(18.00 hodin)
(pokračuje Munzar)
Ta ochota naslouchat se rovnala nule. Takže mě docela vadí, když tady paní ministryně hovoří o nedůstojných debatách a o jejich ukončování. Považuji za nedůstojné nedebatovat a nenaslouchat. EET není totiž jenom nástrojem na vydávání účtenek, jak se to snaží zástupci vlády a Ministerstvo financí veřejnosti prezentovat. Je to nástroj on-line kontroly a sledování podnikatelů zasahující významně do svobody podnikání. Je to on-line kontrola, kterou musí živnostníci sami na sebe a také pro stát zabezpečit, a to na svůj náklad. A už to samo o sobě je nespravedlivé. Aby prosadili tuto svoji vlajkovou loď, tak představitelé hnutí ANO dlouhodobě rétoricky, uměle rozdělili společnost na zaměstnance a živnostníky a zaseli a zasévají mezi nimi nedůvěru. A potom samozřejmě paní ministryně tady může mávat grafy, jaká je podpora EET u veřejnosti. Ale skutečně, my bychom měli myslet dlouhodobě na požadavky ekonomiky, na jejich dlouhodobý růst, a nikoliv se řídit jenom populisticky podle grafů a mínění veřejnosti.
EET se u velké části veřejnosti stalo symbolem permanentní a preventivní nedůvěry, kterou vůči živnostníkům má hnutí ANO a ostatní vládnoucí strany. Já bych zde mohl přečíst opět celé disentní stanovisko ústavních soudců, když se rozhodovalo o žalobě na EET, na třetí a čtvrtou vlnu. Toto stanovisko obsahuje z mého pohledu, řekněme, velikou vnitřní moudrost při hodnocení významu svobodného podnikání pro společnost. Opravdu by stálo za to celé to přečíst, ale já to celé číst nebudu. Ale vybral jsem si citát, který přesně sedí na tuto situaci. Ústavní soud, respektive část ústavních soudců řekla v tom disentním stanovisku, že je to jako ponechání celé třídy po škole jen proto, že v hodině vyrušoval jediný žák. A já k tomu chci dodat, že hnutí ANO způsobilo, že zbytek školy si na tu třídu ukazuje prstem. Stát chce po živnostnících a podnikatelích, aby znali veškerou legislativu, byli daňaři, účetními, experty bezpečnosti práce, manažery kvality, statistiky, personalisty, experty na odpadové či energetické hospodářství a znali mnoho dalších norem a regulací. Když přijde kontrola, nejenom z daňového úřadu, ale jakéhokoliv státního úřadu, tak ten úředník zná dokonale zákony v tom svém daném segmentu. Ale po živnostnících stát chce, aby znali dokonale všechno. To vše si vyžaduje na jejich straně čas a energii, kterou podnikatelé, místo aby ji věnovali svému podnikání a rozvoji svého podnikání, věnují státu, a to na základě rozhodnutí státu, který jim ukládá další a další regulace. Přitom jejich každodenní úsilí a aktivita je základním předpokladem ekonomické prosperity našeho státu. A jak jsem řekl, za tuto svoji aktivitu jsou odměněni permanentní nedůvěrou a brutální regulací, která z nich dělá preventivně sprosté podezřelé. A ta té, to mi můžete věřit, ta té masivní většině poctivých podnikatelů vadí, protože doléhá nechtěně i na ně. Jizvy, které takto vznikly na tváři společnosti touto negativní rétorikou a tímto negativním přístupem k podnikání, se budou dlouho v naší společnosti hojit.
V diskusi od obhájců EET, od vlády zaznívaly postupně dva argumenty. Zajímavé je, že nejdříve to byl příjem do státního rozpočtu, a když se ty předpoklady nenaplňují, nevidíme mohutnou výstavbu dálnic, škol, školek ani stadionu pro Martinu Sáblíkovou, tak se postupem času ta rétorika změnila. A od paní ministryně i dneska jsme slyšeli, že hlavním důvodem pro zavedení EET je narovnávání podnikatelského prostředí. Ta rétorika se z mého pohledu změnila, protože z finančního pohledu to není žádná taková sláva, jaká nám a veřejnosti byla slibována.
Nejdříve tedy k tomu prvnímu argumentu, k výnosům. Důvěryhodnost a věrohodnost dat o finančních přínosech EET je slušně řečeně minimálně sporná. Cíle se nenaplňují. Ale já se dnes nechci zdržovat polemikou s rozborem čísel. A i kdybych přijal čísla Ministerstva financí, tak i deklarovaný výnos EET nedosahuje ani jednoho procenta celkových příjmů státního rozpočtu. Opravdu to velké haló za to stálo, paní ministryně? Já bych navázal a jenom upozornil na to, co tady řekl pan senátor, že mnoho ekonomů se domnívá, že přínos se nedá přičítat jen EET, ale zejména růstu ekonomiky. My totiž nemáme a nemůžeme rozlišit, zda ta koruna, která přišla do státního rozpočtu od toho podnikatele, je proto, že dříve ji zatajil, to znamená, že by to byl přínos EET, anebo proto, že v době ekonomického růstu má nové zákazníky nebo stávající zákazníci více nakoupí. Každý si může odpovědět, co je asi v době růstu ekonomiky věrohodnější.
Když paní ministryně mluví o narovnávání podnikatelského prostředí, tak narovnávání podnikatelského prostředí brutální regulací je samo o sobě protimluv. Nejlepším podhoubím pro růst soukromých aktivit je liberální prostředí. Jen pro představu, kam to narovnávání podnikatelského prostředí vede. Podle údajů Asociace českého tradičního obchodu skončilo v roce 20171 082 venkovských prodejen se smíšeným zboží, v roce 2018 dalších 513. Devadesát procent z těch 513 bylo vedeno na drobné živnosti, aspoň takto hovoří Asociace českého tradičního obchodu. EET sice není jediným faktorem, ale podle mě se stalo pověstným posledním hřebíčkem do rakve těchto obchodů. V menších obcích se tak snížila obslužnost obyvatelstva. To je to narovnávání podnikatelského prostředí. V mnohých obcích skončily a končí místní hospůdky a místo toho někde vznikají nové kluby v hasičárnách, na fotbalových hřištích a podobně. Opravdu zánik hospod a vznik nových klubů vede k narovnávání podnikatelského prostředí? Tak dlouho, vážená vládo, budete různými regulacemi, povinnostmi a pokutami narovnávat podnikatelské prostředí, až ho jednou úplně dorovnáte a srovnáte se zemí. A i tyto příklady jsou jako zdvižený prst, když diskutujeme původní vládní návrh a rozšíření EET na další živnostníky, na řemeslníky, ale nejenom na řemeslníky, ale například na veterináře či lékaře.
Já bych tu teď také mohl předčítat výčet profesí, ale to nebudu dělat. Ale chtěl bych vás upozornit na několik věcí. Všichni víme, jaká je dnes situace v řemeslech. Naše zemí trpí nedostatkem řemeslníků. Nějakého rychle sehnat se rovná doslova malému zázraku. Podobný problém máme dokonce s lékaři, zejména v odlehlých obcích jsou mnohdy lékaři, kteří už jsou dřívějšího data narození a už přesluhují třeba do důchodového věku. A my máme obavy, že mnoho z nich se po rozšíření EET zkrátka na to vykašle, aby si kvůli pár úkonům a platbám v hotovosti za různé drobné posudky buď pořizovali EET, anebo leželi v dalších papírech ve zvláštním režimu. Opravdu nevím, jestli to přispěje k obslužnosti, v tomto případě lékařské, v odlehlých oblastech.
U řemeslníků se obáváme toho, že mnozí skončí, když na ně dolehne EET. Některé z nich s tím vyženete do šedé zóny. Ti, kteří už dnes účtenky nedávají, tak asi nelze očekávat, že to najednou začnou dělat, že si to EET pořídí. A já si nedokážu představit efektivní kontrolu služeb řemeslníků. Takže ve finále na to doplatí ti poctiví, kteří si EET pořídí a ty náklady na pořízení EET zaplatí. Pro ty nejmenší sice navrhujete zvláštní režim, ale fakticky nahrazujete elektronickou buzeraci, já se nebojím to slovo použít, tou papírovou.
Podnikatelské prostředí EET nenarovnává, naopak plánovitě vytváří nepřátelské prostředí pro podnikání a pro soukromé aktivity lidí, a to všemi pokutami a způsobem kontrol, které EET přineslo a tento zákon přináší. Většina pokut totiž není za snahu vyhnout se daňové povinnosti, ale za různá administrativní pochybení buď těch podnikatelů, ale mnohdy i jejich zaměstnanců.***