(9.50 hodin)
(pokračuje Janda)
Byl bych nerad, kdybyste to bral jako strohou opoziční kritiku, ale jako otevřenou diskusi. Jistě některé konkrétní případy uvádíte, a dokonce hovoříte i o několika reálných výsledcích. Hovoříte např. o úplném naplnění více než poloviny opatření stanovených v Akčním plánu ke koncepci SPORT 2025, a abych byl doslovný, o tom, že tím došlo k zajištění realizace státní politiky v oblasti sportu a tělovýchovy. Uvádíte také fakt, že samotná koncepce SPORT 2025 je naplňována prostřednictvím akčního plánu a opatření pro plnění strategických cílů. Rozhodně se vás nechci dotknout, ale spíše než jako konkrétní odpověď mi to připadá velmi obecná až úřednická odpověď, nebo spíše neodpověď.
Abych však nebyl k vám jen kritický, pokud dojde řeč na skutečně konkrétní věci, zmiňujete např. podporu Sportovní ligy základních škol o pohár Ministerstva školství. Za tento krok vám děkuji a velmi ho vítám. Zmiňujete dále podporu programu Můj klub a Sportuj ve škole či vyhlášení výzvy Pohyb a zdraví, ačkoli oba víme, že zrovna program Můj klub má své mouchy a do dnešního dne byla vyplacena asi jen třetina dotací na tento rok. Jistě se pak shodneme na tom, že jako příklady jsou tyto věci v pořádku a k posunu určitě došlo, pořád mi ale schází širší a zejména ucelenější informace o konkrétních krocích na podporu sportu a sportovních aktivit. Onu debatu přece nemůžeme zúžit jen na odškrtnuté položky v různých rozpočtech a akčních plánech. Bohužel takto na mě ta odpověď působí.
Jistě se můžeme bavit, že těmito strategickými dokumenty máte nastavené mantinely, a ministerstvo tak své závazky plní a cokoli navíc je nad rámec. Debatu tím však vrátíme zpět na začátek, jak vlastně ambiciózní jsou ony strategické dokumenty, které se snažíte naplňovat, a nutno konstatovat, že touto optikou je plníte a kritika asi není namístě. Otázkou je, zda je pak pro nás sport z této úrovně o čistě úřednickém řízení, vlastně až byrokratickém řízení, kdy sledujeme různé indikátory a projektový management, ale všechno jsou to vlastně jen výsledky na papíře.
Podobně je to s financováním. Hovoříte o zvýšené alokaci prostředků v rámci schváleného rozpočtu na děti a mládež, na program Talent či zmíněný Můj klub. I zde je to v pořádku, vaši práci oceňuji. Opět ale postrádám ucelenější výhled financování sportu, mnohem koncepčnější vládní politiku v této oblasti.
Pochvalujete si, že došlo ke značnému nárůstu finančních prostředků do oblasti sportu, což je podpořeno tím, že k 7 miliardám vyčleněným na sport v příslušné kapitole MŠMT přičítáte zhruba dalších 1,5 miliardy z jiných resortů. Opět optikou účetnictví v pořádku, ale položme si otázku - je to v globálním pohledu dostatečná výše? Rád bych také společně se všemi lidmi, kteří se sportem zabývají profesionálně či rekreačně, znal odpověď na otázku - je to podle vás dost? A pokud ne, jak ostatně sám naznačujete, a já vás plně podporuji, co s tím hodláte dělat?
Abych to shrnul - a opět budu s dovolením citovat z vašich odpovědí: nepotřebujeme zajišťovat realizaci, ale potřebujeme sport skutečně podporovat.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a reagovat bude pan ministr.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já samozřejmě bych v reakci na tuto interpelaci mohl, ale nechci se obrátit k tomu, že skutečně plníme akční plán a co je z těch konkrétních opatřeních naplněno, nebo není. Přesto věřte, že já jsem byl na ministerstvu v jiné roli 3. května 2017, kdy tam proběhl zásah policie, a docela jsem viděl, v jakém stavu se nacházelo financování sportu v té dané chvíli, a to po stránce tolik vzývané transparentnosti. Mám za to - a teď si orámuji ten svůj příspěvek, protože samozřejmě Poslanecká sněmovna schválila vznik Národní sportovní agentury, tzn. já v tuto chvíli po jmenování předsedy nejsem ten, kdo by měl říkat, jak má vypadat sportovní politika v dalším období - resp. stále tím, jak tam je to přechodové období, jsem, takže se toho nezříkám. Ale není to tak, že by Ministerstvo školství tady mělo, nebo já jako ministr školství tady měl říkat, kde má být sportovní prostředí a jak má vypadat státní sportovní politika v roce 2020-2025. Ale já využiju tohoto prostoru, abych řekl, co jsme za ty dva roky udělali, a já si myslím, že to není málo. A možná budu trošku širší ve své odpovědi, ale nebudu využívat klišé akčního plánu a dalších věcí.
Já jsem to zarámoval tím 3. květnem 2017. Tak od roku 2018 jsou všechny žádosti o dotace vedeny v elektronických informačních systémech s unikátními přístupovými daty a proces je veden v souladu se správním řízením. Je to něco, co ten proces zesložiťuje, ostatně jste zmiňoval Můj klub, a já z té situace, kdy cca 5 % klubů tam má formální pochybení, které se z vnějšího pohledu zdá jako malicherné, ale z toho správního je to neřešitelný problém, tak já za tím vidím ty sportující děti a ta situace mě netěší. Každopádně i během toho období jsme se jako ministerstvo opakovaně snažili změnit zásady vlády pro financování neziskových organizací tak, aby tato podmínka tam nebyla tak striktní, tato podmínka, která v tuto chvíli ubíjí zhruba 300 až 350 klubů. Ale to jsem odbočil.
Právě díky tomu, že jsme masivně navýšili - a to je konkrétní krok - podporu v programu Můj klub, kde sice v tuto chvíli je 300-350 klubů s tímto problémem, ale dalších 5 700 nebo 5 600 klubů tu podporu dostává... A když se na mě obracíte jako poslanci s tím, že v případě, že je tam to pochybení, o kterém jsem mluvil, a hrozí klubu zánik, tak já se přiznám, že v tuto chvíli jsem zděšen, protože dotační program Můj klub nebyl dotační program na to, aby to byl jediný zdroj příjmů, ale měla to být podpora právě toho, že na té místní úrovni selhává financování sportování mládeže. Já jsem velmi rád, že dneska máme 800 tisíc dětí, které přes tento nástroj dostávají podporu. Ale co mě děsí - zdá se, že některé obce tím, že přicházejí peníze z ministerstva z programu Můj klub a budou přicházet v budoucnosti z Národní sportovní agentury, tak vypnuly zdroj příjmů na sportování dětí v té obci. To na mě takhle působí poslední asi dva týdny, kdy se na mě všichni obracejí, že to znamená konec těch daných klubů, což mě samozřejmě vůbec netěší, ale přemýšlím, kam se poděly ty obecní peníze. Ale z pohledu centrálního je moje odpověď. Dneska máme nejvyšší počet registrovaných dětí v těch klubech a čerpají podporu z programu Můj klub, jejíž výše přesahuje miliardu korun, a to poměrně významně. Začínali jsme na 300 milionech.
Konkrétní další věc. Sportuj ve škole běží na tisíci školách. Je to 2 200 odborně vedených lekcí týdně, abychom si to dokázali představit. To znamená, to je zase věc, která byla v pokusném ověřování, kterou dneska zavádíme, a dneska ji podporujeme na tisíci školách. Já bych byl rád, aby se dále rozšířila.
Takže co se týká té základny, na kterou jste se ptal, tak jak se usnesl tehdy školský výbor a tak jak je to v souladu i s tou strategií - a to je naposledy, co ji snad zmiňuji - tak se snažíme pumpovat podporu a prostředky na to základní sportování, ať už je na škole, nebo je prostřednictvím TJ, SK, tzn. těch klubů, a je to přímá podpora klubů, která v mnoha sportech, řeknu to natvrdo, bypassovala nefunkční systém rozdělování prostředků z těch svazů jako takových.
Další krok, který směřuje k systémovému uchopení dané problematiky, souvisí s programem Talent, který směřuje na děti a mladé sportovce od 6 do 23 let. My jsme významně navýšili objem prostředků v programu Talent s tím, že jsme již dále nenavyšovali objem prostředků, který směřuje na tu vlastní organizaci, který jde přímo svazu na to, že svaz existuje, pořádá soutěže a dělá další věci. Myslím si, že ta cílená podpora je dobrá. Konkrétní krok ministerstva. ***