Čtvrtek 12. září 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
201.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Republiky Severní Makedonie
k Severoatlantické smlouvě podepsaný 6. února 2019 v Bruselu
/sněmovní tisk 450/ - druhé čtení
Prosím, aby se slova ujal ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. Prosím, pane ministře, máte slovo. (V sále je velmi hlučno.)
Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, máte před sebou rozhodnutí o přijetí Severní Makedonie do Severoatlantické aliance jako jejího 30. člena. Pro vládu jde o jasnou volbu, ale skutečně nejedná se o formalitu, proto vám chci k vládnímu návrhu připomenout podstatné okolnosti tohoto roku.
V červnu 2018 vlády Řecka a bývalé jugoslávské republiky Makedonie uzavřely historickou Prespanskou dohodu, na jejímž základě pozval loňský summit NATO v Bruselu Severní Makedonii, aby přistoupila k Alianci. Makedonský parlament schválil ústavní změny na základě Prespanské dohody v lednu letošního roku a o dva týdny později tuto dohodu ratifikoval i řecký parlament. Tím Řecko definitivně odblokovalo vstup Severní Makedonie do NATO a do Evropské unie. I proto jsme historickou Prespanskou dohodu, která po téměř 20 letech urovnala zásadní neshody mezi oběma zeměmi, velmi uvítali.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid, ať slyšíme zdůvodnění pana ministra. Děkuji. Pane ministře, prosím, pokračujte.
Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Děkuji. Letos v únoru stávající členové NATO v Bruselu podepsali přístupový protokol Severní Makedonie, čímž formálně odstartovali proces přistoupení země k Severoatlantické smlouvě, který podléhá ratifikaci ve všech členských zemích. Po podpisu protokolu se Republika Severní Makedonie již zapojila do jednání NATO jako přizvaná země, avšak bez práva podílet se na rozhodování. Vláda věří, je přesvědčena, že vstupem Severní Makedonie do NATO dojde k posílení euroatlantického ukotvení země, celkové stability a bezpečnosti na Balkáně i samotné Aliance.
Severní Makedonie již nyní přispívá k zajištění naší společné bezpečnosti svou účastí v alianční misi Resolute Support v Afghánistánu nebo také podporou alianční mise Kosovo Force v Kosovu. V přípravě na členství v NATO podnikla Severní Makedonie řadu reforem v oblasti vlády práva, fungování multietnické společnosti, boje proti korupci a obranného a bezpečnostního sektoru a Aliance je připravena ji v tomto reformním úsilí dále podporovat. Severní Makedonie svým členstvím v NATO nejen zásadně posílí svou obranu a bezpečnost, ale i své demokratické instituce. Vstup země do NATO je zároveň potvrzením kontinuity alianční politiky otevřených dveří i příkladem pro ostatní uchazeče, že členství nastane po splnění daných podmínek.
Rozhodnutí o nových členech Aliance je vždy spojeno s odpovědností členů stávajících. Doposud již schválilo přistoupení Severní Makedonie 21 národních parlamentů členských států Aliance. Senát Parlamentu ČR schválil tento protokol 12. června 2019 a nyní je toto rozhodnutí také v rukou Poslanecké sněmovny. Severní Makedonie usiluje o vstup do Aliance již od bukurešťského summitu v roce 2008. Vždy jsme to podporovali, a proto je myslím žádoucí to finálně potvrdit nyní. Vstup Severní Makedonie do NATO je podle mého názoru správným krokem. Víme, že již nemůžeme být mezi prvními, kdo severomakedonský vstup do NATO schválí, ale jsem přesvědčen, že nemáme důvod být posledním stávajícím spojencem v NATO, který toto rozhodnutí ve svém parlamentu přijme. Věřím, že bude dobře, když i česká parlamentní ratifikace co nejdřív umožní, aby se Severní Makedonie stala 30. členem Severoatlantické aliance, a to v roce 20. výročí našeho vstupu i 70. výročí založení NATO, které jsme si letos v první polovině roku připomněli.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji vám, pane ministře. Zpravodajem zahraničního výboru byl pan poslanec Jaroslav Bžoch. Prosím ho, aby odůvodnil usnesení výboru, které nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 450/1. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, sněmovní zahraniční výbor se tímto tiskem zabýval na své 32. schůzi dne 5. září a přijal následující usnesení:
K vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Republiky Severní Makedonie k Severoatlantické smlouvě podepsaný 6. února 2019 v Bruselu, sněmovní tisk 450. Po odůvodnění náměstka ministra zahraničních věcí PhDr. Martina Povejšila, zpravodajské zprávě poslance Jaroslava Bžocha a po rozpravě zahraniční výbor
I. doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Protokolu o přístupu Republiky Severní Makedonie k Severoatlantické smlouvě podepsaného 6. února 2019 v Bruselu;
II. pověřuje místopředsedu výboru poslance Jaroslava Bžocha, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;
III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.
Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji a otevírám rozpravu. Jsou do ní přihlášeni dva poslanci. Nejprve pan poslanec Radovan Vích, po něm vystoupí pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne. Chtěl bych říct velice krátce svůj postoj k vládnímu návrhu k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokolu o přístupu Severní Makedonie k Severoatlantické smlouvě. Podrobněji důvody, proč náš poslanecký klub nepodpoří tuto smlouvu, rozebere potom můj kolega Kobza.
Chtěl bych říct, že dnes v podstatě má Severoatlantická aliance 29 států včetně Albánie, a já si kladu otázku, že pokud se podívám na NATO, tak si nemohu prostě odpovědět na otázku, jestli to NATO ještě funguje tak, jak má, nebo pouze na papíře. Myslím tím v podstatě postoje Turecka řízeného autoritářským prezidentem Erdoganem, které na jedné straně nakupuje protiraketové komplety S-400 od Ruské federace a na druhé straně má ambice koupit americké letouny F-35. Prostě Turecko se chce stát v tomto prostoru novodobým hegemonem v této oblasti.
Já se domnívám, že by mělo být i posuzováno přijetí případné tohoto protokolu Makedonie i v souvislosti se statutem Kosova. V den, kdy probíhá v naší republice v Praze summit států Visegrádské čtyřky s balkánskými státy, víme, že Slovensko statut Kosova neuznalo, a já se domnívám, že by měl být i soulad s tím v rámci Visegrádské čtyřky, jaký je náš postoj celkově k otázce Kosova jako státu. Proto nejsem v tomto okamžiku pro, aby se NATO rozšiřovalo o nestabilní státy, které podle mě na to nemají ani politicky, ani vojensky. A podle mě mezi ně Severní Makedonie patří. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Poslanec Jiří Kobza v rozpravě, po něm poslanec Schwarzenberg. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, náš postoj k přijetí Severní Makedonie do NATO jsem nastínil již během prvního čtení. Dnes bych rád tyto okolnosti rozebral trošku podrobněji. Ona totiž ta věc není tak jednoduchá, jak vypadá na první pohled, a považujeme za svoji povinnost, nás poslanců, upozornit na všechny aspekty, dokud je čas.
Rád bych zdůraznil, že postoj nás, poslanců SPD, i postoj České republiky k Republice Severní Makedonie je a byl přátelský. Chováme velký respekt k tomu, jak se vypořádala s nelehkým dědictvím rozpadu Jugoslávie a se všemi peripetiemi vývoje na západním Balkáně od té doby. Obdivujeme také její nesmlouvavý a velmi konkrétní boj proti nelegální migraci, kde nese tíhu jedné z hlavních migračních tras. Jsme toho názoru, že máme a musíme Severní Makedonii pomáhat. A podle našeho názoru bychom jí mohli pomáhat víc, silněji a efektivněji než dosud.
Otázkou je, jestli takovou pomocí bude naše podpora jejího vstupu do NATO. O tom máme pochybnosti. Stojí za to připomenout, že vstup Severní Makedonie do NATO dosud neratifikovalo více států kromě České republiky, takže náš rezervovaný postoj by rozhodně neohrozil termín vstupu, protože se na nás nečeká. Nevisí to prostě jenom na České republice. Česká republika se vždycky k Makedonii chovala kolegiálně a přátelsky. Bylo to Řecko, které skoro 30 let blokovalo jakoukoliv možnost vstupu do NATO, a proto jsme všichni uvítali Prespanskou dohodu, která byla přijata mezi Řeckem a Makedonií o změně názvu na Severní Makedonii, které prolomila tuto blokaci.
Nicméně jak už jsem řekl ve svém projevu během prvního čtení, v řeckém parlamentu Prespanská dohoda prošla většinou pouhých tří hlasů. Navíc je odmítaná zhruba polovinou řecké populace, a to někdy velmi emotivně. Víme, že v době hlasování proti ní v Aténách probíhaly rozsáhlé demonstrace. Ve vztahu k Prespanské smlouvě je rozdělena i makedonská společnost a politická scéna. Současná opozice označuje smlouvu jako protiústavní, příslušné parlamentní hlasování blokovala. Je tedy otázkou, jak se opozice zachová v případě, že v budoucnu převezme exekutivní moc. S ohledem na tyto okolnosti a perspektivy je skutečně obtížné hovořit o nějaké stabilitě v řecko-makedonských vztazích. (V sále je silný hluk.)
Pro jakoukoliv alianci nemůže být nic horšího než napjaté vztahy mezi jejími členy, zejména jsou-li negativně zatíženy historickými resentimenty a pocity vzájemných křivd. Známe v moderních dějinách několik takových případů, například Severní Kypr, a víme, k čemu také napětí může vést a kam až může eskalovat. V takovém případě by totiž byla zcela nabourána základní idea i účel existence NATO, které je úzce spjato s důvěrou mezi jednotlivými partnery.
Pane předsedající, mohu poprosit o klid?
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, máte pravdu, pane poslanče. Dámy a pánové, prosím o klid, ať všichni slyšíme, co nám poslanec Kobza říká. Prosím, pokračujte.
Poslanec Jiří Kobza: Podívejme se na vnitřní situaci v Makedonii a v jejím blízkém okolí. Téměř třetinu makedonské populace tvoří etničtí Albánci, kteří se netají, že jejich dlouhodobým cílem je nejenom široká autonomie, ale i případné odtržení od Severní Makedonie a následné spojení s Kosovem i s Albánií a vytvoření takzvané Velké Albánie. A zde se nejedná pouze o verbální proklamace. Už v roce 1992, krátce po vzniku samostatné Makedonie, například radikální křídlo albánské menšiny zorganizovalo referendum, ve kterém se 90 % albánských obyvatel vyjádřilo pro nezávislost a vyhlásili nelegální autonomní republiku Iliridu. Na přelomu tisíciletí vyvolali Albánci v zemi dokonce ozbrojené povstání, které bylo zastaveno pouze za pomoci mezinárodních ozbrojených sil včetně NATO. Další nepokoje a etnické střety se odehrály v letech 2012 a 2015, kdy mimo jiné v hlavním městě Skopje probíhaly demonstrace přecházející až v rabování a další násilí. Při přestřelce mezi ozbrojenci a policií v městě Kumanovu zemřelo 22 lidí. A můžeme si připomenout poměrně nedávný výrok bývalého makedonského exprezidenta Ivanova, že albánská platforma podrývá suverenitu, územní celistvost a nezávislost Makedonie.
Podle studií významných balkanologů, například Přemysl Rosůlek uvádí, že albánské etnikum je permanentně a dlouhodobě radikalizováno ze zahraničí, zejména z Kosova, ale i z Bosny, a to ve smyslu masivní islamizace. Doslova uvádí: "V posledních letech byla zaznamenána mezi Albánci a Makedonií zvýšená aktivita wahhábistických kruhů, patrně podporovaná z Blízkého východu." Jde mimo jiné i o indoktrinaci mladých makedonských Albánců v náboženských školách, madrasách, a výjimkou není ani jejich účast v bojích na straně Islámského státu. Tato skutečnost se v případě makedonského členství v NATO může stát - a obdobné zkušenosti tu jsou - další rozbuškou nebo záminkou regionálního terorismu či praktik krevní msty, kdy se pro islamisty v regionu stane Makedonie jako člen nepřátelské aliance, mající na rukou krev jejich bratrů ve víře, v jejich očích legitimním cílem násilných akcí.
Další záležitostí je i možnost, že na základě demografických studií v průběhu jedné, maximálně dvou generací albánské etnikum převýší etnikum slovanské a nastanou etnické konflikty. Zde je velmi zajímavý rozbor právě v knize Albánci a Makedonská republika jmenovaného balkanologa Přemysla Rosůlka. Doporučuji, koho to zajímá. Skutečně to stojí za to přečíst.
Koneckonců i pan premiér Severní Makedonie, který je dnes zde přítomen, si určitě pamatuje nepokoje v roce 2017, kdy dav vtrhl do parlamentu a sám pan premiér byl tenkrát zraněn.
Takže z výše uvedených skutečností je jasné, že zde existuje reálná možnost vypuknutí docela závažných sporů mezi členskými zeměmi NATO, Řeckem a Albánií a potenciálním členským státem Severní Makedonií. A to nehovoříme o možnosti vypuknutí širšího vojenského konfliktu, do kterého už by mohly být zapojeny další regionální mocnosti, jako Turecko a podobně, které má speciálně v tomto regionu své zájmy.
Podle našeho hlediska tedy pro přijetí Severní Makedonie do NATO nejsou splněny minimálně dva důležité parametry, a to je vnitrostátní stabilita a stabilita a bezpečnost v nejbližším regionu. Z toho důvodu jsme přesvědčeni, že souhlasit se vstupem Severní Makedonie do NATO by bylo minimálně velmi nezodpovědné. (Hluk v jednací síni přetrvává.)
Teď se podívejme z druhé strany, co by vstup do NATO znamenal pro Severní Makedonii. Za prvé je zde povinnost investovat dvě procenta ročního HDP do obranného rozpočtu, což může pro Severní Makedonii být velká ekonomická zátěž s ohledem na její nízký počet obyvatel a i na ekonomiku.
Pane předsedající, tady se fakt nedá pracovat.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, ještě jednou prosím o klid, ať může pan poslanec pokračovat v důstojném prostředí. Děkuji.
Poslanec Jiří Kobza: Je tedy pravděpodobné, že Severní Makedonie nebude schopná nebo ochotná přispívat tato dvě procenta do rozpočtu NATO. A pak se stane v podstatě dlužníkem USA.
Za druhé je nanejvýš pravděpodobné, že Severní Makedonie bude přinucena postupně přezbrojit na standardy NATO, což většinou představuje americkou nebo západoevropskou vojenskou techniku místo té dosud užívané, a tato změna také bude znamenat nemalé náklady, které bude mít Severní Makedonie problém unést.
Za třetí, a to je také naše česká zkušenost, může se stát, že členství v NATO bude znamenat, že vlastní armáda přestane prioritně chránit své území, ale naopak bude investovat nemalé prostředky do výbavy, výzbroje a výstroje pro zahraniční mise a pro cvičení, které vojáky na takovéto mise budou připravovat. Severní Makedonie také může být vyzvána k přípravě vlastního území pro přejezdy spojeneckých armád. To znamená například rekonstrukce a posílení mostů a silnic, což také je velmi nákladná záležitost. Můžeme počítat i s tím, že se může objevit snaha ze strany NATO umístit na území Severní Makedonie základnu některého ze spojeneckých států. Asi tušíte kterého. Zapojení do zahraničních misí a případné umístění základny na území Severní Makedonie v důsledku může paradoxně výrazně zhoršit její bezpečnostní situaci. Výsledkem by bylo, že by občané Severní Makedonie mohli být ohroženi útoky příslušníků daného v ten moment napadeného či okupovaného státu a její města se mohou stát primárním cílem pro případný úder teroristů anebo mstitelů ze států například na Blízkém východě. To je velké riziko hlavně dnes, kdy se nedaří zvládat krize nelegální migrace do Evropy, a za situace, kdy podle hlášení a zpráv například Bundes Nachrichten Dienst se mnoho džihádistů už pohybuje po Evropě v rámci schengenského prostoru. (Hluk v jednacím sále trvá.)
Naše doporučení tedy zní, aby Severní Makedonie setrvala v pozici takzvané přizvané země, která tím pádem nemá všechny povinnosti vyplývající z členství v NATO. Je to z toho důvodu, že se domníváme, že vstup do NATO by uškodil hlavně samotné Severní Makedonii, a závažné problémy, které teď v oblasti a u nich doma jsou jakkoliv potlačené, vyplavou na povrch s daleko větší razancí. Navrhujeme tedy Severní Makedonii nabídnout širší spolupráci ve vztahu k řešení otázek migrační krize, jak se to ostatně už děje, tedy především policejní spolupráci, případně financování společných projektů. Určitě by byla žádoucí a potřebná výměna know-how a zkušeností z oblasti obrany. Vhodná by byla i úzká spolupráce obou našich států v oblasti vědeckých nebo studijních projektů. Je toho mnoho, co může zlepšit provázanost Severní Makedonie s Českou republikou a dalšími státy. Skupina V4+ je samozřejmě velmi důležitou platformou pro tuto spolupráci. Máme společné historické a kulturní dědictví a je vhodné na něj navázat.
Dámy a pánové, dovolím si tedy vyzvat vás k uvážlivosti a k opatrnosti při hlasování o přístupu Severní Makedonie k NATO, protože jak jsem právě řekl, ani region, ani tato země na to podle našeho názoru ještě nejsou připraveny, a naopak, abychom se soustředili na to, jak jim pomoci dál a jakým způsobem prohlubovat naši spolupráci, protože v tom vidíme priority našeho vztahu k Severní Makedonii.
Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části jednací síně, z lavic SPD).
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Karel Schwarzenberg, připraví se paní poslankyně Černochová, která neuplatňuje v tomto případě přednostní právo. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, mohu pouze říci bohudíky, že tento den přišel, že opravdu Makedonie má šanci přistoupit, doufám, k celým euroatlantickým strukturám. Pamatujme si, Makedonie byla už dávno připravená, ale pak přišlo nesmyslné řecké veto. Popírat někomu jméno je stejně nesmyslné jako popírat existenci státu na západním Balkáně. Ale tam očividně někteří si myslí, že si můžou všechno dovolit. Ale bohudíky díky ústupu Makedonců všechny překážky se odstranily. Ale ta dlouhá doba, kdy Makedonie byla takřka v limbu, strašně poškodila Makedonii. Pamatujme si, v té době teprve vznikly ty národnostní spory, také režim, který nebyl úplně demokratický. A to všechno pověst, ale také život v Makedonii značně ztížilo. Doufám, že to vše teď dnešním dnem, nebo vlastně tedy tím, co dneska odhlasujeme, bude u konce.
Ale pamatujme si jednu věc. Opravdu Makedonie byla tím, že dlouho se jí kladly překážky k jejímu vstupu do euroatlantických struktur, byla hospodářsky a jinak silně poškozena, také těmi spory, které tam vznikly. A pamatujme na naše vlastní dějiny. Že investice k nám přišly, teprve když jsme vstoupili do NATO, protože prý není nic zbabělejšího než peníze, a pouze když mezinárodní kapitál, investice se cítily bezpečně, tak vstoupily také do České republiky, a samozřejmě největší přišly, když jsme se stali členy Evropské unie. Velmi prostě. Protože investor chce velký trh. Nikdo by neinvestoval do malého trhu, jako byla Česká republika či Makedonie nebo Kosovo. Investuje se pouze do velkých celků dneska, a když bude chtít trh pro výrobky, které ten investor tam bude vyrábět. Tudíž teď je možnost také hospodářského vývoje, který odpovídá možnostem Makedonie. A měli bychom ji podpořit v jejím vývoji, protože opravdu nemůžou za to, že tak dlouho byli zablokováni.
Makedonie, snad bych jenom ke konci rád poznamenal, má pro nás obzvláštní význam, neboť lidé, kteří mluvili stejným nářečím, bydleli před dvanácti sty lety v okolí Soluně. A svatí bratři Cyril a Metoděj se naučili slovanský jazyk, který vlastně byl předků dnešních Makedonců. Na to bychom neměli nikdy zapomenout. Z toho také naše křesťanství vzešlo. Tak přejme Makedonii opravdu úspěšný vývoj a doufám, že obě euroatlantické struktury jí pomohou, nejenom k bezpečnosti, nejenom k stabilitě, ale také k větším investicím, které tato země vzhledem k nezaměstnanosti strašně potřebuje.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části jednací síně.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Langšádlová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já samozřejmě naprosto souhlasím, co tady zaznělo z ústa Karla Schwarzenberga. Já bych jenom chtěla říct, že jsem v posledních měsících, letech několikrát mluvila s kolegy z Makedonie, i jsem tuto zemi a ostatní země Balkánu navštívila. A chtěla bych ujistit a reagovat na to, co tady zaznělo ze slov pana Kobzy, že v tuto chvíli je Makedonie stabilní zemí. Myslím, že platí to, že tam byly doby a byly tam etapy, kdy tam ta albánská menšina usilovala o samostatnost, ale tak jak jsem mluvila jak s makedonskými politiky, tak s občany, tak v tuto chvíli je to opravdu stabilní země.
Chtěla bych vyjádřit to, že si nesmírně vážím toho, že došlo k dohodě mezi Řeckem a Severní Makedonií a že bychom to měli velmi ocenit, a ocenit to i tím, že umožníme vstup do Aliance. Ono se nám možná zdá, že Balkán je daleko, a on blízko. My si musíme připomenout, že ty nacionální války, které tam byly, byly blízko a že se i nás potom týkala migrační vlna, a v našem zájmu je, aby tento region byl stabilní.
Já jsem přesvědčena ze svých osobních zkušeností, že jejich jednání se Severoatlantickou aliancí, ale i jejich přístupová jednání ve vztahu k Evropské unii výrazně přispívají ke stabilitě, a věřím, že i budoucí prosperitě tohoto regionu, a považuji vstup Severní Makedonie do Aliance jako něco nesmírně důležitého a bezpochyby je to i v našem zájmu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou se ještě přihlásil pan poslanec Hájek. Do rozpravy je přihlášena paní poslankyně Černochová. Prosím máte slovo.
Poslanec Josef Hájek: Já bych tady navázal na kolegyni Langšádlovou. Musím s tím naprosto a naplno souhlasit. Měl jsem možnost i s kolegyní Langšádlovou být účastníkem - v rámci Parlamentního shromáždění NATO jsme měli právě jednání v Severní Makedonii. A ono je vždycky lépe jednou vidět než stokrát slyšet. My jsme skutečně měli možnost jak vidět, tak slyšet názory Makedonců. Byli jsme potěšení tím, že tam skutečně došlo ke změně toho názvu, což se pozitivně odrazilo na tom, že Řecko pochopilo, že je pro ně partner.
A samozřejmě co tady hovořili kolegové, nebo kolega z SPD. NATO je dneska soubor - doufejme - třiceti zemí, kde samozřejmě nejsou vždy stoprocentně vybalancované vztahy. Víme, že situace mezi Řeckem a Tureckem není jednoduchá, ale myslím si, že situace mezi Severní Makedonií a Řeckem nikdy nedostoupí takovéto úrovně, jak je bohužel, nebo to napětí, které je mezi Řeckem a Tureckem.
Takže za mě a za Parlamentní shromáždění NATO jsem rád, že Severní Makedonie bude, a pevně věřím, že bude, třicátým členem NATO, a myslím si, že z hnutí ANO má plnou podporu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě nyní paní poslankyně Černochová, zatím poslední přihlášená. Prosím máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem chtěla reagovat na kolegy z SPD a na jejich dojemnou péči o osud Makedonie a o de facto zpochybnění demokratického procesu, který v Makedonii proběhl, protože občané Makedonie se rozhodli, že chtějí být součástí NATO. A vy vážení kolegové prostřednictvím pana místopředsedy, nemáte žádné právo toto jejich rozhodnutí jakkoliv tady znevažovat, zpochybňovat.
Já bych se té delegaci, která v tuhle chvíli je na jednání u pana předsedy Poslanecké sněmovny Vondráčka, chtěla alespoň jménem Občanské demokratické strany omluvit za to, že si možná museli vyslechnout to, co si vyslechli. Možná taky ne, možná je to mimo jejich rozlišovací schopnost a neberou to vážně, co tady zaznělo. Ale skutečně, pokud se demokratická země rozhodne, že se stane něčeho součástí, tak při vší úctě k poslancům Parlamentu České republiky opravdu nerozumím tomu, že tady někdo řeší, jestli se tak má dít, nebo nemá dít. Prostě oni se svobodně rozhodli.
Zazněla tady i celá řada nepravd. Jedna z těch nepravd byla otázka, která se týkala Řecka. Vážené kolegyně, kolegové, možná vám to uniklo, ale 8. února 2019 Řecko ratifikovalo protokol o přistoupení Makedonie k NATO. Řecko ratifikovalo. A tehdy média o tom psala jako o velkém vítězství v boji proti nacionalistům. Takže samozřejmě i Makedonie má určitě i nějaké to své SPD ve svém parlamentu, kteří kritizovali vstup do NATO, nijak mě to nepřekvapuje. Ale prostě demokraticky se tato země rozhodla. Takže jakým právem vy tady berete té zemi možnost se svobodně rozhodnout?
A mimochodem, principy NATO jsou úplně jiné než principy Evropské unie, kdy mnohdy s vaší kritikou já osobně souhlasím. Protože v Evropské unii nerozhodují všechny země o významných otázkách, tam bohužel platí princip těch různých většin. V NATO ale rozhodují všechny země stejně. Dejme Makedonii právo být součástí Severoatlantické aliance, zaslouží si to. Protože na toto rozhodnutí Makedonie čekala od roku 2002. A ta klíčová dohoda, která Makedonii otevřela cestu, ta tedy byla signována, jak jsem říkala, i ze strany Řecka 8. února 2019.
K tomu, co tady říkal pan kolega Vích. On jako bývalý voják to moc dobře ví. Ale ano, když se podíváte na mapu, tak je vám to úplně jasné. Ale mě je jasné asi něco jiného, než je jasného vám. Tady bych vám jenom prostřednictvím pana místopředsedy chtěla říct to, že nejde pouze o vojenské posílení, ale jde právě o posílení stability v regionu. A Česká republika, nebo chcete-li Československo, si stabilitu v tomto regionu velmi zaslouží. Protože přesně, i jak jste zmiňoval, stále tedy hrozí to, že nevíme, jak se bude vyvíjet cesta Turecka. A my rozhodně v této části Evropy, v této části Balkánu své spojence potřebujeme.
Ale NATO není díky bohu Evropská unie. Já jsem podporovatelkou NATO, stejně jako celá ODS. Podporujeme, aby se Makedonie stala součástí NATO. A vytrpěli si s tou žádostí o členství své a myslím si, že po dlouhých 17 letech bychom neměli ani rozhodnutí, ani diplomatické rozhodnutí, ani všechny akty, které museli absolvovat, my na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nijak zpochybňovat. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na galerii pro hosty je nyní přítomna delegace Republiky Severní Makedonie v čele s předsedou vlády Republiky Severní Makedonie Jeho Excelencí panem Zoranem Zaevem. Prosím o přivítání. (Poslanci povstávají a potleskem vítají delegaci.) Děkuji.
Další přihlášený do rozpravy není. Takže rozpravu končím. Ptám se pana ministra, pana zpravodaje, jestli je zájem o závěrečné slovo. (Ministr: Ano. Zpravodaj: Ne.) Je zájem. Pane ministře, prosím máte slovo.
Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych zde pouze rád podtrhl, že aspirace na členství je svobodná volba Severní Makedonie. Je to výstup demokratického procesu. Rozhodli se k tomu před více než 16 lety a my jsme tu aspiraci potvrdili již na summitu v Bukurešti v roce 2008. A je to také potvrzení toho, co jsme vždy prosazovali. Politika otevřených dveří. Politika, která vychází vstříc svobodné vůli jednotlivých zemí posílit svoji bezpečnost tím, že se stanou členy největší organizace kolektivní bezpečnosti na světě. Organizace, která 70 let přispívá k bezpečnosti svých členů a ke stabilitě.
Já bych zde rád krátce reagoval na to, co zde padlo z úst poslanců SPD. Pokud se obáváme o stabilitu Severní Makedonie, tak je to právě členství v institucích, jako je NATO a EU, které přispěje k posílení této stability a bezpečnosti. Naší prioritou vždy bylo usilovat o integraci zemí západního Balkánu, ať už do Severoatlantické aliance, tak do Evropské unie. Vláda se k tomuto cíli hlásila bez ohledu na to, jestli byla pravicová, či levicová.
Krátce bych také jen zmínil - ano, z členství v Severoatlantické alianci vyplývají povinnosti, ale zároveň přináší členským zemím právě větší stabilitu a bezpečnost, protože se můžou podílet na rozhodování, já věřím, že již v blízké době kolektivu 30 států. A to, že jsou také schopny společně spolupracovat na řešení výzev dnešního světa, jako je například mezinárodní terorismus, ale také upevňování demokracie u nás a v členských státech.
Je proto otázka, jestli je skutečně v zájmu Česka otálet. Já věřím, že není, a věřím, že páni poslanci i poslankyně i dnes symbolicky za účasti pana premiéra Zaeva podpoříme členství Severní Makedonie v Severoatlantické alianci a že Severní Makedonie již na summitu v Londýně nebude pouze přizvanou zemí, ale bude plnoprávným členem a bude se moci podílet na rozhodování v Severoatlantické alianci. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu ministrovi. Pan zpravodaj nemá zájem o závěrečné slovo. Přivolal jsem poslankyně a poslance, kteří nebyli v sále, a můžeme přistoupit k hlasování. Já jen připomenu, že budeme hlasovat o usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Protokolu o přístupu Republiky Severní Makedonie k Severoatlantické smlouvě podepsaného 6. února. 2019 v Bruselu." Na hlasování jsme připraveni.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Je tu žádost o odhlášení. Toto hlasování je neplatné, všechny jsem vás odhlásil. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami. Stále nemáme dost přihlášených. Prosím zkontrolujte si, zda jste přihlášení svými identifikačními kartami. Tak už je to v pořádku. Nyní můžeme přistoupit k hlasování.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 57, přihlášeno 148 poslanců. Pro 124, proti 8. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas. (Potlesk.)
Já vám děkuji. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.
Další pevně zařazený bod je bod číslo
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.