(11.20 hodin)
(pokračuje Langšádlová)
Já bych chtěla říci, že samozřejmě, že to je citlivé. Všichni si pamatujeme, co se dělo třeba v Černé Hoře, kdy, je to možné prokázat, Rusko se pokusilo o státní převrat v Černé Hoře při jejich vstupu do Severoatlantické aliance. Ty tlaky dalších sil jsou tam obrovské. Když jsem byla v Severní Makedonii, tak tam byly organizovány, byly tam snahy o demonstrace. Ale chtěla bych ujistit, tak jak tady bylo řečeno, že tam je, a je to pravda, tam je velká menšina albánská, třetina obyvatel, a opravdu v minulosti tam byly separatistické tendence od této menšiny. Ale tak jak jsem mluvila se všemi zástupci vlastně zastoupenými v parlamentu, tak opravdu v tuto chvíli i po této stránce je situace v Severní Makedonii velmi stabilní. Myslím si, že bychom měli v tuto chvíli i ocenit, byť mně vláda premiéra Tsiprase v Řecku byla hodně vzdálená, ideologicky, ekonomicky a tak dále, tak já si velmi vážím toho, že dokázali překonat všechny ty bolesti z minulosti a dokázali se velkoryse, byť to vlastně vedlo k pádu vlády, postavit za to, aby právě Severní Makedonie se stala součástí Severoatlantické aliance.
Určitě to nejsou jednoduchá řešení, určitě celý tento region bude i nadále křehký. Ale myslím si, že pokud nám záleží na tom, aby země západního Balkánu byly zeměmi ekonomicky prosperujícími a zeměmi stabilními, tak bychom měli podpořit ten dnešní návrh a podpořit vstup Severní Makedonie do Severoatlantické aliance. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní poslankyně. Budou následovat faktické poznámky v tomto pořadí: pan poslanec Foldyna, pan poslanec Luzar, pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já když jsem poslouchal slova, a věřím, že jsou velmi upřímná, paní Langšádlové, já jsem velmi upřímně slyšel mnoho takovýchto věcí. Nicméně pravda je úplně jiná. Jestli někdy byl Balkán stabilní, tak to bylo v době Jugoslávie. My tady voláme po sjednocování. Ty země západního Balkánu byly naprosto jednotné. Ten stát, jeden z nejlepších států té dané doby, se jmenoval Jugoslávie. A země NATO se snažily tu zemi rozložit a rozdělit. Divide et impera. To se povedlo. (Hovoří stále silnějším hlasem.) Nebylo to Rusko, které vybombardovalo Srbsko, Černou Horu. Nebylo to Rusko, které dodalo do Slovinska, do Chorvatska tisíce tun zbraní, aby vznikla válka v devadesátých letech. Nebylo! Nebylo! Paradoxně to Rusko nebylo, kterým vy tady strašíte. Byly to země, jako je Spolková republika Německo a podobné. Ty tam dovezly ty zbraně a zajistily to rozbití té krásné země, která se jmenovala Jugoslávie a s nostalgií i celá řada lidí na to vzpomíná!
A jestli chcete mluvit o tom, že je tam nějaká stabilita. O jaké stabilitě chcete vyprávět v zemích, kde je vysoká nezaměstnanost, kde se neustále projevují právě ty etnické problémy, kde vzniká snaha vybudovat velkou Albánii? Ty věci nejsou prostě v této chvíli na úrovni toho, abychom podobné země brali do Atlantické aliance. Já jsem špatně hlasoval, když jsem hlasoval o Černé Hoře a jejím vstupu do Atlantické aliance. Já se obávám, abychom neřešili problémy zemí, které jsou nestabilní a destabilizované, na kterých nemám podíl!
Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, pane poslanče, vypršel váš čas. (Poslanec Foldyna: Děkuji. - Ojedinělý potlesk z poslaneckých lavic SPD.) Děkuji. Pan poslanec Luzar s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vaším prostřednictvím obrátil na kolegyni Langšádlovou, která tady hovořila o stabilitě, jistotě a budoucnosti. Ano, možná Severní Makedonie je stát, který vnímáme jako stabilní stát na Balkáně, nečteme o něm, neslyšíme žádné problémy. Ale o to více bychom se měli zamyslet nad stabilitou států, které jsou v NATO.
Je NATO stabilní organizace? Myslíte si, že je stabilní, když máme neustálé pře mezi Řeckem a Tureckem, které doposud nejsou vyřešeny? Že máme pře o Kypr, kde se hádají tyto dva státy NATO, a chceme tam přidat další problém spojený s Albánií a s Makedonií ve vztahu k Řecku? To jsou problémy, které NATO už dlouhodobě neumí vyřešit. Jsou to problémy, které NATO ignoruje, spoléhá jen na to, že tento blok vznikl kvůli velkému nepříteli na východě, a neřeší vlastní problémy. A neumí je řešit. To je ten problém NATO. Až to NATO vyřeší, uznám, že možná to je organizace, která umí řešit vlastní problémy. Ale po poslední situaci v Turecku, kdy Spojené státy mají prsty ve vojenském převratu v Turecku, který se nepodařilo realizovat vojákům, a Erdogan zůstal u moci, se stalo něco, co toto NATO absolutně znevěrohodňuje vůči tomu cíli, který má ve svých stanovách jako deklaraci účelu založení NATO. A to je trošku problém. A teď se nebavíme vůbec o Severní Makedonii jako státu, který hledá nějakou mezinárodní podporu a hledá své uplatnění v mezinárodní situaci, ale bavíme se o NATO jako organizaci, která by ho měla přijmout. Ona prostě neumí řešit své vlastní problémy a chce přitáhnout další, aby je dostala ze sféry vlivu možná jiného státu, ale přivádí si, a my budeme ty problémy řešit. Další problémy, které neumíme na tom Balkáně vyřešit a neřešíme je.
Pokud tady přijde návrh, aby se Severní Makedonie stala členem Evropské unie, budu hlasovat pro. Ale pro NATO určitě ne.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktické poznámky - pan předseda Radim Fiala ji stáhl, takže pořadí je: paní poslankyně Langšádlová, pan předseda Výborný, pan poslanec Schwarzenberg. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla prostřednictvím vás, pane předsedající, reagovat na pana kolegu Foldynu, kterého tady v tuhle chvíli asi nevidím. Mně je opravdu velmi líto všech obětí těch válek, které byly v zemí západního Balkánu. Bez ohledu na to, jestli to byli Srbové, Chorvati nebo Bosňáci. Jsem pevně přesvědčena, tak jak jsem si dobře studovala průběh i té války, že to byla otázka nacionalismu, která tam způsobila a rozjela, rozjela to, co tam bylo. Já nezpochybňuji, že to období, kdy vlastně byla Jugoslávie, bylo relativně sice asi ne zcela ideálně demokratické, ale stabilní. Ale kdybychom tady zvedali, kdo co způsobil - víte, já jsem navštívila kromě jiného Vukovar, kde žije naše velká menšina, a tam jsou bomby od Srbů. Kdybychom to totiž takhle brali, kdo tam byl padouch a kdo hrdina, ničeho bychom se nedobrali. Tam se opravdu ošklivých věcí dopustily všechny strany a myslím si, že opravdu nemá smysl v tuhle chvíli, abychom se k tomu nějak blíže vraceli.
Jinak k tomu - ano, je ta vysoká nezaměstnanost, ale když se svými kolegy ze Severní Makedonie hovořím, tak oni říkají ano, my věříme, že ve chvíli, kdy budeme členy Aliance, budeme stabilnější pro investory, přijde sem víc investic a budeme na tom lépe ekonomicky. Takže byť je Aliance vojenská organizace, tak to má i tento ekonomický rozměr. A Aliance není ideální v tom smyslu, že tam nejsme jenom ideální členové, ale přesto je to garance naší bezpečnosti a garance, na kterou se můžeme spolehnout.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Výborný s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já tady vůbec nechci polemizovat se správností přístupu Severní Makedonie k Severoatlantické alianci. Ale dovolím si tady reagovat vaším prostřednictvím na pana kolegu Foldynu. Skoro se mi chce říci, tady platí přísloví ševče, drž se svého kopyta. Protože skutečně to je nepochopení historie Balkánu, pokud tady hovoříme o tom, že Jugoslávie byla jakýmsi stabilizačním prvkem této části Evropy. No to přece vůbec není pravda. Kdybychom znali celou tu historii, tak víme, že Jugoslávie vznikla uměle a ne úplně šťastně na Versailleské konferenci v Paříži a potom to tam čtyřicet let držet krvavý pes Tito. To bylo celé.
Samozřejmě problémy toho poloostrova, problémy Balkánu, jsou zakódovány historicky, jsou to problémy, které mají pozadí náboženské, politické, etnické, nacionální. A hovořit tady o tom, že ta Jugoslávie bylo to skvělé, to přece není pravda. Děkuji.***