(10.10 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Plagovi za jeho odpověď. Pokud není žádná přihláška do rozpravy k této interpelaci a není návrh na jiné usnesení, interpelaci končím.
Budeme pokračovat další interpelací, také na ministra školství mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu, také od poslance Jakuba Jandy, a to ve věci stavu příprav zákona o sportu. Interpelaci spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 578. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové. Pane ministře, vím, že máte čas jenom do 10.30, tak se budu snažit tuto interpelaci urychlit.
Děkuji vám za odpověď na mou interpelaci ve věci stavu příprav zákona o sportu. Bohužel musím konstatovat, že s vaší odpovědí jsem věcně nespokojen a považuji ji za nedostatečnou. Přitom se jistě shodneme, že rozvoj a podpora sportu, ať už organizovaného, či neorganizovaného, je důležitou oblastí a dotýká se života většiny obyvatel naší republiky. I v jejich zájmu je tedy vědět, jakým způsobem vláda a potažmo vaše ministerstvo k celé problematice přistupuje, a právě zákon o sportu je základem takové debaty.
Co se týče příprav stavu nového zákona o sportu, připomenu, že ona příprava nového zákona je součástí programového prohlášení vlády, jejímž jste členem, a v podobných dokumentech se objevuje už od roku 2013. Ve své interpelaci jsem se tedy logicky zeptal, v jakém stadiu příprava zákona je. Nutno podotknout, že písemné interpelaci předcházela korespondence s vaším ministerstvem a také samotná žádost o informaci týkající se stavu zpracování legislativních návrhů a přípravy dalších dokumentů, které souvisejí s přípravou zákona o sportu.
Zaslaný materiál, který byl dle vašeho sdělení zpracován pracovníky legislativního odboru MŠMT v roce 2016, pojmenovává základní problémy, které by zákon měl řešit, a objektivně dodávám, že materiál, ačkoli není ve formě alespoň věcných záměrů, vcelku příhodně pojmenovává základní problémy, ať už jde o nastavení fungujícího sportovního prostředí, či jeho vystavění na třech základních pilířích, tedy institucionálním zakotvení sportovních odvětví na přípravě sportovní reprezentace a v neposlední řadě i na podpoře pohybových aktivit dětí a mládeže. Ačkoli, dle mého názoru, doplnil bych to ještě o čtvrtý pilíř, a to sport jako volnočasová aktivita.
V mnoha ohledech ale tento materiál působí nevyváženě. Na jednu stranu je tu zjevná ambice pojmout sportovní problematiku v co největší šířce a lze v něm spatřit řadu pouze obecných konstatování, a jindy zachází do přílišných detailů. V materiálu se například můžeme dočíst: "Zákon o sportu by měl vymezit základní zásady, na kterých stojí. Zásady by měly být základními mantinely, které se promítnou v následných ustanoveních zákona." To s jistou nadsázkou zní jako definice kruhem. Na druhou stranu se však v materiálu detailně řeší, jak určovat zdravotní způsobilost sportovce či počet hodin tělesné výchovy na školách, což není nutné takto detailně řešit v takové normě a není to ostatně ani cílem. Klíčová je totiž věcná rovina.
Ministerstvo školství správně pojmenovává řadu problémů souvisejících se sportovním prostředím, nenabízí ale konkrétnější řešení, což by dle mého názoru ambicí nově vznikajícího zákona být mělo. Materiál například zmiňuje nutnost soustředit se na boj proti negativním jevům ve sportu, aniž by je pak vyjmenovával. U lékařských prohlídek se hovoří o nastavení motivačních prvků pro zajištění dostatku odborných lékařů, již ale není uvedeno, jaké povahy by měly tyto motivační prvky být. Materiál také hovoří o tom, že nový zákon by měl definovat úkoly týkající se podpory sportu jednotlivých orgánů veřejné moci, a tyto orgány následně i vyjmenovává. Nic už ale neříká o konkrétnější podobě těchto úkolů. Otazník pak lze klást nad způsoby, jakými má konkrétně být například dosaženo zapojování učitelů tělesné výchovy do role trenérů či systematického posílení vysokoškolského sportu podporou vzniku klubů na vysokoškolské půdě.
Abychom se ale vrátili zpátky k onomu materiálu. Pro nějaké základní východisko, kudy jít, to považuji za dobrý odrazový můstek, byť je na něm ještě spousta práce. V jakém stadiu samotné přípravy nového zákona jsou, jsem se ale z vaší odpovědi bohužel nedověděl. Rozumím tomu, že kompetence sportu bude řešena prostřednictvím nově vznikající Národní agentury sportu, a pevně věřím, že se ho chopí s velkou vervou, protože je ostatně předpokladem pro dobré fungování sportu, který má agentura zabezpečit.
Vaši odpověď bych proto shrnul do dvou bodů. Obsahuje informaci o přijetí novely, která zřídila Národní sportovní agenturu a sportovní agendu pod ni z MŠMT převedla. A za druhé, obsahuje sdělení, že právě tato agentura se dalšími přípravami zákona o sportu bude v budoucnu zabývat, s tím, že dotčená agenda jí byla postoupena v rozpracované podobě.
Zeptám se vás tedy ještě jednou: jak daleko MŠMT za dobu, co jste ministrem, v přípravách zákona postoupilo? A jaký má či mělo stanovený časový horizont pro jeho dokončení? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jakubu Jandovi. Ještě než dám slovo panu ministrovi k odpovědi, konstatuji, že Lucie Šafránková ruší už svou omluvu pro další jednání. Má náhradní kartu číslo 15. Kolega Kaňkovský ruší také svou omluvu od 10.05 hodin a už je přítomen, ale byla doručena předsedovi Poslanecké sněmovny další omluva - pana poslance Petra Pávka mezi 9. a 11. hodinou.
Nyní tedy pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga v odpovědi. Máte slovo, pane ministře.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, otázce rozumím, otázku chápu. To, co bylo probíráno, respektive to, co tady pan poslanec Janda prezentoval, dokonce není ani věcný záměr zákona. To jsou - já bych to nazval možná nějaké myšlenky zákona o sportu. A když se vrátím do té minulosti, tak skutečně, v roce 2016, za působení paní ministryně Valachové, byl pověřen odbor legislativy přípravou nového zákona o sportu s tím, že věcné vstupy, bych já očekával, že by do toho měla dávat sekce sportu a mělo by to být probíráno samozřejmě i se sekcí 2, tedy sekcí vzdělávání, protože je tam ta problematika školního sportu a jeho provazby do vzdělávání na českých školách.
Jak už jsem tady jednou zmínil datum 3. května 2017, ty práce - ale vy jste se pak ptal na to, jak za mého působení - byly přerušeny, nebo nepokračovaly dále po té kauze roku 2017. A když jsem nastoupil 13. 12. 2017, tak vy víte, že ve velmi krátké době byl jmenován vládním zmocněncem Milan Hnilička, současný šéf, respektive předseda Národní sportovní agentury, a práce na přípravě zákona o podpoře sportu velmi záhy byly přesměrovány na přípravu novely zákona, která - to jistě víte, neb jste ji tady dvakrát prohlasovávali a byly o ní dvě, minimálně dvě velmi syté rozpravy zde na plénu a opakované rozpravy na výborech - byla poslaneckou novelou.
To znamená, ptáte-li se mě, jestli ministerstvo za mého působení pracovalo na robustním zákoně o podpoře sportu, tedy zcela nové právní normě, tak právě proto, že jsme se vydali úplně jiným směrem, tak nepracovalo. Ta odpověď je velmi jednoduchá.
Co se týká těch tezí, já osobně jsem přesvědčen, že kdy by měl vznikat tento nový právní předpis, tak ten materiál, jak jste ho označil jako vstupní, je dobrým vstupem a neměl ani tu povahu jít do detailu, protože napřed je potřeba si při přípravě zákonné normy říct, které všechny oblasti je možné postihnout, protože jinak opisujete jenom ten stávající zákon nebo novelizujete. V případě, že by to měl být nějaký nový koncept, tak je namístě si říct, jestli to bude řešit financování sportu, jestli to bude řešit druhou kariéru sportovců, nebo jestli jsou to věci, které nemají být kodifikovány, které běží nějakým jiným způsobem nebo jde na ně odkázat na nějaký podzákonný předpis.
Očekával bych s ohledem na to, že problematika sportu - nejen v této Sněmovně, ale i v této Sněmovně, což ukázalo ostatně to průřezové hlasování o podpoře Národní agentury pro sport - je takovým tématem, kdy by shoda o tom, co ten nový zákon má být - byť do toho opět jako Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy můžeme mluvit pouze z toho kontextu školního, univerzitního sportu, aktivit, které nám zůstaly, a nejsme tím gestorem a nebudeme gestorem toho nového zákona, tak já si myslím, že by tomu měla předcházet široká politická, ale i odborná debata o tom, která ta témata v tom zákoně mají být.
Takže ptáte-li se mě skrytě na to, jaký by měl být další vývoj, tak si myslím, že tento. To znamená, na půdě podvýboru pro sport se pobavit o tom, jak objímající by ten zákon měl být. Ale jak říkám, tady nemůžu mluvit za kolegu Hniličku, který má tuto problematiku již na starosti. Děkuji. ***