(15.20 hodin)
(pokračuje Dostálová)

Absolutně odmítám tvrzení, že my jsme nějak vyhrazeni proti vlastnickému bydlení, protože naopak my samozřejmě budeme podporovat i družstevní bydlení, které svým charakterem ze začátku je forma nájemního bydlení, ale ve finále je to samozřejmě forma vlastnického bydlení. A víte moc dobře, že na Ministerstvu pro místní rozvoj přes Státní fond rozvoje bydlení je otevřen program pro mladé lidi právě na pořízení vlastního bydlení, zejména samozřejmě v těch menších městech a na venkově, protože Ministerstvo pro místní rozvoj tím zároveň řeší i vylidňování venkova.

A pokud se tady chceme bavit v číslech, tak samozřejmě na základě sčítání domů, bytů a lidí v roce 2011 jsme měli 4 104 635 bytů. Z tohoto počtu pouze 902 000 bytů je nájemních. A z tohoto počtu 900 000 bytů nájemních jenom 342 000 bytů vlastní obce. Takže tady samozřejmě tím, že my jsme určitým opravdu fenoménem v rámci Evropy, kdy 70 % je vlastnického bydlení, např. v Německu je podíl nájemního bydlení 51,7 %, v Rakousku 55 % a v Dánsku 62,2. Ovšem tyto ukazatele a údaje nejsou absolutně v žádném rovnítku s tím, jestli MMR podporuje, nebo nepodporuje. Ale my musíme reagovat na celospolečenskou poptávku tím, že skutečně je ve velkých městech významná poptávka po nájemním bydlení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz, tak prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Paní ministryně, děkuji za vysvětlení. Nicméně tím, že to takto, to sousloví, bylo použito, dokonce ve dvou rozhovorech za sebou, tak to skutečně vypadá tak, že vám vlastnické bydlení vadí a chcete zmenšit jeho poměr a chcete zvýšit poměr nájemního bydlení. Kdybyste říkala "chceme kromě vlastnického bydlení podporovat i nájemní bydlení", tak by to vyznělo úplně jinak než jak to, co říkáte veřejnosti, vyznívá. To je první poznámka.

A druhá poznámka. Bohužel, my vidíme i tady při projednávání daně z nabytí nemovitosti, správních poplatků na návrh na vklad, zákona o České národní bance, že skutečně vlastnické bydlení se reálně komplikuje. Takže když si to člověk spojí, tak to tak skutečně vypadá. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude chtít reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Já jenom opravdu v rychlosti. Samozřejmě ten rozhovor, o kterém hovoříte, mluví o velkých městech. My ve velkém městě skutečně budeme napřimovat podporu z pohledu státu do nájemního bydlení. Ale znovu říkám, absolutně tam není rovnítko to, že bychom nepodporovali vlastnické, protože každý ví, že podporujeme půjčky pro mladé lidi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a posuneme se k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Třešňák na nepřítomného ministra Vojtěcha ve věci obsazování orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne. Vážený pane ministře, tuším, že na přelomu června a července tohoto roku byly již na program schůze zařazeny obě verze novely zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách řešící primárně volby do orgánů těchto pojišťoven. Na jejich projednání se však doposud nedostalo.

Proč to zmiňuji? Ústavní soud již 4. září 2018 zrušil právě tu část zákona řešící volby do oborových zdravotních pojišťoven, a to ke dni 30. 9. 2019, což je příští pondělí. Pokud budu citovat z důvodové zprávy ministerské novely, která tento stav měla napravit, tedy stejně jako naše poslanecká verze, tak v té ministerské najdu následující větu: Lze očekávat paralyzování klíčových orgánů zdravotních pojišťoven, přičemž zejména u správní rady bude mít taková situace s vysokou pravděpodobností vliv na celkové fungování zdravotní pojišťovny.

To tedy chápu takto: Díky tomu, že zákon nebyl prosazen k projednávání ani do prvního čtení, tak nám v současné době hrozí paralýza šesti oborových zdravotních pojišťoven, které hospodaří celkem se 40 % peněz ve zdravotnictví. Moje otázka tedy zní, jaké budou další kroky ministerstva k zajištění fungování pojišťoven tak, aby nikdo nemohl zpochybnit platnost kroků správních rad, které byly zvoleny na základě zákona, který právě zrušil Ústavní soud. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji, pane ministr vám odpoví písemně.

A já nyní prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat pana ministra Kremlíka ve věci příroda, nebo beton. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, bohužel v úterý neprošla novela zákona o vnitrozemské plavbě, která obsahovala také pozměňovací návrh paní Jany Krutákové na vyjmutí Berounky ze splavněných řek. Tento pozměňovací návrh byl podpořen napříč politickým spektrem. Berounka je krásná řeka, kterou využívají nejen vodáci, ale i jiní turisté, a prochází cennými přírodními oblastmi. Její tok je minimálně dotčen lidským zásahem.

Na druhou stranu mají dotčené obce na březích Berounky informace, že Ministerstvo dopravy stále počítá s jejím splavněním a připravuje projekt, jehož realizace by měla stát několik miliard korun, a do koryta řeky by se nalily tisíce kubíků betonu. Je to zvláštní, pokud by ministerstvo ve svém napjatém rozpočtu a v době snižování investic na výstavbu infrastruktury našlo v uvozovkách nepotřebné miliardy na vybetonování Berounky bez jasného přínosu. Navíc dojde k velmi zásadnímu a necitlivému zásahu do přírodního koryta řeky.

Vážený pane ministře, jaký je váš aktuální záměr se splavněním Berounky? A ptám se, zda se informace dotčených obcí zakládají na pravdě. Pokud by do Sněmovny přišel opět návrh na vyjmutí Berounky ze splavnění, podpoříte ho? Čemu tedy dáte přednost? Přírodě, nebo betonu? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená veřejnosti, otázka je jednoduchá: beton, nebo příroda? Ale bohužel takto jednoduchá odpověď není.

Teď bych se vyjádřil na váš dotaz.

Vynětí vodního toku Berounka ze seznamu vodních cest dopravně významných, využitelných, bylo navrhováno v souvislosti s projednáváním poslaneckého návrhu novely zákona o vnitrozemské plavbě. Tato problematika pak byla předmětem pozměňovacího návrhu uplatněného k uvedenému sněmovnímu tisku. Ministerstvo dopravy tehdy zaujímalo k této navrhované změně nesouhlasné stanovisko, a to z následujících důvodů:

Důvodem navrhované změny je obava z realizace záměru splavnění uvedeného úseku vodního toku Berounka, na němž nepanuje shoda. Je třeba si uvědomit, že samotné zařazení předmětného úseku Berounky mezi vodní cesty dopravně významné, využitelné, nezakládá samo o sobě zákonnou povinnost realizovat zde stavby plavebních stupňů, a nepředstavuje tedy automaticky ohrožení předmětů ochrany, které se v dotčené vodní cestě vyskytují. Tedy v přírodě. V případě budoucí výstavby plavebních stupňů tedy beton... na předmětném úseku vodní cesty půjde ve smyslu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí vždy o záměr podléhající buď posouzení vlivu na životní prostředí, nebo o záměr podléhající zjišťujícímu řízení. Tak zde se bude tedy posuzovat příroda, nebo beton. Posuzovat budou odborníci.

Význam stávajícího zařazení vodního toku Berounky v příloze číslo 2 zákona o vnitrozemské plavbě tak v zásadě spočívá v možnosti financování případného budoucího zajištění konkrétních plavebních podmínek na této vodní cestě prostřednictvím státního investora, Ředitelství vodních cest, a to z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Tudíž otázka beton, nebo příroda bude předmětem posuzování, které je k tomuto rozhodování příslušné.

Nelze opomíjet skutečnost, že stavby umožňující zajištění konkrétních plavebních podmínek mají současně i jiné využití - energetické, protipovodňové, vodohospodářské, přičemž řada z nich v poslední době s ohledem na narůstající extrémy počasí nabývá na významu. Vyřazení vodní cesty z přílohy č. 2 tedy nezabrání předložení záměrů, které mohou dotčené předměty ochrany ohrozit, a to nejen z hlediska rozvoje vodních cest, ale zejména z hlediska budování staveb k jiným účelům.

Čili nechme rozhodnout to, zda beton, nebo příroda, příslušné kompetentní orgány. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP