovnami a zajišťovnami v souladu s článkem 36 směrnice 2009/138/ES mohou orgány dohledu vyžadovat, aby jim pojišťovna či zajišťovna každoročně předkládala pravidelnou zprávu o dohledu. Pokud tomu tak není a pojišťovny a zajišťovny předkládají pravidelnou zprávu o dohledu pouze každé tři roky, měly by nicméně každý rok informovat orgány dohledu o všech důležitých událostech, k nimž došlo od posledního vykazovaného období.
Kvantitativní a kvalitativní informace by měly být pravidelně zveřejňovány či předkládány orgánům dohledu ve formě popisné zprávy a vzorových tabulek. Vzorové tabulky by měly podrobněji upřesňovat informace v popisné zprávě a ve vhodných případech by je měly doplňovat. Zpráva a tabulky by měly orgánům dohledu poskytovat kromě informací, které již byly předloženy ve zprávě o solventnosti a finanční situaci, dostatečné informace, aby jim umožňovaly plnit jejich povinnosti podle směrnice 2009/138, pojišťovnám a zajišťovnám by tím však neměla vznikat zbytečná zátěž. Rozsah vzorových tabulek, které je třeba předkládat čtvrtletně, by měl být užší než rozsah vzorových tabulek, které se předkládají ročně.
Uplatnění zásady proporcionality v oblasti oznamování orgánům dohledu by nemělo mít za následek, že se od pojišťoven a zajišťoven či poboček zřízených v Unii bude vyžadovat poskytování informací, které nejsou relevantní pro jejich činnost nebo nejsou podstatné.
Měla by se zveřejnit kritéria a metody procesu kontroly orgánem dohledu. Měly by zahrnovat obecné prostředky a opatření, které orgány dohledu využívají k přezkumu a vyhodnocování souladu s požadavky stanovenými v čl. 36 odst. 2 směrnice 2009/138, a zejména k posuzování vhodnosti řízení rizik ze strany pojišťoven a zajišťoven, jakož i jejich schopnosti odolat nepříznivým událostem či změnám.
Zveřejnění souhrnných statistických údajů podle čl. 31 odst. 2 písm. c) směrnice 2009/138/ES má zajistit obecné informace o pojišťovnictví v jednotlivých státech, jakož i o důležitých činnostech samotných orgánů dohledu. Příslušné informace by měly pokrývat údaje jak o kvantitativních, tak kvalitativních požadavcích, a doplňovat souhrnné údaje jednotlivých států, které jsou vykazovány tak, aby byly z časového hlediska srovnatelné.
Aby se zaručila srovnatelnost informací zveřejněných pro účely dohledu, měl by být definován přinejmenším seznam klíčových aspektů uplatňování obezřetnostního rámce, o němž mají orgány dohledu zveřejňovat souhrnné údaje.
Expozice zvláštní účelové jednotky by vždy měla být omezená, aby se zaručilo, že zvláštní účelová jednotka má aktiva, která se rovnají jejímu souhrnnému maximálnímu vystavení rizikům nebo je převyšují.
Pokud zvláštní účelová jednotka přejímá rizika od více než jedné pojišťovny nebo zajišťovny, měla by tato zvláštní účelová jednotka být neustále chráněna před likvidačním řízením kterékoli z pojišťoven nebo zajišťoven, které rizika na tuto zvláštní účelovou jednotku přenášejí.
Posouzení požadavků na způsobilost a bezúhonnost akcionářů či společníků, kteří mají kvalifikovanou účast ve zvláštní účelové jednotce, a všech osob, které zvláštní účelovou jednotku skutečně řídí, by mělo ve vhodných případech zohledňovat obdobné požadavky vztahující se na pojišťovny a zajišťovny.
Přenesení rizika z pojišťovny či zajišťovny na zvláštní účelovou jednotku a ze zvláštní účelové jednotky na věřitele z dluhopisů nebo poskytovatele financování by nemělo zahrnovat žádné související transakce, které by mohly ohrozit účinné přenesení rizika, například smluvní práva podle dohod o započtení či vedlejších dohod, které mají snížit potenciální nebo skutečné ztráty vzniklé v důsledku přenesení rizik na věřitele z dluhopisů nebo poskytovatele financování a na zvláštní účelovou jednotku.
Aby se zaručilo, že začleněním budoucích plateb není oslabeno účinné přenesení rizika z pojišťovny či zajišťovny na zvláštní účelovou jednotku, je důležité, aby neobdržení plateb nemělo nepříznivý vliv na primární kapitál pojišťovny nebo zajišťovny. Při určování toho, že neexistuje scénář, v němž by taková situace mohla nastat, by pojišťovna či zajišťovna měla zvážit všechny scénáře zohledněné ve smluvních ujednáních a veškeré další scénáře, pokud není pravděpodobnost, že takové další scénáře nastanou, příliš nízká. ***