Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

1.
Návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech
/sněmovní tisk 72/7/ - zamítnutý Senátem

Usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, bylo doručeno jako sněmovní tisk 72/8. Vítám mezi námi senátora Lumíra Kantora, je to tak? (Ano.) Prosím, aby se k usnesení Senátu a k zamítnutí nejdříve vyjádřila paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Než jí udělím slovo, požádám o klid... Myslím, že už je situace dostatečně zklidněná. Ještě posečkáme, až bude volno u stolku. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Děkuji za slovo. Zdravím Sněmovnu po prázdninách a doufám, že budete konstruktivní.

Dámy a pánové, vážené vedení, pokud jde o zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a ústavech, sněmovní tisk číslo 72, nebyl schválen bohužel v Senátu, přestože tento návrh zákona doznal celou řadu změn už z Poslanecké sněmovny a ty různé výtky, které byly poměrně četné, byly zapracovány.

Já bych chtěla jenom zdůraznit, že zákon, který je nyní platný, je z roku 1967 a zákon už zcela nevyhovuje. Cílem nového zákona je stabilizovat a zkvalitnit výkon znalecké činnosti a dostat trošku také znalce, kteří, jak vidíte, dneska žonglují se znaleckými posudky ve velkém, pod kontrolu. Rozdílných zájmů a názorů na znaleckou činnost bylo nespočetně -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás ještě přeruším a znovu požádám sněmovnu o klid. Pokud máte jiné téma k diskuzi po schválení pořadu schůze, prosím v předsálí, a nechte paní ministryni, aby uvedla tento návrh, který Senát, tedy druhá komora našeho Parlamentu, zamítl. Prosím, pokračujte.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Takovýchto tedy rozdílných zájmů a názorů na znaleckou činnost bylo nespočetně a příprava nového zákona byla poměrně náročná, trvala léta, začali ji moji předchůdci a já v podstatě šla obhajovat až do Senátu ten návrh, který prošel Sněmovnou. Znalecký zákon je projednáván zde v Parlamentu od začátku roku 2018 a diskuze byly nad ním tedy intenzivní a rozsáhlé. Na základě připomínek odborné veřejnosti a ústavněprávního výboru byl částečně tento zákon i přepracován. Nyní je předmětem kritiky ze strany některých senátorů, ale já mám za to, že ta kritika není spravedlivá a je poněkud předimenzovaná. Nejedná se o adekvátní kritiku a bylo by nešťastné, kdyby tento zákon nakonec nebyl schválen, protože tato země jej podle mě potřebuje a přímo po něm volá.

Hlavní výhrada, která zazněla ze strany Senátu, je centralizace znalecké agendy na Ministerstvo spravedlnosti. Já musím ale zdůraznit, že centralizaci, tento návrh, doporučil právě ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny a dohled ministerstva považuji za účelnější než stávající dohled krajských soudů. A jako argument mám zkušenost, že soudy především by měly soudit, a ne se tedy věnovat takovéto správní činnosti, která jim nepřísluší. Ministerstvo spravedlnosti navíc je velmi dobře vybaveno na tuto kontrolní činnost a má své zkušenosti, pokud jde o tyto profese. V současné době existuje odbor, který se znaleckou činností intenzivně zabývá, a máme i poradní sbory, kde se tedy odborné otázky konzultují, a kde tedy máme možnost tyto připomínky vyslyšet a nějak propracovat. V těchto sborech máme odborníky v daných profesích.

Stávající podoba zákona je výsledkem dlouhodobého projednání a také celé řady kompromisů. Zájmy v oblasti znalectví jsou extrémně rozdílné a jediné, co je spojuje, je v podstatě požadavek na vyšší finanční ohodnocení. Dnešní zákon nepovažuji za funkční, dohled nad znalci není efektivní. To jistě máte tu čest sledovat i z různých televizních reportáží. Systém potřebuje změnu a věřím, že nový zákon by přispěl ke zkvalitnění a stabilizaci znaleckého odvětví.

S ohledem na tyto skutečnosti, které jsem zdůraznila a které už jste tady několikrát vyslechli, a já je jenom opakuji, bych vás chtěla touto cestou požádat, abyste hlasovali pro přijetí tohoto zákona a přehlasovali ten poněkud zbrklý názor Senátu, který byl zaujat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni spravedlnosti Marii Benešové. Požádám pana senátora Lumíra Kantora, aby se vyslovil ke stanovisku Senátu, proč zamítl návrh zákona. Pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Lumír Kantor: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, já si za Senát PČR dovolím udělat jakýsi úvod ke všem třem tiskům, které půjdou po sobě, a potom se vyjádřím k jednotlivým tiskům.

Výše uvedené návrhy zákonů byly na plénu Senátu projednány dne 2. května 2019. Tehdy předtím to měly dva senátní výbory. Ústavně-právní výbor jako garanční výbor doporučil zamítnutí všech tří návrhů a výbor pro zdravotnictví a sociální politiku doporučil vrátit návrh zákona s pozměňovacími návrhy a neprojednával sněmovní tisk číslo 73, návrh zákona o soudních tlumočnících. A ten třetí zákon potom jsme doporučili schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Plénum Senátu schválilo návrh na spojení obecné rozpravy ke všem shora uvedeným návrhům zákona.

V obecné rozpravě vystoupilo osm senátorů, z toho jedna senátorka dvakrát. Na základě následné diskuse na plénu Senátu byly nakonec všechny tři návrhy zákonů zamítnuty. Odůvodněním na půdě Poslanecké sněmovny jsem byl pověřen já, Lumír Kantor, s panem senátorem Zdeňkem Hrabou. Pozměňovací návrhy výboru pro zdravotnictví a sociální politiku nebyly nakonec hlasovány vzhledem k tomu, že Senát rozhodl předložené návrhy zákona zamítnout.

Z výše uvedených důvodů tedy za Senát Parlamentu ČR žádám zdvořile Poslaneckou sněmovnu o podporu senátních návrhů, tedy o zamítnutí tisku 62, poslanecký 72, 63, poslanecký 73, a 67, poslanecký 74.

Teď ohledně zákona o znalcích a znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Hlasování číslo dvacet čtyři proběhlo tak, že z přítomných 67 senátorů hlasovalo pro zamítnutí 39 senátorů, proti zamítnutí 4 senátoři a 24 senátorů se zdrželo. Důvodem zamítnutí zákona byla především centralizace znalecké agendy na Ministerstvo spravedlnosti jako orgán politický. Dále byla kritizována obsáhlost navrhovaných zákonů, kdy oproti dosud platné právní úpravě dochází k fakticky ke zdvojení legislativního textu. Nepřiměřené penzum povinnosti vyplývající z nové právní úpravy pro znalce a tlumočníky. V neposlední řadě drakonické sankce ukládané na základě objektivní odpovědnosti za souběžného vypuštění limitace správního trestu. Potom tam jsou nejasnosti, a kontroverze vyvolávala rovněž promlčecí doba přestupkové evidence znaleckých posudků. A byly zmíněny některé výhrady týkající se... takové dílčí problémy. Například zkrácení původní délky praxe soudních znalců z vládním návrhem daných deseti let na pozměňovacím návrhem daných pět let. Například to by mohlo znamenat, že lékař, který má v podstatě po škole a nemá ještě hotovou atestaci, už může psát soudněznalecké posudky. Mohlo by se stát takto.

V diskusi zaznívaly rovněž hlasy podporující přijetí navrhovaných zákonů zejména s ohledem na nutnost přijetí nové právní úpravy s akcentem na stáří dosavadních zákonů.

Z výše uvedeného důvodu tedy za Senát Parlamentu ČR žádám zdvořile o podporu senátního návrhu, tedy o zamítnutí senátního tisku 62 a poslaneckého tisku 72. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi. A nyní se ptám zpravodajů, nejdříve zpravodajky garančního výboru paní poslankyně Heleny Válkové za ústavněprávní výbor, jestli se chce vyjádřit. Ano. A dále je pan kolega Vít Kaňkovský, jestli se bude chtít vyjádřit. Paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já jsem tady řečnila hodně k tomuto zákonu. A tenkrát, jestli si vzpomínáte, ve sněmovně jsem i řekla, že si beru za úkol vyjít vstříc těm námitkám, o kterých tady hovořila paní ministryně. V létě 2018 jsme připravili v úzké součinnosti s Ministerstvem spravedlnosti komplexní pozměňovací návrh, který se týká nejenom znalců, ale i tlumočníků, a toho sněmovního tisku 73, to znamená souvisejících změnových zákonů.

Myslím si, že s nimi byl nakonec vysloven... Ne myslím si jako zpravodajka, byl s nimi vysloven souhlas i na ústavněprávním výboru, a proto mě velmi překvapilo potom, že někteří kolegové setrvali na svém zamítavém stanovisku, i když neformálně vědí a znají velice dobře, jak nám současný znalecký stav, resp. situace v oblasti znalecké činnosti komplikuje život. Jak některé soudní procesy se protahují a jak potom na to doplácí i běžný občan. Protože pochopitelně když je někdo buď zproštěn, nebo když se dlouho soudí, potom žádá o odškodnění stát, tak nakonec to zaplatíme my všichni.

Nezřídka, nikoliv výjimečně, jsou u zrodu těchto problémů právě znalecké posudky, které jdou proti sobě, a samozřejmě se musí nařizovat i revizní znalecké posudky. Je to kromě jiného dané i tím, že zde neexistují standardy, které by nařizovaly znalcům, aby dodržovali určitý postup, aby tak, jak třeba k pozměňovacímu návrhu pana poslance Michálka i zdůvodňovali pravděpodobnost objektivity a relevantnosti svých závěrů, případně vysvětlovali, proč se nelze na ně spolehnout, na závěry toho znaleckého posudku, stoprocentně.

Další návrhy, které jsme zapracovali, zazněly od pana poslanec Ondráčka z KSČM. Čili opravdu to šlo, tento zákon, napříč politickým spektrem. A bylo by teď nešťastné, kdyby tato soudní reforma, protože já tomu říkám - tady nejde jenom o reformu znalecké činnosti, ale bude to přímo ovlivňovat i rozhodování soudů -, čili v přeneseném smyslu slova soudní reforma byla vetem Senátu, které není dobře zdůvodněné. Navíc používá argumentaci, která je částečně i neobjektivní, protože kritizuje něco, co v tom návrhu bylo přiloženo. Viz např. kritické připomínky k absenci vyhlášek, odvolávání se na body, které tam nejsou, nebo jsou v jiném pořadí. Takže kdyby byl tento návrh po tolika měsících, vlastně dvou a půl letech úsilí, neschválen, a tím celá práce by šla vniveč.

Čili připojuji se k doporučení, aby zákon o znalcích a s tím úzce související zákon o tlumočnících - já už k tomu zákonu o tlumočnících asi vystupovat nebudu jako zpravodajka, protože to je bezprostředně spojené a spjaté - a související zákony byly Poslaneckou sněmovnou schváleny, a to v tom potřebném počtu hlasů 101. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní Heleně Válkové. Ptám se, jestli má zájem pan kolega Vít Kaňkovský, ale toho tady nevidím. V tom případě otevírám rozpravu. Ale do rozpravy žádnou písemnou přihlášku nemám. Vidím pana kolegu... Tak s přednostním právem pan kolega Michálek, poté pan kolega Marek Benda. Ne, tak dobře, tak pan kolega Benda, potom pan kolega Michálek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, ministryně, dámy a pánové, já snad jenom stručně chci zdůvodnit, proč my nepodpoříme původní usnesení Poslanecké sněmovny a budeme hlasovat v tomto případě se Senátem.

Já bych skoro řekl, že to dokonce není vina ani nikoho z těch, kteří jsou dnes tady v sále přítomni. Nová paní ministryně za to nemůže. Nepochybně paní kolegyně Válková ve snaze opravit návrh zákona připravený panem ministrem Pelikánem odvedla velké množství práce. A já ho nijak nezpochybňuji. Přesto si myslím, že prostě norma tohoto charakteru, která, jak bylo tady řečeno, přináší reformu v jedné části justiční práce, což je právě znalecká činnost - k té tlumočnické se dostaneme v příštím bodu, kde budu možná ještě o kousek kritičtější -, se má zpracovávat opravdu na ministerstvu, s řádným připomínkovým řízením, a ne tak, že bývalý pan ministr si něco připravil už v roce 2016, pak mu to neprošlo Poslaneckou sněmovnou, téměř bez jakékoliv opravy, bez jakékoliv snahy se domluvit s jednotlivými profesními uskupeními, vyslechnout si všechny strany, které tady vystupují, protože těch znalců je opravdu velikánská řada, v řadě oborů, s úplně jinou velikostí, ať už znaleckých kanceláří, znaleckých ústavů, nebo i váhou a velikostí znalců. Někdo se tím je schopen živit úplně, někdo dělá jenom občas nějakou činnost. Prostě je to velmi různorodé a mělo se tam mnohem pečlivěji vážit.

Já si vážím toho, co odvedla na věci paní kolegyně Válková. Myslím, že se pokusila ten návrh zákona vylepšit. Ale přesto se domnívám, že by bylo lépe, aby se ministerstvo a vláda jako celek znovu nad tím zamyslely. Já prostě nesouhlasím vnitřně s tou úplnou centralizací, ke které má dojít tím, že všechno se má rozhodovat na Ministerstvu spravedlnosti ve Vyšehradské. Tuto centralizaci pokládám za nešťastnou. Těch různých typů znalců, znaleckých ústavů, znaleckých kanceláří je příliš velké množství. A pak samozřejmě snaha rozhodovat to všechno z jednoho místa, nevytvořit tam alespoň minimální konkurenci - a dobře, možná se dneska vedou polemiky o tom, jestli ten který předseda soudu nejmenuje příliš benevolentně, ten který předseda soudu naopak není příliš přísný ve jmenování znalce nebo znalecké kanceláře. Ale ten fakt, že to pak všechno zcentralizujeme na jedno místo a budeme mít pocit, že to bude mnohem objektivnější, já z toho mám velké obavy, já tomu prostě nevěřím. Já celý život věřím na jistou míru konkurence, nevěřím na to, že centralizace na jednom místě je to, co nám pomůže.

Z tohoto důvodu náš poslanecký klub nepodpoří původní usnesení Poslanecké sněmovny, bude podporovat rozhodnutí Senátu. Domníváme se, že by bylo nejlépe, aby se vláda i s tím, co už bylo odpracováno, znovu k návrhu vrátila a znovu po řádném připomínkovém řízení a zejména po vypořádání všech těch zájmových a profesních skupin přišla s opraveným návrhem zákona. Proto budeme hlasovat proti.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Nyní pan poslanec Jakub Michálek v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, já už jsem tady taky vystupoval v minulých rozpravách. My se snažíme konstruktivně zachovávat podle obsahu návrhu. Pokud jde o tu základní myšlenku návrhu zákona o znalcích, to znamená, aby došlo k centralizaci dohledové činnosti nad znalci, tak to je věc, kterou já absolutně podporuji. Protože ten současný systém, kdy je to decentralizováno na těch soudech, má několik vážných nedostatků, včetně toho, že my jako poslanci nemůžeme řešit ta podání, která dostaneme, a kdy si lidé, novináři, veřejnost, stěžují na to, jakým způsobem v některých oblastech kontrola znalecké činnosti probíhá, nebo spíš neprobíhá.

My tady samozřejmě nemůžeme interpelovat logicky předsedy soudu, to by asi opravdu úplně nefungovalo. Ale pokud se ta činnost převede na Ministerstvo spravedlnosti, tak ty věci, podněty, připomínky budeme moct předávat Ministerstvu spravedlnosti, tak aby náležitě vykonávalo dohled nad znalci. Všichni velmi dobře známe, že se znaleckou činností je spojena celá řada úskalí, výhrad, stojí na tom opravdu velké kauzy. Je tam velký problém s tím, že ocenění znalců neodpovídá tržní úrovni, klesá zájem o to, aby lidé vykonávali znaleckou činnost, a tak dále.

Takže já jsem v tomto případě spíše na straně toho, aby ten návrh v té podobě, jak jsme ho v Poslanecké sněmovně schválili, vešel v platnost. Protože pokud se nám nepodaří teď provést tu centralizaci znalecké činnosti, tak už se v tomto, respektive v dohledu, tak už se to zkrátka do konce volebního období nepodaří, což by byla škoda.

Nám se tam podařilo prosadit i některé věci, které považuji za důležité. Například standard pro určitou úroveň spolehlivosti toho znaleckého posudku, tak aby se to blížilo nějaké vědecké úrovni, aby tam byla jednodušší přezkoumatelnost, tak aby skutečně ti soudci se na to mohli spolehnout a měli jasné vodítko, podle kterého ty znalecké posudky případně přezkoumávat.

Současně považuji za nezbytné promluvit o zákonu, který je s tímto spojen, protože tady v podstatě projednáváme jeden balík, což jsou sněmovní tisky 72 až 74 - znalci, tlumočníci a změnový zákon. Všichni dobře víme, že ty zákony, sněmovní tisky, jsou tak propojené, že si nemůžeme dovolit situaci, že bychom jeden z nich schválili a některý neschválili. To je samozřejmě velmi nepříjemná situace, protože my jsme přednesli poměrně zásadní výhrady k zákonu o tlumočnících, my jsme na ně upozornili, dali jsme konkrétní pozměňovací návrhy, jednali jsme s tlumočníky. Bohužel se tyto naše návrhy nepodařilo prosadit v rámci legislativního procesu a nyní, když projednáváme vratku ze Senátu, už není možné tímto způsobem zákon opravovat. Ale protože ty zákony jsou projednávány tak, že jsou propojené jako siamská dvojčata, není možné je takto rozříznout a nechat je vykrvácet oba - a my chceme, aby se ta reforma znalecké činnosti uskutečnila -, tak pro tento okamžik je nutné, abychom podpořili i ten zákon o tlumočnících, ačkoliv tam ty naše pozměňovací návrhy zapracovány nebyly.

My jsme samozřejmě jednali - a já v tomto ohledu absolutně respektuji výhrady odpůrců, které zazněly k tomu návrhu o tlumočnících, jak jsem říkal. Ani my jsme nebyli uspokojeni tak, aby se ty absurdní věci, které tam dneska jsou, že si ten tlumočník bude muset doma v kamrlíku schraňovat ty překlady, které učinil, ačkoliv už jsou na tom soudu nebo na tom orgánu veřejné moci, který je pořídil, tak aby se ty absurdity a výhrady vyřešily, zlikvidovaly. My jsme o tom jednali s paní kolegyní Válkovou z ANO. A pokud dostaneme příslib, že bude novela, která nabude účinnosti spolu s tou legislativou, to znamená, pokud se nám opravdu podaří vyřešit, opravit ty chyby, které jsou v tom zákoně o tlumočnících, tak my, pokud tady dostaneme ten příslib, ten návrh zákona taky podpoříme, tak aby nedošlo k chaosu a byli schváleni jak znalci, tak tlumočníci. Ale je opravdu potřeba, aby tady zazněl jasný závazek ze strany, řekněme, té politické části zodpovědné vládní koalice, že tyto věci se opraví, protože jak jsem řekl, máme s tím vážné problémy. A pokud nebudeme mít jistotu, nebo alespoň nějaký rozumný stupeň jistoty, že k té opravě, shodě dojde, tak ten návrh podpořit nemůžeme.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Michálkovi. Nyní paní zpravodajka paní kolegyně Helena Válková, potom paní Richterová. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Ano. Tak já reaguji na projev svého předřečníka pana poslance Michálka. Nevím, jestli tedy mohu vůbec dávat nějaké závazné přísliby. Ale to, co můžu slíbit, že určitě - protože vím, o jakou novelu jde, vedli jsme o tom diskuzi. Jde o archivaci po určitou dobu, z původních deseti let se to zkrátilo na tři roky. Ani ty nejsou dostatečné, já chápu kolegy. Mluvila jsem také samozřejmě v mezidobí s tlumočníky, s některými tedy. Takže oni to, myslím, nevidí tak dramaticky. Ale vidí to dramaticky dost na to, že nechtějí archivovat. Takže ne že by ten zákon jako takový nechtěli, ale nechtějí archivovat. Alespoň pokud jsem to pochopila z vyjádření některých.

Takže já tomu vycházím vstříc, protože si myslím, že kompromisy člověk má dělat, v politice dvojnásob, pokud to nemění obsah, páteř, systém a smysl reformy. A to rozhodně nemění. To rozhodně nemění, to beru za technickou záležitost. Čili za sebe, já návrh té novely, pokud ji pan poslanec Michálek a jeho kolegové připraví, spolupodepíši, ráda, nebudu mít pocit, že dělám něco za něco, že je to nějaký byznys. Budu mít pocit, že vycházím vstříc jedné profesní skupině. A v rámci svých možností, dobrých vztahů s Ministerstvem spravedlnosti si myslím, že k tomu konsenzu v rámci té relativně dlouhé legisvakanční lhůty dojdeme. A bude záležet už samozřejmě na poslancích. A tady asi už nemůžu slíbit nic, ale za nás můžu předslíbit, že k takové změně budeme vstřícní.

Takže za mě to, co můžu slíbit, a to, co nemůžu slíbit, tak tam je třeba určitá důvěra v politickou kulturu. A i právní. A tou novelou by určitě ta právní kultura ohrožena nebyla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce za její vyjádření. Nyní v rozpravě pokračujeme vystoupením paní poslankyně Olgy Richterové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážení další přítomní členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se ráda vyjádřila k tomuto balíku bodů, protože opravdu ty dva zákony jsou siamská dvojčata, nelze je oddělit. Netušila jsem, když jsem byla zvolena do Sněmovny, že využiji i svoji původní profesi - a sice já jsem vystudovaná tlumočnice, překladatelka. Čili logicky mám v tomto oboru řadu kolegů.

Není mi lhostejné, že naše pozměňovací návrhy, které jsme předkládali, byly prostě smeteny ze stolu. Jsem ráda, že Senát znovu upozornil, že opravdu ty chyby jsou závažné. Současně respektujeme to, že je potřeba novela zákona o znalcích. Jsem ráda, že paní poslankyně Válková přislíbila vlastně svoji podporu, abychom připravili nápravu ve věcech týkajících se soudních tlumočníků. Je to pro nás jediná možnost, aby skutečně nedošlo i k významnému ohrožení veřejného zájmu. Já k tomu ještě něco řeknu podrobněji.

Možná si totiž, vážené kolegyně, vážení kolegové, mnozí z vás neumíte představit, co obnáší profese soudního tlumočníka a proč je to tak celé i klíčové pro zaručení skutečného práva na soudní ochranu. Jde o to, že je potřeba tlumočit nejenom z běžných jazyků, z jazyků, které skutečně umí kde kdo, ale i z jazyků velmi vzácných. A ten zákon má dopadnout na všechny.

Stejně tak si prosím představte, že komerční tlumočníci, kterých je samozřejmě většina, kteří pracují na volném trhu, komerční tlumočníci mají úplně jiné sazby, než za jaké dnes tlumočí ti tlumočníci soudní. Jen malá část tlumočníků dělá oboje. Takže si musíme klást otázku proč, proč si ti komerční nepřivydělávají i tím, že by byli tlumočníky soudními? A zase, už to tady zaznělo, že právě třeba to ohodnocení není dneska dostatečné. Ale ony jsou naprosto nesrovnatelné i ty podmínky. Je zkrátka něco úplně jiného, pokud vystudujete tlumočení, jste jaksi naučeni fungovat s určitým typem klientů, a potom se máte setkávat s pachateli trestných činů, být kdykoliv k dispozici. Zkrátka ta psychologická zátěž je také nezanedbatelná. A toto je standardní agenda soudních tlumočníků.

Ráda bych ještě jednou shrnula, že už dnes mají tlumočníci vlastně jak správní, tak trestní odpovědnost. A ten návrh zkrátka ty sankce ještě zpřísňuje, a přitom vlastně neošetřuje práva. Neošetřuje, aby ty uložené povinnosti byly přiměřené poměrům ve výkonu profese. Jednak už to je ta zmiňovaná archivace, ale jde i o další věci. Ještě jednou zdůrazňuji, pokud dojde k nedostatku tlumočníků pro určitý jazyk, tak vlastně potom budou orgány veřejné moci odkázány na to, že budou jednorázová ustanovování. A tam absolutně není možné zaručit, že ten jednorázově ustanovený člověk bude mít všechny odborné předpoklady, aby splňoval také požadavek nezávislosti a nestrannosti.

Poslední bod. Chci zdůraznit, že vůbec celkový dopad toho současného návrhu zákona může být, že to prostě dál odradí zejména nedostatkové tlumočníky vzácných jazyků, tlumočníky v regionech a také, a to zase ještě nebylo zmíněno, tlumočníky pro komunikaci s osobami neslyšícími, nevidomými a hluchoslepými. I těchto tlumočníků je už dnes nedostatek.

Jediná možnost pro Piráty, abychom hlasovali pro balík těch dvou zákonů, je opravdu příslib, že i když to bude námi připravený návrh zákona spolu s poslankyní paní profesorkou Válkovou, tak že bude urychleně projednán, aby opravdu během té legisvakanční lhůty v těchto věcech mohlo dojít k zjednání nápravy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslankyni Richterové. To byla poslední vystupující v rozpravě. Ptám se, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Paní ministryně? Ano. Máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Já bych chtěla ještě jednou zdůraznit, že ty tři zákony jsou natolik provázané, že jeden bez druhého nemůže být, takže zvažujte pečlivě, jak to tedy je.

A chtěla bych poděkovat Pirátům za překvapivý konstruktivní názor, který tedy oceňuji, a myslím si, že vždycky musíme myslet na to, co je podstatné a co je nepodstatné. A tady paní profesorka to řekla jasně. My tam leccos oželíme, můžeme to i novelizovat v budoucnu. Já netvrdím, že je to světoborný, úplně maximálně správný zákon, některé ty věci můžeme vychytat a nějakou malou novelu tam pak udělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se pana senátora, jestli má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Já už jsem zagongoval, pane senátore, takže pravděpodobně bude trochu větší hluk. (Poslanci přicházejí do sálu) Posečkám, než vám dám slovo, protože... je důležité, aby na hlasování byli přítomni ti, kteří mají zájem o tomto návrhu zákona hlasovat.

Prosím o klid. Slovo má pan senátor Lumír Kantor. Máte slovo, pane senátore.

 

Senátor Lumír Kantor: Ještě k tomu senátnímu tisku 63, vašemu tisku 73. O návrhu zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích hlasovalo v hlasování z přítomných 68 senátorů pro zamítnutí 52 senátorů, proti zamítnutí 4 senátoři a 12 senátorů se zdrželo. Obracela se v hojné míře odborná veřejnost, organizace sdružující tlumočníky a překladatele, kdy zcela převažující názor k navrhovaným zákonům byl ostře odmítavý.

Nejpodstatnější výtkou odborné veřejnosti bylo neúměrné stanovování dalších povinností a významné navyšování sankcí za stavu, kdy odměny znalců a tlumočníků jsou dlouhodobě nedostatečné.

Jako základní nedostatek zákona o tlumočnících se jeví zjednodušená paralela zákona o znalcích a tlumočnících. Tady je potřeba si uvědomit, že znalec není tlumočník, a naopak. Každá taková profese má svá specifika. Téměř identický zákon je pro současných 3000 tlumočníků naprosto nevhodný především z důvodu navrhované zákonné regulace profese soudního tlumočníka i překladatele, nereflektuje specifika právně tlumočnické a právně překladatelské činnosti. Ta vyžaduje víc než pouhou jazykovou kompetenci. Tato profese zásadním způsobem ovlivňuje výkon veřejné správy a spravedlnosti.

Zákon stanoví podmínky vzniku tlumočnicko-překladatelského oprávnění, ale neupravuje další odborný růst tlumočníků a překladatelů. Další odborné vzdělávání je zcela nezbytné a mělo by být uloženo i přinejmenším v obecné rovině v zákonu. Možnost odmítnout tlumočnický překladatelský úkon je nepřiměřeně omezena. Ze strany státu neexistuje garance stálého přísunu zakázek a většina tlumočníků tak vykonává své zaměstnání, jiné zaměstnání nebo samostatnou činnost, takže to neumožňuje například, ta novela, odmítnout zaměstnanému tlumočníkovi úkon, který má být proveden v jeho pracovní době, a nemůže odmítnout úkon, na který se necítí odborně kompetentní.

Maximální sazby pokut jsou příliš vysoké, jednak vzhledem k povaze přestupků a vzhledem k tomu, že tlumočníci a překladatelé jsou fyzické osoby, z nichž malá část má výrazně nadprůměrné příjmy. Například v oblasti takzvaným malých jazyků je výkon omezen na několik tlumočení či překladů ročně.

V Senátu byla dne 12. 8. 2019 konstituována pracovní skupina ze sedmi profesních organizací s přesahem do evropského prostoru i malých či znakových jazyků. Dalšími členy jsou vzdělávací instituce a skupina senátorů. V případě zamítnutí zákona o tlumočnících by došlo k doladění zákona i dle potřeb tlumočníků v souladu s potřebami a požadavky Ministerstva spravedlnosti. To je možné i při schválení tisku 62 a 64 senátního, neschválení tisku 63. V případě schválení ostatních tisků tedy bude nutné tento nově navrhovaný zákon schválit doslova do roka a do dne. To je reálné, neboť účinnost je navrhována k 1. 1. 2021.

Z výše uvedených důvodů tedy za Senát Parlamentu České republiky žádám zdvořile Poslaneckou sněmovnu o podporu senátního návrhu, tím tedy o zamítnutí tisku senátního 63, poslaneckého 73.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zazněla závěrečná slova. Já jsem zagongoval, ještě zagonguji jednou. A ještě mi došla oprava omluvy pro předsedu Poslanecké sněmovny od pana poslance Václava Klause, a to dnes od 18.30 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů a zítra 11. 9. od 9 do 13 hodin a potom od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Přistoupíme k hlasování. Podle § 97 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, kteří souhlasí, 101 poslance. Máme - ještě nemáme nastavené - tak máme nastavené nezbytné kvorum.

 

Rozhodneme v hlasování číslo 29, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro přijetí následujícího usnesení, že Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích, znaleckých ústavech podle sněmovního tisku 72/7. Kdo je proti?

(Výkřiky, neklid, poslanci nevědí, o čem se hlasuje.) Ne, to je zamítnutý zákon Senátem. Hlasuje se jenom o tom... (Nesouhlasné projevy z pléna.) Tak ještě jednou. (Nesouhlasné projevy.) Dobře, dobře. Prohlašuji hlasování číslo 29 za zmatečné. (K řečnickému pultíku se blíží poslanec Benda.) Já rozumím panu kolegovi Bendovi.

 

Poslanec Marek Benda: Já prosím souhlasím s tím, že hlasování je zmatečné, a poprosím pana místopředsedu, aby neurychloval jednání umělým způsobem. Nejprve řekněte, o čem se bude hlasovat. Potom spouštějte hlasovací zařízení. Ta situace, do které jsme se teď dostali, že teprve v průběhu hlasování nám říkáte, o čem hlasujeme, byla pro většinu sálu opravdu matoucí. Takže bych poprosil, abychom uměle se nepokoušeli dostat příliš...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem také to hlasování prohlásil za zmatečné.

 

Budeme tedy hlasovat v hlasování číslo 30 o tomto návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech podle sněmovního tisku 72/7."

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 30 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 30: z přítomných 182 pro 107, proti 32. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh zákona byl přijat.

 

Děkuji paní ministryni, děkuji zástupci Senátu a zpravodajům a končím bod číslo 1.

 

Budeme pokračovat dalším bodem. Je to

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.