(12.00 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, Česká televize utratí za rok víc, než kolik vydělá. A já to vezmu pěkně od lesa, jak se říká. Česká televize je veřejná instituce. To, že se chová jako utržená ze řetězu, je chyba těchto lidí - generálního ředitele Petra Dvořáka a kompletní sestavy Rady České televize, která má tuto stanici a její hospodaření kontrolovat. Česká televize je instituce, která hospodaří netransparentně, hospodaří špatně a má nevyvážené zpravodajství, které je politicky zmanipulované. Jsou to právě generální ředitel Petr Dvořák a Rada České televize, kteří mají šanci zamezit tomu netransparentnímu hospodaření, konkrétně jedné z největších zlodějin vyvádění peněz na výrobu obsahu. To je klasický model České televize, který předvádí.
Mám tady takový graf (ukazuje), kde je jasně vidět srovnání veřejnoprávních stanic v Evropě. A každého, kdo se na ten graf podívá, a týká se to odvysílaných pořadů podle typu výroby, tak jako první by ho mělo praštit do očí, hlavně zkušeného manažera, proč vlastně v počtu vyrobených hodin vede Polsko a hned za ním je Česko, a jak je možné, že například Německo je daleko za námi. Ono je to celkem jednoduché, přestože v privátním sektoru by to bylo z logiky věci divné.
Mám tady taky druhý graf (ukazuje) a tady je přesně vidět další záležitost, že zatímco takové Německo nebo Dánsko při výrobě pořadů spoléhá především na zakázkovou výrobu nebo nákup, tak právě Česká televize na tyto dvě položky zdaleka kašle. A nyní ta pointa, nyní ten důvod, proč to říkám, abych dal konkrétní příklad hospodaření a způsobu práce České televize. Zatímco totiž pořady, jak to dělá Německo, musíte nechat projít standardním výběrovým řízením, tak v případě vlastní tvorby nikoliv. A právě proto je to jedna z takových těch obezliček, kterou předvádí Česká televize, a netransparentností a takového podivného stylu ve srovnání například s Německem, s německou televizí, že Česká televize preferuje způsob výroby pořadů tak, aby nebyla ta výběrová řízení.
A já samozřejmě se tady musím zeptat, proč tato jednoduchá věc nedojde Radě České televize. Tak to, že z nějakého důvodu nedochází generálnímu řediteli České televize panu Dvořákovi, se ani nedivím. Samozřejmě teď je potřeba si tento bod, o kterém hovořím, zapamatovat, protože se dostanu záhy dál. Protože tento způsob hospodaření České televize, který je samozřejmě jiný, než je tomu v Německu, tak není ničím jiným než velkým deštníkem na podivné, chcete-li černé, zakázky.
Od doby, kdy do vedení České televize nastoupil Petr Dvořák, klesly úspory této stanice téměř o 2 miliardy korun. I přesto šéf veřejnoprávní televize pobírá k měsíčnímu platu, který činí 230 tisíc korun, každý rok ještě navíc milionové odměny. A víte, proč mu je ta Rada České televize dává? Protože říká, že tento v uvozovkách geniální manažer dokáže prý držet vyrovnaný rozpočet. Jasně. Jenomže jak víme, tak pro ten vyrovnaný rozpočet si dokáže vždy sáhnout do rezerv, které vytvořil Dvořákův předchůdce.
A tady bych se také krátce zastavil u toho, co je to Rada České televize, protože myslím, že občané a diváci - jim to není úplně jasné. Rada České televize je dozorový orgán, jehož členy volí tady Poslanecká sněmovna. Takže jsou to v podstatě nominanti tady politických parlamentních stran. A tady bych rád řekl, že SPD tam nemá ani jednoho zástupce. Takže ti zástupci, kteří jsou tam teď, jsou zástupci dosavadních mainstreamových stran, v podstatě všech kromě, doslova všech kromě SPD. Maximálně tam ještě nejsou Piráti, kteří jsou také noví. To znamená, kromě těchto stran jsou tam zastoupeny všechny ostatní strany, takže ony všechny ostatní strany mají máslo na hlavě a ony můžou za to, jakým způsobem funguje Česká televize. Ty strany jsou hnutí ANO, ČSSD, TOP 09, KDU-ČSL, zástupce má i KSČM a tak dále. Takže to jsou viníci, spoluviníci, spoluviníci současné situace v České televizi.
A co na tento stav říká předseda Rady České televize Jan Bednář? Tak to je člověk, který dlouhodobě odmítá mluvit, takže odmítá i rozhovory, na které je zván, aby vysvětlil tu situaci. To opět svědčí o skandální situaci kolem České televize. Ale podařilo se dohledat jeho odpověď pro Mladou frontu Dnes. Tam pronesl velmi zajímavou větu. Cituji: "Můj názor je, že nemá smysl, aby ve fondu televizních poplatků bylo zbytečně moc peněz." No tak to je velmi zajímavý názor. To znamená, podle jeho názoru je normální hospodařit ve ztrátě, doplňovat peníze z rezervního fondu. Mně to trošku připomíná Saddáma Husajna, když si z centrální banky jen tak bokem půjčil v přepočtu 18,5 miliardy korun zcela bez odpovědnosti a zcela bez nějakého postihu.
Ale pojďme se podívat ještě blíže na rezervy a na hospodaření. V předloňském roce si takhle půjčila Česká televize z fondu rezerv téměř 400 milionů korun. To znamená, když to řeknu jinými slovy, aby to bylo srozumitelné, Česká televize skončila ve ztrátě 400 milionů korun. A zatímco když v minusu skončí soukromý subjekt nebo kdokoli nebo já, tak si musíme půjčit například v bance, kde bych skončil někde v minusu, tak Česká televize ne. Prostě si ty peníze vezme bez dovolení od nás od všech.
A já říkám, že dokud Česká televize nezveřejní například také výši platů a odměn vedoucích zaměstnanců, tak nelze mluvit o transparentnosti. Já už léta vyzývám jak Václava Moravce, tak Noru Fridrichovou, tak redaktora Wollnera, to jsou ti, co ovládají pořad Reportéři ČT, 168 hodin a Newsroom, tak je vyzývám k tomu, aby zveřejnili své platy, protože občané nám píší, že kolují spekulace, že jejich platy jsou v řádu milionů korun ročně. A oni to odmítají. Takže oni žádají transparentnost na ostatních, ale oni sami, kteří jsou placeni z veřejných peněz, z koncesionářských poplatků, tak odmítají už několik let zveřejnit výši svých platů. To znamená, všichni občané vědí, kolik mají poslanci, kolik mají hejtmani, kolik mají starostové, kolik mají senátoři, každý si to může dohledat. Ale oni odmítají na opakované dotazy říct, kolik vlastně mají. To znamená, toto také svědčí o tom, že se tam dějí nějaké podivné čachry a nepravosti, protože proč by se poctivý člověk bál, když je z veřejných peněz placen, zveřejnit, kolik tedy inkasuje. Zatím se mluví o tom, že je to v řádu milionů korun ročně. Takže opravdu dokud budou zatajovat tito a další lidé, kolik inkasují z koncesionářských poplatků našich voličů, voličů SPD, tak to opravdu žádná transparentnost není. A my s tím nesouhlasíme.
Také víme, jak nám Česká televize a její Rada neustále vysvětluje, jak je ta stanice skvělá a úžasná, jak ji všichni prý obdivují, milují a nevím, co ještě... Ale zajímavé je se podívat na některá další čísla a tvrdá data. Zatímco v roce 2016 se podařilo České televizi získat z prodeje jejích pořadů více než 100 milionů korun, tak o rok později v roce 2017 už to bylo o 25 milionů méně. Co to znamená? Že o pořady České televize je rok od roku menší a menší zájem. Takže tolik asi ke kvalitě České televize. Takže ne že kvalita stoupá, naopak zájem o pořady České televize, co se týče nákupu jejích pořadů, naopak klesá. ***