(15.30 hodin)
Poslanec Ondřej Profant: Vážený pane ministře, již současná legislativa samozřejmě chrání autorská díla. To, co vy jste popsal jako tu ochranu, kterou má zavést tato směrnice, to je tzv. take down notice. To znamená, autor se ozve, protože má podezření na spáchání nějakého přestupku nebo přečinu, a provozovatel je povinen takový obsah odstranit. Problém je, že tato směrnice jde výrazně dál a zcela jednoznačně navádí k tomu, aby se použila preventivní až preemptivní opatření. To opravdu znamená robotické cenzorní filtry. Takové, které - ony nemají vlastní vědomí, ony musejí rozhodovat na základě podobnosti, protože takový robotický filtr, který bude rozhodovat třeba na základě toho, jestli je obrázek opravdu totožný třeba s nějakým chráněným obrázkem, to těm nositelům práv nebude stačit. Protože pak stačí drobná úprava a obrázek není totožný. Takže jistě dojde k porovnávání na základě nějaké procentuální shody. Ale tady se dostáváme k tomu, že v praxi zakážeme různé karikatury, vtipné obrázky, a memy, protože ty jsou většinou založeny například na obrázcích z filmů, které samozřejmě jsou chráněny právy. A to už ta robotická cenzura nerozliší, jestli se jedná o pokus uniknout právům, nebo jestli se jedná o karikaturu apod.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane poslanče. Prosím pana ministra, jestli bude reagovat na doplňující dotaz.
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Já jenom ještě, abych to dopověděl, mám chvilku, co jsem nestihl říci a co si myslím, že je ochrana proti tomu, aby to nebylo nějak plošné nebo aby to nebylo zneužívané, tak ještě dopovím, že součástí je také výslovný zákaz plošného monitoringu toho ukládaného obsahu, a také, že existuje povinnost nositelů práv každou svou žádost o znemožnění přístupu k jejich konkrétním dílům řádně odůvodnit a povinnost členského státu zajistit existenci mimosoudních mechanismů pro řešení sporů. Takže to ještě jsou ty další doplňky, kterými tvrdím, že je tam ochrana toho, aby to nebylo zase zneužito z druhé strany.
A jinak se domnívám, pane poslanče, celý tento problém, přece to bylo třeba diskutovat na české půdě ještě dříve než tato fáze, ve které nyní jsme. Já si myslím, že máme evropský výbor, ve kterém bychom se měli o tomhle bavit, dokud třeba ještě ta směrnice není hotová. V této chvíli jsme v situaci, kdy se Česká republika na tom podílela, kdy jsme vlastně měli možnost se k tomu vyjadřovat, a vlastně pro nás je ten proces jako kdyby v něčem ve finální fázi. A já si nedovedu představit, že bychom teď - víte, z hlediska toho, jak to znám, jak to funguje, to by bylo znevěrohodnění České republiky, kdybychom teď, po tom, co jsme mohli všechno uplatnit, a byli jsme plně účastni, tak teď najednou bychom udělali to, co vy požadujete. Takže ta debata je asi komplikovaná, věci nejsou černobílé a můžeme v ní v nějaké podobě pokračovat. Ale to hlavní, co vy říkáte, připojte se k Polsku, to mně připadá zahraničněpoliticky chyba, to bychom prostě ztratili kredit jako někdo, kdo když se choval nějakým způsobem, tak najednou své chování prudce změní. Takže já jsem pro to tyhle věci diskutovat v nějaké ranější fázi při přípravě těch směrnic v evropském výboru. Ale teď vám to říkám z hlediska určité věrohodnosti českého státu. Pro mě je dneska těžko představitelné, že bych podporoval, že se utrhneme a teď podpoříme Polsko, když jsme měli možnost se k tomu vyjadřovat dříve. To je můj názor, nemohu jinak.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Výborného, který bude interpelovat nepřítomnou ministryni Maláčovou ve věci dotačního titulu MPSV Rodina.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážená nepřítomná paní ministryně, dovoluji si vás interpelovat ve věci dotačního titulu Rodina a jeho plánované výše v rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí pro rok 2020. V poslední době zejména od konference Fórum rodinné politiky pořádané vaším ministerstvem se množí protichůdné informace o budoucnosti zmíněného dotačního titulu, od úvah o jeho zrušení až po navýšení na 150 % současné výše, jak to předpokládá připravovaná aktualizace koncepce státní rodinné politiky. Tato situace vzbuzuje existenční obavy nejen o osud subjektů poskytujících služby primární prevence, ale i o další směřování rodinné politiky.
Dotační titul byl založen v roce 2005 a jeho cílem byla podpora aktivit na podporu fungující rodiny. Jeho vznik je proto možno považovat za integrální součást opatření vznikající rodinné politiky. Dotační titul umožnil rozvoj služeb primární prevence, kterou v převažující míře vykonávají neziskové organizace. Dotační titul, připomínám, je jediný svého druhu. Umožňuje financování odborné činnosti organizací, které se díky více než desetileté historii trvání titulu mohly stát profesionálními pracovišti. Výše dotačního titulu ve výši necelých 100 milionů korun se od roku 2011 nezvýšila, a oproti roku 2010 dokonce zaznamenala svůj pokles, a to i přes razantní nárůst mezd a cen.
V situaci, kdy dotační titul nebyl valorizován od roku 2012 a kdy má Česká republika jednu z největších rozvodovostí v Evropě, by jeho případné snížení bylo krokem likvidačním, ohrožujícím jednu z priorit vlády i KDU-ČSL a tou je podpora stabilní rodiny. Jen pro představu: Například olomoucká arcidiecéze má 22 center pro rodinu a na každé centrum má jeden úvazek s měsíční mzdou cca 15 000 korun hrubého. Tento úvazek se často dělí mezi dvě ženy a jsou existenčně závislé právě na dotaci z MPSV, tak aby dostaly alespoň minimální mzdu. (Upozornění na čas.)
Vážená paní ministryně, můžete sdělit, jaký je výsledek jednání a plánovaná výše rozpočtu MPSV pro dotační titul Rodina pro rok 2020? Děkuji za vaši odpověď, na kterou čekají i poskytovatelé těchto služeb v terénu. (Upozornění na čas.) Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, prosím, abychom dodržovali čas. Než pozvu dalšího řečníka, tak vás seznámím s omluvenkou. Pan poslanec Rozvoral se omlouvá od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
Pan poslanec Kolovratník bude interpelovat nepřítomného ministra Hamáčka ve věci neprůhledného hospodaření Fondu zábrany škod. Prosím.
Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo a obracím se na vás, pane ministře Hamáčku, ve věci Fondu zábrany škod, který je zřizován ze zákona pojišťovnami. Respektuji vaši řádnou omluvenku z dnešního jednání a možná jsem o to raději, že se dočkám písemné řádné odpovědi. A také jsem více rád o to, že moji interpelaci uslyší kolegyně paní ministryně Alena Schillerová, která dnes a denně je nucena odrážet inspirativní nápady kolegů ze sociální demokracie, co se týká hospodaření se státním rozpočtem.
Ve vašem případě chci hovořit o Fondu zábrany škod, který od roku 2014 prohospodařil přes 3 miliardy korun, v roce 2018 to bylo celých 688 milionů korun. Pro připomenutí, tyto prostředky pocházejí ze zákona z peněženek všech řidičů, kteří odvádějí tímto směrem tři procenta povinného pojištění. Já tento fond považuji za veřejný, za veřejný zdroj, a hospodaření s ním by také mělo být veřejné a maximálně průhledné. Bohužel sám i z vlastní zkušenosti vidím, že to hospodaření průhledné není. V mnoha případech o rozdělení těch peněz rozhodují sami zástupci pojišťoven, například každý rok udělují několik desítek milionů sami sobě na marketingové aktivity pojišťoven, na propagaci tzv. linky řidičů atd., atd., a to nechci sporovat peníze, které jdou do tvrdých investic na integrovaný záchranný sbor apod. Ale právě co se týká finančních toků pojišťoven, mám velký problém.
Mám tady tři otázky. Za prvé, ptám se vás, jestli tento fakt současné nastavení neprůhledné rozhodování fondu považujete za průhledné, resp. jestli ho nepovažujete za potenciální střet zájmů. Za druhé se chci zeptat, jak vy osobně hodnotíte stávající zákonnou úpravu tohoto fondu. A za třetí, jestli považujete jeho způsob informování veřejnosti a žadatelů o výsledcích přidělování dotací za dostatečně průhledný. Za sebe říkám, že ne a že budu připraven iniciovat zákonnou změnu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím paní poslankyni Richterovou, která bude interpelovat nepřítomnou ministryni Maláčovou ve věci změny dávek na bydlení, podkladu k novému zákonu. Prosím.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já bych se nepřítomné paní ministryně ráda zeptala, jak promyšlenou má svoji ambiciózní úpravu. Jak připravené jsou propočty? Kolika osob se plánovaná úprava dotkne? Jaký konkrétní dopad to bude mít třeba na rodiny s dětmi dnes žijící na ubytovnách? A také, jak se to administrativně zvládne, protože ta zátěž může velmi negativně dopadnout taky na pracovníky úřadů práce.
Ptám se proto, že bychom si samozřejmě všichni přáli, aby nějaká státní podpora bydlení šla pouze do bydlení kvalitního. Všichni bychom si přáli, aby v obcích, např. v Ostravě, v Kladně, v Karviné, nebyla spousta ubytoven. Abychom jako stát garantovali lidem v odůvodněných případech opravdu důstojnou pomoc. ***