(12.20 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní obecná rozprava. Takže budeme pokračovat v obecné rozpravě. Požádám o vystoupení paní poslankyni Markétu Pekarovou. Teď mi naskočila jedna faktická, je to od pana poslance Čižinského, tak paní poslankyně Pekarová vám dá prostor. Pojďte, dvě minuty máte na faktickou. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Já bych rád zareagoval na paní ministryni. Skutečně mi přijde naprosto nepřijatelné zaprvé útočit takto proti Senátu a zadruhé útočit takto proti svobodné diskuzi v Parlamentě. To končí vždycky diktaturou. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další na faktickou poznámku mám předsedu poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka. Zatím poslední faktická. Pane poslanče, máte slovo, dvě minuty. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Nezlobte se, paní ministryně, ale opravdu nemůžete říkat o naší horní komoře Parlamentu, že to je špína, senátorská špína. To je opravdu nehorázné použití výrazu na půdě Poslanecké sněmovny. Domnívám se, že ministři vlády by měli opravdu vážně používat slovník, který je důstojný pro jednání této komory. Je to opravdu nedůstojné, to, co tady předvádíte. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Naskočily mi tady další faktické poznámky, konkrétně dvě. Takže jako první vyzývám k vystoupení paní poslankyni Miroslavu Němcovou a připraví se na faktickou poznámku pan poslanec Marian Jurečka. Takže paní poslankyně, prosím, dvě minuty, máte slovo.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Já se chci vymezit, pane místopředsedo, také vůči slovům paní ministryně financí. Je to opakující se útok na fungování parlamentní demokracie, který zahájil před časem její šéf, předseda vlády Andrej Babiš, svými pověstnými slovy, že Sněmovna je zbytečná žvanírna, a kdybychom tady zbytečně nežvanili, tak by se udělala spousta užitečných věcí pro lidi, kteří už to nemůžou poslouchat. Tohle pokračování v této rétorice, která víme, odkud vlastně vzešla, od koho ji Andrej Babiš převzal a k jakým koncům vedla v té zemi, je úplně odporným způsobem diskuze, kterou vy nastolujete tady na půdě Poslanecké sněmovny. Já si prosím toto vyhrazuji.
A jestli chcete citovat to, co vám chodí, tak se podívejte třeba na jiné ohlasy, které jsou v listu vašeho majitele pana Andreje Babiše iDNES. Podívejte na tu diskusi, která tam má několik stovek ohlasů, co si myslí lidé o tom, co tady vy předvádíte! Jestli už tedy chcete postupovat v diskuzi tímto způsobem. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní tedy požádám o vystoupení... přečtu pořadí faktických poznámek. Takže pan poslanec Marian Jurečka, pan poslanec Výborný a pan poslanec Lubomír Španěl. Takže pane poslanče, máte slovo, vaše dvě minuty. Pan poslanec Marian Jurečka. Prosím.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní ministryně Schillerová, já se tady chci ohradit vůči vašemu útoku vůči horní komoře Senátu. Nejenom za naše senátory klubu KDU-ČSL, ale i za ostatní kluby, které tam jsou.
Ale především prosím pěkně také za klub senátorů ANO! (S důrazem.) Myslím si, že paní Zdeňce Hamousové, panu místopředsedovi Větrovskému, panu senátorovi Adámkovi, panu senátorovi Ciencialovi, Duškovi, Kolibovi a Václavcovi určitě vaše slova musí vadit! Prosím pěkně, když nemáte respekt vůči jiným politickým stranám, které mají v Senátu své senátory, mějte ten respekt aspoň vůči těm vlastním, kteří vás tam reprezentují.
Já jsem v Senátu strávil desítky hodin a mám před horní komorou Senátu Parlamentu ČR velký respekt. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení předsedu KDU-ČSL, poslance Marka Výborného. Takže máte slovo. Prosím, dvě minutky.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně Schillerová, já plně respektuji váš názor na tento projednávaný bod - návrh ústavní žaloby. Na to samozřejmě máte naprosté právo a také ho tady můžete říct, ten svůj názor prezentovat, nikdo vám ho nebere, a vyjádřit ho potom hlasováním. Ale prosím, velmi prosím, zanechme těchto útoků na základní pilíře našeho fungování jako demokratického státu, a tím je samozřejmě Parlament jako celek. To znamená jak Poslanecká sněmovna, tak Senát. Je to věc, která nemá zde, na tomto místě, vůbec co zaznít. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní mám zatím poslední faktickou poznámku. Takže vyzývám poslance Lubomíra Španěla a připraví se tedy paní poslankyně Pekarová, pakliže nebude další faktická. Prosím.
Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já jenom stručně. Světe, div se, já musím poprvé souhlasit s paní poslankyní Němcovou prostřednictvím pana předsedajícího. Protože my tu kolikrát prožvaníme tolik času, a přitom máme tolik důležité práce. To snad lidé vidí u těch televizních přijímačů a tak dále.
A ještě na stranu Pirátů. No, chovejme se důstojně. Vy jste nám už také posledně předvedli, jak se umíte chovat důstojně. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní tedy obecná rozprava. A já vyzývám paní poslankyni Pekarovou a připraví se paní poslankyně Ožanová. Paní poslankyně, máte slovo, prosím.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Vážení páni senátoři, vážení poslanci, poslankyně, vážené torzo vlády, mně na úvod taktéž nedá a budu reagovat na paní ministryni, na její slova. Totiž mně také přicházejí různé zprávy na různé kanály, ať už je to e-mail a další. A třeba jedna z nich byla, jak to můžeme vydržet poslouchat. Musím říct, že se s tím občas ztotožňuji. A zejména pak ve chvíli, kdy jsme třeba poslouchali předsedu poslaneckého klubu ANO, který tady předvedl vůči senátorům nesmírně, nesmírně trapný útok. A já se jim vlastně jménem nás, těch, kterým se to nelíbí, chci omluvit. (Poslanec Faltýnek hovoří z místa.) Prosím, takhle se spolu tady nehovoří, prostřednictvím předsedajícího. Mohl byste se to po těch letech už naučit.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím vás, diskutujme přes mikrofon, aby to slyšeli všichni a bylo to v záznamu. Takže paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Existuje spousta dobrých důvodů, proč bychom měli být hrdi na Českou republiku a na lidi, kteří jí svými činy dělají dobré jméno v zahraničí. A existuje také několik důvodů, které pocity hrdosti nevyvolávají. Jedním z nich je i ten, že jsme po třiceti letech demokracie v této zemi poprvé svědky naprosto výjimečné situace, kterou je ústavní žaloba na prezidenta republiky. Žaloba, která je dle názoru naprosté většiny expertů na ústavní právo odůvodněná a opodstatněná. Žaloba, která nám nikomu nedělá radost, jelikož již ze své podstaty upozorňuje na morální chaos současné české společnosti, záměrně nastolený částí nezodpovědných politiků v čele s prezidentem země. Žaloba, jejíž projednání je však nyní zcela zásadní pro jasné nadefinování toho, kam až se svými pravomocemi může hlava státu zajít a jak určující je pro faktické naplňování základního zákona této země aktuální politický rozmar.
Je zcela nezanedbatelné, že žaloba obsahuje ne jeden, ne tři, ale hned osm klíčových bodů, na kterých je postavena. Miloš Zeman se totiž systematicky a kontinuálně ve své prezidentské funkci snaží držet otěže exekutivní moci pevně v rukou a dopomáhá mu k tomu do velké míry i neschopnost a někdy až směšná servilita vládních politiků v čele s premiérem, kteří v obavách o svoji další budoucnost, nejenom tu politickou, jdou na ruku tomuto postupu. Prakticky je tak zde naplňován formát poloprezidentského systému, který se opírá o umělou legitimitu postavenou na absolutním počtu hlasů ve volbách, která však nikomu neukládá právo obcházet Ústavu a na hlas lidu se přitom odkazovat. Ať už se jmenuje Miloš Zeman, nebo jakkoliv jinak.
Příkladem neústavního chování je mimo jiné svévolně jmenování vlády tzv. odborníků v roce 2013, kterou vedl Jiří Rusnok a která zde vládla více než sedm měsíců, aniž by alespoň na vteřinu měla šanci získat důvěru v Poslanecké sněmovně. Vláda těchto odborníků však nebyla ničím jiným než vládou kamarádů Miloše Zemana. Uspěli tak ti, kteří se kvalifikovali svou loajalitou k prezidentovi země, namísto těch, kteří disponovali parlamentní většinou a nabídli vládní řešení na politické úrovni. Tak jako mnohokrát předtím a koneckonců i mnohokrát poté se potvrdilo, že k dovršení vrcholných exekutivních funkcí v této zemi pak stačilo jediné - vlísat se do přízně Miloše Zemana.***