(17.10 hodin)
(pokračuje Válková)
A pokud jde o ten mnou v pořadí jako první jmenovaný delikt, tzn. nečinnost prezidenta republiky, tam si myslím, že bychom se měli vždycky, a já už jsem to říkala v jiné souvislosti v médiích, zamyslet, jestli ta nečinnost je zdůvodněná, nebo nezdůvodněná. Protože já si velmi vážím pana předsedy Ústavního soudu Rychetského, který zde byl citován, nicméně je to opět veliká autorita i pro mě, ale nezávazná. To je jeho pojetí. Já mám jiné. I když nejsem ani soudkyní Ústavního soudu. Já vnímám absenci lhůt v Ústavě pro rozhodnutí prezidenta republiky tak, že tato lhůta, pokud je zdůvodněně nenaplněná okamžitě, neprodleně, tak není porušena. A je to můj výklad. Heleny Válkové. Nezávazný.
Takže ostatní, o čem se tady hovořilo, bohužel, anebo bohudíky pro vás, protože je pozdní odpoledne, nemusím opakovat. Mohu vysvětlovat, ale řadu těch argumentů, které jste už slyšeli od řečníků, které asi si dovedete dovodit, na které tzv. straně stáli, bych podpořila. Na druhé straně odmítám zásadně jakýmkoli způsobem podporovat politické pokračování v boji o to, kdo by měl nebo neměl být prezidentem formou podání ústavní žaloby, protože ústavní žaloba opravdu není nástrojem, prostřednictvím kterého by se měla vyvozovat politická nebo politicko-právní odpovědnost. V tomto smyslu souhlasím s tím, co říkala paní zpravodajka Ožanová.
Takže závěrem samozřejmě, ani nemusím tajně hlasovat, jsem proti podání ústavní žaloby a ten hlavní důvod je, že Ústavnímu soudu bychom svěřili kompetenci, která patří pouze nám jako suverénům, zákonodárnému sboru, a porušili bychom princip dělby moci. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Heleně Válkové. Vyvolala dvě faktické poznámky, a to pana poslance Lipavského a Dominika Feriho. Kolegyně Gajdůšková ještě posečká. Nyní pan poslanec Lipavský k faktické poznámce. Máte slovo.
Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych chtěl moc poděkovat paní poslankyni Válkové za její příspěvek. Ta zmínka, že každý pro někoho pracujeme, to mi přišlo opravdu jako sonda do duše nějakého přemýšlení, do světa, kde někdo pro někoho pracuje. Samozřejmě lidé chodí do práce, mají zaměstnání, ale akademici mají třeba své působiště, nebo lidé mají své zaměstnavatele, a není to tak, že by někdo pro někoho musel pracovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Dominik Feri, také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení přítomní členové vlády, já tu situaci paní kolegyni Válkové prostřednictvím pana předsedajícího nezávidím. Protože ona musí najít právní pokličku na politický hrnec a to se hledá opravdu velmi složitě. Citovat tady latinské maximy nullum crimen sine lege nebo nulla poena sine lege mi přijde poněkud nemístné, protože zákon o Ústavním soudu i Ústava vymezují jasně, co je to provinění nebo co je to protiústavní jednání a jaký trest je s tím spojený.
Co se týče těch skutkových podstat, tak definovat je v Ústavě, si myslím, že je naprosto nerozumné. A z jakého důvodu? Protože zákonodárce přece nikdy nemůže postihnout veškerá protiústavní jednáním, která mohou nastat. Když tam dáme pevně nějakou lhůtu, kterou ten prezident musí dodržet, tak to může odporovat reálnému životu. Když tam dáme: Odvolá ministra do 15 dnů, do 30 dnů - třeba může nastat nějaká situace, kdy bude potřeba vést politická jednání, velmi složitá politická jednání. Třicet dnů nebude stačit. Dopustí se pak automaticky hrubého porušen Ústavy? Skutečně, to považuji za velmi nevhodné.
Podívejme se na situaci v Americe, jak je to koncipované v Americe. Ano, v americké ústavě je, že když se prezident nebo viceprezident dopustí nějaké zrady, nějakého uplácení nebo je obviněn z uplácení, tak může proběhnout impeachment. Ale také je tam velké okno na to, že jsou to jiné podobné zločiny, nebo jiná široká provinění právě proto, aby se tam nechalo velké okno pro ten reálný život, který prostě zákonodárce nemůže postihnout. A vyjmenovávat tam, že prezident se dopustí hrubého porušení Ústavy, když raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, tak to prostě není vhodné, není to praktické. A ten výklad nám poskytne závazný právní -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas k faktické poznámce. Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní zpravodajka a poté pan poslanec Marian Jurečka, také s faktickou poznámkou. Máte slovo, paní zpravodajko.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Vážený pane předsedající, vaším prostřednictvím, Dominiku, já se domnívám, že to bylo zcela nevhodné vyjádření vůči osobě paní profesorky Válkové týkající se nějaké pokličky. Já si paní profesorky vážím a domnívám se, že názory, které říká, tak skutečně myslí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Marian Jurečka také s faktickou poznámkou. Kolegyně Gajdůšková je připravena. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já taky říkám názory, které si myslím, a dovolím si tady dvě věci trošku okomentovat. Já si myslím, že tady je aspoň za mne důležité, pokud má fungovat právní demokratický stát, aby tady zůstaly ty tři pilíře: moc zákonodárná, výkonná a soudní. Tak to bylo nastaveno. Myslím, že to funguje dobře, má to určitou logiku. A já si neumím představit, že by moc zákonodárná začala v některých oblastech suplovat moc soudní. Přiznám se, to mě překvapilo. Já nevím, jakým způsobem bychom tady měli posuzovat, jestli něco je, či není v souladu s Ústavou a podobně. Od toho opravdu je tady kompetentní orgán, který má k tomu erudici, má k tomu vybavení.
A teď ještě k té jedné podstatě, která byla v diskusi zmiňovaná, otázka toho, dokdy prezident má konat a jestli máme dávat lhůty do Ústavy, nebo ne. Prosím pěkně, já ještě jednou tady ocituji to, co říkal pan předseda Ústavního soudu Rychetský. Právě fakt, že Ústava neukládá v této věci prezidentovi žádnou lhůtu, čím argumentuje Zeman, podle Rychetského znamená, že hlava státu nemá prostor pro úvahy a má tuto povinnost splnit bez zbytečného odkladu. V tomto bodě je Ústava nekompromisní, dodala vysoká autorita, předseda Ústavního soudu České republiky. A myslím si, že doba dva a půl měsíce není něco, co by vyhovovalo této definici.
Ale proto, jak jsem říkal i já ve svém vystoupení v závěru - já si neosvojuji právo o tom rozhodovat a říkat je vinen, není vinen a podobně. Jenom říkáme, je tady autorita, které to postupme, a nemusíme se tady vyčerpávat dlouhými diskusemi. Už to mohlo být třeba za dopolední jednání klidně schváleno, pokud by byla dobrá vůle. A pak by nám tedy senát (ÚS?) buďto těm, kteří to podporujeme, dal nepřímo za pravdu, nebo by naopak strhal to, jak tady někteří kritizovali, jak je to napsáno a koncipováno, tato senátní ústavní žaloba.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka paní poslankyně Heleny Válkové a následuje vystoupení kolegyně Gajdůškové. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Už vás nebudu unavovat nějakým příliš teoretickým výkladem, ale podívejte se prosím, milý pane kolego, poslanče Feri, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, na to, jak je vymezena velezrada. Tam bychom problém neměli, pokud by byla naplněna. Ta v Ústavě je dostatečně vymezena. A z toho pochopíte, co jsem myslela absencí analogického vymezení hrubého porušení výkonu pravomocí prezidenta republiky. Doporučuji jako studium dnes večer.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegyni Válkové za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Gajdůšková. Připraví se kolega Lipavský. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***