Úterý 24. září 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Radek Vondráček)
308.
Pozice vlády České republiky k zákazu olova ve střelivu a rybářském olůvku
Já poprosím paní navrhovatelku tohoto bodu, paní poslankyni Janu Černochovou, která, bude-li souhlasit, se stane zpravodajkou a vystoupí jako první. Prosím, máte slovo. A poprosím o klid v sále. Děkuji. Máte-li co k vyřízení, prosím, opusťte sál. (Poslankyně Černochová je již připravená u řečniště, ale čeká na ztišení sálu. Předseda PSP zvoní zvoncem.)
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Krásné odpoledne, dámy a pánové. Ještě jednou bych vám všem chtěla poděkovat za zařazení tohoto bodu na program jednání. Toto jednání, jak jsem i slíbila, nechci nějak zdržovat, proto zde nebudu již uvádět všechny důvody pro zařazení bodu s názvem Pozice vlády České republiky k zákazu olova ve střelivu a rybářském olůvku. Přesto mi dovolte ve zkratce připomenout... (Odmlčuje se pro hluk v sále. Předsedající zvoní zvoncem, sál se ztišuje.) ... že podle dostupných informací by se měl zákaz olova ve střelivu a rybářském olůvku v budoucnu rozšířit z oblasti mokřadů i mimo ně. Zákaz by tak byl mnohem širší a negativně by dopadl na naše občany, na naše střelce, na zbrojní průmysl, na lovce, na sportovce i na členy spolků.
Evropská komise požádala 16. července 2019 Evropskou agenturu pro chemické látky, tzv. agenturu ECHA, aby v souladu s článkem 69 odst. 1 prvního nařízení REACH připravila návrh omezující uvedení na trh a používání: 1. olova ve střelách v oblastech jiných než mokřadech, tzn. plošný zákaz; 2. olova v jiných typech střeliva používaných buď v mokřadech, nebo používání v mokřadech nebo územích jiných než mokřady; 3. olova v rybářském náčiní - což jsou například známá rybářská závaží.
Zmíněnou žádost Evropské komise jsem zaslala všem členům výboru pro obranu a seznámila s ní i vedení Poslanecké sněmovny. Předala jsem ji i panu premiérovi a panu ministru Brabcovi.
Během procesu bude tento návrh ještě před případným přijetím konzultován s členskými státy, přesto bychom měli už dnes vyslat jasný a srozumitelný signál... (Obrací na předsedajícího a na ministryni financí, která jí hovoří za zády.) Ale to fakt nejde!
Předseda PSP Radek Vondráček: Paní poslankyně, případně se obraťte na mě a já zjednám klid v sále, ať na sebe nepokřikujeme. Děkuji. A poprosím účastníky debaty v lavici vlády, aby se případně přesunuli. Děkuji.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Ale když tedy nemají kolegové tu slušnost a baví se tady přímo za zády řečníka, tak bych chtěla poprosit, abyste ten pořádek zjednával vy a častěji, abych to nemusela dělat já. Netěší mě to. Děkuji. (Ministryně financí odchází.)
Takže měli bychom vyslat jasný a srozumitelný signál již dnes, abychom nedopadli jako v případě obdobných nesmyslných zákazů ze strany Evropské komise.
Ráda bych, aby zde zaznělo alespoň pár vět od členů vlády. Vím, že tady není pan ministr životního prostředí ani pan premiér, že jsou na jednání v New Yorku, takže samozřejmě nepožaduji tady vyjádření Ministerstva životního prostředí. Ale doufám, že třeba ministr zemědělství nebo někdo ze členů vlády tady řekne stanovisko Ministerstva životního prostředí. Je tady samozřejmě i pan ministr vnitra Hamáček, kterého se toto také týká. Takže bych poprosila, aby skutečně tady to jasné slovo od někoho, kdo zde je přítomen, také zaznělo. Chtěla bych tedy požádat, abychom se mohli prostřednictvím ministrů s tou problematikou a postojem k této věci seznámit.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, 18. září 2019 proběhlo zasedání výboru pro obranu, kde jsme se iniciativně problematikou zabývali, protože výbor pro bezpečnost jednal v pozdějším termínu, než zasedá tato Sněmovna, která to měla zařazené jako pevný bod. Jinak by se samozřejmě k tomu vyjadřoval i výbor pro bezpečnost. Každopádně výbor pro obranu se tím zabýval poměrně detailně a výsledkem bylo přijetí následujícího - podotýkám kompromisního - usnesení číslo 125, které získalo absolutní podporu tohoto výboru. Dovolte mi, abych vás s tímto usnesením seznámila.
Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení předsedkyně výboru Mgr. Jany Černochové a po rozpravě navrhuje Poslanecké sněmovně následující usnesení:
Poslanecká sněmovna v duchu svého usnesení číslo 1190 přijatého dne 20. dubna 2016 na své 44. schůzi v 7. volebním období - to je v případě, že budu načítat tento návrh pak v podrobné rozpravě, tak to bude takto uvozeno, to usnesení bude shodné s tím výborovým usnesením. A teď vás seznámím s těmi sedmi body:
I. i nadále odmítá, aby orgány Evropské unie disproporčně zasahovaly do funkčního systému kontroly, evidence, nabývání a držení zbraní a střeliva nastaveného právním řádem České republiky;
II. vyzývá Evropskou komisi, aby při zpracování a předkládání jakékoli unijní legislativy důsledně dbala na zásadu proporcionality a zákazu diskriminace členských zemí Evropské unie a nezneužívala své právo vydávat prováděcí předpisy s tzv. přímou účinností, a tím ztěžovala řádné a plnohodnotné projednávání návrhů v ostatních volených orgánech Evropské unie;
III. vyzývá všechny orgány Evropské unie, aby při zpracování a schvalování jakékoli unijní legislativy důsledně dbaly na zásadu proporcionality a zákazu diskriminace členských zemí Evropské unie;
IV. vyzývá předsedu vlády, aby podnikl všechny právní a diplomatické kroky k zabránění přijetí takové unijní legislativy, která by narušovala český právní řád v oblasti obchodu, kontroly, nabývání a držení zbraní, a tím nevhodně zasahovala do práv občanů České republiky;
V. vyzývá vládu, aby v případě dalších kroků v regulaci olova ve střelivu a rybářském olůvku a legálního držení zbraní byla aktivní ve vyjednávání s dalšími členy Evropské unie, a zajistila tak potřebnou podporu a spojence pro zastavení neopodstatněných restrikcí práv občanů;
VI. žádá předsedu vlády, aby inicioval nová jednání o způsobu vytvoření funkčních opatření, která povedou k potírání nelegálního obchodu, nabývání, držení i jiné nelegální manipulace se zbraněmi, střelivem a výbušninami v rámci zemí Evropské unie;
VII. pověřuje předsedu Poslanecké sněmovny, aby s tímto usnesením seznámil předsedu vlády České republiky, předsedu Evropské komise, předsedu Evropského parlamentu a další představitele orgánů Evropské unie a parlamentů členských států Evropské unie.
Já bych i z tohoto místa chtěla poděkovat panu předsedovi Poslanecké sněmovny, který, můžu říct, i nějakou formou spolupracoval na textaci. Protože i myšlenka toho, aby se společně s Českou republikou připojily do toho odporu jiné země, přišla od něj. A myslím si, že pouze ten tlak, pokud bude z vícero zemí, a doufejme, že minimálně od zemí V4, tak pokud se tohle podaří, tak pak je větší šance na úspěch.
Tady bych byla velmi ráda, abychom nepropásli příležitost ozvat se a abychom - protože tady nelze využívat institutu žluté nebo červené karty - abychom skutečně tyto tendence byli schopni zastavit v tom počátku. Myslím si, že určitě každý z nás, kdo má i zástupce v Evropském parlamentu, kdo má poslance v Evropském parlamentu, případně i kontakty v komisích, bychom se měli snažit o to vyjednat vyjednávací většinu či blokační menšinu, tak aby skutečně se podařilo toto šílenství s olovem zastavit.
Děkuji vám za pozornost a děkuji jednak za to, že jste byli ochotni se touto problematikou zabývat, a děkuji vám i za to, že přijmete usnesení, které jsme společně s kolegy z výboru pro obranu připravili. Díky.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Ještě před zahájením rozpravy zde mám tři přihlášky s přednostním právem. Ještě před otevřením bodu se písemně přihlásil pan místopředseda Okamura, poté požádal o slovo pan ministr zdravotnictví, který přednese stanovisko nepřítomného pana ministra životního prostředí. A poté se přihlásil pan ministr vnitra. Takže poprosím pana místopředsedu Okamuru, máte slovo. Upozorňuji, že nejsme ještě v rozpravě, není možné se hlásit k faktické poznámce. Až otevřu rozpravu. Prosím.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, za SPD vítám snahu otevřít téma ochrany rybářů a střelců ve Sněmovně, jelikož jsem již dvacet let držitelem zbrojního průkazu i zbraní a jsem aktivním členem sportovního střeleckého klubu. Takže jsem rád, že za nás, za střelce, kteří se tomu dlouho věnujeme, tady můžeme tuto problematiku projednávat. A děsí nás, že se nás, legální držitele zbraní a rybáře, snaží a chystá Evropská unie záměrně omezovat, a to opakovaně. Za SPD říkám, že budeme vždy bojovat za zájmy legálních držitelů zbraní a rybářů.
Jak již bylo řečeno, Evropská komise požádala letos v červenci Evropskou agenturu pro chemické látky, aby připravila návrh, který by nadále omezoval střelce a rybáře. A já musím říci, že je to pro nás absolutně nepřijatelná záležitost. Na začátku letošního roku se nás snažili eurofanatici na čele s europoslancem Zdechovským z KDU-ČSL obalamutit, že přípravy zákazu olova ve střelách či olůvek při rybaření jsou prý hoax a že nic takového nehrozí. Tato vyjádření si může každý dohledat. Ti, kdo pamatují podobné lži o tom, že nehrozí zákaz olova v pájkách a podobně, těmto eurofanatikům samozřejmě neuvěřili. Všichni dobře víme, že bruselská Evropská komise je jako jezinky - podáš jim prst a utrhnou vám ruku i s loktem. Tohle přirovnání je víc než přesné. Brusel plošně zakazuje kdeco bez ohledu na praktické dopady, bez ohledu na to, zda přínos zákazu nezpůsobí daleko větší škody než to, co chtějí zakázat.
Pamatujeme zákaz olověných teploměrů. Jediný, kdo z toho profitoval, byly a jsou výrobci digitálních teploměrů, které ke škodě pacientů a lékařů jsou samozřejmě nejen dražší, ale také méně přesné, jsou výrazně méně spolehlivé a samozřejmě mají daleko nižší životnost. Tedy mají veškeré výhody pro výrobce, ale doplácejí na ně nejen pacienti, ale doslova všichni daňoví poplatníci.
Vítám snahu otevřít téma ochrany rybářů a střelců ve Sněmovně, ale je zároveň důležité, aby takový postoj a zájem projevili také europoslanci mainstreamových stran v europarlamentu a také naši zástupci v Evropské komisi, která je autorem většiny euroblbostí.
Bohužel je faktem, že údajní obhájci českých zájmů v Evropské unii buď mlčí - jako paní eurokomisařka Jourová za hnutí ANO a mlčí také její strana v europarlamentu, to znamená hnutí ANO - nebo jako lidovci natvrdo lžou. A příklad jsem tady dával. Popravdě, všichni víme, že frakce, ve které je hnutí ANO, naopak všemožné zákazy vytváří a aktivně podporuje. Smutné je, že čeští občané jsou ohlupováni lživými kampaněmi v České republice, které bohužel bezostyšně lžou o tom, že někdo bude hájit jejich zájmy v Bruselu.
Co se týče samotného plánovaného zákazu olova, jediné místo na světě, kde je zakázáno užívání olova v nábojích, je Kalifornie, ale i tam je zákaz omezen pouze na lov. Návrh Evropské unie se tak naprosto vymyká a je namístě oprávněné podezření, že jde o součást dlouhodobého tažení eurohujerů proti legálnímu držení zbraní. Tyto výplody chorých mozků jsou typickou ukázkou politiky Bruselu, a podobné eurosměrnice poškozují nás všechny - jak občany, tak ekonomiku, tak i naši svobodu. A bohužel nejde o ojedinělé výstřelky, ale o systémovou chybu. Tou je centralismus v plánování rozhodování. To je to, na co umřel i náš československý socialismus, tedy na myšlenku, že blaho umí nařídit a zařídit pár vyvolených někde v Bruselu nebo v Moskvě. Tady je zakopaný pes. A v tomhle se současná Evropská unie neliší od totalitního komunismu. Brusel a eurofanatici postupně ukrajují z naší svobody, ze suverenity našich zemí a postupně se nám vkrádají do domovů, špehují nás a přikazují, jak máme žít. Pravda, ani největší stalinisty nenapadlo nařizovat, kolika litry vody smím spláchnout, jakou žárovkou smím svítit nebo zda smí mít rybář olůvko.
Lidé jsou dnes trestaní už nejen za to, když řeknou nebo napíšou, co si myslí. Brusel nám bere postupně naši svobodu. Nejde jen o olovo, ale především o svobodu naší země, o svobodu nás občanů svobodně rozhodovat o tom, jak budeme žít. Vážené dámy a pánové, svoboda je, oč tu běží. To připomínám všem milovníkům eurocentralismu a bruselokratům. Jde o svobodu, a pokud máte pocit, že zatím tu svobodu berou jen nám vlastencům, nějakým rusofilům a jiným vámi nenáviděným lidem, pak věřte, že námi a naší svobodou to nekončí, protože jakmile začnete svobodu brát druhým, pak o tu svobodu přijdete i vy. A pak už bude pozdě naříkat, že takhle jste to nemysleli.
Svoboda a demokracie nemají přívlastky a musí platit pro všechny, protože pokud neplatí pro všechny, pak to už není svoboda ani demokracie. Myslete na to, vážená vládo, myslete na to, že ve jménu takzvaného dobra bylo vždy napácháno největší zlo. A samozřejmě i my bychom byli rádi, protože je předpoklad, že asi to usnesení z výboru pro obranu, pro které hlasovali i naši poslanci, samozřejmě, bude - doufám - přijato, ale teď je otázkou, co s tím udělá vláda, protože už jsme to tady zažili, když jsme mluvili o globálním paktu a uprchlících a o migraci a dalších věcech, že tady se na jednu stranu premiér Andrej Babiš holedbá, jak je proti migraci, a zároveň hlasuje v zahraničí pro migraci a jeho europoslanci hnutí ANO hlasují také v europarlamentu pro migraci. Takže na jednu stranu jsme rádi, že ten první krok, to znamená přijetí usnesení na výboru, a teď jsme před tím druhým krokem, že bude přijato to usnesení také tady ve Sněmovně, usnesení, které vyzývá vládu, aby odmítla, aby orgány Evropské unie disproporčně zasahovaly do záležitostí v České republice, konkrétně ohledně omezování střelců a rybářů, a aby předseda vlády podnikl veškeré kroky k zabránění této legislativy. Ale co s stane, když jakoby podnikne veškeré kroky - jakoby, naoko, navenek, a víme, že to vládní představitelé velice dobře umějí, takto simulovat -, ale finálně to bude přijato a zase tady budeme s křížkem po funuse. A znova tady debata na to, že jediné řešení je vystoupit z Evropské unie, protože jinak salámovou metodou nás tady budou postupně omezovat. A my to téma, samozřejmě, tady na rovinu říkáme.
Takže jsme rádi za tu aktivitu, že nás střelce tady podporuje i širší politické spektrum, ale doufám, že to dojde nějakého skutečného řešení, protože jak víme, jak to dopadá se zbraňovou směrnicí a s dalšími věcmi, tak soudy Evropské unie nakonec stejně nutí státy, aby se tomu diktátu podřídily.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S přednostním právem pan ministr zdravotnictví se stanoviskem ministra pro životní prostředí.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás stručně informoval o vývoji projednávání legislativního návrhu Evropské komise na změnu přílohy 17 nařízení č. 1907/2006 známého jako REACH, kterým se zakazuje použití střeliva obsahujícího olovo ke střelbě v mokřadech. Tento návrh je předmětem vaší pozornost od října loňského roku, kdy paní poslankyně Černochová ve své interpelaci ve věci zákazu olova ve střelivu a rybářském olůvku položila několika členům vlády, včetně pana ministra životního prostředí, řadu otázek na toto téma.
Pokusím se nyní stručně rekapitulovat důvody k předložení legislativního návrhu a informovat o stavu jeho projednávání.
Vyloučení používání střeliva s obsahem olova během následujících tří let požaduje usnesení a směrnice Bonnské úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, přijatá na konferenci v roce 2014. Problematice se věnuje také usnesení dohody AEWA o ochraně stěhovavých druhů vodních ptáků v Africe a Eurasii a Bernské úmluvy o ochraně evropské fauny, flóry a přírodních stanovišť. Totéž požaduje Ramsarská úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva. Česká republika je smluvní stranou všech uvedených mezinárodních úmluv.
Dle nařízení REACH je olovo látkou vzbuzující velmi velké obavy. Evropská komise proto požádala Evropskou agenturu pro chemické látky, dále jen ECHA, o informaci o potenciálních rizicích použití olova ve střelivu používaném při lovu, a zejména při lovu v mokřadech. ECHA dne 17. září 2018 zveřejnila zprávu o přezkumu dostupných informací zpracovanou podle požadavků uvedených v nařízení REACH. Ze zprávy vyplývá, že výše uvedené způsoby používání olova představují významné riziko pro životní prostředí a zdraví lidí. Na základě této informace ECHA doporučila Evropské komisi zpracovat návrh na zákaz použití střeliva s obsahem olova při střelbě v mokřadech. Tento návrh byl v období září až prosinec 2018 projednán dvěma odbornými výbory ECHA, které návrh doporučily ke schválení. Česká republika je v obou výborech zastoupena experty, kteří se se závěry ztotožnili.
Další krokem legislativního procesu je projednání návrhu v komitologickém výboru Evropské komise, dále jen ve výboru. Na zasedání tohoto výboru dne 14. 2. 2019 proběhla první diskuse návrhu, který byl většinou členských zemí - včetně České republiky - přijat pozitivně. Některé země vyslovily názor, že návrh je málo ambiciózní, a požadovaly rozšíření zákazu na jiné druhy střeliva, s čímž ale jiné členské země - opět včetně České republiky - nesouhlasily. Na zasedání výboru ve dnech 17. až 18. září 2019 mělo dojít k hlasování o návrhu, ale Evropská komise se jej rozhodla na poslední chvíli stáhnout s tím, že jej opět předloží pravděpodobně v listopadu letošního roku.
Vláda České republiky plně sdílí názor na nepřijatelnost plošného zákazu použití olova v munici, zejména pak ve střelivu používaném armádou a policií. Nelze však pominout ani druhou stranu věci, to jest, že olovo je těžký toxický kov, který představuje významné zdravotní riziko. Diskuse o jisté míře restrikce použití olova je proto legitimní, avšak je vždy nutné přihlédnout ke kontextu, ve kterém je olověná munice využívána, její funkčnosti. Je nutné také prokázat dopady náhražek do životního prostředí, stejně jako socioekonomickou přijatelnost alternativ. Problematikou se zabývá Ministerstvo životního prostředí v úzké spolupráci s Ministerstvem obrany, které zastupuje Českou republiku v Evropské agentuře pro obranu. Společně formulujeme názor, že zákaz olova v munici užívané obrannými a bezpečnostními složkami není možný. Domníváme se, že legislativní návrh na plošný zákaz olova ve střelivu bude v nejbližší době předložen, protože naprostá většina členských zemí má shodný názor. Pokud se tak stane, jsme připraveni výše uvedené stanovisko prosazovat na všech úrovních.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Poprosím pana ministra vnitra, který je přihlášen s přednostním právem před otevřením rozpravy.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi také pár slov k tématu.
Chci poděkovat paní poslankyni Černochové, že se věnuje této problematice a upozorňuje nás na případné problémy, které by mohly nastat v důsledku snahy evropských orgánů zlepšit ochranu životního prostředí. A říkám, že já osobně proti těm iniciativám, které slouží k ochraně životního prostředí, nic nemám, nicméně zrovna tento problém pokládám za složitý. Pravdou je, že dnes prostě neexistuje alternativa olověného střeliva a alternativy, o kterých se hovoří, nelze použít u všech druhů zbraní. Pokud střelivo existuje a je testováno, tak se ukazuje, že má jiné fyzikální a chemické vlastnosti, a z hlediska bezpečnostního je podstatně vyšší riziko nebezpečných odrazů, například při nárazu na tvrdý povrch nebo vodní hladinu. Samozřejmě alternativní střely, pokud existují, snižují životnost zbraní a u starších zbraní můžou způsobit jejich destrukci a případně zranění střelce.
Takže pokud by došlo k zákazu střeliva s obsahem olova, plně by to dopadlo na Policii České republiky. Jenom pro informaci, policie ročně spotřebuje více jak 13 milionů kusů střeliva. Jedná se asi o 80 až 90 tun olova. Takže úplný zákaz by samozřejmě znamenal zásadní omezení připravenosti příslušníků policie, a tudíž za Ministerstvo vnitra nemůžeme souhlasit s iniciativou, která by tímto směrem šla.
Rozumím tomu, že to je primárně v gesci Ministerstva životního prostředí, a jsem rád, že pan ministr Brabec tady prostřednictvím ministra zdravotnictví jasně řekl, že Ministerstvo životního prostředí je připraveno bojovat proti snahám o úplný zákaz střeliva. Nicméně vzhledem k tomu, že z mého pohledu je to i bezpečnostní otázka, tak se obrátím na své kolegy s dopisem, kde je na tuto věc upozorním a požádám je o to, aby se tomu v rámci svého rezortu věnovali. V říjnu nás v Lucemburku čeká Rada ministrů a minimálně neformálně, pokud to bude možné, tak i formálně se tam pokusím toto téma otevřít, tak abych zjistil, jaké jsou postoje jednotlivých ministrů vnitra členských států Evropské unie. Jsem přesvědčen, že budou sdílet ten náš, protože si nedokážu představit ministra, který by akceptoval takto zásadní omezení akceschopnosti policie, ale je dobré toto téma otevřít a zjistit nálady v jednotlivých členských státech.
Znovu říkám, nemám nic proti ochraně přírody, celá řada iniciativ jde správným směrem, toto je ale šlápnutí vedle a je potřeba použít selský rozum. Trošku mi to připomíná debatu, kdy tady byly snahy o zavedení emisních norem na vojenské automobily a tanky. To se taky asi míjí účinkem.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslankyně Černochové.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. V této věci zahajuji všeobecnou rozpravu, do které je jako první v tuto chvíli přihlášen pan poslanec Radek Koten. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Ostatní kolegy, kteří se přihlásili s faktickou poznámkou, upozorňuji, že se mohou přihlásit až nyní po otevření rozpravy a po prvním příspěvku. Prosím.
Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážení páni ministři - ministryně tu zatím žádná není.
Děkuji svým předřečníkům za to, že tu shrnuli v podstatě ve velmi dobře strukturovaných odpovědích to, co by nám vlastně plošný zákaz olova ve zbraních, střelivu a rybářských olůvkách přinesl. Je to ještě možná daleko horší, protože když si vezmete, že třeba olympijské disciplíny, nebo obyčejné diabolky, které se tady používají léta - tak jediný kov, který připadá v úvahu, který odpovídá zhruba svými vlastnostmi olovu, to znamená, že je měkký, tvárný a má požadovanou hmotnost vzhledem ke svému objemu, je zlato. Nedokážu si tedy představit, že v malorážkových nábojích anebo diabolkách by byl tento kov nahrazen zlatem. To asi ekologové z Evropské unie trošičku přehnali.
Dále bych tady upozornil, že od dob, kdy se přestal používat olovnatý benzín a začaly se používat jiné benzíny s jinými aditivy, počet ohrožených území v Evropě klesl ze 70 % na zhruba 8 %. To bylo tedy v roce 2000 - pokud by byla nějaká další statistika, předpokládám, že nyní se pohybujeme zhruba okolo 4 % území, tedy na polovinu těch původních 8 %.
Dále bych tady řekl, že policisté a všichni střelci, ať už to jsou sportovní střelci, samozřejmě vyjma třeba těch střelců, kteří střílí na zvěř a používají střelivo k lovu, tak převážná většina olova, které je ve střelách, se vystřílí na střelnicích, kde je díky výkupní ceně toto olovo velice dobře recyklováno. To už bychom tedy museli olovo zakázat například i v autobateriích, pokud bychom k tomu přistupovali takhle. Museli bychom zakázat olovo třeba v rentgenových přístrojích, kde je používáno k odstínění od gamazáření, a tak dále. A to už bychom to mohli rozšířit opravdu na všechno. A vzhledem k tomu, že se Evropská unie domnívá, že zákaz je velmi ambiciózní, tak se právě těchto věcí trošičku bojím. Trošičku dost.
Jinak co se týká ekonomických dopadů, konkrétně na Ministerstvo vnitra podle toho, co tady říkal pan ministr, by to dopadlo poměrně brutálně. Vzhledem k počtu vystřílených střel by to znamenalo poměrně drastické navýšení rozpočtu v kapitole pro střelivo, protože klasická střela, která se používá nejvíce u policejních zbraní, tedy Luger 9, se dá nyní nakoupit zhruba okolo 5 korun a po zákazu olova, to se podržte, okolo 20 až 25 korun. Je to kalkulace, kterou zkalkuloval jeden z našich největších výrobců střeliva, Sellier&Bellot.
Ptám se tedy, komu by tento zákaz nejvíce prospěl? Střelcům stoprocentně ne. Ministerstvu vnitra a jeho ozbrojeným složkám, jako je například Vězeňská služba, Policie České republiky a další bezpečnostní složky, by tedy neprospěl určitě vůbec.
Myslím si tedy, protože na Wikipedii je napsáno, že olovo je poměrně stabilní prvek, který v běžném prostředí nekoroduje, rozpouští ho pouze koncentrovaná kyselina dusičná, kterou úplně v našem životním prostředí nepředpokládám. A jediné, co olovo v přírodě udělá, nebo kdekoli, kde je ta kulka, když je třeba oplášťovaná ještě nějakým jiným kovem třeba u těch větších ráží, tak jediné, co je, povrch zešedne a nějakým způsobem zoxiduje. Takže vliv na životní prostředí z tohoto pohledu je velmi minimální.
Nerad bych se tady skutečně dočkal toho, že se povezeme na nějaké ekoteroristické vlně, která je nyní celosvětově spuštěna, a zničí to vlastně nějakým způsobem a ohrozí to i naši národní bezpečnost. Děkuji. (Tleskají poslanci SPD a poslankyně Jana Černochová.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Další je do diskuse přihlášena paní poslankyně Langšádlová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, mám takový pocit, že tento bod, který projednáváme, není ani tak moc o olovu, o myslivcích, rybářích, ale o tom, jak komunikujeme témata, která se týkají Evropské unie. Máme tady více jak dvě stě tisků. Nedokázali jsme projednat včas ani vratky ze Senátu, a to se málokdy stává. Přesto zařadíme tento bod.
O co tady v tuhle chvíli jde? Já to vnímám tak, že je tady návrh Evropské komise, který se týká používání olova v mokřadech, a je tady vlastně zpráva, která dokládá, že olovo je toxické. A pak je tady návrh zpracovat nějaké možné další kroky a úpravy, které by byly předloženy. Co by to znamenalo, kdyby byly předloženy? Znamenalo by to, že by byly znovu posuzovány. Znamenalo by to, že u všech těchto diskusí by byli zástupci České republiky. Byli by tam jak naši zástupci v Evropském parlamentu, ale hlavně naši zástupci, kteří jsou na Ministerstvu životního prostředí. A tam, jak jsem se opakovanými konzultacemi dozvěděla, je opravdu velmi nepravděpodobné, že by podobný návrh vlastně prošel, protože ten odpor je - nejenom že tady bojujeme nějak z České republiky, ale je napříč Evropou.
Myslím si, že tento bod spíš svědčí o tom, jak vlastně komunikujeme témata, která se týkají Evropské unie. A o tom svědčí i to, jak je tady Evropská unie vnímána. Víte, já bych to dávala do souvislosti s tím, když jsem se teď podívala do statistiky a viděla jsem, že i v zemích, kde je poměrně kritický přístup k Evropské unii, jako je Maďarsko, tak 52 % Maďarů podporuje evropskou integraci a roste to, v Polsku podporuje evropskou integraci 54 % obyvatel a roste to, a v České republice - no nedivme se - 36 %.
Víte, ono toto není úplně o olovu, o myslivcích a rybářích. To je o tom, jak o tom hovoříme. To je o tom, že zvedáme tato témata v nějakých emotivních rovinách a stavíme to tak, že musíme bojovat proti té Evropské unii. Ale my jsme tou Evropskou unií. My jsme součástí té Evropské unie. A já nepochybuji o tom, že naši zástupci nás budou dobře hájit i při vyjednávání těch návrhů, které případně Evropská komise navrhne.
Opravdu si myslím, že není úplně přiměřené tyto návrhy projednávat a předřazovat je na plénum našeho parlamentu. Jsem přesvědčená, že my můžeme být kritičtí k návrhům, které Evropská komise předkládá, ale prosím věcně. Opravdu není možné bojovat za každou cenu. My sice ještě nevíme, jak ten návrh bude vypadat, ale je nejvyšší čas, abychom proti tomu bojovali.
Víte, možná si to neuvědomujeme, že právě těmito přístupy opravdu zhoršujeme postoje české veřejnosti vlastně k evropské integraci jako takové. A myslím si, že to zkrátka není zodpovědné. Byla bych pro, abychom si počkali na ty návrhy, které opravdu budou, abychom věcně diskutovali.
Olovo je, když už tady kolega citoval Wikipedii, tak současně se tam dozví, že olovo je toxický kov. To je zkrátka realitou. Olovo je toxický kov. A určitě známe i z historie, že olovo dokázalo způsobit smrt mnoha lidí, protože zkrátka v minulosti se používalo olovo podstatně více. My víme, že je to toxický kov, který má negativní dopady na zdraví organismu. Je naprosto legitimní toto nechat zpracovat. Je naprosto legitimní se bavit o těch návrzích, které jsou a které i budou, vždyť na tom není nic špatného. A pak se bavme o tom, jestli ty návrhy, které jsou předkládány, jsou přiměřené. Ale spojovat to s nějakým bojem proti tomu, že Evropská komise chce ublížit našim rybářům a myslivcům, si myslím, že není přiměřené. Nebojujme proti tomu, o čem ještě ani nevíme, co je toho podstatou. A chovejme se přiměřeně. Chovejme se přiměřeně a věcně. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní poslankyně. Mám zde tři faktické poznámky - pan poslanec Holík, pan poslanec Ondráček, potom paní poslankyně Černochová. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý den. Víceméně oba dva páni ministři i pan kolega Koten řekli to nejdůležitější, proč nepřijímat tuto směrnici. Já sám můžu říct jedno. Olovo je poměrně ušlechtilý, nekorodující kov. Pokud budeme používat ocelové broky nebo ocelové střely, tak železo je poměrně hodně korozivní a vždycky jedovaté jsou soli.
Pak další věc. Jestli bude armáda a policie vybavena municí s olověným střelivem a já jako civilista budu mít střely s ocelovou hlavicí, tak já tím bez problémů prostřelím neprůstřelné vesty. Takže se to otáčí úplně jinak. Otáčí se to spíš ve prospěch teroristů.
A potom už tady zaznělo, při střelbě s ocelovými broky nebo s ocelovou kulí dochází k nadměrnému opotřebení hlavní. A ty oděrky, jsou to mikroskopické částice oceli, ty budeme vdechovat.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka - pan poslanec Ondráček.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážený pane ministře, se zájmem jsem si vyslechl jak úvodní slovo paní kolegyně Černochové, tak i vystoupení obou ministrů i teď obou předřečníků. V podstatě z vyjádření paní kolegyně Langšádlové vyznělo, proč stahovat kalhoty, vždyť brod je ještě daleko. Paní kolegyně (Černochová) říká, pojďme se připravit, voda je velká, může nás to smésti. Víte, já se někdy tak zamýšlím nad celým tím fungováním Evropské unie a někdy si tak jako sám sobě v duchu říkám, jak tak Evropská unie a co nám tam ta Evropská komise vlastně dělá. Rakety nalevo, rakety napravo, migranti všude. A my řešíme olůvka. Olůvka pro rybáře a samozřejmě náboje, popřípadě olovo v munici.
Někdy bych chtěl požádat vládu, jestli by ty lidi z Evropské unie mohla pozvat do České republiky. Já bych fakt ty lidi chtěl někdy vidět, jak vypadají, jestli jsou opravdu tak - nemůžu použít ten výraz - jestli jsou opravdu takoví, jak si myslím, anebo jestli prostě jenom žijí v úplně jiném světě, než žiju já, popřípadě paní kolegyně Černochová, popřípadě i vy z vás, kteří podpoříte tento návrh, resp. to usnesení, které načetla paní kolegyně.
Já si dovolím říci, že vám, paní kolegyně, dám asi polibek smrti, ale vy už jste na něj zvyklá ode mě. Já váš návrh podpořím ve všech bodech, které navrhujete, věřím, že i většina poslaneckého klubu KSČM, protože blbosti se musí vzdorovat a toto je jedna z cest. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Předávám slovo na faktickou poznámku paní poslankyni Černochové. Prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěla vaším prostřednictvím ctěné paní kolegyni demokratce Langšádlové sdělit, že pro zařazení tohoto bodu hlasovalo 174 poslanců a poslankyň, takže se mi trošku nelíbí to, že tady zpochybňuje to, že se Poslanecká sněmovna jako suverén nějakým způsobem rozhodla, že toto považuje za prioritu. Z vystoupení paní poslankyně Langšádlové bohužel čiší absolutní neznalost této problematiky. Odvolává se tady na něco, co nikde není písemně dáno. Na žádné studie, které tady zmiňovala, nikdo z nás nikde nepřišel ani nám je nikdo neposlal. To, co tady zmiňoval pan ministr zdravotnictví, a já děkuji, že tady vystoupil za pana ministra, to jsou staré studie, na základě kterých už dnes platí zákaz v mokřadech. To už v naší legislativě je.
Takže prosím nejdřív, pokud tady chcete vystupovat a bránit Evropskou unii, nikdo vám v tom nebrání, ale nejdřív si k tomu něco nastudujte, protože to, co tady zaznělo, skutečně mělo do odbornosti hodně daleko. A přesně to jsou ty důvody, proč si myslím, že se o tom tady máme bavit. Protože u řady kolegů to zanechává pocit, že kdo tady bojuje za střelce, za myslivce, za rybáře, tak vlastně nemá rád Evropskou unii. Tak to přece vůbec není, paní kolegyně prostřednictvím pana místopředsedy! Tady naopak má Evropská unie jedinečnou příležitost ukázat, že tady skutečně nebude přijímat další absolutní nesmysl. Možná paní kolegyně nezaregistrovala to, co tady říkal pan ministr vnitra Hamáček. My chceme bezpečné Česko a chceme bezpečné Česko s bezpečnostními sbory, které budou dobře trénované, které budou mít kvalitní výzbroj a výstroj, a ti policisté, pokud nebudou moci trénovat, protože jedna střela vyjde na 20, možná 40 korun (upozornění na čas), tak jak se to projeví? Samozřejmě negativně!
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je paní poslankyně Langšádlová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já jenom naprosto respektuji to, kolik kolegů se rozhodlo tento bod podpořit, a proto to tady také dneska projednáváme. Samozřejmě vím i o těch opatřeních, která byla přijata v oblasti mokřadů. Jenom bych chtěla říci, že pak ale už méně rozumím, proč to projednával výbor pro obranu, kdy armáda má výjimku, ale prosím.
A tady bylo několikrát řečeno, proč nepřijímat tuto směrnici, tak si vám dovolím citovat z informace, kterou mně zaslal ředitel odboru environmentálních rizik a ekologických škod Ministerstva životního prostředí, který, předpokládám, že je řádně informován, a kde je tato věta. Prosím o to, abychom se dobře poslouchali: Otázka plošného zákazu olova v munici je úplně něco jiného a v první řadě žádný konkrétní legislativní návrh nebyl předložen.
Takže v tuto chvíli vlastně my tedy bojujeme, za každou cenu bojujeme, vůči něčemu, co nebylo předloženo, tudíž se nemůžeme ani věcně bavit o tom, kvůli čemu bojujeme, ale bojujeme proti té Evropské unii, protože to někteří rádi slyší. Děkuji.
Mně opravdu nešlo o to, že bychom nemohli být kritičtí vůči Evropské unii, jednotlivým návrhům, ale opravdu bychom se měli vymezovat vůči něčemu, čehož obsah známe, ale těžko se vymezovat vůči návrhu, který i dle zástupců Ministerstva životního prostředí nebyl ještě vůbec předložen.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí s faktickou poznámkou je pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dovolte krátkou reakci, abych se zastal své kolegyně. Nikdo přece nezpochybňuje suverénní právo Poslanecké sněmovny o téhle věci diskutovat, kdykoliv se jí zachce, nicméně přece jenom prosím zvažme dikci té diskuze, kdy v okamžiku, kdy vůbec netušíme, jaký návrh bude ležet na stole, tak máme už sklon křičet nikdy a vůbec o tom nemluvme, nesahejte nám, zlá Evropská unie, na naše olovo. Já si myslím, že prostě počkat minimálně na ten základní legislativní návrh, který může být efektivní, který může být dobrý, protože olovo prostě je jedovatý prvek, anebo tam také může být naprostá hloupost a na základě toho prostě zaujmout pozici, ať už na úrovni vlády, nebo na úrovni Poslanecké sněmovny, a to je ten jediný racionální postup. Ale jaksi být mimořádně znepokojen nebo předstírat mimořádné znepokojení v okamžiku, kdy opravdu nevíme, bude-li vůbec něco navrženo a bude-li, tak co to bude, tak to je diskuze, které velmi málo rozumím.
Jinak pan poslanec Ondráček vyjádřil přání se s těmi lidmi z Evropské unie setkat. To není problém. Na DG Environment pracuje několik Čechů. Nejvýše postavený Čech tam byl generální ředitel této DG, byl to pan Ladislav Miko, ministr životního prostředí první Topolánkovy vlády, a je jistě k dispozici komukoliv ke konzultaci v České republice. Je pravda, pane poslanče Ondráčku, že není v tom vašem světě. On v tom listopadu 89 stál na té druhé straně a vydrželo mu to až dodneška.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí s faktickou poznámkou je pan poslanec Jiří Mašek a připraví se paní poslankyně Černochová. Stahujete, dobře. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, já je velice krátce dvě poznámky. O toxicitě olova bychom si tady mohli povídat, ale všichni víme, že ještě před několika desítkami let jsme pili vodu z olověných trubek. Neumírali jsme na to, v některých místech je to dodneška a je to i v zahraničí. Takže o toxicitě olova skutečně tady nemůžeme takhle mluvit a spekulovat.
Další věc, která tady je, je otázka zmínit také myslivce v tom smyslu střelba na zvěř a možnost zvěř usmrtit humánním způsobem, a ne jenom tu zvěř postřelit ocelovými broky, respektive pak ohrožovat ostatní účastníky lovu tím, že se tyto střely z oceli mohou odrážet. Důvodů, proč být ve střehu proti tomu, co se v Evropské komisi chystá ve smyslu zákazu olova, si myslím, že je potřeba se tomu věnovat v každém případě a předcházet tomu. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO a SPD.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vracíme se do obecné rozpravy, ve které vystoupí pan poslanec Jiří Kobza, připraví se paní poslankyně Jarošová. Prosím, pane poslanče máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážení pánové, pane ministře, vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych si dovolil navázat na své předřečníky tady, a když se vrátíme k tomu Budulínkovi, tak myslím, že svoje děti budou učit trošku jinou verzi této pohádky, že v momentě, kdy jezinky začaly strkat prstíčky za branku, tak Budulínek vzal polínko a přes ty prsty je pořádně vzal, pak ty dveře zavřel a šel si hrát. To poselství je, že věci se mají řešit tenkrát, když je možné je vyřešit, a ne v momentě, kdy voda je po krk, my se začneme shánět po nějaké hrázi. To je jedna věc.
Druhá věc. Abych se vrátil ke své původní kvalifikaci jako geolog. Tak olovo je v přírodě přítomno, a v některých oblastech dokonce velmi hojně, ve formě minerálu galenit - sirník olova. Takže je to součástí našeho biotopu. Je to součástí prostředí, ve kterém žijeme. Co se týče střel, tak nacházíme na starých bojištích olověné střely, které jsou staré 250 let a více. A ty střely tam pořád ještě jsou. Nerozpustily se, nevstřebaly se. Jenom jak říkal kolega Koten, zakrustovaly se a zůstaly, tak jak to má být.
Já bych ale se chtěl zmínit ještě o jedné skupině obyvatel, které se toto nařízení dotkne velmi bolestně a v podstatě je víceméně zlikviduje, a to jsou střelci z historických zbraní. To jsou střelci, kteří střílí z mušket, z křesadlových zbraní, z perkusních zbraní, kde olovo je jediný možný materiál vlastně použit pro střely. Takže se to týká všech klubů vojenské historie, všech historických klubů, šermířských klubů, střeleckých klubů. A můžeme říct, že protože se jedná o zbraně, které nepodléhají registraci podle naší legislativy, tak můžeme říct, že se jedná minimálně o několik desítek tisíc střelců. Takže musíme si uvědomit jednu věc. Ta diskuse - a já děkuji paní poslankyni Černochové, že tuto diskuzi tady teď můžeme vést, ještě včas, dokud můžeme dopředu říct, jak se na to budeme tvářit - ta diskuze zasahuje poměrně širokou oblast obyvatelstva. Širší, než si kdokoliv může představit.
A když se vrátím k příspěvku paní poslankyně Langšádlové, tak já si myslím, že celá tato myšlenka zákazu olova jenom ukazuje, jak jsou členové Evropské komise vzdálení reálnému životu a vůbec realitě věci. Takže určitě podpoříme usnesení, které se postaví k tomuto návrhu. Podpoříme naše občany, naše myslivce, naše střelce, naše historické střelce a v podstatě všechny, kteří ať už profesionálně, nebo sportovně, nebo už jenom jako zábavně přicházejí do styku se střeleckým sportem. Protože pakliže zrušíme olovo - a jak se zmiňoval kolega Koten, zlato, které je mu nejbližší, to je další atomové číslo - tak potom už můžeme snad jedině podle vzoru americké armády začít používat ochuzený uran. A to si také nejsem jistý (se smíchem), že by fungovalo. Neumím si to představit. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Další v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Jarošová, připraví se paní poslankyně Fialová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, vážené dámy a pánové. Dovolte, abych zde přednesla stanovisko poslaneckého klubu SPD ke směrnici EU, která zavádí regulaci olova ve střelivu a rybářském olůvku.
Hnutí SPD odmítá, aby orgány EU zasahovaly do regulace zbraní v České republice. Po směrnici EU, která omezuje naše legální držitele zbraní, tak přichází další omezování svobody našich občanů. Přitom již od roku 2010 platí směrnice o regulaci olova ve střelivu v mokřadech. Jedná se o další systémové omezení legálních držitelů zbraní, myslivců, sportovních a zájmových střelců a rybářů.
Hnutí SPD odmítá, aby se orgány EU zasahovaly do funkčního systému výroby, kontroly, evidence, nabývání a držení zbraní a střeliva nastaveného právním řádem České republiky. Vláda ANO, ČSSD s podporou KSČM by měla podniknout všechny právní a diplomatické kroky k zabránění přijetí takové unijní legislativy, která by narušovala český právní řád, a tím nevhodně zasahovala do práv občanů České republiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou mám přihlášeného pana poslance Zdeňka Podala. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, na mě to dělá jediný možný dojem, a to sice rozděl a panuj. Dočítám se na Facebooku stanovisko EU - rybařina musí ustoupit ochraně přírody. Tomu rozumím. Ale. Padla tady slova, jak bychom se měli podřídit atd. Rybářské organizace celé Evropy - dovolím si mluvit proto, že jsem sám rybář Českého rybářského svazu. Rybářské organizace z celé Evropy hlasitě protestují, na internetu se objevila celá řada textů z řad rybářských zástupců. Takže jsou proti Němci, Finové, Švédové. Samozřejmě náš Český rybářský svaz.
Já se obávám jedné věci. Samozřejmě to dopadne, všichni víme jak. Nakonec budou rybáři chytat se zátěží z betonu. Budou se vymýšlet různé náhražky. To už dneska se o tom mluví. Ale co bude dál? Já se ptám, co bude dál? Kam až tohleto dojde? Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Vracíme se zpět do obecné rozpravy. Paní poslankyně Eva Fialová, připraví se pan poslanec Pavel Bělobrádek. Prosím.
Poslankyně Eva Fialová: Hezké odpoledne. Dovolte mi, abych se vyjádřila i já k používání olova. Je dobře, že se dnes o tom tady bavíme, protože až bude návrh na stole, bude již pozdě. Nicméně je zbytečné podléhat zbytečnému strachu, že se tomu tak stane.
A teď mi dovolte, abych se podělila s vámi o osobní zkušenost. Já jsem pracovala x let jako specialista pro zavádění a aplikaci REACH v jednom chemickém podniku. A asi nikdo neví, jaké jsou přesné ty postupy. Takže samotný REACH, což je chemická legislativa EU, která vznikla, aby registrovala, povolovala a autorizovala samotné chemické látky, tak měla hlavní účel, abychom podchytili veškeré používání chemických látek ať už v životním prostředí, a hlavně těch, které se dostávají do potravního řetězce.
Olovo se díky používání ve střelách do potravního řetězce dostává, proto má tento zřetel. Ale nicméně každé to použití se zkoumá. Je tam mnoho odborníků, mnoho lidí, kteří hodnotí věci odpředu dozadu. Postupuje to na různé komise. Každá z členských zemí se může vyjádřit, k tomu má své zástupce, kterými zaplať pánbůh je naše Ministerstvo životního prostředí, a hájí velice rozumné názory.
A teď ta osobní zkušenost. Při aplikaci hnojiv na zemědělskou půdu byl jeden z návrhů této komise, že budeme nasazovat - a teď se podržte - srnkám, zajícům a hrabošům brýle. To je holý fakt. Nikdy se tomu tak nestalo. Protože díky tomu, že vzešly iniciativy, které jsou naprosto nelogické, které padají tady dnes - a já za to děkuji. Je potřeba dát jasný signál, že toto použití je pro nás likvidační, že je zcela bezpečné a že tímto směrem jít nechceme.
Jenom jedna poznámka. Nerada bych tady spojovala bezpečnost, protože opravdu bezpečnost a vůbec pro vojenské účely je celkově z použití REACH vyňato. Děkuji a... Je vyňato opravdu, tak si přečtěte... jako REACH. (Hovoří směrem k posl. Černochové.) Kde pokud jsou to pro vojenské účely, tak opravdu. Vojenské účely. Tak jo.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: No, dobře. Už jste si to vyjasnily? (Slabý smích v sále.)
Poslankyně Eva Fialová: Já jenom... V tuto chvíli opravdu není směrnice ještě na stole. Ale děkuji za ten signál a je potřeba ho vyslat. Za mě všechno.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Tak. Máme tady tři faktické poznámky. První je pan poslanec Radek Koten, připraví se pan poslanec Vácha a paní poslankyně Černochová. Prosím.
Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl tady krátce zareagovat na svou předřečnici. Velice mě pobavilo to, jak se dostává olovo do toho potravinového řetězce. No tak logicky. Pokud zastřelím nějaké zvíře na lovu a pak si ho dám k večeří, tak musím dávat opravdu pozor, abych si ten brok jakoby nezobl taky, že jo. To je logické.
Ale jinak tady byla zmíněna i naše agrochemická činnost, kterou provádíme při pěstování rostlin na našich polích, a to bych řekl, že je daleko větší problém než to olovo, které tady teď skloňuje Evropská komise skrze Evropskou unii. Protože používáme tady poměrně dost jedů jak proti škůdcům, kteří jsou živí, tak i proti nějakým plísním a podobně. A všechny tyto látky se samozřejmě dostávají do životního prostředí a posléze i do spodních vod.
Takže my tady skutečně tím, že chceme zakázat použití olova ve střelivu a v rybářských olůvkách, si tady skutečně děláme z těch našich střelců a rybářů legraci. Nebo Evropská komise si dělá legraci. Protože pokud by šlo opravdu o tu ochranu životního prostředí, tak ta svinstva, která se používají na našich polích, ta by se tam skutečně přestala používat.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Vácha s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Já jenom ke kolegovi, který vystupoval před kolegou Kotenem. Já jsem se teď podíval na nějaký rybářský web a tam jsou odhady, kolik se dostane olova díky rybářům do vod, a je to přibližně 90 až 150 tun ročně.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Pavel Bělobrádek, připraví se pan poslanec Pavel Růžička. Prosím.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já mám zbrojní průkaz asi dvacet let, jsem vystudovaný ekolog, mám za sebou i ekotoxikologii, toxikologii, ochranu životního prostředí. Tedy celkem jsem je vystudoval na vysoké škole. A samozřejmě otázka olova není tak úplně bagatelní, jak by se mohla zdát. Protože jsou popsány případy, a na základě toho byl vlastně i zákaz, který máme v zákoně o myslivosti, používat olověné broky v mokřadech. Protože když spadne to olovo na dno, tak se tam usadí, a když vodní ptactvo, které se živí jak rostlinami, tak někdy těmi drobnými živočichy, tak potom z toho byly úhyny. To znamená, bagatelizovat toxicitu olova, si myslím, že není správné. Otázkou jsou také mechanické důsledky pozření olověných broků a podobně.
Olovo je toxické. To, že se používalo ve vodovodních trubkách, je jistě pravda. A jedna z teorií, proč také zanikly některé civilizace, je, že používaly některé nádoby, myslím cín a právě i olovo, a pak došlo k chronickým otravám. Olovo bylo samozřejmě používáno i k trávení lidí. Takže toxicita je jasná. Ovšem není to tak jednoduché. Také záleží, v jaké formě to olovo je, zda je ve sloučeninách, zda je v organických sloučeninách a podobně.
Pokud tady máme nějaké vědecké sledování, od čehož máme v podstatě i některé orgány, které jsou zřizovány a testovány, tak v Evropské unii se řídíme takzvaným pravidlem předběžné opatrnosti. Vzpomeňte si, s jakým nadšením bylo možno - a když hovoříte někteří o svobodě, tak svobodně dále používejme například DDT nebo polychlorované bifenyly. Ano, u nás se natíraly silážní jámy, natíraly se trubky barvami, které byly polychlorované bifenyly. Bylo to velmi výborné, protože vlastnosti byly skvělé. Jen se ukázalo, že holt se z těchto látek potom stávají v potravním řetězci látky, které způsobují velké problémy, a to nejenom ekologické, ale i zdravotní. Z tohoto hlediska bych to tedy nebagatelizoval. A rozhodně si myslím, že je lépe, když se prověří skutečně všechny možnosti, které jsou.
Je zcela nepochybné, že v mnoha směrech je olovo zatím nenahraditelné technicky. Samozřejmě se různé látky používaly i dříve. Dneska jsme v situaci, kdy technologie jdou tak dopředu, že mnohé technologie jsou nahrazeny a nepoužíváme to co dříve. Samozřejmě jsou možné náhražky, co se týče například střeliva, ale ty, jak už tady padlo, buď ničí zbraně, nebo také nemají ty vlastnosti, které jsou. U té ranivosti pro zvěř to je samozřejmě, pokud myslivci používají polopláště, tak je to z toho důvodu, že to, co je v Ženevských konvencích zakázáno, tedy střely dum-dum, tak tam se používá ta ranivost větší, aby zvěř neodběhla a aby zůstala pokud možno co nejblíže toho ohně, aby se mohla dohledat, aby nebyla jaksi vniveč, postřelena a potom se nedohledala. Takže to má všechno svůj význam.
Já jsem přesvědčen, že členové vlády si v tomhle směru - a ta diskuze je v tomhle určitě cenná - budou vědomi toho, že nebudou těmi, kteří budou tuto záležitost přebírat jako něco, co je nutné přijmout za každou cenu, a že se budou chovat racionálně. Buďme taky racionální. Olovo je skutečně toxický kov a myslím si, že tam, kde je nahrazeno, tak ať nahrazeno je. Technologie jdou dopředu, ne všechno se asi podaří. Nicméně i ta debata, například jak tady bylo u vojáků, tam to samozřejmě je vyloučeno, to je úplně jasné. Jde o to, do jaké míry jsme ochotni si přiznat, že je potřeba být opatrný.
Také se ukazuje, že mnohé z toho, co bylo zakázáno, se ukázalo jako přemrštěné, a také se propadalo hysterii. Já myslím, že je tady potřeba zachovat zdravý rozum a vědecké postupy. Já jsem těmato rukama odebral tisíce vzorků na BSE, takzvanou nemoc šílených krav. Tady byla taková hysterie, že víc jak polovina národa nejedla jeden čas hovězí maso. Ukázalo se, že nakonec žádný přenos na lidi nebyl prokázán. Je potřeba vždycky skutečně být velmi opatrní. To, že olovo, pokud možno, by se do toho ekosystému dostávat nemělo. Samozřejmě olovo je přirozeně přítomno v přírodě, ale to jsou konečně i radioaktivní látky. Přirozená radioaktivita je všude. I my jsme radioaktivní, televizní obrazovka je radioaktivní. Ale to neznamená, že řekneme, že je to všechno v pořádku, a že všichni budete chtít mít za barákem složenou pětikilovou bedničku s nějakou radioaktivní látkou, která vás ozáří. Už Paracelsus říkal, že každá látka je toxická a záleží na dávce. A samozřejmě i na tom, v jaké formě je použita.
Takže z tohoto hlediska si myslím, že ta debata je cenná. Myslím, že si z ní můžeme vzít, že budeme apelovat na naše zástupce, aby v tomto smyslu nepodlehli hysterii, ale zároveň abychom nebagatelizovali to, že olovo je skutečně toxický kov a že musíme mít na paměti nejenom životní prostředí jako takové, nejenom zvířata nebo zvěř, které v ní žijí, ale také lidi, tak abychom se potom nedostali do podobných situací, jako jsme se dostali u mnoha látek, které i třeba člověk vyvinul, nebo které používal, a ukázalo se, že i přes jejich vynikající fyzikální nebo chemické vlastnosti se ukázaly jako problematické.
Takže já osobně důvěřuji tomu, že i podle těch materiálů, které máme k dispozici, tak i to zadání je takové, aby se všechno řádně prověřilo, abychom skutečně použili tam, kde je to možné, nějaké náhražky, které jsou adekvátní, a tam, kde to možné není, tak se o to pokoušeli dál. Myslím, že celá ta debata, které věnujeme už opravdu poměrně velkou část dnešního jednání, by si zasloužila, abychom ji ukončili a abychom se skutečně dostali k dalším bodům dnešního jednání.
Jsem přesvědčen, že naši zástupci si to vezmou k srdci a budou se snažit, abychom skutečně nepoškodili nikoho z těch, o kterých tady byla debata, ale zároveň abychom dále nepáchali nesmysly v tom smyslu, že se budeme tvářit, že se nic neděje, a že potenciální nebezpečí, které samozřejmě existuje - a znovu zmíním DDT nebo polychlorované bifenyly - tady prostě existuje.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Zdeněk Podal. Prosím.
Poslanec Zdeněk Podal: Pane předsedající, dámy a pánové, zaslechl jsem tady něco o 150 tunách ve vodě. Ano, je to možné, já to nerozporuji. Ale všichni jsme řidiči. Co máme za vyvažování na kolech? Zase je to olovo. Vezměte si, kolik jich odletí z těch kol. Vezměte si, všechny kabely jsou ošetřeny pájkou. Co je pájka? Cín a olovo. Mě jenom překvapuje, že se teď budeme trefovat do rybářů. Dobře, oni to unesou. Pak budou další. A o čem já mluvím? Že to je rozděl a panuj. Takže si jednou najdeme rybáře, jednou myslivce, potom zjistíme, že tedy na kolech jsou ta olůvka, tak proč ne řidiče, tak ať si tam dávají zlaté zátěže. Takhle se dostáváme někam, kam určitě nechceme. Je to diktát Evropské unie a ten my prostě odmítáme. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Pavel Růžička. Já ještě dám slovo s faktickou poznámkou. (U mikrofonu už stojí poslanec Růžička.) Pardon, pane poslanče, pardon, ještě s faktickou poznámkou Pavel Bělobrádek.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Takže před dvaceti, pětadvaceti, třiceti lety by to byl diktát Bruselu, že si zakážeme používat polychlorované bifenyly nebo DDT. Děkuji, že jsem to konečně pochopil.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Pavel Růžička. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Růžička: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se tady k tomu také trošičku vyjádřil, ne z té strany bezpečnostních sborů a armády, ale ze strany držitelů zbraní, kteří si na střelnici chodí jen tak zastřílet, sportovních střelců a hlavně myslivců.
Jak je to jinde se zákazem olova? Žádný stát na světě doposud nepřijal úplný zákaz olověného střeliva. Nejpřísnější zákazy, které jdou dále než existující český zákaz užívání olověných broků při lovu v mokřinách, zahrnují:
Například v Dánsku úplný zákaz dovozu, prodeje, držení a užívání olověných broků a rybářských závaží od roku 1996. Zákaz se ale nevztahuje na jednotné střely.
V Nizozemí úplný zákaz užívání olověných broků pro lov na celém území. Zákaz se nevztahuje na užívání broků pro sportovní střelbu ani na jednotné střely.
Kalifornie od roku 1997 zakázala užívání olověných broků i střel při lovu na územích určených pro ochranu kondorů. Přechod na nová pravidla usnadňovaly některé organizace ochránců přírody lovcům tím, že rozdávaly zdarma střelivo bez olova. Od 1. 7. 2019 je v Kalifornii úplně zakázáno užívání olověného střeliva pro lov - broků i jednotných střel. Držení a užívání olověného střeliva pro sebeobranu a sportovní střelbu tím není dotčeno.
Prvními státy, které zavedly zákaz olověných broků pro lov mokřadech, byly USA a Norsko. Tento zákaz se postupně rozšířil do řady dalších zemí včetně České republiky. Jediným územím, kde je zakázáno užívání olova v jednotných střelách, je Kalifornie.
Kritéria pro výběr alternativ k olověnému střelivu - tady už se hovořilo o zlatu. Ono už se to nějakým způsobem řeší a nějaké náhrady známe. U kritérií je třeba zohlednit za prvé dostupnost, a to jak co do ceny pro koncové uživatele, tak i co do dostupnosti surovin pro výrobu střel, za druhé účinnost, což má několik aspektů:
V případě lovu schopnost dosáhnout spolehlivých opakovaných zásahů do vitální zóny při zajištění dostatečné penetrace cíle a expanze střely. Jak tady říkal pan poslanec Holík, to, že se opotřebovává hlaveň a my něco dýcháme, tak možná jo, ale hlavní neduh toho je, že potom netrefujete přesně, protože hlaveň není přesná.
V případě sportovní střely především odrazivost a možné ohrožení třetích osob při odražení dále ve směru střelby nebo samotného střelce při odražení zpět směrem ke střelci. (V sále je značný hluk.)
V případě lovu i sportovní střelby balistické vlastnosti střely především na delší vzdálenosti.
Průraznost, a to jak s ohledem na sebeobranné užití, pravděpodobnost ohrožení osob nacházejících se za útočníkem, případně odrazem, a také s ohledem na účinnost ochranných prostředků, například policejní neprůstřelné vesty, protože u neprůstřelných vest samozřejmě balistika na olovo je jiná než balistika na střelu, která je vyrobena ze železa.
A samozřejmě, tak jak tady byla zmiňována, toxicita.
Existující alternativy k olovu v brocích: My víme, že se to dá vyrobit z wolframu, a to buď jako kompozit, takzvaný matrix, z 95 % wolframu a 5 % plastu, nebo ze slitiny wolframu, to je 1 % železa a 40 % niklu. Dále to může být -
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane poslanče, já vás přeruším, protože není slyšet tady nahoře, o čem pan poslanec hovoří, takže já bych poprosil, abychom se zklidnili. Pokud nechcete poslouchat anebo chcete řešit něco jiného, prosím, řešte to v předsálí. Poprosím vás znovu o klid. Děkuji. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Růžička: Za třetí je to tedy to vlastní železo.
Jenom pro rychlé srovnání. Náhražky olova v brocích ve Velké Británii, když vezmu krabičku, kde je 25 nábojů s olověnými broky, stojí v přepočtu 236 Kč. Pokud je tam místo olova železo, stojí 253 Kč, pokud je tam bismut, už to stojí 1 240 Kč, pokud je tam wolfram, 1 915 Kč - podotýkám 25 nábojů, a pokud je tam wolfram, matrix, tak těch 25 kusů nábojů stojí 2 394 Kč.
Podle studie z Velké Británie představuje cenově nejpřijatelnější alternativu k olověným brokům železo. To má ale výrazně nižší hustotu, kterou je nutné kompenzovat užitím větších broků s následným dopadem na balistiku a ranivost v cíli. Železné broky navíc mohou vést k poškození zbraně, a to zejména při užití kombinace větších broků a úzkého zahrdlení ve zbrani.
Pokud jde o wolframové broky, je u nich dobré myslet na tvrdost. Tvrdost olova podle Mohsovy stupnice je 1,5, zatímco tvrdost železa je 4,0 a wolfram má tvrdost 7,5. Pokud by tedy někomu nevadila desetinásobná cena střeliva, měl by ještě do nákladů započítat to, že bude provádět pravidelně výměnu hlavní, tedy problém, se kterým se u olověných broků průměrný držitel zbraně například děděné v rodině po několik generací nesetká.
Zvláštní druh náhrady představují bismutové broky, které byly preferovány například v Dánsku. Rostoucí počet studií nyní ukazuje jeho vysokou toxicitu zejména v případě, kdy zasažená zvěř přežije, což se děje s mnohem vyšší pravděpodobností než u olověných broků. Bismut zasahuje především nervový systém, přičemž má výrazně odlišné následky na jednotlivá zvířata i při užití stejného množství broků v laboratorních podmínkách.
Bezolovnaté jednotné střely. Vývoj jednotných střel na jiné bázi než olova byl v USA zahájen především s cílem dosáhnout lepších balistických vlastností a vyšší ranivosti, nikoliv s cílem snižovat toxicitu střeliva. Tento vývoj v roce 2012 vyústil k udělení označení náboj roku pro měděné střelivo Barnes ze strany NRA.
Srovnání cen loveckého střeliva v Kalifornii ukazuje cenovou paritu v případě nejčastěji používaných nábojů jako .223 Remington. U většiny ostatního loveckého střeliva jsou bezolovnaté varianty o něco málo dražší - 15 až 30 % - než prémiové olověné střelivo a podstatně dražší, až 100 %, než levnější olověný standard.
Srovnání výhradně sportovního puškového střeliva, které je obecně levnější než lovecké ekvivalenty, se mi nepodařilo dohledat. Ostatně mimo odborníků v Bruselu tak široký zákaz ještě nikdo neuplatnil.
V případě pistolového střeliva se můžeme podívat na srovnání cen v americkém e-shopu, který nabízí olověné Winchester 9 mm 124 gr v přepočtu za 4,70 Kč a zinkové FMJ Winchester SuperClean 90 gr v přepočtu za 7 Kč. Při vystřílení 300 ran na střelnici tak rozdíl činí cca 700 Kč, resp. téměř tři krabičky olověných střel. Ale balistický koeficient u těchto dvou střel je naprosto odlišný.
Jaký to může mít dopad na sportovní střelbu, to my už také víme. Americká střelecká společnost FUN zhodnotila dopad případného zákazu na sportovní střelbu po konzultaci s finským výrobcem střeliva a shrnuli jej následujícím způsobem:
Dosažení stejné nebo podobné váhy vyžaduje delší střely, což je obtížné pro vyrobení střeliva odpovídajícího rozměrům daného kalibru.
Větší střely představují nebezpečí z hlediska příliš vysokého tlaku z důvodu jejího hlubšího usazení v nábojnici.
Delší střely vyžadují rychlejší stoupání vývrtu hlavně k dosažení stabilizace střely. Pro dosažení stejné přesnosti by zbraně musely mít nahrazeny hlavně, což je u současných zbraní nákladné a u historických zbraní zcela nemožné.
Cenově dostupné materiály jsou tvrdší než olovo, což znamená rychlejší opotřebení zbraně.
Nejefektivnější náhrada v podobě bismutu je v současnosti vyráběna především jako vedlejší produkt při výrobě olova. Průmysl není vůbec připraven na jeho přímou výrobu v potřebném množství v případě, že by poptávka po olovu poklesla.
Co tím Brusel chce docílit. Jedním z osvědčených postupů k vytváření překážek k civilnímu držení zbraní je umělé navyšování nákladů. To má typicky následující podobu:
Obecná regulační politika neúměrně navyšuje cenové náklady, například nároky kladené na lovce v Británii nebo prodej zbraní prostřednictvím jediného legálního obchodu uprostřed vojenské základny v tak obrovské zemi, jako je Mexiko.
Neúměrné navyšování přímých poplatků spojených s civilním držením zbraní, jako např. v Brazílii.
Vytváření dalších nákladů, jako je například navrhovaný požadavek amerických demokratů, aby legální držitelé zbraně povinně platili pojištění při stanovení minimální výše ročního pojištění odpovídající ceně nové zbraně.
Nezbývá, než odborníkům v Bruselu pogratulovat, protože navýšení přímých nákladů na střelbu skrze úplný základ nejdostupnějších verzí střeliva je celosvětovou novinkou. Doufám, že při posuzování vlivu olova při střelbě a rybaření budeme velice obezřetní a nepodlehneme ekologickému blouznění.
A ještě bych chtěl říct - když ten ptáček ten brok sezobne, tak na 99 procent ho zase i vyloučí. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Pavel Jelínek s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Hájek. Prosím.
Poslanec Pavel Jelínek: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom velice krátce. Od jednoho předřečníka jsem zaslechl, kde je to možné, udělejme záměnu, a kde to není možné, nedělejme. Ale ty důsledky jsou daleko širší. My když vyměníme olovo za ocelové kulky, dovedete si představit to velké množství vnitřních, interních střelnic, které v podstatě přestanou být bezpečné? Protože odrazivost takových střel je neuvěřitelně vyšší než u olova. A já se sám hrdě hlásím k té komunitě lidí, kteří vlastní zbrojní průkaz a rádi si chodí zastřílet, a já bych strašně nerad o tu možnost přišel, protože konkrétně v Olomouci vím, jak jsou rozděleny střelnice, a ta možnost střelnic a úpravy, aby byla menší odrazivost, je v podstatě nemožná. Neničme další možnost nějaké naší relaxace. A jenom nevím, proč vlastně, protože opravdu například v těchto střelnicích nevím, jak by toto olovo působilo na životní prostředí. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickými poznámkami mám tady přihlášené dva poslance. Pana poslance Hájka, kterému dávám slovo. Do rozpravy? Faktická? Taky do rozpravy? To musíte ale přesně specifikovat, co vlastně chcete. Takže pan poslanec Hájek do rozpravy byl první, pan Lipavský jako druhý. Prosím.
Poslanec Josef Hájek: Omlouvám se, pane předsedající, za malou komplikaci. Já budu velmi stručný. To znamená, já pro jistotu, abych něco nepromeškal, to znamená, chci jenom požádat, abychom o návrhu, který sice ještě nezazněl v rozpravě, to znamená návrh usnesení, ale paní kolegyně Černochová nás už s ním seznámila, tak bych chtěl požádat, abychom mohli hlasovat návrh usnesení po bodech. To je všechno.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další do rozpravy je pan poslanec Lipavský. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den dámy a pánové. Vážený pane předsedající, je to zajímavé. Pan poslanec Hájek právě přednesl návrh, který jsem chtěl přednést. Chtěl jsem přednést návrh, aby se to usnesení hlasovalo po bodech, per partes, ale doplním to. Pokud by návrh na hlasování po bodech neprošel, tak bych přednesl návrh na vyškrtnutí bodů II a III jako protinávrh, tedy alternativně, pokud by návrh pana poslance Hájka neprošel. Odůvodnění je takové, že tyto dva body se vlastně vůbec nevyjadřují k podstatě projednávaného problému, řeší problematiku Evropské unie, vztahu Evropské unie k Česku, české vládě a k naší legislativě. Domnívám se, že do takovéhoto usnesení nepatří. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Končím obecnou rozpravu. Poprosím o závěrečné slovo paní poslankyni Černochovou a zároveň ji poprosím, aby nás provedla hlasováním. Prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Zaznělo tady v rozpravě hodně. Možná bych jenom závěrem měla všechny kolegy ubezpečit, že čas, který jsme tomu věnovali, rozhodně nebyl ztracený, protože to není taková pohoda, jak se někteří kolegové nám tady snažili říci. Skutečně nyní jsme ve fázi, kdy 16. července 2019 požádala Evropská komise Evropskou agenturu pro chemické látky, to je ta ECHA, aby na základě závěrů, které předtím Evropská agentura pro chemické látky vypracovala na základě tzv. investigation reportu, připravila dokumentaci podle článku 69 nařízení REACH omezení uvedení na trh a užívání olověného střeliva v jiných oblastech, než jsou mokřady, a olova v rybářském závaží, tedy aby připravila, kolegyně a kolegové, tzv. restrikční report, což už skutečně je něco, kam se suneme a sunout, doufám, nechceme. Nedovolila bych si vás obtěžovat s něčím, co bych nepovažovala za vážné a co bych nepovažovala za něco, co skutečně řešíme za pět minu dvanáct. Takže tolik k tomu, co tady zaznělo od kolegyně Langšádlové nebo od paní poslankyně Fialové. Nebudu jí vysvětlovat a zdržovat tady, abych jí objasnila, jaký je rozdíl mezi bezpečnostními sbory a ozbrojenými silami. O to bych poprosila kolegy z výboru pro obranu z její strany.
Co se týče těch argumentů o tom, jak je olovo škodlivé, nebo není olovo škodlivé. Dostala jsem od zástupců sdružení LEX takový souhrn některých zajímavých informací právě z té zprávy ECHA. A tady skutečně po prostudování zdrojů uváděných touto agenturou je zcela zřejmé, že tato zpráva je neobjektivní a z citovaných zdrojů selektivně uvádí pouze skutečnosti svědčící pro zákaz. A ani tato dohromady vybraná zjištění, selektivně, neprokazují škodlivost používání olověného střeliva na životní prostředí či na zdraví člověka či zvěře, vyjma vodního ptactva na mokřadech, kde ale, jak už jsem tady říkala já i někteří kolegové, je olověné střelivo už dávno zakázané. Studie si v důkazní nouzi na mnoha místech vypomáhá prohlášením - olovo je považováno za látku, která je škodlivá v jakémkoliv množství. A to včetně míst, kde je to v rozporu se zdroji. Tam dokonce někde, na jednom místě, zdrojová studie uvádí, že množství olova vstřebávaného lidským organismem ze zvěřiny je pod bezpečným zdravotním limitem. Zpráva ECHA tuto informaci neuvádí a místo toho opět zdůrazňuje, že olovo je považováno za látku škodlivou v jakémkoliv množství.
Bohužel zpráva ECHA často manipuluje závěry zdrojových studií a i mění jejich význam. Například uvádí, že podle jedné finské studie třetina střelnic může představovat ohrožení vodních zdrojů. Studie ale ve skutečnosti uvádí, že třetina střelnic ve Finsku může představovat ohrožení vodních zdrojů, protože stojí méně než sto metrů k vodě. Žádné skutečné měření obsahu olova ve vodě nebylo při této studii bohužel provedeno.
Zaujatost zprávy ECHA zřejmě nejlépe ilustruje skutečnost, že zpráva výslovně uvádí, že hodnocení rizika používání olověného střeliva pro lidské zdraví nebylo provedeno, protože olovo je považováno za látku škodlivou v jakémkoli množství. Přitom právě ohrožení lidského zdraví uvádí zpráva ECHA jako hlavní důvod legal basis, což už jsem tady taky zmiňovala, že skutečně žádná hmatatelná studie nikde není.
Mně to nedalo, protože samozřejmě nechci podporovat něco, co způsobí nějaké problémy ať už v životním prostředí, nebo ve zdraví lidí, tak jsem se spojila se společností Sellier & Bellot, která je společností, jejíž vznik se datuje k roku 1825, a ptala jsem se vedení Sellier & Bellot, jestli oni mají nějakou studii na dopad zdraví jejich zaměstnanců, lidí, kteří dennodenně jsou konfrontováni s olovem, kteří střelivo - munici vyrábějí. A samozřejmě že mají studie. Samozřejmě že jsou pod drobnohledem Ministerstva zdravotnictví, různých inspekcí životního prostředí. A i oni naprosto zodpovědně říkali - žádný zásah na zdraví lidí se neprokázal. A skutečně je to společnost, která je na trhu skoro 200 let a pro řadu těch zaměstnanců je ctí být zaměstnancem této společnosti z generace na generaci, takže tady to můžeme zkoumat i z hlediska nějakého rodinného genového zatížení.
Nechci zdržovat. Kolegyně, kolegové, skutečně situace není tak na pohodu, jak by se tady po vystoupeních některých zejména kolegyň mohlo zdát. Proto jsem tu věc projednala v prvním výboru, který byl ve výborovém týdnu, abychom tady měli alespoň nějaké usnesení. První výbor byl výbor pro obranu. Kdyby byl výbor pro bezpečnost, předpokládám, že totožné usnesení by tady předkládal pan kolega Koten za výbor pro bezpečnost. Takže tolik k tomu, proč tady je usnesení výboru pro obranu.
Já si tedy, pane místopředsedo, dovolím zrekapitulovat to, že výbor pro bezpečnost přijal usnesení. Jiné návrhy než návrhy na oddělené hlasování... a v případě, že nebude odhlasováno oddělené hlasování, tak je tady návrh pana poslance Lipavského na vyřazení římské II a římské III... Zároveň tady je mezi mnou a panem poslancem... (Odmlčuje se a obrací se vpravo.) No, Benešíkem, ale Bartoškem - dohoda, protože on chtěl předkládat nějaký jiný návrh, který ale předloží, předpokládám, Evropské komisi, že by se, pokud by s tím ctění kolegové souhlasili, protože možná tady to je přesnější formulace, že by se v celém tom usnesení, které já načtu v podrobné rozpravě, upravila, resp. nahradila dvě slova "unijní legislativy" nebo "unijní legislativa" slovy "prováděcí předpis", příp. "prováděcími předpisy". Tím by byla uspokojená touha KDU-ČSL předkládat samostatný návrh a myslím si, že bychom si ušetřili nějaké složitější hlasování. Takže pokud by se kolegové z výboru pro obranu nehněvali, pokud bychom nahradili v našem návrhu slova "unijní legislativy" slovy "prováděcími předpisy", tak bychom měli pouze návrh na to oddělené hlasování, a následně, pokud by to neprošlo, na vyřazení II a III.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já jsem svolal - a ještě jednou zagonguji pro případ, že někdo neslyšel - poslance do sálu.
Necháme hlasovat v tuto chvíli o návrhu na oddělené hlasování.
Já jsem zahájil hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 175, přihlášeno 185 poslankyň a poslanců, pro 161. (Proti 1.) Návrh byl přijat.
Poprosím paní poslankyni zpravodajku... Pan poslanec. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Bartošek: Jenom krátce upřesním k paní kolegyni Černochové vaším prostřednictvím. Nejednalo se o uspokojení touhy, ale přijatelný kompromis, který jsme byli ochotni akceptovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu poslanci Bartoškovi. Poprosím paní poslankyni.
Poslankyně Jana Černochová: Zřejmě u lidovců se nedá použít slovo touha, ale kompromis. (Se smíchem.) Omlouvám se. (Smích a potlesk v sále.) Teď vážně. Dámy a pánové, dovolte mi tedy předložit návrh usnesení, které... (Poslankyně je upozorňovaná z pléna, že k řečništi jde poslanec Bartošek.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.
Poslanec Jan Bartošek: Já jsem si o to neřekl, paní, kolegyně, ale tohle nebylo fér. Ale o tom si můžeme popovídat večer. (S úsměvem. Velký smích a potlesk v sále.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Přesně tak jsem to myslel.
Poslankyně Jana Černochová: V tom případě bych poprosila, abychom zkrátili dnešní jednání Poslanecké sněmovny (velký smích v sále), protože naše debata s kolegou bude dlouhá a je škoda, že jste nám ji zkrátili až po 21. hodině. (Smích, veselo v sále.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já ten návrh na zkrácení beru jako...
Poslankyně Jana Černochová: Takže římská I, kolegyně, kolegové. Poslanecká sněmovna v duchu svého usnesení č. 1190 přijatého dne 20. dubna 2016 na své 44. schůzi v sedmém volebním období... Jo, to je to usnesení výboru... Takže Poslanecká sněmovna, usnesení výboru pro obranu, to bude jenom pro zápis. Ale jinak je to:
"I. Poslanecká sněmovna i nadále odmítá, aby orgány Evropské unie disproporčně zasahovaly do funkčního systému kontroly, evidence, nabývání a držení zbraní a střeliva nastaveného právním řádem České republiky."
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 176, pro 157 z přítomných 183 poslanců a poslankyň. (Proti 3.) Návrh byl přijat. Další.
Poslankyně Jana Černochová: "II. Vyzývá Evropskou komisi, aby při zpracování a předkládání jakékoli unijní legislativy důsledně dbala na zásadu proporcionality a zákazu diskriminace členských zemí Evropské unie a nezneužívala své právo vydávat prováděcí předpisy s tzv. přímou účinností, a tím ztěžovala řádné a plnohodnotné projednávání návrhu v ostatních volených orgánech Evropské unie."
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 177, z přítomných 185 poslankyň a poslanců pro 135. (Proti 7.) Návrh byl přijat. Další prosím.
Poslankyně Jana Černochová: III. Vyzývá všechny orgány Evropské unie, aby při zpracování a schvalování jakýchkoli prováděcích předpisů důsledně dbaly na zásadu proporcionality a zákazu diskriminace členských zemí Evropské unie. - Tyto předpisy.
Ještě jednou: "Vyzývá všechny orgány Evropské unie, aby při zpracování a schvalování jakýchkoli prováděcích předpisů tyto důsledně dbaly na zásadu proporcionality a zákazu diskriminace členských zemí."
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 178. Z přihlášených 185 poslankyň a poslanců pro 138. (Proti nikdo.) Návrh byl přijat.
Poslankyně Jana Černochová: IV. Vyzývá předsedu vlády, aby podnikl všechny právní a diplomatické kroky k zabránění přijetí takové unijní legislativy, která by narušovala český právní řád v oblasti obchodu, kontroly, nabývání a držení zbraní, a tím nevhodně zasahovala do práv občanů České republiky. - A teď se omlouvám, protože jsem vám to přečetla postaru.
Tak ještě jednou: "Vyzývá předsedu vlády, aby podnikl všechny právní a diplomatické kroky k zabránění přijetí takových prováděcích předpisů, které by narušovaly český právní řád v oblasti obchodu, kontroly, nabývání a držení zbraní, a tím nevhodně zasahovaly do práv občanů České republiky."
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 179. Z přítomných 185 poslankyň a poslanců pro 91. (Proti 2.) Návrh byl zamítnut.
Poslankyně Jana Černochová: "V. Vyzývá vládu, aby v případě dalších kroků v regulaci olova ve střelivu a rybářském olůvku a legálního držení zbraní byla aktivní ve vyjednávání s dalšími členy Evropské unie, a zajistila tak potřebnou podporu a spojence pro zastavení neopodstatněných restrikcí práv občanů."
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Než zahájím hlasování, je tady žádost o odhlášení, takže vás odhlašuji všechny. Přihlaste se prosím znovu svými identifikačními kartami. (Poslankyně Černochová od řečniště: Nejde.) Nejde. Tak jsem tady všechno pomačkal, vynuloval, odhlásil, tak zkusme. Už by to mělo fungovat. Pomaličku se stav stabilizuje.
Nechám hlasovat o usnesení, které přečetla paní poslankyně Černochová.
Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 180. Přihlášeno 173 poslankyň a poslanců, pro 97. (Proti nikdo.) Návrh byl přijat.
Poslankyně Jana Černochová: VI. Žádá předsedu vlády, aby inicioval nová jednání o způsobu vytvoření funkčních opatření, která povedou k potírání nelegálního obchodu, nabývání, držení a jiné nelegální manipulace se zbraněmi, střelivem a výbušninami v rámci zemí Evropské unie."
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 181. Z přihlášených 175 poslankyň a poslanců pro 87. (Proti 2.) Návrh byl zamítnut.
Poslankyně Jana Černochová: "VII. Pověřuje předsedu Poslanecké sněmovny, aby s tímto usnesením seznámil předsedu vlády České republiky, předsedu Evropské komise, předsedu Evropského parlamentu a další představitele orgánů Evropské unie a parlamentů členských států Evropské unie."
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 182. Z přihlášených 183 poslankyň a poslanců pro 153. (Proti 1.) Návrh byl přijat.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Nyní jsme se vypořádali s hlasováním per partes a můžeme tak hlasovat o celém návrhu usnesení.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím, abyste ho přečetla, protože já ho nemám před sebou.
Poslankyně Jana Černochová: Mám to číst ještě jednou celé?
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Nemusíte to číst, už jste to načetla při úvodním slovu.
Poslankyně Jana Černochová: Takže to původní usnesení, které schválil výbor pro obranu, s nahrazenými slovy místo "unijní legislativy" "prováděcích předpisů" ve všech pádech. Zůstává I, zůstává II, zůstává III, vypadává původní IV, zůstává původní V, vypadává původní VI, zůstává původní VII.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za shrnutí. Zahájil jsem hlasování o návrhu usnesení jako celku.
Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 183. Přihlášeno 183 poslankyň a poslanců pro 148. (Proti 4.) Návrh byl přijat.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, kolegyně, kolegové.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji taky, končím projednávání tohoto bodu.
Dalším bodem je
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.