Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

7.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech
a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 302/10/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy a usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 302/11. Informace k pozměňovacím návrhům nám byly rozdány do pošty. Vítám mezi námi pana senátora Václava Hampla a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte tedy, abych se stručně vyjádřil k návrhu novely zákona o léčivech, jejímž jádrem a důvodem pro její předložení bylo zakotvení tzv. lékového záznamu pacienta a kterou této Sněmovně vrátil se svým pozměňovacím návrhem zpět k projednání Senát. (Neklid v sále.)

Sluší se připomenout, že Poslanecká sněmovna postoupila Senátu tento tisk ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, z nichž jedním z nich byl i návrh pana poslance Pawlase. Ten svým návrhem zakotvoval v oblasti nároku na objem dodávek léčivých přípravků k distribuci namísto dosavadního režimu tzv. tržních podílů nový režim založený na tzv. průměrné poptávce.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím o klid, abychom slyšeli pana ministra a jeho argumentaci k usnesení Senátu. Prosím, pane ministře, pokračujte.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji, pane předsedající.

K tomuto pozměňovacímu návrhu musím dodat, že se jedná o návrh, který nijak nekorespondoval s obsahem vládního návrhu, který, jak říkám, primárně zakotvoval zavedení tzv. lékového záznamu pacienta.

Senátem přijatý pozměňovací návrh z návrhu novely zákona o léčivech ten tzv. režim průměrné poptávky vyjmul, s čímž primárně souhlasím, protože si myslím, že to nebyl úplně šťastný návrh. Na druhou stranu, s čímž nemohu souhlasit, je druhá část senátního pozměňovacího návrhu, který byl vrácen k projednání Sněmovně a obsahuje změnu úpravy v otázce nastavení s právy souhlasu pacienta, s nahlížením do jeho lékového záznamu, když ponechává opt-out systém pouze pro lékaře a mění jej pro farmaceuty, a nejenom farmaceuty v lékárnách, ale i například klinické farmaceuty, kteří se zabývají právě otázkou nežádoucích interakcí apod. a jsou na to skutečně specialisté, pro tyto zavádí opt-in režim místo onoho opt-out režimu, tak jak je zachován pro lékaře. Z tohoto pohledu si myslím, že to je chybný návrh, tak jak byl schválen ze strany Senátu. Myslím si, že neodpovídá záměru skutečně rozšířit lékový záznam co nejvíce v rámci poskytovatelů zdravotních služeb, jak lékařů, tak i farmaceutů, kteří jsou odborníky na oblast lékových interakcí, kteří skutečně jsou pro to expertně vzděláni, často možná více než samotní lékaři. Takže v tomto směru si myslím, že to zkrátka není šťastné. A byť nesouhlasím s oním návrhem týkajícím se úpravy distribuce léků a myslím si, že ten návrh nebyl skutečně šťastný, tak jak byl schválen ve Sněmovně, tak v rámci zachování toho primárního účelu, tzn. lékového záznamu pacienta jakožto nadstavbové části eReceptu, lékového záznamu, který skutečně vyžadují i samotní lékaři a lékárníci, tak souhlasím v tomto směru se sněmovní verzí a budu podporovat a hlasovat pro sněmovní verzi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal pan senátor Václav Hampl. Prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Václav Hampl: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře.

Úprava, kterou vám navrhuje Senát, má vlastně tři části, by se dalo říct. Jedna jsou legislativně technické úpravy, to bych asi nekomentoval podrobněji. Druhá se týká skutečně de facto zrušení, s jednou malou výjimkou, toho režimu o informační povinnosti pro distributory léčivých přípravků. A třetí je, jak tady už zmínil pan ministr, změna režimu pro lékárníky z opt-out na opt-in.

Pokud jde o návrh vypustit pozměňovací návrh přijatý zde ve Sněmovně, v Senátu převážil názor, že k této možnosti, k této úpravě se negativně vyjádřil z pohledu své působnosti Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, protože ji považuje za protisoutěžní, to je myslím vážná námitka. Pak nám také vadila relativně obtížná vymahatelnost, zejména pro neujasněnost některých pojmů, a současně jsme přesvědčeni, že pravděpodobně ten hlavní úmysl této změny, totiž bránit možnému vývozu život zachraňujících přípravků, by nebyl naplněn, protože to ustanovení neobsahuje žádnou sankci.

Pokud jde o tu možná v jistém smyslu nejcitlivější část našeho pozměňovacího návrhu, té senátní verze, totiž ta změna přístupu k lékovému záznamu pro farmaceuty a klinické farmaceuty, to je vlastně pokus o jakýsi, řekněme, kompromis, kompromisní přístup k té dlouhé debatě, jestli převažuje zájem pacientů na tom, aby poskytovatelé zdravotní péče měli přístup, jakýsi automatický přístup k tomu lékovému záznamu, anebo převažuje právo pacienta na soukromí a ochranu soukromí a jistou předběžnou opatrnost, pokud jde o ochranu soukromí. To jsou debaty, které běžely dlouho.

Tady snad jenom připomínám pro úplnost, a protože už je to nějaká chvíle, co jste to tady projednávali, samozřejmě nic se nemění na možnosti pacienta v jednotlivých případech podle vlastního uvážení změnit cokoliv, to znamená, přístup lékařů, tak přístup lékárníků povolit, zakázat a tak dále. Mění se ta defaultní situace, to, jak je to nastavené, pokud do toho pacient sám nijak nevstoupí. A tady jsme toho názoru, převážil lehce, ale přece v Senátu názor, že tím, kdo přece jen z hlediska zákona i z hlediska toho pacienta je primárně odpovědný za léčbu, za tu preskripci, je prostě lékař. Čili tady ten zájem pacienta, aby skutečně lékař měl k dispozici co nejlepší informace, které jsou k dispozici, které existují, a jenom když si to pacient specificky nebude přát, tak ten lékař tu informaci mít nebude, ten zájem se nám zdá, že převažuje nad tou předběžnou opatrností, pokud jde o ochranu osobních údajů.

Na druhou stranu u lékárníků, když to tak zkrátím, ti nejsou primárně odpovědní za tu léčbu. Ti samozřejmě mají své odpovědnosti, na tom se nic nemění, ale pokud předepíšou, pokud by změnili tu terapii, tak jsou skutečně zodpovědní jenom za to, že by poskytli něco, co je neúčinné, tak jak předepsal ten lékař, ale nikoliv za léčbu jako takovou. Čili tady se nám zdá, že skutečně potřeba dublovat ten proces kontroly toho léku není zase tak obrovská z hlediska pacienta. Ta přidaná hodnota je zřetelně menší, přitom by to samozřejmě znamenalo také nějaké náklady. A znova připomínám, pořád tady zůstává zachována ta možnost pro konkrétního pacienta přístup lékárníkovi umožnit. Čili tady z hlediska jakési rovnováhy těch poněkud protichůdných zájmů, zkvalitnění lékařské péče automatickým přístupem do lékového záznamu na jedné straně a ochrana osobních dat, preventivní ochrana osobních dat na straně druhé, tak je možná vybalancováno o něco snad lépe, podle našeho názoru, než bylo v té původní verzi.

Tolik asi na vysvětlenou debaty, nebo stručné shrnutí a parafrázování debaty, která v Senátu vedla k přijetí verze, kterou nyní projednáváte. Já samozřejmě za Senát budu velmi rád, pokud ji podpoříte. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane senátore. Nyní se ještě ptám, než otevřu rozpravu, zda se chtějí k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit - nejprve zpravodajka garančního výboru paní poslankyně Adámková. Má zájem se vyjádřit. Paní zpravodajka garančního výboru, což byl v našem případě výbor pro zdravotnictví, nyní vystoupí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane senátore, dámy a pánové, dovolte mi, abych tedy zopakovala velmi krátce, protože víte, že tuto problematiku jsme diskutovali široce a dlouze, že se jedná o velmi důležitou funkcionalitu toho lékového záznamu, bez kterého vlastně je elektronický recept poloviční a neměl by víceméně další použití, takže určitě je potřeba, abychom mu tuto funkcionalitu dali a abychom s ním mohli pracovat. A víme velmi dobře z předchozích věcí a i z terénu, že v případě, že to ponecháme na určité dobrovolnosti, je to asi jako s očkováním proti papilomavirům nebo proti chřipce. To znamená, že bychom tuto funkcionalitu nemohli použít a opravdu by nedocházelo k té zvýšené bezpečnosti pacientů, kterou si od toho slibujeme, a větší komfort. Takže samozřejmě máme tady sdělení našeho výboru, který podpořil tu verzi, která je takzvaně tedy sněmovní, a doufám, že ji podpoříte také. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále se tímto návrhem zabýval ústavněprávní výbor. Paní poslankyně Věra Procházková byla zpravodajkou. Má zájem se vyjádřit? Nemá zájem se vyjádřit. A ještě jsme to projednávali v petičním výboru, zpravodajkou byla paní poslankyně Eva Matyášová. Také nemá zájem se vyjádřit, takže otevírám rozpravu. Do rozpravy je nejprve přihlášen pan poslanec Farhan, po něm pan poslanec Třešňák. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k části pozměňovacího návrhu senátora Hampla a paní senátorky Seitlové, kdy jejich pozměňovací návrh de facto z mého pohledu snižuje a znemožňuje takovou akčnost lékárníků v tom smyslu, že vlastně mají do toho lékového záznamu omezený přístup. Kdo jiný než lékárník vlastně by měl podávat konzultace, měl by dávat rady, měl by pomáhat pacientům, starým lidem, jak některé kombinace léků mohou mít interakce. Já jenom tady chci říct, že v České republice je hospitalizováno kvůli interakcím více než 3 000 lidí ročně. Skoro až 200 lidí umře na lékové interakce. Já osobně dávám přednost záchraně i několika lidských životů před, řekněme, ochranou - v uvozovkách - osobních údajů, která tam byla uváděna jako jeden z hlavních důvodů. Já ji považuji za irelevantní, protože lékárník má povinnost mlčenlivosti stejně jako lékař. Lékárník má bezpečnostní kód, kterým se přihlašuje do systému stejně jako jiní pracovníci. Ten systém zanechává elektronickou stopu. Já si myslím, že co se týká ochrany osobních údajů, je zde prostě dost momentů, které tyto údaje chrání.

Co bych tak ještě k tomu řekl? Možná jenom, já jsem tomu rád i třeba kvůli naší babičce, která je schopná pětkrát denně volat, jaký lék si má vzít a jestli ho může s tímto kombinovat, nebo nemůže.

Takže pokud jsme schopni zachránit několik lidských životů, tak určitě upřednostňuji toto před osobními údaji a budu hlasovat pro sněmovní verzi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Třešňák vystoupí v rozpravě. Připraví se pan poslanec Svoboda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Hezký večer, vážený pane předsedající, vážení kolegové, poslanci a poslankyně. Já se omlouvám, zrovna paradoxně u tisku týkajícího se léčiv mám trošku hlasovou indispozici, tak snad se mi to povede sdělit.

Pan ministr ve své úvodní řeči vlastně přednesl nebo shrnul ta pro a proti jak senátní, tak sněmovní podoby zákona o léčivech. Já jen zmíním, že my jsme společně s ODS předkládali již při projednávání Sněmovnou ten obecný opt-in, tedy jak pro lékaře, tak pro farmaceuty, nicméně jak zmínil předřečník pan poslanec Farhan, tak ta senátní verze se sem vrátila s takovým asymetrickým opt-inem, tedy tím informovaným souhlasem pouze pro farmaceuty, a největší úskalí této změny je právě to, že pacient by musel navštěvovat Czech Point.

Nehledě na tu verzi, která nakonec projde, bych jen zmínil, že v rámci zjednodušení bych byl rád, kdyby v následující novele, což je, tuším, sněmovní tisk 581, toto mohlo být upraveno, a to poměrně jednoduše tak, že by se některé ty věci, které jsou normálně v prováděcím předpisu, přenesly přímo do zákona, například doplněním toho paragrafu 81e, že udělení souhlasu či nesouhlasu a jeho případné odvolání v listinné podobě by umožnil ošetřující lékař, farmaceut či klinický farmaceut.

Všechno, co jsem chtěl k tomu sdělit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Hezký večer. Nyní tedy načtu jednu, dvě omluvy. Za prvé se omlouvá paní poslankyně Miroslava Němcová od 18 hodin do konce jednacího dne. A potom se omlouvá poslanec Radek Koten dnes od 19 hodin z pracovních důvodů.

A nyní tedy v obecné rozpravě pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, máte slovo. Zatím nemám další přihlášku.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Hezký dobrý večer. Já jsem k této problematice na této půdě již mnohokrát hovořil a můj názor a názor ODS je stále stejný. Pojem opt-in a opt-out je pro nás nezaměnitelný prostě proto, že jsme přesvědčeni, že právo občana, člověka rozhodnout se o tom, jak má být s těmito informacemi zacházeno, patří jemu. Máme takovou zvláštní úpravu v zákonu o dárcích, kde máme automatický souhlas, že každý zemřelý souhlasí s odebráním svého orgánu. Je to samozřejmě zákon, který umožnil odběry dělat ve velmi velkém počtu a je pro pacienty, kteří potřebují darovaný orgán, velmi potřebný. Já mu rozumím a rozumím, že něco podobného chcete dát do lékového záznamu, aby to, co by mohlo pacienta poškodit, bylo preventivně řešeno. Ale pravda je, že takovéto předběžné souhlasy, které jsou, jsou vlastně zbytečné. Vezměte si, že ve Spojených státech musí mít každý vyjádření k tomu, jestli chce svůj orgán darovat, a to automaticky podepisuje, když dostává řidičský průkaz. Buďto to podepíše, nebo ne. A protože řidičský průkaz má ve Spojených státech zhruba 97 % obyvatel, je to tedy zákon, který to upravil velmi dobrým způsobem, a není nikdy žádný problém, s čím ten člověk souhlasil, nebo nesouhlasil. Kdybychom si dali práci, tak bychom našli řešení souhlasu s lékovým záznamem tak, aby nebyl automatický, ale aby byl v nějaké podobě formalizován souhlasem pacienta, ať už tedy na úrovni pojišťovny, která za něj platí, prostě ta varianta by se dokázala najít. (Obrovský hluk a neklid v sále!)

Já jako lékař samozřejmě velmi vítám to, když mám možnost znát, co pacient bral, protože je to samozřejmě důležitá informace pro další medikaci. Na druhou stranu ten rozpor s tím, že v řadě případů to může být problematické, při řadě chorob je informace o medikaci pro pacienta více než osobně zavádějící, je tak silný, že při všem zvažování toho, co vím o možnostech chyby, kterou lékař udělá, protože problém pacientů v bezvědomí se dá řešit na úrovni první pomoci jiným způsobem než tímto automatickým souhlasem, jsem se rozhodl a také jsme se k tomu rozhodli...

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych vás poprosil o klid. Mám tady žádost, abych zjednal klid, takže vážené poslankyně a poslanci, prosím vás o ztišení, aby se pan poslanec slyšel a my ho také slyšeli. Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: A také jsme se rozhodli jako celá ODS, že jsme se při hlasování o tomto zákonu zdrželi prostě proto, že se domníváme, že to není dobré řešení situace. Na druhou stranu si ale netroufám říct, že je špatné. Není dobré a to je velmi vážná věc. A v tuto chvíli jsme ve zvláštní situaci. Máme tady variantu zákona, která prošla Sněmovnou a která z našeho pohledu není dobrá, protože automatický souhlas je prostě zásah do osobních práv pacienta a může mít velmi negativní dopad na pacienta při nějakém porušení podepsaného tajemství všech těch, kteří s tím pracují. Všichni víme, že se v naší společnosti neudrží vůbec nic v tajnosti. V okamžiku, kdy bude mít někdo zásadní zájem na tom, aby se o někom dozvěděl, co užívá, jak je tedy nemocen, vsadím dolar proti bobu, že se k té informaci dostane. To tak prostě je. Já o tom nerad mluvím, protože vím, jak tyto informace unikají i ze zdravotnických zařízení, a samozřejmě víme, jak unikají informace o pacientech, kteří jsou společensky významní, ať z jakéhokoliv důvodu, jak unikají informace o jejich chorobě a o tom, jak jsou léčeni.

Na druhou stranu ten návrh, který přichází ze Senátu, obsahuje úplně stejnou chybu. Obsahuje úplně stejnou chybu. A argumentace pro to, že je lepší a že bychom pro něj měli hlasovat, že tedy aspoň u těch farmaceutů zajišťuje to, že ta informace není volně přístupná, vyžaduje souhlas, je informace, kterou všichni její zastánci podporují naprosto nesmyslnými důvody. Například jeden z důvodů je ten, že volně prodejné léky je také potřeba konfrontovat s tím, co pacient bere, a že kdyby lékárníci tu možnost neměli, mohlo by se stát, že by došlo k tomu, že by volně prodejný lék byl v nesouladu s tím, co pacient bere. Má to jediný háček - volně prodejné léky vydává lékárenský asistent, to nikdo neříká, a lékárenský asistent v žádném případě nemá přístup k lékovému záznamu. Čili je to zase jenom ukázka toho, jak se snažíme ve svých vrcholných orgánech Sněmovny a Senátu najít nějaké řešení, které je principiálně špatně.

Čili z mého pohledu, z našeho pohledu je špatný i senátní návrh. Kromě toho, že varianta, která se týká blokování vývozu léčiv, je formulována špatně a nefungovala by zcela zaručeně, byla by hraničně v rozporu s ústavními principy našeho státu, a na druhou stranu svým způsobem vlastně vývoz umožňuje prostě proto, že ho posouvá do jiné roviny.

Já to říkám všecko proto, že jsem přesvědčen o tom, že by nám v tuto chvíli bylo nejlépe, kdybychom tento zákon neměli, ať v té, nebo oné variantě, a abychom dopracovali to, zda existuje nějaká varianta, jak dosáhnout toho, aby se lidé, aby se pacienti, aby se každý z nás měl možnost vyjádřit k tomu, co chce, nebo nechce. Mně by na tom jako lékaři i jako občanovi velmi záleželo a myslím si, že by nám to všem bylo potřebné.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pan poslanec Okleštěk tady hlásí náhradní kartu 23.

A nyní tady mám jednu faktickou poznámku a je to pan poslanec Jiří Mašek. Já vás vyzývám k vystoupení, zatím je to poslední přihláška. Ano, ještě pan poslanec Válek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych zareagovat na ctihodného kolegu pana docenta Svobodu, jehož názorů si samozřejmě velmi vážím. Ale chtěl bych tady opět zdůraznit, že má-li lékový záznam být dotažen do konce a ve prospěch pacientů, tak bych vás všechny chtěl oslovit, abyste hlasovali pro sněmovní návrh, pro opt-out systém i pro lékárníky, protože je to systém druhé kontroly. Já to tady nechci moc rozvíjet, ale lékaři mají mnoho odborností, je strašná spousta léků a není v silách lékařů všechny interakce eventuálně zkontrolovat. A systém druhé kontroly skutečně může zachránit lidské životy, jak tady bylo řečeno, může zabránit zbytečným hospitalizacím, ušetřit nemalé materiální prostředky, a přitom má systém pojistku, protože tam lékárník vždycky zanechává elektronickou stopu, takže se ví, kdo se na to koukal a kdo pacientovi v dobré víře dává radu pro jeho bezpečí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Poprosil bych vás opět o klid. Mám tady žádost, protože tady není slyšet. Někteří poslanci neslyší. Takže bych vás chtěl ještě jednou požádat o klid.

Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Vlastimil Válek a připraví se na faktickou pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, máte slovo. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Klidně hlučte, to nebude zas taková bomba, co chci říct. Já jsem chtěl upozornit na tři věci.

Zaprvé jsem chtěl poděkovat panu ministrovi za to, jak se vyjádřil k pozměňovacímu návrhu pana poslance Pawlase. Domnívám se, že toto je kámen úrazu. Myslím si, že to je velmi špatný pozměňovací návrh. Jsem přesvědčený o tom, pokud projde zákon s tímto pozměňovacím návrhem, bude řada problémů. A já už teď mám nachystaných několik písemných interpelací na to, jak se bude počítat ten tržní podíl. Velmi se těším na písemné odpovědi Ministerstva zdravotnictví, které tento zákon bude muset realizovat.

Druhá poznámka, kterou mám. Tak pokud tady opakovaně zaznělo od pana ministra, že je podstatné, co řekne pacient, a ne to, co je v elektronickém záznamu, a pokud pacient řekne, že co je v elektronickém záznamu, neplatí a on ty léky nebere, a naopak bere léky, které tam nejsou, tak pak mně debata o tom, jestli opt-out, nebo opt-in, nepřipadá až tak významná, kromě těch pacientů, kteří jsou v bezvědomí. A znovu, ať ten zákon projde v jakékoli formě, už mám nachystanou písemnou interpelaci, kde budu chtít odpověď, jak tedy má postupovat lékárník, jak tedy má postupovat lékař, když v elektronickém záznamu bude jiná informace, než se dozví ústně od pacienta, a jaké je tedy jasné stanovisko. Jsem domluvený s Českou lékařskou komorou, že toto stanovisko zveřejní, aby se o něj mohli lékaři opírat. A předem děkuji panu ministrovi za to, že ho připraví a že bude nějaký materiál, který bude použitelný a který bude chránit zdravotníky před tím, že budou jiné informace od pacienta a jiné v elektronickém záznamu, což musí nastat.

To je za mě vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní požádám o slovo pana poslance Bohuslava Svobodu. Zatím poslední přihláška. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Je to skutečně jenom krátká poznámka k tomu, jak rozporuplné věci tady probíráme. Tady zaznělo z úst našeho ctěného kolegy vaším prostřednictvím, že když nebude mít lékárník přístup k záznamu, že to může situaci zkomplikovat a prodloužit dobu k správné léčbě, nebo naopak to může situaci zkomplikovat právě proto, že lékárník bude mít třeba jiný názor než ten předepisující lékař. Ten to předepisuje s vědomím toho, co tomu pacientovi skutečně je a jak se u něj ty kombinace léků mohou projevit, což farmaceut nemůže v tuto chvíli vědět. Říkám to jenom proto, že to není zjednodušení té věci. Je to problém, který je velmi vážný. A nechtěl bych být v roli někoho, kdo na základě teoretických vědomostí říká: já vám toto nedoporučuji, nebo já vám toto doporučuji. To je prostě věc, která má v sobě celou řadu věcí, které se musejí posoudit. Proto jsem přesvědčen, že prostě ten automatický souhlas je špatně, protože kdyby nebyl automatický a byl podepsaný, tak to všecko bude fungovat tak, jak má, a bude to fungovat ve všech rovinách tak, jak má.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nemám tady další přihlášku do rozpravu. Ještě se rozhlédnu po sále. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Táži se na zájem o závěrečná slova. Pan senátor Václav Hampl má zájem. A potom pan ministr. Pane senátore, můžete klidně vystoupit. A pan ministr má zájem? Pane ministře, máte zájem vystoupit taky potom? Taky. Dobře. Pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Václav Hampl: Děkuji. Jenom bych si dovolil stručně okomentovat několik věcí, které zazněly v rozpravě. Jak se asi dalo čekat, gros té rozpravy, nebo prakticky celá se týká té záležitosti opt-in, opt-out. Celkem není mnoho rozporu v tom, nebo nezaznělo tu mnoho argumentů ve prospěch té části, která se týká toho, aby zůstala zachována ve sněmovní verzi ta část, která se týká vývozu léků.

Zaznělo tady, že lékárník, a je to samozřejmě pravda, v řadě případů, možná těch méně závažných onemocnění, zdravotních problémů, dává pacientům rady, doporučení, konzultuje věci bez toho, že by tomu předcházel ten krok návštěvy lékaře nebo konzultace s lékařem, čili jaksi koná v této situaci autonomně. To je jistě pravda. Ale to je pořád ta situace, kdy lékárník samozřejmě má velmi dobrou možnost také tomu pacientovi vysvětlit, že by pro něj bylo mnohem lepší, kdyby dal tomu lékárníkovi možnost nahlédnout do lékového záznamu, a pacient se pak může kvalifikovaně rozhodnout. To si myslím, že by bylo velmi dobré zejména s ohledem na tu myšlenku, která zde také zazněla, nebo ten plán, aby souhlas nebo nesouhlas bylo možno udělat písemně přímo na tom místě. To si myslím, že je velmi důležitý aspekt.

Další věc. Zaznělo tady, že kvůli lékovým interakcím umírají lidé. To je také nepochybně pravda. Ale zase si myslím, že tady je důležité, že to v řadě případů bude proto, že ti lékaři nevědí o tom, s čím to bude interagovat. V momentě, kdy preskribující lékař bude mít tu informaci, tak se nepochybně tohle množství lidí, kteří umírají, se zmenší. Role lékárníků tady opravdu bude už, řekněme, jenom sekundární pojistky.

Pokud jde o mlčenlivost, samozřejmě že lékárníci jsou vázáni stejnou mlčenlivostí jako lékaři. Jenom chci říct, že tady zaznělo, že primárními autory této úpravy jsme já a Jitka Seitlová. Ve skutečnosti to pořadí je opačné. Podnět přišel především od Jitky Seitlové, která je bývalá zástupkyně ombudsmana. A vychází to ze zcela konkrétních podnětů a stížností, které kancelář ombudsmana dostávala. Čili je hezké, že máme mlčenlivost, ale v řadě případů prostě úplně nefunguje. A z tohoto hlediska má pro ty pacienty význam, aby měli možnost, rozumnou možnost, být chráněni, pokud jde o jejich osobní informace.

Pak je tu ta jistá námitka, kterou řekl pan docent Svoboda, o tom, že samozřejmě ten opt-in, opt-out by se dal zařídit nějak kvalitněji a la Amerika a řidičské průkazy. To je jistě pravda, ale Senát se tady dlouhodobě drží principu, že se snaží nekonstruovat ten zákon jaksi z gruntu znova. To není úplně tak. My vnímáme svoji roli. Čili to by byla věc na nějakou podrobnější přípravu, důkladnější spíše ze strany ministerstva.

A pak je tu ještě jeden aspekt, který bych chtěl také zdůraznit. Představa, že lékárník změní medikaci v nějaké vážné věci, kde skutečně může hrozit riziko třeba nežádoucích rizikových interakcí na základě jenom lékového záznamu a výsledek bude lepší, než co rozhodl lékař na základě jednak lékového záznamu a ještě také znalosti toho pacienta, to je prostě velmi důležitá informace, nebo zásadní informace z hlediska toho, jak se ten pacient bude léčit. Čili to je podle mě také důvod, proč prostě u lékařů je důležitější, aby ten přehled měli, protože oni můžou, a oni jsou za to zodpovědní, oni musejí posoudit stav pacienta celkově, klinický stav, dosavadní farmakoterapie a na základě toho vést léčbu, za což jsou zodpovědní.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní ještě projevil zájem o závěrečné slovo pan ministr Adam Vojtěch. Pane ministře, máte slovo. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, opravdu velmi stručně. Myslím si, že skutečně přínos lékového záznamu je obrovský a je to obrovský posun v zajištění lepší kvality a bezpečí péče o pacienty. To je nesporné. Myslím, že každý odborník, který se v této oblasti pohybuje a ví, jakým způsobem roste počet závažných případů spojených s lékovými interakcemi, to potvrdí. A tam, kde já vidím velký benefit pro lékárníky, není pouze právě v těch lékárnách, ale je i v té klinické farmacii, která se velmi slibně rozvíjí. A tam jsou ti experti, kteří jsou schopni využít lékový záznam ve prospěch pacientů, kteří nastavují tu farmakoterapii a kteří dokážou skutečně často najít případy, kde pacient užívá léky, které jdou proti sobě a mohou poškodit na zdraví, neřkuli ho usmrtit.

Takže tady si myslím, že skutečně ten potenciál je obrovský, a proto prosím o podporu této verze. A pokud jde o tu distribuci léků, já si myslím, že my ani ten návrh nebudeme muset úplně, tak jak ho schválíme, aplikovat, protože máme tady vládní novelu zákona o léčivech, která zavádí ten tzv. emergentní systém. Už nás čeká první čtení tohoto návrhu a ten myslím, že zavede jasná pravidla pro distribuci léků v ČR, která budou transparentní, budou skutečně přínosem, takže myslím si, že není ani takový problém, pokud bude schválen ten návrh v té podobě, tak jak vlastně ho schválila Sněmovna. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, tak já zagonguji. Nicméně vidím, že nás tady stejně většina je, tak počkáme symbolicky chviličku, kdyby náhodou někdo byl v kuloárech, nějací jednotlivci. Mám tady žádost o odhlášení, takže já vás ohlašuji a přihlaste se prosím všichni svými hlasovacími kartami.

K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 302/10, ve znění schváleného Senátem, podle sněmovního tisku 302/11."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 185 přihlášeno 175 poslanců, pro 20, proti 107. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.

 

Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny a k přijetí tohoto usnesení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 302/10."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 186 přihlášeno 177 poslanců, pro 121, proti 9. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali. (Potlesk.)

 

Já děkuji tedy panu senátorovi Václavu Hamplovi a postoupíme k dalšímu tisku. Jedná se o

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.