(16.00 hodin)
Poslanec Zdeněk Podal: Pane předsedající, dámy a pánové, zaslechl jsem tady něco o 150 tunách ve vodě. Ano, je to možné, já to nerozporuji. Ale všichni jsme řidiči. Co máme za vyvažování na kolech? Zase je to olovo. Vezměte si, kolik jich odletí z těch kol. Vezměte si, všechny kabely jsou ošetřeny pájkou. Co je pájka? Cín a olovo. Mě jenom překvapuje, že se teď budeme trefovat do rybářů. Dobře, oni to unesou. Pak budou další. A o čem já mluvím? Že to je rozděl a panuj. Takže si jednou najdeme rybáře, jednou myslivce, potom zjistíme, že tedy na kolech jsou ta olůvka, tak proč ne řidiče, tak ať si tam dávají zlaté zátěže. Takhle se dostáváme někam, kam určitě nechceme. Je to diktát Evropské unie a ten my prostě odmítáme. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Pavel Růžička. Já ještě dám slovo s faktickou poznámkou. (U mikrofonu už stojí poslanec Růžička.) Pardon, pane poslanče, pardon, ještě s faktickou poznámkou Pavel Bělobrádek.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Takže před dvaceti, pětadvaceti, třiceti lety by to byl diktát Bruselu, že si zakážeme používat polychlorované bifenyly nebo DDT. Děkuji, že jsem to konečně pochopil.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Pavel Růžička. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Růžička: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se tady k tomu také trošičku vyjádřil, ne z té strany bezpečnostních sborů a armády, ale ze strany držitelů zbraní, kteří si na střelnici chodí jen tak zastřílet, sportovních střelců a hlavně myslivců.
Jak je to jinde se zákazem olova? Žádný stát na světě doposud nepřijal úplný zákaz olověného střeliva. Nejpřísnější zákazy, které jdou dále než existující český zákaz užívání olověných broků při lovu v mokřinách, zahrnují:
Například v Dánsku úplný zákaz dovozu, prodeje, držení a užívání olověných broků a rybářských závaží od roku 1996. Zákaz se ale nevztahuje na jednotné střely.
V Nizozemí úplný zákaz užívání olověných broků pro lov na celém území. Zákaz se nevztahuje na užívání broků pro sportovní střelbu ani na jednotné střely.
Kalifornie od roku 1997 zakázala užívání olověných broků i střel při lovu na územích určených pro ochranu kondorů. Přechod na nová pravidla usnadňovaly některé organizace ochránců přírody lovcům tím, že rozdávaly zdarma střelivo bez olova. Od 1. 7. 2019 je v Kalifornii úplně zakázáno užívání olověného střeliva pro lov - broků i jednotných střel. Držení a užívání olověného střeliva pro sebeobranu a sportovní střelbu tím není dotčeno.
Prvními státy, které zavedly zákaz olověných broků pro lov mokřadech, byly USA a Norsko. Tento zákaz se postupně rozšířil do řady dalších zemí včetně České republiky. Jediným územím, kde je zakázáno užívání olova v jednotných střelách, je Kalifornie.
Kritéria pro výběr alternativ k olověnému střelivu - tady už se hovořilo o zlatu. Ono už se to nějakým způsobem řeší a nějaké náhrady známe. U kritérií je třeba zohlednit za prvé dostupnost, a to jak co do ceny pro koncové uživatele, tak i co do dostupnosti surovin pro výrobu střel, za druhé účinnost, což má několik aspektů:
V případě lovu schopnost dosáhnout spolehlivých opakovaných zásahů do vitální zóny při zajištění dostatečné penetrace cíle a expanze střely. Jak tady říkal pan poslanec Holík, to, že se opotřebovává hlaveň a my něco dýcháme, tak možná jo, ale hlavní neduh toho je, že potom netrefujete přesně, protože hlaveň není přesná.
V případě sportovní střely především odrazivost a možné ohrožení třetích osob při odražení dále ve směru střelby nebo samotného střelce při odražení zpět směrem ke střelci. (V sále je značný hluk.)
V případě lovu i sportovní střelby balistické vlastnosti střely především na delší vzdálenosti.
Průraznost, a to jak s ohledem na sebeobranné užití, pravděpodobnost ohrožení osob nacházejících se za útočníkem, případně odrazem, a také s ohledem na účinnost ochranných prostředků, například policejní neprůstřelné vesty, protože u neprůstřelných vest samozřejmě balistika na olovo je jiná než balistika na střelu, která je vyrobena ze železa.
A samozřejmě, tak jak tady byla zmiňována, toxicita.
Existující alternativy k olovu v brocích: My víme, že se to dá vyrobit z wolframu, a to buď jako kompozit, takzvaný matrix, z 95 % wolframu a 5 % plastu, nebo ze slitiny wolframu, to je 1 % železa a 40 % niklu. Dále to může být -
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane poslanče, já vás přeruším, protože není slyšet tady nahoře, o čem pan poslanec hovoří, takže já bych poprosil, abychom se zklidnili. Pokud nechcete poslouchat anebo chcete řešit něco jiného, prosím, řešte to v předsálí. Poprosím vás znovu o klid. Děkuji. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Růžička: Za třetí je to tedy to vlastní železo.
Jenom pro rychlé srovnání. Náhražky olova v brocích ve Velké Británii, když vezmu krabičku, kde je 25 nábojů s olověnými broky, stojí v přepočtu 236 Kč. Pokud je tam místo olova železo, stojí 253 Kč, pokud je tam bismut, už to stojí 1 240 Kč, pokud je tam wolfram, 1 915 Kč - podotýkám 25 nábojů, a pokud je tam wolfram, matrix, tak těch 25 kusů nábojů stojí 2 394 Kč.
Podle studie z Velké Británie představuje cenově nejpřijatelnější alternativu k olověným brokům železo. To má ale výrazně nižší hustotu, kterou je nutné kompenzovat užitím větších broků s následným dopadem na balistiku a ranivost v cíli. Železné broky navíc mohou vést k poškození zbraně, a to zejména při užití kombinace větších broků a úzkého zahrdlení ve zbrani.
Pokud jde o wolframové broky, je u nich dobré myslet na tvrdost. Tvrdost olova podle Mohsovy stupnice je 1,5, zatímco tvrdost železa je 4,0 a wolfram má tvrdost 7,5. Pokud by tedy někomu nevadila desetinásobná cena střeliva, měl by ještě do nákladů započítat to, že bude provádět pravidelně výměnu hlavní, tedy problém, se kterým se u olověných broků průměrný držitel zbraně například děděné v rodině po několik generací nesetká.
Zvláštní druh náhrady představují bismutové broky, které byly preferovány například v Dánsku. Rostoucí počet studií nyní ukazuje jeho vysokou toxicitu zejména v případě, kdy zasažená zvěř přežije, což se děje s mnohem vyšší pravděpodobností než u olověných broků. Bismut zasahuje především nervový systém, přičemž má výrazně odlišné následky na jednotlivá zvířata i při užití stejného množství broků v laboratorních podmínkách.
Bezolovnaté jednotné střely. Vývoj jednotných střel na jiné bázi než olova byl v USA zahájen především s cílem dosáhnout lepších balistických vlastností a vyšší ranivosti, nikoliv s cílem snižovat toxicitu střeliva. Tento vývoj v roce 2012 vyústil k udělení označení náboj roku pro měděné střelivo Barnes ze strany NRA.
Srovnání cen loveckého střeliva v Kalifornii ukazuje cenovou paritu v případě nejčastěji používaných nábojů jako .223 Remington. U většiny ostatního loveckého střeliva jsou bezolovnaté varianty o něco málo dražší - 15 až 30 % - než prémiové olověné střelivo a podstatně dražší, až 100 %, než levnější olověný standard.
Srovnání výhradně sportovního puškového střeliva, které je obecně levnější než lovecké ekvivalenty, se mi nepodařilo dohledat. Ostatně mimo odborníků v Bruselu tak široký zákaz ještě nikdo neuplatnil.
V případě pistolového střeliva se můžeme podívat na srovnání cen v americkém e-shopu, který nabízí olověné Winchester 9 mm 124 gr v přepočtu za 4,70 Kč a zinkové FMJ Winchester SuperClean 90 gr v přepočtu za 7 Kč. Při vystřílení 300 ran na střelnici tak rozdíl činí cca 700 Kč, resp. téměř tři krabičky olověných střel. Ale balistický koeficient u těchto dvou střel je naprosto odlišný. ***