(16.10 hodin)
(pokračuje Vojtěch)
Pokud jde o nejbližší úkoly této komise, tak jednak to bude implementace a koordinace strategií kojení podle zásad WHO. Je to ten takzvaný status Baby-friendly Hospital Initiative. Je to vlastně deset kroků, které vedou k úspěšnému kojení a zajišťují, že ten doporučený metodický postup bude aplikován ve všech porodnicích, nikoliv pouze v těch, které jsou sdružené v síti Baby-friendly Hospital. Také chceme šířit relevantní informace o výživě založené na důkazech bez komerčních zájmů prostřednictvím Národního zdravotnického informační portálu Ministerstva zdravotnictví, který se teď vyvíjí, který by měl být skutečně informačním zdrojem pro všechny občany s garantovanými odbornými informacemi bez právě různých postranních komerčních zájmů.
A také co je důležité, o tom hovořila paní poslankyně - zlepšit návaznost péče mezi porodnicí a terénem po propuštění z porodnice ve spolupráci s Odbornou společností praktických lékařů pro děti a dorost, kteří jsou klíčovými partnery, Laktační ligou a dalšími partnery. Což určitě bude vyžadovat i určitou restrukturalizaci zdravotního systému. A rovněž, co potřebujeme - nastavit změnu sběru dat o kojení a zpřesnění monitoringu prostřednictvím ÚZIS, Ústavu zdravotnických informací a statistiky, tak abychom skutečně měli relevantní data, ze kterých můžeme vycházet.
Takže i to doporučení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu ze dne 23. 7. 2019 určitě bude předmětem ustanovené komise. První jednání je naplánováno na 10. 10. 2019 a určitě tam toto budeme probírat bod po bodu, abychom se skutečně v té věci posouvali.
Udělali jsme si určitý průzkum veřejného mínění ohledně otázek kojení. Ten nevyšel zdaleka tak špatně, jak by třeba někdo mohl čekat. Skutečně si myslím, že kojení je téma a budeme se mu věnovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku? Prosím máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Je to příjemné, když jsou někdy ty interpelace i v souladném duchu. Já bych se ale ráda doptala, kdo tedy je členem té pracovní skupiny, případně mohu-li seznam členů obdržet. A zejména mě zajímá, jsou-li členem i samotné ženy, matky, příjemkyně péče. Protože i tento pohled je vždy důležité zohledňovat.
Druhá otázka. Jaké finance budou tedy na podporu této pracovní skupiny k dispozici? Zda například ministerstvo chystá nějaký dotační program nebo zkrátka podporu i prostřednictvím rozpočtu.
Dále mám otázku, jak chcete realizovat tu podporu směrem k informacím u pediatrů. Tam je to zase často velmi rozporné třeba i s těmi doporučeními WHO.
A ještě se chci jednou optat, zda u té Baby-friendly Hospital Initiative, u těch 10 kroků k úspěšnému kojení, zavedete i ta celosvětově uznávaná hodnoticí kritéria. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Přiznám se, že úplně všechny tyto detaily teď nemám u sebe. Takže vám je určitě rád dodám. Pokud jde o členy komise, jak říkám, jsou tam zástupci jak právě klíčových partnerů, což jsou praktičtí lékaři pro děti a dorost, kde bezesporu souhlasím, že musíme určitě ještě zapracovat na té spolupráci, ale je tam ochota, tak i jiných skupin, jako jsou samozřejmě odborné společnosti, Laktační liga, jsou tam samozřejmě zástupci zdravotních pojišťoven a tak dále. Takže ten přesný seznam teď nemám. Určitě tam jsou i ženy a další. Ale skutečně přesný seznam vám s dovolením dodám, nemám ho teď u sebe.
Pokud jde o ty finance, tak určitě ano. My máme dotační program týkající se podpory prevence, což bezesporu kojení je prevence. Kojení je skutečně základ prevence dětské obezity, diabetu prvního a druhého typu, karcinomu prsu u žen a tak dále. Ale to jsou jasné vědecké poznatky. Takže určitě v rámci tohoto programu jsme připraveni, pokud se shodneme na tom, jak by měly třeba vypadat nějaké podpory finančního rázu, rozvoj kojení podpořit. Určitě, v tom nevidím žádný problém. Ale skutečně to je na té komisi, která by o tomto všem měla jednat. I o té otázce Baby-friendly Hospital Initiative podle těch mezinárodních zásad WHO, jak o tom hovoříte.
Takže si myslím, že tady jsme skutečně ve shodě, ale zatím ta komise nezačala pracovat, 10. 10. má první jednání a určitě jsem připraven vás informovat o průběhu. Pro mě je to důležité, byť, jak říkám, někdy to může vypadat jako běžná věc. Ale skutečně je třeba vyzvat všechny, aby se tím zabývali, aby kojili, protože je to obrovsky důležitá oblast v péči o matku a děti. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Přistoupíme k další interpelaci a to je interpelace paní poslankyně Věry Kovářové. Opět na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha ve věci chybějících dárců kostní dřeně. Prosím máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací, která se týká závažné problematiky, a to nedostatku dárců kostní dřeně. Je jich u nás stále velmi málo, což má jednu klíčovou souvislost. Šance na nalezení shody je 0,5 až 1 % a navíc současní dárci stárnou a počet nově příchozích je nedostatečný.
Vážený pane ministře, chtěla bych se vás zeptat, zdali se Ministerstvo zdravotnictví chystá udělat nějaké kroky k větší motivaci lidí, aby se zapsali do registrů dárců, ať už kostní dřeně, nebo krve. Jakou cestou se ministerstvo vydá? Například jestli nejít cestou zvýšení benefitů pro dárce. Například mi v této věci loni prošel návrh na zvýšení daňového zvýhodnění dárců, či v současnosti jsem podala pozměňovací návrh, který přispívá k větší motivaci zaměstnavatelů pouštět své zaměstnance darovat krev. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, opět velmi důležité téma. Děkuji ze připomenutí této oblasti, která je skutečně velmi důležitá. Je třeba říci, že u nás vlastně existují dva registry dárců krvetvorných buněk. Sám jsem zaregistrován v jednom z nich. Jeden, Český národní registr dárců dřeně, je v Plzni a druhý, Český registr dárců krvetvorných buněk, v rámci IKEMu.
Já vím, že byly nějaké mediální výstupy ohledně toho, že není dostatek dárců. Na druhou stranu, tak jak máme informace - žádné oficiální informace o tom, že by bylo těchto dárců nějaký zásadní nedostatek. Dnes je tam zhruba sto tisíc dárců. Je to asi jedno procento populace. A když jsme se na to dívali s kolegy, tak ani vyspělé evropské státy nemají více. Není to nějaký úplně zásadní rozdíl.
Důležité je také říci, že když se hledá vhodný dárce, je to samozřejmě složité. Není to jako v případě darování krve nebo podobně. Skutečně to procento úspěšnosti najití vhodného dárce je velmi nízké. Proto se třeba často obrací i do zahraničí, pokud nenajdou vhodného dárce v rámci českých registrů. Takže tady funguje i mezinárodní spolupráce. A pravdou je, že počet dárců v čase narůstá, byť třeba ne nějak zásadně. My se snažíme o tomto informovat. Jak říkám, sám jsem se zapsal do toho registru v IKEMu a snažíme se k tomu vyzývat i ostatní.
Pokud jde o otázku zvýšení počtu dárců, tak k tomu by mohl vést i krok, který učinil Český registr dárců krvetvorných buněk v letošním roce, kdy zvýšil věkovou hranici pro vstup dárců do registru ze 35 na 40 let. Což by mělo vést, a doufejme, že to povede, k tomu, že zkrátka zase budeme mít vícero dárců a větší šanci na najití toho vhodného dárce.
Je zřejmé, že čím více dárců bude zařazeno v registrech, tím větší šance bude pro konkrétního příjemce nalézt vhodného dárce. Avšak nelze dosáhnout toho, aby byl v registru pro každého příjemce evidován vhodný dárce, protože skutečně ta šance je velmi nízká, a proto potřebujeme samozřejmě těch dárců vícero. Pozitivní je, že současná praxe ukazuje, že nyní ten počet dárců je relativně dostatečný, a jak říkám, je tam i ta otázka mezinárodní spolupráce. ***