(17.50 hodin)
(pokračuje Aulická Jírovcová)

Opravdu velký boom historicky bychom mohli asi říci, že byly naposledy Husákovy děti. Já si myslím, že si to tady asi všichni musíme přiznat. Nyní se nám ta křivka pohybuje víceméně tak na stejné míře. Myslím si, že zhruba před deseti nebo dvanácti, patnácti lety jsme řešili výrazné navýšení a potřebnost nebo výrazný další boom, ale od té doby ta křivka nijak výrazně neklesá ani nenarůstá, opravdu se pohybuje tak nějak ve stejných číslech.

Já musím říci, že jsem velice ráda, že došlo ke konečnému, nechci říct handrkování, ale mediálně to opravdu nebylo nic příjemného ze strany ČSSD, ale i ANO, aby se vůbec dohodly, jaké navýšení, odkdy a především v jaké variantě to bude. Jsem velice ráda, že šly tou zlatou cestou, kterou KSČM prosazovala od začátku, to znamená nárok od 1. 1. 2020 plus otevřené rodičovské dovolené.

Já si opravdu myslím, že bychom měli řešit i další navazující věci, jako je kvalitní předškolní vzdělávání nebo další péče, ať už je to v podobě jeslí, dětských skupin. Tam bychom viděli výrazné úpravy, například to, aby ta péče byla do čtyř let věku maximálně, tak aby děti navštěvovaly kvalitní předškolní vzdělávací systémy. A myslím si ale, že i ta možnost flexibility rodičů, to znamená nějaké zkrácené úvazky, by k tomu byla důležitá. A jednoznačně vnímáme, že i potřebnost zabezpečení nějakého kvalitního bydlení, to jsou jedny z těch, a samozřejmě nějaká jistota pracovních možností rodičů. To jsou ty základní věci, které vedou k tomu, že se dva lidé rozhodnou mít děti, a samozřejmě i více dětí, což stát potřebuje. Nejlépe dva a půl, jak je to spočítáno. A doufám, že to budou většinou tři. Ale chceme tím podpořit a opravdu říci, že ta prorodinná politika by se opravdu měla do budoucna řešit komplexně. Ale za to navýšení o 80 tisíc, po které KSČM volá už opravdu minimálně dvě volební období, jsme rádi, ale bereme to jenom jako začátek podpory prorodinné politiky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Klaus, poté s přednostním právem paní ministryně Maláčová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. My podpoříme nárůst rodičovského příspěvku. Jenom bych chtěl upozornit na jeden aspekt, aby se nemíchala podpora státu a podpora firem, až bude to připomínkové řízení v tom druhém čtení.

Mně se kolikrát ve škole stalo, že paní učitelka měla první dítě, dostala zaplacenou dovolenou, odešla na rodičovskou čtyřletou nebo tříletou, mezitím se odstěhovala mimo Prahu. Pak měla druhé dítě a zase jsme měli 40 dnů jakoby dovolené pro učitele, zase požadovala zaplatit a bylo to vlastně od nás už z rozpočtu, kde s tím ten zaměstnavatel vůbec nepočítal. A u třetího dítěte zrovna tak.

Čili když podporujeme rodiny, ať je podporuje stát, ale nepřenášejme to částečně na ty zaměstnavatele, tuto bohulibou činnost, aby byly maminky dlouho s dětmi. Je tam taková maličko diskrepance a u chudších společností, což třeba byla škola, to pak, když jsme tam měli dvě tři takové dámy, nebylo najednou docela málo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní paní ministryně. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Já bych se teď ráda vyjádřila k těm jednotlivým poznámkám, komentářům, které padly v průběhu této debaty, tak jak jsem přislíbila.

Co se týká té poznámky o nějakém systémovém širším řešení. Tak já v podstatě, a říkala jsem to, zmiňovala jsem to i v úvodním slově, že smyslem tohoto návrhu bylo rychle pomoci a navýšit rodičovskou o 80 tisíc na 300 tisíc korun, tak aby se po 12 letech rodinám pečujícím o nejmenší děti pomohlo. Je pravdou, že se nám tato původně rychlá operace značně prodloužila na základě diskusí v koalici.

Mezitím se stalo, že před měsícem jsme na Radě ministrů EU, na Radě EPSKO, schválili směrnici, takzvanou směrnici work-life balance, která by právě nám měla dát jasné zadání, jak systémově zejména podporu rodin změnit. To znamená, že v době, kdy projednáváme tento návrh na rychlé navýšení, už známe jasné obrysy té work-life balance směrnice, která bude muset být do českého prostředí transponována do příštích tří let.

Nicméně bez ohledu na tu směrnici se domnívám, a uváděla jsem to i v úvodním slově, že předpokladem jakýchkoliv systémových změn je zejména podpora školek a jeslí a také podpora částečných úvazků. To jsou návrhy, které mám připravené. Protože tady padaly úvahy o tom, a já se s nimi neztotožňuji, zkrátit rodičovský příspěvek, nebo obecně rodičovskou dovolenou. Myslím, že to byla paní poslankyně Pekarová Adamová, která říkala, na Západě se podpora rodin omezuje na maximálně rok. Já s tím nesouhlasím. Ale i kdybychom si mentálně tuto možnost přehráli, tak co by se stalo, kdybychom rodičovskou zkrátili na rok? Kam by matky ty děti daly? Je to samozřejmě nesmysl, protože my nemáme odpovídající předškolní péči. To znamená, jakýkoliv předpoklad systémových, zásadních systémových změn je dostupnost jeslí a školek a částečných úvazků. Pak právě můžeme přistoupit k systémovému řešení.

Myslím si, že ten časový harmonogram je jasně dán tou směrnici work-life balance. A tam se budou právě muset řešit tyto věci, automatická valorizace, spodní hranice pro ty tříleté varianty, motivace k návratu do zaměstnání. Protože náš systém rodičovské a mateřské bude muset, pokud budeme muset plnit evropské požadavky, projít systémovou změnou. Protože jednotlivé zásahy do dnešního systému, tak jak byly avizovány, a já to konkrétní provedení neznám, vždycky to závisí na detailech, tak ty by znamenaly zase vlastně rozpad celé konstrukce, celé té dávky a další složitější vypočítávání celého systému.

Ještě bych ráda reagovala na paní poslankyni Pekarovou Adamovou. Není pravda, že se dá při pobírání rodičovské částečně pracovat. Při pobírání rodičovského příspěvku na rozdíl od peněžité pomoci v mateřství mohou ženy nebo muži, matka nebo otec pracovat plně. Takže uvádím to na pravou míru. Pokud pobíráte rodičovský, tak můžete pracovat, jak chcete. A ještě jednou zdůrazňuji, že zkrácení rodičovské, já s tím nesouhlasím, na rok a podobně. A myslím si, že by to byl velmi špatný krok. Protože kam by matky ty své děti daly? Takže je to zásadní předpoklad jakýchkoliv úvah. Než se dostaneme do bodu B, měli bychom zařídit bod A.

Padly tady také dotazy na můj osobní názor ke slaďování práce a rodiny. Já jsem se do práce vracela poměrně brzy. Ale nemyslím si, že to je... (Odmlka pro neklid v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám rozumím, paní ministryně, sál se nám zaplnil, což nás jistě těší. Nicméně požádal bych kolegy, aby byli v takovém klidu, aby se tady dalo dále jednat. Takže jak v pravé části sálu, tak v levé části sálu prosím o klid.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Nemyslím si, že brzký návrat do práce je model pro všechny. Já si myslím, že v rodinné politice je klíčová, a myslím, že to potvrzují veškeré mezinárodní studie, svoboda volby. V podstatě pokud si bude moct každý nastavit svou životní strategii, a podle mě neexistuje privátnější věc než nastavení toho, jak budu pečovat o své potomky. Pokud ta svoboda volby je skutečně vysoká, tak to vede k vyšší porodnosti, ale také k vyšší spokojenosti rodin. A víte, že u nás je rozpadovost rodin opravdu vysoká. Nejenom že každé druhé dítě se rodí mimo manželství, ale ti, co se vezmou, tak se každé druhé manželství rozvede, nejčastěji po třech až pěti letech. To znamená, že si myslím, že svoboda volby a nastavení vysoké míry flexibility, slaďování práce a rodiny je strašně zásadní.

Tolik ke všem těm poznámkám. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP